Diskuse » Tramvaje a metro » Tramvaje v Praze | « předcházející | další » |
Tramvaje v Prazedolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 413 Registrován: 8-2019 |
V 70. letech to byly 10, 17 a 24. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13073 Registrován: 9-2002 ![]() |
![]() "Ještě k těm "modernějším" smyčkám ze 70. let. Z dnešního pohledu jsou předimenzované, mají dvě - tři nástupní a dokonce i výstupní hrany, spojky na začátku i na konci. Část těch spojek a výstupních hran se postupně zrušila. Byl tehdy tramvajový provoz tak hustý a frekvence cestujících tak velká už na konečné, že se to využilo, nebo to bylo jen preventivně předimenzované?" Nebylo metro a tramvají jezdilo mnohem víc. Netřeba v tom hledat záhady.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3581 Registrován: 5-2002 |
A ty spojky, které se v tomto století z velké části rušily... pokud každá linka má svou kolej, není pro ně využití. Nebo byl provoz takový, že tramvaj zajela kamkoliv, kde zrovna bylo volno, a pak přes spojky vyjela ke své nástupní zastávce? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 414 Registrován: 8-2019 |
Ano, to bylo jedno k druhému: Byly více vyjádřené špičky co do intervalů, lidi hromadně jezdili na šestou nebo na sedmou do fabrik, dnes je to rozložené. Vozů je přibližně pořád stejně, ale kleslo využití - prodloužily se pobyty na konečných - preferuje se spolehlivost. V 70. letech jel spoj 60 minut přes Prahu, pak měl konec 6 až 8 minut, cigáro a jelo se zpátky. Na konci špičky jedna zákonná bezpečnostní přestávka 15 - 20 minut. Následkem toho přenosy zpoždění, zpoždění také vlivem pomalé jízdy po rozhadrovaných tratích, tedy kumulace vlaků různých linek (o nějakých prokladech jsme si mohli nechat zdát), dojíždění vlaků > nutnost předjíždění ve smyčkách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5709 Registrován: 4-2007 |
O prokladech si můžeme nechat zdát i teď![]() Jinak v těch Ďáblicích v 80.letech podle mě dokonce jezdily ve čtyřech 10, 17, 24, 25. |
hradla
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 4-2025 |
Uacs495 (412): Opět cituji z publikace jako včera: „Nová trať na Černý most byla do trati Hloubětín – Nový Hloubětín napojena dvoukolejným trojúhelníkem. Na vzniklém zařízení bylo od 17. 6. 1971 do 18. 10. 1971 povoleno dočasné obracení linek 5 a 13, při přestavbě hloubětínské kolejové smyčky. “ A ještě doplním původní citaci (viz můj včerejší příspěvek): „Od 18. 10. 1971 do 14. 8. 1972 proběhla rekonstrukce celé trati (myslí se Vysočany – Hloubětín), při které byly upraveny osové vzdálenosti. V rámci úprav byla už od 17. 6. 1971 zrušena stávající smyčka…“ (dále viz včerejší příspěvek). Zeptám se, pamatujete si na nějaké podrobnosti k autobusové dopravě ČSAD Hloubětín – Horní Počernice? Co tam jezdilo za vozidla? Městská RTO? Pamatujete na změnu zakončení v podobě velké smyčky přes Nový Hloubětín a Hloubětín? Byly na otočce autobusů ČSAD v Hloubětíně i zastávky autobusů MHD? Na plánku z roku 1960 je vedení autobusu MHD 110 ve směru z Kyjí kolem otočky ČSAD (pokud tam v té době byla) a dále dnešní ulicí Konzumní do Kbelské a na Nový Hloubětín. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2926 Registrován: 1-2013 |
hradla: Hloubětín - Horní Počernice pamatuji matně jako kluk, když jsme jezdili k příbuzným do Svépravic. Jezdily městské RTO v červeno-krémovém laku, nástup byl předními dveřmi, kde byla umístěna samoobslužná pokladna úplně stejná jako v autobusech DP Praha, jenomže měla ne modrou, ale oranžovou barvu. Občas se vyskytlo i jednodveřové RTO v modrokrémovém laku ČSAD, ale tam byla pokladna odlišná. Na ukončení v Hloubětíně si již nevzpomenu. Vozy byly za čelním sklem označeny tabulkou s červeným nápisem LINKA Č. 1, cílová zastávka (ani žádná jiná) uváděna nebyla. Na víc si nevzpomenu, už je to přes padesát let... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 5-2025 |
Pánové, já se nestačím divit. Když jsem tu před časem zvažoval zrušení tratě na Petřiny, tak jsem dostal sodu a nyní tu čtu, jak je trať do Ďáblic zbytečná? To jako fakt? A čím byste jako chtěli do těch Ďáblic jezdit? Metrem, které tam nevede? Nebo neekologickými autobusy na naftu? A argument, že ji obsluhuje jen jedna linka opravdu neobstojí. Třeba na Libuš jezdí kolik linek, ha? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1675 Registrován: 10-2012 |
V novém výpisu dílenského seznamu se objevily vozy v kroužku 7xxx, jedná se již o dříve zmiňované snížení stavu muzejních nebo retro vozů? Děkuji. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27566 Registrován: 5-2002 ![]() |
Včera úplně náhodou na Zvonařce: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1262 Registrován: 3-2007 ![]() |
![]() "V novém výpisu dílenského seznamu se objevily vozy v kroužku 7xxx, jedná se již o dříve zmiňované snížení stavu muzejních nebo retro vozů? Děkuji. "
Vokovice!
Anvilia *2007 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1676 Registrován: 10-2012 |
Zxs91: Děkuji za info. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 5-2025 |
Ta 52T na Zvonařce je jistě zajímavý úkaz, ale předpokládám, že se na linku 23 hned tak nepodívá. ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 415 Registrován: 8-2019 |
Ad Horní Počernice: Pohyboval jsem se tam 1967 - 1986. Dopravcem byla garáž ČSAD Klíčov. Jak uvedl kolega, základem byly dvoudveřové červenobílé RTO, zprvu s průvodčím u zadních dveří (ale to už vidím fakt jen matně). Doplňovaly se jednodveřovými modrými (někdy i s bouchacími dveřmi - pro kluka byl zážitek, když řidič zavřel dveře prudkým rozjezdem, věc dnes již nepředstavitelná). Výchozí bylo obratiště Na obrátce, kde byla dřevěná boudička s prodejem předplatného (možná až po zrušení průvodčích). K faksimile jízdního řádu 1974: Linka 1 jezdila do smyčky Na kovárně, což bylo tady https://mapy.cz/s/bomakubuko (odbočení kolem dnes již zazděného rohového vchodu do restaurace). Linka 2 jezdila do Svépravic a vybrané spoje k drůbežárně Xaverov. Linka 3 zavedená později se motala mezi nimi po místních komunikacích k novějším bytovkám. Nakonec byla zavedena ještě linka 4, několik šejdrových spojů posilujících linku 3. Po připojení HoPo ku Praze (s nějakým odstupem po onom 1.7.1974) byly integrovány jako linky 221, 222 a 223, linka 4 zanikla. Řidič pan Josef Spilka zde najezdil milión kilometrů bez nehody a byla o něm reportáž ve Světě motorů. Líčili tam, jak parkuje své RTO (SPZ PH 20-70) před svým bydlištěm v Mezibranské ulici (opět, představte si dnes). Na opuštění smyčky Na obrátce a zakončení velkým objezdem Kbelskou si pamatuju, ale nevím, co bylo důvodem, asi se z ní prostě nedalo vyjet do nově vybudované čtyřproudové Poděbradské. Jezdění Konzumní ulicí si nevybavuju, ale musím ho alespoň pro nějaké období připustit. Naopak pokud jde o spekulaci z diskuse 2023 o obratišti Nový Hloubětín, tak odpověď je záporná, ne, tam se nikdy nejezdilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 416 Registrován: 8-2019 |
#7122 a další: ty čtyři byly doposud vedeny jako odstavené na Žižkově, nejde tedy o změnu jejich osudu, jen se uvolňuje Žižkov. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 8-2019 |
ještě nezodpovězené ad Horní Počernice: do smyčky Na obrátce pražské linky nejezdily. Po otevření terminálu Lehovec se přesunuly 221, 222 a 223 tam. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35 Registrován: 5-2025 |
Nesouvisela ta přestavba smyčky s výměnou kolejnic za bezžlábkové na trati do Lehovce? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17607 Registrován: 5-2004 |
Ještě k těm smyčkám a tramvajím. Když zavzpomínám na konec šedesátek a dejme tomu dometrických časů, tak tramvaje tvořily páteř a proti dnešku jezdily výrazně plnější. A i nástupy na těch konečných bývaly docela značné, někde - třeba i z obou Hloubětínů - to i o víkendu bylo na obsazený sedačky a dál už se stálo, jinde se běžně stálo už z konečných (Kačer off, později Budějovické nám). V neděli podvečer ze Smíchovského nádraží to byly docela jatka a pamatuji že jsme raději šli pěšky přes železniční most. Proklady nebyl, neb každá linka měla interval podle své potřeby. Největší šrumec byla tuším 11 kde se jezdilo co 4 minuty. A byl velerozdíl mezi špičkou a sedlem, sedlo mělo interval klidně dvojnásobný proti špičkám. Nějaké léto na přelomu 70 a 80 jsem v Praze čuměl na dopolední sedlo s intervalem 20 minut... Praha bývala totiž v létě vylidněná. Jinak obecně byly tramvaje rychlejší než dnes a to proto, že nebyl na každý druhý křižovatce a přechodu semafor a bylo i míň zastávek. O to víc to drhlo v centru, kde třeba notoricky nestíhala ve špičce křižovatka u Prašný brány od Můstku a nebyla výjimkou řada tramvají od Můstku až k tý Prašný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 418 Registrován: 8-2019 |
Kid: Ne, jde o jiné období. Přestavba smyčky byla dřív, než byla trať na Lehovec vůbec postavena. Stavba šla po etapách, nejprve triangl a kus trati nahoru, potom přestavba smyčky a potom dokončení na Lehovec. Vezměte si, jak se to táhlo: Z nahoře uvedeného plyne, že triangl byl prokazatelně sjízdný 17.6.1971. Celá trať byla uvedena do provozu 30.6.1976. A ještě později Průmyslová a přeložení trati a vjezdu do vozovny z Kbelské pryč. Výměna kolejnic za bezžlábkové měla mediální ohlas, obyvatelé měli pocit, že otevřený svršek bude semeništěm smrtelných chorob. Dnes je to běžné řešení. (Příspěvek byl editován uživatelem Uacs495.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2848 Registrován: 6-2004 |
P_v 3580: stojí za připomenutí, že taky byla větší poruchovost tramvají, takže vadný vůz bylo často potřebné někde odstavit, popř. po opravě (a třeba po "malém kole" pro vyrovnání času) někde vyčkat na správnou časovou polohu podle jízdního řádu. A mimo smyčky k tomu jinde moc možností nebylo... |
hradla
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 4-2025 |
Jaroslav_T, Uacs495: Děkuji velmi za vzpomínky na autobusy ČSAD do Počernic a tím získání dalších informací. Mám dojem, že ještě cca 1967 dojížděly vybrané spoje z Počernic až na Florenc. To mohlo být i z provozních důvodů, do vybudování areálu ČSAD na Klíčově byly garáže na Florenci. Otáčení autobusů ČSAD velkou smyčkou přes Nový Hloubětín zjevně souviselo se stavební úpravou Poděbradské (viz odkaz na foto z roku 1975 níže). Nezanedbatelným vedlejším efektem byla možnost lepšího přestupu na tramvaje pro dojíždění do továren okolo Kolbenovy. Ještě otázka ke konečné bus ČSAD Na kovárně. Předpokládám, že výstupní / nástupní byla vždy na Náchodské. Bylo tomu tak? Smyčka Vidonická - Tlustého byla zřejmě jenom manipulační. Při pozorování z vlaku pamatuji sloupek pravděpodobně manipulační zastávky provedení TSK zde. Jsou tam ještě vidět i "základy" (trubky) od uložení zastávkového sloupku. Linka MHD 221 se zde otáčela až do prodloužení linky do Čertous. Dovolil jsem si udělat výřezy ze známých leteckých fotografií (https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/) z oblasti smyčky Hloubětín: 1947 Zde jsou dobře vidět koleje jednokolejné smyčky. I otočka autobusů ČSD do Počernic zasahující do smyčky tramvají je vidět. Linka MHD 110 odtud vyjížděla až od 2. 6. 1952. 1957 Dvoukolejná tramvajová smyčka, nad ní je otočka autobusů ČSAD. Zde zřejmě končila také linka MHD 110. Teprve 1. 9. 1959 byla část spojů ve špičkách PD prodloužena na Nový Hloubětín. Vybrané spoje zde končily snad až do roku 1965. Jak jsem již psal, plánek z roku 1960 ukazuje vedení linky 110 od otočky ulicí Konzumní dále do / z Nového Hloubětína. 1962 Pěkný snímek téhož. 1966 Ještě jednou podobné s mostem žel. vlečky, autobusem ČSAD a tram T3. 1971 Podobné, buduje se pokračování Poděbradské. 1975 Nová tram. smyčka, po autobusové otočce je veta. A ještě oblast Nového Hloubětína. Pod tramvajovou smyčkou na Kbelské kousek pod křižovatkou se Zelenečskou je vidět autobus stojící u kraje silnice ve směru Hloubětín. Pravděpodobně se jedná o autobus ČSAD na konečné nebo nástupní zastávce směr Počernice. (Příspěvek byl editován uživatelem hradla.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17609 Registrován: 5-2004 |
Ono v Hloubětíně byly taky jistou dobu minimálně ve špičce 3 linky. 5,8,13. A kruhák v Novým Hloubětíně byl snad jedinej v Praze ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1372 Registrován: 8-2004 ![]() |
Petr_vlček: A kruhák v Novým Hloubětíně byl snad jedinej v Praze To asi ne, kruhak byl prece na "Kulatem namesti" v Dejvicich. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17611 Registrován: 5-2004 |
To je sic pravda, ale tam je "takovej netypickej" těma tramvajema skrz... Ten hloubětínskej se trénoval i v autoškolách![]() Jo a v Novým Hloubětíně byl pozdějc hezkej ten autobusák pro linky návozu do Kolbenky, kde ve špičkách byl docela fofr a v sedle natož o víkendu se tam bála tuším samotná 140 |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27568 Registrován: 5-2002 ![]() |
![]() "Řidič pan Josef Spilka zde najezdil milión kilometrů bez nehody a byla o něm reportáž ve Světě motorů. Líčili tam, jak parkuje své RTO (SPZ PH 20-70) před svým bydlištěm v Mezibranské ulici (opět, představte si dnes)." V Horních Počernicích bývala nějaká Mezibranská? Nebo jak tomu mám(-e) rozumět...? |
Quex
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 9463 Registrován: 5-2002 ![]() |
Stejně jako tam byla nespíš Nerudova, Palackého, Husova atd. Tyhle duplicitní názvy byly všude a přejmenovávaly se po připojení dotčené obce ke Praze. Ale třeba skutečně parkoval v té dnešní Mezibranské.![]()
"Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2419 Registrován: 4-2019 |
Pražský uličník (poslední vydání z roku 2022) v rejstříku starých názvů žádnou jinou Mezibranskou neuvádí, tím méně v Horních Počernicích. Otázka je, kde by se tam vzaly nějaké brány. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9208 Registrován: 8-2003 ![]() |
Smíchov ► 8768 na d-L.
World In My Eyes...
cestuji ekonomicky a to pouze první třídou ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 335 Registrován: 10-2007 |
Chápu to normálně tak, že jezdil linku v Počernicích, ale bydlel a parkoval autobus v Praze. Dodnes vídám mimo Prahu autobusy i nákladní automobily zaparkované před domy řidičů... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2927 Registrován: 1-2013 |
Nemůže to být překlep? Nebydlel v ulici Mezibranská, ale v ulici Mezilesí? Ta v Počernicích je. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17613 Registrován: 5-2004 |
Mezibranská byla až do vybudování magistrály v podstatě vedlejší ulice. Jen si nejsem jist že se tam vešel zaparkovat bus vedle kolejí tram. I když někde třeba jo. Jde taky o to v jakých letech. Jestli v době kdy byly garáže na Florenci tak to bylo skoro jedno co do vzdálenosti. Ono vůbec tehdy byla Praha daleko průjezdnější. Nebo si umíte dnes představit jak jezdí linka Praha - Počátky z Florence Italskou, přes Mírák, Belgickou a Bruselskou? Ty ulice navíc nebyly jednosměrky.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2928 Registrován: 1-2013 |
Petr_vlček: Nebo si umíte dnes představit jak jezdí linka Praha - Počátky z Florence Italskou, Zrovna na linku 11270 Praha - Počátky jako pravidelný cestující pamatuji, nejprve po vzniku v r. 1966 v Praze vyjížděla ze stanoviště u hlavního nádraží, později se přestěhovala na Florenc, pak byla výchozí z Pankráce a poté z Roztyl. Než byla dálnice do Mirošovic, jezdila po staré benešovské. Ale to jsem odbočil. Zaparkovaný bus v Mezibranské si nějak představit nedokážu. Ale nechci tvrdit, že to možné nebylo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 419 Registrován: 8-2019 |
Mezibranská na Novém Městě Pražském. Reportáž líčí, jak brzo ráno vyšel z domu, nastartoval autobus a odjel s ním na linku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9455 Registrován: 6-2004 ![]() |
Petr_vlček: Vypadá, že tam prostor pro odstavení byl :-). https://www.facebook.com/photo.php?fbid=382120620818&id=517276208 18&set=a.382119275818&locale=pa_IN |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2930 Registrován: 1-2013 |
9001: Jenomže ta fotka, i když je pojmenovaná Mezibranská 1969, neukazuje ulici Mezibranskou, ale Sokolskou. |