| Diskuse » Železnice » Železniční uzel Praha (ŽUP) | « předcházející | další » |
Železniční uzel Praha (ŽUP)dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1652 Registrován: 6-2015 
|
https://www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/bednarik-vyton-most -zmena-rozhodnuti-racionalita-prekvapeni " Pokud se Kupkovo rozhodnutí naplní v praxi, přinese jen další miliardy nákladů navíc, desetileté zpoždění a horší dopravní řešení " Možná uvidíme vylovení, odbahnění, vysušení v praxi... ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10535 Registrován: 3-2007 |
Jedna drobná korekce: architektonická soutěž nebyla mezinárodní. Jinak je to celé spekulace, jakých na základě Bednárikových vyjádření proběhlo několik i tady. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 887 Registrován: 6-2023 
|
Stavba Terminálu Smíchov už běží nebo se tozhodli stavět celou platformu s předstihem?
Chuck Norris navštívil všechny jako první, jedinou vyjímkou je VOSKO (Velké Otaku Srazy), které jako první navštívil Jiří Voskovec.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26792 Registrován: 3-2007 |
čemu říkáte přesně platforma? A proč předstihem? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9844 Registrován: 9-2005 |
 carloromano:"Stavba Terminálu Smíchov už běží nebo se tozhodli stavět celou platformu s předstihem?"
♥UA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 888 Registrován: 6-2023
|
Nějak mi ta stránka zlobí, ale je tam schéma co je která stavba: https://www.a69.cz/terminal-smichovske-nadrazi Schéma je gif a ten mi sem nejde poslat.
Chuck Norris navštívil všechny jako první, jedinou vyjímkou je VOSKO (Velké Otaku Srazy), které jako první navštívil Jiří Voskovec.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26797 Registrován: 3-2007 |
Takže když to nejde sdílet, tak to neumíte popsat slovy nebo je to moc práce? |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3910 Registrován: 5-2002 |
gif zde |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10576 Registrován: 3-2007 |
Moc práce a přemejšlení. Kajouš potřebuje vědět, jak to s platformou je, páč v roce 2028 pojede do Písku a neví odkud. Ideálně číslo stání eště kdyby bylo, prosimvás. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 889 Registrován: 6-2023
|
Tady je to schéma Prostě se teď nestaví jenom to zelené, ale i to fialové. (Příspěvek byl editován uživatelem carloromano.) (Příspěvek byl editován uživatelem carloromano.)
Chuck Norris navštívil všechny jako první, jedinou vyjímkou je VOSKO (Velké Otaku Srazy), které jako první navštívil Jiří Voskovec.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 4-2026 |
Zdravím všechny a mám dotaz ohledně daleké historie - netušíte někdo, kde by se dalo zjistit, kde bývala na FJ-Wilsonově-HLN nádraží lampárna? V archiváliích jsem našel pouze informace o hlavní budově, ale ani zmínku o podobném provozním a technickém zázemí... :-( |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 333 Registrován: 7-2014 |
mot: "Vlaky Os 9520 a Os 9523 jedou mezi stanicemi Praha-Rajská zahrada – Praha hlavní nádraží odklonem mimo stanici Praha-Vysočany. Ten odklon jede kudy? Aha, tak ne mimo, ale Vysočany projíždí ." Na to jsem se chtěl zeptat, protože variant moc není. Spíš pro zajímavost jsem si vzpomněl, že někde v 80 letech byli výchozí pro většinu vlaků Vysočany. Z Vysočan byla jakási výluka směrem do Prahy. Takže motory jeli vlastní silou a případně i přetáhli elektrické lokomotivy. A než to objíždět tak kudy Prahou no šlo to vlečkou ČKD. V prostoru okolo dnešní Nepelovy ulice bylo vlečkové nádraží takže z Libeňského nádraží směrem k ulici U elektry okolo rybníků přes Poděbradskou u konečné tramvaje a obloukem k Nepelovy ulici úvratí zpět do oblouku k vozovně okolo Pepsi pod Kolbenovou a už směr Vysočany projet vraty vlečky z Vysočanského nádraží a jste na Vysočanech. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") https://mapy.com/s/lenotedumo vlečka je patrná i na staré letecké mapě na mapy.cz https://mapy.com/cs/letecka?x=14.5250946&y=50.1060797&z=17 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4546 Registrován: 5-2002 |
Co to zase blábolíte? V osmdesátých letech již byly hotové mosty na Balabence a Holešovická přeložka.Z Vysočan se dalo jet na hlavní nádraží normálně elektricky. Jenže propustnost jednokolejky pod Vítkovem nestačila ani pro prioritní směr od Libně... Že skoro všechno od severovýchodu od zrušení Těšnova začátkem sedmdesátých let končilo ve Vysočanech ví každý kinderšotouš - už to tu bylo propíráno mnohokrát. Vlečka z Vysočan do ČKD Trakce byla sice sjízdná, ale jako nouzové řešení, krokem, obsluha celého areálu ČKD a dalších firem se dělal z Libně přes vlečkové nádraží Východ. Hypotetická jízda z Vysočan na hlavní přes ČKD by znamenala dvě úvratě a nevím, co by se muselo dít, aby tam někdo pustil vlak s cestujícími.
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 334 Registrován: 7-2014 |
Johny11 než začnete psát zkuste číst a ušetřil by jste si psaní zbytečných hejtů. To co píšete vy na konci Vašeho příspěvku píšu já v tom svém. A hlavně píšu: Z Vysočan byla jakási výluka směrem do Prahy. Takže motory jeli vlastní silou a případně i přetáhli elektrické lokomotivy. Na začátku píšu také o tom, že tehdy byli vlaky výchozí z Vysočan takže logicky bez cestujících strojně se přejet dalo úplně v pohodě z Libeňského depa do Vysočan. Rychlost krokem tam nebyla, určitě ne na začátku z Vysočan do areálu ČKD. Dál tam bylo zcela běžné kolejiště po okraji toho areálu souběžné s tratí do Satalic. Ano bylo tam i kolejiště více do areálu a tam se muselo jet pomalu, ale cca 300 metrů pak už bylo kolejiště kde se dalo jet jistě 40-50 km. Jinak v té části za vjezdem se to kolejiště celkem i upravovalo měnilo trasu kvůli skládce uhlí pro slévárnu. Děkuji a pěkný den |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16308 Registrován: 4-2003 
|
pak už bylo kolejiště kde se dalo jet jistě 40-50 km. To určitě nikoliv a hlavně mi to celé přijde nedůvěryhodné.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35115 Registrován: 5-2002 
|
J11: Záleželo by, kde by byla. Technicky možné a zároveň smysluplné místo je tam asi tak jediné... KF: Ano bylo tam i kolejiště více do areálu a tam se muselo jet pomalu, ale cca 300 metrů pak už bylo kolejiště kde se dalo jet jistě 40-50 km. Ani náhodou. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Pomíjím-li detaily jako seznání, které by šlo řešit pilotem, tak než by se to všechno domluvilo, byli by lidi dávno v centru, a to dost možná i tramvají, nejen metrem... Mimochodem, tu jižní polovinu naklikané trasy mám v devadesátkách projetou s 843.001, takže mám celkem slušnou představu, o čem mluvím.
Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 336 Registrován: 7-2014 |
Hajnej čte to nebo všichni jen rovnou reagujete po první větě? V 80 letech tam fakt metro nebylo. V obou příspěvcích: Na začátku píšu také o tom, že tehdy byli vlaky výchozí z Vysočan takže logicky bez cestujících strojně se přejet dalo úplně v pohodě z Libeňského depa do Vysočan. Od sléváren dále tam pak byla normální rychlosti žádné krokem. Seznání tam určitě fírové měli, protože na tuto vlečku zajížděli zcela běžně lokomotivy ČSD. Lokomotivy ČKD obsluhovali primárně výrobu a případně vytažení ven do Libně nebo Vysočan pokud tam něco stálo tak si to samozřejmě přivezli do ČKD. Vlaky s uhlím jim tam vozili rovnou ČSD a to kvůli vykládce, aby se vagony nezdržovali. (Příspěvek byl editován uživatelem KarelF.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16309 Registrován: 4-2003
|
seznání tam určitě fírové měli, protože na tuto vlečku zajížděli zcela běžně lokomotivy ČSD. Seznání měl tak maximálně pražský fíra a posunovači z vysočanský/libeňský zálohy, zatímco osobáky vozily lokomotivy a fírové z mimopražských dep. U nich navíc ani nebyl vůbec důvod k zajíždění z Vysočan do Libně či někam dál - snad s výjimkou motorových vozů M296.1 na dva páry rychlíků na sever z depa Libeň. Dokud nedodáte nějaké důkazy, svědectví, tak to budu považovat za halucinaci.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 35118 Registrován: 5-2002
|
KF: Hajnej čte to nebo všichni jen rovnou reagujete po první větě? V 80 letech tam fakt metro nebylo. No Ty to taky asi moc pořádně nečteš, protože jinak by sis všiml toho "dost možná i tramvají"... A když už se tu dožaduješ pečlivého čtení Tvých příspěvků, tak Ti na rovinu odpovídám, že je to docela utrpení, protože tam máš spoustu šílenejch hrubek.
Si leges quod transcrevi, si linges quod transexcrevi...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4547 Registrován: 5-2002 |
Takže pane KarleF - zde je celý váš původní příspěvek. Jistě v něm najdete bleskurychle najdete, kde na začátku píšete o přejížedení mezi libeňským depem (s malým l je to správně) a Vysočany: "Na začátku píšu také o tom, že tehdy byli vlaky výchozí z Vysočan takže logicky bez cestujících strojně se přejet dalo úplně v pohodě z Libeňského depa do Vysočan". KarelF: "mot: "Vlaky Os 9520 a Os 9523 jedou mezi stanicemi Praha-Rajská zahrada – Praha hlavní nádraží odklonem mimo stanici Praha-Vysočany. Ten odklon jede kudy? Aha, tak ne mimo, ale Vysočany projíždí ." Na to jsem se chtěl zeptat, protože variant moc není. Spíš pro zajímavost jsem si vzpomněl, že někde v 80 letech byli výchozí pro většinu vlaků Vysočany. Z Vysočan byla jakási výluka směrem do Prahy. Takže motory jeli vlastní silou a případně i přetáhli elektrické lokomotivy. A než to objíždět tak kudy Prahou no šlo to vlečkou ČKD. V prostoru okolo dnešní Nepelovy ulice bylo vlečkové nádraží takže z Libeňského nádraží směrem k ulici U elektry okolo rybníků přes Poděbradskou u konečné tramvaje a obloukem k Nepelovy ulici úvratí zpět do oblouku k vozovně okolo Pepsi pod Kolbenovou a už směr Vysočany projet vraty vlečky z Vysočanského nádraží a jste na Vysočanech. https://mapy.com/s/lenotedumo vlečka je patrná i na staré letecké mapě na mapy.cz https://mapy.com/cs/letecka?x=14.5250946&y=50.1060797&z=17"
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26831 Registrován: 3-2007 |
Někdy v 80. letech? Jestli byla "nějaká výluka na hlavní" z Vítkova, tak se jezdilo do Libně a Malešicemi a Vršovicemi na Hlavní, případně do depa úvratí přes Libeň, ježdění vlečkami považuji za něčí sen, výmysly, fantazii, být šotodůležitý insajdr. Tahat vlaky osobní dopravy přes ČKD je z 99 % nepravda. Pokud mi to bude vyvráceno nějakým důkazem, nikoli fotkou z roku 1987 nebo kolik, kdy na předávací n. jelo několik šotovlaků, tak jsem ochoten to uznat. A připadá mi to nějak páté přes deváté. Pokud mezi Vysočany a Vítkovem, tak úvratí přes Libeň a pak na Vítkov nebo přes Hrabovku. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
mot
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6206 Registrován: 7-2017 |
Tahat vlaky osobní dopravy přes ČKD je z 99 % nepravda. Vždyť je to nesmysl. Jak píše KIF, jednalo se o výluku Vysočany - Vítkov, všechny osobáky pravidelně končily ve Vysočanech (alespoň ty na Lysou) a co pamatuju, klasy tahaly třebovské E479. Mohlo ovšem být, že vrtali západní vysočanské zhlaví a nedalo se spojkou do Libně, možná se tam vyskytl panťák či pražská E499 a bylo potřeba je dopravit do LD Střed nebo M296 do LD Libeň. Těch pár hradeckých R asi nebyl problém poslat přes Poříčany. Možná tudy bylo potřeba přetáhnout taky nějaký náklad. Jo, kdo ví a pamatuje. (Příspěvek byl editován uživatelem mot.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26834 Registrován: 3-2007 |
No rozhodně by nikdo plánovanou výluku neřešil s využitím ČKD. A nekošaťme to, důkazní břemeno je na pánovi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9846 Registrován: 9-2005 |
Ještě je postavena nová okýnkatá budova - na obrázku růžová od středu vpravo dolů.
♥UA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18440 Registrován: 5-2004 |
Slyšel jsem hodně ale osobák skrz ČKD ani jako pověst u piva. Jeden vlak z Vysočan výchozí nebyl a to byl popůlnoční flamendr na Turnov. Vozil poštu a byl výchozí z hlaváku přes Vítkov a pozdějc ze Středu jel přes Libeň (u peronů, měl tam zastávku) s tím, že do Libně to vytahovalo nějaký éčko a pak to jelo spojkou přes Baůlabenku. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26836 Registrován: 3-2007 |
Tak samozřejmě rychlíky/Sp Hradec a na Turnov jezdily z hlavního resp. ty MSp později z Masaryčky úvratí přes Libeň (cca po 1983). |
|
mot
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6207 Registrován: 7-2017 |
Však taky KIF nepíše, že osobáky po vlečce. A jestli tam jel nějaký Sv, Lv či Mn, na ně určitě VJŘ nebyl. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26839 Registrován: 3-2007 |
Tak samozřejmě rychlíky/Sp Hradec a na Turnov jezdily z hlavního resp. ty MSp později z Masaryčky úvratí přes Libeň (cca po 1983). mot: "Však taky KIF nepíše, že osobáky po vlečce. A jestli tam jel nějaký Sv, Lv či Mn, na ně určitě VJŘ nebyl." ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Regpetrs
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1442 Registrován: 2-2007 |
Evžen: Matně si pamatuji, že jsem takový nápis vídával na smíchovském zhlaví. Tam byly u opěrné zdi vedle stavědla nějaké kamrlíky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 4-2026 |
Regpetrs: Díky za reakci, ano, lampárna bývala důležité provozní zázemí, i když to byla často taková kamrlíková záležitost - táta byl ajznboňák celý život, a já si pamatuji na starou, už ale nefunkční, karbidku lampu, která mě jako kluka facinovala tím popisovaným procesem kapání vody na karbid a hořením vzniklého plynu. To už ale táta nosil v brašně služební petrolejku, to byl pokrok!:-) A taky výstražné rozbušky se mi moc líbily a chtěl bych je tenkrát moc vidět v akci, jak asi bouchaly na kolejích, ale to se mi nesplnilo, samozřejmě... U toho HLN je problém s technickým a provozním archivem, který prý dostal zásah bombou na konci války při tom náletu spojenců na Prahu, a skoro nic z něj nezbylo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18448 Registrován: 5-2004 |
"která mě jako kluka facinovala tím popisovaným procesem kapání vody na karbid a hořením vzniklého plynu" Z dětství pamatuju když jsme blbli nad míru únosnou hlášku "co blbneš? Kape ti na karbid" ![[talker]](https://www.k-report.net/discus/clipart/talker.gif "[talker]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6716 Registrován: 9-2003 
|
Jo, tímhle děda jednou uzemnil neoblíbenou sousedku, když se setkali u doktora v čekárně a harpyje si stěžovala, že jí šumí v uších. Děda jí na to briskně odpověděl: "To šumí acetylén, jak vám kape na karbid."
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9512 Registrován: 3-2006 
|
Jo karbid. Horníci na Vinici v Nučicích to prý vysýpali na hromadu a místní mládež s tím lajnovala hřiště. Jen to mělo podružné efekty, protože když sprchlo, kouřilo se z čar na hřišti.![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]")
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2388 Registrován: 4-2006 
|
Já tím na zahradě vykuřuju hryzce.
Zlámalíkovy mašinky: tt120.zlamal.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3452 Registrován: 5-2008 
|
Já jsem měl,když jsem sloužil u posunu , německou karbidku , ještě s hakenkrajcem
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9513 Registrován: 3-2006
|
Jedna menší výstavka.
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6718 Registrován: 9-2003
|
Parmiggiano: A ne s hakenkrojcem?
NOBLE BRICKS
|
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2497 Registrován: 2-2016 |
KarelF, Johny11 (16.4.) Ono nejde jen o „propustnost" trati z Vítkova na HLN, na jednokolejce byl v polovině „sedmdesátek" provozní interval 9 minut, propustnost 6 vlaků za hodinu. Jezdilo se na odhlášku. Vliv měla tehdejší „desítka" v tunelu (pozůstatek rekonstrukce, výdřeva v tunelu), dále trvalá desítka v prostoru HLN v oblouku za mostem Velká Hrabovka. Kapacitu trati vytěžovaly jízdy MLv z libeňského depa na HLN, do Vršovic, na Smíchov. Na Vítkově se při jízdě z Libně jelo odbočkou na první „staniční" kolej (navazující traťové koleje směr HLN / Vysočany), nebo na druhou staniční kolej před tunel, kde byla v lepším případě rychlost 40, v horším 30 (tohle si už přesně nepamatuji), ale před „tunelovou pomalou" začínající o cca 200 metrů dál to bylo celkem nepodstatné. Při zastavení z důvodu křižování nebo čekání na odhlášku dával rozkaz o odjezdu vlakvedoucí. Bylo-li postaveno do tunelu, dával výpravčí na Vítkově výpravkou návěst Odjezd, na odjezdová návěstidla před tunelem z důvodu oblouku nebylo z prostoru někdejšího přejezdu vidět. Na Vítkově byla elektrodynamika ovládaná výpravčím, na HLN se vlaková cesta stavěla z dopravního stanoviště MOSTY signalistou pod dohledem výpravčího. V souvislosti modernizací ZZ (číslicová releovka) na HLN a zřízením světelných návěstidel byl mezi Vítkovem a HLN vybudován čtyřznaký autoblok, první oddílové návěstidlo bylo před mostem Velká Hrabovka. Tím se výrazně zvýšila propustnost trati. V roce 1979 byla dána do provozu spojková kolej Libeň - Vysočany. Ta se využívala mimo jiné v době, kdy „poštovní" Os (tuším 9500) jezdil na úvrať z Masaryčky ... Především šlo o kapacitu kolejiště na HLN, do něhož by se další Os vlaky od Vysočan prostě kolejově nevešly. Do Vršovic se jezdilo jedním tunelem, klasické soupravy Os / R (ČB, Plzeň) na HLN obracely > tranzitovaly pouze R na ONJ nebo Sv (např. 612, 608, 540) na Smíchov - po většinou se přepřahalo do tzv. Éček zajišťujících přetahy mezi HLN a ONJ, popř. Smíchovem. Tranzitujících R vlaků jedoucích od východu na ONJ jako Sv (naopak) nebo Sv na Smíchov vlakovou E lok bez přepřahu bylo spíše na prsty jedné ruky. Mezi ně patřil Ostravan + Silesie poté, co je vozebně převzalo LD Ostrava a strojvedoucí spali na ONJ. U souprav se služebním vozem (Os + R z/do ČB, Os + R z/do Plzně, odpolední Sp z/do HK) se navíc objíždělo pomocí zálohy, resp. dvou. Při objíždění jak s Da nebo lok se muselo do výtažné koleje směr Vítkov, před most „Velká Hrabovka". U R vezoucích poštovní vozy se dobíral Fa, zpravidla vlakovou lok, u tranzitujícího R z ONJ pomocí zálohy. U příjezdových vlaků z východu s Fa si předávaly vozy zálohy obvykle na koleji číslo 12 mezi třetím a čtvrtým nástupištěm. Stejně tak při objíždění Da. Například kolej číslo 28 (tzv. páté nástupiště bez zvýšených peronů) byla „celý den" (cca 8:30 - 15:30) obsazena odstavenou motorovou soupravou z Trutnova mezi vlaky 756/757. K peronu pro nástup se přistavila až před odjezdem, resp. po sestavě a přidání libeňské motorové soupravy jedoucí do Broumova. Na koleji 24 stála dopoledne souprava od 534 na 533, odpoledne 530 / 535. Běžné byly více jak dvouhodinové obraty klasických souprav 82xx - Tábor / ČB na dopravní koleji. Koleje v obvodu stanoviště SAKRABONKA byly v té době dopravně zabezpečovány obsluhou výhybek. Sloužil(-a) tam výpravčí + 2 výhybkářky (dozorkyně výhybek). Z kapacitních důvodů kolejiště HLN byla většina Os vlaků z Plzně ukončena na Smíchově, obdobně i EMOs na berounské trati. Motorové R/Sp vedené LD Libeň se na HLN sestavovaly. Z depa přijely motory, záloha vytáhla „z Brambor" vozy tehdejšího označení Baim, přistavila na dopravní kolej a tam na ně M 296.1 teprve najížděly ... Po příjezdu se zase souprava rozposunovala ... a M jely na Vítkov do depa zbrojit. Představa, že z libeňského depa přijela komplet souprava je pouze hezká představa. Tak to tehdy (bohužel) nefungovalo. Vozy udržovalo „vozové depo", motorové vozy „lokomotivní depo". Pod jedno „velení" se přešlo v rámci „SD5" = OŘ Praha (od 1.7.1989) sloučením služby 12 a 15 tuším v roce 1990. Následně se sloučily odbory 12 a 15 i na úrovni vrcholového vedení - ÚŘ ČSD (přesně si nepamatuji, ale mohlo to být na přelomu 1991/1992) do odboru kolejových vozidel > následovala transformace LD + VD do dep kolejových vozidel > DKV. Posuzovat dnešním pohledem provozní situaci před nějakými 40 - 50 lety je „mimo" mísu. V „osmdesátkách" sice zanikly „desítky" v tunelu i za mostem Velká Hrabovka - tam se po rekonstrukci zvýšila rychlost na úžasných 35 - tudíž po zprovoznění trati z Holešovic na Vítkov přes odb. Rokytka mohly zpravidla mezistátní vlaky „Balkán > NDR" na HLN. Holešovická přeložka uvedena do provozu koncem roku 1980, mezi Bubenčí a odbočkou Rokytka byl zřízen čtyřznaký autoblok. V polovině „sedmdesátek" se zadrátovala trať z Lysé nad Labem do Vysočan, R od HK začaly jezdit přes Lysou místo přes Sadskou ... Z hlediska trati Vítkov - HLN to přivedlo další vlaky, při jízdě přes Sadskou se mohlo jezdit Hrabovkou mimo Vítkov. Zpravidla z HLN do Libně se jelo Hrabovkou. Limitujícím prvkem bylo uspořádání kolejiště, na Hrabovku se mohlo nejdále ze třetího nástupiště. Při výluce Vítkov - HLN (oprava mostu Velká Hrabovka) se podle možností vlaky odklonily na Masaryčku nebo do Holešovic. Pokud to hmotnost soupravy umožňovala (stoupání, na Hrabovce rychlost 40) jelo se od Libně na HLN přes Hrabovku. Pravidelně tudy jezdila v „osmdesátkách" Silesie s ostravskou nulkou a byl to docela žalostný pohled, jak se bobina na stoupání trápila. Odklonů z Běchovic (odbočka Blatov) ranžírem přes hradlo Jahodnice do Malešic a Vršovic bylo pomálu, především z důvodu ucpání trati nákladní dopravou. „Zelenou ulici" měly garantovánu pouze sledované R 20, 21 Dukla. Ty by se přes Hrabovku na HLN z hmotnostních důvodů nedostaly. V první polovině „osmdesátek" (1983 ???) se umožnila jízda mezi Libní a HLN variantní cestou přes Vítkov nebo Hrabovku, aniž by bylo třeba o variantní jízdě zpravovat strojvedoucího písemným rozkazem (strojvedoucí se řídil v Libni návěstidly), což příznivě ovlivnilo provoz, zejména v případě zpoždění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1943 Registrován: 3-2004 
|
Smíchovské nádraží 22. 4. 2026 |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze