Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy | « předcházející | další » |
Parní lokomotivydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4526 Registrován: 11-2007 |
Takže 404.003 měla do roku 1905 označení 6952 Polaun, potom 169.52 bez jména a nakonec 404.003 🤔 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3083 Registrován: 9-2009 |
Ano. I vozidla KBD nebyla v té době majetkem ČSD. Byla tedy vykazována pouze jako provozovaná na účet vlastníka, kterým byla KBD. Proto také tato vozidla zůstávala v provozu stálé na tratích KBD. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3084 Registrován: 9-2009 |
Janek_lemoch: Proč by po roce 1905 nemohla ta lokomotiva mít to jméno? Dráha si tam ta jména přála, tak tam byla. Co má rok 1905 společného se jménem lokomotivy? (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3085 Registrován: 9-2009 |
Akciová společnost Košicko-Bohumínské dráhy (27. května 1925): Celá tato dráha byla vzata do provozu (nestala se majetkem ČSD) státního teprve od l. ledna 1921 podle zákona z 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n. Protokolární úmluvou z 25. ledna 1921 byly ujednány jednak základy provozní smlouvy, jednak upraveny finanční otázky společnosti, zejména konverse prioritních obligací, znějících na zlaté ve stříbře, na marky a na rakouské koruny, na měnu československou, jakož i otázky týkající se nezaloženého dluhu této dráhy. Tímto převzetím do správy státní přešla na ředitelství státních drah v Košicích a Olomouci veškerá provozní agenda Košicko-Bohumínské dráhy, takže bylo lze zrušiti generální ředitelství v Budapešti. Sídlo společnosti a její společenská správa zůstaly v Budapešti. Společnost podržela si i nadále právo upravovati tarify jak pro dopravu osob, tak pro dopravu zboží. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4527 Registrován: 11-2007 |
Ohledně převzetí KkStB, tak se ptám, za provozu ČSD už jména patrně neměli. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3086 Registrován: 9-2009 |
Janek_lemoch: To nevím. Lze předpokládat, že když si dráha zakoupila v roce 1914 lokomotivy 178.173 a 178.174, které již tabulky se jménem neobdržely, že ty tabulky z ostatních provozem zašpiněných lokomotiv patřící této dráze postupně, např. při opravách, zmizely. Už asi ty tabulky se jménem nebyly tak působivé. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3087 Registrován: 9-2009 |
Janek_lemoch: Pro provozovatele byla důležitá ta číselná označení dle předpisů. Ta jména už byla asi brána jenom jako "okrasa" na lokomotivě. V provozních statistikách provozovatele se asi nepoužívala. (Mohu se mýlit.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 10-2020 |
Zdravím pánové Rád bych se prosím optal, zda měly lokomotivy ČKD CP-600 osvětlený pojezd či nikoliv. Děkuju za odpovědi |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5233 Registrován: 7-2017 |
davidŠ: "Rád bych se prosím optal, zda měly lokomotivy ČKD CP-600 osvětlený pojezd či nikoliv." Schéma elektroinstalace lok. CP 600: (Zdroj: ČKD - Sokolovo, n.p., Praha, Návod k obsluze lokomotivy 1435 CP 600, str. 84) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 10-2020 |
dědek_hank: Moc děkuju |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27409 Registrován: 5-2002 |
Kuřil_p: "Sídlo společnosti a její společenská správa zůstaly v Budapešti. " Sídlo KBD bylo v roce 1927, po ovládnutí jejího majoritního akciového podílu čsl. státem, přeneseno do Českolovenska. Jen nevím, jestli do Košic nebo Prahy. A správní rada sídlila až do té doby ve Vídni, přímo v sídle banky Bodenkreditanstalt, což byl její největší akcionář. Ale to je celkem jedno. Mě by spíš zajímalo, jestli existuje nějaký přesný seznam lokomotiv a vozů KBD, a kdy se tyto staly československým státním majetkem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 898 Registrován: 7-2017 |
McBain: ..., a kdy se tyto staly československým státním majetkem "De iure" nebo kdy se k němu stát začal chovat jako k vlastnímu? Od toho se odvíjí odpověď na první otázku. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5234 Registrován: 7-2017 |
drake: "McBain: ..., a kdy se tyto staly československým státním majetkem "De iure" nebo kdy se k němu stát začal chovat jako k vlastnímu?" De iure snad až po únoru 1948. Jestli "chovat se jako k vlastnímu" znamená provozovat, tak v r. 1921. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 899 Registrován: 7-2017 |
hank: Ano, první nastalo až po válce, druhé ovšem nikoliv roce 1921, ale právě ve zmíněním roce 1927. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27410 Registrován: 5-2002 |
drake: "hank: Ano, první nastalo až po válce, druhé ovšem nikoliv roce 1921, ale právě ve zmíněním roce 1927." To není pravda. Pořád to byla standartní akciová společnost se všemi náležitostmi, pouze majoritně ovládaná státem. Paralela ze současnsti jsou ČD a.s. a Správa železnic s.o. Rozhodně se nejedná o stejné entity. Ale mě by hlavně zajímal ten seznam lokomotiv KBD, pokud možno někdy ze třicátých let. Existuje něco takového? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 900 Registrován: 7-2017 |
Pořád to byla standartní akciová společnost se všemi náležitostmi, pouze majoritně ovládaná státem. Ano, ale k vozovému parku se od roku 1927 choval stát jako k vlastnímu. Od roku 1925 nejsou vozy KBD nijak zvlášť vykazovány, ve výroční zprávě je najdete na stejné hromádce s ostatními, od roku 1927 se vozový park přeznačil a neodlišitelně splynul s vozy ČSD. Údržba a provoz vozového parku se vedla neodděleně a neodlišitelně od ostaních vozů. Jediné čím se vozy lišily, bylo formální řazení do 145. vozové skupiny. Jen jedinkrát později byl skutečný majetkový vztah vytažen na povrch. Po březnu 1939 se snažili z Prahy prosadit myšlenku, že je to skutečně soukromý majetek a neměl by být součástí dělení DR/SŽ/MÁV. Ale byli posláni k šípku, protože všem bylo jasné jaké je realita a že se to Praze jen hodí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3088 Registrován: 9-2009 |
Lokomotivy jsou až do rozdělení Československa v roce 1939 vedeny jako majetek KBD. V té době se jednalo o 132 lokomotiv. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3089 Registrován: 9-2009 |
I předpis V101 z roku 1938 u těchto lokomotiv (132 lokomotiv) uvádí majitele KBD. Tento předpis po válce sloužil pro doložení vlastnictví lokomotiv ve sporu s Rudou armádou, když některé lokomotivy původem od ČSD byly označeny jako ruská trofej. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27411 Registrován: 5-2002 |
drake: "Od roku 1925 nejsou vozy KBD nijak zvlášť vykazovány, ve výroční zprávě je najdete na stejné hromádce s ostatními," Vy máte nějakou VZ KBD z té doby k dispozici? Já mám jen 1927, a tam o vozidlech nic podrobného není (nebo jí možná nemám celou...?) Nebo je tím myšlena VZ ČSD/MŽ? Kuřil_p: "Lokomotivy jsou až do rozdělení Československa v roce 1939 vedeny jako majetek KBD. V té době se jednalo o 132 lokomotiv." Kuřil_p: "I předpis V101 z roku 1938 u těchto lokomotiv (132 lokomotiv) uvádí majitele KBD. Tento předpis po válce sloužil pro doložení vlastnictví lokomotiv ve sporu s Rudou armádou, když některé lokomotivy původem od ČSD byly označeny jako ruská trofej." A mohl bych tento seznam vidět? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 12-2017 |
Existuje Atlas lokomotiv od Jindř.Beka z r. 1982. Třetí díl se jmenuje Úzkorozchodné lokomotivy a lokomotivy soukromých drah. Doporučuju!!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3090 Registrován: 9-2009 |
McBain: Jedná se o tyto lokomotivy v majetku Košicko-bohumínské dráhy (1938): 313.201 až 13, 15 313.302, 05, 19, 22, 24, 27, 34 313.601 až 07, 09 až 13, 16 až 23 320.201 až 09 334.301 až 35 354.913, 16, 17 365.301 až 12, 14, 15, 18 455.001 až 05 622.001 až 24 Ten rok 1938 nemám kompletní (musel jsem paní tehdy šetřit, takže jsem si nechal vždy kopírovat jen ty stránky, které mne zajímali). Další jsem si jen doplňoval ručně (tehdy digitální fotoaparáty ještě nebyly). Možná ty ostatní stránky někdo doplní. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3091 Registrován: 9-2009 |
Od roku 1940 se z podnětu Německa začalo jednat o zestátnění KBD. Situaci komplikovalo to, že většinu akcií vlastnil stát, který už v té době neexistoval. Práva se rozdělila v poměru délek. Slovensku patřilo 69,625 %, Maďarsku 5,375 % a Německu 25 %. Dne 15. 11. 1940 byla v Berlíně podepsaná dohoda o likvidaci společnosti. Německo, Slovensko a Maďarsko převzaly do vlastnictví příslušné územní části KBD (pozemky, zařízení, atd.). Slovensku byla uložena likvidace společnosti. Sídlo společnosti KBD přesídlilo do Bratislavy. Slovenská část byla zestátněna dle zákona č. 52/1943 Sl. z. ze dne 13. 5. 1943. Společnost byla vymazaná z registru dne 12. 7. 1943. Zákon č. 52/1943 Sl. z. Zákon o poštátnení tuzemského úseku Košicko-bohumínskej železnice a o likvidácii účastinnej spoločnosti "Košicko-bohumínska dráha" Přijat: 13. května 1943 Nabývá účinnosti: 21. května 1943 Platnost předpisu: Zrušen předpisem 311/1948 Sb. Pozbývá platnosti: 30. prosince 1948 |