Archiv diskuse Parní lokomotivy do 07. 6. 2022

E499001:
"...rosňa, která má však práci jinde..."

E499001:
"Nemyslím si, že by 423.0 byla do kopců až tak nevhodná. Možná tam má i větší normu zátěže..."

bohumir-golda:
"Lumíre, vždyť je to hovadina....co by asi pán dělal, když mu v plném výkonu rafne vodu? Navíc téměř veškeré provozní mašinky nemají odvodňovací kohouty, ale ventily......Jinak i těm kohoutům je to buřt....kdyžtak se zabrousí a fertig.
A to, že se před jízdou opatrně natrhne při otevřených odvodňovacích ventilech regulátor je dobře, parní stroj se předehřeje. Je ještě záhodno při zabržděné mašince přestavit několikrát rozvod kvůli rovnoměrnému předehřevu válců. V Reichu docela běžná praxe (alespoň kdysi). Jinak stejná praxe na parníku (já Labe a Vltava). Stejně jsme to praktikovali u 464.102 třeba na rozjezdu z Lužné rovnou do stoupání na Řevničov. Pěkně čtvrt hoďky před odjezdem začít ohřívat stroj a pak ratatata sekačka do kopce."

mirek55:
"AnounymTojeFuk
Ano. Bylo a je samozřejmostí při rozjezdu otevřít na dobu nezbytně nutnou "odvodňováky" a zbavit válce zkondenzované vody. Krátkodobě se otvíraly ze stejných důvodů i při jízdě ve výkonu (pokud možno sníženém). Je pravdou, že někdy při zavření (vlivem nečistoty) nesedly ani po několika pokusech o zavření. Jízda se s nimi dojela. Při nebližší příležitosti se závada včas odstranila. Že mašinka neměla plný výkon bylo mnohdy zanedbatelné. Průchodem ostré páry za plného výkonu dochází k vyšlehání těsnících ploch. Čím déle s tím jezdíte, tím k větší destrukci dochází a mnohdy nestačilo pouze zabroušení, ale muselo se na to sáhnout obráběcím nástrojem a pak ještě zabrousit. Často již ani to nebylo možné a muselo se udělat nové střevo, když šlo ještě upravit (opravit) těleso (bylo z odolnějšího materiálu). Nebo se muselo dát i těleso nové. To vše stálo čas a peníze. Nyní obzvláště, když již náhradní tělesa ani střeva běžně nekoupíte a vše se musí vyrobit. Ano jak píše správně Bohouš před jízdou se nechá parní válec ohřát lehkým natržením regulátoru při otevřených "odvodňovácích" a "vyrovnávačích". To znamená mírného průchodu páry téměř bez tlaku a rychlosti. Samozřejmě platí opatření které jsem napsal výše. Je známo dost případu, kdy se při tomto lehkém natržení regulátoru mašinka dala svévolně do pohybu, ač byl rozvod v "0". Po jakékoli práci na rozvodu se dělala zkouška "nerozjezdu" odbržděné, parní mašinky při zavřených "odvodňovácích" a "vyrovnávačích" s rozvodem v "0" otevřením regulátoru a to ve čtyřech (cca rovnoměrných) polohách spojnic - ojničního čepu. Pokud se mašinka nějakým směrem rozjela (nebo naznačila rozjetí), považovala se za neschopnou provozu. Na konci parního provozu se na to již dost kálelo, spousta mladých parních fírů si s tím ani nedělala těžkou hlavu. Pokud za provozu při maximálním vyložení začal rozvod mlátit a přenášel se táhly až do budky. To již byl ultra rozházen a soustava kámen prodloužená šoupátková tyč narážela v kulise v horní, nebo dolní poloze do tělesa kulisy. Zde již téměř platilo velké nebezpečí rozjezdu v "0". Našli se i chytráci, kteří zvětšili prostor na kulise místo správného seřízení rozvodu v "0". Dokonce se objevil i názor, že se musí dát na jedná straně kámen níž a na druhé případně výš, úpravou na vahadlech, případně závěskách, aby se to odstranilo, což byla a je pěkná zhovadilost. Někteří, tak zvaní machři, se tím snažili i vyrovnat nerovnoměrný chod parních strojů, což bylo také špatně. K tomu slouží jiné zařízení na šoupátkových tyčích, za předpokladu, že šoupátko a kanály jsou v pořádku."

původní.gp:
"...nádraží v Karviné a 328 jsou taky ve fasádě, resp. pod střechou a v laku a nic nebrání jejich užívání původním způsobem..."