Díky za snahu, ale co je dohledatelné na netu, to jsem prolezl. Ono tam vlastně skoro nic jiného není a pokud je to na jiném odkazu, obsah je stejný...

pro Sey a všechny ostatní které zajímá to zařízení na tendru: je v tom tzv. "bubínek" zařízení do kterého se nalila nafta a pak se používal na rozmrazování třeba dynamka, napaječů atd.

Stopař - ejhle a jakým způsobem ? To se pálila uvnitř, nebo k tomu byl nějaký hořák? Já viděl tak fakli - klacek s hadrem namočeným v petroleji.

jo pálila se uvnitř a šlehaly z toho takové malinké plamínky

spacula : http://zel-nehody.wz.cz/1950_59.htm
číslo mašiny tam nieje. Autor sa venuje histórii a nehodám.

Ještě k nehodě ve Varíně - odkazy na internetu jsem shlédl - nic tam není, nejlépe je nehoda popsána v knize Železniční nehody na Slovensku 1 - strana 176. To, že se mělo jednat o Rudého ďábla jsem vyčetl v nové publikaci od Corony - Svět železnice - speciál č. 4. Nehoda u Nedakonic stroje 476.002 je celkem známá, ale o další vážné nehodě stroje řady 476.0 jsem neslyšel, proto se zde ptám, zdali někdo nezná číslo konkrétního stroje? Byla to fungl nová mašina, dočetl jsem se, že neprodělala vážné poškození a byla opravena. Narazila ve stanici do boku nákladního vlaku o hmotnosti 1600 tun v rychlosti 56 km/h a vykolejila. Nehodu zavinil strojvedoucí rychlíku, který po propuštění z vazby spáchal sebevraždu. Při nehodě zahynulo 11 cestujících.

Kurva, to mě poser, já si tohoto zařízení také nevšiml na našich Soko jsem to neviděl. A na 110, ta přišla sice z Brna, ale nepamatuji. Ano MN2, fakule, fasované byly smolné, nebo voskové, zapalovaly se v peci, pak byly samodělky - smotaný hadr na klacku namočený v petrolce. Nafta se na páře vůbec nepoužívala. Práce s nimi byl denní chleba, pokud bylo pod -10°. Odvodňovací kohouty jímek se uhlídat nedaly.

U nás v depu byly ony hrnce na tendrech dvou štokrů, byl to pokus o dávkování lokalkonu v tekutém stavu. Obvyklý způsob přímého sypání chemikálie do tendru vedlo k ucpávání sít nebo vyšlehání hubic napáječů, bylo proto nařízeno lokalkon nejdříve někde rozpustit a pak nalít do vody. Zařízení by tuto podmínku splňovalo, během jízdy by došlo k dokonalému rozpuštění a promíchání přípravku. Problémem však bylo různé dávkování podle kvality zbrojené vody nebo dispozic laboratoře vzhledem ke stavu kotle. Snažší tedy bylo nasypat lokalkon podle okamžité potřeby do kýblu (to v lepším případě) a šup s ním do tendru. Při dílenských opravách byly hrnce postupně odstraněny. Co se týká sudů, suché uskladnění lokalkonu bylo velice důležité. Protržený sáček, volně uložený ve vestavěné skříni tendru, dokázal pěkně a nevratně zřídit nátěr.

Když ste u tech štokrů o něco se podělím....
Přeprava 556.304 z Velenic do Lužné....

Stopař a ostatní: Zařízení "bubínek" se montovalo zpravidla na tendry štokrů nižších inventárních čísel a výhradně na tyto tendry

se dvěma otvory mezi schůdky. Vím, že řada 556.0 jezdila s dvěma druhy tendrů (lišily se právě zadní částí), které se vyráběly ve škodovce v Plzni a v Tatře Kolín, ale proč "bubínek" byl montován jen na jednom typu, to je mi záhadou.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mirek_2037.)

Ahoj, ptal jsem se táty a on říkal, že v Lípě a potom v Hradci měli na štokrech jen sudy na změkčovadlo, nebo se dávalo do prostoru do tendru, ale matně si pamatuje, že na některých bylo nějaké zařízení na automatické dávkování změkčovadla do vody, ale nějak to nefungovalo

Baja - ta první fotka u vozu WLAB, nestojí tam jeden pán z Ústí - M.K.??

Tak on kdo by Mílu nepoznal, jeho tělesná schránka byla vždy k nepřehlédnutí...
Rád vzpomínám když stával u plotny a nadával do ču...áků to pak víc chutnalo a bylo hned líp na světě....

Zdravím, děkuji za příspěvky kolem "hrnce z tendru".

Stopař: na duben si budeš muset ještě chvíli počkat, bych ti tu obrovskou naftovou "letlampu"vrazil do pazour, abys s ní rozmrazil nějakou turbínu .

Joska: tak nějak jsem měl význam zařízení ve vzdáleném povědomí, děkuji za ujištění. Mohu se zeptat v jakém depu a období? Čísla mašin/tendrů by byla luxus, děkuji.

Mirek 2037: děkuji za Váš "zápal pro věc", ale to "zpravidla nižších čísel" bohužel má jako obvykle výjimky, pravdou je, že většina mnou (s Vaší pomocí) dosud zaregistrovaných "hrnců" se nalézalo na tedrech z výroby Tatra Kolín 1952-54 a Škodovka (ZVIL) 1953-54 v konfiguraci dva plnicí otvory + jedna skříňka, viz Váš obr. V té výjimce mám zaznamenané tendry v konfiguraci 1 otvor + 1 skříňka +"hrnec" u strojů 556.0313/935.2343 a 556.006/935.2341 (pozor, mám ji zaznamenánu i s tendrem 935.2156 se dvěma plnicími otvory bez hrnce). Oba Tatra Kolín 1955 (předpokládám, že i u Vámi uvedené 556.347/935.2385 to bude stejné), mezi nimi je ještě 935.2342 od 556.0334, ta ale na fotografiích "hrnec" nemá, nebo už nemá?

A to je právě to co mne stále zajímá: kde a od kdy se to montovalo, konstrukce, princip? Zkušenosti?(zatím asi nechvalné)

Děkuji a díky všem.

(Příspěvek byl editován uživatelem Sey.)

Sakra tak šlehaly z toho plamínky nebo tam šplouchal lokalkon? Já daleko spíš slyším šplouchání. Nedovedu si dost dobře představit jak bych se s takovým krámem motal kolem mašiny a nahříval TD. Uměl bych si to představit jako centrální zdroj tepla, už hůř transport toho tepla na místo určení. Jako dávkovač lokalkonu si to dokážu představit snadno.

Sey: 556.0313 a 556.006 mám stejné. 556.0347 dva plnící otvory jedna skříňka + "hrnec". 556.0334 podle fotek co mám, "hrnec" tendr 935.2342 neměl. Pak je ještě 556.001. Léto 1975 tendr 935.2181, dva plnící otvory jedna skříňka + "hrnec". Léto 1976 tendr 935.2181 jeden plnící otvor, jedna skříňka, ale už bez "hrnce". Zřejmě došlo v průběhu roku k výměně tendru z jiné lokomotivy ale inventární číslo tendru zůstalo. Zajímavá diskuse, na co člověk po létech nepřijde.

935.257 od 036 tam ma este ako pozostatky nozicky a dieru do vodneho priestoru s vickom

Tohle je fakticky podivná "parní" věc... (záměrně nepíšu lokomotiva a už vůbec né ve s pojení parní)
A hardworking steam turbine engine pulls heavy timber train

Jsem nemohl najít to divný monstrum ale tohle je taky divný hybrid...

General Electric Steam Turbine Locomotive

(Příspěvek byl editován uživatelem Flaizer.)

Flaizer 1293: Lokomotivy poháněné parními turbínami?

Hank ano, ta Amerika pálila práškové uhlí. Finální podoba měla tři díly a výkon 7500 HP.

Mirek 2037: on je v těch tendrech docela hokej a fotek štokrů "zezadu" bohužel moc není.

556.036: Aby se to ještě někde u Vás neválelo v prachu zapomnění .

Stejně by mne zajímalo, jak se do toho ta voda tahala, když to bylo nad hladinou?

Sey - jako nejjednodušší se jeví kýbl neboli kbelík, za zvážení by stála i hadice od vodovodu, která se v depech určitě vyskytovala. Taky by to mohlo jít od napaječů mimo depo.

Hank: dokonce lokomotivy s parní elektrárnou. Turbína poháněla dynamo a to vyrábělo proud pro trakční eletromotory.

starý Ivoš: Ve Švýcarsku, to je známé. Ale o turbínových loko ve Švédsku jsem doteď neměl ponětí.

k turbínám: Pokud se o to dotyčný více zajímá, nejlépe je začít ve vyhledavači.

V Německu se dělaly rovněž pokusy s turbinovými lokomotivami ve 20 tých letech min. století. Byly označeny řadou T 18.

k diskusi o záchranách lokomotiv v České Lípě. Já se domnívám, že do veřejné diskuse se asi moc nehodí si vyčítat "osobní zásluhy". Pokud se dobře pamatuji, tak ten dotyčný, který má své zásluhy na loko vyjmenovaných pisatelem Mad noodle 2, nechtěl být moc zveřejňován. Ne že by se o něm nechtělo mluvit.
Dále mi do mých pamětí nezapadá fakt, že by pisatel Marian P neměl žádné zásluhy na vývoji osudu dnes zachovaných HVz ex. LD Česká Lípa. Já to pamatuji trochu jinak.
Vím o jedné blbosti, která se udělala, a to bylo nepřevzetí 524. 102 do sbírek NTM, protože tehdy to jinak nešlo. To se tehdy nepovedlo !!!
Ty další akce, jako po "uzavření Skanzenu v ČT" ( zásluhy Ing. B. Pokorného zapomenuty nejsou a myslím si že ani nebudou!)tehdy de facto nuceným výnosem předání 464 001 a 524 1117 ( a dalších vozidel, ale mimo ex. LDČL)na území dnešní SR, se jeví po čase jako optimální řešení. Pravdu mají ti pisatelé, kteří v diskuzi přede mnou uvedli, že pokud by se toto s těmito dvěma loko nestalo, asi by byly rozpáleny.
Ale to je jenom pro dokreslení. Proto jsem se trochu rozepsal, protože mi nesedí ty informace o Marianu P.
Více už se o tom nechci šířit.

ID 2 - a které že to informace byly ? V podstatě máš ale pravdu, že ona osoba toužila po všem jiném než po publicitě. Tehdy to bylo i pochopitelné.
Znám ho od roku 1979 a myslím, že jsme dobrí přátelé. Ergo pouček netřeba. Stejně dlouho znám i ty ostatní.
Ad B . Pokorný - zmínil se tu o něm někdo někdy - nějak jsem to nenašel. Má slova byla adresována hlavně těm mladším, kteří se tenkrát ještě nevyskytovali na světě.
Byly rovněž reakcí na nechutné výpady vůči J. Rachotovi, toho jsi nějak opomenul.
Ad Marian P. - nevšiml jsem si, že bych nějak zpochybňoval jeho zásluhy. Náš osobní spor s tím nemá co dělat a ne zrovna košer chování některých bývalých členů obsluhy 524.1110 taky ne.
Na téma co se nepovedlo a co se povedlo by byla možná mnohahodinová diskuze, obávám se že relevantních osob ale jaksi ubylo a dále ubývá.

Všem párařům přeji mnoho úspěchů v novém roce!
A znovuzrozené "rosničce" ještě hodně výšlapů na Ramzovou...

Hank: Švédsko jsem přehlédl, sorry, nečetl jsem pořádně. Ale primárně jsem měl na mysli USA nebo tyto loko obecně. Pardon.

Ad Mad noodle 2:No Já jsem tu diskuzi o Marianu P. pochopil trochu jinak, proto jsem to napsal. O J. Rachotovi - ty výpady na něj byly asi jinde než v korespondenci o ex. LD ČL. O jeho zásluhách pro Hist. V. vím dost a nikdy jsem o nich nepochyboval!!!
Je pravdou, že relevantních osob k dobách minulým v dané oblasti ubývá a současné aktivní generaci už to moc neřekne. Ono je na tom to nejhorší, že chyby minulosti (mohou být posuzovány všelijak) se už nedají napravit. Pouze někdy možná zhotovením repliky, ale to je v oblasti sci - fi.
Proto raději přání všeho nejlepšího do Nového roku.

ID2 - přeji to samé

MN2, už jste to zmiňoval kdysi, ale pro oživení i na Bugatkách, abych se vyjádřil po Bulharsku se zkoušelo práškové topení.

Tohle je taky neskutečný hybrid, základ to má stejný jako tendrovka tedy kotel a uhlák akorát to má ještě turbínu s generátorem a podvozky s trakčáky, nojo, ve válkou nezruinované américe si mohli inženýři takovéhle šílenosti ke spokojenosti vymejšlet... prý to je model M1 a dokázalo to utáhnout vlak 5 mílí dlouhej rychlostí 70 mil za hodinu
C&O steam turbine #500

něco málo informací - odkaz

no a nakonec zde jsou velice zajimavé dobové snímky tohoto mostr-hybridu, evidentně by to u nás neuspělo z více důvodu, ať už hmotnostního tak i z hlediska naddimenzovanosti a pak by se to zlomilo hned v prvním oblouhu za depem bo Praze rovinka neexistuje
http://www.flickr.com/photos/27862259@N02/7992489809/in/photostre am/

Flaizer - pokud by ses chtěl stát diviznou a divit se déle sežeň si knihu Lehmann - Dampflok -Sonderbauarten a budeš mít na čas o zábavu postaráno....
Je sice německy ale to není zásadní překážka.