Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 27. 3. 2021 « předcházející | další »

Archiv diskuse Parní lokomotivy do 27. 3. 2021

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Blanka
Sobota, 20. března 2021 - 15:48:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1484
Registrován: 12-2014
VIDEO: S brněnskou Béeskou 213.901 po vlečce podél řeky Svitavy ze stanoviště strojvedoucího [vypravci][masinka]
https://youtu.be/LjwJM7H36ak
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde [masinka]
Sobota, 20. března 2021 - 18:52:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16
Registrován: 12-2017
Díky, hezký, jen je mi divný, že ta mašinka vydává zvuky jako kytara, škoda
Blanka
Sobota, 20. března 2021 - 19:09:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1488
Registrován: 12-2014
Doblo: Díky [happy] Jak píšu v popisku videa, měla jsem ten den po ruce jen foťák, tak byla většina zvuku nepoužitelná kvůli větru v mikrofonu. Ještě bude časem delší video z festivalu v Benešově z téže mašiny, tam už to bude s řádným zvukem včetně typického zvuku kompresoru [vypravci]

(Příspěvek byl editován uživatelem Blanka.)
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde [masinka]
Neděle, 21. března 2021 - 07:19:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1292
Registrován: 8-2015
Doblo: Šlo by podobnou jízdu udělat s brněnskou parní tramvají Caroline? Železniční spřáhlo má a její strojvedoucí má prý papíry na vlak i tramvaj? [happy] Mám rád zajímavé sopuravy. [happy] Kdesi jsem slyšel, že Caroline musí kvůli kompromisním kolům pro vlak i tramvaj jet přes železniční vyhýbky pomalu? Ale viděl jsem fotku Caroline na Výstavišti apod. a jak ji veze asi Zamračená? http://tramvaj.wz.cz/g_xT4781001.php Díky Kwasi
Neděle, 21. března 2021 - 14:27:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 385
Registrován: 3-2013
[masinka] Festival parních lokomotiv 2021 na Slovensku!! [masinka]
Nostalgik
Neděle, 21. března 2021 - 15:17:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 36
Registrován: 7-2017
Už to tu odznelo v SK odbočke (inak by som o tom ani nevedel). Ale akože predstaviť si moju vysokonohú perfektne udržovanú favoritku-pod ktorou si predstavujem "litvicu"-01 202 (a nielen ju, samé luxusné "značky" sa tam uvádzajú) v depe, kde som zatiaľ chodil len povzdychávať mi predstava stále vôbec nebere a to s ňou problém nemávam.
Neděle, 21. března 2021 - 15:48:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4047
Registrován: 11-2006
Keď pánboh dá, aj motyka vystrelí.[wink] Poslednými veľkými kolesami v teplanskom depe v časoch parnej prevádzky boli zrejme veselské 475.1. A to už je tiež vyše 50.rokov.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Neděle, 21. března 2021 - 18:35:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3182
Registrován: 7-2017
E499001:
"A to už je tiež vyše 50.rokov."

Uber... Poslední veselská 475.1105 občas zaskakovala za nemocné berty ještě v r. 1977.

Edit: No jo, ve Veselí se bertám vlastně říkalo ceculy... [biggrin]

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Neděle, 21. března 2021 - 19:07:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5351
Registrován: 5-2002
kwasi:
"Šlo by podobnou jízdu udělat s brněnskou parní tramvají Caroline? "

Možná šlo, ale problém je, že po vlastní ose by cestou na nábřeží musela objet půl Brna. A pak by stejně bylo lepší jen pendlovat po nějakém úseku bez výhybek [masinka] .
Neděle, 21. března 2021 - 19:45:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1160
Registrován: 3-2013
Caroline má rozkolí 1380 mm, tudíž objet půl Brna by byl problém. Jednou za x let po vlečce BVV na dolní nádraží jede jen kvůlí větším opravám. A dle PZ je určena pro dráhu tramvajovou.
Z Poříčí na výstaviště jsou převážně žlábkové kolejnice a hlavně výhybky, tam problém není.
Neděle, 21. března 2021 - 20:13:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 294
Registrován: 5-2010
To už by bylo lepší při nějaké akci naplánovat setkání Béesky a Caroline na přejezdu ul.Křenová, jak tomu bylo koncem letních prázdnin (1.9.2019) s "Plecháčem" - každá mašinka na "svých" kolejích...
Povoz s koňmi byl neplánovaný bonus navíc [fotic]

Nostalgik
Neděle, 21. března 2021 - 21:49:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 39
Registrován: 7-2017
E499001: Odvtedy ale moc moc vody napršalo (a ocele sa pretavilo). A "štokra" (u nás) alebo skôr dievča pre všetko by som s Európskou špičkou nevedel ani porovnať.
Pondělí, 22. března 2021 - 17:57:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4051
Registrován: 11-2006
dědek_hank:
Z půlstoletí ubírat nechci, náhodné výstřely v podobě záskoků nepočítám. To bych zrovna mohl kalkulovat i s výpomocí muzejních strojů 475.196 a 486.007 na topičce na přelomu milénia nebo občasné otočení 498.104 při výletech do Trenčína.[wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Lajos
Pondělí, 22. března 2021 - 19:36:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 232
Registrován: 8-2014
E 499.001 a dědek_hank - realita je mezi vámi, blíže Hankovi. Neb turnusová služba 475.1 LD VNM skončila oficiálně i reálně na konci května 1975, s koncem starého GVD 1974/75. Do té doby bylo ještě několik výkonů do Teplé. Ale s přelomem GVD přešel z Brna houf "cecul" a s těmi se podařilo vydláždit celou první turnusovou skupinu i s přiměřenou zálohou.
Takže - letos 46 let, ať nežeru.
A budu konkrétní: od podzimní změny GVD 1974/75, platné k 29. 9. 1974 (ubyla jedna pára s příchodem T 478.1224) se do Teplé vozily obraty 4125/4172 (mašina nocovala v depu), pak 4101/4104, dále 4121 a odsud Pn 62364 do NM/V, odsud na postrku téhož vlaku přes Myjavu domů a další spací obrat 4123/4100. Byly to výkony šestičlenné skupiny 01 P. Do konce září byl ještě jednodenní oběh na vlacích 4105/4175 Brno - VNM - Teplá a 4106 Teplá - Brno. Tam se pak usadila trakčně vynikající T 478.1068 a bylo sakra co tahat.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Pondělí, 22. března 2021 - 20:18:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 699
Registrován: 7-2017
Re" "Lajos"& "E499001" . . . . .Veselské "pětasedmy" si pamatuji velmi dobře. Nejprve v učební době ve Veselském depu v r.1967-8. Později, po přeložení do T.Teplé na jejich dvě kolize. První se odehrála v Teplanském depu, kde "pětasedma" před obrat. vlakem za vodárnou dobírala vodu. Předtím I. záloha odstavovala na skládku uhlí v depu vozy na vykládku. Posunovači ale zapomněli otočit výměnu. Záloha poté zajela na 20 stan. kolej a vytahovala vozy do výtažné, ale místo toho odbočila do depa a narazila do "pětasedmy". Ta přišla o přední nárazníky. Hektor to kupodivu odnesl bez následků. . . . . . . O pár měsíců později jsem jel z téže zálohy z noční. Seděli jsme v "Bai-ce" na čtverce, já, naproti mně cvičný a vedle ještě jeden fíra. Při vjezdu osobáku do H. Srní, došlo k intenzivnímu brzdění a vzápětí k silnému nárazu. Pustili nás na kolej na které stála "obsluha se "štokrem" na čele. V Srní jsme postáli asi hodinu než se z T.Teplé dostavil náhr. stroj a nahradil pochroumanou "pětasedmu". Domů jsme ale tímto vlakem nedojeli. Po zralé úvaze a domluvě, jsme raději z osobáku vystoupili v Bylnici a zašli do pohostinství "Rufr" hned za stanicí zapít ten šok. Bohužel na druhý den ráno, jsem nevěděl, jestli mě bolí hlava následkem srážky v Srní, nebo přemírou vypitých lihovin u "Rufra"?. . . . . . . . . [masinka]
Pondělí, 22. března 2021 - 22:25:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4055
Registrován: 11-2006
Kolelač: [proud][ok]
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Úterý, 23. března 2021 - 07:52:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 700
Registrován: 7-2017
"E499001" . . . Dík. Bohužel, dataci si nepamatuji, tehdy to ještě nebylo "in". . ..Asi to veselské "pětasedmy" neměly na Horní Vláře lehké, vydoloval jsem z té doby z paměti ještě jednu nehodu. Stala se na přejezdu nad Bylnicí. Noční vlak, zřejmě rychlík z Brna na tomto přejezdu smetl naloženou "Tatru 111".Mám dojem, že tehdy byla účastníkem nehody " 475135" alias "lopaťák"? Ale v čísle se mohu mýlit. Trosky Tatry, zvláště úplně očesané šasi, se povalovaly v blízkosti přejezdu okolo trati ještě dost dlouho. "Pětasedma" z této nehody vyvázla též dost pošramocená. Snad se ve Veselí n/Mor. ještě najde pamětník té nehody. Sdělovací prostředky, jak bylo tehdy zvykem, tomu pozornost nevěnovaly. . . . . . [masinka]
Úterý, 23. března 2021 - 13:04:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 47
Registrován: 9-2017
Kolelač: Přezdívka "lopaťák" stroji 475.135 sedí, přikladač a odpovídající tendr dostal až v roce 1972 a užil si ho jen 4 roky. Naštěstí to moc nevadilo, stroj měl vařit nejlépe ze všech v depu...

Že to tam "pětasedmy" neměly lehké je jasné už jen od pohledu na traťové poměry. Provozními vlastnostmi sice byly výborné, zvlášť poslední série na válečkách, ale chodové vlastnosti měly "pětasedmy" na úrovni žebřiňáku. O to zajímavější potom bylo, když se vytáhly záložní "jedničkové antony", jež byly tříválcové a hezky se na trati houpaly, ale pomocník strojvedoucího, potažmo pomocníci (pokud to šlo, delegovali se na "antona" dva) z toho moc radost neměl(i)...
Úterý, 23. března 2021 - 14:03:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 701
Registrován: 7-2017
Re "Vážňák" . . . Tak "Antona" si u nás pamatuji jen jednou. Po příjezdu do Slavičína, kde žádné vodní zařízení nebylo, se domáhal fíra vody do tendru. Nakonec se pomocí některých cestujících do tendru vylilo 100 konví vody. Poté fíra prohlásil, že to je ještě málo, tak přidali ještě dalších 60. Po Bylnici dojel nadoraz a určitě s "odřenýma ušima".
Tak skutečně nevím, jestli "pětasedmy" byly "žebřiňáky", ale troufnu si tvrdit, že spíš záleželo na tom kdo ji měl v rukách, (ostatně tak jako na každé mašince). Mohl jsem to pár let sledovat u pátečního odpoledního rychlíku z Brna, konkrétně z Kunovic do Slavičína. Později u Os.vl z T.Teplé s odj 9:30 hod, který měl, zvlášť v zimním období, díky čekání na přípojný Os.vl. 2802 ze Žiliny celkem pravidelně z T.Teplé zpožďění 10-15 min. Některý fíra dokázal z T.Teplé do Slavičína dojet proti brněnskému Mot. rychl.na pravidelné křižování načas. Jiný, nepokrátil ani minutu a s rychlíkem vykřižoval v Bohusl.n/Vlárou. Pokud si dobře pamatuji, legendou na nich byl p. fíra Viceník z Bojkovic a nějaký Jára (jehož příjmení si už nepamatuji)z Ostrohu.
Příjezd první "Cecule" s os vlakem k nám si pamatuji též, ale mám dojem, že tehdy v prvopočátcích, byl spíš problém v jejich přechodnosti přes nevyhovující mosty a protisměrné oblouky, než v jejich malém počtu? Ale samozřejmě se mohu mýlit. . . . . . . . . . [masinka]
Úterý, 23. března 2021 - 21:35:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 55
Registrován: 3-2020
Na párách jezdili pomocníci strojvedoucího? Nevím ptám se.
Úterý, 23. března 2021 - 21:52:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4062
Registrován: 11-2006
Ano, dá se říci, že pomocník strojvedoucího byl oficiální název pro topiče.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Blanka
Středa, 24. března 2021 - 12:06:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1491
Registrován: 12-2014
Odpovídal by tomu i název titulu "Příručka pro pomocníka strojvedoucího" z roku 1958. [vypravci]
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde [masinka]
Středa, 24. března 2021 - 23:13:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 9-2018
https://youtu.be/pL3nIbxirIY
Čtvrtek, 25. března 2021 - 07:27:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 702
Registrován: 7-2017
Tak "Rudého ďábla" si pamatuji. . . Někdy v r.1966 či 1977 postával v depu Přerov. . . . . . [masinka]


https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_476.0
Čtvrtek, 25. března 2021 - 12:33:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 475
Registrován: 11-2005
E499001:
"Ano, dá se říci, že pomocník strojvedoucího byl oficiální název pro topiče."

To bude takovej ten bolševickej newspeak. Jako když z hasičů udělali požárníky, z listonošů poštovní doručovatele a nebo třeba z policajtů příslušníky.
Čtvrtek, 25. března 2021 - 12:52:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 126
Registrován: 12-2007
Nemusí ísť vyslovene o newspeak. Práca kuriča už nebola len o obsluhe kotla, ale nakoľko musel poznať dopravné predpisy, taktiež pozorovať návesti a prenášať ich rušňovodičovi a pribúdali ďalšie povinnosti, tak jeho označenie za pomocníka mi príde správne. Niekedy by sa dalo povedať, že išlo o rušňovodiča, ktorý nemal povolenie k jazde [biggrin]
Čtvrtek, 25. března 2021 - 13:19:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2392
Registrován: 6-2004
Taky šlo o sjednocení terminologie, když byl strojvedoucímu k ruce někdo i na elektrických či motorových lokomotivách. Tam by topič působil nepatřičně...
Čtvrtek, 25. března 2021 - 13:30:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3184
Registrován: 7-2017
Některé evropské železniční společnosti (ve Velké Británii, Německu nebo Francii) zaváděly různé způsoby řízení vratných souprav z řídicích vozů už v 1. třetině 20. století, tj. dávno za parní trakce. Když byl strojvedoucí přítomen na stanovišti v řídicím voze v čele sunuté soupravy, na topiče setrvávajícího na lokomotivě přecházela část povinností strojvedoucího. Obzvlášť složité to měli topiči ve Velké Británii, kde dlouho převládala sací brzda a topič se podle pokynů strojvedoucího předávaných z řídicího vozu musel podílet i na její obsluze.
Čtvrtek, 25. března 2021 - 13:54:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3185
Registrován: 7-2017
Mahel 2392: U ČSD byl v tomto ohledu dlouho problém i s profesí strojvedoucích nových trakcí. Zvlášť v začátcích motorové trakce byli řidiči motorových vozů odlišeni názvem, nižším platem i vlastním zaměstnaneckým postavením. Strojvedoucí byli v úřednické zaměstnanecké kategorii, řidiči motorových vozů podobně jako topiči v dělnické kategorii, strojvedoucí měli - dnes bychom řekli - pracovní smlouvy na dobu neurčitou, kdežto řidiči na dobu určitou, řidiči mívali na rozdíl od strojvedoucích přímo v turnusech zapracován určitý podíl hodin odpracovaných při údržbě přidělených vozidel, řidiči neměli zdaleka takové nároky na různé služební příplatky, na oděvní součásti apod. Mezi oběma kategoriemi panovala značná řevnivost i na té základní úrovni (ne)kolegiálních mezilidských vztahů, čemuž přihrávali také funkcionáři Federace strojvedoucích, kteří si přinejmenším do r. 1939 své dosažené výhody až žárlivě střežili; řidiče mot. vozů a lokotraktorů mezi sebe dlouho nechtěli pustit jako členy a bránili i jejich zrovnoprávnění v oblasti dalších, třeba výstrojních nároků. Do značné míry se na podceňování této profese podílelo i vedení ČSD, které - aspoň podle vzpomínek některých přímých účastníků - přinejmenším ze začátku při zavádění motorové trakce zanedbávalo i odborné školení řidičů např. v oblasti návěstních předpisů, což občas vedlo ke komickým, ale někdy i dost riskantním provozním situacím, protože ne vždycky měl řidič po ruce kvalifikovaného vlakvedoucího.
Čtvrtek, 25. března 2021 - 18:43:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6610
Registrován: 7-2011
dědek_hank - o té řevnivosti jsem už slyšel, proč vlastně byla? Protože strojvedoucí toho musel umět/znát víc, než nějaký "obyčejný" řidič a tak se považoval za někoho lepšího? Nebo za tím stála závist, že řidiči mají lehčí práci a nejsou tak špinaví? Možná uvažuju moc moderně, ale mě přijde jako podstatné zvládnout bezpečně vést vlak, což bylo pro oba stejné a to, jestli při tom hlídám tlak páry v kotli, nebo oleje v motoru jako podružné.
Čtvrtek, 25. března 2021 - 20:43:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3977
Registrován: 5-2002
Ono to není úplně přesné. Podle služební pragmatiky (zákon č. 15/1914 říšského zákoníku) byly tři kategorie státních zaměstnanců - úředníci, podúředníci a sluhové (za republiky demokraticky přjmenovaní na zřízence). V každé kategorii byli čekatelé a definitivní. Postup z čekatelů byl podmíněn vykonáváním systemizovaného místa po dobu tří let (za výrazně nižší plat) a vcelku pochopitelně kladným služebním hodnocením. Povyšovalo se pochopitelně podle služebního pořadí ("čísla"), takže obvykle bylo povýšení spojeno se stěhováním. Ale zaměstnanec se mohl povýšení vzdát a čekat, až se uvolní vyšší místo v místě jeho stávajícího působiště. (Jeden příběh, jehož podstatou je povyšování podle služebního pořadí je v Markově Panoptiku hříšných lidí... Jednací číslo smrti).
Pochopitelně, každá služební kategorie měla svoje platové stupnice. Za republiky platilo (v době motorizace) vládní nařízení 15/1927 o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah. Podle něj byli strojvedoucí zařazeni do skupiny "železničních gažistů mimo služební třídy" podle § 23 v platové stupnici II podle § 24 (ve stupnici I byli třeba strojmistři). Počáteční (nástupní) plat strojvůdce byl v tom roce 1927 stanoven na 7800 K ročně. Řidiči motorových vozů byli zařazeni do kategorie zřízenců v paltové stupnici II (§ 41 a 42). Počáteční plat byl stanoven na 6300 K ročně.
Od samého počátku republiky se vedly neustálé diskuse o úsporách u ČSD, důvody jsou popsané v různé literatuře. Mzdové úspory byly na místě (ostatně motoriazce byla primárně a jednoznačně vedena pod heslem úspory nákladů na lokálkách), takže tohle je logické. Strojvůdci byli už od 19. století odborově organizováni a považováni (a sami se považovali) za "černou šlechtu" nebo "černé bratry". Nenašel jsem nějakou "důvodovou zprávu", ale osobně bych se přikláněl ke kombinaci "nafrněnosti" strojvůdců vůči řidičům, podporované "vrchností", které to hrálo do not. Zdůvodnění v podobě lehčí práce apod.
Bylo by zajímavé srovnat (nemám, nemohu se podívat) na požadovaný rozsah znalostí předpisů - zda skutečně byla požadována omezená (oproti strojvůdcům) znalost návěstních a dopravních předpisů. V č. XIX Předpisy pro službu dopravní je pouze obecné ustanovení o znalosti nutné k výkonu služby v daném odvětví.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Čtvrtek, 25. března 2021 - 23:08:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 264
Registrován: 10-2020
Trepko - trochu máš pravdu, ale týchto bolo z celkového počtu topičov minimum...
Čtvrtek, 25. března 2021 - 23:17:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1287
Registrován: 5-2002
Bylo by zajímavé zjistit, jestli - do extrému dotaženo - bral řidič elitní Slovenské Strely na lince Praha-Bratislava míň, než fíra někde na parní záloze v Horní Dolní.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie
Trans-Europe Express
Pátek, 26. března 2021 - 00:21:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 265
Registrován: 10-2020
Petr_barchánek - copak to je "elitní"?
autobus na železných kolech?
Pátek, 26. března 2021 - 05:43:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6611
Registrován: 7-2011
Johny11:
"ale osobně bych se přikláněl ke kombinaci "nafrněnosti" strojvůdců vůči řidičům, podporované "vrchností", které to hrálo do not."
Jo, myslím si to samé.
Johny11:
" Zdůvodnění v podobě lehčí práce apod."
Tam naprosto chápu rozdíl v platech. Ale v názvu?
Johny11:
"
Bylo by zajímavé srovnat (nemám, nemohu se podívat) na požadovaný rozsah znalostí předpisů - zda skutečně byla požadována omezená (oproti strojvůdcům) znalost návěstních a dopravních předpisů. V č. XIX Předpisy pro službu dopravní je pouze obecné ustanovení o znalosti nutné k výkonu služby v daném odvětví."
Nad tím jsem taky uvažoval (a též nemám možnost se podívat), leč tady mi vyskakují další otázky. Např. pokud omezená znalost byla, tak proč? Buď to byl nějaký další "naschvál" a pak se mi to nezdá moc košer (z důvodu bezpečnosti třeba), nebo to znát opravdu nepotřeboval a pak nerozumím tomu, proč se to po (parních) fírech tedy požadovalo, když z "dopravního" hlediska tu práci měli stejnou a tedy by měli mít i stejný rozsah znalostí.

Každopádně díky. [ok]
Bw_Ig
Pátek, 26. března 2021 - 06:37:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 593
Registrován: 7-2012
V31 rok 1938:


To by snad stačilo na úvod.
Pátek, 26. března 2021 - 07:31:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3190
Registrován: 7-2017
Johny11:
"
Bylo by zajímavé srovnat (nemám, nemohu se podívat) na požadovaný rozsah znalostí předpisů - zda skutečně byla požadována omezená (oproti strojvůdcům) znalost návěstních a dopravních předpisů. V č. XIX Předpisy pro službu dopravní je pouze obecné ustanovení o znalosti nutné k výkonu služby v daném odvětví."

Protože jsem tuto diskusi vyvolal já, musím k tomu znovu dodat, že toto mám jenom ze vzpomínek pamětníků, kterých už se nelze zeptat. Pochopil jsem to - nejsem si jistý, zda správně - tak, že spíš než o záměrné předpisové omezení šlo o podcenění situace ze strany různých stupňů řízení ČSD. Nicméně podobné bohatýrské historky o (ne)znalosti návěstních předpisů u prvních řidičů jsou uvedeny i v nedávno vydané publikaci Radima Šnábla o jednonárazníkových kolejových autobusech.
Pátek, 26. března 2021 - 07:32:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3978
Registrován: 5-2002
Petr_barchánek:
"Bylo by zajímavé zjistit, jestli - do extrému dotaženo - bral řidič elitní Slovenské Strely na lince Praha-Bratislava míň, než fíra někde na parní záloze v Horní Dolní."

Asi ano. Strojvůdce v 8. stupni (což bych bral jako zkušeného, před důchodem) bral 20 700 K platu a za působení v Horní dolní činovné ve skupině D, tj. 2 148 K ročně. Řidič Slovenské strely v 8. stupni měl 11 556 K ročně a za Prahu by bylo činovné ve skupině A 3 000 K. Oni měli pracoviště v Bratislavě, ale za Slovensko se zase počítaly platy trochu jinak pro Čechy, kteří se tam nechali přeložit dobrovolně.
Obecné srovnání - částka ve 2. stupni platové stupnice strojvůdců odpovídá 7. stupni řidičů.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pátek, 26. března 2021 - 08:12:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 703
Registrován: 7-2017
Re: "Bw_ig" . . . . Dík za předložené dokumenty které, které vyvracejí tvrzení zdejších "nepochybných pamětníků" prvorepublikového období. . . Já sám jsem poznal za svou kariéru několik prvorepublikových fírů, (na Slovensku se jim říkalo motorvodič) kteří pracovali ještě jako fíři i za komárů. Považovali se tehdy za elitu depa a podle toho se i chovali. U jednoho z nich jsem byl pár měsíců na brzdovém zácviku a věru neměl jsem to lehké. Za tu dobu mi nahustil do hlavy vše , co se týká spal, motorů, elektr. strojů atd. včetně dopr. a náv předpisů. Takže tito fíři nebyli žádní techn. omezení tupci, jak se zde někdo snaží dokázat
. Jednoho takového fíru, ač nebyl nikdy straník pozval jednou předseda ZV KSS v depu na partajní schůzi a položil mu otázku: "Povězte nám s. J. jak to bylo za první republiky, a jak je to v dnešní době"? Fíra J. se postavil a prohlásil: "Já vám něco povím, za první republiky jsem měl 10 Kč stravného na den, za tři koruny jsem měl kilo dobrého salámu. Teď(za komárů) mám stravné devět korun na den a za ty si můžu koupit tak leda koňský k***t", za hrobového ticha partajníků z místnosti odešel.
Mne samotného přijali do depa se smlouvou "kandidát motorvodiča". Prošel jsem dopr. kurzem ve Strečně, techn kurzem v Gelnici, dílenským i brzdovým zácvikem. Po pár létech ač motoroví fíři, z důvodu nedostatku pomocníků na parní trakci, jsme na žádost vedení depa po týdenním zácviku odsloužili víc jak rok ve funkci pomocníka na parních mašinkách za plat strojvedoucího. . . . .Věru je nač vzpomínat. . . . . . . [masinka]
Pátek, 26. března 2021 - 08:46:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3979
Registrován: 5-2002
Kolelač: jakkoliv si rád přečtu vaše historky, tak nechápu - kde tady čtete "tvrzení zdejších "nepochybných pamětníků" prvorepublikového období"???
To, že byli řidiči motorových vozů ve služební hierarchii zařazeni až do roku 1950 níže než strojvůdci a měli příslušně nižší platy je fakt. Proč tomu tak bylo zatím nikdo vysvětlit nedokázal, byly zde uvedeny určité domněnky nebo hypotézy. To je legitimní metoda toho, jak se dobrat k nějaké akceptovatelné informaci. Jakou měli jednotliví řidiči ve skutečnosti kvalifikaci a znalosti, to je věc další. Nepochybně významná část z nich byli "fandové" a zajímali se o nové věci. Ale soudit podle jednotlivců na celek je ošidné. A z pohledu zaměstnavatele nepochybně nějaké zdůvodnění pro nižší platy bylo. A rozdíly mohly být v principu jen ve dvou věcech - pracovní prostředí a náročnost práce (ve fyzickém smyslu a případně z hlediska dalších nároků).
V odkazovaném předpise V31 se píše o nejvýše půlročním ježdění na místních drahách do vykonání služební zkoušky (článek 1, odst. 4). Kolik z nich ale jezdilo před válkou na tratích hlavních? Motorová vozba byla orientována spíše právě na ty lokálky. Další faktor - vlakvedoucí. Na rozdíl od parních vlaků byl na stanovišti, na rozdíl ode dneška měl povinnosti dopravní. Ale na některých místních drahách, nejspíše tam, kde nedocházelo ke křižování, nebyl. Pouze průvodčí, který měl, jako dnes, povinnosti přepravní. Mohlo to být bráno jako nižší psychické zatížení (řečeno dnešní terminologií)? Prostě řada otázek... takže váš odsudek není úplně na místě.

(Ale budiž, za sebe jsem napsal vše, co k tématu vím, takže končím. Hezký den.)
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pátek, 26. března 2021 - 09:52:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 704
Registrován: 7-2017
"Johny11" . . . . Dělení resp. třídy byly přece i za komárů. Kovaní komunisté, jezdili u nás v manipulácích na trati I. třídy tzn. T.Teplá-Žilina, kde byla podstatně vyšší mzda. Zbytek na vedlejších "dvojkových" tratích, dále to bylo na D3 na Ledn. Rovne, či "električka" do Teplic. Později komáři přesídlili do turnusu na Mn.vl. na veselské rameno, kde na banglích byl příplatek za jednomužnou obsluhu. Pamatuji se, že jako "leťák" jsem měl občas výkon zaplacený v "jedničce", tedy pokud můj měsíční výkon na hl, trati převažoval nad výkony na "dvojce"
Ta debata o prvorepublikových fírech mi trošku připadá jako meditování o tehdejších "Baťovcích", ti byli též na svoji příslušnost k firmě a profesi velmi hrdí, kdo ví proč, že?
A propos. . . ."Prvorepublikoví" fíři které jsem osobně poznal, měli ještě i za komárů rg. průkazy, které platily i na autobusy ČSAD. . . . . . .[masinka]
Bw_Ig
Pátek, 26. března 2021 - 11:04:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 594
Registrován: 7-2012
Pánové kolegové, vím že toto je diskuze o parních loko, ale přesto sem něco přidám k řidičům ve svém obvodu. Mám to zpracované, ale je to plné osobních dat a jmen. Tak jedině mohu zpracovat detailně historii ve své výtopně:

Se zahájením motorového provozu roku 1929 se ve výtopně Jihlava objevila zcela nová pracovní funkce a to „řidič kolejových motorových vozů“. Již podle nařízení Ministerstva železnic z 3. 1. 1929 měla výtopna Jihlava zaslat dva řidiče motorových vozů do vagónky ve Studénce na den 18. 1. 1929, kde se měli účastnit zaškolení v řízení a údržbě vozů řady M 132.0, provedení technicko-policejní jízdy a převzetí vozů. Jako řidiči byli výtopnou Jihlava jmenováni pomocní zaměstnanci Dufek Jakub a Jeníček Josef. Od dubna 1929 byli jako řidiči motorových vozů (pomocní zaměstnanci výt. Jihlava) ve strojové stanici Telč vedeni: Dufek Jakub, Jeníček Josef a Melichar Vilém.
U prvních kolejových autobusů výtopny Jihlava je nutné opět připomenout jejich řidiče. Dnem 15. 2. 1930 konstatovalo ŘSD Brno, že pravděpodobně od 1.dubna bude zahájen motorový provoz na jemnické lokálce, přičemž praktický výcvik řidičů bude proveden u správy provozu ve Žďáru. Již dnem 1. 3. 1930 byl z výtopny Brno přeložen smluvní řidič-kandidát Horák Oldřich do Žďáru k zácviku na kolejových autobusech. Po vykonání praktické zkoušky z řízení a obsluhy kolejových autobusů dne 13. 3. 1930 byl přeložen do výtopny Jihlava ke složení dopravní zkoušky. Již dne 4. 1. 1930 vydalo ŘSD Brno příkaz (č.j. 23/1-IV) aby smluvní řidiči Dufek Jakub, Launer Karel (oba z výt. Brno) a Hloušek Jan výtopny Jihlava byly posláni do dílen v Nymburku k zácviku na motorová vozidla s mechanickou převodovkou. Po ukončení zdejšího zácviku byli všichni řidiči přeloženi do výtopny Jihlava, přičemž dva řidiči Dufek Jakub a Launer Karel byli pro strojovou stanici Telč a třetí řidič Hloušek Jan pro strojovou stanici Jemnice (ŘSD Brno č.j. 23/2-IV z 20.2.1930). Ovšem již dnem 3. 3. 1930 změnilo ŘSD dispozice a řidiče Hlouška Jana a Horáka Oldřicha určilo trvale pro strojovou stanici Žďár (ŘSD Brno č.j. 23/3-IV).
Koncem roku 1930 byly také vyhotoven seznam řidičů motorových vozů výtopny Jihlava, tedy stav k 21. 10. 1930 pro služebny Telč a Jemnice, přičemž pod dozor výtopny Jihlava náležela i Správa provozu místních drah ve Žďáru. Tento seznam byl následující i s uvedením platu:
jméno den nástupu k ČSD den přídělu do služby denní plat služební příplatek služebna
Hloušek Jan 2. 9. 1929 2.4.1930 24,- Kč 13,- Kč Jemnice
Horák Oldřich 15.4.1929 2.4.1930 24,- Kč 15,- Kč Telč
Dufek Jakub 5.8.1929 12.4.1930 24,- Kč 15,- Kč Telč
Dobrovolný František 15. 4. 1929 10. 10. 1929 24,- Kč 15,- Kč Telč
Launer Karel 15.8.1929 12.4.1930 24,- Kč 13,- Kč Jemnice
Maděřič Stanislav 28. 5. 1928 1.11.1928 24,- Kč 15,- Kč Žďár
Wasserbauer Josef 26. 11. 1928 28. 4. 1929 24,- Kč 15,- Kč Žďár
K provozu kolejových autobusů a motorových vozů výtopny Jihlava také neodmyslitelně patří jejich řidiči. Při příležitosti povýšení následně uvedených smluvních zaměstnanců výtopny Jihlava do kategorie pomocných zaměstnanců I.služební skupiny ke dni 1. 1. 1931 byl vypracován přehled 7 řidičů kolejových motorových vozů výtopny Jihlava, jmenného seznamu: Dobrovolný František, Dufek Jakub (Telč), Hloušek Jan, Horák Oldřich (Jemnice), Jeníček Josef (Telč), Launer Karel (Jemnice), Melichar Vilém (Telč). Turnusová potřeba v Telči byla 3 řidiči, v Jemnici 2 řidiči a zůstávající 2 řidiči byli jako záložní-střídači ve výtopně Jihlava, pracující jako mechanici v správkárně Jihlava či jezdící jako topiči výtopny Jihlava. Ještě ke dni 1. 9. 1931 byl ustanoven pomocným zaměstnancem I.služ.skup. výtopny Jihlava řidič motor.vozů Zdobinský Jaroslav, který ovšem již jako smluvní zaměstnanec byl od 2. 4. 1929 přidělen k údržbě motorových vozů jako mechanik a po zkoušce řidiče od 21. 1. 1930 přidělen jako řidič lokotraktoru v Okříškách.
Ovšem toto rozdělení nezůstalo příliš dlouho a to v souvislosti s rozvojem motorové trakce na další trati v obvodu ŘSD. Právě při zavádění motorového provozu v nových služebnách byla dávána přednost přesunu-přeložení již stávajících a zkušených řidičů, než vyškolení nového řidiče a neznalého řízení nových vozidel. Tak na začátku roku 1932 měla být motorizována trať Studenec - Velké Meziříčí patřící se služebnou Velké Meziříčí pod výtopnu Brno. Tak dnem 26. 10. 1931 určilo ŘSD Brno pro tuto trať jako řidiče jednoho smluvního dělníka Františka Pospíšila z výt. Břeclav a jednoho řidiče z výtopny Jihlava, který by se dobrovolně přihlásil. Následně dne 8. 12. 1931 byl z výtopny Jihlava odeslán dobrovolně se hlásící řidič motorových vozů Launer Karel jezdící v Jemnici, do závodů TATRA Kopřivnice (spolu s řidičem Pospíšilem z Břeclavi) k zácviku na montáži nových motorových vozů M 120.416, 17 určené pro výtopnu Brno a trať V.Meziříčí - Studenec (ŘSD Brno č.j.301/26-IV z 5. 12. 1931). Řidič Launer Karel byl následně k prvnímu dni roku 1932 přeložen z výtopny Jihlava (Jemnice) do výtopny Brno (Velké Meziříčí a uvolněné místo řidiče v Jemnici bylo od prosince 1931 doplněno novým řidičem Josefem Čapkem z Jihlavy.
Stav řidičů motorových vozů a jejich používání ve služebnách výtopny Jihlava ke dni 1. 5. 1932 nejlépe dokreslí jmenný seznam a základní údaje o jejich službě:
jméno služ.hodnost: vyučen: narozen: u ČSD od: další zkoušky:
Hloušek Jan řidič zámečník 1907 2. 9. 1929 zákon.topičská zkouška
Horák Oldřich řidič zámečník 1907 15. 4. 1929 -
Jeníček Josef řidič zámečník 1906 1929 -
Dufek Jakub řidič zámečník 1907 5. 8. 1929 -
Dobrovolný František řidič zámečník 1901 15. 5. 1929 -
Zdobinský Jaroslav řidič zámečník 1903 29. 3. 1926 zkouška řidiče motor.drezín
Melichar Vilém řidič zámečník 1904 4. 2. 1929 -
Čapek Josef topič zámečník 1907 24. 4. 1930 topič.zkouška, zkouška řidiče m.vozů
Dryml Josef topič zámečník 1900 14. 3. 1917 topičská a strojvůd.zkouška, střídač
Jeden z Jihlavských řidičů kolejových autobusů se dostal i mimo výtopnu Jihlava. Totiž dne 21. 11. 1932 měly být v továrně TATRA Kopřivnice převzaty dva kolejové autobusy M 120.460, M 120.461 pro výtopnu Břeclav a místní dráhu Zaječí-Hodonín. Tak dne 14. 11. 1932 určilo ŘSD Brno (č.j. 121/74-IV) k službě řidičů kolejových autobusů na trati Žďánice-Zaječí-Hodonín dva řidiče a to Janíčka František z České Třebové a Hlouška Jana z Jemnice (výt. Jihlava). Řidič Hloušek Jan dne 16.listopadu odejel z Jemnice přímo do továrny TATRA Kopřivnice, kde se účastnil zácviku na nový vůz M 120.4 a dne 21. 11. 1932 s vozem M 120.460 provedl přejímací jízdu z Kopřivnice do výtopny Břeclav. Administrativně byl dnem 30. 11. 1932 řidič Hloušek Jan přeložen z výtopny Jihlava (Jemnice) do výtopny Břeclav (strojová stanice Žďánice) a v Jemnici byl nahrazen záložním řidičem výtopny Jihlava.
Pátek, 26. března 2021 - 18:39:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 705
Registrován: 7-2017
Re : "Bw_Ig" . . . Paráda[ok]. . . . . . . [masinka]
Bw_Ig
Pátek, 26. března 2021 - 19:17:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 595
Registrován: 7-2012
Jenom doplnění:
U řidičů motorových vozů, můžeme nahlédnou opět k jejich platové stránce odměňování. Například ke dni 1. 1. 1937 bylo provedeno zvýšení platových ročních postupů u kategorie výtopenských pomocníků (záhlaví XVA - pod toto spadali i řidiči kolejových motorových vozů) výtopny Jihlava na roční služné 6.300,- Kč pod kterou patřili i řidiči výtopny Jihlava: Dobrovolný František, Horák Oldřich, Maděřič Stanislav, Melichar Vilém a Wasserbauer Josef. Řidiči kolejových motorových vozů výtopny Jihlava takto byli vedeni v kategorii výtopenských pomocníků - pomocných zaměstnanců I.služ.skup. a jejich základní roční plat činil 6.300,- Kč, což bylo měsíčně 525,- Kč (oproti tomu strojvedoucí měli roční plat až 19.356,- Kč). Ovšem při jízdní službě na trati nedostávali jízdní příplatek, jako strojvedoucí a topiči. Až výnosem Ministerstva železnic (č.j. 153/66-I-37) z dne 22. 7. 1937 bylo určeno vyplácet řidičům kolejových motorových vozů pro přepravu osob i služební jízdní příplatek měsíčně 450,- Kč.
Pátek, 26. března 2021 - 20:42:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3980
Registrován: 5-2002
Pane kolego, z čeho, prosím čerpáte?
Viz § 42 a 45
Podle tohoto byli "topírenští pomocníci" zřízenci ve IV. skupině. Samozřejmě, pokud byli definitivními. Zdá se tedy, že pro ně nebyla systemizována služební místa a byli tedy zaměstnání jako smluvní zaměstnanci (nádeníci). Také "dobrý" způsob, jak s lidmi "vyběhnout"...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Bilbo
Sobota, 27. března 2021 - 11:58:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 256
Registrován: 5-2012
Trochu z jiné stáje [masinka]
CZ Поездка на паровозе П36-0218 вокруг Ростова-на-Дону

Pro porovnání velikostí je tu dobrej čmelák [vypravci][satan]


(Příspěvek byl editován uživatelem Bilbo.)
Sobota, 27. března 2021 - 11:59:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2316
Registrován: 9-2006
Kolelač: "Povězte nám s. J. jak to bylo za první republiky, a jak je to v dnešní době"? Fíra J. se postavil a prohlásil: "Já vám něco povím, za první republiky jsem měl 10 Kč stravného na den, za tři koruny jsem měl kilo dobrého salámu. Teď(za komárů) mám stravné devět korun na den a za ty si můžu koupit tak leda koňský k***t", za hrobového ticha partajníků z místnosti odešel.

Další z Pohádek dědy Kolelače. Kdepak se ta historka odehrála? Ty jsi takový Baron Prášil zdejší diskusní skupiny, že? Za první republiky se za 3 Kč dal koupit 1 kg bílého chleba nebo 1 lt desetistupňového piva. Kilo masa stálo více než 5x tolik (vepřové bylo o něco dražší). Logicky tak uzeniny byly ještě dražší. Pražský salám stál 6x a polský více než 7x tolik. Tak jakou další blbost nám povíš?
Sobota, 27. března 2021 - 14:24:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3192
Registrován: 7-2017
Topič:
"Kolelač: "Povězte nám s. J. jak to bylo za první republiky, a jak je to v dnešní době"? Fíra J. se postavil a prohlásil: "Já vám něco povím, za první republiky jsem měl 10 Kč stravného na den, za tři koruny jsem měl kilo dobrého salámu. Teď(za komárů) mám stravné devět korun na den a za ty si můžu koupit tak leda koňský k***t", za hrobového ticha partajníků z místnosti odešel.

Další z Pohádek dědy Kolelače. Kdepak se ta historka odehrála? Ty jsi takový Baron Prášil zdejší diskusní skupiny, že? Za první republiky se za 3 Kč dal koupit 1 kg bílého chleba nebo 1 lt desetistupňového piva. Kilo masa stálo více než 5x tolik (vepřové bylo o něco dražší). Logicky tak uzeniny byly ještě dražší. Pražský salám stál 6x a polský více než 7x tolik. Tak jakou další blbost nám povíš?"

Věřím tomu, že se něco takového stát mohlo, ale dost bych se divil, že by tomu mluvčímu nikdo nedokázal oponovat, tenkrát ještě pamětníků I. republiky žilo dost. Na druhé straně je fakt, že ze 60. let taky pamatuju různé dědkovské bohatýrské historky v duchu "válčili jsme na Piááávě"... Čím byl vyšší letopočet a čím méně žilo přímých účastníků, tím divočejších mystifikací se zbývající vypravěči dopouštěli. Toto pravidlo zřejmě platí v každé další dědkovské generaci.

Koneckonců i za I. republiky procházely ceny nějakým vývojem. Pamětníci, které jsem znal, si nejvíc pochvalovali situaci ve 2. polovině 20. let, krizová 30. léta už jako idylku neprožívali.
Bw_Ig
Sobota, 27. března 2021 - 14:35:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 596
Registrován: 7-2012
Ikdyž jsme již zcela opustili téma parní lokomotivy, tak přesto se jedná o personál.

A žrat musí každý člověk, tedy i železničář. Nejlépe chutná maso.
Tak zde zveřejním něco co většina zde diskutujících nikdy neviděla. To se musí hledat v archivech a hluboko zalozeno, v místních-okresních archivech. Toto se totiž nezveřejnuje, není to přeci hlavní badatelské téma, zvláště u železniční problematiky.

A co si takový pomocný zaměstnanec na smlouvu, se stanoveným denním platem, mohl koupit za tento denní plat, tak to máte zde: ceny masa a masných výrobků 1928/1929, v rámci OkÚ Jihlava:

Sobota, 27. března 2021 - 14:41:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 706
Registrován: 7-2017
Re: "Topič". . . "Jak jsem koupil, tak prodávám", nemám potřebu si nic vymýšlet. . . . Tím chceš říct, že za komárů měla koruna větší hodnotu jako za první republiky, tomu věříš? Pokud stál za první republiky kg chleba 3Kč, kolik stál za komárů třeba v r.1960?
Možná, že jsi si nevšiml, že to byla příhoda ze Slovenska. Neuvedl jsem tam ani časové období. Mohlo to být za společné republiky i za tzv. Slov.štátu. Ale v každém případě obdivuji tvůj přehled. . . Máš mou poklonu[ok]. . . . . . . . [masinka]
Sobota, 27. března 2021 - 14:47:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3193
Registrován: 7-2017
Bw_Ig 596: Drahota spolu s kolapsem zásobování obyvatelstva za WWI byla ovšem ještě tragičtější. V archívu ŘSD Olomouc se dochoval dokument z r. 1917, kterým se nájemníkům dodnes dochovaných drážních činžáků u stanice Olomouc-město povoluje výstavba chlívků na drážním pozemku, aby si mohli pořídit domácí zvířectvo pro vlastní obživu. Ti nájemníci nebyli s prominutím žádné holé prdele, ale většinou šlo o úředníky ŘSD a další slušně postavené pracovníky pod definitivou, takže i těmto "lepším lidem" bylo v té době ouvej.

Což mi připomnělo - omlouvám se za OT - situaci v jelcinovském Rusku, kdy se i náměstci ředitelů podniků a další příslušníci střední třídy zahraničním návštěvám chlubili, co všechno si vlastnoručně vypěstovali na svých dačách pod Moskvou. Z nutnosti, v žádném případě to nepovažovali za své hobby. Jak by asi podobný kolaps vypadal v dnešním Čechistánu?
Sobota, 27. března 2021 - 16:39:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9414
Registrován: 5-2002
Reálně "cenu koruny" (a tedy chleba nebo masa) srazila inflace za světových válek. Takže co chcete porovnávat a do toho měnová reforma 1953. A odborníci by řekli - A co spotřební koš? - vilku totiž nakupuji jednou týdně, párek a to vepřové jednou za dva roky.
Sobota, 27. března 2021 - 17:06:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 258
Registrován: 5-2009
Parní vlak na Křivoklát s 556.0506 v sobotu 20.4.2019

https://www.youtube.com/watch?v=IZHWjbsh370&t=
Sobota, 27. března 2021 - 17:07:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3195
Registrován: 7-2017
Borovička 9414: Poměry po r.1918 asi nemá smysl komentovat, tehdejší situace nebyla normální a monetární opatření směřovala právě k její normalizaci. Pak následovala zhruba 5 - 6 let trvající konjunktura, kdy se i "normální" lidi v dělnických a maloživnostnických profesích měli "dobře". Však si tehdy spousta i nepříliš movitých lidí pořídila (a udržela i při nezaměstnanosti ve 30. letech!) dodnes existující slušné nemovitosti. Koruna ale byla devalvována - a to hned dvakrát - během Velké krize, v l. 1934 a 1936. Bohužel nemám po ruce údaje o vlivu těch devalvací na spotřebitelské ceny. Ta čísla, která tu padla, pocházejí cca z konce 20. let.

Další "zlatá" léta v tomto ohledu byla léta šedesátá. Za mého života nikdy nebylo tak cenově ani logisticky dostupné - myslím tím poměr cena/plat a dostupnost materiálu - pořízení nemovitosti pro vlastní bydlení jako kolem roku 1965. Po r. 1971 se ale začaly mohutně stavět paneláky, čímž z maloobchodního trhu téměř zmizely stavební materiály a rostoucí černý trh jejich reálné ceny vyhnal nahoru. (Taky se tehdy mohutně začaly rozkrádat.) Od té doby relativní ceny nemovitostí vůči mzdám a platům trvale rostou.

Situaci po r. 1989 snad není nutno připomínat, tu ještě většinou máme v dobré paměti.
Sobota, 27. března 2021 - 18:29:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2317
Registrován: 9-2006
Kolelač: Chleba v roce 1960 stál 2,60 Kčs a to až do 70. let. Já jsem nic o tom, kdy koruna měla větší hodnotu nepsal. Takže mi to nemusíš podsouvat. Napsal jsem pouze to, že za 3 Kč si za první nikdo nemohl koupit kilo kvalitního salámu, protože stál několikanásobvně víc. Nic dalšího jsem nenapsal.
post edit: Ceny základních potravin za první republiky od r. 1921 do r. 1939 klesaly. U některých položek i velmi výrazně. Masa a masných výrobků se to však týkalo jen velmi málo. Bylo tomu tak v celé ČSR. Argument se Slovenskem je lichý. Prostě a jednoduše, kg salámu nikdy za první republiky 3 Kč nestál.


(Příspěvek byl editován uživatelem Topič.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Topič.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Topič.)
Sobota, 27. března 2021 - 19:22:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 707
Registrován: 7-2017
Re: "Topič". . . .Ještě jednou. . "Jak jsem koupil, tak jsem prodal". . . . Na té partajní schůzi jsem nebyl, ale bylo z toho tehdy v depu pěkné haló. Nevím, kolik měli stravné fíři za první republiky, jak silnou korunu měli Slováci za Slov. štátu (i když někteří na ni vzpomínali se slzou v oku, snad to někdo zveřejní). My jsme měli za komárů 9 Kčs na den a za to se opravdu dalo koupit velké kulové. a "vo tom to je".
Jinak budu rád, když mi sdělíš, kde vidíš v mých příhodách báchorky, moc rád si na to počkám, měj se. . . . . . . [masinka]
Sobota, 27. března 2021 - 20:53:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3981
Registrován: 5-2002
9 Kčs odpovídá současným 90-100 Kč. Sazba stravného k cesťákům trvajícím 5 - 12 hodin je 108 Kč. A celé se to jmenuje a i tehdy jmenovalo "příspěvek na stravování". Na stokorunovou stravenku přispívá zaměstnavatel maximálně 55 korunami, zbylých 45 korun strhává zaměstnanci.
Držte se raději (ne)uvěřitelných historek z "kuchyně"...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Sobota, 27. března 2021 - 21:28:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 709
Registrován: 7-2017
"Johny11". . . Za devět korun jsem neměl v nádražní restauraci ani oběd . . . Polévka 2.50 Kčs a bělehradský řízek s bramborem 11.50 kčs. . . .Nehledě na to, že např. na stan.záloze žádné stravné nebylo. . . . .
. . . . A když už se točíme okolo toho jídla, jedna ne-uvěřitelná historka ze Sergeje. V jednom období jsme fasovali před nástupem šichty konzervy. Můj pomocník si ji dal ohřát do strojovny na výfukové potrubí. Za dvacet minut ji v hadře donesl na stanoviště, teplem byla nafouklá jak balón. Položil ji na pult a propichl ji nožem. V ten moment bylo stanoviště včetně papírů "vymalované" maďarským gulášem. . . . Dá se tomu věřit? [coze]. . . . . . . .[masinka]
Sobota, 27. března 2021 - 21:37:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2925
Registrován: 5-2008
dědek_hank: v té době se dal postavit rodiný domek za cca 30 0000-40 000 kčs , obyčejná cihla stála 30 hal , strešní taška 1 kčs , pytel cementu (50kg) 25 kčs . Zedníci brali na hodinu 50Kčs + strava. Já jsem se v roce 1968 vyučil na stavbě řadové destibytovky , kde byl jeden byt s kuchyní a s 4 pokojoma , kuchyní a garáží stál 150 000 , krajní bytovky měly o pokoj navíc , garáž byla venku za 160 000. Bylo to postaveno na klíč , majitelé měli na stěhování i uklizeno . Zakládalo se to v únoru a na vánoce majitelé bydleli .

(Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.)

(Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.)
Don Parmezano
Sobota, 27. března 2021 - 21:58:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2318
Registrován: 9-2006
Kolelač: Co do toho taháš Slovenský štát? Psal jsi o první republice. V 60. letech se v hospodě III. cenové skupiny dal za 9 Kčs pořídit slušný oběd z nabídky hotových jídel. Tvoje Urban story "jak jsem koupil, tak prodávám" je věcně nesmysl a marně se snažíš to odvést jinam.