Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 30. 10. 2021 « předcházející | další »

Archiv diskuse Parní lokomotivy do 30. 10. 2021

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pondělí, 11. října 2021 - 09:39:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1633
Registrován: 3-2006
22michal - přikládání štokrem si reguluje topič, to znamená že ho jednak může spustit i zastavit ( štokr je poháněn samostatným parním strojem ) může i měnit otáčky toho stroje množstvím připuštěné páry a tím rychlost šneku čili množství přisunutého paliva na rozmetací desku. Šnek štokra hrne palivo na rozmetací desku a z ní je parními tryskami "přihozeno" do topeniště. Trysky se taky dají ovládat co do množství páry do nich jdoucí i co se směru rozmetání nadrceného uhlí týká.
Pondělí, 11. října 2021 - 16:56:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 478
Registrován: 5-2007
Dolním poucku dívat se na komín. Nejlepší vodítko na další přiložení
Za lepší zítřky !
Pondělí, 11. října 2021 - 19:39:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 828
Registrován: 7-2017
Re: "Kovářmirek & Baja". . .Důležitý byl i sklon sklon / poloha rozmetací desky. . . Dobrý pomocník se poznal podle toho, že mu mašina hulila minimálně. . . Dobrý fíra podle toho, že na roštech zůstalo po příjezdu do depa minimálně popela. . . Záleželo ovšem hodně i na kvalitě uhlí . . . . . . . .My jsme měli turnusový stroj 556 041. Šnek z neznámých důvodů, mlel uhlí na drobno. Přisuzovalo se to tomu, že někde v něm bude kus dřeva, to se ale nepotvrdilo. Štokr mlel poctivě dál, ale na výkonu to znát nebylo, mašina pařila jako vzteklá . . . . . . . [masinka]
Pondělí, 11. října 2021 - 22:19:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2587
Registrován: 7-2017
Kolelač
Přesně tak. Při souhře fíry a topiče mašina nesměla černě hulit a to ani při zastavení.
Zkušený topič, znalý tratě a mašiny v závislosti na zátěži včas přestal přikládat, aby neudusil po zastavení na nádraží cestující kouřem ze špatně spalovaného uhlí.
Při jízdě se přiložení projevilo jen krátkodobým ztmavnutím kouře. Jinak musí být kouř světle šedivý. Pokud je tmavý až černý, topič topí neúsporně (špatné spalování) při daném vyložení a otevření regulátoru rovná se vyšší spotřebě uhlí.
Pokud to fíra víc vyloží a otevře, ztratí se tmavý dým, pracování s ohněm je intenzivnější, na úkor dalšího zvýšení spotřeby uhlí, ale i vody, což se projeví otevřením pojišťováků ještě za jízdy, nebo vzápětí po zastavení, když už nebude kam brát voda, bude tak zvaně i v komíně. To se také pozná tak zvaným utržením kouře za jízdy. Po zastavení a nahlédnutí do dýmnice se to pozná podle hrubosti mouru = nespálené uhlí.
Tento způsob jízdy měl i další neblahodárné důsledky pro životnost kotle, topeniště, dýmnice, jiskrojemů a dokonce i praskání komínů a jejich přírub.
Při přehnání docházelo k tak zvanému obrácení ohně a propalování roštů.
Pondělí, 11. října 2021 - 23:14:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1199
Registrován: 7-2017
Něco pro milovníky módy roku 1980
Úterý, 12. října 2021 - 09:08:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16
Registrován: 5-2021
Úterý, 12. října 2021 - 14:20:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 553
Registrován: 7-2011
K dotazu 22m - ještě dodám, na každé turnusové mašince měli topiči seřízené trysky rozmetací desky tak dobře, aby dopravované nadrcené uhlí dopadalo na celou roštovou plochu. Tlak do trysek se reguloval třemi kohouty - střed, L. strana a P. strana, těmi se nehýbalo, pokud bylo seřízeno. Ještě takové vychytávky, šnek přikladače se točil doprava, čili o něco víc nahazoval na P. stranu desky, to se vyregulovávalo zpravidla půlokem kuple strčené do pravého kontrolního otvoru ústí přikladače do pece. Na trojúhelník rozmetací desky se dával kroužek, který rozptyloval mour spíš na strany než dopředu na rakovou stěnu. Mít závěj na rakové stěně byla tragedie a úmorná práce hrablem. Množství dodávaného uhlí se regulovalo jen otáčkami parního stroje přikladače. Měl jsem topiče, už dosluhoval, ten si založil v Sok. seř. podkovu a poprvé se podíval do pece v Chomutově po cca 60 km jízdy. Přikládání si reguloval jen podle kouře. Tlak mu nespadl pod 16 i voda byla ve skle vždy vidět. Nechat povyskočit oheň bylo někdy účelné. Rošty napálit? Jedině tehdy, když byl plný popelník a přívod vzduchu k roštům byl omezen.
Středa, 13. října 2021 - 12:49:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 475
Registrován: 7-2017
Pánové, díky za vysvětlení.
Čtvrtek, 14. října 2021 - 09:44:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 34
Registrován: 9-2018
Zdravím [happy]
Přináším vám video z léta, kdy Zubrnickou museální železnici poctil návštěvou M124.001 alias "Komarek"
https://youtu.be/slGrlt_ru38
Neděle, 17. října 2021 - 19:30:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3477
Registrován: 10-2008
Atmosféra v areálu "starého depa" před akcí 140 let trati Studénka - Štramberk


Neděle, 17. října 2021 - 21:57:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2104
Registrován: 5-2007
Zde je to asi "nošení dříví do lesa", ale aspoň můžete zkontrolovat zda autor nekecá [proud]
https://www.idnes.cz/technet/technika/parni-lokomotivy-rady-477-0 -papousek-drahy-vlaky-csd.A211010_095817_tec_technika_erp
Cobram
Pondělí, 18. října 2021 - 09:11:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 462
Registrován: 10-2019
Dobi:
To je nádhera, ty noční fotky. To nemá chybu. Krásně zachycená atmosféra. A přesto, že fotím dlouhé a dlouhé roky, tak netuším, jak bych dokázal vykouzlit takhle krásnou fotku za tmy. Fakt jednička s hvězdičkou ...
Pondělí, 18. října 2021 - 10:32:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 35
Registrován: 9-2018
Zdravím [happy]
Přináším video z Parního víkendu v Městci Králové [happy]
https://bit.ly/2Z1Xodq
Pondělí, 18. října 2021 - 18:38:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5526
Registrován: 5-2002
A já obrázky [fotic] . Parní sobota v Městci Králové:
Pondělí, 18. října 2021 - 18:38:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2832
Registrován: 9-2009
Středa, 20. října 2021 - 14:03:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 345
Registrován: 8-2007


Pardubický kraj ve spolupráci s Muzeem starých strojů a technologií si pro vás připravil jízdu historického parního vlaku z Ústí nad Orlicí do Slezské Javořiny v čele s lokomotivou 555.0153. Pojedete s námi?

https://www.pardubickykraj.cz/historicke-vlaky

(Příspěvek byl editován uživatelem Ivosek.)
Čtvrtek, 21. října 2021 - 20:46:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3481
Registrován: 10-2008
Oslavy 140 let trati Studénka - Štramberk pohledem Ing. Vladimíra Řeháčka
Čtvrtek, 21. října 2021 - 22:59:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1200
Registrován: 7-2017
Tak jsem zase našel pár fotek z velké země neomezených možností. Tentokráte je to z května 1979, někde mezi Čopem a mostem přes Volhu
Pátek, 22. října 2021 - 15:30:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2833
Registrován: 9-2009
Pátek, 22. října 2021 - 16:18:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 419
Registrován: 3-2010
Dobré odpoledne!
Před časem tu byla informace, že v bývalém SSSR byly provozovány přerozchodované řady - původně rakouských (českých) mašin. Ví se o tom něco více? Třeba o jaké řady šlo a jaké byly osudy jednotlivých strojů? Předem děkuji za odpověď.
Pátek, 22. října 2021 - 17:31:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3648
Registrován: 7-2017
Viki59 1200: Na těch prvních dvou snímcích jsou lokomotivy řady Er, nejpočetnější řady parních lokomotiv vlastní sovětské konstrukce (vyrobeno skoro 3000 ks), které se po válce vyráběly i v obou našich lokomotivkách a taky v Polsku, Maďarsku a Rumunsku. Původní provedení je předválečné a navazovalo na lokomotivy řady E z roku 1912, které byly postupně vylepšovány. Poslední verze dostala řadu Er (index "r" znamená "rekonstruirovannyj"), v letech 1934-43 jich bylo v SSSR vyrobeno asi 300 ks, ten zbytek se v letech 1946-57 vyráběl už jenom v zemích tábora míru a socialismu. Škodovka jich ve třech výrobních sériích (65Lo1 až 3) vyrobila v letech 1950-52 celkem 150 ks, Kolbenka v letech 1949-52 210 ks (a navíc dodala 20 kotlů jako výpomoc do Plzně). Konstrukce byla už ve své době celkem zastaralá, zato ale jednoduchá, odolná a blbuvzdorná, což hrálo roli ve vojenském plánování 50. let.
Pátek, 22. října 2021 - 18:17:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 653
Registrován: 4-2019
Zde nějaký dobroděj umístil obsáhlý článek z Železničního magazinu o lokomotivách Ер

22.3.1990 - Er z ČKD na Dálném Východě v depu Nový Urgal, foto kolega P. Němec, já čumím do generátoru.

(Příspěvek byl editován uživatelem Stašek.)
Pátek, 22. října 2021 - 19:17:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3649
Registrován: 7-2017
Stašek:
"Zde nějaký dobroděj umístil obsáhlý článek z Železničního magazinu o lokomotivách Ер..."

...až na to, že to není ze Žel. magazínu, ale ze 2. čísla Světa železnice z roku 2002. [wink]
Pátek, 22. října 2021 - 19:39:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 275
Registrován: 5-2009
Video z parních jízd na Českolipsku v sobotu 16. října.

https://www.youtube.com/watch?v=ay8lvyDd5bs
Pátek, 22. října 2021 - 22:04:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 654
Registrován: 4-2019
dědek - svatá pravda, sem se uťal!
Neděle, 24. října 2021 - 09:52:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 36
Registrován: 7-2017
viki59 1200: ta poslední fotka je řada SO17, už bez uší.
Neděle, 24. října 2021 - 12:58:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 443
Registrován: 10-2020
534.058 - už bez uší.
? – to jsem nezkoumal, zda ty Ser.Ord. měly uši původně všechny, a nebo to bylo jak s 50 ÜK, které byly bez uší už z výroby (ne všechny)
Neděle, 24. října 2021 - 18:04:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 37
Registrován: 7-2017
csik: ten poslední snímek je buď Em nebo Eu - viz např. ochoz před dýmnicí aj.
Neděle, 24. října 2021 - 18:35:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4338
Registrován: 11-2006
534.058:
Nemohu si pomoci, já tam vidím běhoun a litý pluh. Эшак to rozhodně není, maximálně by to mohl být stroj řady E americké nebo kanadské provenience (pojezd 1´E). Takže zůstaneme u toho Serga Ordžonikidze SO17, který se jeví jako nejpravděpodobnější a krom toho se to dá vytušit z nápisů na budce. Tedy pokud se bavíme o sérii fotek, které vložil Viki59. [wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Pondělí, 25. října 2021 - 08:57:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 38
Registrován: 7-2017
E499001: tak americké "éčko" to není a SO taky ne, prostě ten běhoun tam nevidím. Ty SO měly všechny tzv. světlík na kuchyni (některá éčka zřídka taky), neměly ochoz před dýmnicí, většinou sníženou bruknu před boudou na levé straně... Эш (Эшак taky ne (ten index š znamenal výrobu ve Švédsku) . Počet parojemů nehraje roli, to bylo závislé podle výrobce a sérií. U jedné série se to podobalo například řadě 423.0 série 423.0137-0140 nebo 524.1140-1147.Jinak podle ruských pramenů bylo vyrobeno lehce přes 11.000 kusů všech indexů řady Э. Jsem přesvědčen, že to je nějaká Эm nebo Эy (Em, Eu).
Pondělí, 25. října 2021 - 11:06:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 257
Registrován: 9-2003
Páni kamnáři, mašinky BS 200 byly z výroby vždy zelené?
Pondělí, 25. října 2021 - 11:38:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1400
Registrován: 5-2002
Zlíchovská zcela určitě ano, brněnská pravděpodobně ne.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie
Trans-Europe Express
Pondělí, 25. října 2021 - 11:38:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 40
Registrován: 1-2019
Je to tak, jak píše "534.058". Ruská (a sovětská řada) Э je nejpočetněji vyrobeným typem parní lokomotivy, nikoliv německá řada 52. Někdo může namítnout, že se jednotlivé série řady Э dost lišily, ale to můžeme například o naší řadě 354.1 nebo 423.0 taky konstatovat a přesto se stále jedná o jednu lokomotivní řadu.
Pondělí, 25. října 2021 - 11:43:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4339
Registrován: 11-2006
534.058:
Omlouvám se za matení, vy jste v příspěvku č.37 reagoval na csikovu třetí fotografii. Potom s Vámi plně souhlasím, pač na třetí fotografii CO17 není zcela jistě.[wink]

Mirseb: Pokud to napíšete takto všeobecně, tak odpověď zní ne. 900BS200 byly určitě i černé.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Pondělí, 25. října 2021 - 12:42:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 258
Registrován: 9-2003
E499001: jde mi o tu krnovskou, má číslo 200 003
Pondělí, 25. října 2021 - 12:50:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1402
Registrován: 5-2002
Krnovská by měla být z výroby černá.
Prokazatelně zelená byla z fabriky jen Zlíchovská. Účastnila se výstav, veletrhů a zkušebních jízd. Jezdil s ní také šéfkonstruktér ČKD Mizerovský - otec Papoušků a dalších mašin té doby, je z toho fotodokumentace i protokoly o zkušebních jízdách, mimo jiné z Prahy do Kralup a na dnes už zrušené trati Skalsko-Chotětov, kde taky nakonec zůstala v provozu na vlečce cukrovaru, ale obsluhovala i vedlejší pivovar v Podkováni. Jako jediná BS200 měla dálkový reflektor.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie
Trans-Europe Express
McBain
Pondělí, 25. října 2021 - 13:42:26  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26863
Registrován: 5-2002
dědek_hank:
"Škodovka jich ve třech výrobních sériích (65Lo1 až 3) vyrobila v letech 1950-52 celkem 150 ks, Kolbenka v letech 1949-52 210 ks (a navíc dodala 20 kotlů jako výpomoc do Plzně)."

Kolbenka určitě [nene]. Tam se [masinka] nikdy nevyráběly, maximálně několik [blesk][blesk].
Pondělí, 25. října 2021 - 14:47:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3660
Registrován: 7-2017
McBain 26863: Aha. Pro nás (některé) nepražáky je kolbenka vše, co se nacházelo v Libni a Vysočanech pod značkou ČKD. Jestli jsem se touto nepřesnou zkratkou dotkl něčího lokálpatriotismu, omlouvám se.
Pondělí, 25. října 2021 - 19:12:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 259
Registrován: 9-2003
Petr barchánek: nebylo by foto té 200 003?
Pondělí, 25. října 2021 - 21:05:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 344
Registrován: 5-2010
Krnovská BS 200


Brněnská BS 200


Pražskou BN200 zatím nemám vyfocenou.
V září 2019 byly tyto 3 dochované loko ,,relativně,, blízko sebe [happy]
Pondělí, 25. října 2021 - 21:29:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 163
Registrován: 4-2014
Já nevím jak je to u jiných lidí, ale můj děda pracoval v první polovině padesátých let v podniku ČKD v Libni či Vysočanech (nevim, kde přesně se soustružili obruče pro lokomotivní kola) a často na to vzpomíná, zejména když vidí parní lokomotivu. Když vzpomíná, vypráví jak pracoval v Kolbence na výrobě parních lokomotiv. Ještě mohu doplnit, že celý život bydlí v Nuslích u nádraží. Myslím si, že je to věc čistě osobní, čemu kdo říká kolbenka.
Pondělí, 25. října 2021 - 22:48:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 260
Registrován: 9-2003
Lokotraktor: dík za foto, ale jsem krnovák a tento pohled znám. Chtěl jsem fotku z doby, kdy byla provozní, aby se co nej podobala kdy jezdila. Bude se sice opravovat pouze do vystavitelného stavu.
Pondělí, 25. října 2021 - 23:21:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3370
Registrován: 7-2005

jako takhle ?
Pondělí, 25. října 2021 - 23:37:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3371
Registrován: 7-2005
i ta druhá 2208 pro Cerhenice byla barevná jak to navrhnul Mizerovský
Pondělí, 25. října 2021 - 23:45:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3372
Registrován: 7-2005

Do Kralup se jelo až v lété 1949 s loko 2593, objednanou cukrovarem Prosenice....
Tam to na barevnost a linky už nevypadá....
Pondělí, 25. října 2021 - 23:51:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3373
Registrován: 7-2005
a když už jsme u těch barev na průmyslovkách, tak dokumentace k EP1000 z roku 1956 na to měla i výkres s množstvím jednotlivých potřeb

McBain
Úterý, 26. října 2021 - 09:35:40  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26864
Registrován: 5-2002
BOHOUŠ_Z_MICHLE:
"Já nevím jak je to u jiných lidí, ale můj děda pracoval v první polovině padesátých let v podniku ČKD v Libni či Vysočanech (nevim, kde přesně se soustružili obruče pro lokomotivní kola) a často na to vzpomíná, zejména když vidí parní lokomotivu. Když vzpomíná, vypráví jak pracoval v Kolbence na výrobě parních lokomotiv."

Jo, tak když to říká Váš děda, tak to pak jo. To samozřejmě zcela mění situaci.
Úterý, 26. října 2021 - 11:45:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2608
Registrován: 7-2017
Mohu potvrdit v době mých studií (v sedumdesátých letech) dělníci (včetně soudruhů) běžně říkali ČKD Praha bez přívlastků (Vysočany i Libeň) zkráceně "Kolbenka".
Úterý, 26. října 2021 - 19:49:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1585
Registrován: 7-2009
Zdepa

Jako vždycky naprostá paráda vytažená ze spodního značně zaprášeného šuplíku [ok][jidlo]
Středa, 27. října 2021 - 00:22:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7725
Registrován: 9-2003
K té barevnosti průmyslovek ČKD,prosím někdo něco k CP600 nevíte?Díky.[masinka]
..pořádná mašina má kotel a komín..
Čtvrtek, 28. října 2021 - 10:22:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2110
Registrován: 5-2007
Opět, pro znalce určitě nic nového, ale na Technet je další ze zajímavých článků..[ok]
https://www.idnes.cz/technet/technika/csd-nejrychlejsi-parni-loko motivy-mikado-albatros.A211008_105915_tec_technika_erp
Čtvrtek, 28. října 2021 - 10:24:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 276
Registrován: 5-2009
434.2186 s nákladním vlakem ve Šluknovském výběžku

https://www.youtube.com/watch?v=w0SH3MhSRXE
Čtvrtek, 28. října 2021 - 11:54:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4016
Registrován: 11-2007
Přátelé, které další tendry kromě 935.2 a [masinka] měly štokra? Z [masinka] to byla 477.0. Tendr Big Boye ho měl taky? Díky moc
Čtvrtek, 28. října 2021 - 19:11:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2834
Registrován: 9-2009
Pátek, 29. října 2021 - 10:44:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 141
Registrován: 12-2007
Janek_lemoch: Ak sa nemýlim, skúsenejší ma snáď doplnia/opravia, tak z tendroviek mala iba 477.0 štoker. Mašiny s prívesným tendrom, ktoré mali štokra priamo z výroby boli 556.0 a 498.1, ktoré mali tendre 935.2. Parný stroj štokra je umiestnený na mašine a prevodovka je v tendri na konci uhládku. Na 475.1 a 498.0 boli štokre montované až dodatočne. Tieto jazdili s tendrami 932.3 a 935.0. V týchto prípadoch bol parný stroj štokra na predných prsiach tendra a prevodovka opäť v uhláku. Štokre boli dodatočne osadené aj na 486.0, ale či sa upravil aj pôvodný tender alebo dostali iný už ja neviem. Taktiež moje znalosti neobsahujú ani prototypy alebo stroje určené na export. To prenechám fundovanejším.
Big Boy štokra samozrejme mal. Pri 100% výkone bol Big Boy schopný spotrebovať celú zásobu tendra za 2 hodiny. V tendri si viezol 29t uhlia a 94m3 vody. Dĺžka roštovej plochy bola bez mála 6m, čiže to by žiaden kurič neuhádzal. Za zaujímavosť stojí, že niektoré americké mašiny mali dokonca duplex štokre.
Pátek, 29. října 2021 - 13:01:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 261
Registrován: 9-2003
Kluci kamnářští: na dotaz jaký měla nátěr z výroby BS 200 003 jsem vydedukoval, že černý, jen nevím zda s červenými linkami či bez nich.
Pátek, 29. října 2021 - 16:53:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4017
Registrován: 11-2007
Trepko: Ďakujem vel'a
Sobota, 30. října 2021 - 08:50:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1304
Registrován: 3-2013
Přikladače byly z výroby i na většině 475.1 (tuším, že někde od 475.156) a i na 476.0
Sobota, 30. října 2021 - 14:40:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 53
Registrován: 9-2017
Dovolím si ty tendry a přikladače shrnout:

Jediné tendry, které byly pro přikladač přizpůsobeny či byly s ním vyráběny byly poválečné čtyřnápravové a pětinápravové tendry řady 935.

Pětinápravové 935.2 s určením pro 556.0 a 498.1 byly rovnou konstruovány a vyráběny s přikladačem.

U čtyřnápravových tendrů 935.0 a 1 je to poněkud zapeklitější:

Původně byly tyto tendry odlišující se od sebe pouze podvozky (nulkové mají odlévané bočnice a dvojité vypružení, jedničkové plechové bočnice a jednoduché odpružení) pro montáž přikladače jen konstrukčně připraveny. Když se začala vyrábět třetí série "pětasedem" 475.1 a 3 prototypy "ďáblů" 476.0, jež měly mít přikladače, Královopolské strojírny k nim začaly dodávat s těžkým zpožděním tendry 935.0 s přikladačem a označením 932.3, jež reflektovalo ubrání 3 m3 vody žlabem a převodovkou přikladače...

Původně se měly tyto tendry vyrobit i pro "nulkové albatrosy" a předchozí dvě série "pětasedem", nicméně když výroba tendrů stála za pendrek a jejich stávající tendry 935.0 už na přikladač byly konstrukčně připraveny, jednoduše se při modernizaci příslušné lokomotivy dodatečně namontoval, přičemž se nezměnilo označení. "Štokr" se výlučně dosazoval na tendry nulkové skupiny, jedniček s dodatečně dosazeným přikladačem bylo jen pár...

Když se to tedy shrne, tendrů s přikladačem byly prakticky celkem 3 řady:
935.0 s dodatečnou montáží u "nulkových albatrosů" a prvních dvou sérií "pětasedem"
932.3 aka 935.0 s přikladačem z výroby u zbylých "pětasedem" a "ďáblů"
935.2 pro "štokry" a "válečky"


Trepko:
"Štokre boli dodatočne osadené aj na 486.0, ale či sa upravil aj pôvodný tender alebo dostali iný už ja neviem."

Musely dostat jiný - do těch nýtovaných prvorepublikových tendrů by se jen tak namontovat nedal, resp. montáž by byla skoro novostavba tendru. 8 "antonů" tak dostalo tendr 935.0 a stroj 004, který byl komplet zmodernizovaný podle podle plánu dostal tendr 932.380...

Je to vidět i na "mikádech" - když se u nich počítalo s rekonstrukcí a dosazením "štokrů", 29 strojů už předem obdrželo tendry 935.0 a 1 pro jejich zabudování. I když z toho sešlo, tendry už jim zůstaly...
Sobota, 30. října 2021 - 17:42:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 454
Registrován: 10-2020
Vážňák – Pohádky o mašinkách 5.díl?