Diskuse » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 30. 6. 2020

Archiv diskuse Parní lokomotivy do 30. 6. 2020

autor	příspěvek
mirek55	Čtvrtek, 25. června 2020 - 12:44:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1757 Registrován: 7-2017	Bram Nekecám. Zažil jsem, že jeden topič při nostalgické jízdě nadával na uhlí, a měl problémy i na mírně zvlněné trati. Z hytláku vystoupil "pan topič" a vzápětí mu do strmého táhlého stoupání z Frýdlantu do Řasnice mašinka šlapala jak hodinky a sem tam měl snahu odfouknout i pojišťovák, což mu zkušený "pan topič" neumožnil. Nějaký uhlobaron dovezlo nějaké uhlí z Ukrajiny (údajně černé), které se spékalo pomalu na lopatě. Jak píše Petr, zasyčelo a udělalo koláč, při nedostatku základu zateklo mezi rošty. Při rozboru se zjistilo, že se jedná o nějaký druh podobný kovářskému uhlí. Na kovářské se vážně jezdit nedá. Ale to jsem i psal již nahoře. To se chová v peci jak popisujete. Chvilku velký žár, krátký plamen a následné spečení, zvláště jak jde mašina z výkonu.
Motoráček	Čtvrtek, 25. června 2020 - 19:52:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1606 Registrován: 8-2006	Bram, Bafy - opravdu rok 1985? Mně to přijde dříve - tak okolo roku 1981-1983. Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Bram	Pátek, 26. června 2020 - 16:41:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10906 Registrován: 4-2003	mirek55:Nekecám. Nepochopil jsi vůbec, o čem byla řeč. Zažil jsem, že jeden topič při nostalgické jízdě nadával na uhlí, a měl problémy i na mírně zvlněné trati. Z hytláku vystoupil "pan topič" a vzápětí mu do strmého táhlého stoupání z Frýdlantu do Řasnice mašinka šlapala jak hodinky a sem tam měl snahu odfouknout i pojišťovák, což mu zkušený "pan topič" neumožnil. Tohle běžná situace, kdy někdo skutečně umí a někdo se jen chvástá, že umí. Tato situace ale nebyla vůbec uvažována .
Kolelač	Pátek, 26. června 2020 - 18:50:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 431 Registrován: 7-2017	No tak to jste pánové ještě nezažili handlovské uhlí, ve slangu lok čet zvané "handel. Postrachem bylo hlavně v době řepné kampaně, kdy se "trhaly rekordy" do stoupání z Trenč.Turné na Mních. Lehotu. První místo na překonání 10 km dlouhého stoupání zaujmuli kolegové s časem 75 min. Druhé, potupné, jsme vybojovali my, s časem 71 min. Říkalo se, že z jedné lopaty tohoto uhlí vznikly dvě lopaty popela. Svědčily o tom nesčetné hromady popela v celém úseku této tratě. Bylo to zakázané a traťmistra z toho brali čerti. Byly ale i světlé okamžiky, třeba z Blavy ÚNS (Vlčie hrdlo - vlečka Slovnaftu), se 1750 tunami za mašinou, na mosteckou kostku smíchanou půl na půl s ostravským uhlím, jsme dorazili v rekordním čase po třech dobráních vody v Leopoldově, N.M.n.Váhom a Púchově do 200km vzdálené Žiliny. Tam jsme zastavili se vzorně vymeteným tendrem. Tak čistý nebyl snad ani při výjezdu z výr. závodu. Ještě kurióznější ale byl pohled do topeniště, po ujetí 200 kilometrů, jsme nemuseli v žilinském depu "dělat oheň". Na roštech bylo 5-7cm popela, anebo to byl spíš živý oheň. Je ale pravdou, že náš "Štokr" 556 041 mlel nadrobno uhlí, takže vše zřejmě vyletělo kommínem? Jó je nač vzpomínat . . . . . . . . .
E499001	Pátek, 26. června 2020 - 21:19:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3196 Registrován: 11-2006	Říkalo se, že z jedné lopaty tohoto uhlí vznikly dvě lopaty popela. To se neříká jen tak, to je pravda. Handlovské uhlí je strašná věc v domácím kotli, neřkuli na mašině. Vypadá i na první pohled, že je o 10 minut starší než dřevo. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
Marian_P	Pátek, 26. června 2020 - 21:42:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1226 Registrován: 1-2012	Jo nejhorší uhlí bylo ze Sokolova a z Madagaskaru se uhlí nedováží. Odtud e dováží hřebíček. To uhlí se dováželo z Mosambiku
Kovářmirek	Pátek, 26. června 2020 - 22:04:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1581 Registrován: 3-2006	Taky jeden čas dělali z toho hroznýho sokolovskýho mouru pokusně brikety - sokolovský nehořlavý vajíčka. Tím se nedalo topit ani na posunu.
Johny11	Pátek, 26. června 2020 - 22:18:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3921 Registrován: 5-2002	Jeden čas je hrozně relativní pojem. 1966 - 2011, tj. 45 let. Pokusné na tom bylo to používání na dráze. Pro domácí stáložárná kamna ideální palivo. https://www.suas.cz/aktuality/vyroba-a-obchod/694-ukonceni-provoz u-briketarny-vresova Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Kovářmirek	Pátek, 26. června 2020 - 22:39:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1582 Registrován: 3-2006	Johny, já to samozřejmě myslel jako pokusný používání pro topeniště parních lokomotiv, ještě před čtyřmi lety jsem s těma briketama topil doma v kamnech ( vejškrabek pár metráků od známejch ze sklepa co přešli před dvaceti lety na plyn ).
VENDA	Pátek, 26. června 2020 - 22:40:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 5-2013	Bafy-ta UNRRA asi skončila u Labe na vlečce pod autogenem. Na snímku stojí za bývalou Žoskou. Někde bych měl mít i fotky z té šrotace, ovšem bez datace. Ta průmyslovka stála na vlečce Lučební hódně dlouho, stejně jako její sestra na šturcu u cukrovaru v Cerhenicích. To datum může být správné.
dědek_hank	Sobota, 27. června 2020 - 08:12:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2503 Registrován: 7-2017	Marian_P: "...z Madagaskaru se uhlí nedováží..." Dováží, ale dřevěné, což je jeden z jejich hlavních exportních artiklů.
frako	Sobota, 27. června 2020 - 08:35:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 463 Registrován: 7-2011	Kovářmirek, tak to jste přehnal s tím Sokolovským uhlím. Za sebe a flotilu Sokolovských štokrů, bylo jich 25 mohu říci, že toto uhlí se topit dalo a dobře, notabene na Podkrušnohorské magistrále, což nebyla lehká trať. A bylo u čet oblíbenější než např, Kladno, nebo uhlí z Nýřan. Když míchat, tak s Polákem, nebo s Ostravou, ale tato kvalita se k nám dostala velice zřídka. A co se briket týká i ty se topily v mašinkách bez problémů. Dostávali se k nám do výtopny vždy, když se briketárny po nějakých větších opravách najížděly a nebyla to ještě patřičná kvalita schopna expedice k zákazníkovi, Briketárny byly dvě, Přátelství Citice a kombinát Vřesová, takže se jich něco vyrobilo. Sám jsem s nimi také vytápěl RD před přechodem na plyn a s výhřevností jsem byl spokojen.
Mořepetr	Sobota, 27. června 2020 - 10:09:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4987 Registrován: 3-2006	dědek_hank: "Marian_P: "...z Madagaskaru se uhlí nedováží..." Dováží, ale dřevěné, což je jeden z jejich hlavních exportních artiklů. " Ale normální uhlí tam mají také odkaz
Viajero	Sobota, 27. června 2020 - 12:44:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 550 Registrován: 10-2005	Marian_P: "z Madagaskaru se uhlí nedováží. Odtud e dováží hřebíček. " Pane Mariane, jen na okraj, když už odbočujeme... z Madagaskaru je vanilka, zatímco hřebíček je ze Zanzibaru
Marian_P	Sobota, 27. června 2020 - 13:52:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1227 Registrován: 1-2012	Viajero, překlepl jsem se. Sorry
Petr_barchánek	Sobota, 27. června 2020 - 14:54:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1179 Registrován: 5-2002	Vanilka, hřebíček. Co se člověk všecko nedoví v debatě o parních mašinách. Daliborovi díky za link ohledně Škodovek v Argentině. From station to station, back to Düsseldorf City Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express
dědek_hank	Sobota, 27. června 2020 - 15:12:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2504 Registrován: 7-2017	K tomu handlovskému uhlí. Koukám do příručky pro strojvedoucí z roku 1958, kde je o uhlí dost rozsáhlé pojednání, včetně dlouhých tabulek hodnot výhřevnosti, obsahu popela, vody a hlušiny asi z 80 dolů, a v tomto srovnání si Handlová třeba se sokolovským uhlím nestojí nejhůř. Dráha navíc měla stanovené koeficienty, kterými se spotřeba uhlí přepočítávala na normální palivo. Nejhůř na tom bylo uhlí modrokameňské a novácké s koeficientem 0,5; sokolovské uhlí mělo 0,7, mostecké 0,8, handlovské 1,0, kladenské 1,15, trutnovské 1,4, ostravské a polské 1,5. Koeficientem se spotřeba uhlí násobila, takže když se dozbrojila tuna nováckého uhlí, počítalo se do spotřeby jen 5 metráků normálního paliva, zatímco s polákem 1,5 tuny. Dalo by se to přeložit i tak, že handlovské uhlí bylo u ČSD považováno za průměr. Těmi hodnotami spalného tepla apod. to tu nechci tapetovat, jenom napíšu, že handlovské uhlí bylo až dvakrát výhřevnější než z některých sokolovských dolů. Je ale řeč o 2. polovině 50. let, zatímco zdejší pamětníci zřejmě zažili poměry o 15 - 20 let později, kdy už mohly být docela jiné.
Kolelač	Sobota, 27. června 2020 - 16:03:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 432 Registrován: 7-2017	Asi tak dědo_hanku. Vojnu jsem v zimě r.1969 strávil i s kolegy-strojníky ve vagonu-dřeváku na trianglu žst Chynorany na Svk. Uhlí na otop dřeváku jsme chodili krást za tmy do nedalekých uhelných skladů. Byl tam dokonce i noční hlídač. Samozřejmě tam měli jen ten "handel". Párkrát se nám stalo, že na vedlejší koleji zastavil u vjezd. náv. manipulák s pětikolákem na čele, pomocník nám shodil pár lopat "handlu" do sněhu. "Handl"(hrách) se vyznačoval tím, že při hoření pekelně čpěl sírou. Navíc se nám ve "vinckovi" v dřeváku na roštu spékal, zkrátka bylo za trest s ním topit. Nakonec poznal jsem to i po příchodu z vojny, kdy jsem pár měsíců "kúril" na stroji 556 041. Možná, že vámi prezentované údaje, platily v šedesátých létech. Na konci sedmdesátých to mohlo být s kvalitou handlu trochu jinak. Pokud vím, byly s ním i při těžbě obrovíté problémy. Zkrátka lok. čety pro něj neměly dobrého slova, a dokonce při prav. měs. školení byl handel "oblíbeným" tématem. Nemám tušení. jestli "Handlovské bane" fungují i v současnosti? Jinou věcí byl zimní provoz na hlavním tahu ze Žiliny do Blavy. Jednou nás žilinský dispečer poslal na vl. Os 2802, který měl odchod ze Žiliny okolo 4:3O hod. Předtím jsme "Štokra" dozbrojili v žilinském depu uhlím a vodou. Dozbrojili. . . . na Kirowu v depu byl zřejmě jeřábník ne nakloněný cizím strojům, z haldy uhlí posbíral 40 cm. vrstvu sněhu, a ve směsi s uhlím nám ji naládoval do tendru. Os.vl.2802 měl ze Žiliny stovkovou rychlost. Pro nás na Štokru, byla otázka cti, dodržet jízdní doby. Jenže tehdy se ta směs uhlí se sněhem projevila v plné míře. Ze šneku na rozmetadlovou desku vypadávala sněho-uhelná kaše. Po pár km. jsme byli téměř bez ohně a bez páry. Nad Dolním Hričovem jsme stáli téměř půl hodíny. Po půlhodíně jsme se pomocí lopaty a uhlí, které bylo na spodu tendru ještě ze starých zásob a tudíž bez sněhu pohli dále. Do Blavy jsme ale dorazili načas. . . . . . . . . . .
frako	Sobota, 27. června 2020 - 16:33:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 464 Registrován: 7-2011	Ještě jednou k tomu sokolovskému. Uhlí, které se zbrojilo do mašinek bylo z hlubinného dolu Jiří, který sousedil s areálem výtopny. Tam pod separaci mašinky zajížděly a čerstvě vytěžené uhlí se sypalo přímo do tendru. Po ukončení těžby na Jiřím se uhlí dopravovalo na tuto třídírnu z dolu Marie,též hlubinného, kvalita však byla o něco horší. Při obratu v Mostě se zbrojilo uhlí mostecké, takže tam i zpět hnědé.
Kovářmirek	Sobota, 27. června 2020 - 17:24:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1583 Registrován: 3-2006	Frako - tak to jste měli podstatně lepší "sokolov" než co sypali nám. To co jsme zbrojili my, bylo asi z nějakého povrchového dolu, byly v tom sem tam i kousky jílu a spousta jiného nepořádku.
dědek_hank	Sobota, 27. června 2020 - 17:47:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2505 Registrován: 7-2017	Kolelač 432: Bane Handlová i Nováky stále těží, dnes už jen energetické uhlí pro elektrárnu Nováky. Baňa Cígeľ ukončila těžbu v r. 2017, dnes částečně slouží jako skansen. Těžba je prodělečná, uhlí nekvalitní, ekologie i bezpečnost práce jedna velká katastrofa, ale stát ji podporuje, protože ji považuje za strategickou záležitost. Vládní dotace do ztrátové těžby ve výši cca 115 miliónů EUR ročně (číslo je za rok 2018) mají skončit až v r. 2023. Nechci moc spekulovat, ale asi jste pod pojem "handel" zahrnovali vše, co přicházelo z toho hornonitrianského revíru, nehledě na konkrétní důl a kvalitu.
Kolelač	Sobota, 27. června 2020 - 18:56:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 433 Registrován: 7-2017	dědek_hank. Byl jsem motorový fíra, který udělal poslední zkoušku č.8 den před nástupem na vojnu. Po návratu z vojny, jsem brígádničil pár měsíců jako topič na párách v T.Teplé. Od fírů jsem vždy slyšel jen nelichotivé poznámky na handel. Asi jim to bylo jedno, ze kterého dolu pochází, házeli to vše do "jednoho pytle". Mám ale dojem, že k situaci s handlem docházelo většinou v zimním období, kdy uhlí ze SHÚ a OKD bylo úzkým profilem, tak se jezdilo nač se dalo. Mimo zimní období takové problémy nebyly. . . . . . .
Kolelač	Sobota, 27. června 2020 - 21:14:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 7-2017	. . . . Snad nejlepší poměr byl dvě lžíce mosteckého hnědého, jedna lžíce Ostravy . Ale při zbrojení v cizích depech, třeba v Žilině, či v Blavě jeřábník na Kirowu černé uhlí úsporně poškraboval, jako by ta hromada byla zamrzlá. . . . . .Jo a ještě s tím handlem na Mníchovou Lehotu. Byli i takoví "kaskadéři", že za jízdy "udělali oheň" , sešplhali po schůdcích na pomocníkově straně, za jízdy levou nohou otevřeli popelníkovou klapku. Tím vyprázdnili popelník a kolik, tolik rozprášili i popel v kolejišti. Při prvním zastavení kdekoli popelníkovou klapku uzavřeli. . . . . . . . . .
M_g	Sobota, 27. června 2020 - 21:15:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1238 Registrován: 6-2006	Dědek Hank:jenom napíšu, že handlovské uhlí bylo až dvakrát výhřevnější než z některých sokolovských dolů. Jenom napíšu. Výhřevnost není jediný parametr pro zhodnocení vhodnosti daného paliva v daném kotli. Jestli se v něm dá vůbec rozumně spalovat. A řekl bych, že ani není nejdůležitější.
dědek_hank	Sobota, 27. června 2020 - 22:39:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2507 Registrován: 7-2017	M_g 1238: Však já se nepřu. Kolektiv autorů vedený pány inženýry Loudou a Marešem v té publikaci uvádí, že v uhlí dodávaném v 50. letech ČSD se obsah popela pohyboval od 5 do 35% a obsah vody od 1,5 až do 45%. A který měřitelný parametr je tedy nejdůležitější? Zmíněný přehled uhlí uvádí tyto, které se tehdy měřily v laboratořích: Obsah vody, obsah popela, spalné teplo hořlavého podílu uhlí, výhřevnost uhlí celkem, obsah prchavé hořlaviny v čisté hořlavině paliva, obsah hlušiny.
mašinka	Sobota, 27. června 2020 - 23:01:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 11-2019	Dobrý večer, jelikož jsem z Kladna - a jak to bylo s Kladenským uhlím. P. Marvan ho ve filmu : "Železný dědek" , poznal snad podle vůně.
Kolelač	Neděle, 28. června 2020 - 09:19:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 435 Registrován: 7-2017	Na dva zážitky se nedá zapomenout ani po čtyřiceti létech. Prvním byla jízda s řepákem z T.Teplé do Topolčan. Po ujetí sedmi kilometrů a malém pobytu v Trenčíně, jsem pohledem do pece zjistil že máme na roštech okolo 20-25 cm popela. Oznámil jsem fírovi, že by jsme měli "udělat oheň". Prohlásil jen, že to vydrží. Po ujetí dalších sedmi km, hned na počátku stoupání za Trenč. Turnou, jsme zůstali stát bez páry mezi chmelnicemi. Na roštech bylo okolo 60 cm popela. Tehdy jsme trhli svůj ne-slavný rekord - 71 min, potřebných ke zdolání 10 km. Druhý se odehrál v žst. Horné Srnie. Vezl jsem s banglí Mn.Vl z Veselí n/M. V H.Srní jsem pobytoval ohledně křižování s Mos. vl. Z vedle stojícího Štokra slezl kolega-kamarád, vyšplhal se ke mně na stanoviště, a řekl mi abych se šel podívat k ním na Štokra. Když jsme se tam vyšplhali , otevřel beze slova pec. Topeniště bylo plné uhlí . Mezi stropem pece a uhlím byla snad 15-20 cm. škvíra. V Srní stáli okolo jedné hod. Pomocník pustil přikladač a oba zaspali, takže ten jel drahnou dobu a vydatně přikládal. Za chvíli jsem měl volno a odjezd. Jak se jim tehdy podařilo oheň rozdmýchat a držet jej potom v přijatelné mezi netuším dodnes. . . . . . . . .
Vážňák	Neděle, 28. června 2020 - 10:53:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 9-2017	mašinka: "a jak to bylo s Kladenským uhlím." No, s kladenským uhlím je to zajímavé. Lze ho rozdělit na takové tři typy: 1) Kvalitní uhlí vhodné na vysokopecní koks Kvůli tomuhle uhlí tu mimo jiné vznikla Vojtěšská huť. Potíž ovšem je, že takové uhlí produkovala jen malá část dolů na Vrapicku a za nějakých 40 let se vytěžilo (cca 1855 - 1895). Další 4 sloje takového uhlí byly nalezeny v 50. letech ve Slánské oblasti. Soudruzi si od něj hodně slibovali a naplánovali tam velkodůl, nicméně se zjistilo, že ty zásoby jsou víceméně netěžitelné, tak se to celé v 90. letech odpískalo... 2) Kvalitní uhlí, které se na vysokopecní koks nehodilo Takové uhlí tady bylo, nicméně v porovnání s tím později popsaným třetím typem bylo v menšině. Na koks nebylo vhodné kvůli větší popelnatosti a nečistotám, nicméně pro kotle lokomotiv bylo dobré. Dráhy ho mohly za monarchie, potažmo první republiky koupit a používat. Během Protektorátu chtělo německé vedení obnovit místní výrobu koksu pokud možno i za použití místního uhlí. Nějakým způsobem se zjistilo, že když se toto uhlí smíchá v určitém poměru s "Ostravou", vzniklý koks bude pro tavbu železa dostačující. Od roku 1944 se tak začal znovu v nové moderní koksovně vyrábět vysokopecní koks. V rámci budování socialismu a nutností chrlit "mírovou ocel" ve velkém veškerou produkci tohoto uhlí "vyžraly" s přednostním právem hutě na koks a ČSD tak měly smůlu. 3) Většinové uhlí bídnější jakosti Takového uhlí byla tady v pánvi většina. Mělo hodně popelu, síry a dalších příměsí. Někde bylo lepší, někde horší.Na topení v kamnech, kotelně atd. to bylo v pohodě, každopádně na lokomotivu už ne. ČSD ovšem po válce na lepší uhlí odsud nárok nemělo...
dědek_hank	Neděle, 28. června 2020 - 11:34:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2509 Registrován: 7-2017	Vážňák 17: Ta Příručka pro strojvedoucí z r. 1958 uvádí uhlí z 5 kladenských šachet: Gottwald, Fierlinger II, Nejedlý I, Nejedlý II, Nosek. (Bohužel jim teď neumím přiřadit historické názvy.) Docela mě zarazilo, že kladenské černé uhlí dodávané k ČSD obsahovalo 10 - 15% vody a 7 - 25% popela. Síra se v tom přehledu neuvádí (v 50. letech ještě asi tak moc nikoho nezajímala); nicméně když se v 80.letech plánovala v Loučovicích na dostřel od hranice CHKO Šumava nová kotelna pro papírny, tak se jako ekologické palivo zvolilo právě kladenské černé uhlí...
E499001	Neděle, 28. června 2020 - 14:06:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3200 Registrován: 11-2006	Nejedlý II = Wannieck (Vaňkovka) a Nosek byl důl Tuchlovice ex důl Jaroslav. Nejedlý I= Schoeller. Důl Fierlinger II = Gottwald I ex president Beneš ex Max. Důl Gottwald = Kladno ex Ronna. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.) http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
mašinka	Neděle, 28. června 2020 - 15:44:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 108 Registrován: 11-2019	Vážňák a ostatní : - Díky moc za odpověď, to jsou zajímavosti, to by člověk neřekl.
Kolelač	Neděle, 28. června 2020 - 21:28:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 7-2017	Krásná debata, dík za ni . . . . Přidám ještě jeden střípek ze své topičské kariéry (i když v těch časech jsem byl už dávno motorový fíra, ale poněvadž byl nedostatek pomocníků na parní trakci, pár se nás, na žádost vedení uvolilo, že budeme za plat fíry topit pár měsíců na sice pomalu, ale jistě končící parní trakci) Vozili jsme tehdy celkem pravidelně "šuter", což byl ucelený vlak dolomitického vápence do ostravských hutí o hmotnosti okolo 1750 t. Pravidelně se sestavovaly dva páry denně. Jeden měl z Mníchovej Lehoty nad Trenčínem odjezd okolo oběda a druhý okolo 23 hod. Jednou, po nočním "šutru" a po něm ještě odvozu vl. Pn 62220 pro Trenč. Teplou, jsme po odstavení Štokra v depu ukončili službu odevzdáním papírů strojmistrovi. Tehdy to byl strojmistr celkem obávaný, už jen z toho titulu, že byl předsedou CZV partaje. Byl ale navýsost férový, a hlavně, pokud se lok. četa, či fíra samotný dostal s mašinou do nějakých techn. problémů, byl na něj 100% spoleh , že vždy pomůže, což se o některých jiných strojmistrech říct bohužel nedalo. Ale to jsem trochu odbočil. Zkrátka, při ukončení služby se tento strojmistr, též končící svou noční šichtu na nás zadíval, a pronesl hlubokou myšlenku : "Keď pojde okolo depa 100 vlakov, prisám Bohu, že neviem kto je na mašine, ale vás dve k***y spoznám na 100 %, lebo vás je počut už ked idete z Trenčína"( pozn. 7km. vzdáleného). Tak , i když nás takto "ohodnotil", nebyla to pro nás urážka, venku jsme se tomu i zasmáli. Měl jsem štěstí na fíry, kteří vyznávali razantní (či pokud se to dá říct sportovní) styl jízdy. Svědčí o tom i náš traťový rekord se "šutrem" 1750 t. těžkým, kdy jsme trať z Beluše do 53 km. vzdálené Žiliny předn. zdolali i díky zelené ulici čase 58 min. Bohužel ale po tomto výkonu a po zastavení v Žilině mého fíru odvezla sanitka. Ale to už je na jiné vyprávění. Mašinku Štokra 041 jsme si ale opatrovali jako oko v hlavě, nebyl s ní žádný problém. Bohužel, nic ale netrvá věčně, uplynul nějaký čas a já jsem byl určený že ji se zánovní banglí odvezu na její poslední cestu, do 100 km vzdáleného kovošrotu, bylo mi všelijak, ale aspoň mi zůstaly krásné vzpomínky, dobrou noc. . . . . . . . . .
Dobi	Neděle, 28. června 2020 - 21:33:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3420 Registrován: 10-2008	Dva snímky z předtápění lok. 423.041 před první jízdou do Rožnova pod Radhoštěm v rámci "Rožnovského parního léta" 433.002 Matějovy oficiální stránky , Moje fotogalerie
M_g	Pondělí, 29. června 2020 - 10:55:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1239 Registrován: 6-2006	Dědek Hank:A který měřitelný parametr je tedy nejdůležitější? Žádný. Je to směs hořlavin a nehořlavin velice proměnlivé kvality. Kromě napsaných ještě parametry, důležité při odstraňování zbytků z kotle, případně vztahující se k typu ohniště. (třeba teplota tavení strusky).
dědek_hank	Pondělí, 29. června 2020 - 11:30:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2512 Registrován: 7-2017	M_g: "Dědek Hank:A který měřitelný parametr je tedy nejdůležitější? Žádný. " Aha. A na co tedy měly výtopny laboratoře a proč se ty hodnoty měřily?
M_g	Pondělí, 29. června 2020 - 11:39:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1240 Registrován: 6-2006	Protože uhlí platily za tuny smluvených parametrů. Jinak by se divili, že na té prázdné skládce mají ještě 1000t uhlí... třeba.
dědek_hank	Pondělí, 29. června 2020 - 12:20:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2513 Registrován: 7-2017	M_g 1240: Aha. Tak nic, no. Všechna ta teorie byla zřejmě k ničemu, všichni ti inženýři se kolem všech těch zkoušek zřejmě motali a všechny ty výpočty dělali zřejmě zbytečně a nejlepší zřejmě bylo nechat to na zdravém selském rozumu. Tak jo. Teď už tomu rozumím. Děkuji za perfektní vysvětlení.
M_g	Pondělí, 29. června 2020 - 12:45:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1241 Registrován: 6-2006	Vo tom nic nepíšu. Ale čas na hlubší vysvětlování nemám.
Kuřil_p	Pondělí, 29. června 2020 - 15:55:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2594 Registrován: 9-2009
Kuřil_p	Pondělí, 29. června 2020 - 16:16:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2595 Registrován: 9-2009
Vážňák	Pondělí, 29. června 2020 - 16:39:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 9-2017	Nejsem chemik ani nikdo "od fochu", ale zkusím něco napsat. Nejdůležitější je samozřejmě odpařivost, tedy kolik tepla z 1 kila uhlí se užitečně předá vodě. Následují parametry jako množství popelu (příměsí), prchlavých hořlavin a vlhkosti. Příměsi se řeší kvůli množství vzniklého popele a jeho chování kvůli tzv. spékavosti, kdy se popel "rozpustí" a vytvoří na roštu škváru, která brání průchodu vzduchu a vždycky mile potěší osádku stroje. Paradoxně z hlediska teploty tavení na tom bylo nejlépe "Kladno" s cca 1500 °C než třeba například "Ostrava" s 1200 - 1300 °C. Rosické uhlí se třeba na rošt používat nemohlo, protože se popel tavil už pod 1100 °C. Další příměsi zase snižují odpařivost či případně nějak škodí spalování či peci, což je třeba příklad síry, která se může v peci zreagovat na kyselinu sírovou. Prchlavé hořlaviny se řeší kvůli jejich spálení za účelem získání dalšího tepla. Uvolňují se z uhlí už přibližně při 200 °C a jsou to vlastně ty viditelné plameny hoření. Hoří asi jen 2 vteřiny a často se všechny nestihnou spálit a vyletí komínem. Proto se taky vymyslelo klenutí, případně spalovací komora. Měří se jejich objem i složení, protože jejich součástí může být i dehet, který se v případě nespálení může usadit na stěnách pece a působit potom neplechu... Vlhkost v uhlí degraduje jeho hoření, protože se ta voda musí vypařit a bere si na to teplo od uhlí. Vzdušnou vlhkost navíc do sebe uhlí přirozeně natahuje. Jakékoli zbytečné ukládání na skládce mu docela výrazně škodí, takže výše zmíněné "škudlení Ostravy" zbrojířem nebyl pro uskladněné uhlí dobrý nápad.
dědek_hank	Pondělí, 29. června 2020 - 16:58:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2514 Registrován: 7-2017	Vážňák: "Nejsem chemik... ...což je třeba příklad síry, která se může v peci zreagovat na kyselinu sírovou." No, já aspoň papírově pořád ještě chemik jsem, i když už to dávno nedělám, takže jenom uvedu na pravou míru, že té kyseliny sírové tam asi moc nebude, protože síra (v uhlí asi ve formě sirníků) se za normálních podmínek oxiduje na kysličník siřičitý (a další reakční krok při vzniku kyseliny sírové, tj. oxidace na kysličník sírový, vůbec není triviální záležitost). Jestli tam tedy nějaká kyselina vzniká, tak to bude kyselina siřičitá, která se ovšem s rostoucí teplotou rozkládá zpět na oxid a vodu. Vliv oxidu na materiál kotle bude ovšem taky dost zhoubný; lépe mu zřejmě odolávala měděná než ocelová topeniště. V průmyslu se dnes při práci s kyselinou siřičitou používá nerezová ocel, a mimochodem dříve (třeba ve starých sulfitových celulózkách) pro její skladování nejlépe vyhovovaly nádrže z modřínového dřeva.
E499001	Pondělí, 29. června 2020 - 17:59:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3207 Registrován: 11-2006	Ad Vážňák : Vlhkost v uhlí degraduje jeho hoření, protože se ta voda musí vypařit a bere si na to teplo od uhlí. Vzdušnou vlhkost navíc do sebe uhlí přirozeně natahuje. Jakékoli zbytečné ukládání na skládce mu docela výrazně škodí, takže výše zmíněné "škudlení Ostravy" zbrojířem nebyl pro uskladněné uhlí dobrý nápad. S tou vlhkostí to bude docela oříšek. Pročpak si topiči kropí během jízdy uhlí v tendru? K otázce "škudlení Ostravy". Zauhlovač tu Ostravu škudlil zřejmě pro domácí, a tak to bylo v článku od Kolelače i myšleno. Odhaduji, že v té době mohlo být v žilinských figurách uloženo max. 450 t uhlí pro trakci. Víte, za jak dlouho se takové množství vyzbrojí do mašin? Za týden by bylo zameteno až na zem, takže o nějaké škodlivosti uskladněných zásob nemůže být ani řeč. http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
dědek_hank	Pondělí, 29. června 2020 - 19:26:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2515 Registrován: 7-2017	E499001: "Pročpak si topiči kropí během jízdy uhlí v tendru?" Pročpak?
Kolelač	Pondělí, 29. června 2020 - 20:24:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 438 Registrován: 7-2017	E499001 & dědek_hank. . . .Pročpak? . . .Tipl bych si, že za suchého, letního počasí uhlí při jakékoli manipulaci s ním docela prášilo, takže asi nechtěli po šichtě vypadat jak kominíci, to vím i z vlastní zkušenosti. Pokud byl ale mezi nimi nějaký "chemik", tak ten určitě věděl, že za vysokých teplot vzniká při spalování z vody hořlavý tzv. "vodní plyn". . . Ale to je jen má domněnka. A s tou vlhkostí uhlí, ano hnědé uhlí je nasákavé, vysychánímm větrá a drobí se. Ostravské černé, ale pokud se pamatuji těmito neduhy netrpělo, mohlo být na skládce beze změny drahnou dobu. . . . . . . . . .
Kolelač	Pondělí, 29. června 2020 - 20:34:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 439 Registrován: 7-2017	. . .Asi na tom tom něco pravdy bude. Pokud si pamatuji, v Šumperku byla ještě v r.1967 v provozu plynárna, která z hnědého uhlí a vody vyráběla svítiplyn pro celé město. Chodili jsme okolo ní na praxi do šumperských dílen pro opravy kol.vozidel. Tedy ale puch v její blízkosti byl neskutečný. . . . https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_plyn . . . . . . . . . . .
dědek_hank	Pondělí, 29. června 2020 - 21:13:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2516 Registrován: 7-2017	Kolelač: Aby vznikl z uhlí a vody vodní plyn = směs vodíku a oxidu uhelnatého, tak na kilo čistého uhlíku (v praxi nejlépe koksu) je potřeba zhruba litr a půl vody. Navíc je ta reakce endotermní = spotřebovává teplo, takže se ten koks pořád musí zahřívat. To se děje jeho spalováním (exotermní reakcí se vzdušným kyslíkem, kdy teplo vzniká), takže do generátoru se na vrstvu žhavého koksu střídavě vhání vzduch (nebo někdy kyslík) a vodní pára. Tudy asi cesta nepovede... Fakt je, že o možném vlivu vytváření nějakých takových směsí se po roce 1989 spekulovalo při ex-post úvahách o tragických výbuších kotlů mazutek, ale tato spekulace byla chemiky-paliváři odmítnuta. Pokud je mi známo, tak kováři, když mají v uhlí víc prachu, tak si ho kropí, aby se ve výhni speklo a pod tou spečenou vrstvou se tak udržoval vyšší žár. Jestli to má nějaký význam i v topeništi parní lokomotivy, to ať nám vysvětlí nějaký topič-pamětník. Jinak se uhlí běžně kropí v povrchových dolech a na skládkách, aby neprášilo. A na šachtách se prý snad kdysi kropilo taky, a to tam, kde hrozily výbuchy prachu a/nebo metanu.
Bilbo	Pondělí, 29. června 2020 - 21:13:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 5-2012	Nečekaný kameramanský zážitek ve cca 6-té minutě a 10-té (to bych fakt nedal) Mit der 01 202 über die Schwarzwaldrampe, 13.9.2019 35:05 7:32 / 16:14 Die 01 509 besucht die 01 202, 2004, Teil 1 (Příspěvek byl editován uživatelem Bilbo.)
dědek_hank	Pondělí, 29. června 2020 - 21:18:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2517 Registrován: 7-2017	Bilbo 217: Proč chodit tak daleko? https://www.youtube.com/watch?v=PeIAk2k57mM (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Bilbo	Pondělí, 29. června 2020 - 21:23:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 5-2012	dědek_hank: něco je statická kamera a něco úplně jinýho je být nacpaný s kamerou na první nápravě (Příspěvek byl editován uživatelem Bilbo.)
dědek_hank	Pondělí, 29. června 2020 - 23:17:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2518 Registrován: 7-2017	Bilbo 218: Proč myslíš, že byl na nápravě kameraman osobně?
Petr_barchánek	Úterý, 30. června 2020 - 07:31:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1180 Registrován: 5-2002	Lidi od 01.202 jsou takoví hrozně fajn, opravdu sehraní a přitom fakt otrlí - protože vlézt za jízdy do rámu mašiny, to bych se já teda vážně neodvážil (přitom si myslím, že mi kuráž nechybí - třeba kdysi před dvaceti lety mě tady někteří peskovali za to, že jsem na trati bez trolejí prolezl z boudy do tendru na uhlí). From station to station, back to Düsseldorf City Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express
Johny11	Úterý, 30. června 2020 - 07:39:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3928 Registrován: 5-2002	A na šachtách se prý snad kdysi kropilo taky, a to tam, kde hrozily výbuchy prachu (metan kropením nezaženete) Anebo také nekropilo - viz Důl Nelson v roce 1934. Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
M_g	Úterý, 30. června 2020 - 11:08:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1243 Registrován: 6-2006	Handlovské a novácké uhlí je z hlediska hořlavin poměrně dosti odlišné. Novácké je sirný šunt proti handlovskému. Je pravda, že zbytky na roštu mohly vypadat stejně. Popelové složky jsem moc neporovnával. Není tolik času, abych študoval. Kyselina sírová na energetických kotlích nevzniká stejně, jako při její průmyslové výrobě cestou přes oxid sýrový, ale reakcí oxidu siřičitého s již "vyrobenou" kyselinou siřičitou reakcí vodních složek spalin s oxidem siřičitým. Blahé paměti to znamenalo, že z komína nesměly jít spaliny s teplotou nižší než cca 115 °C. 105 bylo úplné minimum. A ještě drobnost k: Aha. Tak nic, no. Všechna ta teorie byla zřejmě k ničemu Je nutno rozlišovat mezi provozním měřením a měřením pro konstrukční účely. To druhé se v depech nejspíš nedělo.
M_g	Úterý, 30. června 2020 - 11:16:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 6-2006	A na šachtách se prý snad kdysi kropilo taky, a to tam, kde hrozily výbuchy prachu (metan kropením nezaženete) K výbuchům je náchylnější hnědouhelný prach.
Kovářmirek	Úterý, 30. června 2020 - 11:18:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1584 Registrován: 3-2006	Na šachtách se kropilo, protože prach ( ať už uhelnej nebo třeba moučnej ) je v určité koncentraci ve vzduchu výbušnej. Stejně tak se zvlhčuje uhlí při dnešní strojní těžbě. Ta důlní voda s prachem a drobnými kousky uhlí je pak čerpána na povrch do kališť, kde kaly postupně vysychají a buď se s nimi dá přímo topit (na Ostravsku jsme kalům na otop říkali bída ) anebo se z nich lisují černouhelné brikety. No a v kovářské výhni se dá kropením trošku pomoct když je k dispozici jen nespékavé uhlí - třeba dnešní polák. Páni uhlobaroni si totiž myslí že když mají separát černouhelného hrášku 5 - 20 mm, tak že to do kovářských výhní bohatě postačuje a nehledí na vlastnosti uhlí. Kovařina by prostě měla být spékavá, pak se dobře dělá, uhlí drží žár uvnitř a na vršku jsou jen krátké ostré plamínky. Když mám nad uhlím ve výhni plamen patnáct centimetrů vysokej, vím že ho spálím dvakrát až třikrát tolik a udělám míň práce, protože to špatně hřeje ( žár je nad uhlím a ne v něm ). Nebo když je uhlí hodně plynaté, je to podobný problém. Takové se prostě nejen kropí, to se prostě musí přikládat přímo namočené ve vodě. Co je skvělé uhlí do pece mašiny, to je naprosto nevhodné do kovářské výhně a naopak to platí úplně stejně. Dost kovářů proto, že je čím dál obtížnější dostat se k dobrému kovářskému uhlí ( pytel s nápisem "kovářské uhlí" opravdu nezaručuje vždy vhodnost ) přešlo postupně na práci na koksu, na plynové pícky anebo pokud se jim to vyplatí tak na indukční ohřev. Ale to je jenom taková odbočka od parních mašin.
Kovářmirek	Úterý, 30. června 2020 - 11:23:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1585 Registrován: 3-2006	Na tendru jsem si uhlí pokropil v létě a když bylo sucho a bylo v něm spousta prachu - abych nebyl jak černoch ale jenom jako mouřenín, aby prostě neprášilo při topení ale hlavně aby člověk neměl plný oči mouru při jízdě po uhlí.
mirek55	Úterý, 30. června 2020 - 11:44:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1765 Registrován: 7-2017	Pročpak si topiči kropí během jízdy uhlí v tendru? Ano, aby se neprášilo. Ale ono v tendru za deště také zmokne. Staří dědci zjistili, že při mokrém uhlí jim mašina nějak více vaří. Bylo to změnou atmosférického tlaku v době deště, nebo po dešti? No jo, ale proč jim to mokré uhlí lépe vařilo i za pěkného počasí? Pak vědečtí odborníci zjistili, že ne jen elektrolýzou, ale i při vysoké teplotě dochází k rozkladu H2O na prvek hořící a podporující hoření. Možná se nechá někde "vygooglit" i vyvinutý motor, kde se jako palivo používá voda. Nevím proč se takový motor již dávno nevyrábí. Dnes jsou známé motory do kterých se k palivu navíc vstřikuje pro zvýšení výkonu H2O. Jen mi nejde na rozum, zda hasiči požár hasí, nebo podporují v hoření. U těch mazutek jedni chemici tvrdili, že únikem páry (vyteklým olovníkem) do rozpáleného prostoru topeniště, kde probíhalo intenzivní hoření paliva, došlo k prudkému rozkladu na vodík a kyslík, čímž vznikla výbušná směs, která podpořila destrukci zařízení. Nevím, zda je tato zpráva dohledatelná. Třeba ji někdo v nějaké kopii vlastní. Druzí chemici to prý popírali. Kde je tedy pravda?
Trepko	Úterý, 30. června 2020 - 12:31:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 121 Registrován: 12-2007	mirek55: Správne,do motorov sa vstrekuje voda. Ale nie kvôli tomu, že by sa voda mala rozkladať na vodík a kyslík, ale preto, že sa pri kompresii odparuje, čím odoberá teplo zo spaľovacieho priestoru a vďaka tomu je možné nasať viac vzduchu. Toto riešenie sa spopularizovalo za druhej svetovej vojny, keď spojenecké bombardéry, kopcom naložené bombami, prekračovali maximálnu vzletovú hmotnosť a vďaka tomuto riešeniu sa dokázali odlepiť od zeme. Vtedy to dostalo pomenovanie tuším forsáž. Neskôr sa do popredia najmä v automobilizme dostala obmena tohto systému, kedy sa už ale nevstrekovala voda, ale dusík a to je to dobre známe nitro. Ale to som odbočil od (Příspěvek byl editován uživatelem Trepko.)
dědek_hank	Úterý, 30. června 2020 - 12:37:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2519 Registrován: 7-2017	Kovářmirek: "Dost kovářů...přešlo postupně na práci na koksu, na plynové pícky anebo pokud se jim to vyplatí tak na indukční ohřev." Je to sice OT, ale tohle mě taky zajímá: Já jsem si vždycky myslel, že kovář potřebuje uhlí (nebo koks - zkrátka uhlík) kromě teploty i kvůli redukčnímu prostředí. Třeba proto, aby ze rzi (= kysličníků a jiných sloučenin železa) dostal zase čisté železo. Nebo to ve výhni takhle nefunguje...?