Diskuse » Železnice » 4. koridor « předcházející | další »

4. koridor

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři

   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (17)   
 
Předchozí roky: 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse 4. koridor do 05. 1. 2017 Kreativec 60 05. 1. 2017 12:56
Archiv diskuse 4. koridor do 24. 2. 2017 Bram 60 24. 2. 2017 07:01
Archiv diskuse 4. koridor do 27. 3. 2017 Pikehead 60 27. 3. 2017 08:36
Archiv diskuse 4. koridor do 13. 4. 2017 Hroch 60 13. 4. 2017 21:31
Archiv diskuse 4. koridor do 08. 6. 2017 Dusanh 60 08. 6. 2017 10:30
Archiv diskuse 4. koridor do 24. 6. 2017 SůVo 60 24. 6. 2017 07:58
Archiv diskuse 4. koridor do 07. 7. 2017 Simba 60 07. 7. 2017 17:53
Archiv diskuse 4. koridor do 24. 7. 2017 Mladějov 60 24. 7. 2017 10:47
Archiv diskuse 4. koridor do 26. 7. 2017 Muv 60 26. 7. 2017 01:48
Archiv diskuse 4. koridor do 27. 7. 2017 Martyss 60 27. 7. 2017 14:26
Archiv diskuse 4. koridor do 24. 8. 2017 Rail2005 60 24. 8. 2017 08:32
Archiv diskuse 4. koridor do 20. 9. 2017 Greyfin 60 20. 9. 2017 13:05
Archiv diskuse 4. koridor do 05. 11. 2017 Simba 60 05. 11. 2017 21:03
Archiv diskuse 4. koridor do 29. 11. 2017 Rob 60 29. 11. 2017 12:53
Archiv diskuse 4. koridor do 07. 1. 2018 Dusanh 60 07. 1. 2018 14:40
Archiv diskuse 4. koridor do 19. 1. 2018 MartinM 60 19. 1. 2018 18:14
Archiv diskuse 4. koridor do 19. 2. 2018 Vláďa42 60 19. 2. 2018 16:39
   autor příspěvek
Suchol
Pondělí, 19. února 2018 - 17:06:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 439
Registrován: 5-2016
Pro mě je překvapením, že Chotýčanský tunel by měl mít přes 5 km, když je tato délka hranicí pro náročnější vybavení tunelů i vozidel.
Nebo už je to jinak?
Vláďa42
Pondělí, 19. února 2018 - 17:58:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2372
Registrován: 9-2009
Mě hlavně baví, jak to najednou vyšlo. Prostě došlo na má slova, že ekonomika někdy vyjít může, někdy nemusí a že jde jen o to, jak ta tvrdá čísla použijeme. Zkusím pomlčet o některých "diskutérech" co mě tepali vedle ve vlákně a odkazovali na mé příspěvky o ekonomice.
Taky se vydařil trik se snížením ceny z 12 na 8 giga (4 giga budou viceprace, bo v tunelu jeden nikdy neví). No a všichni jsou spokojeni, což?
vasekj
Pondělí, 19. února 2018 - 18:36:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9
Registrován: 9-2017
Suchol:
"Pro mě je překvapením, že Chotýčanský tunel by měl mít přes 5 km, když je tato délka hranicí pro náročnější vybavení tunelů i vozidel.
Nebo už je to jinak?"

Podle textu sice má mít přes 5 km, ale podle přiloženého obrázku jenom 4775 m
Vláďa42
Pondělí, 19. února 2018 - 19:05:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2373
Registrován: 9-2009
Navíc v té době by tam snad už nemělo strašit duo koženka/Regionova.
Pondělí, 19. února 2018 - 19:16:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 444
Registrován: 5-2013
Ano, Centrální komise Ministerstva dopravy schválila dne 13. 2. 2018 aktualizaci studie proveditelnosti IV. TŽK ve variantě 3, tj. s dvojicí dlouhých tunelů v úseku Nemanice - Ševětín podle vydaného (a napadeného) územního rozhodnutí. Rozhodujícím způsobem ke kladným výsledkům EH této varianty přispěla předloňská změna metodiky ekonomického hodnocení dopravních staveb, resp. způsob, jak se v té metodice pracuje se zůstatkovou hodnotou.

Chotýčanský tunel má 4,668 km a přímo na něj navazuje podjezd pod dálnicí, takže celková vzdálenost portálů je 4,802 km.

Náklady úseku Nemanice I - Ševětín v ASP jsou i nadále přes 13 mld. Kč.
Vláďa42
Pondělí, 19. února 2018 - 19:23:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2374
Registrován: 9-2009
Tak teď si nejsem jistý tou cifrou. Vážně tam je 13 mld?
Pondělí, 19. února 2018 - 19:43:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 445
Registrován: 5-2013
Stavbu "Modernizace trati Nemanice I - Ševětín, 1. stavba, úpravy pro ETCS, 2. část" postaví společnost "Nemanice - Ševětín = EŽ+AŽD+Subterra", smlouva byla zveřejněna 15. 2. 2018, náklady jsou v ní uvedené 597,486 627 mil. Kč. Na portále VZ je předpokládaná hodnota zakázky 656,606 800 mil. Kč. Ve smlouvě je i harmonogram, podle nějž má rekonstrukce 2. TK+sudé skupiny proběhnout od července do prosince 2018, 1. TK+liché skupiny od dubna do srpna 2019 a ukončení stavby pak v lednu 2020.

Náplní stavby je úsek od km 25 za Ševětínem (cca u spínací stanice) k Dynínu a vlastní ŽST Dynín, vyjma již dříve rekonstruovaného veselského zhlaví. Trať zůstane dvoukolejná pro V=160 km/h (GPK na 200 km/h), zastávka Neplachov se posune k novému podchodu pod dálnicí, v Dyníně vyroste zastávka na ševětínském zhlaví u přestavěného silničního podjezdu.


V42: ano.
Pondělí, 19. února 2018 - 19:45:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 46
Registrován: 12-2017
Vláďa42:
"Navíc v té době by tam snad už nemělo strašit duo koženka/Regionova."

Věřím tomu, že koženka tam jezdit nebude, ikdyž rychlíky Brno-Plzeň... no snad ne. Ale regionova se podle mě tunelem určitě nějaká projede.
Pondělí, 19. února 2018 - 20:05:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2794
Registrován: 8-2009
Nezmění se náhodou projekt na souběžné jednokolejné tunely aby měla Viktorka práci?[satan]
Život je hořký. Bohudík !
oběhy Bohumínských brejlovců
Pondělí, 19. února 2018 - 20:17:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1996
Registrován: 8-2010
ad K._A._F.:
Rozhodujícím způsobem ke kladným výsledkům EH této varianty přispěla předloňská změna metodiky ekonomického hodnocení dopravních staveb, resp. způsob, jak se v té metodice pracuje se zůstatkovou hodnotou.

Hm, a kolik tedy číselně té variantě s tunely vyšlo ERR/ BCR/ ENPV ? A jaké hodnoty téhož byly vyčísleny u těch zbylých posuzovaných varinat ?...[wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)
P_v
Pondělí, 19. února 2018 - 20:22:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1916
Registrován: 5-2002
Viktorka už je prodaná výrobci na součástky.
Pondělí, 19. února 2018 - 20:38:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15821
Registrován: 5-2002
V42: Prostě došlo na má slova, že ekonomika někdy vyjít může, někdy nemusí a že jde jen o to, jak ta tvrdá čísla použijeme.

KAF: Rozhodujícím způsobem ke kladným výsledkům EH této varianty přispěla předloňská změna metodiky ekonomického hodnocení dopravních staveb, resp. způsob, jak se v té metodice pracuje se zůstatkovou hodnotou.

Ke změně zjevně došlo, ale nejsem si jist, jestli je možno ji charakterizovat jako "dojití na Vláďova slova"... [nene]
Vláďa42
Pondělí, 19. února 2018 - 20:54:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2375
Registrován: 9-2009
[vypravci][happy][lol]
Pikehead
Pondělí, 19. února 2018 - 21:23:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3754
Registrován: 3-2007
Hajnej: Taky je trochu rozdíl stavba za 13 miliard (k tomu s ÚR) a 200 miliard (bez ÚR v délce 200 km), ale takovými banalitami se revolucionáři nezatěžují.

O změně metodiky tu něco velmi opatrně zmiňoval P.R.A. už dřív - loni na podzim? Otázka je, co tohle fakticky znamená: stavbu už nebrzdí ministerstvo dopravy, bude na to ale nějaký dotační program, jehož podmínky to splní?
Vláďa42
Pondělí, 19. února 2018 - 21:29:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2376
Registrován: 9-2009
Drzé čelo lepší než poplužní dvůr.
Simba
Úterý, 20. února 2018 - 09:53:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2585
Registrován: 7-2008
V2 ... ehm, pardon, V42:
té zubaté s kosou neuniknete ani ve hvězdné lodi Enterprise [wink]
Ale teď šupajděte podojit svůj bankovní ústav, ať jste ve městě, kde by chtěl žít každý o sedm minut rychleji. A dál nic, jen jednokolejná koňka, měli by tu ekonomiku ohnout i na novou trať dál na jih, co myslíte [lol]?
Pikehead
Úterý, 20. února 2018 - 10:35:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3755
Registrován: 3-2007
Co se týče sklonů, tak jižní tunel vchází i vychází v cca. 420-430 m.n.m. a u severního je stoupání nějakých 50 metrů na 5 kilometrech. (Mapa k EIA stojí dost za prd, ale snad jsem oba portály víceméně trefil.)

Úterý, 20. února 2018 - 12:13:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15827
Registrován: 5-2002
Když jsme u těch sklonů, tak by mě docela zajímalo, z čeho mapové servery počítají stoupání a spád. Loni v září mě totiž poněkud zarážela čísla, kterými osmartfounovaní spolucyklisté házeli, že mají nastoupáno - bylo to cca 2x tolik, než kolik jsem odhadoval podle konfigurace terénu.

Mám totiž silné podezření, že započítává jak mírné "houpáky", které se schovají do kinetické energie, tak i tětivy mnohoúhelníků vedoucí přes terénní nerovnosti mimo komunikaci.
Vede mě k tomu podezření fakt, že trasa Saviner di Laste - Arabba má údajně nastoupat 1400 metrů a 800 klesnout, ačkoliv je tam v reálu ztracených spádů poskrovnu, a zejména pak fakt, že trasa z Bolzana přes Brenner do Rosenheimu má nastoupat bezmála 6000 metrů...
Úterý, 20. února 2018 - 12:29:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4718
Registrován: 9-2005
GPS v přijímači (mobil, navigace...) nadmořskou výšku berou z GPS družic. Je jich tolik, že tě zaměří trojrozměrně. A docela to i sedí, zkoušel jsem u několika výškových tabulek na nádražích a u triangulačních bodů (kde byla výška uvedená).
Vláďa42
Úterý, 20. února 2018 - 12:40:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2378
Registrován: 9-2009
Mapové servery to berou z veřejně dostupných dat. Výškopis konkrétně pro ČR zde: http://ags.cuzk.cz/dmr/
Pikehead
Úterý, 20. února 2018 - 12:51:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3756
Registrován: 3-2007
Ano, v horách bych takové chyby čekal, zejména u starších levných (=integrovaných) přijímačů. V horách nemusíte vidět tolik satelitů, k tomu se sčítá vertikální chyba (je větší než horizontální) z nespojitého měření trasy. Novější a lepší zařízení to umí algoritmicky ošetřit, případně korigovat proti mapovému podkladu. Borcům co dali pět výškových za odpoledne věřte, jen když to ukážou na Garminu. [happy]

Druhá věc jsou "mapové servery", které predpokládám mají "dokonalý" 3D mapový podklad a jsou schopny vyprodukovat řez bez chyb daných nedokonalostmi GPS. (Řez z obrázku není záznam mojeho ranního výletu. [biggrin])
Úterý, 20. února 2018 - 14:25:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15830
Registrován: 5-2002
Asi jsme se (někteří) špatně pochopili - nešlo mi o to, co komu naměřila GPS, ale o to, co tvrdí mapové servery (proto jsem je zdůrazňoval hned v první větě, kdežto o GPS jsem nemluvil vůbec).

Na tom Vláďou odkazovaném DMR jsem např. u "šikmo" vedených náspů zahlédl takové jakoby čtverečkování. To se mi zdá potvrzovat moje podezření, že řez vzniklý vedením trasy terénem má na sobě víc či méně jemné zoubkování, které se nasčítává bez jakékoliv filtrace.
Nemluvě o případech, kdy těleso té dopravní cesty není v DMR zapracováno vůbec. To je hezky vidět na orotfotomapách, kde trať na mostku buď udělá bouli a/nebo je na ní zřetelné zhuštění/zředění pražců - to podle toho, odkud ji to letadlo vyfotilo.

Pike: horách bych takové chyby čekal, zejména u starších levných (=integrovaných) přijímačů. V horách nemusíte vidět tolik satelitů
Jenom viditelností družic to nebude - třeba na vrcholu Králického Sněžníku jich je vidět bezpochyby docela dost, ale přesto mi tam GPS tvrdila, že se nacházím v nadmořské výšce 1472 m s přesností na 24 m. Docela jsem se bál, že z těch 50 m spadnu... [wink]
Ale o GPS mi fakt nešlo, to je zas jiná kapitola.
Úterý, 20. února 2018 - 19:39:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 40
Registrován: 5-2010
Hajnej: U DMR čtvrté generace není "jakoby" čtverečkování, to je skutečné čtverečkování, DMR4G je rastr 5x5 metrů, v podstatě obrázek. Podrobnější DMR5G je v TINu, takže reliéf je reprezentovaný "přirozeněji" zjednodušený do trojúhelníkových ploch. Oba modely byly vytvořeny leteckým laserovým skenováním, takže jsou zcela jistě zachycena všechna tělesa dopravních cest, která existovala v době snímkování. U mapových serverů je však otázka, co mají implementováno - vždycky to bude kompromis mezi pořizovacími náklady, podrobností a objemem dat.

A není třeba se obávat pádu z Kralického Sněžníku, když GPS naměří jiné číslo, než je na mapě. GPS měří výšku nad elipsoidem (konkrétně WGS 84), zatímco nadmořská výška se stanovuje nad geoidem, který je poněkud nepravidelnější, a tak se hodnoty výšky můžou lišit v závislosti na místě až o 100 metrů. [happy] Na ověření je možné použít třeba tenhle šikovný kalkulátor: https://www.unavco.org/software/geodetic-utilities/geoid-height-c alculator/geoid-height-calculator.html
Úterý, 20. února 2018 - 20:14:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 446
Registrován: 5-2013
P.r.a.
Zvolená varianta má ERR=6,3 %, BCR=1,17, ENPV=4,4 mld. Kč; ostatní varianty mají výsledek podobný.

Ythomas_ct (v sousední diskusi): jaké podélné sklony tam mají být?
Na přeložce Nemanice - Ševětín je navržený sklon do 10 ‰ se snížením pod 8 ‰ v tunelech. Trať se sice zkrátí, ale vrcholový bod se posunutím z Chotýčan do Ševětína sníží.
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce: