Diskuse » Železnice » Elektrizace tratí « předcházející | další »

Elektrizace tratí

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (22)   
 
Předchozí roky: 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 29. 12. 2017 RadekŠ 60 29. 12. 2017 10:17
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 29. 12. 2017 Martyss 60 29. 12. 2017 16:23
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 30. 12. 2017 Johny11 60 30. 12. 2017 15:03
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 05. 1. 2018 Kubrt 60 05. 1. 2018 21:00
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 19. 3. 2018 K.S. 60 19. 3. 2018 00:29
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 16. 5. 2018 Pavel_Večeřa 60 16. 5. 2018 21:19
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 25. 5. 2018 Borovička 60 25. 5. 2018 10:39
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 12. 6. 2018 Hajnej 60 12. 6. 2018 11:53
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 23. 6. 2018 S4991023 60 23. 6. 2018 14:04
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 02. 7. 2018 Apollo_17 60 02. 7. 2018 08:40
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 11. 7. 2018 Tantin27 60 11. 7. 2018 15:26
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 15. 7. 2018 Petr_Šimral 60 15. 7. 2018 17:17
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 16. 9. 2018 Jeffer 60 16. 9. 2018 21:56
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 11. 10. 2018 T_._H_. 60 11. 10. 2018 11:33
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 03. 11. 2018 Paul_red_adair 60 03. 11. 2018 23:37
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 19. 11. 2018 Mladějov 60 19. 11. 2018 17:00
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 07. 1. 2019 Asdf 60 07. 1. 2019 09:52
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 20. 1. 2019 K.S. 60 20. 1. 2019 13:04
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 23. 1. 2019 Hajnej 60 23. 1. 2019 16:24
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 28. 1. 2019 Bram 60 28. 1. 2019 20:20
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 31. 1. 2019 Haldir 60 31. 1. 2019 16:54
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 04. 2. 2019 Honzasl 60 04. 2. 2019 03:54
   autor příspěvek
Pondělí, 04. února 2019 - 05:26:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 993
Registrován: 8-2006
Sokolnice - Bisamberg, dvojité vedení linky 220kV - V243,V244.[happy]
Pondělí, 04. února 2019 - 08:52:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5957
Registrován: 9-2011
O dvou nezávislých přípojnicích v Opočínku a (snad) Sokolnici a "izolovatelném" vedení 220 kV mám taky nějakou povědomost, říkali nám to ve škole jako technickou zajímavost. Technickým důvodem byla hlavně rozdílná skutečná frekvence.
Všichni jste volové. Servít
František_souček
Pondělí, 04. února 2019 - 09:04:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 45
Registrován: 9-2006
K.S.
"Elektrizační kraje" se neshodují s kraji soudními a už vůbec ne s kraji dnešními.
Samozřejmě. Ale jde o to, že Strana chtěla mít energetické podniky shodné s kraji. Proto hranice národních podniků sledovaly hranice krajů a to jak těch 1949, tak těch z 1960. I když se kvůli tomu musely sítě předělávat, aby jednotlivé podniky měly souvislé sítě. A podle těch krajských podniků z 1960 existovaly podniky, které šly do privatizace. Takže i hranice ČEZ/EON dnes sleduje krajské hranice 1960 (nikoliv dnešní) a to i přesto, že se sítě od toho roku 1960 úplně přizpůsobit nepodařilo (sem tam nějaká obec je mimo „svůj krajský podnik“).

Ty historické oblasti elektrizované jednotlivými společnostmi vznikly do značné míry „náhodně“. Ale zemská hranice Čechy/Morava byla „prolomena“ až v 50.letech. Paradoxně propojení Čechy – Rakousko nebo Čechy – Polsko (ex Říše) byly o 10 let dřív než Čechy – Morava. Dlouho existovaly 2 nepropojené systémy – Český a Moravsko-(západo)Slovenský.

po válce se spojilo Československo s Rakouskou sítí
Tím bude asi myšleno to, o čem jsem se už zmiňoval. Vedení 45kV Ranna – Větřní, vybudované za války a odpojené v polovině 50.let. Koncem 50. let byl uvedeno do provozu to již zmíněné vedení Sokolnice – Bisamberg (rozestavěné ovšem už dříve).
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Pondělí, 04. února 2019 - 10:04:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18390
Registrován: 5-2002
VP1: Sokolnice - Bisamberg, dvojité vedení linky 220kV - V243,V244.
Jojo, to je ono, já si včera nevzpomněl na Sokolnice a mapku jsem neměl po ruce a byl jsem línej ji hledat...

Později se používalo to 400 kV spojení ze Slavětic do Dürnrohru, kde byla ta stejnosměrná spojka.
A ještě mi straší v hlavě dalších 400 kV Hradec - Etzenricht, ale už si nevzpomenu, jestli tam taky byla nějaká spešl fíčůra nebo ne.
Pondělí, 04. února 2019 - 11:14:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5958
Registrován: 9-2011
(sem tam nějaká obec je mimo „svůj krajský podnik“).
Před 2 lety jsem se motal po česko-slovenské hranici (na Bumbálce) a viděl, že z 22 kV vedení, které místy jde skoro po čáře, se napájejí trafa, která pak nn zásobují budovy na obou stranách hranice.
Docela by mě zajímalo, jestli to platí nějakým "roamingem" (tj. jestli např. na slovenské straně platí slovenskému dodavateli (i když mají dráty "z Česka") a ten si příslušný objem spotřebované energie následně koupí od českého), anebo mají smlouvu s tím, komu fyzicky ty dráty patří.
Všichni jste volové. Servít
Pondělí, 04. února 2019 - 11:44:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2921
Registrován: 8-2009
Aleš Liek.: To vedení kolem Bumbálky bylo snad ze slovenské strany. Alespoň děda tam v těch končinách bydlel na slovenské straně skoro co bys kamenem dohodil a měl smlouvu na Slovensku. Ale pokud mě paměť neklame tak třeba na Půlgruni u hranice ČR/SR (kousek od Mostů) byť je to osada na české straně tak platívali na Slovensko. Aspoň v 90-tých letech.
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval[kecal]
Pondělí, 04. února 2019 - 11:54:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 994
Registrován: 8-2006
Hajnej:
"Později se používalo to 400 kV spojení ze Slavětic do Dürnrohru, kde byla ta stejnosměrná spojka."
Dnes už bez spojky a dvojitě po V437 a V438[happy]
M_g
Pondělí, 04. února 2019 - 17:49:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1012
Registrován: 6-2006
Hajnej: z Hradce žádná fíčura nebyla, i když se uvažovalo o druhém ss přenosu. Dokonce snad ne na nulovou vzdálenost, ale už si to moc nepamatuji.
Sokolnice prováděly krátkodobé propojení Miru a UCPTE i po dostavění ss přenosu v Duernrohru.
Aby bez výpadku vyčlenily spotřebu pro Rakouskou dodávku nebo linky s výrobou pro Rakousko.
Transfer energie přes nás si domlouvali i Poláci.
Výhodou ss přenosu bylo, že se v případě nějaké havarie na elektrárnách nebo sítích dala krátkodobě a velice rychle stáhnout dodávka na nulu nebo dokonce otočit směr dodávky.
A prý se to i občas dělalo.
Pondělí, 04. února 2019 - 18:38:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 781
Registrován: 6-2015
Něco o stejnosměrné spojce Etzenricht:
https://de.wikipedia.org/wiki/GKK_Etzenricht

"Střeva" spojky - ventilové věže



Ke spojce Dürnrohr:
https://de.wikipedia.org/wiki/GK_D%C3%BCrnrohr

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)
Pezos
Pondělí, 04. února 2019 - 18:57:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1273
Registrován: 4-2014
Aleš_Liesk., Jurek_fm: Po oddělení prodeje od distribuce elektřiny si nemyslím, že by měl spotřebitel řešit, odkud vedou dráty. Ale můžu se mýlit [wink]
Třeba celá Hrčava je připojena ze slovenské 22 kV sítě.

M_g: V Etzenrichtu ss spojka byla, ale jen několik málo let.
M_g
Úterý, 05. února 2019 - 10:58:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1014
Registrován: 6-2006
No jo, výhody té spojky nevykryje její náklady na stavbu a údržbu.
Jsou špatně zkalkulovatelné.
Pezos
Úterý, 05. února 2019 - 19:02:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1274
Registrován: 4-2014
Jedna zajímavost: na západě Ukrajiny je "ostrov" přenosové soustavy, který funguje synchronně s kontinentální sítí UCTE. Jeho součástí je 400 kV vedení na Slovensko a 400/750 kV vedení do Maďarska. Další 750 kV vedení vede do Polska, ale to není součástí synchronního ostrova a protože naň nenavazuje ani ss spojka, je v současnosti mimo provoz.
Úterý, 05. února 2019 - 21:05:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 141
Registrován: 12-2017
Jeho součástí je 400 kV vedení na Slovensko a 400/750 kV vedení do Maďarska. Další 750 kV vedení vede do Polska
Vedení 750kV to byl takový "bič" bývalého SSSR na ostatní státy tehdejší RVHP, počítalo s vývozem elektrické energie z ruska do jeho "satelitů". Projektování, zkoušky a výstavbu zaplatilo krom ČSSR i ostatní zúčastněné státy RVHP. Linka 750kV z Ukrajiny do Polska ani nebyla od toho roku 85 moc v provozu, možná tak 10 let....
Úterý, 05. února 2019 - 21:15:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 142
Registrován: 12-2017
Etzenrichtu ss spojka byla, ale jen několik málo let.
Předpokládám že ss spojka(y) byla zrušena díky tomu, že naše síť již dokázala udržet stabilní frekvenci 50Hz, což v 80/90 letech byl problém a v podstatě i důvod stavby ss spojek směrem na západ.
Pezos
Úterý, 05. února 2019 - 21:45:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1275
Registrován: 4-2014
Ano, spojky byly zrušeny po připojení ČR k evropské synchronní síti v roce 1995. V Etzenrichtu byla spojka vypnuta v podstatě obratem a v provozu byla pouhé 2 roky (1993-1995), v Dürnrohru sloužila až do roku 1996.
bandita:
"Linka 750kV z Ukrajiny do Polska ani nebyla od toho roku 85 moc v provozu, možná tak 10 let...."
Do roku 1993. Kolem roku 2010 byly plány na ss spojku v Polsku, ale ty padly.
Podle posledních informací Ukrajina prý plánuje rozšířit rozlohu toho "ostrova" synchronizovaného s evropskou sítí a v rámci něho znovu začít provozovat i toto vedení (kvůli exportu elektřiny z jaderky Chmel'nyc'ka).
M_g
Středa, 06. února 2019 - 00:12:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1016
Registrován: 6-2006
Předpokládám že ss spojka(y) byla zrušena díky tomu, že naše síť již dokázala udržet stabilní frekvenci 50Hz, což v 80/90 letech byl problém a v podstatě i důvod stavby ss spojek směrem na západ.
NE.
Už v celé 2. polovině 80. let byl udržován kmitočet stabilní. Byl dostatečný záložní výkon a dost přenosových vedení. Jen bylo řízení soustavy Mir podle jiného kodexu (pravidel) než UCPTE.
Když se v Sokolnicích dvakrát ročně přetáčel směr toku energie, tak ty soustavy běžely několik minut paralelně.

Problém se spojkami byl v ceně údržby a stále rychlejším výpočtu konfigurace sítí z hlediska stability provozu, díky stále rostoucímu výkonu počítačů.


A dnes by "větrníkové" státy měly problém, protože když na spojce nastaví třeba 400MW, tak jí proteče 400MW, ať fouká, jak chce.
Tak "dnes" vymýšlejí instalaci příčně regulovaných traf, aby posunuli fázi tak, že sníží/zvýší přenášený výkon oproti přímému spojení.
Středa, 06. února 2019 - 06:35:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2646
Registrován: 6-2016
"Už v celé 2. polovině 80. let byl udržován kmitočet stabilní"
To asi byl. Ale bylo to celých 50 Hz? Z hloubi paměti se dere vzpomínka na "zimní" měření, kdy hodnota začínala "4". Muselo se "držet napětí" a tak se trochu kleslo s kmitočtem...
V té době začínaly domácí digitální hodiny/budíky, řízené kmitočtem sítě a prý byly v Tuzexu stížnosti na zpožďovaní těch prohnilých kapitalistických výrobků[biggrin]
Tranďák
Středa, 06. února 2019 - 08:15:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 40
Registrován: 9-2006
Jedna zajímavost: na západě Ukrajiny je "ostrov" přenosové soustavy, který funguje synchronně s kontinentální sítí UCTE. Jeho součástí je 400 kV vedení na Slovensko a 400/750 kV vedení do Maďarska.

750 kV linka zhruba zde na podzim 2016:

M_g
Středa, 06. února 2019 - 11:38:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1017
Registrován: 6-2006
HK: bylo!

Muselo se "držet napětí" a tak se trochu kleslo s kmitočtem...
Mohl byste nám vysvětlit tuto tezi?

Byly doby (konec let 70.), kdy se Mir reguloval na 49.5 Hz kvůli nedostatku bilančního výkonu jak ve výrobě, tak v přenosu. To ale na počátku let 80. přestalo.
Středa, 06. února 2019 - 13:50:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2648
Registrován: 6-2016
M_g: odpověď je jasná - "kvůli nedostatku bilančního výkonu jak ve výrobě, tak v přenosu"[biggrin] Moje formulace pochází od již nežijícího silnoproudaře a není tak sofistikovaná.
"Počátek let 80." je dost neurčitý pojem, protože zmiňovaná 2. polovina 80 let začíná 1.1.1985. Nechci se nikterak hádat, ale kolem roku 1984 bývaly slušné zimy, takže výše zmíněný "nedostatek" byl velmi pravděpodobný.
M_g
Středa, 06. února 2019 - 14:18:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1020
Registrován: 6-2006
Hmmm, počátek 2. poloviny jste si stanovil na 1.1.1985, abyste pak zápasil se zimou 1984...

Jinak si najděte hesla Prunéřov, Počerady, Chvaletice, Dukovany. Třeba něco pochopíte...
Středa, 06. února 2019 - 14:27:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8768
Registrován: 9-2002
honzaklonfar:
"V té době začínaly domácí digitální hodiny/budíky, řízené kmitočtem sítě a prý byly v Tuzexu stížnosti na zpožďovaní těch prohnilých kapitalistických výrobků[biggrin]"

Ty, co byly u nás doma, prochází ze Svazu. Možná eště existujou, ale já je nemám.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...

Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Mladějov
Středa, 06. února 2019 - 14:33:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13515
Registrován: 3-2007
Ano. Ty byly osazeny progresivními elektronkami a nepřímo žhavenými digitrony [lol]
Středa, 06. února 2019 - 14:48:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3359
Registrován: 5-2002
M_g: Byly doby (konec let 70.), kdy se Mir reguloval na 49.5 Hz kvůli nedostatku bilančního výkonu jak ve výrobě, tak v přenosu. To ale na počátku let 80. přestalo.

Proto jsme v laborce na MFF UK pravidelně ještě dlouho po roce 1982 těch 49,5 Hz měřili - když už z výroku "kolem roku 1984" děláte výrok "abyste pak zápasil se zimou 1984". Řekl bych, že stabilizace se podařila až po připojení Dukovan.

Jinak k věci - imperialistický budík Braun od tetičky ze západního Německa, dovezený jako dárek někdy v roce 1987 funguje dodnes. O nějakých pět až deset minut za den se zpožďoval od spuštění až do poloviny devadesátých let (zřejmě do toho roku 1994). No a loni v zimě začal zase. Domníval jsem se, že dodělává, dokud jsem si nepřečetl, že Západobalkánci nedodávají zasmluvněný výkon a celá Evropa má problém [biggrin].
https://oenergetice.cz/elektrina/v-evrope-se-zpozdovaly-frekvenci -rizene-hodiny-na-vine-jsou-spory-mezi-srbskem-a-kosovem/
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Středa, 06. února 2019 - 14:53:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18406
Registrován: 5-2002
J11: No a loni v zimě začal zase.
jojo, taky se nám začal zpožďovat sporák...
M_g
Středa, 06. února 2019 - 14:55:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1022
Registrován: 6-2006
Ty, co byly u nás doma, prochází ze Svazu. Možná eště existujou, ale já je nemám.
V těch byl vždy krystal. Zpravidla 32768 Hz.
Já ještě mám, i když už z dob jednočipových, ale měl jsem i pouze s běžnými pro hodiny specializovanými IO (K176IE3,4,5 nebo 12).
Středa, 06. února 2019 - 16:14:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2649
Registrován: 6-2016
Johny11: Dík za zastání[happy]
Středa, 06. února 2019 - 17:34:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 788
Registrován: 7-2017
Když už se tady probírá velké elektro, o kolik MW přijdou Němci bez jádra a bez uhlí? Teda spíš asi GW nebo dokonce TW?

(Příspěvek byl editován uživatelem mot.)
Středa, 06. února 2019 - 17:48:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18408
Registrován: 5-2002
mot: Teda spíš asi GW nebo dokonce TW?
No, zůstal bych spíš u těch GW. V TWh se obvykle udává roční výroba.
Pezos
Středa, 06. února 2019 - 19:41:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1277
Registrován: 4-2014
Podle Bundesnetzagentur k 19.11.2018

Celkový výkon: 215,5 GW (bez rezerv 204 GW)
Černé + hnědé uhlí: 45,5 GW (z toho 4,5 GW jako rezerva)
Jádro: 9,5 GW

(Příspěvek byl editován uživatelem pezos.)
Pátek, 08. února 2019 - 08:22:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9698
Registrován: 4-2003
Júúúú, když jsem zkoumal vedení 2 x 22 kV z Miřejovic do Stochova, tak jsem objevil, že tady jsou stejné trubkové stožáry, jako u Únětic, ale s vedení. To je krása: https://mapy.cz/turisticka?x=14.2077242&y=50.2318088&z=15&pano=1& pid=62583745&yaw=4.339&fov=0.357&pitch=-0.018
Pátek, 08. února 2019 - 08:49:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 1-2012
Však je to taky zbytek páteřních vedení Elektrárenského svazu okresů středočeských - Miřejovice - důl Anna s elektrárnou (nepatřila svazu) - Krhanice.
Další elektrárnu měl svaz ještě v Nespekách taky na Sázavě a Doksanech na Ohři, tam se z Miřejovic taky zachovala spousta sloupů, stejných jako třeba Vydra - Klatovy.
Pátek, 08. února 2019 - 09:10:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9699
Registrován: 4-2003
Princezno, myslíš třeba tenhle stožár: https://mapy.cz/turisticka?x=14.1987356&y=50.2347856&z=13&pano=1& pid=62557668&yaw=4.356&fov=0.157&pitch=-0.073

Ten je podobný, jako ty, co vedou od Vydry, ale stejné nebudou určitě: https://mapy.cz/turisticka?x=13.4610695&y=49.1642400&z=14&pano=1& pid=41655745&yaw=2.791&fov=0.557&pitch=-0.264
Pátek, 08. února 2019 - 09:51:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14
Registrován: 1-2012
Kdepak, tohle bylo dycky 2x22kV, myslím tenhle:

Miře-Doksa

Krom toho se stále nemohu zbavit dojmu, že v análech miřejovické rozvodny jsem potkala informaci, že bylo provozovaný 60kV jako na Vydru, nebo alespoň připravované. Ono totiž pokračuje za hranice ESOS třeba tady:

Doksa - Výš

jako dvojité do Výškova a to jsou stejné stožáry, jako Klatovy - Červený Újezd. Ale protože za Lounama přechází na Vámi uvedené, lze předpokládat, že skončilo pouze u záměru a budování 60kV Výškov - Doksany - Miřejovice skončilo buď na penězích, anebo mezitím šel vývoj jinudy.
František_souček
Pátek, 08. února 2019 - 12:29:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 46
Registrován: 9-2006
Princezna+Bram:

O 60kV ESOS jsem už něco psal dřív tady a několika dalších příspěvcích. Ta vedení ESOS byla stavěna jako 60+22kV, což bylo dříve patrné z izolátorů (jiný počet čapek v řetězci na každé polovině). Týká se to jak vedení Doksany - Louny, tak Miřejovice - Lány - Krhanice a krátkého úseku Miřejovice - Vepřek (odkud šla k Doksanům jednoduchá 60kV).
Jinak stožáry Doksany - Louny nejsou úplně stejné jako Zbůch - Vydra. K Vydře jsou modernější konstrukce, ale oboje je Mannesmann z Chomutova.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Sobota, 09. února 2019 - 16:25:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5381
Registrován: 9-2005
Proč byla dvojitá odbočka do Radotína z krhanickeho vedení? Nepamatuju si, zda na té odbočce byly stejné izolátory na pravé i levé straně. Každopádně když bylo z Krhanic do lán vedení dvojité 60 + 22 kV, tak nechápu, k čemu by do Radotína odbočovalo 2*22 kV.
Napadá mě, že buď do Radotína původně vedla obě napětí a pozdji byla jako celá Krhanická linka přepnuta na 22 kV, nebo že byla odbočka jako dvojitých 22 kV spuštěna až po přepnutí Krhanické linky na 2x22. Kdy se Krhanická přepínala a kdy byla odpojena úplně, než ji naposledy protáhli novými lany a vystrojili?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Neděle, 10. února 2019 - 18:29:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 58
Registrován: 10-2015
Já bych rád podotkl k lednové diskusi o elektrárnách Vrané a Štěchovice, že práce na Vranské elektrárně nebyly za války zastaveny z velmi jednoduchého důvodu. Vranská přehrada s elektrárnou
1) už stála, byla postavena v letech 1931 až 1936
2) byla Němci obsazena a využívána (a velmi pečlivě hlídána) nejen jako zdroj energie, ale jako velmi bezpečný sklad, s jediným přístupem lanovkou přes betonovou zeď. Ke konci války s ní byla přepravena z vagonů a v prostorách elektrárny uložena řada beden přivezených vlakem odkudsi od Mníšku, a ty už pak nikdo neviděl. Údajně byly odvezeny po válce ruskou armádou za přispění československé. Ale to je jen spekulace. Pamětníci již nežijí.
Netlučte do počítačů... Jsou to taky jenom .. lidi...
Neděle, 10. února 2019 - 21:45:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18420
Registrován: 5-2002
Qěcy: Každopádně když bylo z Krhanic do lán vedení dvojité 60 + 22 kV, tak nechápu, k čemu by do Radotína odbočovalo 2*22 kV.
A byla to opravdu odbočka nebo těch 22 kV bylo do Radotína jen zasmyčkováno...?
Neděle, 10. února 2019 - 22:07:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5382
Registrován: 9-2005
Takové smyčky se dělají? Jaký to má smysl? Okružní vedení chápu, ale smyčku na jedněch stožárech, to moc ne. Taková smyčka se dá s velkou pravděpodobností narušit v jednom místě na obou vedeních, čili přerušit.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Neděle, 10. února 2019 - 22:38:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1265
Registrován: 7-2017
Něco k Energiewende a aktivistům v ČR od pana Wagnera. [ok]}
Pondělí, 11. února 2019 - 08:29:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1782
Registrován: 4-2010
Qěcy
Takové smyčky jsou k vidění na 100 kV. I když se jedná o velmi krátké odbočky.
František_souček
Pondělí, 11. února 2019 - 08:53:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 47
Registrován: 9-2006
Qěcy (+ další):

Ta dvojitá vypadá na 2x22kV. Jestli tam někdy dočasně šlo 60kV, nevím, ale Lány - Radotín stálo dřív než Radotín - Krhanice.
Já bych tam ale spíš viděl, co už jiní naznačili. Byly to jakoby 2 linky, které šly do Radotína podél Berounky, jedna ze směru od Lán, druhá od Krahanic. Jinak "dvojité odbočky" z jednoduché linky nejsou u přípojek k továrnám zas tak neobvyklé.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři.
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.