Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Praze

Trolejbusy v Praze

	diskuse	posl. autor	příspěvků	stran	posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků (11)
	Předchozí roky: 2018 \| 2017 \| 2016 \| 2015 \| 2014 \| 2013 \| 2012 \| 2011 \| 2010 \| 2009 \| 2008 \| 2007 \| 2006
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 30. 5. 2019	George	60	1	30. 5. 2019 09:10
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 28. 6. 2019	9_tr	60	1	28. 6. 2019 11:54
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 22. 9. 2019	Gabuliatko	60	1	22. 9. 2019 16:42
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 07. 10. 2019	Michal_Ř	60	1	07. 10. 2019 14:24
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 09. 1. 2020	Wagon	60	1	09. 1. 2020 17:29
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 10. 5. 2020	Jaroslav_T	60	1	10. 5. 2020 16:04
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 30. 6. 2020	Omh	60	1	30. 6. 2020 12:29
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 12. 8. 2020	HahaLand	60	1	12. 8. 2020 09:42
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 02. 10. 2020	Jaroslav_T	60	1	02. 10. 2020 20:54
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 06. 2. 2021	Zlin__24tr	60	1	06. 2. 2021 20:37
	Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 05. 4. 2021	Jaroslav_T	60	1	05. 4. 2021 01:20

autor	příspěvek
Martyk	Pondělí, 05. dubna 2021 - 11:47:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 328 Registrován: 9-2012	To jsou dost odlišné mosty. Malšovický most délka 95 m, šířka 24 m. Přemostění Kbelské délka 124 m, šířka 47 m. Těch vysokých stožárů by v Praze muselo být nejméně 6 (2 uprostřed Kbelské – stavební zábor Kbelské) nebo 8. Ale měl jsem napsat cena přes 10 milionů, uznávám. Otázka, proč investovat do tak zbytné stavby ale zůstává. A mimochodem, natrolejování v tak frekventované zastávce, jako je Prosek, je docela ořech. Vzhledem k různým délkám busů a velmi častému stavění dvou busů najednou, by tam muselo být stříšek několik. V podstatě 1 pár v délce 25 m. Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
9_tr	Pondělí, 05. dubna 2021 - 13:10:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6540 Registrován: 6-2005	5735 takže o moc více, než bus to není, cca + necelých až 10 l. Martyk: Co pořád tady máte s tím křížením venkovního vedení? To je snad v Praze jiný proud? Brno VN Brno VVN i s cedulkou Ten most je to TENTO? Jestli jo, tak kde je problém. Má šíři cca 25m, navíc to jsou 2 mostovky po cca 12m, nechtěl jsem věřit, že most s šíří 47m bude jednotný... Nevidím problém s nějakým omezením, jen holt chvíli při výstavbě se omezí provoz, když tam bude technika, což lze dělat v časech mimo špičku. Tak tam bude pár vysokých sloupů, a? I s projektem do 5 mil. by vyšlo zatrolejování tohoto mostu. Pokud si to srovnám s náklady na baterie, tak tato investice se vrátí u JEDINÉHO trolejbusu za 2. výměnu baterek... hrozný problém, když se normálně využívá 500mm² Tak dáš kabely 2, což se stejně dnes dělá, že se dává větší počet párů na jeden NB. Jsou města, která mají jen jednu měnírnu a napájí se tím vše. Dříve byl optimální okruh délky napájecícho kabelu do 2km od měnírny + ještě trolej a to JEDNÍM párem. Pokud se natáhnou kabelyoptimálně proti sobě, tak to lze udělat. Ale reálně od určité délky kabelu+výkopu je levnější postavit měnírnu. takže tady je nutné si to propočítat a hlavně pořešit v souvislosti se rekonstrukcí ulice, aby se to případně sjednotilo. Venkovní elektrické vedení po sloupech dnes asi někdo těžko povolí. Jedině v zemi. Nebo snad někde v Praze je napájení tram po sloupech? Jaroslav T a co teprve Třebíč Stožáry jsou pro TTV, objednavatelka ještě žije a dobře si vzpomíná na tu atypičnost, co tehdy objednávala právě s důrazem na plánované trolejbusy... Makrelu neumeješ.
5735	Pondělí, 05. dubna 2021 - 21:53:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2256 Registrován: 12-2007	9_tr: "5735 takže o moc více, než bus to není, cca + necelých až 10 l. " No, on ten rozdíl bude spíše menší. Nevím jak bylo natankováno po předchozí jízdě, já vím jak jsem natankoval já. A to bylo maximum dosažitelného. Bavíme se o jednom provozním dnu. A to je na nějaké závěry málo. Až po dlouhodobějším provozu tohodle konkrétního stroje bude moci někdo říci kolik žere. Technologie jdou dál, takže sledovat tohoto veterána nemá valný smysl.
Martyk	Středa, 07. dubna 2021 - 19:24:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 330 Registrován: 9-2012	9:tr, diskuze je o tom, proč nezadrátovat Proseckou ulici mezi zastávkami Prosecká a Letňany. Mudrlanti vymysleli, že problémem je vedení 110 kV. Tak se jim snažím vysvětlit, že vedení VVN problém není. Že naopak nedává smysl tahat více, než 2 km napájecích kabelů a stavět troleje nad ulicí s vozovkou a případnými inženýrskými sítěmi ze 60. let a dlouhým a širokým mostem a že je výhodnější rovinatý 1,7 km dlouhý úsek bez napájení projíždět na baterie, když už všechna vozidla baterie mít budou. Měnírny jsou od sebe 5,2 km daleko. Třeba jednou dojde k zatrolejování celých linek a nasazení plně závislých vozidel, v současných plánech jsou ale pouze vozidla s bateriemi. Také se mudrlantům snažím objasnit, že zastávka, kde zastaví více než 40 busů za hodinu není úplně vhodná pro natrolejování, protože tam za sebou velmi často odbavují dva busy různých délek. Ještě jsem jim nenapsal, že případné manuální natrolejování by tam dokázalo vytvořit kongesci a zpoždění několika spojů. Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
Nippy	Středa, 07. dubna 2021 - 22:12:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 477 Registrován: 7-2012	Omlouváme se a slibujeme, že příště nebudeme nad ničím mudrovat a zeptáme se rovnou Vás, Vy nám to vysvětlíte.
9_tr	Čtvrtek, 08. dubna 2021 - 06:24:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6551 Registrován: 6-2005	Martyk: ok, most není problém. Pokud je reálný výhled na reko sítí, tak teda počkat a stavby zkoordinovat. Pokud ne, tak tahat. Napájení toho kousku je reálné k kabely, navíc vede mezi 2 stanicemi metra, kde skoro každá stanice vlastni měnírnu a každá má přívod 22kV. Ano, kabel nemá moc smysl, rovnou měnírnu, místo na ni je. Makrelu neumeješ.
Gabuliatko	Čtvrtek, 08. dubna 2021 - 13:19:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5462 Registrován: 12-2007	Že Vám něco přijde reálné neznamená že to reálné je. Stačí jeden majitel pozemku a jste s dovolením v ***.
9_tr	Čtvrtek, 08. dubna 2021 - 19:10:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6552 Registrován: 6-2005	Gabuliatko: Teoreticky ano, ale v tomto případě opravuji své- že to je reálné, na jednoznačně, že to LZE udělat a to s minimálními majetko-právními problémy. Dokonce je poblíž ještě jedno místo na vhodné umístění měnírny a to prosím úplně dokonalé... Makrelu neumeješ.
5735	Čtvrtek, 08. dubna 2021 - 22:40:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2259 Registrován: 12-2007	9_tr: "Gabuliatko: Teoreticky ano, ale v tomto případě opravuji své- že to je reálné, na jednoznačně, že to LZE udělat a to s minimálními majetko-právními problémy. Dokonce je poblíž ještě jedno místo na vhodné umístění měnírny a to prosím úplně dokonalé..." ... a tam také měnírna bude (je-li myšlena vozovna).
9_tr	Pátek, 09. dubna 2021 - 06:14:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6555 Registrován: 6-2005	5735: myšleno, že z ní by šly natáhnout v pohodě kabely k části trati, kde není TTV a vůbec, a vlastně by to ani kabely být nemusely stačila by trať, která by napájení zajistila. Makrelu neumeješ.
Martyk	Neděle, 11. dubna 2021 - 18:15:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 332 Registrován: 9-2012	Stále zůstává nezodpovězená otázka, proč ten úsek drátovat. DPP dělal mnoho důkladných analýz a vyšlo mu nedrátovat. A mně drátování taky nedává smysl a tak se snažím z lidí s opačným názorem vyrazit nějaké věcné argumenty pro drátování. Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
5735	Neděle, 11. dubna 2021 - 19:19:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2260 Registrován: 12-2007	Martyk: "Stále zůstává nezodpovězená otázka, proč ten úsek drátovat. DPP dělal mnoho důkladných analýz a vyšlo mu nedrátovat. A mně drátování taky nedává smysl a tak se snažím z lidí s opačným názorem vyrazit nějaké věcné argumenty pro drátování." věcné argumenty, no nevím, pokusím se: - nasazování sběračů i jejich stahování zabírá čas. I když se tak děje v zastávce, tak tam jisté zdržení je. Patrné to zejména v zastávce s malým pohybem cestujících. Proto se mi jeví jako výhodné mít trolejové vedení v celém základním úseku bez přerušení (je-li to možné). - jízda na trakční baterii je vždy jen na omezenou vzdálenost. Nezatrolejovaný úsek hlavní trati může mít vliv na možnosti využití trolejbusu v koncovém úseku bez trolejového vedení (tedy tam kde je frekvence malá a drátování je ekonomicky neobhajitelné). Vůz se musí vždy dostatečně včas vrátit k troleji (nebo k jinému místu nabíjení). - zatrolejovaná celá hlavní trať umožňuje provozovat vozidla bez trakční baterie. Nejde jen o všelijaké veterány, ale i běžná vozidla, která z nějakého důvodu nemohou používat trakční baterie (závada, po letech provozu snížená až nedostatečná kapacita trakční baterie).
Nippy	Neděle, 11. dubna 2021 - 21:13:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 479 Registrován: 7-2012	Podle mě je ta přerušovaná trolej pohrobkem doby kdy se ještě nesmělo naplno říkat, že je to "trolejbus". Těch pár stovek metrů trolejí navíc s napojením na garáž mi přijde jako dostatečně silná a dostatečně jednoduchá strategická výhoda. O tom, jak moc to v reálu bude nebo nebude potřeba, nám poví jen reálné zkušenosti z provozu po několika letech. Že právě baterie, na kterých to celé stojí, se mohou současně stát Achillovou patou celého projektu, se není třeba rozepisovat. Já osobně bych uvítal schéma, ve kterém budou některé páteřní trasy sjízdné i pro trolejbusy bez baterií a bez drátů ponechat jen koncové nebo mimořádně komplikované úseky, což zde není.
Nippy	Neděle, 11. dubna 2021 - 21:21:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 480 Registrován: 7-2012	A věcně namítám, že natrolejování v zastávce Prosecká bude obtěžovat obyvatele sousedních bytů, tak abychom neskončili s tím, že budeme na baterky jezdit pod drátama až dolů na Kelerku.
9_tr	Neděle, 11. dubna 2021 - 21:56:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6559 Registrován: 6-2005	Martyk: Výborně, konečně rozumně napsáno a můžeme diskutovat o problému od jeho základu a ne od jeho Není to jen proto, aby se odůvodnily baterie? Přecijenom plnohodnotný trolejbus by byl na úředníky a "pražáky" silné kafe, tak se to salámovou metodou nějak udělá. Úsek je rovina a tak baterky nebudou tolik zatížené, lehce je podojíme, pak se zase dobijí pro další jízdu a "my" máme kousek, kde se můžeme chlubit, jak úžasné to je. Že ten úsek byl vybrán z logických, technických důvodů, aby se vlk nažral a koza byla celá je druhotné. Trolejbus jede po Praze na baterku, úkol byl splněn. Všichni ví, že to je sice blbost, jezdit na baterky, ale bohužel je to aktuálně trendy... Ten úsek by cenově vyšel na cca 25mil (včetně napájení) a životnost troleje 50let, sloupy 100. 1 baterie stojí 2 mil a vydrží, ať nežeru 50% životnosti vozidla, takže co vůz, to 2 baterie a jsme na 4 mil s životností 15 let. Na linku bude potřeba kolik, nejméně 10 vozů a to je za 15 let 40mil, za dalších 15 už 80... Ikdyby ten úsek stál 40 mil, jakože při výpočtu jsem to nadhazoval jako haur, aby byla rezerva, tak jedna generace vozidel a investice do 1,5km vedení je zpět a mám stavbu, která vydrží desítky let. A pokud to vezmeme kol a kolem, tak ten zbytek do Miškovic by vlastně ekonomicky vyšel na trolej taky a manipulační trať do vozovny Klíčov by pak zvládala napájení zmiňovaného úseku. Původně jsem chtěl napsat, že teda Miškovice na baterku by šly a udělat oběhy na baterkové a nebaterkové vozy, což zrovna zde je problém, vzhledem k vytíženosti. Pak jsem se díval na mapy kudy a jak daleko to jede do Miškovic a zbytek je už popsán výše. I tu konečnou Miškovice jsem si zkusil trolejově navrhnout, abych nepsal bludy že něco jde a ono to nešlo. Ale základ je jasný, musí to je na baterku, ikdyž to je blbost. Tady se totiž ukazuje, že ty batekry jsou k h.... Koukal jsem třeba na 110, která má jen pár spojů protažených a to by už smysl mělo jezdit na baterku. (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.) Makrelu neumeješ.
Wagon	Pondělí, 12. dubna 2021 - 12:07:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4448 Registrován: 12-2007	Pořád si myslím, že nezatrolejované úseky by měly být tam, kde je dráha technicky komplikovaná (nízký podjezd, snad křížení s tramvajovými trolejemi, i když to snad nevadí), anebo na koncích, kdy se svazky trolejbusových linek rozcházejí a frekvence trolejbusových spojů znatelně klesá.
Smithers	Pondělí, 12. dubna 2021 - 16:35:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 762 Registrován: 12-2007	Prý je to kvůli postoji Prahy 9.
9_tr	Pondělí, 12. dubna 2021 - 21:56:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6561 Registrován: 6-2005	Wagon: Podjezdy se stejně dělají vyšší a ta křížení už jsou solidně zvládnutá.Ano, málo vytížený úsek na baterky, ale je nutné se dívat i na další aspekty. Pokud ten úsek bude 500m, tak klidně trolej, když to bude dál, třeba 1,5km, tak pokud jde počet spojů za den pod 50, tak možná uvažovat o baterce. Pokud to je 20 spojů za den, tak samozřejmě baterka vyhrává. A co si představit pod pojmem znatelné klesání spojů? Makrelu neumeješ.
Wagon	Úterý, 13. dubna 2021 - 09:49:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4451 Registrován: 12-2007	9_tr: Dejme tomu úsek Třeboradice - Teplárna Třeboradice. Nebo Zoologická zahrada - Podhoří apod.
Storm_ice	Úterý, 13. dubna 2021 - 11:58:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 9-2005	9_tr Ohledně těch měníren, tak když jsme se o nich bavili, prakticky stačí vhodný přívod a pak podle potřeby rozdělit úseky. Tady bych se inspiroval třeba tratí v UL na Střekov. Malá měnírna na rozhraní dvou úseků, krátká kabeláž k NB a takto to můžeš opakovat, aniž by se musely tahat kilometry podzemní kabeláže. Výhodou by bylo při odstavení jednoho bloku (nebo třeba požáru), že ty okolní úseky, pokud by byly dostatečně dimenzované, by mohly napájet ty dva vypnuté.
Ústečák	Úterý, 13. dubna 2021 - 17:12:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3586 Registrován: 3-2004	Dnes vypsáno výběrko na 15 kloubů pro linku 58.
Pavluscha	Úterý, 13. dubna 2021 - 20:51:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5731 Registrován: 11-2007	https://www.cs-dopravak.cz/praha-vypisuje-soutez-na-15-clankovych -trolejbusu/
5735	Úterý, 13. dubna 2021 - 20:52:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2261 Registrován: 12-2007	9_tr: "Podjezdy se stejně dělají vyšší..." Mnohé podjezdy jsou dané historicky. Pokud vím, tak železniční podjezd mezi zast. Libeňský zámek a U kříže je nízký. Tramvaje tam prý mají nějakou výjimku nebo to možná tehdy norma umožňovala. A zrovna tímto podjezdem má jezdit trolejbus při cestě Prosek. Než začnete psát, že má-li tramvaj výjimku, tak ji může mít i trolejbus, přemýšlejte. Nejde jen o to nacpat tam trolejové vedení, ale i spolehlivost. Nízký podjezd = vysoké riziko častého poškození. Další podjezd, který si může o trolejovém vedení nechat jen zdát je třeba z Jandovy ulice na Vysočanskou estakádu. Tady by pomohlo jedině zahloubení za astronomickou cenu. Tohle jsou místa, která fakt nikdo rozumný drátovat nebude, bo prostě riziko průseru. 9_tr: " ... a ta křížení už jsou solidně zvládnutá." O tom žádná. Ale zas je není potřeba cpát úplně všude. Do míst, kam ani ve výhledu není počítáno s četností vyšší než pár jízd denně, není nutno stavět opičárnu jen proto, abychom ukázali, že to zvládneme.
9_tr	Úterý, 13. dubna 2021 - 22:13:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6563 Registrován: 6-2005	Storm ice Tohle by byl právě případ při využití obou stanic metra pro instalaci MR, nebo by stačilo i galvanicky oddělit napájení =M=, protože to má také 750V, rozhodně ale problém s přívodem 22kV to řeší a prostor na technologii by se buď v podzemí našel, nebo holt kabel vytáhnout na povrch a tam se kousek místa najde, viz Brno, kde je obvyklá měnírna pod zemí, resp. tam snad byla prvně takto udělána (ale to možná kecám). Nebo stačí postavit manip. trať do Klíčova a netřeba kabel, pošle se to po troleji a pro případ nouze trať uprostřed rozdělit pracovním děličem, který by se v případě nouzového napájení ze sousedních úseků rozpojil. Pořád ale musíš počítat, že měnírna něco stojí a kabel taky. Někdy je lepší postavit měnirnu 1 a táhnout kabel, jindy postavit měnírny 2, to záleží na okolnostech, které u konkrétní stavby vstupují do hry. A napájet je optimální z prostředka. Požár být může, ale kolik si jich pamatuješ? To je opravdu velmi vyjímečný jev. 5735: A hele, Krátkého, to je ta blbá jednosměrka... Ano, také mně někdo něco podbného říkal a že to tam prý sem tam kamion serve. Byť před nedávnem někdo jiný mně tuto info popíral, takže děkuji, že je to pravda. Zároveň tehdy mně bylo řečeno, že se plánuje úprava komunikace i kvůli tramvaji, ale výhledově. Tak ten v Jandově, tam by mne to ani nenapadlo, když je na panoramách vidět, jak je vysoko nad dodávkou strop. Ledaže by statik dovolil vyfrézovat drážky do mostovky, aby se trolej schovala. A blbej dotaz, tudy by měl trolejbus jezdit proč? Ona ta výška... Bál bych se i s plyňákem, natož trolejbusem, co má velkou výšku, byť 3,3m je dostatečných... Tak souhlasím, že je zbytečné dělat složitou křižovatku pro směr, který využije minimum spojů, ale zase viz Brno a jejich přístup, také má svou logiku a je mně více sympatické stavění ucelených úseků, které projede i klasický trolejbus, než něco, co při zdechnutí baterek je pak nepoužitelné. Nejde o stavění ve stylu: "Hele jací jsme borci, že jsme to zvládli", ale pro operativnost provozu. On mnohdy málo využitý směr je využit třeba při odklonu. Kolik má tramvajová síť oblouků v křižovatkách, které často nevyužívá? U trolejbusu bude náklad na podobná odbočení několikařádově levnější. "Doma" nám chybí v jedné křižovatce jediný směr, aby byla 100% "T". Tohle odbočení by využily zatahující spoje, aby nemusely jezdit přes 1/2 města, byť aktuálně zrušený, ale i noční vůz, kterým by se řidiči z největšího sídliště dostali do práce. Ano, odbočení by bylo využito asi 7x za 24h, ale tvořilo by objízdnou trasu pro případ uzavření páteřní trati, která nemá jinou možnost. Při poslední výstavbě se udělaly 2 křižovatky jako 100% "T" právě pro případ odklonu. Ale to je ještě nutné zaučit dispečery a na magistrátě, aby to využívali... A financovaly se větší "blbosti", než je prohloubení podjezdu, zvlášť, pokud by se dalo uvažovat o reko silnice jako takové. Makrelu neumeješ.
5735	Úterý, 13. dubna 2021 - 22:32:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2263 Registrován: 12-2007	9_tr: " 5735: A hele, Krátkého, to je ta blbá jednosměrka... " Jak jsi přišel na Krátkého a jeho jednosměrku? S MHD nemá nic společného. A proč blbá jednosměrka? Zrovna tady je myslím dobře, že se do ní z Jandovy neodbočuje.
Nippy	Úterý, 13. dubna 2021 - 23:39:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 483 Registrován: 7-2012	9_tr: " A blbej dotaz, tudy by měl trolejbus jezdit proč?" Jezdí tudy linky a-136, 177 a 183, o kterých se svého času hovořilo jako o kandidátských na elektrizaci. Bolavé místo na Vysočanské je známo, škoda že se nic nedohodlo se SŽ, když se teď bude modernizovat trať Vysočany - Lysá, mohlo se to vybudovat najednou. Ne že bych tu ideu ucelených tratí tlačil za každou cenu, ale tady to dává smysl. Edit: teď jsem si povšiml, že na mostovce je tam letopočet 2006, tak je to jasný Leda tam tu trolej vést bokem nad chodníky pro pěší, ovšem to by bylo proklatě nízko nad hlavou, nic moc pocit... (Příspěvek byl editován uživatelem Nippy.)
9_tr	Středa, 14. dubna 2021 - 08:57:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6564 Registrován: 6-2005	5735: nemá nic společného, ani neměla, to je jiná historie, jen jsem zjistil, jak se jmenuje. Nippy I tak bych se bál, stačí problémy, které byly v brněnském podjezdu u nádraží a to je mírně vyšší. Ano, to je problém více podobných staveb, rekonstrukce podjezdu v Třebíči je toho další důkaz. Autobusy se zvyšují, ale podjezdy se nechávají stávající. Makrelu neumeješ.
pdk	Středa, 14. dubna 2021 - 09:45:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 977 Registrován: 4-2019	Nippy: "9_tr: " A blbej dotaz, tudy by měl trolejbus jezdit proč?" Jezdí tudy linky a-136, 177 a 183, o kterých se svého času hovořilo jako o kandidátských na elektrizaci." V Dopravním plánu HMP se v této oblasti kromě 58 (140) žádná elektrifikace autobusových linek neobjevuje.
Storm_ice	Středa, 14. dubna 2021 - 12:44:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 9-2005	9_tr: "Storm ice Tohle by byl právě případ při využití obou stanic metra pro instalaci MR, nebo by stačilo i galvanicky oddělit napájení =M=, protože to má také 750V, rozhodně ale problém s přívodem 22kV to řeší a prostor na technologii by se buď v podzemí našel, nebo holt kabel vytáhnout na povrch a tam se kousek místa najde, viz Brno, kde je obvyklá měnírna pod zemí, resp. tam snad byla prvně takto udělána (ale to možná kecám). Nebo stačí postavit manip. trať do Klíčova a netřeba kabel, pošle se to po troleji a pro případ nouze trať uprostřed rozdělit pracovním děličem, který by se v případě nouzového napájení ze sousedních úseků rozpojil. Pořád ale musíš počítat, že měnírna něco stojí a kabel taky. Někdy je lepší postavit měnirnu 1 a táhnout kabel, jindy postavit měnírny 2, to záleží na okolnostech, které u konkrétní stavby vstupují do hry. A napájet je optimální z prostředka. Požár být může, ale kolik si jich pamatuješ? To je opravdu velmi vyjímečný jev." Pokud by byla v podzemí, tak ok, ale stavět jí tam mi přijde zbytečně náročné a drahé. Já se bavil o kontejnerových malých měnírnách, viz. to UL. Zabírá to málo místa a stačila by i relativně krátká kabeláž. Jasně, že ideálnější by to bylo do středu úseku, ale od toho jsou výpočty a pak můžeš kalkulovat, co se ti vyplatí nejvíce. To schování troleje by bylo fajn, ale obávám se, že by to musel být nový most, kde by se s tím počítalo a nějak se upravila třeba armatura, jinak by ten beton kolem byl nejspíše jen mrtvá váha. S tím požárem to bylo jen ohledně té výhody, že by vlastně vypadly 2 úseky a ne 1/4 města, jako u větší měnírny. Ale třeba v UL hořelo nedávno v centru a musela se měnírna odstavit, dovedeš si představit, co se v tu chvíli stalo
Nippy	Středa, 14. dubna 2021 - 13:12:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 484 Registrován: 7-2012	pdk, 9_Tr: různých vizí a návrhů alespoň prošuměla celá řada, viz třeba a-154. Tenhle "vysočanský svazek linek" tu byl ještě předtím, než se to začalo vážně a konkrétně připravovat a pozornost se přesunula spíše na levý břeh. Myslím ale, že mrtvá ta myšlenka není, jen čeká na svůj čas. V tom prostoru za mostem směrem k Proseku si dokážu představit vydlabaný zastávkový záliv s možností natrolejení a třeba se časem něco podnikne i ohledně toho nízkého podjezdu.
Ústečák	Středa, 14. dubna 2021 - 13:33:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3588 Registrován: 3-2004	Ta Vysočanská a podjezd Jandova souvisí zejména s tímto. Toho podjezdu skutečně škoda, no. Každopádně když už ve Vysočanské a návazných oblastech troleje budou, dávalo by následně pokračovat s dalšími linkami v oblasti, které jsou k elektrizaci vhodné...
Gabuliatko	Středa, 14. dubna 2021 - 18:58:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5466 Registrován: 12-2007	To jako že před podjezdem zastaví a stáhne tykadla? Tyhle malůvky fakt miluju. Jinak bych dodal ještě jednu věc proti drátizaci, nezapomente že potřebujem mít nemalou množinu vozidel schopných operativního nasazení jako náhradka za metro. Pokud zadrátujem všechny páteře, zjistíme že jsme v koncích a nejsou stažitelná vozidla na náhradku. (Příspěvek byl editován uživatelem gabuliatko.)
Ústečák	Středa, 14. dubna 2021 - 19:13:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3589 Registrován: 3-2004	G.: Stáhnout tykadla lze samozřejmě za jízdy. Každý ale asi chápe, že jde o pěkné ilustrační schémátko (pro potřeby zcela dostačující), nikoliv projektovou dokumentaci. Máme tu přes 1200 autobusů a momentálně se mluví o nějakých 10 % z nich v trolejbusech v nejbližších mnoha letech. Byl bych v klidu. Chybějící vozy na náhradku za metro jsou hypotetickým problémem pro nějaké budoucí lidi, kteří dost možná ještě ani nejsou na světě. Nehledejme problémy, kde nejsou.
Martyk	Středa, 14. dubna 2021 - 23:47:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 335 Registrován: 9-2012	Já myslím, že měnírny metra nebudou v Praze napájet povrchovou dopravu nikdy, protože bludné proudy. 9_tr, Projekt vznikl v době, kdy vedení města mělo největší starost o to, jak vyškolit zpovykané Pražáky. Je to projekt pilotní, jeho účelem je ověřit různé varianty a možnosti. Z toho důvodu je linka 140 naprosto ideální. Jezdí v podstatě okolo garáží, lze ji elektrizovat tak, že riziko odporu majitelů sousedních nemovitostí je minimální a problematická nebude ani případná výstavba dalších úseků vrchního vedení. To znamená, že DP si zde staví jakousi laboratoř, kde bude relativně snadno schopen změnit poměr mezi úseky napájenými a nezávislými. Projekt se ale poněkud zdržel kvůli havarijnímu stavu kanalizačních sběračů pod Proseckou. Podobná zdržení lze očekávat na mnoha dalších místech. Jiné linky jsou ale od garáží dost vzdáleny (např. z Řep na Bořislavku je to 8,2 km), vozovky a inženýrské sítě jsou stále do značné míry podudržované a tak se s plně závislými busy zatím nepočítá a tento stav nějakou dobu potrvá. Dojezd 10 km na baterie bude tedy požadován zcela jistě pro všechna vozidla. Problematika baterií je velmi komplexní a existuje mnoho druhů baterií lithiových se značně odlišnými vlastnostmi. Tohle je sice o bateriích pro jiný typ nasazení a tabulka cyklické životnosti je o bateriích v článku popisovaných, jiné typy lithiových baterií mají obdobný vztah hloubky vybití a cyklické životnosti. Velmi zjednodušeně lze říci, že bude-li baterie dimenzována na 12 km, pak ji průjezd tímto úsekem vybije o 14 %. Vzhledem k několikanásobné hloubce vybíjení v Čakovicích a Miškovicích je tedy vliv toho úseku na Proseku na životnost baterií vozidel zanedbatelný. Z čistě ekonomického pohledu je nejvýhodnější varianta plně závislého provozu. Když ale souběžně existují jiné důvody (anebo třeba i politické rozhodnutí) pro nákup vozidel parciálních, pak se významně změní i ekonomická kritéria pro stavbu vrchního vedení. Nákup naddimenzovaných baterií se nerealizuje, ceny lithiových baterií v dlouhodobém horizontu stále klesají. Při zohlednění nákladů na energii spotřebovanou díky vyšší hmotnosti vozidla je za výhodnější považována výměna baterií. Googlil jsem výběrko na nové busy a pobavila mě spotřeba 52 l / 100 km. Pod mosty v Zenklově i Jandově je zákaz vjezdu vozidel vyšších, než 3,3 m. Železniční mosty v obou ulicích jsou vysokými vozidly značně opotřebeny, zajímavé je, že ten v Zenklově jen ve směru do kopce. Silniční most v Zenklově je nepoškozen. Trolej pod těmito mosty by byla extrémně ohroženým druhem. Nějaké frézování drážek do konstrukcí z předpjatého betonu je naprosto nemyslitelné. Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
5735	Čtvrtek, 15. dubna 2021 - 17:11:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2265 Registrován: 12-2007	Martyk: " ... a pobavila mě spotřeba 52 l / 100 km." Co Tě na tom pobavilo? Na linku jsou nasazovány kloubové autobusy, jsou zde časté rozjezdy, pak ta jízda do onoho velkého stoupání... Prostě mi to číslo nepřijde nějak vybočující z obvyklých hodnot skutečné spotřeby v režimu pražské MHD. Já se moc do nových autobusů nehrnu, ale přesto nabídnu malé srovnání: linka X-S2 Masarykovo nádr. - Lysá n.L.: spotřeba 29 l/100 km; linka X-17/X-2 sídl. Modřany - Podolská vodárna - nádr. Braník: spotřeba 44 l/100 km. Porovnávám neporovnatelné? Správně! Ukazuji na tom jen, jak se spotřeba může výrazně změnit se změnou četnosti zastávek, členitosti terénu a samozřejmě i obsazením vozidla.
Martyk	Pátek, 16. dubna 2021 - 13:24:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 337 Registrován: 9-2012	Já nějak žil v představě, že od devadesátých let spotřeba klesla. :DDD Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
9_tr	Pátek, 16. dubna 2021 - 17:02:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6567 Registrován: 6-2005	Storm Ice: ale ten kontejner taky něco stojí, hodně hrubě lze říci, že cca 3km kabelu= malá kontejnerová měnírna. Pokud se využije MR na Klíčově, tak je to rozvaděč navíc a "by voko" 500m kabelu, technologie už bude. Proto píšu, že se musí vyjádřit stati, jak by to bylo reálné, píšu možnosti řešení, ne že se to má dělat. Do všech staveb lze určítým, jasně stanoveným způsobem zasáhnout. Třeba, byť omezený způsob zapuštění, by postačil. Nippy, Ústečák, Martyk Díky, tím se dost vysvětluje. S ohledem na vizi trolejizace meziměsta pak postrádá význam v Letňanech na baterku... Ale jak bylo řečeno, je to dáno "historicky" a třeba se to změní. Gabuliatko neřeš dávno vyřešené problémy a hlavně je nehledej tam, kde nejsou. A nezapomínej, že do určitého data mají být provozovatelé VHD vybaveni určitým počtem autobusů na "elektrický" pohon. Část náhradky zvládá tramvaj, čás musí busy, ale to bude mít Praha pořád k dispozici a s ohledem na četnost, tak proč to nevzít od externích dopravců, kteří by poskytli část záložních vozů, vozů navíc, atd... Martyk prosím o přesné vysvětlení chování bludných proudů v tomto případě. A vlastně i vzájemné ovlivňování metra a povrchové dopravy k bludným proudům. Děkuji. Ten článek je relevantní jen z důvodu srovnání, ale jinak je zavádějící a směřuje čtenáře při porovnání jinam, než je realita ukázaná příkladu Běžná spotřeba na MHD. Pamětníci tvrdí, že ŠM při spotřebě 40/100 už jela na seřízení. Citelis nad 40.. Po r. 2000 byly v provozu u nás jen B X32, 952. Když přišly Citelisy, tak tehdejší mistr údržby nadával, že mají na km provoz draží o více jak 1kč... Není to tím, že podjezd v Zenklově bude uvádět výšku vůči troleji, kdežtov Jandově vůči mostovce? Makrelu neumeješ.