| Diskuse » Železnice » Historické osobní a nákladní vozy | « předcházející | další » |
Historické osobní a nákladní vozydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 888 Registrován: 7-2017 |
Petr_barchánek: Myslel jsem ty původní rakouské 4,4 mtr. Ano, UIC číslo bylo přiděleno několika vozům řady D, které ČSD převzaly z parku kkStB. Poslední vozy se vyráběly pro kkStB ještě v roce 1918, takže nebyly o moc starší než velké dodávky pro ČSD z let 1919-1921. Ve spoustě případů se však mohlo jednat pouze o teoretické přidělení, fyzicky k tomu dojít nemuselo. PwgPr14: K číslu SpV 52033 nemám žádný záznam. Ale beru zpět svoje předchozí tvrzení, jenom jsem koukal do špatného souboru. Nakonec se mi podařilo objevit vozy PwgPr14, které dostaly UIC číslo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2794 Registrován: 6-2004 |
Petr_barchánek: ano, na Detvanu jezdily vozy dom. st. Zvolen. Prve jsem zapomněl připsat, že ta moje fotka je z ledna 1990, jedna z prvních, kdy jsem tyto nové vozy poprvé viděl |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 7-2017 |
Když už je tu téma vozů řady D z dodávek pro kkStB, tak bych se dovolil zeptat, kdy byly odstraněny podélné lávky, které tyto vozy měly z výroby. Na vozech vyrobených pro ČSD jsou již krátké stupačky, nikoliv dřevěné lávky podél celého vozu. Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6090 Registrován: 5-2007 
|
Patra v Budějcich: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1629 Registrován: 5-2002 
|
Kuna: Dřevěné lávky podel celého vozu měly souvislost s provozem kupíčkových “kočárových” vozů se vstupy z peronu přímo do kupé. Lávka a madlo podél těchto vozů sloužila coby venkovní cesta a přechod do dalších vozů v soupravě, přičemž jediný záchod ve vlaku byl -alespoň na počátku železničního provozu - ve služebním voze. Výroba těchto vozů ustala už za Rakouska, pravidelný provoz krátce po vzniku Československa, lávky se z hytláků následně dávaly pryč během hlavních oprav. Po roce 45 jich už moc s lávkama nebylo. Ale třeba turnovský PwgPr-14 jí má dodnes. U sousedních DR, DB a PKP se ale v provozu dožily IV. Epochy včetně UIC čísel, tedy 1968 a více. Byť v celokovové verzi a se záchody v každém voze. Vozy sice nebyly vnitřkem průchozí, ale zase umožňovaly rychlý nástup a výstup cestujících v příměstském provozu rovnoměrně po celém peronu. Jízdenky stejně kontrolovali vrátní už při vstupu na nástupiště. Drake: A měl byste, prosím, nějaká čísla, dom st., případně i fotku?
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 889 Registrován: 7-2017 |
Lávka a madlo podél těchto vozů sloužila coby venkovní cesta a přechod do dalších vozů v soupravě, přičemž jediný záchod ve vlaku byl -alespoň na počátku železničního provozu - ve služebním voze. Myslel jsem, že tyto pohádky už byly dávno vyvráceny, ale koukám, že to žije dál. Cestující rozhodně nechodili venkem, ti chodili na záchod ve stanici. Venkovní cesta podél vozů byla pouze pro personál. Záchody ve vlaku na počátku provozu nebyly žádné, první záchody ve vlacích se objevují až později. Kuna: Prvních 50 vozů pro ČSD mělo ještě dlouhé stupačky podél vozu, další jsou už jen z krátkými. Odebírání u starších vozů bylo postupné po celá 20. léta, s ohledem na jednoduchost úpravy se to mohlo udělat kdykoliv při poškození stupačky. Nemuselo se vždy čekat na hlavní dílny. Najít na fotografii z 30. let služební vůz s lávkami po celé délce vozu už je zřídkavá záležitost. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27375 Registrován: 5-2002 
|
 Petr_barchánek:"U sousedních DR, DB a PKP se ale v provozu dožily IV. Epochy včetně UIC čísel, tedy 1968 a více. " Ale u poválečných ČSD jich bylo určitě nemálo provozováno jako kořistních. Dokdy vlastně? |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 7-2012 
|
Navážu na téma "záchody" ale z širšího pohledu. Je to sice otázka přímo na Radka, ale i širší kolokvium bude přínosem. Kdybych měl archivně doložené předpisové pomůcky "Plán řazení vlaků osobní dopravy pro obvod EBD/ŘSD Praha", nebo "Plán řazení vlaků osobní dopravy pro trať X - Y". Nemusel bych tuto otázku pokládat, bylo by vše jasné. Ale tento druh tiskoviny se však nedochoval (?). Můžu si jen vypomoci archivními rozkazy k zavedení GVD, patřící pod schvalování MŽ (od roku 1896), kde se občas nějaká ta vozová informace objeví. Budu specifikovat svůj zájem: jedná se o léta po roku 1887-1888 kdy byla otevřena BMTB (Ji-Ves a HCv-Táb), což je obvod EBD Praha. Není též mnoho ostrých a čitelných fotografií které by jasně daly odpověd na skladbu vozů, přesto přidám dva výřezy. - Pro nově otevřené tratě BMTB roku 1887 - 1888 Ji-Ve a HCv-Táb dostala správa kkStB příděl nových osobních, služebních vozů v rámci roční objednávky 1887 a 1888? Jaké to byly druhy vozů a počty? Byly mezi nimi již průchozí vozy se záchodem? - Předpokládám že na nové vozy ale byly určeny na hlavní tratě EBD Praha a na tratě Ji-Ves a HCv-Táb byly přesunuty starší osobní vozy. Tedy vozy kupátkové. Používání záchodu ve stanici, když nebyly ve vozech, pak obsahovalo i provozní nařízení pro trať Ji-Ve od listopadu 1887. Tedy je jasné že vozy neměly záchod, mimo služebního vozu. - otázka zní od kterého roku a v jakém množství dostávalo EBD Praha přiděleny první osobní vozy se záchodem (s průchozí uličkou), a od kdy se už mohly objevit v soupravách osobních vlaků na výš uvedené trati BMTB. Nebo nasazení osobních vozů s průchozí uličkou, kde mohli cestující procházet do dalšího vozu se záchodem, nebo na záchod ve služebním voze? Ono totiž jejich nasazení do osobních souprav změnilo i GVD, neboť bylo možné odstranit 2 až 3 minutové pobyty ve stanicích, kde cestující chodili na záchod. Na závěr jedna věcná otázka: zdali má někdo rozkaz, nebo provozní nařízení od kdy (rok?) byla na trati Jihlava - Veselí a Tábor - HCerekev zavedena automatická sací brzda, což souvisí i s dodávkou nových osobních vozů s touto brzdou. Mám určitou časovou osu kdy, ale chybí přesný rok nebo rozkaz o zavedení GVD. Děkuji za pozornost a případnou odpověď či identifikaci vozů na přidaných fotografiích. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 890 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig: Rakouské státní dráhy vznikly v době, kdy už se stavěly průchozí vozy. Ty byly až na výjimky určené pro místní provoz vybavené záchodem. Stejně tak sací brzda už v době vzniku kkStB byla schválena, takže dodávky vozů pro státní dráhy od roku 1883 už mají většinou sací brzdu. Nemyslím si, že zavedení průběžné brzdy chodilo rozkazem pro celou trať, ale že se postupně zaváděly průběžně brzděné vlaky, nejdříve ty nejrychlejší, pak ostatní. Tak byl postaven i předpis, který pro rychlé vlaky průběžnou brzdu vyžadoval. V roce 1889 je odhadem polovina starších odílových vozů už s průběžnou brzdou nebo potrubím, průchozí vozy mají sací brzdu vždy. V roce 1893 je vybavení už prakticky stoprocentní. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 699 Registrován: 7-2012
|
ad drake - Radku děkuji za první info. Moje otázka byla hlavně směrována na záchody ve vozech, tedy jestli roku 1887-1888 byly pro tratě BMTB dodány již vozy nové se záchodem, nebo přemístěny starší kupátkové vozy bez záchodu. Přidám v příloze vozový výkaz z prvního vlaku Tábor - Ražice, rok 1889.Vlakopisy první tratě BMTB 1887/1888 se zachovaly, ale neobsahují vozové výkazy, které by byly přesnější se seznamem vozů. Ale předpokládal jsem že si všimneš rozdílu. Já nepsal o jednoduché sací brzdě - to je jasné a vyřešené Věstníkem GŘ, nebo Roční zprávou o činnosti GŘ StB, kde jsou uváděny roční přehledy počtu vystrojených lokomotiv jednoduchou sací brzdou, parním topením, podle řad i počty a řady vozů vystrojených jednoduchou sací brzdou nebo jen potrubím. To se týká právě let 1884 až 1890. Já se ptal na automatickou sací brzdu na tratích kkStB, což je údobí v letech 1898 až 1905. O rekonstrukcích vozů v dílnách a dosazení automatické brzdy, je též u ŘSD Praha trochu dohledatelné v archivu MŽ. Výrobní dodávky nových vozů (automatische vacuumbremse) jsou dohledatelné ve Věstníku GŘ/MŽ, ale právě to nasazení na jednotlivé tratě už dohledatelné není. Koukni ještě na fotky a identifikaci vozů. Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 891 Registrován: 7-2017 |
jestli roku 1887-1888 byly pro tratě BMTB dodány již vozy nové se záchodem, nebo přemístěny starší kupátkové vozy bez záchodu. Tady je potřeba si uvědomit, že to fungovalo úplně jinak. Pro tratě BMTB nebyly jmenovitě dodány žádné vozy, nic takového neexistovalo. Od počátku provozu se zde vyskytovaly zřejmě jak nové tak starší vozy, protože nové dodávky šly na "lepší" vlaky, starší vozy se přesouvaly na podřadnější výkony. Stejně to fungovalo v celé síti kkStB. ale právě to nasazení na jednotlivé tratě už dohledatelné není. Není a nebude. Vozy za dob kkStB byly vozy přiděleny ředitelství, nikoli tratím nebo domovským stanicím jak to známe z dob pozdějších. Stejně tak neexistují pomůcky, které si výše zmiňoval. Počty vozů v jednotlivých třídách pro jednotlivé vlaky se v rámci EBD daly na papír a v případě změny se roztrhal a udělal nový. V nejlepším případě existuje jmenovitý číselný seznam vozů ředitelství kkStB, ale nikdy jsem neviděl rozpad konkrétních vozů pro jednotlivé tratě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3804 Registrován: 7-2005 |
až zpráva o činnosti řsd Praha za rok 1896 zná počty osobních a služebních vozů s trochu bližšími údaji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3805 Registrován: 7-2005 |
rozdělení počtu vypravených vlaků za roky 1888 a 1889 podle tratí v ředitelství Praha jsou také zajímavé |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5194 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: Co jsou vozové řady H a Ha? Jaký je z hlediska té úřední kategorizace rozdíl mezi vlaky Personen a Arbeiter & Omnibus? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 892 Registrován: 7-2017 |
hank: H a Ha jsou nákladní vozy na luxusní koně (Luxuspferdewagen). Podobné přerpavy se odehrávaly v osobních soupravách. Personen a Arbeiter & Omnibus Pracovní a omnibusové vlaky jsou určité typy osobních vlaků. Pracovní jsou jasné, jde většinou o návozy pracovníků, omnibusy byl už před rokem 1900 dost zastaralý výraz pro ty nejpomalejší osobní vlaky v místní přepravě, které vymetaly každou zastávku. Zdepa: Soupisy vozů pro jednotlivá ředitelství jsou jen kopií toho co bylo v seznamech osobních vozů. Pokud jsou k dispozici pro ucelená období, dají se použít pro sledování přesunů a vybavovaní brzdou. Ale bohužel neexistuje tam spojení s vlaky na tratích. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3806 Registrován: 7-2005 |
ad drake - v případě ředitelství Praha před rokem 1896 tyto tabulky nejsou. Následně jsou až do roku 1913. Aspoň v těch ročnících, co jsou v knihovně. Je zajímavé, že pro zbylá ředitelství znám zprávy až od roku 1909. Je divné, že by "zprávy o činnosti" vydávala jen Praha. Spíš je po roce 1918 dalo řsd Praha pro ministerskou knihovnu k dispozici. Škoda, že ve Vídni nemá tamní bývalá ministerská knihovna nějaký elektronický rejstřík. Vždyť významné železniční tituly z 19.století, které jsou v bývalé ministerské knihovně (dnes Kralupy), byly převzaté z knihovny zestátněné ÚTD (ATE), což dokládají razítka na prvním dvojlistu |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 700 Registrován: 7-2012
|
Pro kolegu hanka: zůstanu u tématu BMTB 1887-1890, jen doplním přesnější informaci o Omnibuszüge, jak byla předpisově stanovena GŘ roku 1885 a platila až do roku 1893. Jinak otázky k tématu BMTB 1887-1890 zůstávají nadále v platnosti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 893 Registrován: 7-2017 |
Tady jsou vozy z toho vlakopisu z roku 1889: H 1175 - zavřený nákladní vůz vozová skupina I (ex KEB) rozvor 3,8 m ruční brzda L 18181 - zavřený nákladní vůz vozová skupina Ia rozvor 3,8 m ruční brzda AB 1031- oddílový vůz I./II třída vozová skupina III (ex KRB) rozvor 3,9 m ruční brzda, jedoduchá sací brzda r.v. 1877 C 1283 - oddílový vůz III. třída vozová skupina III (ex KRB) rozvor 3,79 m potrubí sací brzdy r.v. 1868 C 1345 - oddílový vůz III. třída vozová skupina III (ex KRB) rozvor 3,9 m potrubí sací brzdy r.v. 1870 poštovní vůz Da 779 - poštovní vůz vozová skupina I (ex KEB) rozvor 3,79 ruční brzda, potrubí sací brzdy r.v. 1858 služební vůz De 3382 vozová skupina Ia rozvor 4,5 m ruční brzda, jedoduchá sací brzda r.v. 1887 Pouze tento poslední služební vůz je později psaný v ředitelství Praha. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 7-2010 
|
Podarilo sa dohľadať označenie u ČSD St 7-84528. Výrobné číslo je 76151, rok 1929, Aachen. Vedel by niekto na základe tohto doplniť nejaké ďalšie informácie z prevádzky? Ďakujem pekne. |
|
Mcx
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2525 Registrován: 2-2006 |
No číslo 7-84528 je ze série vozů St pro ČSD 7-84505 až 538 vyrobených na Smíchově po válce a samozřejmě jiného typu než váš na fotografii. Typ 23. (Příspěvek byl editován uživatelem MCx.)
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 7-2010
|
Zubrnický Talbot má na ráme vyrazené číslo tiež z tohto intervalu (7-84523). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 894 Registrován: 7-2017 |
Mcx, Alumin: Zatím se ze Smíchova podařilo doložit 20 vozů bez brzdy čísel 7-84600 až 619. U čísel 7-84505 až 538 není jasné, kde se vzaly (na Smíchově by musely být vyrobeny po roce 1954). V roce 1964 byly všechny St bez ohledu na původ hozeny na jednu hromadu (interval 602 0). Vozům z intervalu 7-84505 až 538 byly přiděleny pouze čísla s 0 a 1 na konci, tj. s omezením rychlosti. Takže to asi nebyly uplně normální St typu 23, minimálně u některých čísle lze bezpečně doložit, že jsou to právě kořistní Talboty (například ten zubrnický). |
|
Mcx
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2526 Registrován: 2-2006 |
Jj drake má pravdu, já se překoukl.
Web:
parostroj.net ostramo.parostroj.net |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 555 Registrován: 4-2019 |
Tyto 2 sypáčky stály dlouhou dobu ve šturcu na vlečce cukrovaru ve Zvoleněvsi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 214 Registrován: 8-2008 |
Na Aukru je zajímímavý inzerát https://aukro.cz/cdflm-technicky-vykres-original-7060980235 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 326 Registrován: 6-2023 
|
Přátelé, nemáte někdo nějaké současné informace o vozech Bddtx764/Bixpost? Podle Alana Butscheka by měly být všechny tři zachované. Jeden je v Chomutově a o dalších dvou (z nichž jeden byl navrácen do původního šedesátkového vzhledu) nevím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7853 Registrován: 9-2003 
|
Z facebooku.. Ví někdo víc? Díky.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5199 Registrován: 7-2017 |
Bez délky skříně a/nebo rozvoru, případně bez výrobních štítků je těžké o něčem spekulovat. Takové vozy měly od 70. let 19. století velké soukromé společnosti, v zemích Koruny české např. StEG a ÖNWB. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 7-2017 |
Alf: Typický oddílový vůz III. třídy z období před rokem 1873, stavěný s drobnými odlišnostmi snad pro všechny dráhy monarchie. Vozy si byly natolik podobné, že z toho co je na voze zachováno a vidtelné, nelze nic říct (5 oddílů, lamelové větrače, uspořádání madel atd.). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2795 Registrován: 6-2004 |
Alf: má-li ta skříň ještě svůj rám, mohla by bát na podélnících vyražena nějaká čísla. Ta by k přesnější identifikaci možná mohla pomoci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7854 Registrován: 9-2003
|
Díky za reakci,pokusím se kontaktovat zdroj fotografií.
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 12-2012 |
Se zájmem jsem si přečetl příspěvek uživatele Kpy o cukrovaru a stanici Klobuky v Čechách z období 80 let.Mohu přidat pohled z 50/60 let,kdy jsem jako dítě s rodiči v cukrovaru bydlel.Dopravu ze stanice a posun na celkem rozsáhlé vlečce obstarávala mašinka 310 Kafemlejnek opatřená mosaznými tabulkami"Cukrovar Klobuky".V kampani byla v provozu nepřetržitě,mimo se zatápěla jen když přišla zásilka uhlí.Vzhledem ke značnému výškovému rozdílu cukrovaru a stanice byla mašinka vždy pod vagony podobně jako na zubačce.Pro přepravu surového cukru v pytlích do rafinérie v Čakovicích sloužily kryté vozy Z,Ztr a Zt.Později se objevily čtyřnápravové Zsa z vagonky tuším Česká Lípa.Měly ve střeše několik otvorů s dekly kam se cukr sypal transportérem a po stranách pod podlahou podobné výsypky.Měly nápis:Kontigentní vůz Klobuky v Čechách-Čakovice.Tyto vozy se už nevyskytují,jeden jsem nedávno viděl jako dílenský vůz k jeřábu EDK.Pro návoz řepy z okolních stanic a nákladišt´(v hantýrce filiálky)Královice u Zlonic a Telce-Skály vozy Ut,Vtdr a Vtr.Přistavovaly se pod"elfu"kde strojník splavoval řepu do kanálu k dalšímu zpracování.Prázdné vozy se ložily řepnými řízky na krmení skotu.Občas se objevila malá cisterna pro melasu.Mohl bych si ještě na něco vzpomenout ale myslím že jsem i tak "dlouhý". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3809 Registrován: 7-2005 |
ad kostka579 - děkujeme za zajímavé vzpomínky. Musím si je stáhnout do poznámkového aparátu k historii vlečky uvedeného cukrovaru. Jen doplním, že uvedená loko "310" byla vyrobena lokomotivkou Krauss pod č. 2054 jako vlečková přímo do Klobuk v roce 1893. V provozu vydržela tak dlouho (cca 1966/68), protože v roce 1930 pro ní ČKD vyrobilo celý nový kotel. Pak jí na chvíli nahradila lokomotiva jména Věra, kterou zase na přelomu 60/70.let nahradila moderní "kolbenka", kterou už občas i někdo vyfotil a skončila na pomníku. Jinak před vlečkou, mezi roky 1878-1893 byla do cukrovaru ze stanice zajímavá úzká dráha |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3810 Registrován: 7-2005 |
snaha o využití vyhlídkových vozů košicko-bohumínské dráhy... po měsíci byla akce zrušena a vozy se vrátily do Bohumína a Popradu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7855 Registrován: 9-2003
|
Z aktuální inzerce na bazoši.. Cosi ex.německého..?
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 896 Registrován: 7-2017 |
Alf: Ano, jedná se o chladicí vůz německé konstrukce, který se stavěl především pro přepravy piva. V této podobě v druhé polovině 20. let. |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1268 Registrován: 5-2012 |
Hranický pracovní vůz UNRRA zmizel ze svého dlouhodobého stanoviště, doufám, že ne do šrotu. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27405 Registrován: 5-2002
|
Zdepa: "snaha o využití vyhlídkových vozů košicko-bohumínské dráhy... po měsíci byla akce zrušena a vozy se vrátily do Bohumína a Popradu " Zajímavé, co všechno se o téhle historii ví? Jak u KBD, tak u ČSD? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 1-2013 |
Jagg : On v Hranicích ještě nějaký Unrra vůz byl? Já měl za to, že už jsou všechny několik let pryč..........![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 537 Registrován: 9-2011 |
54226, ex. 50 54 00-20 059-6 F, ex. F 9-2108 / Rychnovek / 27.04.2024 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 6-2021 |
jedná se o vuz typu Fk rozvor 5,8 m , ne F... ex. Fk 5-1405 vč/vr Kopřivnice 50076/1927 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2906 Registrován: 1-2006 
|
Milí kolegové, mám na Vás prosbu, víte někdo, co je tohle za vůz? Díky ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4645 Registrován: 4-2009 
|
Mixmouses: Na netu jsem objevil, že jde o původně motorový vůz BBÖ T 64 (následně VT 20.01) z roku 1925 postavený v Deutsche Werken Kiel (DWK) z počátků motorizace železnice Rakouska. Svou pouť nakonec ukončil jako pojízdná telefonní ústředna při rekonstrukcích železničních stanic![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") 1) Pospichal 2) jeho historie na Wikipedii 3) vývoj vozu zachycený v modelu 4) pár snímků vozu v albu na Flickru (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Mufloni nepatří na koleje
![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2907 Registrován: 1-2006
|
Němec_z_ova : moc díky za informace, to byla tedy důkladná reko, za motor jsem ho nepovažoval ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4646 Registrován: 4-2009
|
On si v životě ještě střihl roli přívěsného vozu a nakonec přišla telefonní ústředna a pomník. Zajímavý "vozík"
Mufloni nepatří na koleje
|
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 706 Registrován: 7-2012
|
Ad. Mixmouses A tady jej máte ve Slavonicích ČSD. Ony jej totiž BBÖ v letech 1925 až 1928 pronajaly akc.spol.místních drah ve Zwettlu, které jej mj. nasazovaly na rovinatější dráhu ze Schwarzenau do Waldkirchenu a Slavonic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3827 Registrován: 7-2005 |
ad Mixmauses, Němec z ova - kolega RŠ Vám vzkazuje, že je to bratříček našeho M 210.001, viz jeho článek před lety ve SŽ |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4647 Registrován: 4-2009
|
Děkuji za doplnění![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Koukám, že o voze se tu již psalo. K M 210.001 ještě 2 odkazy: 1) bokorys u Jacka 2) foto na ŽdánkoWebu (Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)
Mufloni nepatří na koleje
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2908 Registrován: 1-2006
|
Děkuji všem za zajímavé informace, odkazy a fotky |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27415 Registrován: 5-2002
|
V r. 1925 byl zakoupen první čtyřnápravový motorový vůz ze Studénky, do něhož dodala hnací agregát kielská továrna DWK. Měl šestiválcový, čtyřdobý benzínový motor Mercedes, chlazený vodou. Co znamená to "hancí agregát"? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3828 Registrován: 7-2005 |
Přátelé, ještě jeden vzkaz od RŠ - zapomeňte na Beka či na odkazy, které tu máte. M210.001 nebyla Studénka, ale Kiel a to komplet. V knize o výrobě DWK je prý seznam vyrobených vozidlech a své tovární číslo tam má i motorák dodaný pro ČSD. Škoda, že zrovna u nejstarších motoráků, které kolega RŠ zpracoval ve článcích pro Světě železnice, se opisují informace, které někdo převzal "z Beka" a plácnul je na internet. Vlastní poznámka - tímto přístupem se jen snižuje zájem uvedeného autora a badatele o zpracování historie dalších motorových vozů vyrobených pro ČSD v době 1.republiky. A že jeho podklady a znalosti jsou velké, mohu potvrdit osobně. Vždyť i jeho kniha i jednonárazníkových motorácích ukázala, jak byla motorizace ČSD složitá věc. Další tiskovina měla řešit první čtyřnápravové motoráky ČSD, ale autor má dilema (i díky podobným diskuzím) , jestli to vůbec někoho zajímá. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7371 Registrován: 6-2004 
|
Mc Bain: předpokládám, že význam termitu "hnací agregát" znáte dobře. Podle německé literatury do tohoto "továrního typu IV" dávala DWK motory vlastní výroby. Tenhle by měl mít čtyřválcový benzínový motor spojený s reverzační převodovkou Scandia (na Wikině se píše, že VT20 měl ale šestiválec 150/180 o výkonu 110 kW - ten zase dle německé literatury měla až rozměrově delší varianta, u BBÖ označená VT21). Co se M210.001 týče, tak by mě spíš zajímalo, jak v tom figuruje Studénka, když by mělo jít o výrobek DWK. Ale může jít o omyl, kterým jsou bohužel knihy pánů Beků trochu zatížené, což ale lze pochopit a omluvit jim dostupnými informačními zdroji a možnostmi jejich ověřování. Článek v SŽ jsem nečetl, třeba je to popsané tam. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7372 Registrován: 6-2004
|
ale autor má dilema (i díky podobným diskuzím) , jestli to vůbec někoho zajímá. Takové dilema řeší asi každý autor, pokud to nedělá čistě na kšeft, což tady asi nehrozí. Asi je potřeba se smířit s tím, že to každý primárně dělá kvůli sobě samému, tedy kvůli svému vlastnímu pocitu zadostiučinění. Kdybych měl dopředu uvažovat nad smyslem jakéhokoli podobného "altruismu", tedy jestli to vůbec ještě někoho zaujme, někomu druhému něco přinese, tedy zda má fakt smysl svou část života obětovat naúkor druhých lidí, odepřít si ty obecně vnímané bohulibější činnosti nebo jiné příležitosti, tak bych se na jakýkoli altruismus logicky musel okamžitě vy... Ale protože je zpětná vazba důležitá, tak ano, samozřejmě to někoho zajímá a pan RŠ v žádném případě neztrácí čas. Držím |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5238 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: "Další tiskovina měla řešit první čtyřnápravové motoráky ČSD, ale autor má dilema (i díky podobným diskuzím) , jestli to vůbec někoho zajímá." Diskuse nediskuse, jestli se jeho dosud napsané knihy prodávají, tak proč by měl váhat se psaním dalších? Nebo jaké lepší měřítko zájmu o ně než prodej se dá najít? Kdyby se hlasovalo, tak bych samozřejmě hlasoval pro. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5239 Registrován: 7-2017 |
Statistik 7372: Známky altruismu se projevují i u řady mimolidských tvorů. (Nejen u lidoopů a kytovců, ale třeba i u takových slonů nebo u některých druhů ptáků.) Což zároveň znamená, že jeho základy máme vrozené a úvahy o tom, zda se vyplácí, jdou proti přirozené podstatě člověka a lidství. Co koneckonců jiného než altruismus drží společnost pohromadě? Jak napsal Kurt Vonnegut v jednom ze svých posledních textů o smyslu života: Jsme tady od toho, abychom si to tu pomáhali přežít, ať už to "to" znamená cokoliv. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3097 Registrován: 9-2009 |
V knize o výrobě DWK je prý seznam vyrobených vozidlech a své tovární číslo tam má i motorák dodaný pro ČSD. Ten vůz nekoupily ČSD. Byl zakoupen společností "Místní dráha Zaječí - Čejč - Hodonín". V té době to nebyl majetek ČSD. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4648 Registrován: 4-2009
|
Dodací seznam vozů řady IV z DWK je k vidění zde. Na náš vůz jsem zatím nenarazil.
Mufloni nepatří na koleje
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3098 Registrován: 9-2009 |
Firma "Deutsche Werke Kiel DWK, Kiel" neudává kompletní vůz, ale pouze strojní zařízení pro licenční stavbu u firmy ve Studénce. To zařízení je vedeno pod výrobním číslem 79. To o koupi tohoto vozu společností "Místní dráha Zaječí - Čejč - Hodonín" od "Deutsche Werke Kiel", je převzato z výroční zprávy čsl. státních drah z roku 1925. I předpis V101 z roku 1928 udává jako majitele tohoto vozu "Místní dráhu Zaječí - Čejč - Hodonín" (jako výrobce je uveden "Kiel"). (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 903 Registrován: 7-2017 |
Němec_z_ova: Není, protože předmětné číslo 79 tam chybí. V seznamech z Kielu je k tomuto číslu uvedeno, že se jedná o strojní zařízení pro licenční stavbu ve Studénce pro 210.001. Ale nakonec tomu tak asi nebylo, v záznamech Studénky motorový vůz M210.001 nefiguruje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3829 Registrován: 7-2005 |
drobnosti ze spisových knih a rejstříků MŽ pro rok 1925 (spisy neexistují - skartovány) z podkladů RŠ 23. 2. - č.j. 10963 – Česká Lípa - převzetí výroby MV dle plánů a způsobu DWK březen - Tatra – zástupci firmy navštívili podniky NAG a AEG za účelem získání motoru a převodového ústrojí pro projektovaný MV 25. 8. - Dodán do ČSR motorový vůz DWK M 210.001 prostřednictvím výhradního prodejce Severočeské Č. Lípa pana JuDr. Leo Trnky kanceláří Praha-Smíchov. 26. 8. - až 28. 8. motorový vůz M 210.001 absolvoval TPZ Praha – Říčany a zátěžové zkoušky Praha – Dobříš 29. 8. - motorový vůz M 210.001 předváděcí jízda Praha – Vrané nad Vltavou 2. 9. - zahájen motorový provoz na trati Zaječí – Čejč – Hodonín vozem M 210.001 15. 10. - č.j. 53923 - Česká Lípa nabízí ČSD MV typ V, vyráběný v DWK od roku 1925 7. 11. - nabízí Česká Lípa MV zástupcům Č.R.S Ano, M 210.001 nebyl koupen MŽ k provozu na ČSD. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3099 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Dík. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5243 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3829: V chytrých knihách a na internetu se píše, že M 210.0 jezdil jenom týden (nejen Hodonín - Zaječí, existuje i fotka ze ždánické lokálky) a že byl sešrotován v r. 1939. Co se s ním dělo mezitím? |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 708 Registrován: 7-2012
|
Jenom něco koncových drobností, když jsem sepisoval historii parních vozů KPS pro Žďánickou lokálku. Dalším úsporným krokem mělo být zavedení provozu motorového vozu v osobní dopravě. Vozebním důvodem byla především tvrdá napájecí voda v Čejči, která tolik znesnadňovala a prodražovala provoz celé lokálky, tedy hlavně vozební službu. Proto akcionáři lokálky, mající stále kontakty na německé společníky, se rozhodli nabídnout státní správě roku 1925 provedení motorizace právě německým motorovým vozem. Jednalo se motorový vůz z továrny DW Kiel typ IVA, který u ČSD dostal číslo M 210.001. Na lokálce Zaječí-Hodonín a Čejč-Ždánice se objevil již v srpnu 1925. Dnem 2. 9. 1925 byl dán do pravidelného provozu lokálky. Motorový vůz byl zapsán do majetku místní dráhy Zaječí-Hodonín, právo dispozice s ním měla správa provozu místní dráhy, později ŘSD Brno. Ale v provozu s tímto prvním německým motorovým vozem se ukázaly téměř stejné problémy jako s prvními parními motorovými vozy řady 1.3. Samo ŘSD Brno 21. 4. 1926 uvedlo „…jelikož motorový vůz o 100 HP místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín se ukázal vzhledem ke spádovým poměrům a zatížení slabým, doporučujeme ho nahraditi silnějším o 150 HP, kdežto motorový vůz o 100 HP mohl by býti přidělen místní dráze Břeclav-Lednice, kde se dobře osvědčil“. Za rok 1927 vykázal motorový vůz M 210.001 (ve stavu výtopny Břeclav), celkem 365 provozních dnů. Tři kmenové lokomotivy místní dráhy řady 313.5 vykázaly za rok 1927 celkem 1095 provozních dnů (tedy každá 365 dnů) a lokomotiva 97.253 (byla jediná ve stavu výtopny Břeclav) také 365 dnů provozu . Opět provozní po celý rok. V provozu čejčské lokálky a stavu místní dráhy a.s. Zaječí-Hodonín zůstal motorový vůz M 210.001 až do června 1930, tedy po dobu co existovala soukromá akciová společnost místní dráhy Z-Č-H. Pak byl 21. 6. 1930 motorový vůz předán z ŘSD Brno do ŘSD Praha-jih. Propad provozního schodku místní dráhy se i přes motorizaci osobní vozby, zavedení zjednodušené dopravy, dál prohluboval. Koncem roku 1928 měla místní dráha Zaječí-Čejč-Hodonín pasivní provozní účet ve výši 13,314.136,- Kč, a u místní dráhy Mutěnice-Kyjov pasivní provozní účet ve výši 1,294.821,- Kč, bez úroků. Z tohoto důvodu státní správa započala jednat o zestátnění obou těchto místních drah, provozovaných státními drahami na účet vlastníků. Zestátnění obou místních drah mělo být provedeno již v roce 1928. Avšak vzájemná jednání mezi státní správou a oběma místními drahami vyžadovala mnoho času k vyřešení celé řady finančních problémů. Proto následně odevzdali někteří majitelé kmenových akcií, i země Morava, svoje akcie bezúplatně státu. Neumořený zbytek této hypoteční zápůjčky u lokálky Zaječí-Hodonín činil koncem roku 1928 částku 1,209.628,- Kč. Když už měla roku 1929 státní správa ve svých rukou valnou většinu akciového kapitálu společnosti místní dráhy Zaječí-Čejč-Hodonín, mohlo se zahájit jednání o převedení místní dráhy do vlastnictví státu. Úmluva o zestátnění s akciovou společností místní dráhy Zaječí-Hodonín byla státní správou sepsána v Brně dne 16. 5. 1929. Návrh na zestátnění místních drah Zaječí-Čejč-Hodonín a Mutěnice-Kyjov byl podán vládou dne 27. 2. 1930. Po schválení a vydání ve sbírce zákonů, jednalo se o zákon č. 78 Sb.z.n. dne 28. 5. 1930, bylo provedeno zestátnění uvedených lokálek se zpětnou platností od 1. ledna 1929. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1957 Registrován: 8-2006 
|
M210.001 - problematika bude složitější. V literatuře se píše až ve 2. díle Atlasu lokomotiv (rok 1969), kde se objevuje výrobce Studénka. Ale továrnou vůz neprosšel, protože o tom není nikde žádný záznam. I když... V archivu Studénky/Tatry je pouze skleněná deska s fotkou vozu a pak retuš téže fotky. Jenže ta se sem mohla dostat kdykoliv později a s výrobou nemusela vůbec nijak souviset. Myslím, že vlastní fotka známá je. Když jsem byl s Pepíkem Vančurou v roce 1996 v archivu ve Studénce a trávili jsme tam hodně času, našli jsme ještě prázdné desky s nápisem "Vůz DWK", ale nikde nic jiného. MSV uváděla, že v časopise Ţelezniční revue, ročník VII., číslo 21 ze dne 7. 11. 1925 píše autor Ing. Neuman R. v článku Ţelezniční motorové vozy na str. 322: „…Za tím účelem zakoupilo min. železnic první motorový vůz s pohonem výbušným motorem u fy Deutsche Werke v Kielu … Motorový vůz byl dodán koncem měsíce srpna t. r. a po provedených zkouškách a výcviku vodičů uveden do provozu na trati Zaječí – Čejč – Ţďánice.“ K provozu tu mám ještě pár poznámek: dne 22.2.1926 předán/půjčen(?) do Lednice, ale 1.7.1926 v Ždánicích, dne 1.7.1930 v Pečkách, 16.5.1931 v Čelákovicích, 11.7.1931 v Brandýse n.L. Že z něj byl Cal 4-5853 se asi ví a že skříň byla bez kol v Nymburce za posledním nástupištěm ještě v roce 1994 se ví asi také.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 27416 Registrován: 5-2002
|
Dobře, tak se tedy zeptám jinak - jaký je rozdíl mez "hnacím agregátem" a "benzínovým motorem"? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3830 Registrován: 7-2005 |
Historie M 210.001 je popsána ve Světě železnice č. 14 - 2/2005. Článek se jmenuje 80 let motorového provozu v ČSR......letí to...příští rok by se mohl článek jmenovat 100 let.... V prosinci 1936 byl M 210.001 na opravě v mateřské výtopně Masarykovo nádraží, z které se 28.12. vrátil a od už byla zase v provozu na vlacích 3801 až 3825. přílohy ze sbírky OŘ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3100 Registrován: 9-2009 |
Např. v lednu 1937 byl vůz M 210.001 dle výkazu 10 dní v provozu, 21 dní v opravě. V kolonce "Denní výkon 1 mot. vozidla v km" má zapsáno "86,8 km". V kolonce "Spotřeba paliva na 100 red. m. km" má zapsáno "54,2 kg". V kolonce "spotřeba maziva na 1 red. mot. km" má zapsáno "7,1 g". V té době by měl být veden výtopnou Praha Masarykovo nádraží (asi Brandýs n. L.). |
![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]")
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze