naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 27. 3. 2020
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2020
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » skomírající „buštěhradka“

Skomírající „Buštěhradka“

text a neoznačené foto: Jarda Dostál
vloženo: 1. 7. 2006

V následujících řádcích bychom chtěli přiblížit současný rozsah nákladní dopravy na dnešní trati 120 a v jejím nejbližším okolí. Dunění povodňových odklonů, které na několik měsíců po srpnu 2002 připomnělo zašlou slávu této trati, je dávno pryč a zůstává jen současné „téměř mrtvo“ (nepočítaje v to pochopitelně pokračování někdejší Buštěhradské dráhy, současnou trať 140, která má před sebou naopak ty nejlepší vyhlídky). I přesto se zejména v okolí Kladna stále najdou výkony, které potěší oko, ucho i hledáček železničního nadšence.

Na úvod snímek z nedávné doby, kdy cesta po trati 120 znamenala křižování s odklonem téměř v každé stanici. 5. 10. 2002 projíždí chomutovské dvojče 751.070+158 úsekem Lužná – Řevničov. V té době již intenzita odklonů slábla a na konci roku 2002 se vše vrátilo k „normálu“.
„Nučický“ vápenec

Čím jiným začít, než – z hlediska fotografa jedinou „tutovkou“ – párem 65780/1 / 57592/3. Pod těmito čísly se skrývá přeprava vápence z lomů Mořina do Března a Kadaně. Od doby, kdy trasu přes Lužnou opustily uhelné a vyrovnávkové vlaky OKD Doprava, tedy přibližně poslední tři roky, je tento pár vlaků jediný, který projíždí trať 120 téměř v celé délce.

Každý den (papírově kromě úterý, fakticky spíš denně, s občasnou „vynechávkou“), většinou krátce před sedmou ráno, přijede do Nučic prázdná souprava, a po předávce vozů s vlečkovými lokomotivami se pak během dne (kromě neděle) podle zaběhnutého scénáře navážejí ložené vozy do Hostivice. Obvykle se jede nadvakrát (přibližně po 15 vozech), v minimu případů jen jednou. První část (nejčastěji pod číslem 65591) může do Hostivice přijet oproti jízdnímu řádu o dost dřív, tedy již ráno nebo během dopoledne, druhá část (65781) pak velice často v trase té první, tedy kolem 13. hodiny. Po spojení obou souprav a lokomotiv na čele vlaku se pak ve vhodné „mezeře“ odjíždí směr Kladno. To nebývá dříve než kolem Sp 1892 (cca 13.30), nejpravděpodobněji se tak děje kolem 15.00, ale odjíždět se může i téměř načas, tj. po 16. hodině (zvláště v situaci, kdy jede vlak navíc – viz dále). Z Kladna se pak pokračuje obvykle až kolem půl sedmé večer, v pozdních nočních hodinách vlak dojíždí do Března u Chomutova, kde dochází k odvěšení části vozů přičemž zbytek pokračuje až do Kadaně. Variantně pokračuje do Kadaně celý vlak nebo naopak celý končí v Březně. Lokomotivy se poté vracejí s časně ranní vyrovnávkou (případně Lv) zpět.

Na snímku ze dne 13. 6. 2001 opouští tradiční dvojče 751.021+064 v čele vápencového vlaku stanici Jeneč. V soupravě je řazeno několik vozů řady Faccpp, které se zde v současnosti nevyskytují.
Vápencové vlaky začínají svou cestu na vlečce Lomů Mořina. Dvojice lokomotiv 740.668+683 sune dne 21. 3. 2003 vápencový vlak z úvratě pod žst. Nučice do stanice.
Z klasického místa na Jenečku byl dne 17. 6. 2004 zachycen vápencový vlak vedený dvojicí 751.066+028. Vozy Falls nejsou prázdné, ale bývají ložené jen přibližně do poloviny. Pěkně „zamračeno“ se udělalo dne 20. května 2005 na Jenečku. Lokomotivy 751.133+163 sunou po horní koleji jenečského trianglu k místu výsypu hlínu z Vítkova, zatímco po trati od Hostivic projíždí dvojice 751.154+382 s vyrovnávkou do Nučic.
Rekonstruovani brejlovci 755.001 a 002 ovládli v roce 2005 vozbu „vápenců“ a na těchto výkonech se s různými přestávkami drží až do současnosti. Dne 2. 2. 2006 projíždí dvojice „pětkáčů“ s Pn 65780 úsek Jeneč – Pavlov. Dvojice 751.382+364 v čele Pn 65591 přijíždí dne 21. 4. 2006 do Hostivice.
Dva nedávné snímky „vápence“: Časně ranní vyrovnávku (dolní snímek) lze zachytit jen pár dnů v roce. Zpožděný odjezd z Kladna bývá spíše výjimkou, takže do Hostivice se přijíždí pravidelně před šestou ranní. Stejně tak i ložený vlak v úseku Lužná-Žatec nenabízí moc šancí k focení (naštěstí oproti papírovým předpokladům se z Lužné obvykle pokračuje již v 19:10). Na snímku z 26. 6. 2006 je zachycen Pn 65780 poblíž Milostína.

Zmíněné výkony byly dlouhá léta doménou dvojiček zamračených (donedávna kralupských, později vršovických), v posledních měsících je však na tento výkon nasazována dvojice prototypových lokomotiv ř. 755. V úseku Kladno – Milostín ještě na postrku vypomáhá další stroj (ř. 751). Vlak bývá obvykle sestaven z 26 – 32 vozů (Falls, Faccs, nebo půl napůl, dříve se objevovala i řada Faccpp).

Dvojice 751.066+147 projíždí 8. března letošního roku s „posilovým“ Pn 65783 zastávkou Dřetovice na trati Kladno – Kralupy nad Vltavou.
751.147 s Vn 56597 míjí cestou z Kralup do Hostivice předvěst stanice Unhošť. Píše se 5. 5. 2006.

Případný další vápencový vlak navíc není až tak výjimečným jevem (hlavně v zimním období). Poměrně často se objevuje 65782/3, který však jezdí z Kladna přes Kralupy a Ústí nad Labem. V jeho čele lze spatřit dvojici kralupských 751 a zpravidla odjíždí z Nučic jako první – hned ráno. Již mezi 9. a 11. pak pokračuje z Hostivice. Tento vlak bývá většinou poloviční, ale ojediněle může dojít i na „maximální variantu“, kdy se z Nučic do Hostivice jede během dne i na čtyřikrát a po spojení v Hostivici pak odjíždějí dvě „dvoudílné“ spoupravy – jedna přes Lužnou a druhá přes Kralupy. K těmto vlakům samozřejmě nemohou chybět vyrovnávky. Ty jezdí rovněž přes Kralupy, obvykle pod číslem 56596/7, přičemž v Hostivici nebo Rudné může dojít ke krátkodobému odstavení. Do Nučic se pak pokračuje s lokomotivami vracejícími se mezi jednotlivými „várkami“ ložených vozů, tedy dopoledne či kolem poledne.

Úsek Smíchov spol. n. – Hostivice

Nákladní doprava se na této trati omezuje prakticky jen na úsek Smíchov – Zličín (vlaky 54542, 54544 a 55441, 55443). Navíc obvyklé zátěže nejsou nijak závratné – 1 až 3 vozy jsou běžným obrázkem – a ani spolehlivost jízd není stoprocentní. Alespoň jeden pár denně (mimo neděli) však jede. Většinou jedou oba, často však v některém směru bez zátěže. V úseku Zličín – Hostivice se nějaký vůz čas od času také odveze, ale jde skutečně o výjimku. Zájemce o případnou fotodokumentaci nutno upozornit na téměř pravidelné náskoky vlaků jedoucích ze Zličína – často více než hodinové. Vlak 55441 odjíždí ze Zličína většinou již mezi 10:30 – 11:30, případně krátce po Os 25900 (cca 12:10). 55443 mívá odjezd ze Zličína obvykle před 16. hodinou. Ranní 54542 směr Zličín jezdívá naopak o něco později – kolem 7:30 ze Smíchova.

Zajímavě vyzdobená 742.393 sjíždí dne 6. 2. 2006 v čele Rn 55441 ze Zličína na Smíchov.
„Manipuláky“ Kralupy – Hostivice

Snad největší úpadek potkal v posledních letech stanici Hostivice. Ještě v roce 2002 byly vedeny dva páry Pn vlaků Kralupy – Hostivice a zpět s dvojčetem zamračených, v Hostivicích bylo běžným obrázkem kolejiště plné vozů, se kterými zde posunovala „domácí“ 742.399. Ta také zajížděla obsluhovat mj. Jeneč (autovozy). Dnes je zde většinou pusto, a nástupci někdejších „Péenek“, tedy dnešní Mn 85111/2 a 85113/0 se sem podívají jen zřídka. Typická podoba těchto vlaků v úseku Kladno – Hostivice, pokud tedy vůbec některý z nich jede, je Lv tam, 1 krytý vůz zpět, či opačně. Občas se na 85110 stahují prázdné autovozy z Jenče, nebo naopak na 85111 či 85113 přijede několik ložených. V Jenči také stále funguje nakládka šrotu, což v praxi vydá na několik málo „Easů“ měsíčně. Naprosto minimální je pohyb v Unhošti a na vlečce v Ruzyni.

Lokomotiva 742.399 při večerní obsluze Jenče dne 13. 6. 2001. Mnohavozový Pn 65538 Hostivice-Kralupy, v čele s dvojicí 751.068+066, projíždí dne 13. 6. 2001 stanici Jeneč.
O necelé dva roky později, 22. 4. 2003, projíždí v čele Mn 85110 kralupská lokomotiva 751.217 úsekem Pavlov – Unhošť, s nyní již nemyslitelnou zátěží z Hostivice. Snímek zachycující lokomotivu 751.239 na Mn 85110 dokládá současné vytížení zdejších manipuláků. Dne 22. 9. 2005 tvoří zátěž jediný vůz – z vlečky v Ruzyni.
Prázdné autovozy z Jenče odváží na Mn 85110 dne 27. 1. 2006 stroj 751.232. Ranní Mn 85111 z Kralup odvěšuje drtivou většinu zátěže v Kladně-Dubí. Na snímku ze 14. 6. 2006 přijíždí do Hostivice s jediným vozem.

O poznání lépe jsou na tom manipuláky v úseku Kladno – Kralupy. Bohužel z hlediska případné fotodokumentace se většina zátěže odveze na časně ranním 85111 z Kralup, a opačně až na večerním 85110. Oba tyto vlaky jezdí prakticky denně. Zátěž bývá značná a tvoří ji typicky prázdné i ložené „Easy“ do/z Kladna-Dubí. Objevuje se například šrot ze všech možných koutů ČR, opačně hlavně ocelové výrobky a polotovary. V menšině jsou vozy z/do stanic ležících na trase Kladno – Rakovník, a jak bylo uvedeno výše, také vozy směr Jeneč a Hostivice.

Opět lokomotiva 751.239, tentokrát zachycená dne 24. 11. 2004 v čele Mn 85113 u Zákolan.

Ale i dopolední 85113 alespoň párkrát do týdne jede, byť obvykle s minimální zátěží 2 až 3 vozů, zatímco 85114 často nejede vůbec.

Časy odpovídají papírovým předpokladům jen zhruba. Mn 85114, pokud jede, tak obvykle kolem deváté z Kladna-Dubí. Mn 85113 mívá odjezd z Kralup mezi 10. a 12. hodinou, ale „úlet“ je samozřejmě možný oběma směry. Do Jenče nebo Hostivice se případně odjíždí až po delším stání v Kladně, obvykle mezi 13–14 hod. Mn 85110, pokud je výchozí již z Hostivice, jezdívá mezi 14. a 15. hodinou, pokud vyjíždí z Jenče, tak spíše později. Dál z Kladna-Dubí na Kralupy se pokračuje až večer. Ranní Mn 85111 se také výjimečně objeví v Hostivici (mezi osmou a desátou), nebo alespoň v Jenči, Mn 85112 pak může jet prakticky kdykoliv během dopoledne, ale nejčastěji nejede vůbec.

Celkovou šanci, že se „něco“ poveze do Jenče či Hostivic, nebo opačně, lze přibližně ohodnotit kurzem 50:50, jízda z Hostivice do Ruzyně (95169/8) je pak opravdu výjimečnou záležitostí.

„Manipuláky“ Kladno – Rakovník

Obsluha stanic v tomto úseku je realizována párem Mn vlaků 85117/6 v trase Rakovník – Nové Strašecí a zpět a Mn 85118/9 v celé trase, s předávkou zátěže mezi kladenskou a rakovnickou lokomotivou v Řevničově. Někdy však dochází k samostatné obsluze Lužné z Rakovníka a ostatních stanic z Kladna, případně se jede jen v úseku Kladno – Řevničov a zpět.

Podvečerní manipulák z Lužné do Rakovníka byl až do grafikonu 2004/2005 každý školní pátek „obohacen“ o přípojný vůz Btn odvěšovaný od R 832. Na snímku z 6. 9. 2002 by byl jistě zajímavý i bez tohoto vozu, díky lokomotivě 721.168 v čele.

Díky nakládce dřeva je poměrně živo v Řevničově, něco málo „vyprodukuje“ i Nové Strašecí, ještě méně pak Stochov a Kamenné Žehrovice.

Spolehlivost jízd je dosti proměnlivá, nejslabší je to asi u Mn 85119 v úseku Rakovník – Lužná – Řevničov. Polední Mn 85116 také nic moc, pokud něco veze, tak většinou jen v úseku Lužná – Rakovník. Jedná se nejčastěji o 1 – 2 vozy Gags z Lužné (dlaždičky), dále se může objevit např. prázdný uhlák z Krupé. Naopak Mn 85117, který vyjíždí z Rakovníka již brzy ráno, bývá hojně využíván k návozu prázdných vozů do Lužné a Řevničova, případně do Nového Strašecí, kam dojíždí kolem 10:30. Objevují se zde však také například cisterny s topným olejem do Nového Strašecí, či uhlí do Krupé. Bohužel ani tento vlak nejezdí denně, ale tak 3 – 4x týdně (v prac. dny).

Mn 85118 jezdívá zpravidla každý pracovní den, kolem 13:00 z Kladna. Zátěž tvoří obvykle prázdné „Gagsy“ do Lužné a Rakovníka, či „Easy“ do Řevničova, v menší míře se vozí dřevo do Stochova a uhlí do Žehrovic. Příjezd do Rakovníka bývá obvykle kolem 17:30.

Na protijedoucím Mn 85119 se pravidelně objevuje několik vozů Eas z Řevničova (dřevo), méně často pak například šamotová hlína z Nového Strašecí (vozy Tdns i jiné). Z Rakovníka se odjíždí zhruba kolem 15:00, často je však tento vlak veden pouze z Řevničova, odkud odjíždí většinou mezi 15:30 a 16:30.

K úplnosti zbývá ještě ranní Mn 95180/1, na kterém se čas od času přiveze uhlí do Kamenných Žehrovic.

Úsek Lužná – Chomutov

Bohužel zde téměř není o čem psát, úsek Březno – Chomutov má jak známo dokonce „zaděláno“ na velké problémy. Vápencový vlak z Nučic projíždí většinu této trasy již za tmy a krom občasné ranní obsluhy Krupé je až po Žatec prakticky mrtvo. Pár Mn 87631/0 ze Žatce do Měcholup a zpět je spíše jen teorií. Pouze krátký úsek Žatec – Březno je využíván převážně k vozbě uhelných vlaků do Řečan (elektrárna Chvaletice) a příslušných Vn. Pro úplnost ještě dodejme „manipulák“ Kadaň – Březno, kromě vápence jediný pravidelný vlak využívající spojku mezi tratěmi 120 a 140 Spořice – Dubina.

Vlaky OKD Doprava

Především díky přepravě uhlí do Kladna-Dubí je v současnosti alespoň kralupská větev „Buštěhradky“ jediným kratičkým úsekem, pro který rozhodně neplatí titulek tohoto článku. Jedná se zejména o dva páry vlaků v trase Světec-Ledvice – Kladno-Dubí a zpět. Soupravy po dvaatřiceti ložených vozech Falls jezdí pod číslem 59631 a 59633. První z nich lze označit jako „denní“ druhý jako „noční“. Zatímco Pn 59633 dojíždí do Kladna-Dubí obvykle v hluboké noci (1:00 – plus mínus hodinka či dvě), Pn 59631 jezdí ve fotitelných časech. Zhruba řečeno – přijíždí mezi 11 a 15 hodinou. Prázdné vozy se odvážejí také nadvakrát a taktéž jezdí jedna souprava v noci (59696) a jedna ve dne – obvykle mezi 13–14 hodinou (59698).

Uhlí se dále vozí také z Ostravy, a to na vlaku 59640/1, který přijíždí do Kladna-Dubí většinou po sedmé ráno. Četnost jízd je o poznání menší (rozhodně se nejezdí denně), i když někdy se objeví i násled. Vyrovnávky do Ostravy odjíždějí z Dubí brzy ráno, mezi pátou a sedmou hodinou. Občas se také zajíždí z Kladna-Dubí do Kamenných Žehrovic, kam se naváží uhlí z Ostravy (pokračování části vlaku 59641). Smíchané s místními „zbytky“ se pak opět odváží do Kladna-Dubí.

Občasným zpestřením, narušujícím zdejší doménu „Wapek“, bývá ucelenka vozů Uacs z Čížkovic. Jezdí pod číslem 69679 (příjezd obvykle kolem 8:00) a nutno říct, že velmi sporadicky. Vodítkem pro případného zájemce o dokumentaci může být jen vyrovnávka, která jezdí téměř na 100% vždy o den dřív (obvykle po poledni z Kladna-Dubí).

Nejprve několik snímků z doby, kdy uhelné a vyrovnávkové vlaky OKDD využívaly trasu přes Lužnou. Na levém obrázku Karla Zemana z 20. 7. 2001 vidíme ve společnosti 720.053 odjíždějící Vn 59682 v Kladně s postrkovým brejlovcem 753.197 Radka Šauera, ještě v původních barvách. Na pravém obrázku stejného autora projíždí „vyrovnávka“ s 740.422+424 lesy u Řevničova. A konečně na spodním snímku ze dne 16. 8. 2002 projíždí uhelný vlak s dvojící 740.424+460 lesním úsekem v okolí Merkovky. V současnosti jsou všechny tyto vlaky vedeny přes Kralupy.
Uhelný vlak ze Světce do Kladna-Dubí vedený dvojicí 740.458+426 míjí dne 20. 2. 2003 tehdy ještě mechanickou „vjezdovku“ do stanice Brandýsek. Současná podoba uhlí ze Světce – dne 19. 2. 2006 projíždí dvojička lokomotiv 753.7 v čele Pn 59631 mezi Brandýskem a Kladnem-Dubí. Na konci dvaatřicetivozové soupravy vypomáhá další dvojče stejné řady.
Dvojice 753.708+713 opouští dne 8. 3. 2006 s ucelenkou „Rajek“ (69679) stanici Brandýsek. Lokomotivy 740.426+404+458 v čele uhleného Pn 59641 z Ostravy do Kamenných Žehrovic dne 9. 6. 2006 poblíž Kladna-Dubí.
Různé...

Zejména v úseku Kladno-Dubí – Kralupy však mohou překvapit i ucelené vlaky ČD. Nejčastěji (i několikrát do týdne) lze natrefit na 20 – 25 vozovou ucelenku vozů Eas (případně v kombinaci s jinými řadami – Es, Res, či jiné „plošiňáky“), ložených ocelovými polotovary, jezdící z Třince pod číslem 60591. Pravidelný příjezd do Kladna-Dubí je až v 19.23, avšak prakticky je možné tento vlak spatřit téměř kdykoliv, a to velmi často během dne. Výjimkou nejsou ani dva vlaky v jednom dni.

1.nsl 60951 z Třince do Kladna-Dubí opouští dne 9. 6. 2006 stanici Brandýsek. V čele dvojice 751.066+167, postrk obstarala 749.182.

Opačným směrem občas vyráží (většinou v noci) vlak 65495 s ocelovými pruty na vývoz přes PPS Frýdlant. Jedná se nejčastěji opět o vozy ř. Eas.

Poměrně vzácným jevem, vyskytujícím se maximálně párkrát do měsíce, jsou i ucelenky polských „malých rajek“ ze stanice Janikowo, ložených uhličitanem sodným. Na našem území obvykle jezdí po trase Lichkov – Kralupy – Kladno – Lužná – Rakovník a nejčastěji je možné natrefit na ně v Kladně, kde bývají i několik dní odstavené. Bohužel obvyklá praxe je taková, že do Kladna vlak přijíždí zpravidla pozdě večer nebo v noci (často v sobotu), a do Rakovníka pokračuje po několika dnech v naprosto libovolném čase, velice často však opět až pozdě večer.

Polská „soda“ projíždí jednoho dubnového rána roku 2006 úsekem Stochov – Nové Strašecí se stroji 751.232 a 031 v čele. foto Petr Špirk

Jedním z hlavních „artiklů“ tratě Praha – Chomutov bývaly donedávna uhelné vlaky z Kamenných Žehrovic, které po ukončení těžby nahradila opačná vozba ostravského uhlí v podání OKDD na zdejší vlečku k dalšímu zpracování (viz výše). Zastihnout na trati 120 či v okolí uhelný vlak v režii ČD je opravdový svátek.

Uhlí z Kamenných Žehrovic ve vozech OKD svážejí „berty“ 751.066+166 pod skalami v pražských Hlubočepích. foto Jan Bonev, 13. 11. 2005

Z dalších zajímavých přeprav lze zmínit vozbu produktů společnosti SKV z Prahy-Zličína na Smíchov a dále k odběratelům nebo ke zkoušení. V současnosti takto cestují zejména jednotky S-Bahnu pro SBB a nové osobní vozy pro ČD. Přepravy jsou zcela nepravidelné a „když už něco jede“, často se až neuvěřitelně dlouho čeká na vhodný okamžik součinnosti lokomotiv a zaměstnanců ČD, pracovní doby na vlečce SKV a volné cesty na nepříliš propustném úseku Smíchov – Zličín. Více najdete v odkazech ze záhlaví článku.

Jediným úsekem „Buštěhradky“ zcela bez pravidelné nákladní dopravy je pražský úsek mezi Ruzyní, Dejvicemi a centrem města. I sem ale příležitostně zavítá nákladní vlak. Důvodem bývají delší výluky na „Semmeringu“, kdy jsou některé Rn na Zličín převedeny právě přes Dejvice.

Silně skomírající úsek Lužná – Žatec zcela výjimečně oživí vojenské transporty, zpravidla s cílovou či výchozí stanicí v Trnovanech.

Jeden z takových transportů míjí v deštivý podvečer 3. února 2004 „mechaniky“ v Krupé. Na postrku lokomotivě 750.338 vypomáhá chomutovská kolegyně 750.326. foto Karel Zeman

Jízdní řády většiny vlaků naleznete v tabulkách pod následujícími odkazy:

Zobrazit na celou obrazovku


diskuse k článku

založit diskusi

související diskuse

„Buštěhradka“ a okolí