naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 27. 3. 2020
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2020
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » „buštěhradka“ a okolí – 2006/2007

„Buštěhradka“ a okolí – 2006/2007

text a neoznačené foto: Jarda Dostál
vloženo: 18. 6. 2007

V návaznosti na necelý rok starý článek přinášíme další souhrn postřehů z nákladní dopravy na trati č. 120 a v jejím okolí. Bezesporu nejvýznamnější novinkou v této oblasti bylo znovuzprovoznění úseku Hostivice – Středokluky, již popisované v samostatných článcích (viz zde). Ačkoli tento „nový“ úsek nepatří historicky k Buštěhradské dráze, jeho otevření ovlivnilo provoz v okolí, a tak následující řádky budou trochu i o něm. Pro úplnost nemůžeme vynechat ani vlaky směřující do Středokluk z opačné strany.

Další velkou událostí bylo otevření přeložky úseku Březno u Chomutova – výhybna Spořice, kde však za běžných okolností mnoho nákladních vlaků nepotkáme.

„Vápenec“ Nučice – Březno – Kadaň

Tradiční „nučické vápence“ byly po většinu sledovaného období již spolehlivě v režii řady 755, nasazení zamračených bylo spíše výjimkou. Dlouhodobější výpadek ř. 755 nastal až v průběhu dubna, a poté opět v květnu. V souvislosti s výměnou za letohradskou dvojici ř. 751 se na těchto výkonech vyskytují „zamráči“ i nyní. Podrobněji se tomuto tématu věnuje článek Přehlídka lokomotiv na vápenci, následující řádky ho doplňují a aktualizují.

Zavedené časy jak vyrovnávek, tak ložených vlaků, se nijak nezměnily, takže z tohoto pohledu není k dříve uvedenému co dodat. Novinkou je zpravidelnění zimního „posilového“ vlaku Pn 65782/3, který byl v loňském grafikonu veden jen podle potřeby. Letos má jezdit každý pracovní den a sobotu, ovšem praxe je podobná jako loni – jezdí velmi často, avšak ne denně. Po zprovoznění tratě č. 121 (od 20. 12. 2006) je tento vlak v úseku Hostivice – Kralupy nad Vltavou veden místo přes Kladno přes Podlešín, a to teoreticky v odpoledních hodinách. Časy odjezdu z Nučic však v praxi zůstaly stejné jako loni, tedy spíše ráno (obvykle jako první várka, přičemž z Hostivic se pokračuje většinou již kolem poledne.

Oproti papírovým předpokladům využívají tuto poněkud komplikovanou trasu i vyrovnávky (Vn 56596/7), které mají pravidelně jezdit po trati č. 093 přes Kladno (ve většině případů se tak i skutečně děje). Časy těchto vlaků lze těžko odhadovat, často však opouštějí Kralupy již v brzkých ranních hodinách a do Hostivic dojíždějí ráno až dopoledne. Z Hostivic pak vozy pokračují tradičně mezi loženými várkami do Nučic. Potěšitelné je, že tyto vlaky jezdí (byť s menší intenzitou) i mimo plánované zimní období.

Pestrý byl provoz vápencových vlaků během výluky způsobené napojováním přeložky u Spořic. Vozy do Března jezdily klasicky na Pn 65780, zatímco vozy pro Kadaň využívaly variantních tras přes Podlešín či Kladno a Kralupy, a to mnohdy v netradičních časech.

V počátcích provozu řady 755 na vápencích poměrně běžný obrázek, v poslední době velká vzácnost. Dne 2. 11. 2006 se na Pn 65780 sešly stroje 755.001 a 751.382. O den později zde byla zachycena další rarita. Posilový Pn 65782 sice v zimním období jezdí často, většinou však v dřívějších časech. Do konce provozu tohoto vlaku přes Kladno zbývalo v té době posledních pár týdnů.
Na dalším snímku, z prvního únorového dne, se již Pn 65782 představuje na obnoveném úseku poblíž vjezdového návěstidla odbočky Jeneček. V čele je dvojice 751.167+154, postrk obstarala 749.039.
„Dvě mouchy jednou ranou“ zvládla dne 22. 2. 2007 lokomotiva 749.182, která se „zátěží“ pro Mn 85111 přivěšenou k Vn 56597 projíždí stanicí Jeneč. Stejný vlak po úvrati v Hostivicích a výměně strojů směřuje do Rudné a Nučic.
Během jarní výluky u Spořic jezdil vápenec odděleně. Na levém snímku vezou tradiční stroje v tradičních časech vozy do Března, vpravo pak kralupská dvojička 751.166+147 odváží z Hostivic odklonovou trasou vozy s vápencem pro Kadaň, netradičně ve večerních hodinách. Oba snímky byly pořízeny 30. března 2007 u Jenče.
Několik dubnových a květnových týdnů bylo prozatím asi nejdelším souvislejším obdobím výpadku řady 755 na „vápencích“. Jako záskok tu bylo možno potkat stroje dosti netypických čísel. Dne 20. 4. 2007 to byla dvojice 749.181 a 751.004 zachycená na Jenečku.
Dvojice 751.095+092 na snímku z 27. 4. 2007 opouští Kamenné Žehrovice. 9. června 2007 přijíždí v prvních slunečních paprscích do Rudné 751.080. foto Jan Bonev
Na posledním snímků na téma „vápenců“ se představují 751.092+364 nedaleko žst. Lužná u Rakovníka. foto Jan Bonev
Středokluky

Spolu s posilovým vápencem začaly nově zprovozněný úsek tratě 121 využívat i vlaky s leteckým palivem jezdící z Německa přes přechody Cheb a Česká Kubice do Středokluk. Jedná se výhradně o nepravidelné vlaky s frekvencí cca 0–2x týdně, a s možným příjezdem do Středokluk prakticky kdykoliv. Poslední dobou se zdá, že se tyto přepravy poměrně ustálily, a to na počtu dvou vlaků týdně, s příjezdem do Středokluk nejčastěji na přelomu pracovního týdne, tj. přibližně v rozmezí čtvrtek až sobota. Obvykle v noci dojíždí tyto vlaky do Prahy, a v závislosti na délce prostoje na Smíchově pak pokračují nahoru „Semmeringem“ a dále do Středokluk. Prázdné soupravy však mohou být trasovány přes Podlešín a Kralupy.

Zvláště pro příznivce „chrochtajících strojů“ je právě trať přes Podlešín patrně tou nejatraktivnější v okolí. Převažují obvykle čtrnáctivozové soupravy cisteren z Kaučuku, na které stačí dvě lokomotivy (vlaková a postrk). Dále se objevují cisternové vlaky z přechodu Děčín. Ty mívají kolem dvaceti (3 lokomotivy) nebo až čtyřiadvaceti vozů (4 lokomotivy).

Pokud jde o časy, je nutné vzít v úvahu, že na trati č. 121 „nezaclánějí“ osobní vlaky, takže teoreticky může jet cokoliv kdykoliv. I tak lze ale vysledovat určité pravidelnosti. Z vlaků jezdících za světla vykazují patrně největší spolehlivost polední prázdné cisterny (Pn 65514), i když ani ty nejezdí stoprocentně denně. Nicméně většinou jedou, a navíc poměrně přesně ve svých časech. Plné cisterny jezdívají zejména v „mrtvějších“ obdobích převážně v noci (Pn 65517), při troše štěstí však lze natrefit i na denní vlak (obvykle s příjezdem do Středokluk v poledních až odpoledních hodinách). Naopak v obdobích se zvýšenou spotřebou leteckého paliva (a to se právě nyní rozbíhá) se mohou objevit i tři vlaky denně (z toho dva za světla) a příslušně vyšší počet vyrovnávek.

Další pravidelnou komoditou je cement, směřující sem z Německa přes přechod Děčín, obvykle v 25-vozových soupravách vozů Uacs. Bohužel tyto vlaky (Pn 47347), jakož i vyrovnávky (Vn 47358), jezdívají až na výjimky v hluboké noci. Naprostou novinkou je pak cement z Dětmarovic, od červnové změny „zpravidelněný“ jako noční Rn 50543/55042, nicméně jezdící „jak to vyjde“.

Populární „sušenkový expres“ (NEx 50501) obvykle doráží do cíle své cesty s železnou pravidelností kolem 6:30. Zpět (NEx 55000) odjíždí také s nevelkým rozptylem – mezi 14. a 15. hodinou.

Manipulační vlaky na této trati (Mn 8516x) lze téměř bez nadsázky označit za pouhé „trasy pro přesun strojů“.

Dne 9. 6. 2007 se v čele cisteren z Ingolstadtu (přechod Č. Kubice) předvedly stroje 751147+167. Na snímku míjejí odjezdové mechaniky na kladenském zhlaví stanice Jeneč. Vzpomíka na cisternové vlaky z Polska (přechod Lichkov), které zde momentálně nepotkáme. Snímek byl pořízen 22. 9.2006 před vjezdem do Noutonic.
Jednou z mála jistot na trati č. 121 je z pohledu fotografa Nex 55000. Na snímku opouští dne 19. 4. 2007 Zákolany. Dvojice 751.232+154 projíždí dne 20. 4. v čele půl dne zpožděného Pn 47347 pod Budčí.
Na stejném místě se o hodinku později předvedla 749.039 s cisternovým Pn 65573 z Kaučuku. Zajímavým zpestřením se v poslední době staly cementové vlaky z Dětmarovic. Snímek zachycuje první z těchto přeprav dne 26. 4. 2007 v čase „denních cisteren“ před Noutonicemi.
I takovouto zátěž lze v případě Mn 85163 považovat za úspěch. Na snímku ze dne 12. 4. 2007 stoupá tento vlak z Noutonic k Tuchoměřicím.
Jeneček

Nejživěji za poslední dlouhé roky bylo zejména v podzimním období roku 2006 na jenečském trianglu. Odvoz zeminy z Nového spojení v té době dosahoval nebývalých objemů a tak se v některých týdnech pravidelně objevovaly i dva vlaky denně. Na prvním z nich se střídaly nejčastěji vršovické „zamráči“, druhý byl v režii řady 740 OKDD. Po skončení těchto přeprav neosiřel triangl nadlouho, neboť začátkem listopadu bylo stejné místo využito jako složiště štěrku pro opravu nedaleké tratě č. 121. Rovněž počátek března 2007 znamenal opětovné oživení přeprav hlíny, byť jen na několik dní.

Čilý ruch na jenečském trianglu dne 7. 9. 2006 – 751.382 přiváží do Hostivic vápencový Pn 65781, zatímco se v povzdálí sype zemina. Jak dokládá druhý snímek, toho dne s nečekanou lokomotivou v čele.
Další dvojice snímků ze dne 22. 9. 2006 dokumentuje provoz „hlíny“ v nejsilnějších dnech. První vlak obstaraly „zamračené“ 751.364 a 382, druhý přivezla dvojička 740.414+460.
Téměř jako v čele „opravdového vlaku“ na „opravdové trati“ působila dne 12. 10. 2006 dvojička 740.460+458 OKDD. Kolejnice zde sice v té době byly lesklejší, než na mnohé běžně provozované trati, ovšem výkolejka, která je zde mimo záběr, na této spojce (prozatím?) zůstává... Na pravém snímku ze dne 3. 11. 2006 je zachycena prázdná souprava od štěrku, vracející se z trianglu nejprve do Hostivic, a po úvrati do Bíliny.
Manipuláky v okolí Kladna

Zde je téměř vše při starém. Na rameni Kralupy nad Vltavou – Kladno – Hostivice zajišťují obsluhu vlaky Mn 85110 až 85114, prakticky ve shodných časech jako loni. Velké množství zátěže se objevuje na vlaku Mn 85110 a Mn 85111 v úseku Kladno-Dubí – Kralupy a opačně. Případná minimální zátěž do Hostivice nebo Jenče se většinou vozí na ranním Mn 85111, málokdy na odpoledním Mn 85113. Opačně se většinou využívá k odvozu vlaku Mn 85110. Jeho běžnou zátěž v tomto úseku však obvykle představuje jeden vůz z Hostivic. Nejmenší spoleh je již tradičně na Mn 85112, přičemž Mn 85114 na tom není o moc lépe. Využíván je většinou k odvozu prázdných vozů z Kladna-Dubí, a to v případě jejich většího nahromadění. Auta do Jenče se staly již vzácnou výjimkou, v nejbližší době lze údajně očekávat také konec zdejšího šrotiště. Jen velmi ojediněně se objeví i vůz do/z Prahy-Ruzyně. Lepší vytížení těchto vlaků lze očekávat alespoň v rámci probíhající výluky na trati č. 093.

Mn 85110 vezoucí kromě jednoho vozu Habbillns z Hostivic ještě něco navíc je spíše vzácností. Dne 30. 3. to byly dva vozy z jenečského šrotiště. V posledních paprscích slunce lze zachytit Mn 85110 v úseku Kladno-Dubí – Kralupy. „Větší než malá“ porce vozů zde naopak bývá téměř jistotou. Brandýsek, 12. 4. 2007
Na dobu zmíněné výluky byla z Mostu do Kralup zapůjčena lokomotiva 750.079. Na snímku pomáhá na postrku „zamračeným“ na Mn 85112 při průjezdu Jenčí. S uvedeným „manipulákem“ má společné pouze číslo a čas, zátěž tvoří polské uhlí do Kamenných Žehrovic. foto Jan Bonev, 17. 6. 2007

V úseku Kladno – Rakovník zůstává pár Mn 85118/9, mezi Rakovníkem a Novým Strašecím pak dále pár Mn 85117/6. Kromě tradičního dřeva z Řevničova (v posledních měsících však jeho nakládka silně skomírá, přesněji řečeno již dosáhla bodu nula), či Gagsů z a do Lužné a Rakovníka, se občas objevují vozy Faccs, Eas či Tdns z Nového Strašecí (šamotová hlína), opticky snad v mírně větším množství než loni. Nárazově se objevují vozy se dřevem ze Stochova či Kamenných Žehrovic, doplněné občas cisternami s topným olejem do Nového Strašecí (v případě většího počtu vozů mohou jet separátně). Spolehlivost jízd popisovaných vlaků je, pokud jde o časy, v rozumných mezích, zátěž je však dosti proměnlivá – výjimkou bohužel nejsou jízdy samotné lokomotivy, či odřeknutí vlaku v určitém úseku, zejména nyní, v souvislosti s výpadkem řevničovské nakládky, která byla až do zimy jasným „tahounem“ zdejší nákladní dopravy (například se odtud ve velkém vozilo do Ptení, ale byly zaznamenány i přepravy v rámci známé akce „dříví do lesa“ – do Chřibské). Ranní pár Mn 85124/5 Kladno -Stochov a zpět bývá občas využívaný k obsluze Kamenných Žehrovic.

Topný olej z Bratislavy do Nového Strašecí přiváží dne 30. 4. na Mn 85117 lokomotiva 742.115. Stejný stroj odvezl tentýž den i Mn 85116, který byl zachycen s typickou skladbou vozů po odjezdu z Lužné směr Rakovník.
Mn 85117 projíždí 4. 7. 2006 kolem legendární hlásky Merkovka. Zátěž tvoří vozy pro Řevničov a Nové Strašecí.
Stejná sorta vozů, ovšem z druhé strany od Kladna, na Mn 85118 míří dne 19. 1. 2007 k Rozdělovu.

Zajímavým oživením manipuláků se v létě 2006 staly přepravy pracích prášků ve vozech Gags z Rakovníka na vlečku Maersk poblíž Hostivic. V úseku Rakovník – Kladno se většinou jezdilo v dopoledních hodinách (jako seperát), z Kladna do Hostivic pokračovaly vozy na jinak zcela nevytíženém pravidelném Mn 85113. Zajímavé jsou návraty vozů na Mn 85110, kde se přeci jen objevuje i další zátěž (z Hostivic a Jenče, případně i z Ruzyně), takže při dobré konstalaci se Mn 85110 opět podobá plnohodnotnému vlaku. Zpočátku značná frekvence těchto přeprav však postupně slábla, počátek roku 2007 byl ve znamení útlumu, ale například během dubna bylo na vlečkové koleji u Hostivic opět plno. Vozy bývají v poslední době řazeny do pravidelných Mn, tedy odpoledne dojedou na 85119 do Kladna a druhý den pokračují na 85111 do Hostivic.

Prášky z Rakovníka do Hostivic opouštějí dne 5. 9. 2006 Kladno. Podobu pětivozových „ucelenek“ měly tyto přepravy pouze v počátečním období, nyní lze většinou potkat pouze dva až tři „Gagsy“.

Opravdu výjimečná sestava vlaku Mn 85110 zahrnovala dne 3. 5. 2007 po jednom vozu z Ruzyně a Jenče, a čtyři vozy z Hostivic, z toho tři prázdné „Gagsy“ právě od rakovnických prášků.
Různé...

Polská soda do Rakovníka si stále zachovává pověst nevyzpytatelného vlaku, většinou však přijíždí tradičně během víkendu z Lichkova nyní samozřejmě z Meziměstí) do Kladna, odkud pokračuje (většinou po několikadenním odstavení, nejčastěji v noci) do Rakovníka. Variantně se tato přeprava může obejít bez odstavení a vlak v těchto případech projíždí rovnou do Rakovníka, případně může být souprava odstavena v jiné stanici.

Patrně kvůli uzavření přechodu Lichkov (a zdlouhavější trase přes Meziměstí) dojíždí v posledních týdnech „Janikosoda“ do Kralup místo večer až ráno. Naskýtá se tak šance zachytit ji na trati do Kladna v denních hodinách. Brandýsek, 9. 6. 2007
Kuriozní situaci ukazuje tato dvojice obrázků z Kladna-Rozdělova. Na levém polské uhlí směřuje do Kamenných Žehrovic a dále na deponii u dolu Schöller. Ihned po příjezdu do Žehrovic vyráží opačným směrem další uhelný vlak, tentokrát odkloněný Rn 59631 OKDD. foto Jan Bonev, 17. 6. 2007

V lednu 2007 se objevilo relativně větší množství uhelných vlaků z Polska do Kamenných Žehrovic (jinak se jedná o dosti ojedinělé přepravy), tamtéž se stále nárazově naváží uhlí z Ostravska v režii OKDD. Na podzim 2006 bylo možno potkat ojedinělou „ucelenku“ obilí do Rakovníka. Stejnou vzácností byl i listopadový vlak šrotu z Rakovníka do Ostravy přes Lužnou a Kralupy v režii, v těchto končinách velice exotického, dopravce ODOS. Známou raritní záležitostí se stala také přeprava tahačů do Jenče (viz článek Nové Scanie si vyzkoušely jízdu vlakem). S minimální intenzitou stále jezdí i železo z Kladna-Dubí do Polska přes Frýdlant v Čechách. Čest tak zachraňují již pouze ucelené vlaky s ocelí z Třince do Kladna-Dubí, jezdící v některých obdobích prakticky denně, v jiných méně často. Pravidelný příjezd do Kladna-Dubí kolem sedmé hodiny večerní nemusí být stoprocentně dodržován, protáhnout se může až do nočních hodin, případný násled pak může přijet kdykoliv.

Pokud jde o provoz na „Semmeringu“, pokračuje téměř úplné mrtvo mezi Zličínem a Hostivicemi (narušované občasným průjezdem některého z výše popisovaných vlaků a nebo novou tramvají z plzeňské Škody v režii Viamontu (viz článek Kolejová vozidla na kolejích) a „proměnlivo“ v úseku Smíchov-Zličín. V samotném Zličíně pokračuje sestupná tendence na vlečce Vamar – nyní prakticky jen občasná nakládka vozu s nábytkem do západní Evropy. Rovněž obrat na vlečce SKV sestává nyní prakticky výhradně z expedice kolejových vozidel na vlastních kolech, většinou formou zvláštních vlaků – blíže například zde. Zdá se, že větší šance na nějakou zátěž „nahoru“ bývá na ranním Rn 54542 (příjezd kolem 8:30 na Zličín), opačně spíše na odpoledním Rn 55443 (kolem 15:30 ze Zličína).

V polovině dubna se objevovalo větší množství zátěže z Třince do Kladna Dubí. Dne 12. 4. 2007 tak dvojče 751.166+167 muselo stihnout během dopoledne odvézt 2. nsl Pn 50541 do Kladna-Dubí (snímek vlevo), přes Kladno si zajet do Hostivic pro vápenecový Pn 65782, přes Podlešín jej odvézt do Kralup, odkud pak navečer odvezlo pravidelný Pn 50541 (snímek vpravo).
Vlaky OKDD

Jinou, a mnohem veselejší kapitolou, zůstávají naštěstí vlaky OKDD z/do Kladna-Dubí. Co do spolehlivosti a pravidelnosti jízd jednoznačně nadále dominují uhelné vlaky ze Světce (Rn 59631 a 59633) a k nim příslušné vyrovnávky (Vn 59696 a 59698). Denní pár lze tak z hlediska fotografa označit téměř za „tutovku“. Naopak co do počtu vozů bývají zajímavé „megavlaky“ z Ostravy (Rn 59641), na kterých lze kromě tradičních „Wapek“ vídat také vozy různých jiných řad. Často i více než 40vozový vlak se čtyřmi i pěti lokomotivami nebývá výjimkou. Frekvence jízd těchto vlaků je však relativně malá, ani v uhelné sezóně nejezdí zdaleka denně, v létě pak naprosto ojediněle. Časy příjezdu tohoto vlaku se různí, spíše však bývá o něco zpožděn (1–3 hodiny, někdy i více). Vyrovnávka (Vn 59690) pak jezdívá v různých časech od brzkého rána až do poledních hodin. Výčet doplňují také již tradiční, leč velmi nejisté ranní „cibule“ z Čížkovic (Pn 69679), případně z Berouna (Pn 69611), jakož i další víceméně nárazové přepravy souprav různých vozů.

Rn 59641 z Ostravy do Kladna-Dubí projíždí dne 22. 9. 2006 úsekem Zákolany-Dřetovice. 753.713 veze 5. 4. 2007 na Pn 69611 prázdné vozy z Berouna do Kladna-Dubí. Na tomto vlaku bývá možno spatřit též prázdné vozy z Německa (přechod Česká Kubice), případně ložené „Rajky“ taktéž z Berouna.
Druhou z popisovaných podob vlaku Pn 69611 zachycuje poslední snímek z 28.4.2007.

Jízdní řády popisovaných vlaků, které je ovšem v duchu předchozího textu nutno brát s příslušnou rezervou, najdete pod níže uvedenými odkazy.



diskuse k článku

založit diskusi

související diskuse

„Buštěhradka“ a okolí