naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 27. 3. 2020
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2020
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » cesty vápence

Cesty vápence

Při vyslovení slov „vápno“, „šutry“, „Kadaně“, „Března“ nebo jednoduše „vápenec“ se jak drážním provozním zaměstnancům na trase této přepravy, tak řadě fotografů vybaví jeden z nejznámějších nákladních vlaků současnosti, vedený beze zbytku v dieselové trakci. Přestože historie této přepravy není příliš dávná, tvoří dnes poslední pravidelnou relaci mezi stanicemi Hostivice – Kladno – Žatec, na v minulosti přetížené Buštěhradské dráze.

Jak to začalo

Okolnosti vzniku je možno hledat ve změně politického režimu v roce 1989. Větší důraz na ochranu životního prostředí zejména v průmyslem zkoušeném severočeském kraji znamenal rozběhnutí programu odsíření tepelných elektráren, včetně dvou obřích energetických zdrojů – elektráren Prunéřov (EPRU) a Tušimice (ETU) společnosti ČEZ, a.s. Tyto patří mezi tři největší tepelné elektrárny v České republice, a v tehdejší době se značně podílely na znečištění ovzduší.

Elektrárna Tušimice I pochází z roku 1964 a v současné době již není v provozu. Její mladší sestra Elektrárna Tušimice II, se čtyřmi 200MW bloky, zprovozněna v letech 1973–1974. Rozléhá se přímo u dobývacího prostoru Doly Nástup Tušimice. Primát největší teplené elektrárny pak drží komplex Prunéřov. Elektrárna Prunéřov I s šesti 110MW bloky byla dokončena v letech 1967 až 1968. V rozpětí let 1987 až 1992 prošly čtyři bloky rozsáhlými rekonstrukcemi a zbývající dva byly odstaveny. Elektrárna Prunéřov II s pěti 210MW bloky byla postupně uvedena do provozu v letech 1981 až 1982.

Elektrárny jsou umístěny přímo v centru těžby, v severočeské hnědouhelné pánvi, v blízkosti města Kadaň. Jejich jména jsou památkou na zaniklé obce Tušimice a Prunéřov, které ustoupily postupující těžbě. Zásobování energetickým uhlím probíhá u ETU přímo pásovými dopravníky z dolu Nástup Tušimice. Do EPRU je uhlí dodáváno po vlečce s krátkou dovozovou vzdáleností. Obě elektrárny jsou propojeny rozsáhlým vlečkovým kolejištěm, napojeným na veřejnou železniční síť u stanic Březno u Chomutova na trati č. 124 a Kadaň-Prunéřov (trať č. 140). Severočeské doly, kam patří dobývací prostor Nástup Tušimice, včetně společnosti SD-Kolejová doprava, která provozuje dopravu na elektrárenských vlečkách, jsou dceřinými firmami společnosti ČEZ, a.s.

Hledá se vápenec pro odsíření

Pro odsíření elektráren byla zvolena technologie „mokré vápencové vypírky“. Zjednodušeně řečeno se vhodný vápenec rozemele, vytvoří se z něj mokrá suspenze, do které se zachytává oxid siřičitý (SO2) z kouřových spalin z hnědého uhlí. Vedlejším produktem absorbovaného SO2 je sádrovec, který je následně zahušťován a odvodňován, případně dále využíván jako materiál ve stavebnictví.

Výstavba odsíření obou elektráren byla plánována na léta 1994 až 1997. V předstihu bylo nutno zajistit vhodný zdroj energovápence. Společnost ČEZ, a.s. proto provedla v roce 1993 akvizici Dolů Mořina v Českém krasu. Později se zjistilo, že menší frakce vápencového kameniva není pro účely odsíření vhodná; byla proto v roce 1994 společně s firmou Českomoravský cement a.s. založena dnešní společnost – Lomy Mořina spol. s r.o., v níž vlastní ČEZ a.s. 51% podíl. Druhý společník ze skupiny HeidelbergCementGroup se ve společném podniku stará o využití podsítného (menší frakce kameniva) pro stavební účely (k výrobě cementu).

V Provozu Mořina, v lokalitě Čeřenka, se dobývá kvalitní vápenec s obsahem více než 85 % CaCO3 (uhličitanu vápenatého). Pro odsiřovací účely je zpracován jako kamenivo frakce 16/105 mm. Lom leží v severní části chráněné krajinné oblasti Český kras, cca 2 km od hradu Karlštejn. V okolí se nacházejí pozůstatky po předchozím dobývání vápence, zejména známé a turisticky atraktivní lomy Velká a Malá Amerika.

Lomy Mořina jsou vybaveny vlečkou. Dnešní vlečková trať je úsekem bývalé Kladensko-nučické dráhy (KND). Vlečka z dolů Mořina do stanice Hořelice je dlouhá 12,5 km a vznikala postupně v letech 1858 (zprovoznění KND) až 1908, kdy byla vystavěna krátká kolejová spojka mezi stanicemi Hořelice a železniční stanicí Nučice na veřejné železniční síti (trat č. 173). Do roku 1968 vlečku provozoval podnik SONP Kladno. Na počátku devadesátých let minulého století došlo ke značnému útlumu provozu na vlečce a v letech 1991–92 zůstávala třeba celý měsíc bez provozu.

Šance pro železnici

Máme tedy zdroj i cíl přepravy vybavený vlečkami, vzdušnou čarou vzájemně vzdálený přes 80 km. Požadované množství suroviny je při plném výkonu elektráren 400–500 tisíc tun vápencového kameniva ročně, což jsou téměř ideální vstupy pro využití potenciálu železniční nákladní dopravy. O provozu přes 60 plně naložených kamiónů s kamením denně, z části po okresních silnicích, snad ani nikdo neuvažoval.

Přirozená (nejkratší) trasa vede po tratích č. 122, 120, 124 a 140. Z Nučic přes Rudnou u Prahy do stanice Hostivice, dále na Kladno, Lužnou u Rakovníka, Žatec do stanice Březno u Chomutova (zde na vlečku přechází zátěž pro Elektrárnu Tušimice). Do koncové stanice Kadaň-Prunéřov se zbývající zátěž dostane přes Odbočku Dubina. Délka trasy (mimo vlečkové úseky) je pro přepravy do Elektrárny Tušimice 112 km, do Prunéřova potom 132 km.

Na mapce tratí je zvýrazněna pravidelná trasa vápencových průběžných i vyrovnávkových vlaků v úseku (Lomy Mořina) - Nučice - Březno u Chomutova/Kadaň-Prunéřov. Na mapce tratí je zvýrazněna pravidelná trasa vápencových průběžných i vyrovnávkových vlaků v úseku (Lomy Mořina) – Nučice – Březno u Chomutova/Kadaň-Prunéřov.

Pro představu by roční dodávka vápence pro obě elektrárny vyplnila půdorys fotbalového stadionu do výšky 25 m nebo vlak tvořený všemi za rok naloženými vozy by zaplnil celou trasu přepravy – z Nučic do Kadaně-Prunéřova (vlak by byl dlouhý přes 130 km).

Na jaře roku 1993 se tedy na vlečce do Lomů Mořina začíná blýskat na lepší časy. Aby byl objem přepravy zvládnutelný, bylo nutno modernizovat rozhodující stroje a zařízení, včetně generální opravy vlečky a rozšíření kolejiště v lomu Mořina. Dále byla vybudována nová expedice pro nakládku vagónů včetně velkoobjemových expedičních zásobníků.

Vápence vyrážejí

V průběhu let 1995–1997 dochází k postupnému zprovozňování odsiřovacích zařízení jednotlivých bloků obou elektráren. Víceméně nenápadně, zpočátku jako ojedinělé 13vozové ucelené soupravy, začíná přeprava vápenců. V grafikonech vlakové dopravy (GVD) pro roky 1994/95/96 (změna jízdního řádu tehdy probíhala na přelomu května a června) je pro vápencové vlaky zaveden Pn 65696/7 v trase Nučice – Hostivice – Žatec – Kadaň, s četností jízdy podle potřeby. Hmotnost vlaku je do 1 500 tun a náležitosti tvoří dvě lokomotivy řady 751. Ze stanice Hostivice má po oba roky odjíždět po 20. hodině a do cíle cesty dorazit po půlnoci. O pravidelnosti se tehdy nedalo mluvit.

Od GVD 96/97 je navíc přidán do plánu vlakotvorby vyrovnávkový vlak. Vn 56593 z Kadaně má vyrážet po půlnoci, pokračovat v trase přes Žatec, Lužnou u Rakovníka, Kladno a Hostivici a před šestou hodinou ranní dorazit do Nučic. Vlak má hmotnost 500 tun, jezdí mezi úterkem a sobotou a má být veden vlakovou a postrkovou lokomotivou řady 751. Sudý, ložený vlak, má nově číslo Pn 65692, jedná se již o vlak pravidelný, odjezd z Hostivice se posouvá před 19. hodinu a příjezd do Kadaně okolo 23. hodiny. V dnešním pojetí šlo o jednu „várku“, lokomotivy jsou řazeny stejně jako u vyrovnávky.

Od změny GVD 1997/98, kdy je prakticky dokončena výstavba odsíření obou elektráren, jsou již zavedeny vápencové vlaky dva, včetně shodného počtu vyrovnávek. Vlak Pn 65690 vyráží z Nučic okolo 13. hodiny, po 16. opouští Kladno a okolo 22. hodiny přijíždí do Kadaně. Druhý vlak Pn 65692 ho následuje z Nučic před 18., z Kladna po 20. hodině a do Kadaně doráží po půlnoci. Oba vlaky jezdí jen v pracovní dny. O vozbu se starají lokomotivy 2x 751 (papírově také 2x 753). Také zpět vyrážejí dva vlaky – Vn 56591 po deváté z Kadaně, s příjezdem na Kladno okolo 15. hodiny a před 19. hodinou v Nučicích, druhá vyrovnávka Vn 56593 z Kadaně okolo 18. hodiny, na Kladně okolo 3. hodiny noční a nad ránem v Nučicích. Vyrovnávky jezdí mimo neděli a pondělí. Stále, tak jako v předchozích letech, se nakládá převážně do vozů Faccs, méně do starších Wap a Sav.

S obdobným scénářem probíhá přeprava vápenců i na přelomu milénia. Pro přepravu vápenců je potřeba čtyř lokomotiv řady 751, drobně se posouvají časy příjezdů a odjezdů všech čtyř vápencových vlaků. Jeden pár (Pn 65690/Vn 56591) obsazuje PJ Rakovník, druhý (Pn 65692/Vn 56593) PJ Kladno. Více než grafikonovými časy odjezdu se uskutečněný jízdní řád řídil časem střídání lokomotivních čet, které byly v prvním případě v Lužné u Rakovníka (tedy SLČ Lužná u Rakovníka), ve druhém na Kladně, v obou případech v 6 a 18 hodin.

25. 9. 1997 posunuje přímo u nákladiště Lomů Mořina lokomotiva z vlečkové flotily - stroj 726.505. Ve stejný den, při nedostatku vlečkových lokomotiv řady 740, vystavovaly ČD pro mořinskou vlečku mimo turnusové vápencové stroje 751 další vozidlo stejné řady. Přes den operovalo pouze na vlečce, když na ní  najelo s první vyrovnávkou a odjíždělo s druhým Pn. Snímek stroje 751.166 pochází z nitra vlečky, ze stanice Kuchař.
25. 9. 1997 posunuje přímo u nákladiště Lomů Mořina lokomotiva z vlečkové flotily – stroj 726.505 (snímek vlevo). Ve stejný den, při nedostatku vlečkových lokomotiv řady 740, vystavovaly ČD pro mořinskou vlečku mimo turnusové vápencové stroje 751 další vozidlo stejné řady (pravý snímek). Přes den operovalo pouze na vlečce, když na ní najelo s první vyrovnávkou a odjíždělo s druhým Pn. Snímek stroje 751.166 pochází z nitra vlečky, ze stanice Kuchař. 2x foto Martin Boháč
Před stanicí Hořelice se představuje 13. 2. 1997 vlečkový stroj 740.668. Zanedlouho s vyrovnávkou podjede trať č. 173 směrem k Mořině. Před stanicí Hořelice se představuje 13. 2. 1997 vlečkový stroj 740.668. Zanedlouho s vyrovnávkou podjede trať č. 173 směrem k Mořině. foto Martin Boháč Záběr z 25. 9. 1997 ukazuje setkání strojů 751 ve stanici Nučice. V popředí zapřažené 751.363 a 751.009, vlevo pak 751.167 a za ní schovaná 751.088. Dobu před 15 lety dokreslují také osobní automobily. Záběr z 25. 9. 1997 ukazuje setkání strojů 751 ve stanici Nučice. V popředí zapřažené 751.363 a 751.009, vlevo pak 751.167 a za ní schovaná 751.088. Dobu před 15 lety dokreslují také osobní automobily. foto Martin Boháč
Z počátků pravidelného provozu vápencových vlaků (jaro 1997) pochází  záběr ve stanici Rudná u Prahy, odkud vápenec po úvrati odjíždí pod vedením strojů 751.068 a 751.184. Z počátků pravidelného provozu vápencových vlaků (jaro 1997) pochází záběr ve stanici Rudná u Prahy, odkud vápenec po úvrati odjíždí pod vedením strojů 751.068 a 751.184. foto Radim Říha
30. 6. 1997 je připraven ve stanici Hostivice vápencový vlak v čele se stroji 751.009 a 751.221. Vápencové kamenivo je loženo mimo vozů Faccs i do starších Sav. 30. 6. 1997 je připraven ve stanici Hostivice vápencový vlak v čele se stroji 751.009 a 751.221. Vápencové kamenivo je loženo mimo vozů Faccs i do starších Sav. foto Martin Boháč Dne 22. 4. 1998 se o vozbu vápenců staraly stroje 751.219 a poslední stroj ověřovací série 751.007. Ve stanici Hostivice čeká na spojení se svou kolegyní 751.219 a následný odjezd ve směru Kladno. Dne 22. 4. 1998 se o vozbu vápenců staraly stroje 751.219 a poslední stroj ověřovací série 751.007. Ve stanici Hostivice čeká na spojení se svou kolegyní 751.219 a následný odjezd ve směru Kladno. foto Martin Boháč
Při odjezdu ze stanice Hostivice vzniknul snímek lokomotiv 751.219 a 751.007, jak téměř před 15 lety, 22. 4. 1998, vyrážejí na putování po Buštěhradské dráze v čele vápencového Pn Nučice - Kadaň. Při odjezdu ze stanice Hostivice vzniknul snímek lokomotiv 751.219 a 751.007, jak téměř před 15 lety, 22. 4. 1998, vyrážejí na putování po Buštěhradské dráze v čele vápencového Pn Nučice – Kadaň. foto Martin Boháč
Zajímavou epizodou byla na sklonku 90. let přeprava minerálek v krytém voze mezi Vojkovicemi nad Ohří a areálem firmy Rhenus v Nučicích. Vůz vhodně využíval trasy vápence, když se "svezl" na vyrovnávce i druhém loženém vlaku. Na snímku hned za lokomotivou 751.145 na vjezdu do Hostivice s Pn 65693. Píše se 7. 9. 1999.
Zajímavou epizodou byla na sklonku 90. let přeprava minerálek v krytém voze mezi Vojkovicemi nad Ohří a areálem firmy Rhenus v Nučicích. Vůz vhodně využíval trasy vápence, když se „svezl“ na vyrovnávce i druhém loženém vlaku. Na snímku hned za lokomotivou 751.145 na vjezdu do Hostivice s Pn 65693. Píše se 7. 9. 1999. foto Martin Boháč
Petr Kapoun zachytil 7. června 1999 ve stanici Unhošť vápencový vlak pod taktovkou strojů 751.108 a 751.021. Petr Kapoun zachytil 7. června 1999 ve stanici Unhošť vápencový vlak pod taktovkou strojů 751.108 a 751.021. Na Odbočce Jeneček se přestavuje 28. 2. 2000 sestava 751.092 a 751.155. Zatímco v současnosti používané vozy Falls budí při pohledu ze stejného úhlu dojem, že jsou prázdné, ve starším typu Sav vápenec naopak vyniká. Na Odbočce Jeneček se přestavuje 28. 2. 2000 sestava 751.092 a 751.155. Zatímco v současnosti používané vozy Falls budí při pohledu ze stejného úhlu dojem, že jsou prázdné, ve starším typu Sav vápenec naopak vyniká. foto Petr Kapoun
Asi nelze spočítat, kolikrát byl ve své téměř 20leté historii vápenec zdokumentován. Mezi nejčetnější záběry patří pohled z náspu traťové spojky na trati Rudná u Prahy - Středokluky, v místě křížení s Buštěhradskou dráhou. Ten z 24. 4. 2000 ukazuje v čele Pn lokomotivy 751.066 a 751.092. Asi nelze spočítat, kolikrát byl ve své téměř 20leté historii vápenec zdokumentován. Mezi nejčetnější záběry patří pohled z náspu traťové spojky na trati Rudná u Prahy – Středokluky, v místě křížení s Buštěhradskou dráhou. Ten z 24. 4. 2000 ukazuje v čele Pn lokomotivy 751.066 a 751.092. foto Jindřich Volf
Před zastávku Pavlov zvěčnil vápencový Pn 19. 9. 2001 pod vedením strojů 751.155 a 751.166 Jiří Růžička.
Před zastávku Pavlov zvěčnil vápencový Pn 19. 9. 2001 pod vedením strojů 751.155 a 751.166 Jiří Růžička.

Na snímku z 15. dubna 2000 se na Odbočce Jeneček představuje přípřež strojů 751.021 a 751.221. foto Jiří Růžička
Na snímku z 15. dubna 2000 se na Odbočce Jeneček představuje přípřež strojů 751.021 a 751.221.

Do doby hromadného rušení Nex, Sn a Pn vedených v trakci 700 spadá i neúspěšný pokus Odboru kolejových vozidel ČD o převedení vápencových přeprav co nejvíce pod troleje, ve snaze o úsporu nafty. Vlaky byly v krátkém období vedeny z Kladna do Kralup nad Vltavou a dále přes Ústí nad Labem do stanic určení. Díky výlukám při stavbě I. tranzitního koridoru docházelo k odklonu vlaků, kdy byla trasa loženého vlaku z Kralup nad Vltavou do Všetat a dále vpravo podél Labe v elektrické trakci. Prázdné vlaky byly vedeny přes Lysou nad Labem a Prahu-Smíchov a po trati č. 173 do Nučic. Došlo však k totálnímu rozkladu oběhů, kdy se soupravy nedostaly včas k nakládce a experiment skončil návratem k tradiční, prověřené trase.

Následně byla z iniciativy provozní skupiny tehdejšího Obchodně-provozního ředitelství Praha upravena technologie provozu, která ušetřila potřebu hnacích vozidel i potřebu personální. Soupravy již ze stanice Hostivice nejezdily k elektrárnám samostatně, ale v Hostivici došlo ke spojení do delší soupravy, která pokračovala na Kladno se dvěma lokomotivami. Na úsecích Kladno – Milostín a Žatec – Březno u Chomutova vypomáhal postrk. Podrobnější popis následuje v kapitole Současná technologie provozu.

Střídání stráží u hnacích vozidel

Po téměř deseti letech provozu, v červenci 2005 přebírají po řadách 749/751 otěže přepravy vápenců prototypy remotorizovaných „brejlovců“ řady 755. Když Odbor kolejových vozidel Českých drah vybíral turnus, ve kterém by bylo možno řádně prověřit spolehlivost modernizovaných strojů, padla volba právě na TS 701 tehdejší Provozní jednotky Kladno. Průměrný denní proběh byl okolo 270 km.

V roce 2005 slouží pro přepravu vápenců kmenový Pn 65780 s odjezdem z Nučic po 14. hodině (první „várka“ je již předsunuta v Hostivici), který po spojení do soupravy s parametry 2 400 t a 450 m vyráží mezi 15.-16. hodinou na Kladno a zde doplněný o postrk odjíždí v podvečer do stanic určení. Příjezd do Kadaně je uvažován okolo 23. hodiny. Podle potřeby je potom zaváděn posilový Pn 65782 v trase Nučice – Hostivice – Kladno – Kralupy na Vltavou – Ústí nad Labem – Chomutov – Kadaň, s odjezdem z Hostivice před 17. hodinou, s hmotností 1 250 t a délkou 250 m. V úseku Hostivice – Kralupy nad Vltavou se o přepravu stará některé z kralupských dvojčat řady 751.

Kmenová vyrovnávka Vn 57593 jede v trase přes Žatec, má typickou délku 450 m, z Kadaně vyjíždí po půlnoci, s příjezdem do Nučic před sedmou hodinou. Také posilový vlak má svojí vyrovnávku Vn 56597, která vyráží z Kadaně před půlnocí s příjezdem okolo 8. hodiny do Nučic. U kmenového vlaku zůstává provozní technologie shodná do současnosti, trasy posilového vlaku se několikrát mění.

V lednu 2009 mají premiéru a postupem času pak zcela opanují vápencové vlaky lokomotivy řady 753.7. Dřívější provozní ošetření v lokomotivním depu Praha Vršovice se po vzniku společnosti ČD Cargo a nasazení řady 753.7 přesouvá do SOKV Ústí nad Labem. V roce 2010 dochází opět k přečíslování, resp. k návratu k číslům vlaků z let 1997/98.

Současná technologie provozu

Trasa vlaku začíná po naložení vozů na nákladišti v Mořině. Nakládka probíhá v pracovních dnech do výsypných vozů Falls, resp. Faccs (pro elektrárnu Tušimice). Typická délka soupravy je 16 vozů, rozmezí potom 13–17. Na vlečce dlouhodobě operují modernizované stroje 740.668 a 740.863 v mnohočlenném řízení, které se starají o přepravu ve dvanáctikilometrovém úseku do stanice Hořelice. Na vlečce, provozované Lomy Mořina, je rušno zejména ráno a dopoledne.

V bývalé stanici Kladensko-nučické dráhy – Hořelicích, která je nyní úvraťová, dochází k předávce vlaků mezi vlečkařem a společností ČD Cargo. Souprava je pomocí dvou obsazených lokomotiv řady 753.7 vytažena po kolejové spojce do stanice Nučice, kde přípřežní stroj objíždí soupravu, aby se připravil na následnou úvrať ve stanici Rudná u Prahy. Po úvrati pokračuje souprava do stanice Hostivice, kam vlak přijíždí typicky mezi 10. a 12. hodinou. Po tomto předsunu zátěže se obě lokomotivy obvykle strojově vrací do Hořelic, aby převzaly druhou „várku“. Další vlak je stejnou technologií dopraven do stanice Hostivice, kde dochází ke spojení obou souprav do „výsledného“ vlaku Pn 65690, včetně jeho třetí úvrati.

Souprava má obvykle 32 vozů a dvojče 753.7 s více než 2 400tunovou soupravou vyráží ve vhodné mezeře mezi hustou osobní dopravou ve směru Kladno (mezi 13.-16. hodinou). Zde dochází ke střídání strojvedoucích; po dvoumužné denní směně následuje jednomužná noční. Vlak je dále opatřen postrkem pro úsek Kladno – Milostín, resp. km 73,5. Tento výkon obstarává lokomotiva ze zálohy stanice Kladno-Dubí. Turnusována je zde řada 753.7, nezřídka se však můžeme setkat i s dosluhující řadou 751 či stroji 755. Souprava po 18. hodině vyráží z Kladna do stanic určení, jimiž jsou Březno u Chomutova a Kadaň-Prunéřov. Dalším postrkem, podle provozní situace jedním nebo dvěma stroji řady 742, je vlak doplněn v úseku Žatec – Březno u Chomutova.

První dorazí zásilka pro elektrárnu Tušimice, pro kterou je cílovou stanicí Březno u Chomutova. Zbytek vlaku pak pokračuje do stanice Kadaň-Prunéřov, ležící v těsné blízkosti elektrárny Prunéřov. Vzhledem k poměru velikostí energobloků jsou „Kadaně“ o polovinu četnější než „Března“. Na elektrárenských vlečkách přebírá vozy společnost SD-Kolejová doprava. Zanedlouho startuje zpět s typicky 32 vozy vyrovnávka Vn 56561, příjezd na Kladno bývá před 6. hodinou, dochází ke střídání a nástupu denních strojvedoucích. Do Hostivice přijíždí Vn kolem 6:30 a záhy pokračuje do Nučic.

Popisovaná technologie platí pro většinu pracovních dnů, kdy probíhá odvoz dvou „várek“. V sobotu většinou jezdí pouze jedna várka, naložená na Lomech Mořina v předchozích dnech (v období silnějších přeprav dvě várky i v sobotu). V neděli se pouze vrací vyrovnávka, souprava zůstane do pondělí odstavena ve stanici Hostivice a stroje většinou záhy odjíždějí na provozní ošetření do SOKV Ústí nad Labem. Znovu se do oběhu zapojí v Kadani.

V zimním období nebo před plánovanou dlouhodobou odstávkou (většinou celozávodní dovolená) je v Lomech Mořina připravována i třetí a výjimečně i čtvrtá „várka“. Ta je po vytažení turnusovými stroji z Nučic odstavena v Hostivici, kde vyčká do pozdní noci na příjezd chomutovského dvojčete strojů 742, které přivážejí „třetivárkovou“ vyrovnávku. Zakrátko (např. mezi 22.-23. hodinou) s nimi ložený vlak pokračuje jako Pn 65692 do stanice určení, většinou pro Elektrárnu Prunéřov, kam přijíždí po půlnoci.

V minulých letech bývala třetí várka z Hostivice dále trasována přes Středokluky a Podlešín do Kralup nad Vltavou a dále podél Labe do Ústí nad Labem a severočeskou magistrálou do Kadaně-Prunéřova. Ještě dříve se pro posilové vápence využívala pro přepravu do Kralup nad Vltavou trasa přes Kladno a Brandýsek.

Objízdné trasy

Zajímavostí jsou odklonové trasy vápenců při výlukách na pravidelné trase. Pokud probíhaly stavební práce v úseku Lužná u Rakovníka – Březno u Chomutova, většinou se využívalo trasy přes Kladno a Kralupy nad Vltavou a dále podél Labe a Ohře – tedy v trase, po které jezdily i posilové vlaky. Podobně i v případě trasy z Hostivice přes Středokluky a Podlešín, pokud se výluky konaly v úseku Jeneč – Kladno. V minulosti došlo i na další trasy. Např. z Nučic byly v květnu 2005, při výluce v úseku Rudná u Prahy – Odbočka Jeneček ložené vlaky svezeny (po spádu) přes Rudnou u Prahy do stanice Praha-Smíchov a po trati Praha-Smíchov – Praha-Zličín – Hostivice zpět do trasy. Taková trasa dnes není možná z důvodu nízké zatížitelnosti trati v úseku Rudná u Prahy – Praha-Smíchov, kde platí omezení hmotnosti 18 tun na nápravu. Při výlukách mezi Kladnem a Lužnou u Rakovníka došlo v roce 2011 na trasu Nučice – Beroun – Rakovník. Trať č. 173 „Hrbatá“ dostála svého jména a odklonové vlaky s jednou várkou (16 vozů) musely být v úseku Nučice – Beroun vedeny se čtyřmi činnými stroji řady 753.7/742.

Na pozadí záběru vápencového vlaku se představuje silueta nádražní budovy stanice Kladno. Snímek Petra Kapouna pochází ze 16. 5. 2003 a ukazuje stroje 751.065 a 751.066, zcela vlevo pak 751.068. Na pozadí záběru vápencového vlaku se představuje silueta nádražní budovy stanice Kladno. Snímek Petra Kapouna pochází ze 16. 5. 2003 a ukazuje stroje 751.065 a 751.066, zcela vlevo pak 751.068. Na dalším záběru dotváří vápencový vlak Pn 65780 krajinu po odjezdu ze  stanice Unhošť. Dne 11. srpna 2003 byly v čele stroje 751.028+751.219. Na dalším záběru dotváří vápencový vlak Pn 65780 krajinu po odjezdu ze stanice Unhošť. Dne 11. srpna 2003 byly v čele stroje 751.028+751.219. foto Petr Kapoun
Za vjezdovým návěstidlem do stanice Hostivice se 5. 8. 2004 představují v čele vozů Faccs lokomotivy 751.219 a  751.154. Za vjezdovým návěstidlem do stanice Hostivice se 5. 8. 2004 představují v čele vozů Faccs lokomotivy 751.219 a  751.154. foto Daniel Pavlíček 17. 3. 2005 se blíží vápencová vyrovnávka k cíli své cesty, když opouští stanici Kladno se stroji 751.166 a 751.167. 17. 3. 2005 se blíží vápencová vyrovnávka k cíli své cesty, když opouští stanici Kladno se stroji 751.166 a 751.167. foto Daniel Pavlíček
Dalším kultovním místem je záběr vápencového vlaku s mechanickými návěstidly stanice Krupá. Dne 28. 5. 2005 se v čele Pn 65780 představují stroje 751.364 a 751.382. Dalším kultovním místem je záběr vápencového vlaku s mechanickými návěstidly stanice Krupá. Dne 28. 5. 2005 se v čele Pn 65780 představují stroje 751.364 a 751.382. foto Petr Kapoun
Snímek z 30. května roku 2005 ukazuje lokomotivy 751.166 a 751.221, jak se v čele vápencového Pn začínají šplhat po pražském Semmeringu do stanice Hostivice, když přetím Pn sjelo z Rudné u Prahy po trati č. 173 do stanice Praha­Smíchov. Jeden z mnoha zajímavých odklonů vápenců zachytil svým objektivem Jindřich Volf.
Snímek z 30. května roku 2005 ukazuje lokomotivy 751.166 a 751.221, jak se v čele vápencového Pn začínají šplhat po pražském Semmeringu do stanice Hostivice, když přetím Pn sjelo z Rudné u Prahy po trati č. 173 do stanice Praha­Smíchov. Jeden z mnoha zajímavých odklonů vápenců zachytil svým objektivem Jindřich Volf.
Ač kalendářně vrcholí zima a vozbu vápenců dávno opanovala řada 755, všechno je jinak. Vápencový vlak Pn 65780 vezou 15. ledna 2007 stroje 749.224 a 751.031 a místo sněhové pokrývky je na polích v okolí Jenče nevlídná oranice. Ač kalendářně vrcholí zima a vozbu vápenců dávno opanovala řada 755, všechno je jinak. Vápencový vlak Pn 65780 vezou 15. ledna 2007 stroje 749.224 a 751.031 a místo sněhové pokrývky je na polích v okolí Jenče nevlídná oranice.
V mezistaničním úseku Nové Strašecí - Řevničov byl zachycen Pn 65780 20. 6. 2005 pod vedením strojů 751.066 a 751.382. V mezistaničním úseku Nové Strašecí – Řevničov byl zachycen Pn 65780 20. 6. 2005 pod vedením strojů 751.066 a 751.382. foto Petr Kapoun "Berty" 751.004 na postrku a 749.181 v čele Pn 65591 se blíží 20. dubna 2007 ke stanici Hostivice-Litovice. „Berty“ 751.004 na postrku a 749.181 v čele Pn 65591 se blíží 20. dubna 2007 ke stanici Hostivice-Litovice. foto Petr Kapoun
"Kouřovými efekty" zatraktivnilo vápencové kamenivo snímek Daniela Pavlíčka z průjezdu Pn 65780 před zastávkou Kačice. O přepravu se 24. 5. 2007 postaraly stroje 751.092 s 751.364.
„Kouřovými efekty“ zatraktivnilo vápencové kamenivo snímek Daniela Pavlíčka z průjezdu Pn 65780 před zastávkou Kačice. O přepravu se 24. 5. 2007 postaraly stroje 751.092 s 751.364.

Vápencový Pn 65780 ze stanice Unhošť pod vedením strojů 751.092 a 751.364. Přípřežní stroj má před sebou poslední rok „života“, který skončil po nehodě u Netřeby 14. 5. 2008. foto Daniel Pavlíček, 24. 5. 2007
Ve čtvrtek 24. 5. 2007 se rozjíždí vápencový Pn 65780 ze stanice Unhošť pod vedením strojů 751.092 a 751.364. Přípřežní stroj má před sebou poslední rok "života", který skončil po nehodě u Netřeby 14. 5. 2008.
Trojice "zamračených" ujíždí s Pn 65780 před bouřkou z Kamenných Žehrovic. Stroje 751.176+080 na čele doplňuje postrková 749.218. Trojice „zamračených“ ujíždí s Pn 65780 před bouřkou z Kamenných Žehrovic. Stroje 751.176+080 na čele doplňuje postrková 749.218. foto Jan Bonev Poloviční sobotní souprava zastavuje před výpravní budovou v Lužné u Rakovníka se stroji 751.092+364 v čele. Poloviční sobotní souprava zastavuje před výpravní budovou v Lužné u Rakovníka se stroji 751.092+364 v čele. foto Jan Bonev, 16. 6. 2007
O dva dny později vidíme u Kačice pro změnu lokomotivy 751.176 a 092. O dva dny později vidíme u Kačice pro změnu lokomotivy 751.176 a 092. foto Jan Bonev, 18. 6. 2007 Vděčným cílem fotografů jsou kulisy odjezdových mechanik na unhošťském zhlaví stanice Jeneč. 23. 7. 2007 daly vyniknout Pn 65780 taženému stroji 751.382 a 751.092. Vděčným cílem fotografů jsou kulisy odjezdových mechanik na unhošťském zhlaví stanice Jeneč. 23. 7. 2007 daly vyniknout Pn 65780 taženému stroji 751.382 a 751.092. foto Jan Bonev
V sobotním odpoledni 15.11.2008 se o přepravu kratší soupravy vápence do elektrárny Tušimice v čele vlaku Pn 65780 starají stroje 751.089 a 751.148, zde u kultovní předvěsti stanice Jeneč. V sobotním odpoledni 15. 11. 2008 se o přepravu kratší soupravy vápence do elektrárny Tušimice v čele vlaku Pn 65780 starají stroje 751.089 a 751.148, zde u kultovní předvěsti stanice Jeneč.
Jedno z posledních nasezení řady na 751 na vápencích proběhlo v závěru roku 2008. Jednalo se o stroje 751.089 a 751.095. Právě tento byl 29. 12. 2008 v čele první várky vápence při vjezdu do stanice Hostivice. V dnešní době je možno potkat lokomotivy 751 pouze na postrku v úseku Kladno - Milostín. Na sklonku roku 2008 odváží stroj 751.089 vyrovnávkový vlak do Nučic, když opouští Odbočku Jeneček. Mimo záběr mu na postrku asistuje 751.095.
Jedno z posledních nasezení řady na 751 na vápencích proběhlo v závěru roku 2008. Jednalo se o stroje 751.089 a 751.095. Právě tento byl 29. 12. 2008 v čele první várky vápence při vjezdu do stanice Hostivice (levý snímek). Na pravém snímku veze stroj 751.089 vyrovnávkový vlak do Nučic, když opouští Odbočku Jeneček. Mimo záběr mu na postrku opět asistuje 751.095. V dnešní době je možno potkat lokomotivy 751 pouze na postrku v úseku Kladno – Milostín.
V letech 2006 až 2009 byly vedeny posilové vápencové vlaky v trase Hostivice - Podlešín - Kralupy nad Vltavou - Chomutov - Kadaň-Prunéřov. Druhý červencový den roku 2009 se o přepravu Pn 65783 postaralo dvojče 751.154 s 219. Vlak projíždí prostor zastávky Jeneč, kde právě skončila výstavba železničního mostu přes obchvat obce Jeneč.
V letech 2006 až 2009 byly vedeny posilové vápencové vlaky v trase Hostivice – Podlešín – Kralupy nad Vltavou – Chomutov – Kadaň-Prunéřov. Druhý červencový den roku 2009 se o přepravu Pn 65783 postaralo dvojče 751.154 s 219. Vlak projíždí prostor zastávky Jeneč, kde právě skončila výstavba železničního mostu přes obchvat obce Jeneč.
O slovo se hlásí řada 755. Ve stanici Unhošť, s typickou architekturou nádražních budov buštěhradské dráhy,  8. 5. 2008 jediní dva zástupci řady  755 s označením 755.001 a 002 křižují  v čele ranní vyrovnávky Vn 57593 s osobní dopravou. O slovo se hlásí řada 755. Ve stanici Unhošť, s typickou architekturou nádražních budov buštěhradské dráhy, 8. 5. 2008 jediní dva zástupci řady 755 s označením 755.001 a 002 křižují v čele ranní vyrovnávky Vn 57593 s osobní dopravou. foto Jan Bonev Několik minut po osmé hodině večerní míjí nezaměnitelné lokomotivy s Pn 65780 hlásku Deštnice. Naopak krátce před soumrakem – několik minut po osmé hodině večerní – míjí nezaměnitelné lokomotivy s Pn 65780 hlásku Deštnice. foto Jan Bonev
V celé své délce se představuje "bezwapkový" Pn 65780 při odjezdu ze stanice Unhošť. Záběr Jana Boneva je datován 7. 3. 2008. V celé své délce se představuje „bezwapkový“ Pn 65780 při odjezdu ze stanice Unhošť. Záběr Jana Boneva je datován 7. 3. 2008.
Téměř na pět let se staly "tváří" vápenců stroje 755.001 a 755.002. Dne 31. 3. 2009 byly zachyceny po průjezdu Pn 65780 Odbočkou Jeneček, jak se vzdalují nadjezdu na v té době již řadu let nesjízdné traťové spojce mezi Rudnou u Prahy a Středokluky. Téměř na pět let se staly "tváří" vápenců stroje 755.001 a 755.002. Dne 31. 3. 2009 byly zachyceny po průjezdu Pn 65780 Odbočkou Jeneček, jak se vzdalují nadjezdu na v té době již řadu let nesjízdné traťové spojce mezi Rudnou u Prahy a Středokluky. Od druhé poloviny roku 2009 panují na vápencových vlacích stroje řady 753.7. Na snímku z 19. 4. 2010 tlačí stroj 753.769 první várku vápenců při odjezdu ze stanice Rudná u Prahy. Od druhé poloviny roku 2009 panují na vápencových vlacích stroje řady 753.7. Na snímku z 19. 4. 2010 tlačí stroj 753.769 první várku vápenců při odjezdu ze stanice Rudná u Prahy.
Zvuk "vysavačů" v čele vlaku ještě  občas doplňuje tradiční "chrochtání" alespoň na jeho konci. Na snímku pracuje 3. 6. 2011 lokomotiva 751.154 na postrku vápencové soupravy poblíž obce Ruda. Zvuk „vysavačů“ v čele vlaku ještě občas doplňuje tradiční „chrochtání“ alespoň na jeho konci. Na snímku pracuje 3. 6. 2011 lokomotiva 751.154 na postrku vápencové soupravy poblíž obce Ruda. foto Jan Bonev
Závěrečným záběrem je možno vychutnat podvečerní atmosféru kraje chmelnic, za (dnes již bývalou) hláskou Deštnice, kde je na bývalém dvoukolejném úseku dokumentován tradiční vápencový vlak Pn 65690. 8. července 2011 se o jeho vozbu postarala dvojice 753.751 a 753.755. Závěrečným záběrem je možno vychutnat podvečerní atmosféru kraje chmelnic, za (dnes již bývalou) hláskou Deštnice, kde je na bývalém dvoukolejném úseku dokumentován tradiční vápencový vlak Pn 65690. 8. července 2011 se o jeho vozbu postarala dvojice 753.751 a 753.755.
Výhled

Zásoby vápence v Lomech Mořina jsou dostačující po celou dobu životnosti obou elektrárenských komplexů. U elektrárny Prunéřov I se předpokládá provoz do roku 2018. V důsledku zpřísnění emisních limitů daných Směrnicí 2010/75/EU zde bude nutno od roku 2015 snížit výkon. Na elektrárně Prunéřov II proběhne do roku 2014 modernizace tří z pěti stávajících bloků. Při něm dojde k navýšení výkonu z 210 MW na 250 MW. Životnost bloků je vázána na zásoby lomu Důl Nástup Tušimice, přibližně k roku 2036. Na zbylé dva bloky dopadne stejně jako u EPRU I kvůli emisním limitům od roku 2015 výkonové omezení s předpokládaným ukončením provozu k roku 2018. Konečně na elektrárně Tušimice II je dokončován retrofit posledních dvou bloků a i tyto budou v provozu k horizontu 2036 ve vazbě na Důl Nástup Tušimice. Součtový instalovaný výkon zmíněných elektráren tak poklesne ze současných 2 290 MW na 1 750 MW nejpozději po roce 2020.

Společnost ČEZ, a.s., vlastnící zdroj i cíl přepravy, uvažuje prostřednictvím dceřiné společnosti SD-Kolejová doprava o převzetí samotné přepravy do vlastní režie. K tomu by mělo dojít ve druhé polovině letošního roku. „Vápence“ z Mořiny do Kadaně píší letos již devatenáctý rok své historie a bude jistě zajímavé sledovat vývoj této přepravy i nadále.

Článek vyšel také v magazínu Provoz 2/2012 webu lokomotivy.net.

Autor děkuje všem, kteří přispěli ke zrodu článku a uvítá další informace, postřehy a připomínky k tématu na adrese provoz@lokomotivy.net.