mapa stránek | kontakt | tisk | K-report

VÝPRAVNÍ BUDOVA 16/H

aneb málo známá kapitola železniční historie
Novinky

13. 10. 2018, 16:26
Doplněna historická fotografie Mladé Boleslavi města

10. 10. 2018, 7:46
Doplněny dvě fotografie z Mladé Boleslavi města.

8. 10. 2018, 20:16
Doplněny fotografie z Holic, Skutče a jedna netradiční z Mladé Boleslavi města

Novinky v diskusi

gotthans
4. 4. 2018, 22:34
RE Petr Bílý: Dobrý večer....

Bílý Petr
26. 3. 2018, 0:44
Dobrý den, pečlivě jsem pročetl...

gotthans
7. 7. 2017, 18:0
RE Pavel Čáp: Samozřejmě máte...

Nové obrázky

Výpravní budova v krátkém období mezi zahloubením kolejiště a vlastní demolicí. Budova krátce po dokončení. V té době nesla stanice název Mladá Boleslav místní nádraží/Jungbunzlau Lokalbahnhof Výpravní budova v krátkém období mezi zahloubením kolejiště a vlastní demolicí. Interiér atypické haly v budově s dobovou plastikou, odkazující na zdejší výrobu automobilů

Editorial

© Jan Götthans, 2010–2018
jan.gotthans@seznam.cz

Úvodem

ŽluticeTěm, kteří pravidelně cestují vlakem, jistě neunikla skutečnost, že některé nádražní budovy jsou si podobny jako vejce vejci. Typizace projektů přinášela v prvé řadě snižování nákladů na pořízení budovy, následně byla i jakousi vizitkou jednotlivých soukromých železničních společností. Poté, co začaly vznikat menší společnosti místních drah, i ony byly vedeny stejnými cíli a ve většině případů se přiklonily při stavbě svých budov k typizovaným výkresům. Tyto stránky pojednávají o výpravní budově 16/H, která se začala objevovat na místních tratích v předlitavské části bývalého Rakousko-Uherska počátkem devadesátých let 19. století. Do vypuknutí první světové války bylo potom vybudováno nejméně 90 budov, které leží na území několika nástupnických států podunajské monarchie; zatím jsou známy v Itálii, Slovinsku, Rakousku, České republice, Polsku, Ukrajině a Rumunsku.

PoštornáNež si představíme jednotlivé železniční stanice, kde se tento typ budovy nachází, pokusme se alespoň o několik obecných vět. Poté co skončilo období výstavby hlavních tratí i první období výstavby místních drah ve znamení soukromého kapitálu, dostaly se koleje do všech oblastí státu, které skýtaly pro dráhu solidní příliv zákazníků. V období od počátku devadesátých let 19. století se však již začaly objevovat projekty, u kterých výnosnost vložených investic nebyla až tak jistá a pro budování dalších drah tak bylo třeba veřejných prostředků, které byly poskytovány v různých formách, které se v jednotlivých zemích navíc často lišily.

DoupovPrvní zevšeobecnění pro tuto budovu tedy zní, že byla postavena především na tratích, kde stát či země garantovaly čistý výnos vložených investic, či jiným způsobem přispěly na vybudování dráhy. Druhým rysem je, že budova byla postavena v rámci dotyčné místní dráhy na významnějších místech. Třetím rysem je, že tyto místní dráhy si většinou udržely svoji provinční úroveň až do dnešních dní. Až na výjimky (Žďár nad Sázavou, Hausleiten /Rakousko/) se nevyšvihly mezi hlavní dráhy; na druhou stranu jich bylo též poměrně málo zrušeno. S tím souvisí i skutečnost, že až na ojedinělé výjimky (Pergine /Itálie/, Žďár nad Sázavou, Stefanešty /Ukrajina/) budova nebyla nikde adaptována tak, že by zásadně změnila svůj vzhled.

Budova se na rozdíl od jiných lokálkových typů nenachází na žádných hlavních tratích, pokud samozřejmě pomineme některé odbočné stanice, ze kterých vycházely místní dráhy (např. Doudleby nad Orlicí, Jičín, Brezovica /Slovinsko/ apod.)

Vzhledem k tomu, že se známé budovy nacházejí v několika nástupnických státechch bývalé rakousko-uherské monarchie (resp. její předlitavské části, jak je zmíněno výše) a dostupnost archivních materiálů je poměrně komplikovaná, těžko může být zde uvedený seznam stanic s budovou typu 16/H úplný. Budu proto vděčný za každou informaci, která by dále uvedený přehled doplnila, či opravila. Rovněž tak budu vděčný za poskytnutí archivních či jiných zajímavých fotografií této budovy.