mapa stránek | kontakt | tisk | K-report

VÝPRAVNÍ BUDOVA 16/H

aneb málo známá kapitola železniční historie
Novinky

27. 3. 2020, 17:38
Doplněny další typové výkresy budovy.

25. 3. 2020, 11:22
Doplněny fotografie řady českých i zahraničních budov, upraveny odkazy na externí weby.

21. 3. 2020, 18:11
Přidány současné fotografie ze stanic Prachatice, Rožmitál pod Třemšínem, Kremsmünster-Stift, Stadl Paura a historické z Kácova.

Novinky v diskusi

gotthans
24. 11. 2019, 20:9
RE M.Navrátil: Navazuji na...

Martin Navrátil
6. 11. 2019, 8:23
Byla na vašich stránkách řeč o...

gotthans
4. 4. 2018, 22:34
RE Petr Bílý: Dobrý večer....

Nové obrázky

Výpravní budova na pohledu od kolejí. Výpravní budova na pohledu od kolejí. Výpravní budova na pohledu od kolejí. Výpravní budova na pohledu z přednádraží.

Editorial

© Jan Götthans, 2010–2020
jan.gotthans@seznam.cz

Obecně

Diskuse > Diskuse o budovách > Obecně >

Autor Příspěvek
Jan Götthans
správce
24. 11. 2019, 20.09
RE M.Navrátil: Navazuji na soukromé e-maily, které jsme si vyměnili. O normáliích XXXIII/H resp. III/H samozřejmě vím, ale doposud se mi nepodařilo zjistit, jaký je v nich rozdíl oproti 16/H. Tedy mimo oněch pavilonků a evtl.chybějící verandy. Vzhledem k tomu, že si v této oblasti nejsem vůbec jist, raději jsem se na stránkách nepouštěl na tenký led a tuto otázku neotvíral. Zajímavé rovněž je, že „arabské“ označení 16/H se používalo i na lokálkách garantovaných Zemí Českou, kde převažovalo „římské“ číslování budov.
Martin Navrátil
89.203.*.*
6. 11. 2019, 08.23
Byla na vašich stránkách řeč o normálii XXXIII/H Zemského výboru? To je výpravní budova totožného vzhledu, která má při pohledu od kolejí vlevo přístavek. Je to příklad Blatné a dalších u nás známých budov, které se běžně uvádějí jako 16/H státních drah. Nakonec i budova v hlavičce webu (Mutěnice?) nejspíš není 16/H, ale XXXIII/H. V číslování Zemského výboru se pak budova 16/H uvádí jako III/H. A ještě ke Žďáru na Moravě a údajně jediné zdvojené budově 16/H. V rakouském Schlöglmühlu (mezi Glognitz a Semmeringem vlevo od trati stojí nedávno opravený zřejmě "dům pro zaměstnance" a to je něco velmi podobného jako Žďár. Neví něco o této stavbě, resp. jak vypadá z odvrácené strany? Díky.
Jan Götthans
správce
4. 4. 2018, 22.34
RE Petr Bílý: Dobrý večer. Vzhledem k tomu, že otázka se netýká obsahu těchto stránek, odpověděl jsem Vám na ni v samostatném osobním e-mailu.
Bílý Petr
82.117.*.*
26. 3. 2018, 00.44
Dobrý den, pečlivě jsem pročetl celý článek a mám jeden dotaz. Trochu bádám v historii a přemýšlím jak asi vypadala staniční budova v žst. Křemže na trati 194 před přestavbou. Někdo mi povídal, že byla podobná jako budova v žst. Černá v Pošumaví. A můj dotaz tedy zní: Jaký typ budovy je budova v žst. Černá v Pošumaví? Podobně v žst. Český Krumlov a v žst. Hořice na Šumavě? Zajímá mne to také proto, že bych si rád postavil model některé z těchto budov a tudíž by mě zajímaly i nějaké typové výkresy. Poradíte? Děkuji a přeji hezký den ;-)
Jan Götthans
správce
7. 7. 2017, 18.00
RE Pavel Čáp: Samozřejmě máte pravdu. Zůstalo mi to tam z minulosti. Přitom jako majitel/stavebník je v tabulce již uvedena Místní dráha Schwarzenau - Zwettl, která v roce 1900 původní lokálku do Waidhofenu koupila a v roce 1903 prodloužila do Slavonic... Opravíme to při nejbližší aktualizaci, která mi snad nebude trvat tak dlouho jako odpověď :-)
Pavel Čáp
77.236.*.*
30. 3. 2017, 13.25
Uvádíte, že výpravní budova ve Waidhofenu byla jednou z prvních postavena v roce 1891. Není tomu tak, původní waidhofenské nádraží stálo o něco více na jihozpad od současného a mělo výpravní budovu jinou, vzdáleně podobnou stylu KkstB použitému na transverzálce. Současné nádraží je pozdějšího data, bylo postaveno až spolu s pokračováním dráhy do Slavonic.
Pepa_L
87.249.*.*
25. 3. 2015, 20.42
Koukám, že na fortepanu přibyly další obrázky. Tak že pro doplnění opět Tłuste/Tovste 1942...

www.fortepan.hu/?vie…
Jan Götthans
správce
21. 2. 2014, 21.30
RE Starý Hanák: Přízemních budov bylo na lokálkách v bývalém Rakousku postaveno 500 - 600. Samozřejmě i ty měly svoje typové plány. Je jich však poměrně velké množství, tipuji tak kolem 30. O žádných stránkách, které by se věnovaly čistě tomuto tématu nevím. Byl by to skoro nadlidský úkol. Již informace o zařazení budov k jednotlivým plánům se shánějí poměrně obtížně.
Starý Hanák
77.242.*.*
2. 2. 2014, 10.26
Nevím, zeptám se: Jako se tyto výpravní budovy nazávají 16/H, jak se nazývají obdobně typizované přízemní budovy tolik typické pro rakouské (a tím pádem i naše) lokálky? Existují nějaké stránky jim věnované? Díky za odpověď.
Mibl
147.231.*.*
9. 9. 2013, 15.42
Dle wiki se zdá, že budava v Raabs byla v létě srovnána se zemí: de.wikipedia.org/wik…
Jan Götthans
správce
29. 7. 2013, 21.54
RE Ellis: Děkujeme za upozornění. Tiskovou chybu jsme napravili.
Ellis
85.70.*.*
22. 7. 2013, 18.20
Holice nejsou Hlinsko - opravte si chybu v popisu: Holice v Čechách.
Martin Boháč
109.80.*.*
1. 5. 2013, 21.02
Pepa L - výborná fotka, děkujeme! Vložím jí i do příslušného textu.
Jan Götthans
správce
30. 4. 2013, 22.34
RE Pepa L: Tak to je fakt pecka... Blahopřeji k zajímavému "úlovku".
Pepa_L
87.249.*.*
30. 4. 2013, 16.21
Tłuste/Tovste 1942

www.fortepan.hu/_pho…
vechtr
78.80.*.*
20. 11. 2011, 14.59
Ví někdo o budovách nádražíček na trati Strakonice -Vimperk-Volary?
Jan Götthans
správce
1. 10. 2011, 21.03
RE Jan Perner: Samozřejmě s Vámi souhlasím. Když jsem psal úvodní text, váhal jsem, zda použít název Rakousko či Předlitavsko, ale nakonec jsem se přiklonil k pojmu, který je ze školních lavic nejznámnější. Tuto budovu pochopitelně v bývalém Uhersku neočekávám a ani nehledám.
Jan Perner
78.102.*.*
23. 9. 2011, 14.35
PS: Jinak se mi ale článek líbí a hodnotím ho kladně :-)
Jan Perner
78.102.*.*
23. 9. 2011, 14.34
ˇHned v prvním odstavci článku je věta:
"Tyto stránky pojednávají o výpravní budově 16/H, která se začala objevovat na místních tratích v bývalém Rakousko-Uhersku..."
Je si autor jist, že tyto budovy se vyskytují i Uhersku? Podle mě v mnoha ohledech byly Rakousko a Uhersko (od roku 1867) v podstatě samostatné státy. Z hlediska železnice si myslím zcela jednoznačně. Uhersko měla předpisy a normy nezávislé na Předlitavsku.
Roman Štědra
109.80.*.*
7. 8. 2011, 22.00
Dobrý večer.
Jsem rád, že se Vám příspěvek o kralovické budově líbil (a to je jen stručný). Bohužel mám pro Vás nedobré zprávy, které se týkají téhož typu levostranné staniční budovy v Čisté. Ačkoliv ještě v zimě 2010/11 byla obydlena v obou patrech, dnes je již opuštěna a to znamená začátek konce. Například již zmizely rošty u vstupních dveří do privátní části budovy, sloužící jako rohožky a současně větrání sklepů. Zde se zachovaly oboje dveře (a také členění přízemního patra odpovídá v podstatě původním výkresům). Pokud by si příchozí, který chce nahlédnout rozbitými tabulkami ve dveřích dovnitř budovy, nedal pozor, může, pokud je útlé postavy, spadnout až dolů do sklepa, a mohutnější člověk se může zase nehezky poranit. Pokud bude budova opuštěna navždy, je jen otázkou času, kdy z ní bude vybráno co ještě lze použít nebo se do ní nasadí nebezpeční obyvatelé a lidé se tak začnou bát používat vlaku a nakonec to s ní může dopadnout jako s budovou ve Ždánicích, která byla již zbořena bez náhrady.
K tomu ještě jedna zajímavost staniční budovy Jesenice. Zde je totiž dopravní kancelář uprostřed, tedy vlastně v "čekárně", zatímco skutečná čekárna je vlevo v místě "kanceláře". Prosklenné přehrazení této čekárny s lítacími dveřmi, které je typické pro skutečné kanceláře, napovídá, že tomu tak není odjakživa. Prostor za přepážkou v současné čekárně je nepřístupný. Dopravní kancelář je funkční, protože Jesenice je dirigovací stanicí pro tuto část dráhy Rakovník - Blatno u Jesenice - Protivec - Bečov nad Teplou. Jako jedna z mála má prosvícené označení stanice přímo na fasádě a to jak na čelní straně, tak i z boku (v modrém provedení s bílým textem). Samotná budova patří mezi levostranné.

1  2 


Vložení příspěvku
Jméno
E-mail  Není nutný.
Příspěvek
Opište prosíme text