| Diskuse » Železnice » Historické osobní a nákladní vozy | « předcházející | další » |
Historické osobní a nákladní vozydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7638 Registrován: 6-2004 
|
Jak to mám vědět, jestli jsou jiné možnosti? Co to je za odpověď? Jako laik kouknu na odkaz, kterým jste na fotku reagoval, a tam vidím jinou mašinu, která má s tou má fotce společná asi jen ta čtyři spřažená dvojkolí. To je celé. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3990 Registrován: 7-2005 |
seznam výrobce udává typ lokomotivy jako A8M 324 R, s tím že p.Merte má v seznamu jednu, která ještě nedávno existovala v nějakých sbírkách |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5832 Registrován: 7-2017 |
 Zdepa:"seznam výrobce udává typ lokomotivy jako A8M 324 R, s tím že p.Merte má v seznamu jednu, která ještě nedávno existovala v nějakých sbírkách" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 967 Registrován: 7-2017 |
Vzhledem k tomu, že STW/Stalinovy závody (Záluží i Roudnice) vznikly za války, jejich vozy jsou v drtivé německého původu. Něco málo v tom mohou být zatoulané vozy odjinud, ale ty se většinou vracely. Pro potřeby STW žádné vozy na benzín nebo paliva obecně objednány nebyly, vše odvážely vozy Wifo nebo OKM, prostě různé složky Wehrmachtu. A ty tvoří drtivou většinu poválečných soukromých vozů Stalinových závodů, resp. Benziny. Chvíli pod Stalinovy závody patřila Kralupská refinérie (ex Benzin-Benzol-Verband), tam samozřejmě naše vozy byly, ale to po roce 1950 skončilo. S Hněvicemi je to složité, protože zvládly zařadit 838 vozů ještě před vydáním nových podmínek z roku 1947, takže dostaly první čísla ještě v intervalech 558 a 559 (jen malá část 562 ...) a jejich přečíslování na 560 a výše proběhlo zřejmě později. Asi bych se nedivil, kdyby se to podle podmínek z roku 1947 nestihlo a řešila to až samostatná Benzina podle podmínek z roku 1950. Do roku 1949 nemá smysl nic složitě řešit v té době tady byly přečíslované i nepřečíslované vozy ČSD (tj. 550 až 559 nebo od 560 výše), přečíslované vozy DR do obou systémů, další vozy DR tu byly pod kořistními čísly SSSR nebo jinými podivnými čísly. To všechno se postupně rovnalo až do roku 1951, ale pozor v té době už neplatí co je uvedeno v předpise D123 z roku 1948, protože se všechno kompletně znova přeorganizovalo. Znovu rozdělení některých velkých koncernů, naopak pohlcení menších znárodněných firem atd. A po roce 1952 začíná další kolo zmatků nanovo. Jenom poznámka k barvám. Khaki byla tehdy pouze na vozech z novovýroby z let 1936 až 1941, na starší vozy se dostala omezeně, německé vozy jsou šedé, německé typy po roce 1945 se stále vyráběly šedé, naše poválečná výroba také, až když se ve velkém začaly stavět naše jednotné kotláky, tak se vrátila khaki. Takže do roku 1949 by měla být základní barvou šedá. Šedá je rozhodně dominantní barvou ještě v 50. letech, zejména na německých kotlácích se udržela dlouho. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1621 Registrován: 10-2007 |
https://de.wikipedia.org/wiki/KHD_A8M_324_R_Bauart_C Tak podobnost by tam byla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 2-2016 |
V úvodním příspěvku k cisternám jsem psal hned na začátku, že mi jde o epochu 3a, ale v dalším delším textu to možná vyšumělo do ztracena. Není to tak, že bych na ucelence vyloženě trval, ale prostě na layoutech 3-5 epochy se prohánějí ucelenky zářící všemi možnými barvami jak záhon květin a já tedy uvažuji o ucelence aspoň trochu reálné. Ale poslední info od Drake, že kořistní cisterny po Němcích byly šedé, je docela čára přes nemalý rozpočet, protože výrobci chrlí tyhle typy cisteren ČSD v barvách khaki a podobné.Ale tak není všem dnům konec. Budou šedé. Středně šedé a zkusím si poprvé patinu. Je to ale projekt na delší dobu. Začnu asi 2n vozy BTTB s leptanými doplňky, ty si uděláme. A přikoupím i pár 4n BTTB, které ale budou potřebovat větší zásah. Myslím že ale Hädl dělal tento typ 4n cisteren věrohodněji. Tak snad se k nim vrátí. No a 630 hl obry se dají předělat ze šedých s čistým kotlem s německými popisy od Kühna, ROCO je snad převzalo. Musím se kouknout. Ale tato verze není samonosná jako 480 hl kotle od BTTB. Předělávat khaki ČSD od Saxonie nebo Kühna by byla blbost, když mají věrné popisy z trochu pozdějších let. Ztratí se v mixovaných manipulácích. Každopádně tato část zdejší diskuse přinesla opravdu dost užitečných informací. Snažím se je zpracovat, nedávno jsem na jiné diskusi řešil přestavbu Pw3Pr11 na ČSD a předevčírem jsem ji dotáhl do fáze před popisem, takže někdy s menším, jindy s větším zpožděním se ale na tyto cenné rady dostane. Upřimně, nebýt vás, kteří jste ochotni se o své informace podělit, tak bych 3/4 svých modelů nedal dohromady. Už jich mám postavených kolem 150. A to typové označení cisterny k turbínovce snad padne na úrodnou půdu, protože v TT je více modelářů, kteří řeší cisterny 4 a 5 epochy, tak snad ji někdo dělá nebo hodně podobnou. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7640 Registrován: 6-2004
|
Colonel: není lepší rovnou odkaz na tu čtyřosou? Anebo tenhle odkaz? Fotky tam jsou taky, byť ne zrovna těch, u nichž je uvedeno STW. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7641 Registrován: 6-2004
|
fardy: Ale poslední info od Drake, že kořistní cisterny po Němcích byly šedé, je docela čára přes nemalý rozpočet, protože výrobci chrlí tyhle typy cisteren ČSD v barvách khaki a podobné Pokud jste pročetl i ty moje slátaniny, tak jste patrně nemohl minout zmíňku o RAL 7011. Výrobci chrlí většinou v zelených odstínech, občas se ale někdo nechá přesvědčit: odkaz Klasický Ra(h)480 dělal v H0 a tuším i v TT z leptu drahně let zpátky pan Žitný z Mostu. V TT pak TT-jenik. Možná se dá ještě někde sehnat. Použitelný by byl ale jen rám, podvozky a částečně plošiny a žebříky. Kotel k té turbínovce měl izolaci, což v modelu nikdo nedělal - leda byste sehnal nějaký rozměrově použitelný podobný. V reálu: jmenovitý průměr 2550 mm a na něm izolace tloušťky 150 mm plus obalový pozink tloušťky 1 mm. Celkově tedy výkresových 2852 mm vnější průměr kotle. Délka kotle 9860 bez izolace, teoreticky + 300 mm s izolací (nemusí to být přesně 300, záleží na tvarování izolace čela). K tomu izolace dómu, boční válcové nádrže na rámu a dodělané hadice/potrubí směrem do mašiny. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2839 Registrován: 6-2004 |
Ad Statistik: Výrobci chrlí většinou v zelených odstínech, občas se ale někdo nechá přesvědčit: odkaz Nebo se nechá přesvědčit, aby se model udělal z pozdější doby, kdy se dá předpokládat ustálený stav. Zrovna v těch 40. letech byl určitě v provozu velký chaos, jezdilo všechno, co bylo aspoň trochu způsobilé a s tím souvisí řada neznámých, protože relevantních podklad je minimum: - kdy který vůz vůbec dostal nějaké označení ČSD - z kterého číslovacího systému to bylo (na nějakou dobu mohlo zůstat německé číslo nebo kořistní označení SSSR, u soukromého vozu mohlo být číslo ještě z předválečného nebo už poválečného systému apod.) - kdy dostal nový nátěr - v jakém odstínu to bylo - jak vypadalo firemní označení. A asi by se k tomu dalo pokračovat ještě nějakými drobnostmi. V "papírech" se někdy dohledá i pro konkrétní vůz, jak by měl vypadat, ale bez potvrzení, zda tomu tak opravdu bylo. A fotek, z nichž by se něco dalo vyčíst, je minimum... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 2-2016 |
Ad Statistik: Ta dvojice šedých cisteren od Kolmaru asi budou to pravé ořechové - Benzina. Na tom by se dalo začít stavět. Udělal jsem malý "serč" googlem a je dost německých celošedých kotlů vhodných typů na přeznačení. Pokud avizují třetí epochu, tak některé z nich jsou dost tmavě šedé, ale ne černé. Takže nějaká uniformita nehrozí ani co do barev ani co do typů vozů. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7642 Registrován: 6-2004
|
Fardy: proto jsem Vám link připojil, protože ty dva Deutzy zapadají přesně do doby, kterou sledujete. Je to dělané podle fotky - je na ní sice Uerdingen, ale člověk musí brát, co je. Čísla jsme se snažili v dobré víře trefit na Deutzy. Možná je i ověřoval Drake, už si nepamatuju, je to už přes rok. Ano, ta šedá mohla být i tmavší. Některé Sonderserie v H0, co třeba dělalo M+D na bázi modelů KMB, byly tmavší a lze se jimi taky inspirovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 327 Registrován: 3-2011 |
Přiznávám, že se mi to tu nechce prohledávat. 😇 Jak to bylo s vozy Saz ( ex OOt DRG )? Kolik jich bylo? Existují i jiné fotky než ta na Parostroji? Děkuji |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7649 Registrován: 6-2004
|
Lodyha: fotky Saz jsou minimálně 2. Na Parostroji je jen jedna z nich. Pokud existuje ještě nějaká jiná z provozu v Československu, já ji neznám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 968 Registrován: 7-2017 |
Drobnost na začátek, nejsou to původně OOt, ale KKt. S vozy je bohužel ten problém, že historie žádného nechybí a ví se, co s nimi po roce 1952 bylo. S největší pravděpodobností se jedná o vozy, které byly do předání sovětské kořisti v provozu u ČSD pod kořistními čísly (jeden pod číslem T346693). Protože část vozů z kořisti Rudé armády nepřipadla nám, ale byla předána DR, dostaly se tyto vozy časem buď zpátky k DB nebo dokonce k SNCF. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 328 Registrován: 3-2011 |
statistik a drake - děkuji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 551 Registrován: 9-2011 |
Milí Kolegové, jsem zvědavý na jistou záležitost ohledně sériových označení některých typů vozů na ČSD po roce 1945. Velkoprostorový vozy vyráběné pro ČSD v 50. 60. a 70. letech dostaly označení řady Cai nebo po roce 1957 řady Bai. Ve stejné dobe velkoprostorový vozy typu C4i-30 a C4i-36 německého původu převzaty ČSD po roce 1945 dostaly označení řady Ca, po roce 1957 řady Ba. Nezdá se, že by se to za doby pravidelneho provozu u ČSD změnilo. Ví někdo, proč se to stalo? Proč měly tyto velkoprostorový vozy sériové označení typické pro vozy s postranní chodbičkou? Byly k tomu nějaké výjimky? Zde je jeden ze zmíněných vozů, C4i-30, který jsem fotil v létě 2022 ve stanici Kunovice, již jako pracovni 80 54 38-00 073-1 MSV. (Příspěvek byl editován uživatelem kilanziom.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 969 Registrován: 7-2017 |
kilanziom: Řadové značení osobních a nákladních vozů ČSD nikdy nemělo nijak propracovanou logiku. Primárně bylo vedlejší řadové označení "e" a "i" určeno pouze pro dvounápravové vozy, a to ještě ne všechny. Malé "i" v řadovém označení nově stavěných vozů (Cai/Bai od r. 1952 a Bai od roku 1960) je mělo pouze odlišovat od souběžně stavěných vozů jiného určení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 146 Registrován: 2-2016 |
Dost zajímavý vůz... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 970 Registrován: 7-2017 |
Fardy: Nízkostěnný vůz MÁV : https://fortepan.hu/en/photos/?id=170326, k ČSD jich přešlo 6. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 2-2016 |
Děkuji za odkaz. Tak to by měl být k dohledání v seznamu 1935. |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1330 Registrován: 5-2012 |
Tento ČSD Jaa vypadá, že má číslo 26015... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 972 Registrován: 7-2017 |
jagg: Z fotografií podobné kvality nelze nic přečíst. Vozy Jaa do roku 1915 nesly čísla od 360500 výše (viz foto), vozy poslední série, které se dostaly k nám zase 197000 a výše. U nás Na 3-40450 až 455. |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1331 Registrován: 5-2012 |
Ze zdroje fotky od Fardyho to přečíst už celkem lze... |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1332 Registrován: 5-2012 |
Ještě malá korekce, dle dodatečného zkoumání nesl vůz číslo 25015 a možná za tím ještě nějaký malý číselný index, ale i tak to nepasuje do žádného z výše uvedených číslovacích schémat, dle popisu by se mělo jednat o rok 1927.  (Příspěvek byl editován uživatelem jagg.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3998 Registrován: 7-2005 |
Nestojí ten vagón pod kopcem v místě, kde začínala svážná (podstavníková) dráha, kterou se tahal stavební materiál na stavbu Národního památku na Vítkově. Někde jsem viděl plánek a bylo mi divné, že nějaké složitě materiálu je hned vedle kolejí na širé trati |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 973 Registrován: 7-2017 |
jagg: Můžu se zeptat odkud ta fotka pochází? To není z toho co sem vkládal Fardy? Není to Jaa, ale Jna, celé označení bude KDB Jna 25015, po roce 1927 Na 3-41416. Výroba Danubius Budapešť v roce 1910. Předpokládám, že jako spousta jiných vozů byly stavěny podle upravených výkresů pro MÁV. Rozdíly tady neuvidíme, ale asi jiné podvozky, možná další části rámu. |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1333 Registrován: 5-2012 |
Jak jsem psal, je to ze zdroje, ze kterého Fardy evidentně čerpal, akorát on to má přefocené z mobilu v nízkém rozlišení, fotky v celkem dobrém rozlišení jsou z FB a dle popisu jde o screeny z dokumentárního filmu u příležitosti zahájení stavby Památníku osvobození v roce 1927. Dokument by měl být v NFA. V záběru je pracovní vlak zhruba v místech, které popisuje Zdepa, vedený lokomotivou 354.1, kromě toho Jna (a tedy jak jsem pochopil KBD verze Jaa pro MÁV) je tam taky Jke 657-528. Taktéž 333.024 při posunu s vozem KBD K 6097 a např. i ČSD K 436-711 (bez záruky)... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 330 Registrován: 3-2011 |
Že se tady ty rumunské vozy ( různého původu, od všelijakých majitelů a celé škály barev ) objevují v současnosti, to vím. Ale až dnes jsem poprvé viděl fotku z doby předrevoluční ( "zapůjčeno" od Plzeňských strojvůdců 😇 ). Ve stavu ČSD ale asi nebyly, že? Věděl by někdo něco více? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 331 Registrován: 3-2011 |
A tady ten obrázek. ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7658 Registrován: 6-2004
|
Lodyha: tak jako dnes, i minulosti po naších kolejích jezdily mraky zahraničních vozů všech řad snad z celé Evropy. Existuje o tom neurekom důkazů, včetně téhle fotky. Jezdily sem se zásilkami, projížděly tudy (tranzit), případně byly některé řady pronajaté ČSD jako vozová výpomoc. U ČSD, pokud mně je známo, přímo ale nebyly. To až za dob ČD, kdy si je Cargo svého času najímalo třeba od pronajímatele NACCO. Mimochodem, ten uhlák může být rumunské výroby, ale nemusí. Podobné nebo stejné kromě CFR jezdily i u JŽ, MÁV, DR. Podobné vyráběli i Poláci pro PKP, ale ty vypadaly trochu jinak. Na fotce tipuju podle provedení popisu, že jde o vozy DR. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2081 Registrován: 9-2003 
|
.... a pokud to byly vozy v systému OPW (Obščij park wagonovi), tak se mohly používat jako by vozy byly v parku ČSD. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 332 Registrován: 3-2011 |
Statistik, Javy - děkuji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 2-2016 |
Ad Jagg: Ano, tu fotku jsem pořídil z odkazu na ten zdroj printscreenem obrazovky mobilu. Cílem nebylo přečíst to číslo, ale jen poukázat na ten vůz. (Příspěvek byl editován uživatelem Fardy.) |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7659 Registrován: 6-2004
|
Javy: dle fotky nejde o vozy v parku OPW. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2082 Registrován: 9-2003
|
Statistik ... no přiznám, že na té fotce doopravdy není vidět OPW, ale já to myslel všeobecně k používáni nákladních vozů v době ČSD. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1718 Registrován: 5-2002 
|
Na fotce tipuju podle provedení popisu, že jde o vozy DR Já to tipuju na Jugoslávci: 1. Podvozky Y25 jsem pod tímto typem vozu DR ještě neviděl. Vozy DR typu LOWA měly zesílený rám pod krajníma dveřma a opticky působily jako nižší. Chybí zvýrazněná značka DR - i když ta nemusela být u všech kusů. 2. DR byly v OPW (což ovšem neznamená, že by musely mít všechny uhláky v parku OPW), JŽ v OPW nebyly vůbec. 3. PKP vozy to nejsou zcela určitě, vlastnická značka má jen dvě písmenka
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7660 Registrován: 6-2004
|
Petr Barchánek: asi máš pravdu, DR to nejspíš nebude. Jugoslávie je reálná možnost. Poznámka: Podvozky Y25 jsem pod tímto typem vozu DR ještě neviděl. Souhlas. Vozy DR typu LOWA měly zesílený rám pod krajníma dveřma a opticky působily jako nižší. Vozů řady Eal a Eal(v) vyrobených v Rumunsku, Jugoslávii a v NDR bylo u DR několik typů, které se vzhledově lišily tvarem skříně i výztuhami pod skříní. Tvoje tvrzení platí tak možná na jeden ze všech typů. Chybí zvýrazněná značka DR - i když ta nemusela být u všech kusů. - v tomhle období tam nechybí. Pokud by tam byla, byl by to nějaký relikt. DR byly v OPW (což ovšem neznamená, že by musely mít všechny uhláky v parku OPW) Neexistovala žádná povinnost dávat veškeré vozy do parku OPW, vždy se tam dával jen podíl - ten byl ustanoven už při založení spolku. I Deutsche Reischsbahn tedy vložily jen část vozů Eal(v) a Eas do parku OPW. Zbytek byl normálně v 31 RIV MC. PKP vozy to nejsou zcela určitě, vlastnická značka má jen dvě písmenka... Nejen to, ten popis by byl celkově umístěný jinak. A pokud by byly polské výroby, tak by navíc vypadaly na první pohled jinak. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7661 Registrován: 6-2004
|
Když už jsme u těch Němců, tak dorazila jedna dvojnásobná smutná zpráva - zemřeli dva němečtí "Güterwagenfreundové", Willi F. Rosumek, jehož fotky nákladních vozů možná máte ve své elektronické sbírce, a Herrman Gassner, od něhož možná i někteří z řad místních modelářů kupovali německé obtisky na modely. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 6-2019 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 6-2019 |
Dle mě unikátní fotografie z blízkého příhraničí Stanice Marienberg Gelobtland, což je pokračování trati z Křimova Budovu nádraží má v nabídce Auhagen Datace nezjištěna tipují okolo roku 1925 Obrázek je z Facebooku ze skupiny historie a fascinující Marienberg |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 974 Registrován: 7-2017 |
vorisekml: V tomto případě můžeme být přesnější. Nová čísla byla těmto oplenovým vozům přidělena seznamem z roku 1925, k fyzickému přečíslování došlo u vozu Ot 9-27545 30. prosince 1927 a u vozu 9-27546 3. ledna 1928. Takže to bude mezi rokem 1928 a 1933, kdy dostaly potrubí tlakové brzdy. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7665 Registrován: 6-2004
|
drake: k fyzickému přečíslování došlo u vozu Ot 9-27545 30. prosince 1927 a u vozu 9-27546 3. ledna 1928 Není to úplně dobře vidět, ale ten druhej je asi 9-27585. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 761 Registrován: 7-2017 |
Statistik - taky to vidím stejně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 977 Registrován: 7-2017 |
Statistik, 22michal: Pardon, kouknul jsem jenom zběžně a blbě. Tak když jinak nedáte: Ot 9-28585 prošel dílnami a přeznačením 14. ledna 1928. |
|
Hook
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2357 Registrován: 3-2005 |
Zdravím, východoněmecké DR údajně provozovaly osobní vozy pro transport vězňů, upravené 26m Honeckery se specifickým interierem i vozovou skříní, nema někdo ponětí, zda se tyto vozy zachovaly nebo jsou dokonce dál provozovány? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 101 Registrován: 6-2019 |
Honecker to není, ale heftlingwageny DR provozovaly. Brawa model... Mimochodem Dom.st Lipsko,v tamní věznici se snad jako jednné v DDR se vykonaval trest smrti ... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 979 Registrován: 7-2017 |
Hook: Něco je třeba tady: https://de.wikipedia.org/wiki/Gefangenensammeltransportwagen_der_ Deutschen_Reichsbahn |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1719 Registrován: 5-2002
|
Někde jsem ten vězeňský Halberstadt viděl jako stavebnici v TT. Vozy jezdily na osobních vlacích, měly dlouhé pobyty, šíbování mezi vlaky, odstavování bez zdroje tepla, bez nuceného větrání a bez chlazení v létě, jezdilo to podle jízdního řádu stále dokola křížem-krážem dnem i nocí po celé NDR, takže například cesta z vazební věznice k soudu nebo z vazby k na výslech trvala X desítek hodin, to celé v minimálním prostoru a se sedmi dalšími spoluvězni, bez soukromí, bez možnosti změnit polohu těla a pochopitelně namíchání různých typů vězňů od nevinných, či politických, přes pachatele nedbalostních trestných činů k protřelým celoživotním kriminálníkům až po nejtěžší hrdlořezy. Jízda musela být naprosté utrpení srovnatelné se středověkým mučením a po příjezdu do cíle už netrénovanému či nevinnému člověku - pokud už cestou nezešílel - nezbyla vůbec už žádná energie ani zbytky intelektu na nějakou diskuzi před soudem, vyšetřovatelem nebo prokurátorem nedejbože na smysluplnou obranu. Dokonalý nástroj, jak zlomit prakticky kohokoliv ještě před jednáním, které se tímto změnilo v pouhou formalitu.
From station to station, back to Düsseldorf City
Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express |
|
Hook
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2358 Registrován: 3-2005 |
Děkuji za info,je o nich zmínka v knize Osobní vozy DDR. Podle Wiki je tedy zřejmě jeden muzejní vůz zachován v Berlíně. |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1337 Registrován: 5-2012 |
Stačí zagooglit Grotewohl-Express. Podle všeho ty vozy byly v režii Stasi. |
|
Tajemný_em
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4906 Registrován: 5-2002 
|
No vida, o poválečných přepravách vězňů vlaky jsem neměl ani potuchy. A zejména ne o Východním Německu, vzhledem k relativně malé rozloze... Existovalo něco podobného i jinde v Evropě? Francie, Polsko nebo severské státy, kde by to možná mělo i smysl? Třeba Američani nic takového oficiálně nemají, tam se vězňové na velké vzdálenosti hromadně přepravují speciálními letadly. O Sajuzu samozřejmě vím, nástupnické Rusko vlaky používá dodnes, dokonce speciální vozy nedávno nakupovali.
"Čelím pokušení tím, že mu podlehnu." Jára da Cimrman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 6-2013 |
Na Ebayi aktuálne užívateľ Rauchkammer70 ponúka okrem iného aj nie tak často videné fotografie nákladných vozňov ČSD z roku 1968 z prepráv do Nemecka, resp. Rakúska. |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1338 Registrován: 5-2012 |
Jeden Urbex (převzato z FB)... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 2-2011 
|
jagg: skříně ve Zdicích Zde |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1343 Registrován: 5-2012 |
Je to fikce, nebo to v takové barvě a popisech opravdu za dob ČSD jezdilo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13232 Registrován: 5-2002 |
ad Jagg: já bych řekl, že tyto vozy byly o stupeň světlejší. Taková vyšisovaná modrá.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2842 Registrován: 6-2004 |
jagg: tyhle vozy z Královopolské dostaly po GO koncem 60. let nátěr tmavě modrý (a vozy bez GO dosloužily zelené). Teoreticky mohl ještě některý po opravě dostat pozdější nátěr v normalizovaném odstínu návěstní modři, který se na poštovní aplikoval od 80. let, ale v tu dobu už se tyhle vozy postupně vyřazovaly |
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1344 Registrován: 5-2012 |
Mahel: díky za vysvětlení a za snímek z dnes už neexistujícího zákoutí Hlaváku, daly se ty vozy bez GO nějak poznat z vnějšku? Byl tam jiný počet oken na bocích? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 798 Registrován: 3-2013 
|
jagg: "Mahel: díky za vysvětlení a za snímek z dnes už neexistujícího zákoutí Hlaváku, daly se ty vozy bez GO nějak poznat z vnějšku? Byl tam jiný počet oken na bocích? " Fa_Kralovopolská 1937 (Fa 5-2085) Fa_Královovolská 1950 (Příspěvek byl editován uživatelem 310097.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2843 Registrován: 6-2004 |
jagg: Z výroby šlo o tři různá provedení, takže uspořádání oken nemusí být vodítkem. Ale určitě se daly poznat podle provedení oken - po GO s oblými všemi rohy a v gumě. |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze