Diskuse » Tramvaje a metro » Metro a spol. « předcházející | další »

Metro a spol.

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků   
 
Předchozí roky: 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Metro a spol. do 06. 5. 2019 Jnd 60 06. 5. 2019 17:51
Archiv diskuse Metro a spol. do 24. 6. 2019 Demon3 60 24. 6. 2019 12:28
Archiv diskuse Metro a spol. do 18. 7. 2019 Regpetrs 60 18. 7. 2019 06:53
Archiv diskuse Metro a spol. do 14. 10. 2019 Náhodný kolemjdoucí 60 14. 10. 2019 12:20
Archiv diskuse Metro a spol. do 06. 1. 2020 Thriller 60 06. 1. 2020 15:50
   autor příspěvek
Pondělí, 06. ledna 2020 - 16:16:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8309
Registrován: 2-2006
A.Š.: Doporučuju zapátrat v hlubinách Metrowebu. [wink]
Viz mapy nebo profily...
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku.
Na trolly se nereaguje !!!
Drak
Úterý, 07. ledna 2020 - 00:30:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1754
Registrován: 10-2002
Maximum je 40‰.
Z Roztyl na Opatov je stoupání 34‰ skoro na kilometru, výškový rozdíl stanic je 34m, Roztyly jsou 6m pod povrchem a Chodov 10m. Z Muzea na IP je také 34‰. Někde jsem četl, že IP se původně uvažovala udělat ražená.
Na A je stoupání zmírněno před NM u výhybek do spojky a za NM v místě obratu, proto se nedostane blíž k povrchu.
V Encyklopedii pražské MHD se píše, že hluboké založení tunelů i stanic na A bylo vyvoláno tím, že se tunely musely dostat do bezpečné hloubky pod Vltavu a současně se musela vzít do úvahy trasa Malostranského automobilového tunelu, který nakonec nebyl realizován. Možná zrovna ten tunel vylučoval použití jiné metody překonání řeky v tomto místě a těch omezení bylo určitě víc. Třeba otevření stavební jámy na Václaváku by si vyžádalo neúměrné množství přeložek sítí a kdo ví jestli by bylo možno na něm zachovat provoz, což v té době bylo asi ještě nutností.
Nemyslím si, že by zrovna OSM bylo rozhodující pro to, aby metro vedlo tak hluboko, protože i mělce založené úseky jsou v systému OSM. A i kdyby, tak to podle mě bylo jedno z kritérií ke kterým se přihlíželo. Zbrojilo se fest na všech stranách a byly zkušenosti z války, kdy se ve městech obyvatelstvo v metru ukrývalo, takže bych to s ohledem na okolnosti nebral jako nic špatného. Navíc takto koncipované metro není tolik vázané zástavbou na povrchu, jak je tomu v jiných městech kde vede metro mělko pod ulicemi a cestovní rychlost snižují ostré oblouky.
Rutak11
Středa, 08. ledna 2020 - 15:56:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1342
Registrován: 9-2009
Malý dotaz k lince A. “Ostrý” obrat na Skalce, kdy souprava přijíždějící od Strašnické před stanici přejede na protisměrnou kolej a cestující vykládá na opačné straně nástupiště je standard, nebo mimoradnost?
Moc se v těchto končinách nepohybuji a včera večer jsem byl v první chvíli docela zmaten, kde ze to vlastně jsem.. [crazy]
Díky!
Princezny by měly zůstat zazděný.
Středa, 08. ledna 2020 - 18:07:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1322
Registrován: 2-2011
Rutak: je to běžný způsob ukončení metra na Skalce, pokud tedy vlak nezatahuje do depa.
Středa, 08. ledna 2020 - 18:17:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1529
Registrován: 11-2005
To je úplně běžné. Metro přijíždějící na Skalku od západu má tři možnosti:
- pokračuje do stanice Depo Hostivař (minimálně každé druhé)
- končí a jede zhaslé soupravově do depa (nejčastěji na konci špičky)
- vjede na druhou stranu nástupiště a po cca 2 minutách odjíždí na obratovém spoji zpět

Celá akce je doprovázena hlášením staničního rozhlasu v české a poněkud ujeté anglické verzi.
Rutak11
Středa, 08. ledna 2020 - 23:27:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1343
Registrován: 9-2009
Díky oběma za info. Jak jsem psal, moc se na tomto konci nepohybuju a když, tak až na depo.
Princezny by měly zůstat zazděný.
Ghost
Čtvrtek, 09. ledna 2020 - 16:48:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2182
Registrován: 1-2011
https://aukro.cz/brozura-k-zavedeni-metra-v-praze-1974-mapa-a2-od -korunky-6960498476
Pátek, 10. ledna 2020 - 12:13:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8987
Registrován: 5-2002
Nejen v Turecké Ostravě zvolili progresivní systém platby, kdy cestujcí nakonec zaplatí víc než měl. Že bychom newyorské zkušenosti aplikovali časem v Praze? Turniketová lobby přece nespí.

Newyorské metro účtuje kvůli Apple Pay jízdné i lidem, kteří se k turniketu jen přiblíží

Jesti jsem pochopil, jízdné bylo účtováno paralelně na všechny platební zařízení co měl cestující při vstupu někde u sebe .-)
Pátek, 10. ledna 2020 - 22:00:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8385
Registrován: 6-2004
https://prazsky.denik.cz/podnikani/zakazka-zhotovitel-dopravni-po dnik-prvni-usek-metro-d-praha-stavebni-trh.html?fbclid=IwAR3DdDjl bT8mmRAxYPifvMZsL2zN7gmqF30YA-JUxq6k6dmRpVkcwZlX2Ck

Už se hledá firma na metro D.

Jaký je důvod dělení zákazky skoro po stanicích? Pokud se bude celá trasa třeba dělat razícím štítem, tak se jim na to firmy vykašlou....
Drak
Sobota, 11. ledna 2020 - 00:12:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1755
Registrován: 10-2002
O fázování výstavby rozhodla Rada hl. m. Prahy 18. července 2017
Tomuto se přizpůsobila příprava, takže na úsek Pankrác - Olbrachtova je hotová tendrová dokumentace stavební části a může se soutěžit aby se navázalo na geologický průzkum. Od Nádraží Krč po Pankrác se štítem razit nebude. Od roku 2017 se vyřešily pozemky v úseku Pankrác - Nové Dvory, takže se pro tento úsek zažádalo o stavební povolení jak zde uvedl Kalanis. Tendrová dokumentace stavební části na úsek Nádraží Krč - Nové Dvory se zpracovává a zároveň se zpracovává tendrová dokumentace dopravního systému na celý úsek Pankrác - Nové Dvory.
Mladějov
Sobota, 11. ledna 2020 - 00:19:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14405
Registrován: 3-2007
Od Nádraží Krč po Pankrác se štítem razit nebude.
Proč ? A v čem je to výhodnější, levnější, rychlejší ?
Jižan
Sobota, 11. ledna 2020 - 09:23:04  
Neregistrovaný host
Obecně platí, že tam, kde se často mění geologické poměry (což na úseku Pankrác-Krč určitě) je lacinější NRTM.
Je to proto, že hlava štítu je vždy pro danou tvrdost horniny, její výměna trvá přes týden (?) a něco stojí.
No a ve zmíněném úseku by se musela měnit každých cca. 200-400 metrů.
Drak
Sobota, 11. ledna 2020 - 11:56:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1756
Registrován: 10-2002
V DUR byl úsek od Pankráce po Nádraží Krč navržen ražený NRTM. TBM se objevilo až v předchozí verzi DSP, kdy měla ražba probíhat z Depa Písnice, pak se zázemí štítů přesunulo do Nemocnice Krč a štíty se měly přetáhnout nad rybníkem u Nádraží Krč po provizorní konstrukci. Mezi Nádražím Krč a Olbrachtovou jsou jednokolejné tunely 2x 650m a mezi Olbrachtovou a Pankrácem jen 2x 200m. To nepočítám spojku C-D (500m), ta se TBM nikdy razit neměla. Na tak krátký úsek s protažením stanicí je zřejmě nasazení štítů neefektivní, nehledě na to že v prostoru Nádraží Krč by pro ně asi nebylo možno zřídit zázemí. Obrácený směr by znamenal mít zázemí někde na Pankráci a vyražené všechny tunely kudy by se stroje zavážely a obsluhovaly.
Drak
Neděle, 12. ledna 2020 - 14:15:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1757
Registrován: 10-2002
Ještě k dotazu: Existovala někdy varianta přestupu A/C na Hlavním nádraží?
Koukal jsem v uvedených publikacích na historické návrhy metra a podpovrchové tramvaje. Většinou byl vždy přestup směrován k Muzeu. Přestup na Hlavním nádraží byl navržen v roce 1953 v projektu metra, jehož pozůstatkem je technické centrum Klárov.
Další vazba mezi trasami na Hlavním nádraží je v Souborné urbanistické studii centra ve vazbě na MHD z roku 1964. Jde o podpovrchovou tramvaj, kde je přestup na Muzeu, ale před Hlavním nádražím se trasy rozjíždějí, na nichž jsou stanice spojené chodbou.
Naposledy se přestup na Hlavním nádraží prověřoval ve Studii cílového řešení MHD 1967-1968, po rozhodnutí že se bude stavět metro. V Encyklopedii pražské MHD se píše: Vážné polemiky se vedly mj. ohledně přestupního uzlu tratí A a C, který byl s ohledem na obtížné geologické podmínky u Muzea i možnost výhodného přestupu mezi dvěma tratěmi metra a ČSD vážně zvažován u Hlavního nádraží.
Pondělí, 13. ledna 2020 - 12:24:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1323
Registrován: 2-2011
Zde je mapka k té podpovrchové tramvaji: https://1gr.cz/fotky/idnes/09/041/gal/RJA2a3f92_Muzeum_1964.jpg

(Příspěvek byl editován uživatelem thriller.)
Tomíno0411
Pondělí, 13. ledna 2020 - 18:25:05  
Neregistrovaný host
Zdravím Vás. Měl bych dotaz.
Neměl by někdo podrobnější informace o chystané nové stanici metra B Depo Zličín?
Měla by vyrůst společně s přilehlým P+R parkovacím domem při ulici Na Radosti v areálu depa.
Všem předem děkuji za info!=)
fanda tatrovek
Úterý, 14. ledna 2020 - 19:10:42  
Neregistrovaný host
Takže to bude jako na áčku depo Hostivař? Tak depo Zličín na béčku? Kde vůbec by se měla konečná Zličín depo nacházet? Kdyby to pomohlo cestujícím z okrajů Prahy tak by to bylo super. :-)
Miloš_jonák
Pondělí, 20. ledna 2020 - 21:23:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 349
Registrován: 12-2007
Co znamená to červené d na časomíře mezidobí? Viděl sem to prvně. Díky
Tita
Pondělí, 20. ledna 2020 - 22:49:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 130
Registrován: 6-2006
Signalizace pro strojvedoucího, že nastupuje nevidomý - ten může pomocí "dálkového ovládání" tento symbol rozsvítit, strojvedoucí má následně povinnost otevřít všechny dveře (tj. nepoužít předvolbu) na této a všech dalších stanicích, aby nevidomému usnadnil nástup a výstup. Viz třeba tady, poslední odstavec.
WTF
Úterý, 21. ledna 2020 - 10:14:32  
Neregistrovaný host
Může mi někdo věcí znalý říci, čí jsou eskalátory z vestibulů stanic na povrch (ulici), a to konkrétně uprostřed Václaváku?
Já jen že ten eskalátor na dolní polovinu náměstí ... směrem k bývalé Alfě, dnes se ta vybydlená ruina jmenuje (zase) myslím Palác u Stýblů ... už min 3 roky nejel. [crazy]
Drak
Úterý, 21. ledna 2020 - 18:35:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1758
Registrován: 10-2002
Eskalátory jsou Dopravního podniku, ale u některých výstupů má problémy s majiteli objektů. Je možné že to je příčina dlouhodobě odstaveného eskalátoru. Někde takové výstupy byly zrušeny.
Je zvláštní že IPR naopak zřizování výstupů do objektů doporučuje.
Středa, 22. ledna 2020 - 09:39:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6570
Registrován: 9-2011
Je zvláštní že IPR naopak zřizování výstupů do objektů doporučuje.
To se to doporučuje, když nemusím řešit žádnou zodpovědnost [proud]
Aneb "To se nám to utrácí, když nám lidi půjčujou".
Všichni jste volové. Servít
Malý_fotograf
Středa, 22. ledna 2020 - 09:51:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7112
Registrován: 5-2002
Ale houby. Výstupy z domů jsou nejlepší a nejlogičtější možnost, jak dělat metro ve městě. Mají zastřešení a nezabírají místo jinde ve veřejném prostoru. Je to prostě jak funkčně tak esteticky nejlepší řešení. Otázkou je, jak jsou právně ošetřeny vztahy mezi majitelem domu a majitelem výstupu.
Na každou svini se někde vaří voda. I na mě.
Středa, 22. ledna 2020 - 18:13:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12716
Registrován: 4-2003

Čtvrtek, 23. ledna 2020 - 08:51:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6572
Registrován: 9-2011
M.F.: sice nezabírají místo jinde, ale těch komplikací je taky dost.
Kromě té, které zmiňujete ve své poslední větě, je to třeba technická komplikace se základy domu nebo to, že např. obchod, který by byl v tom baráku, bude "zabírat místo ve veřejném prostoru někde jinde".

Mimochodem, kdybyste vy byl majitelem baráku, souhlasil byste s tím, že přijdete o půlku sklepů a čtvrtinu přízemí, byť za určitou úplatu (která musí být stravitelná i pro protistranu, tzn. nemůžete si říct "100 milionů teď a pak každý rok 10 mil. nájemného")? (No, můžete si říct, ale pak to dopadne tak, že se vybuduje výlez vedle ve "veřejném prostoru" [happy])
A to "jednou provždy"?
Všichni jste volové. Servít
Drak
Čtvrtek, 23. ledna 2020 - 20:19:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1759
Registrován: 10-2002
Právě ošetření vztahů u stávajících výstupů je zřejmě problematické. Výstupy byly budovány za minulého režimu, kdy mohlo být vlatnictví příslušných domů jiné a kdo ví jak se to ošetřilo. Po změně režimu se mnohde změnili majitelé třeba několikrát a ne všichni mají vůli stav narovnat.

Dohledal jsem jeden starší článek který to celkem ilustruje Z centra Prahy se ztratil vchod do metra

Z podchodu u Masarykova nádraží dožívá jeden z posledních eskalátorů Transporta, i když jsou ostatní podchodové eskalátory v této stanici vyměněny. Důvodem je že výstup bude možná zrušen tak do něj DPP nechce investovat.
Další eskalátor ze zrušeného výstupu na Můstku se podařilo uplatnit na Palmovce.
Pátek, 24. ledna 2020 - 12:50:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7677
Registrován: 1-2007
Muže, který zemřel v metru u Anděla, do kolejí někdo strčil, tvrdí svědci
Pátek, 24. ledna 2020 - 17:01:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20933
Registrován: 5-2002
P_v: V Eschede došlo k podívání se do kufru?
Nedošlo, ale bylo tam názorně demonstrováno, že vlaky občas zpomalují více, než odpovídá maximálnímu očekávatelnému účinku brzd.
A zatímco někdy 2004 ve Vídni se ještě slavně ukazovaly animace jízdy vlaku v L3 "na kufru" (včetně vyvěštěného úspěšného přestavení výměny mezi takovými dvěma vlaky), po Eschede se prezentace L3 střízlivě vrátily k plovoucímu bloku.

Kejvačka: Metrem jsem dojel na Prosek ... Klaus byl vždy o něco napřed
I průměrně cvičenej jezevčík pochopí, že tím chtěl říct hlavně to, že neopustil budovu hlavního nádraží.

A.Š.:
Tohle je zvláštní. Vždyť jaký krpál je mezi Roztyly a Chodovem a obě stanice jsou hloubené. Nebo i Muzeum - I.P.Pavlova.
V případě MU-IP je dobré podívat se na rozdíl hloubek stanic - pak je hezky vidět, že co nenastoupaly koleje, to nastoupají eskalátory.

Každopádně v případě Českomoravské, Vysočanské, Kolbenovy a Hloubětína sklon terénu určitě není důvod realizace stanic jako ražených.
Mohlo by to být (i) tím, že je to v údolí Vltavy v jejích štěrkopískových náplavech...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Sobota, 25. ledna 2020 - 20:31:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6578
Registrován: 9-2011
No, je trochu divný reagovat na příspěvek, který tu byl před (přesně [happy]) 3 měsíci.

A zatímco někdy 2004 ve Vídni se ještě slavně ukazovaly animace jízdy vlaku v L3 "na kufru" ..., po Eschede se prezentace L3 střízlivě vrátily k plovoucímu bloku.
Vídeň byla 1994 nebo 5, Eschede 1998(-06-03) [wink]
Všichni jste volové. Servít
Drak
Neděle, 26. ledna 2020 - 16:36:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1760
Registrován: 10-2002
Při hledání odpovědí na otázky A.Š. jsem se po delší době začetl do knihy Praha a metro (Evžen Kyllar a kol.). Na několika místech se zdůvodňuje hlubinné založení trasy A.
Již v roce 1969 byla zpracována vstupní dokumentace pro umístění stanic a vedení prvního úseku trati A jako tzv. územní příprava a současně se pracovalo na studiích podchodu Vltavy. Výškové řešení trati bylo určeno niveletou spolehlivého překonání řečiště řeky s nadložím tunelů přibližně 10m v pevných břidlicích a 4,5m nánosů pode dnem Vltavy v nadmořské výšce v nejnižším místě 160,2 m. nábřeží jsou v úrovni přibližně 192,0 m a hladina Vltavy má v tomto místě za normálního průtoku průměrnou výšku 185,0 m. Znamená to že v prvním přechodu Vltavy se koleje metra nacházejí v hloubce více než 30 m pod hranou nábřeží. Nejvyšší povolení stoupání trati metra činí 40 ‰, čímž je předurčena hloubka stanic na obou stranách trati.
Mezi spolehlivou hloubkou pod Vltavou a úrovní stanice Dejvická je výškový rozdíl téměř 50 metrů a u náměstí Míru činí rozdíl 39 metrů. Malostranská musí být ponořena do hloubky 32 metrů, Staroměstská 29 metrů, Můstek asi 30 metrů. Terén Vinohradské terasy za náměstím Míru dále stoupá, takže navazující stanice trati A musejí opět být relativně hluboko.
Do řešení výškového uspořádání trati zasáhly také podmínky křížení s budoucí tratí B, s rozestavěnou tratí C a také vinohradské železniční tunely. Zajistit bezpečnou ražbu tunelů a stanic vedlo k uložení nivelety trati do stabilní a pevné horniny tak, aby bylo spolehlivě možné bez porušení podejít pod Starým a Novým Městem s množstvím památek.
Do dubna 1971 bylo zpracováno několik ověřovacích studií přechodů Vltavy, rozmístění technologického zařízení, dispozičního řešení jednotlivých stanic, vedení trasy pod Václavským náměstím, uspořádání křižovatkových stanic Muzeum a Můstek, speciálních studií eskalátorů, vzduchotechniky, vodního hospodářství, provozní technologie a srovnání prvních úseků tratí C a A s metry v zahraničí.
Podstatným pro další uspořádání nejen této trati, ale celého pražského metra bylo rozhodnutí o dvojúčelovém využití. Stanice a traťové tunely měly také sloužit jako úkryty pro obyvatelstvo v případě nepřátelského útoku na Prahu – studená válka byla v plném proudu.

Když si vzpomeneme, jak vypadala stavba nejrozsáhlejšího pražského podchodu na Můstku …. a vezmeme v úvahu i přestavbu prvního pražského podchodu u Jindřišské ulice, můžeme dojít k závěru, že otvírka jámy hloubené stanice Můstek by se příliš svým záběrem od zmíněných staveb nelišila. Třeba by to bývalo umožnilo i zřízení chybějících podzemních parkovacích prostorů ….. Také řešení přestupu na trať B mohlo být podstatně jednodušší a snadnější. O hlubinném založení trati A v celém průběhu (vyjma stanice Dejvická) bylo rozhodnuto na základě nutnosti razit tunely ve zdravé skále a s ohledem na roli metra jako ochranného systému, takže realizace podstatně modernějšího uspořádání ústředního městského uzlu nedostala šanci.
K řešení přestupu na Můstku:
Pro řešení křižovatkového uzlu klíčové stanice pražského metra Můstek byly zpracovány desítky variant různého uspořádání již v rámci přípravy a stavby prvního úseku trati A a při projektování trati B se jejich počet ještě zvýšil. Zvláště umístění nástupištního prostoru na trati B vůči již realizované stanici na trati A a uspořádání přestupu bylo dlouho neujasněné.
V knize je obrázek návrhu přestupu z roku 1971, obrázky čtyř variant z roku 1973 a pěti variant z let 1974-1979, z nich některé jsou stejné nebo hodně podobné.

Ve stanici na trati A bylo nutné provést stavební úpravy, aby výstavbu trati B s přestupem bylo možné realizovat bezpečně a bez přerušení provozu. Tyto úpravy byly provedeny pro uspořádání vzájemného křížení stanic ve tvaru T, který byl považován za optimální, nebo L s pilířovou stanicí na trati B se zkrácenou střední lodí.
Při projektování trati B bylo rozhodnuto zcela vyloučit možná rizika vyplývající z podtunelování již provozované trati A, a proto byl celý komplex stanice na trati B vysunout zcela mimo ni.
Tím se ovšem dostala stanice na trati B do nebezpečné blízkosti chrámu P. Marie Sněžné, unikátní středověké stavby s nejvyšší klenbou ve střední Evropě. Složité geologické poměry v lokalitě navíc zkomplikovali nejen výstavbu vlastní stanice, ale i zajišťování kostela. Výstup do určeného místa vestibulu pod Jungmanovým náměstím se zkomplikovalo natolik, že bylo nutné řešit s mezipodestou, do níž byl vestibul přemístěn, a do podchodu pak vést další eskalátorový výstup. Druhý výstup z nástupiště trati B by pak byl neúměrně dlouhý, ať by již byl veden do tehdy volné, ale dnes zastavěné proluky Myslbek, nebo do blízkosti pasáže Černá růže.

K Florenci:
Ani tato stanice nebyla jednoduchou projekční úlohou, především uspořádání přestupních prostorů mělo složitý vývoj podobně jako u stanice Můstek. Na Florenci se však podařilo vyřešit přestupní kloub úspěšněji, než je tomu na Můstku.
Přestupní systém u této stanice musel zajistit nejvyšší přestupní zátěže v síti pražského metra. Proto je do soustavy prostorů zařazen čtyřeskalátorový tunel (podobně jako ve stanici Muzeum) ústící do podzemního objektu s technologickým vybavením v těsném sousedství Městského muzea. Z něho potom pod nárožím této budovy pokračuje chodba do haly přestupních eskalátorů pod nástupištěm na trati C.
V knize jsou obrázky dvou variant přestupů let 1975-1976.


Ještě co jsem našel v Encyklopedii pražské MHD.
U obrázků návrhu vedení tunelů pod domy píše:
Zásadní problematikou mělce založených tunelů podpovrchové tramvaje bylo řešení podchodu pod historickými stavebními památkami Prahy. Toto téma vyvolalo oprávněné bouřlivé diskuze i řadu alternativ vedení tras pro minimalizaci dopadů stavby na cenná kulturní dědictví města. O tom, jak vypadly tehdejší představy o výstavbě tunelů v oblasti Starého města, vypovídá dobový článek a dva zákresy znázorňující tunelové trouby umístěné prakticky ve sklepeních historických objektů. Již v této době byl projektanty na tratích A a B (pod historickým jádrem) vážně zvažován přechod na koncepci hlouběji založených ražených tunelů, které by zabránily značným škodám, jež by centrum nevyhnutelně utrpělo výstavbou podpovrchových úseků.
Ve Studii cílového řešení MHD v Praze 1968 byly … tratě metra navrženy v maximální míře jako podzemní s mělkým založením. Hlubinné založení bylo použito po důkladných technicko-ekonomických rozborech především v centru města s ohledem na cennou zástavbu, geologické a hydrologické poměry, případně pro možnost zachování příznivých sklonových poměrů. Na okraji města bylo navrženo i několik povrchových úseků (v roce 1968 se např. ještě počítalo s využitím Negrelliho viaduktu pro metro).
V této studii se uvažovalo o přestavbu vozovny Hloubětín na depo metra.
K Florenci:
Kolejové uspořádání křižovatkové stanice Florenc dle Studie cílového řešení MHD v Praze 1968. Mělo zde v jedné úrovni docházet ke styku tratí B a C, přestup se měl dít prostřednictvím dvou ostrovních nástupišť, vlastní křížení tunelů bylo řešeno jako mimoúrovňové. Trať C měla severním směrem pokračovat po tělese Negrelliho viaduktu. V oblasti Florence se postupně vystřídalo několik názorů na řešení křižování dvou tratí B a C. Situace byla v místě velmi komplikována mohutnými proudy a poměrně vysoko položenou hladinou podzemní vody, což ovlivnilo finální řešení stanic.
Mladějov
Úterý, 28. ledna 2020 - 15:46:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14445
Registrován: 3-2007
Já bych to nějak hodně stručně shrnul:
Požadavky na hloubku kvůli OSM na trasách A a B, nutnost kompromisů (což není u tak složité podzemní stavby jako metro v pražských podmínkách - mj. kopcovitý terén - jednoduché.

Jsem názoru, že pražské metro je ještě zlaté - a čím víc o tom vím, tím víc se k tomuto názoru přikláním.
Zvláště když se léty posunula povrchová tramvajová doprava na původní úroveň a hromada lidí do toho hlubokého metra vůbec neleze..

Ano, také by se mi líbilo mít na nástupiště z povrchu pár schodů, ale holt je to takto, OSM a kopcovitá Praha, to není Budapešť či Paříž.

Spíš jsem zvědav, zdali se podaří v nějakém rozumném termínu dokončit Déčko - rozdrobení soutěžení po jednotlivých mezistaničních úsecích je nejlepší cesta to nikdy nedokončit a hodně prodražit.
A.Š.
Úterý, 28. ledna 2020 - 22:22:32  
Neregistrovaný host
Drak: Moc díky za podrobný rozbor. Tu knihu si rád počtu, pokud se k ní někdy dostanu. To rozkreslení různých variant by mě hodně zajímalo.

Mladějov:
"Zvláště když se léty posunula povrchová tramvajová doprava na původní úroveň a hromada lidí do toho hlubokého metra vůbec neleze.."
To mi naopak přijde jako obrovský mínus. Zbytečné plýtvání díky duplicitě dopravních systémů, právě dané tím, jak je to trapně hluboko. Typický příklad je Karlín. Tím ale nepopírám, že obrovské rušení tramvají v centru Prahy se zprovozněním metra považuji za mínus. Hlavně vztah Náměstí Míru - Muzeum - Masarykovo Nádraží, a Václavské náměstí, velice chybí.

Mladějov:
"OSM a kopcovitá Praha"
Od Florence je B ve směru Černý Most téměř po rovině a přitom jsou všechny stanice kromě Palmovky ražené až na Hloubětín.
Ten argument OSM mi také není jasný. Proč jsou tedy všechny stanice na C hloubené a též uzpůsobené jako kryty pro obyvatelstvo?
Přijde mi, že tu musí být ještě nějaký jiný důvod.

Jak je možné, že může být Florenc i Vltavská hloubené, když C v tom místě též podchází Vltavu? V případě hlubokého A bude spíš důvod Staré Město, než nutnost takové hloubky pod Vltavou, ne?
Nebo je na Florenci tolik odlišná geologie? Ale to mi zase nedává smysl. Lepší geologie oproti A, takže Florenc C/Vltavská a podchod pod Vltavou může být relativně mělko, ale špatná geologie, že oproti Florenci C musí být Florenc B zase o tolik hluboko??

Máte někde podélné profily A od Muzea směr Želivského? Chtěl jsem si ověřit, že je opravdu až na Floru od Muzea maximální stoupání. Nechce se mi tomu věřit.

Proč nemohl být na Můstku rovnou přestupní eskalátor z nástupiště A do přestupní chodby na úrovni nástupiště B? A musí se to takto obcházet?

Nesouhlasím s autory publikace, že se to na Florenci podařilo vyřešit lépe, než na Můstku. Přestup na Můstku (byť neoptimální) vnímám jako řádově komfortnější, než na Florenci. Na Můstku oproti Florenci odpadá dlouhý eskalátor a dlouhá přestupní mezichodba, a to ještě ve sklonu. Přestup na Florenci je tragédie.

Proč je B o tolik hlouběji, než C na Florenci, když B oproti A na Můstku je mnohem výškově blíž?
Proč je na Florenci B ta nesmyslně dlouhá přestupní chodba a ještě je situována do sklonu?
Kdyby někdo spočítal, kolik km ročně tam lidi celkově nachodí, tak bychom asi koukali....Je to absurdní.
Mladějov
Úterý, 28. ledna 2020 - 22:34:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 14446
Registrován: 3-2007
A.Š.:
"
Ten argument OSM mi také není jasný. Proč jsou tedy všechny stanice na C hloubené a též uzpůsobené jako kryty pro obyvatelstvo?
Přijde mi, že tu musí být ještě nějaký jiný důvod.

"

1C bylo původně projektováno jako podzemní tram a stanice (ani trať)nejsou v OSM. Zde se mýlíte.
Tehdy (60. léta) panovalo uvolnění jak ve světě, tak v domácích politických poměrech.

A i B jsou již tvrdě normalizační dítka (s patřičnými požadavky státních orgánů na protiatomickou ochranu a tedy i hloubku tam, kde to nebylo nutně třeba).
Drak
Středa, 29. ledna 2020 - 01:32:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1761
Registrován: 10-2002
O stavbě tunelů mezi Florencem a Vltavskou se lze dočíst tady. Před řekou se museli vypořádat s vložením vyústění spojky B-C a také oblastí Florence prochází Hradební stoka.
Připadá mi že polohu Florence B zvolili stejně jako u Můstku B tak, aby nerazili staniční tunely pod Florencem C. Je to opět uspořádání do L. Při dané poloze, výškovém rozdílu obou stanic a zřejmě založeném místě napojení na Florenc C při jeho výstavbě je toto vedení přestupu asi nejlepší z blbých variant. Přestup se vyhýbá Muzeu hl.m. Prahy, i když pravý tunel ve směru B-C vede pod jeho nárožím. Přechod mezi eskalátorovým tunel a šikmými chodbami je hloubený objekt v místě, kde se sejdou eskalátory a tunely lízající muzeum. A ještě tam je někde ta stoka.
Středa, 29. ledna 2020 - 05:05:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10200
Registrován: 4-2003
Mladějov:A i B jsou již tvrdě normalizační dítka (s patřičnými požadavky státních orgánů na protiatomickou ochranu a tedy i hloubku tam, kde to nebylo nutně třeba).

Zrovna u trasy A bych si s tím nebyl tak úplně jist. I ona je spíše ještě dílem let šedesátých, respektive ještě dozvukem této doby. První úsek se otevíral v roce 1978, stavět se začal určitě o šest let dříve (přesné datum se mi vyhrabávat nechce) a projektoval se (nejspíš) souběžně s přeprojektováváním trasy C z podpovrchové tramvaje na těžké metro. Časově by mi to tak zhruba sedělo. Takže spíše než vliv OSM mi tady přijde daleko pravděpodobnější, že OSM se s touto trasou již svezlo, navíc na to měla oproti C vhodné parametry sama od sebe, protože průchod hlouběji pod Starým Městem, kde si patrně nikdo již tak drahou stavbu metra nechtěl prodražovat ještě nákladnější sanací starých domů, která by se ne vždy musela povést. A přeci jen už nebyla padesátá léta, kdy by nějaké větší bourání na Starém Městě mohlo relativně bez problémů projít a případným protestujícím (památkáři i ostatní lidé) by byla zavřena huba při ozdravném pobytu v podzemí v okolí Příbrami či Jáchymova. Také stanice Dejvická tak úplně do systému hlubokého metra kvůli OSM nezapadá, ta by svým provedením spíše slušela trase C. Toto jsou jen mé postřehy a z toho vyplynul i můj názor na věc...
Středa, 29. ledna 2020 - 08:35:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6588
Registrován: 9-2011
AŠ: Chtěl jsem si ověřit, že je opravdu až na Floru od Muzea maximální stoupání. Nechce se mi tomu věřit.
Z MS je asi 300 m stoupání menší, do 30 prom., pak je 40.
Z MU je zase asi 300 m do 30 prom., pak 40, přes výhybky spojky C/A je 8, pak něco přes 20.
Z NM opět 300 m asi 5, pak 40.
Z JP je asi 50 m skoro rovina, 3 prom., pak 40.

(plusmínus pár promile, nemá cenu vypisovat, že tam je 37, pak 40, pak 39...)
Všichni jste volové. Servít
Drak
Středa, 29. ledna 2020 - 12:38:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1762
Registrován: 10-2002
Podélňáky IA a IIA z publikací těchto úseků jsou v příloze.

Složitou geologii na Florenci zmiňuje kniha Praha a metro:
Traťové tunely za stanicí Florenc jsou až ke břehu Vltavy hloubené ve značně zvodnělých štěrkopíscích.
To že nakonec nejsou hloubené, ale i z části ražené s problémy je uvedeno tady .

V knize Pražské metro, čtvrtá dimenze velkoměsta (Bláha, Hess, Slepička 1990) se k přestupu na Můstku píše:
Zajímavé bylo rovněž řešení stanice Můstek. Bylo vybráno asi ze 60 variantních uspořádání. Nejsložitější bylo vybudovat stanici a tunely trasy B pod stanicí v provozu, vybudovat ve stísněných poměrech Jungmannova náměstí a nepoškodit chráněný objekt kostela P. Marie Sněžné.
Rovněž návrhy na uspořádání přestupních schodišť ve středním tunelu stanice trasy B měly zajímavou historii. Vést je podélně nebo příčně? Výzkumný ústav vodního stavitelství při VUT Brno se sídlem ve Veverské Bitýšce navrhl matematický a experimentální model pro obě varianty s cílem prokázat vhodnost podélného schodiště. Do modelu zahrnul i dvě kategorie cestujících – typ „vykulený venkovan“ a „pálený Pražák“.
Tzv. pražský zlom, který v těchto místech charakterizoval geologické poměry, zasahoval až do prostoru stavby stanice Můstek. Přinášel razičům velké problémy a tak tunely zde byly proraženy jako poslední na celé trase A až v říjnu roku 1977 ….

Nevím v jakém rozsahu byla provedena příprava přestupu na Můstku A, ale odhaduju že byly udělány příčné chodby pod stanicí. Všechny publikované návrhy se v těchto místech do nich napojují. Moje teorie je, že už při výstavbě A nechtěli razit přímo pod stanicí A. Při stavbě stanice na B vyrazili dvě chodby podél stanice A. Jedna vyšla do prodloužení střední lodi B, kde měl být další výstup z Můstku B. Ta druhá by vyšla v místě napojení prodloužení na střední loď, tedy by se zde stýkaly oba proudy cestujících. V Praze je zvykem dělat dvě nezávislé přestupní cesty, tak vyústění posunuli více do střední lodi. Je otázka proč tak daleko, dělení ochranných úseků by nebránilo to udělat blíž.

Dále se v této knize píše:
U stanic, které tvoří tři vedle sebe budované tunely o vnitřním profilu 7,80 metru, dosahuje vybraný prostor mezi vnějšími líci krajních tunelů 28 až 30 metrů. To je vždy vážný zásah do podzemí města, a proto stanice nejsou převážně situovány přímo pod objekty. I zde je však nutno dodržet výšku skalního nadloží alespoň 10 metrů.

Myslím si že toto bylo rozhodující pro to, jak budou stanice hluboko. OSM toho akorát s výhodou využívá. Stanice a úseky v OSM mají různé stupně odolnosti proti účinkům tlakové vlny jaderného výbuchu a účinkům pronikavé radiace přičemž i hloubené části lze v odůvodněných případech postavit v tom nejvyšším stupni.

V podélňáku trasy B je vidět že to tak nějak kopíruje. V knize Pražské metro, čtvrtá dimenze velkoměsta se píše o závalech při stavbě na Andělu a na Florenci. Právě v místech kde to nadloží asi nebude nic moc.

K bližším detailům by se došlo už jen bádáním v archivech. Poslední dobou vyšly nějaké publikace o metru, tak třeba bude pro někoho zajímavé ponořit se do této problematiky hlouběji.
application/pdf
A_I_POD.pdf (1347.7 k)
application/pdf
A_II_POD.pdf (1989.9 k)
čítatel
Středa, 29. ledna 2020 - 14:40:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 348
Registrován: 4-2012
Drak:
"Dále se v této knize píše:
U stanic, které tvoří tři vedle sebe budované tunely ... a proto stanice nejsou převážně situovány přímo pod objekty. "
Nerozporuji, že by to nebyla skutečná motivace pro umístění stanic, ale informace je to pro mě překvapivá.

Už v prvním semestru, kde se učí zakládání podzemních staveb, se posluchač dozví, že naopak umístění tunelu přímo pod budovu je (samozřejmě při dodržení dalších věcí) s ohledem na tvar poklesové kotliny pro onu budovu nejvhodnější.

Jde o to, že při výstavbě jakéhokoliv podzemního díla vždy dojde k větší, nebo menší deformaci povrchu - "sednutí" terénu nad tunelem a v okolí. A ono sednutí je sice přímo nad tunelem zpravidla hodnotou poklesu největší, ale nedochází tu k nerovnoměrnému poklesu po délce založení budovy, nebo ke změně tvaru (natočení) terénu.

Ale těžko soudit jak vypadala spočítaná poklesová kotlina na Můstku a jestli tedy posun tunelů jinam opravdu nějaké budovy nechránil.

(Příspěvek byl editován uživatelem čítatel.)
balik
Středa, 29. ledna 2020 - 16:22:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2490
Registrován: 11-2002
... U stanic, které tvoří tři vedle sebe budované tunely...
... pražský zlom, který v těchto místech charakterizoval geologické poměry, zasahoval až do prostoru stavby stanice Můstek. Přinášel razičům velké problémy a tak tunely zde byly proraženy jako poslední na celé trase A až v říjnu roku 1977...


Taky asi byla (poprvé použitá) velkoryse prostorově propojená trojloď MS-A (po celé délce stanice a se štíhlými mezilodními pilíři) konstrukčně mnohem náročnější variantou (oproti zbytku IA, IIA s krátkými středními loděmi a robustními mezilodními pilíři), ne? Tato varianta se pak právě rozvíjela i na IB, vč. MS-B. Tak větší "prostorová opatrnost" (osové vzdálenosti souběžných přestupních tunelů od obou trojlodí) se zdá být pochopitelná...
Středa, 29. ledna 2020 - 23:52:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 1-2020
Nevíte někdo, jaké byly roční náklady DPP na servis vozů metra před předáním "full servisu" v roce 2010 společnosti Siemens ? Ideálně bych uvítal odkaz na zdroj. Zajímá mě porovnání nákladů DPP, Siemens a nově uzavřené smlouvy se společností Škoda Transportation za 14,6 mld. Kč.
Jižan
Čtvrtek, 30. ledna 2020 - 09:40:01  
Neregistrovaný host
Ad balik: pozor, jedná se o dva různé typy stanic-

-Můstek (A i B) je stanice sloupová = profily všech tří tunelů se překrývají, v místě průniku je betonový sloup

-ostatní stanice na IA jsou pilířové = mezi tunely zůstává pilíř původní horniny, do něhož se vyrazí propojovací chodby
později došlo k další evoluci typu zužováním těchto pilířů na IIA a IB, https://cs.wikipedia.org/wiki/Stanice_metra_pra%C5%BEsk%C3%A9ho_t ypu
ale stále jde o jinou techniku výstavby
Čtvrtek, 30. ledna 2020 - 14:24:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 423
Registrován: 2-2009
Jnd: 2500 pro tebe ještě v kompletním stavu.

A z druhé strany byla 2391.

www.solvayovylomy.cz
Neděle, 02. února 2020 - 18:17:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1258
Registrován: 10-2012
Kdesi jsem se dočetl, že z Nádraží Holešovice mělo metro původně pokračovat po mostě přes Vltavu směr sever, a že jsou patrné zbytky nájezdu- na mapě však nacházím jen jakýsi násep, je možné, že se jedná o toto, tunel v náspu a výjezd u Vltavy na most?




Slova, ne činy!
Jižan
Pondělí, 03. února 2020 - 08:47:55  
Neregistrovaný host
Byla to jedna ze zvažovaných variant, ale pokud vím, zůstala jen na papíře, žádné fyzické zbytky po ní nebyly.

Zmíněný úsek je nad stropem metra, hezky je to vidět na leteckých snímcích z r. 2003 během výstavby:
https://mapy.cz/letecka-2003?x=14.4383740&y=50.1116495&z=18
Pondělí, 03. února 2020 - 10:20:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1259
Registrován: 10-2012
Jižan - Ok, díky, zřejmě jsem kdysi čerpal z článku na metrowebu..

Při pohledu na mapku horizontálního vedení trasy můžete vidět i variantu překročení řeky mostem. Důkazem, že ukončení v Holešovicích umožňuje prodloužení tunelem i po mostě může být betonový portál, zřetelně viditelný ne betonové konstrukci opěrné zdi železniční stanice (ze severu). Most přes řeku by nejspíš obsahoval stanici Trója a byl by celý krytý
Slova, ne činy!
Drak
Pondělí, 03. února 2020 - 23:40:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1763
Registrován: 10-2002
Nádraží Holešovice byly zakončeny tak, aby bylo možno pokračovat po mostě nebo pod řekou. Ten val jsou obratové koleje.
Pondělí, 03. února 2020 - 23:43:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 95
Registrován: 7-2017
Nevěděl by někdo, proč jsou stanice na trase A Bořislavka a Petřiny, konkrétně haly nástupiště tak monstrozně mohutné, zejména výška nástupišt, na rozdíl od sloupových stanic na téže trase. Obzvláště když to jsou stanice s menším počtem cestujících (Petřiny), zatímco Veleslavín(sloupová) mě připadá normální velikost. Vždyť to muselo neuměrně zvýšit i tak vysoké náklady. Díky.
Úterý, 04. února 2020 - 08:39:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12761
Registrován: 4-2003
Abdul_z_sb

I ty zavřené dveře se počítají ,normálně je v depu otevřeno i když na DK ted zařeno pač uklízečky a práce ve výškách [happy]
Úterý, 04. února 2020 - 12:43:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12763
Registrován: 4-2003

Drak
Čtvrtek, 06. února 2020 - 08:55:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1764
Registrován: 10-2002
Michal7: Proč jsou konkrétně Bořislavka a Petřiny ražené jednolodní se mi nepodařilo dohledat, všude se píše geologie a hloubka pod terénem umožňuje udělat stanice v tomto provedení. Na rozdíl od Veleslavína, kde toto možné nebylo. Nejdříve byla navržena dvoulodní stanice se střední řadou sloupů, později změněna na trojlodní.
Možná zdůvodnění se musí hledat už u Kobylis, která se vyvíjela od trojlodní, přes dvojlodní až po jednolodní. V publikace IVC1 se píše: "Toto rozhodnutí bylo motivováno snahou vyloučit z hlediska pohybu cestujících nejzatíženější příčné spojovací chodby na koncích nástupiště a vytvořit volný prostor dostatečně širokého ostrovního nástupiště, které je pro cestující přehlednější. Jednolodní ražená stanice zároveň vytvořila novou velmi zajímavou dominantu metra, kterou ocení nejen generace architektů, inženýrů a techniků, kteří se podílejí po mnoho let na výstavbě metra, ale i cestující občané, kteří každodenně využívají služeb pražského metra."
Toto asi bylo přijato jako standard, protože na vizualizacích z roku 2007 je takto navržena i Dlouhá Míle a Bílá Hora. Ostatně na D jsou Nové Dvory, Pankrác a Náměstí Míru taky jednolodní, i když Pankrác s bočními nástupišti. Vybočuje Olbrachtova.
Nejsem stavař, ale výška klenby bude souviset se statikou v závislosti na šířce stanice.
Čtvrtek, 06. února 2020 - 11:29:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 96
Registrován: 7-2017
Drak: Díky za odpověd. Mě to jen zaujalo v souvislosti rozlehlých prostor kontra předpokládaný(ted již skutečný a nevelký)) počet cestujících v těchto stanicích a tím také náklady na výstavbu. To mě totiž zaujalo v souvislosti třeba s Vídní, kde mě některé novější stanice připadali opravdu těsné, nízké nástupiště i spojovací chodby. Ale je to pouze muj laický pohled.
Tak ještě jednou díky za reakci.
P_v
Čtvrtek, 06. února 2020 - 11:44:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2337
Registrován: 5-2002
Možná je pro stavaře snažší razit i obetonovat jednu velkou díru, než tři díry s prostupy, když na to jsou vhodné horniny. Velká díra je samonosná už s primárním nástřikem betonu a vydrží tak až do definitivního obetonování. U třech tubusů se postup komplikuje zřizováním prostupů nebo průvlaků se sloupy. Veleslavín je mělko, ten by mohl být i hloubený, ale vadilo by přerušení Evropské.
Něco jiného byla ražba pražského metra dřív, když se ostění skládalo z dílců. To má ve srovnání s NRTM určité nevýhody (mj. že tak velké díry by ani tak razit nešlo), ale zas už se to ostění mohlo rovnou vyskládat do tvaru prostupů.
Neděle, 16. února 2020 - 22:12:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6061
Registrován: 6-2005
Jedno moc poučné video, teda jestli mu někdo bude rozumět... Metro v Praze
Snad to tu nebylo.

(Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.)
Makrelu neumeješ.
Pondělí, 17. února 2020 - 09:06:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1261
Registrován: 10-2012
9 tr: Měli jsme poslechnout Jirku Wimmera v Možná přijde i kouzelník a učit se maďarsky. Teď víme kulový o čem je řeč.
Slova, ne činy!
Jva
Pondělí, 17. února 2020 - 11:49:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4466
Registrován: 6-2002
Jak sám JW říkal - Maďaři z něj byli zmateni - slyšeli jasnou maďarštinu, ale nerozuměli ani slovo[happy].
Cynik - tak říká optimista realistovi...
Pondělí, 17. února 2020 - 13:30:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 829
Registrován: 7-2010
Jedinečná možnost prohlédnout si technické zázemí stanic metra 😍

Nakoukněte do technického zázemí metra A, chystají se veřejné prohlídky
https://mhd86.cz/2020/02/17/nakouknete-do-technickeho-zazemi-metr a-a-chystaji-se-verejne-prohlidky/

www.MHD86.cz[tramvaj] Dopravní magazín o městské hromadné dopravě. Dopravní akce. Komentáře, názory.
www.OMH86.cz[kecal] Osobní web vašeho oblíbeného komentátora.
Úterý, 18. února 2020 - 05:24:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1262
Registrován: 10-2012
Pokud by chtěl přeci jen někdo začít se studiem maďarštiny a dovědět se o čem je dokumentární film o metru, doporučuji Slunce seno a pár facek v maďarštině, poté musí každý mluvit jak zkušený hungarista.. }

(Příspěvek byl editován uživatelem JardaČerný.)
Slova, ne činy!
Pondělí, 24. února 2020 - 15:09:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12827
Registrován: 4-2003
Dnes již neopakovatelné setkání Kolzamek dvou různých typů. Pozorné oko si může všimnout drobných rozdílů. M13+M17 DK 30.5.2018




Pondělí, 24. února 2020 - 15:38:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12828
Registrován: 4-2003
Kdyby to někoho zajímalo ... zadní kolo+brzda ... na metrowebu pak plno dalších informací ..



Středa, 26. února 2020 - 16:24:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12848
Registrován: 4-2003

Středa, 26. února 2020 - 22:01:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 616
Registrován: 3-2009
Stejný vůz KOLZAM jsem před pár dny viděl na železniční trati v Polsku.

Také mám pár záběrů vozů KOLZAM. A nejen jich:

V depu Hostivař
Na trase C
Ve stanici Strašnická
V depu Hostivař (špatná kvalita)
Videa z let 1998-2003: www.youtube.com/strassenbahnfahrer1
Pátek, 28. února 2020 - 16:27:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7718
Registrován: 1-2007
Stanice metra Staroměstská může mít další výstup, návrh projednají radní
Pátek, 28. února 2020 - 23:30:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2207
Registrován: 6-2004
Druhý vestibul se kromě Staroměstské původně uvažoval také u stanice Hradčanská zhruba na křižovatce Dejvické s Václavkovou (tedy mimo jiné nedaleko od nádražní budovy).
Neděle, 01. března 2020 - 19:27:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12857
Registrován: 4-2003
Straßenbahnfahrer

Jo jo v Polsku to maj jako naše MUVky.
Neděle, 01. března 2020 - 19:44:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 460
Registrován: 4-2019
Při projektování a výstavbě I.A se počítalo s druhým vestibulem, který údajně měl i zpřístupňovat cosi na způsob stanice Můstek. Jenže postaven nebyl a dnes se nedá postavit výstup do žádného domu, který zrovna nepatří městu. Takže uvidíme, kam ho zaústí.
Středa, 04. března 2020 - 10:32:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12863
Registrován: 4-2003

Úterý, 10. března 2020 - 10:27:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12885
Registrován: 4-2003

Tajemný_em
Úterý, 10. března 2020 - 15:22:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3998
Registrován: 5-2002
Jnd: Nahoře na věži se jim právě propadl strop? Anebo to je jen odraz lávky zvnějšku? [biggrin]
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
Pondělí, 16. března 2020 - 13:38:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12900
Registrován: 4-2003
No jo vypadá to tak ,ale žádné bozp ohledně toho nebylo ))))
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:
  Heslo (pro registrované):
  E-mail (volitelně):
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.