Diskuse » Železnice » Historie železnic « předcházející | další »

Historie železnic

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (18)   
 
Předchozí roky: 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Historie železnic do 10. 1. 2018 McBain 60 10. 1. 2018 08:09
Archiv diskuse Historie železnic do 15. 1. 2018 Prdík83 60 15. 1. 2018 08:07
Archiv diskuse Historie železnic do 28. 2. 2018 22michal 60 28. 2. 2018 18:47
Archiv diskuse Historie železnic do 12. 4. 2018 Sants 60 12. 4. 2018 07:08
Archiv diskuse Historie železnic do 22. 5. 2018 S4991023 60 22. 5. 2018 10:36
Archiv diskuse Historie železnic do 08. 8. 2018 Bw_Ig 60 08. 8. 2018 16:00
Archiv diskuse Historie železnic do 19. 10. 2018 Johny11 60 19. 10. 2018 21:38
Archiv diskuse Historie železnic do 16. 11. 2018 McBain 60 16. 11. 2018 21:27
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 11. 2018 McBain 60 27. 11. 2018 12:05
Archiv diskuse Historie železnic do 02. 12. 2018 dědek_hank 60 02. 12. 2018 12:38
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 12. 2018 BmbČ 60 27. 12. 2018 23:21
Archiv diskuse Historie železnic do 19. 1. 2019 Zdeněk_Šindlauer 60 19. 1. 2019 09:43
Archiv diskuse Historie železnic do 03. 2. 2019 Fardy 60 03. 2. 2019 19:06
Archiv diskuse Historie železnic do 24. 2. 2019 Petr_Šimral 60 24. 2. 2019 11:42
Archiv diskuse Historie železnic do 18. 3. 2019 Jan_perner 60 18. 3. 2019 14:47
Archiv diskuse Historie železnic do 20. 3. 2019 McBain 60 20. 3. 2019 09:57
Archiv diskuse Historie železnic do 11. 4. 2019 Joe 60 11. 4. 2019 22:03
Archiv diskuse Historie železnic do 12. 5. 2019 BmbČ 60 12. 5. 2019 12:27
   autor příspěvek
Neděle, 12. května 2019 - 14:04:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1449
Registrován: 7-2017
BmbČ:
"Je to zajímavé. Mně šel včera odkaz bez problému otevřít, dnes hlásí chybu při otvírání stránky a odkaz neotevřu. [uhoh]"

U mě dtto. Včera ano, dneska [nene] [crazy]

Nejde otevřít ani hlavní stránku www.digitalniknihovna.cz. Asi jsme web zahltili náhle zvýšeným zájmem o odkazovanou položku. [rofl]
Němec_z_ova
Neděle, 12. května 2019 - 14:26:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3941
Registrován: 4-2009
Hlásím se do klubu stejně postižených[wink]
Mne zase v článku zaujal "vozík" pro přepravu setvačníku do papírny.
Neděle, 12. května 2019 - 14:47:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1755
Registrován: 4-2014
Mě to, také včera šlo, dne s už nejde otevřít nic.
(Asi jsme web zahltili náhle zvýšeným zájmem o odkazovanou položku.). - Spíše si myslím, že k zablokování došlo ze strany knihovny, aby ten článek nebyl dál veřejně šířen, ale aby zůstal k nahlédnutí jen na půdě knihovny.
Ale stejně, ten kdo nezaváhal a článek si stáhl včera do svého PC, tak stejně úplnému zabránění šíření článku mimo knihovnu, se knihovně zabránit nepodařilo.
Neděle, 12. května 2019 - 15:14:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3507
Registrován: 5-2002
Spíše si myslím, že k zablokování došlo ze strany knihovny, aby ten článek nebyl dál veřejně šířen, ale aby zůstal k nahlédnutí jen na půdě knihovny.

A proto byl digitalizován...Vy fakt máte problém s elementární logikou.
Na tenhle časopis se opravdu žádná autorská práva nevztahují a provoz Moravské zemské knihovny a digitalizace fondů je placen z veřejných zdrojů. Tak v tom nehledejte nic, co tam není.
Nejde celý server Digitální knihovna, ten pár šotoušků shodit nemohlo.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Neděle, 12. května 2019 - 15:23:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1756
Registrován: 4-2014
Johny11 - přečtěte si příspěvek o pár řádků výše, od McBain, tam je jasně napsáno že ten článek je neveřejný.
Ten článek byl digitalizován pouze pro PC knihovny.
Znova skopírovaný sken od uživatele McBain



(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
Neděle, 12. května 2019 - 15:55:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1450
Registrován: 7-2017
Luboš_3.21:
" Ten článek byl digitalizován pouze pro PC knihovny."

Takže byl chvíli veřejně přístupný omylem? Jestli jo, tak nechápu, proč se s tou digitalizací vůbec namáhají... [crazy] Mám za to, že to je spíš nemístná preventivní opatrnost (česky tomu říkáme předposranost): Co kdyby někdo zkusil na něco z těch starých tiskovin vymáhat autorská práva? [angry] Sice by to na 99% bylo v rozporu s platným autorským zákonem, ale kdo by chtěl zbytečně riskovat svůj klídek...

A tiše závidím Němcům a Rakušanům, jejichž veřejné archívy a knihovny tak předposrané nejsou. [sad] Nemluvě o některých veřejných a universitních knihovnách v USA, kde jsou pravidla stran dodržování copyrightu tvrdší - a přesto jsem si řadu digikopií starých knih a periodik evropského původu stáhl právě odtamtud...
Neděle, 12. května 2019 - 16:03:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1452
Registrován: 7-2017
K tomu skenu, co sem dal McBain. Už vidím, jak v každém čísle toho Světozoru stránku po stránce někdo kontroluje všechny články a obrázky a zjišťuje, jestli náhodou ještě nežijí dědicové tehdejších autorů, kteří by se i po 70 letech k nějakým nárokům mohli přihlásit... To je přece jednodušší znepřístupnit všechno šmahem. A jestli ten text na jejich webu naskočil automaticky při nějakém servisu stránek nebo výpadku serveru, tak jsou to s prominutím pitomci, když se v takové situaci vymlouvají na autorská práva. [kladivo]
Neděle, 12. května 2019 - 16:06:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3831
Registrován: 3-2006
Nejzajímavější je, že pokud je nějaký zdroj naskenovaný u dvou knihoven, klidně se stává, že ho jedna uveřejní a druhá ne. U periodik by to mělo být ale 70 let od zveřejnění.
On ten problém autorských práv kontra právo na informace je nejmarkantnější u norem.[sad]
Bohužel, "Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat."
Neděle, 12. května 2019 - 16:26:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1453
Registrován: 7-2017
Mořepetr:
"On ten problém autorských práv kontra právo na informace je nejmarkantnější u norem."

Tam je to jinak, tam si jedna mafie politicky vylobbovala právo rejžovat na publikaci norem hned po převratě, ještě v době, kdy nebylo tak zcela jasné, jak to s autorskými právy bude, a teď si to privilegium zuby-nehty drží, aby to rejžování mohlo pokračovat... Jo, holenku, chceš něco stavět, vyrábět, projektovat nebo konstruovat? Musíš dodržovat normy. Chceš normy? Musíš si je koupit. Nemáš na to nebo nevíš jak na to? Máš smůlu, neznalost norem neomlouvá... [crazy]

Mořepetr:
" Bohužel, "Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.""
Ale s prominutím prdlajs, co by se s tím mělo a dalo dělat, to je celkem jasné, otázkou zůstává proveditelnost. Je to čistě politická záležitost a jako taková by se musela řešit. Jenže není dost lidí, kterým by to natolik vadilo a zároveň na to měli tolik času, dalších lidí a peněz, aby jim stálo za to dát se do toho. (Stačí podívat se, jak dlouho trvá a jak těžko to jde například těm aktivistům bojujícím proti prasáckému chování vodárenských monopolů.) Občanská veřejnost ve svém aktuálním tristním rozpoložení a se svým současným pořadím důležitosti pseudohodnot kvůli tomu samozřejmě demonstrovat na Václavák nepůjde a i kdyby jo, tak médiím to prodej nezvýší. Stejně tak zatím neexistuje žádná zainteresovaná mafie, která by viděla šanci něco vydělat na opačném stavu. Nicméně co není dnes, může být zítra nebo pozítří...
Neděle, 12. května 2019 - 16:49:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3832
Registrován: 3-2006
Ad dědek_hank: Normy nejsou povinné. Běžně píšeme do technických zpráv, že se realizační firma musí držet norem a ještě zajímavější je, že si zákazník musí určit kterými. Ono totiž to realizované zařízení nemusí být vůbec provozované dle harmonizovaných norem ČSN EN. Naopak jsou zařízení a stavby i mimo Evropu provozované dle ČSN EN.

A že se dá něco změnit, nešli náhodou Piráti s něčím takovým do politiky? A jak to dopadá.[sad]

Omluva za OT a za politiku[blush]
Neděle, 12. května 2019 - 17:10:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1454
Registrován: 7-2017
Mořepetr:
" Normy nejsou povinné."

Tak takhle obecně napsáno to je samozřejmě nesmysl.
Neděle, 12. května 2019 - 17:20:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3833
Registrován: 3-2006
dědek_hank:
"Mořepetr:
" Normy nejsou povinné."
Tak takhle obecně napsáno to je samozřejmě nesmysl."

Ano, správně je to takto rozepsané:
odkaz
Neděle, 12. května 2019 - 17:35:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 170
Registrován: 12-2017
dědek hank: Tam je to jinak, tam si jedna mafie politicky vylobbovala právo rejžovat na publikaci norem hned po převratě, ještě v době, kdy nebylo tak zcela jasné, jak to s autorskými právy bude, a teď si to privilegium zuby-nehty drží, aby to rejžování mohlo pokračovat...

A vy si myslíte že třeba "zdarma" seženete normy americké ANSI, nebo kanadské CSA, nebo třeba IEC normy? Hodně norem ČSN EN je taky přeložených z IEC a zadarmo to nikdo překládat nebude. Holt koupit si normu pokud ji potřebujete je normální.
Neděle, 12. května 2019 - 17:38:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3834
Registrován: 3-2006
Už odkaz na článek zase chodí, asi víkendová odstávka. [kecal]
Neděle, 12. května 2019 - 17:46:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2981
Registrován: 6-2016
Mořepetr: Se slzou v oku vzpomínám na četbu jakési ČSN EN (číslo už po cca 10 letech fakt nevím), která mimo jiné specifikovala požadavky na přísnost zkoušek příslušného zařízení. Bylo toho 5 stupňů, přičemž ten pátý zněl zhruba takto: "Podle dohody odběratele a dodavatele"[biggrin]

dědek_hank: Ano, placení za normy, které mě erár nutí dodržovat je "hooodně dobrej oddíl". Druhdy jsem to obcházel opisováním hodnot z tabulek v normách. To se tenkrát smělo, chodil jsem někam do Biskupské ulice. Pak se zaměstnavatel pochlapil a normy potřebné pro svoji činnost kupoval a jako PDF jsem si je na podnikovém serveru mohl číst a tisknout vybrané kapitoly. Dneska to (za prachy) funguje na:
http://seznamcsn.agentura-cas.cz/login.aspx?k=505040&cid=3
Neděle, 12. května 2019 - 17:51:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2982
Registrován: 6-2016
bandita: Zajímavé je, že české zákony jsou přístupné na internetu zdarma. I když jejich sepsání a hlavně schválení muselo stát řádově víc než vypracování technických norem[biggrin]
Neděle, 12. května 2019 - 17:52:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3835
Registrován: 3-2006
honzaklonfar:
"Mořepetr: Se slzou v oku vzpomínám na četbu jakési ČSN EN (číslo už po cca 10 letech fakt nevím), která mimo jiné specifikovala požadavky na přísnost zkoušek příslušného zařízení. Bylo toho 5 stupňů, přičemž ten pátý zněl zhruba takto: "Podle dohody odběratele a dodavatele"[biggrin] "

Ta je dobrá, na tu jsem ještě nenarazil.[rofl]

Kde jsou ty doby, když vypadaly normy takto: Československé normy lokomotivní
Neděle, 12. května 2019 - 18:12:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2983
Registrován: 6-2016
Pěkný!!! Líbí se mi stránka 8 "Pro členy a školy jsou ceny poloviční". A to i u "pauzákového provedení", které si pak člověk (patrně) mohl kopírovat vícekrát (ale asi to nesměl prodávat dál za dumpingovou cenu).

Nemám nic proti ceně, která by byla "režijní" pro UNMZ. Ale rozpouštět do ceny normy i všechna mezinárodní "právnická" zasedání k té normě (s jejich VELKOU režií) mi připadá "poněkud přehnané"!
Neděle, 12. května 2019 - 18:12:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3508
Registrován: 5-2002
Luboš_3.21:
"Johny11 - přečtěte si příspěvek o pár řádků výše, od McBain, tam je jasně napsáno že ten článek je neveřejný.
Ten článek byl digitalizován pouze pro PC knihovny.
Znova skopírovaný sken od uživatele McBain

(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)"

Nu, a já jsem si to tam našel i po tom McBainově odkazu a i nyní...a pro jistotu jsem vymazal cache prohlížeče... [wink]
Ony tyhle projkty digitalizace jsou obvykle placené z grantů, nikoliv provozních peněz knihoven a archivů. A jednou z podmínek těchto grantů je veřejná dostupnost a vzdáleným přístupem. Nemám potřebu zkoumat, zda to je v tomto konkrétním případě. Ale nepochybně případný konflikt s tzv. autorským zákonem mají ošetřen.

Nu a s tou předposraností - nejlépe je to vidět na "kreativním" přístupu k GDPR. Některé archivy znepřístupnily za velké peníze digitalizované matriky ze celého 20. století. Co kdyby někdo narozený před 1. světovou válkou ještě žil a měl problém s tím, že na internetu je dohledatelné jeho datum narození [lol].

Vítejte v politicky korektním Blbistánu a jeho kolonii Absurdistánu [proud].
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Neděle, 12. května 2019 - 18:32:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1455
Registrován: 7-2017
Mořepetr:
"Běžně píšeme do technických zpráv, že se realizační firma musí držet norem a ještě zajímavější je, že si zákazník musí určit kterými. Ono totiž to realizované zařízení nemusí být vůbec provozované dle harmonizovaných norem ČSN EN. Naopak jsou zařízení a stavby i mimo Evropu provozované dle ČSN EN. "

Tak když jsem před odchodem do důchodu (do r. 2015) prodával z české firmy strojní zařízení do fabrik a investiční celky (= celé fabriky), tak jsme do nabídek a většinou i kontraktů zásadně stanovovali obecnou podmínku, že pracujeme podle norem EU, a to i při prodeji mimo EU (Turecko, Střední Východ, Indie...), dokonce včetně Ruska a zemí post-SSSR prostoru, kde jsou jinak zvyklí na GOST. Když to hlavně v tom Rusku zákazník chtěl jinak, teprve se jednalo, jak to sladit. Když byl nesoulad zásadnější (třeba v Saúdské Arábii mají v rozvodné síti 60 Hz...), tak se to řešilo případ od případu technickými prostředky (v tomto případě např. frekvenčními měniči...), ale vycházelo se z toho, že i v těch třetích zemích vždycky někdo aspoň ví, co to jsou normy EU a jak to dát dohromady. A například normy bezpečnosti práce byly bez diskuse. Ty si musel zákazník přizpůsobit těm evropským vždycky.
Neděle, 12. května 2019 - 18:40:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1456
Registrován: 7-2017
bandita:
"A vy si myslíte že třeba "zdarma" seženete normy americké ANSI, nebo kanadské CSA, nebo třeba IEC normy?"

Nemyslím.

bandita:
"Holt koupit si normu pokud ji potřebujete je normální."

Není.

Obecně by volný přístup k normám pro všechny, kdo jsou povinni je dodržovat, měl být ve veřejném zájmu. Tudíž zdarma. Tudíž ať jdou náklady spojené s tím přístupem k tíži toho, kdo vyžadování těch norem vyžaduje, tj. států nebo nadstátních subjektů.
Neděle, 12. května 2019 - 19:28:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3836
Registrován: 3-2006
Ad dědek_hank: Ono i s tou bezpečnostní, je to pokaždé jinak, například požadavky na strojní zařízení, nemusí platit všude a to i u nás. Záleží kde to zařízení je umístěné (kolotoče, doly apod)
A ten požadavek na normy, které platí pro ono zařízení, se společně i s formou značení, řeší už při nabídce. Stejně jako jazyk zobrazení SCADA a nebo jazyk a forma dokumentace.

Těch 60Hz není problém, zajímavější je požadavek, že zařízení nesmí obsahovat jističe, ale pouze pojistky. Osobně jsem to nerealizoval, ale to zařízení pro farmy v USA, jsem viděl při přátelské návštěvě u české firmy. Důvod byl, že pojistka se vždy nějak "nahradí" i daleko od civilizace.[proud]
Neděle, 12. května 2019 - 23:17:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19189
Registrován: 5-2002
MP: Důvod byl, že pojistka se vždy nějak "nahradí" i daleko od civilizace
Jojo, známé pravidlo "jedna žilka licny - jeden ampér"... [biggrin]
Pondělí, 13. května 2019 - 05:41:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3837
Registrován: 3-2006
Hajnej:
"MP: Důvod byl, že pojistka se vždy nějak "nahradí" i daleko od civilizace
Jojo, známé pravidlo "jedna žilka licny - jeden ampér"... [biggrin]
"
[ok]
Pondělí, 13. května 2019 - 07:39:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2987
Registrován: 6-2016
Jen bych doplnil, že pravidlo "1A = 1 drátek" platilo pro licnu typu "stará dvoulinka". Aby to někdo nevztáhl na dnes používané ploché datové kabely pro zářezové konektory s průřezem 28AWG[biggrin]
Pondělí, 13. května 2019 - 11:12:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19194
Registrován: 5-2002
No to AWG je taky dobrá úchylárna - v podstatě decibely aplikované na měrný odpor drátu (přičemž referenční úroveň je desetina miliohmu na stopu, aby se to dobře pamatovalo [proud]).
M_g
Pondělí, 13. května 2019 - 12:41:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1107
Registrován: 6-2006
U nás, na východ vod Práglu platilo, že jeden drátek licny je na 6A.

Nebylo to vhodné opakovat u jedné patrony, protože se měď rozprskla na porculán zevnitř a pak už po druhém-třetím kole moc pojistka nejistila.
A kdo by se zpátky sypal s písečkem...
Mladějov
Pondělí, 13. května 2019 - 12:59:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13801
Registrován: 3-2007
U nás taky, to mohli u Hajnejch i u Klonfarů dát místo pojistek hřebíky a vyšlo by to nastejno [proud].

Křemičitý píseček nebyl problém vysypat na papírek a z něj zpátky.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Pondělí, 13. května 2019 - 13:30:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2990
Registrován: 6-2016
Mladějov: Jdu opravovat kolo a tak se v garáži kouknu po "dávných reliktech". Jestli kus té dvojlinky najdu, tak udělám pokus[biggrin]

Podle mě se ten jeden drát dával na 6A pojistku proto, že menší pojistky se v DOMOVNÍCH rozvodech běžně nepoužívaly.
M_g
Pondělí, 13. května 2019 - 14:11:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1108
Registrován: 6-2006
To je dost podivná logika.
Potřebuji jistit 1A, tak si dám 6A pojistku, i když se vyrábí 4A a 2A?
Přičemž je otázka, co bych 1A pojistkou jistil.
V domovních rozvodech se jistilo pouze vedení.
Pondělí, 13. května 2019 - 14:29:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2992
Registrován: 6-2016
M_g: Ano, psal jsem o domovních rozvodech. A dávalo se "co bylo" - proti festovému zkratu to fungovalo, nějaká charakteristika dlouhodobého malého přetížení (1,1x) se neřešila.

Dvojlinka zatím nenalezena...
Mladějov
Pondělí, 13. května 2019 - 14:31:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13802
Registrován: 3-2007
hk: Tak já si tuhle praxi pamatuji z Prahy - Vinohrad, kde byl rozvod 120 V, elektroměr 5 A na dřevě a čtyři pojistky na dva okruhy na velký třípokojový byt s koupelnou, kuchyní a WC, přičemž se jistily oba přívody. Přičemž záběrový proud pračky (bez topení, samozřejmě) rád vypaloval pojistky a samozřejmě se musely "velké" spotřebiče jako pračka nebo žehlička používat zvlášť.
Pojistky buď 10 A pomalé či extra pomalé, anebo 16 A, přičemž ani jedny ani druhé nebyly běžně k dostání, takže jsem již jako větší dítko, co ho bavila elektřina, běžně vyměňoval pojistky a případně je nahrazoval třemi drátky (tedy cca 18 A), kdyby to byly 3 A, tak by to shořelo hned.

Díky tomu, že se reko pořád oddalovala a byt spravovalo OPBH, tak byl rozvod (i v baráku) v dost šíleném stavu. Zajímavé úkazy byly při nesymetrii, kdy se izolovaná soustava přizemnila.
Pondělí, 13. května 2019 - 17:47:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19197
Registrován: 5-2002
Ono asi dost záleží na tom, jakou licnu kdo rozebírá na ty "prvodrátky", jestli sdělováckou nebo tlustoproudařskou... [nene]
Pondělí, 13. května 2019 - 18:07:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3839
Registrován: 3-2006
Kdyby v tom chtěl někdo bádat, tak tady je tabulka na laněná jádra.
McBain
Pondělí, 13. května 2019 - 22:37:07  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26148
Registrován: 5-2002
Nevědel byste někdo/nedalo by se někde zjistit, jaká byla v roce 1945 na trati Trutnov - Svoboda na Úpou traťová třída, přechodnosti nebo něco takového?
Úterý, 14. května 2019 - 12:36:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2993
Registrován: 6-2016
Situační hlášení - dvojlinka nalezena (2 x 0,75 mm2), zdroj 30V/10A uveden do částečného chodu a výsledkem je hodnota cca 6A, při které se na vzduchu jeden drátek přepálí (jak byl již dříve někdo pravil).

Ještě dříve zmíněná hodnota 1A je v tomto případě nesmysl, podlehl jsem "vizuální propagandě"[rofl]
Úterý, 14. května 2019 - 17:48:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19204
Registrován: 5-2002
HK: Ještě dříve zmíněná hodnota 1A je v tomto případě nesmysl
A zkusils i slaboproudařskou licnu? Tou se spravovávaly trubičkový přístrojový pojistky...
Úterý, 14. května 2019 - 18:04:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2995
Registrován: 6-2016
Hajnej: Původní problematika byla "silnoproudá" a na ni jsem reagoval. Trubičkové pojistky jsem za socíku "spravil" jen 2x a bylo to "v krajní nouzi" (při další návštěvě nahrazeno novou typizovanou).
Úterý, 14. května 2019 - 18:47:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3843
Registrován: 3-2006
Ono pořád lepší nějaký drátek, než to co jsem viděl místo keramické závitové pojistky, někdo si dal práci a vysoustružil jí z mosazi.[lol]

Jinak kolega zas měl úctu k trubičkovým pojistkám a všude na 230V dával porcelánové, nikoliv skleněné. Bylo to potom co mu prosvištěla i se šroubovacím víčkem kolem hlavy.[lol]
Úterý, 14. května 2019 - 23:34:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19207
Registrován: 5-2002
HK: Původní problematika byla "silnoproudá" a na ni jsem reagoval.
No jo, no, tlusto- a slabo proud holt mají každej svý faustformule.

Pamatuju na Kamila P., jak kdysi říkal: "Dejte tam nějaký silnější dráty, tečou tam dost velký proudy" - "A jak velký?" - "No, asi půl ampéru".
Holt to je radiář a ne trakčák... [lol]
Neděle, 19. května 2019 - 21:32:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2829
Registrován: 7-2005
Vážení čtoucí, prosím o drobnou pozornost.
Požádal mne kolega Šnábl, který není přihlášen na K-Reportu, s žádosti o pomoc v hledání přispěvatele "maxim444", který zde před nějakou dobou uveřejnil snímek vraku motoráku M 120.208 nalezeného v Ronově nad Doubravou - viz jeho snímek stažený od jeho příspěvku
Kolega Šnábl dokončuje své velmi rozsáhlé pojednání o prvních motorácích u ČSD (jednonárazníkových), které by mělo ještě letos vyjít. Pro toho kdo zná jeho články ze Světa železnic, můžu prozradit, že tohle bude něco velkého....
Pokud někdo dotyčného zná, nebo se maxim444 zde objevuje, prosím o kontakt na můj e-mail.
Děkuji Zdeněk Hrdina
Pondělí, 20. května 2019 - 09:48:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 976
Registrován: 9-2016
Při sobotní debatě se známým nás napadlo, zda se u nás nebo někde jinde v Evropě uvažovalo o jednosměrném rádiovém přenosu informací na lokomotivy (před rozšířením MTB). Kdyby existovalo vysílání na dlouhých vlnách, na pokrytí území Československa by stačilo pouze několik vysílačů. Na lokomotivě by stačila jednoduchá "krystalka" naladěná pouze na danou frekvenci a malý reproduktor. Tento přenos by sloužil pouze pro varování před nebezpečím. Pomohlo by to u nehod typu Krouna, Svárov, Uhříněves, kde mezi příčinou a vlastní nehodou uplynula nějaká doba. Pro zkoušku, zda přijímač přijímá by stačilo každé poledne odvysílat informaci, že je poledne.
Pondělí, 20. května 2019 - 09:55:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3017
Registrován: 6-2016
Makus: Myšlenka dobrá, ale provedení by bylo "poněkud náročné"[happy]

" při šířce pásma AM vysílače 9 kHz se do pásma dlouhých vln dal umístit jen malý počet vysílačů, aniž by se navzájem rušily." (wiki)

Navíc vysílač na DV musí mít hooodně vysoký anténní stožár a velký výkon...
Pondělí, 20. května 2019 - 10:29:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 977
Registrován: 9-2016
Honzaklonfar: Vysílačů pracujících v pásmu DV by právě pro velký dosah stačilo jen několik a ty byly k dispozici. Právě proto jsem uvažoval o DV. Tím by také byl menší počet frekvencí, tudíž méně pásem a tudíž méně "variant" přijímačů. A pokud by lokomotiva byla z Plzně předisponována do Ostravy, holt by se musela krystalka nahradit za jinou. U dálkových by se to muselo nějak vyřešit. Spíš mi ale jde o tu myšlenku, zda někdy byla.
Pondělí, 20. května 2019 - 11:54:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3018
Registrován: 6-2016
Makus: Jak jsem citoval výše - MUSELY BY SE DO DANÉHO ROZSAHU DV VEJÍT! Jsou na to nějaké mezinárodní normy.

Koukni na:
https://web.archive.org/web/20100902152325/http://www.mwlist.org/ mwlist_quick_and_easy.php?area=1&kHz=9999

Zajímavé jsou údaje o výšce antén a vysílacím výkonu!

Což je cca aktuální přehled DV vysílačů po světě. K těm našim asi tolik, že na "dolním" kraji rozsahu měla armáda nějaké radiomajáky s dlouhým dosahem (je to 45 let, takže podrobnosti už si nepamatuju). Rozhlasové stanice na DV byly (pakliže se nepletu) za komančů 3. 2 v Čechách a 1 na Slovensku.
Pondělí, 20. května 2019 - 13:03:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1471
Registrován: 7-2017
honzaklonfar 3018: Na dlouhých vlnách v ČSR/ČSSR/ČSFR/ČR vysílal/vysílá vždy jen jeden rozhlasový vysílač, a to Topolná (původně 272, od r. 1990 270 kHz) od r. 1952. Se svým výkonem (v čase se výkon měnil, nejvíc měl dokonce až 1500 kW) tento jediný vysílač vždy (i po postupném snižování výkonu až na dnešních pouhých 50 kW) v pohodě dokázal pokrýt celé čs./české území a v dobách své největší slávy i značnou část Evropy, středního Východu a severní Afriky. Pokud je mi známo, jiné DV (tj. v pásmu 30 - 300 kHz) rozhlasové vysílače u nás nikdy nebyly; tzn., že před r. 1952 se u nás na DV nevysílalo. ČRo chtěl Topolnou už jednou vypnout, a to r. 2014, nakonec dohodu s ČRa ještě prodloužil až do r. 2021; co s ní bude dál, to zatím není jisté.

O vojenském vysílání v tomto pásmu bohužel nemám přehled.
Pondělí, 20. května 2019 - 13:29:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3019
Registrován: 6-2016
dědek_hank: Celou dobu trápím paměť (resp. její zbytky) a vychází mi, že jsem to popletl...

Ty 3 silné vysílače byly na SV, na DV jeden. A ty radiomajáky byly v pásmu mezi DV a SV - http://ok1sb.cbmonitor.cz/ndb/index.php

Takže "pod stupnicí SV na běžném rádiu"...

K radiomajákům - za mé ZVS (1974) byl písknut skutečně nepředvídaný "poplach všem". V sobotu a lampasáci nestíhali časy, protože byli všichni buď na zahrádkách, nebo na Seči u přehrady. Pohled na soudruha podplukovníka v zelených montérkách, jak usilovně šlape na podhuštěném kole zn. Ukrajina do kasáren byl božský!

Nápravné opatření spočívalo v POVINNÉM poslechu radiomajáku (snad Kbely, už nevím) a když se jeho morse signál změnil, tak to bylo znamení poplachu. Musela to být obrovská [zadnice], když za horkého letního dne na plážích Seče pípalo několik desítek tranzistoráků[biggrin]
Pondělí, 20. května 2019 - 16:18:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1472
Registrován: 7-2017
honzaklonfar 3018, 3019:
Ten tvůj evropsko-středovýchodně-severoafrický seznam seznam zahrnuje DV i SV vysílače a je z internetového archívu podle stavu k září 2010, takže je otázka, co z toho bude ještě po 9 letech pravda.

Ty "silné vysílače" z let 50. až 80. bychom si asi měli přesněji definovat: řekněme 100 a více kW? Sem zřejmě patřily Liblice (bývalá stanice Praha, 639 kHz, dnes má 1500 kW!) a Dobrochov (bývalá stanice Brno, 954 kHz), dále pražská frekvence stanice Československo/Hvězda 1286 kHz a asi by se sem měly počítat i středovlnné vysílače stanice Československo/Hvězda na frekvenci 1233 kHz, kterých bylo několik a silný výkon měly podle kodaňského plánu z r. 1950 také povolený. Na Slovensku to byly frekvence 1098, 1232 a 701 kHz.

Snad jen ještě zbývá dodat, že Slovensko začalo svoje SV vysílání omezovat v r. 2004, po politických tahanicích v l. 2007 - 2009 ho parlament přestal v potřebném rozsahu financovat a v současnosti se tam na SV vysílá jen v menšinových jazycích.

Podrobnosti viz třeba tady:
https://radiohistorie.webnode.cz/rozhlas-cssr-sedesata-leta/

A ještě perličku k té Topolné: Ta nepřestala vysílat ani za tisícileté vody v létě 1997, kdy rozvodněná Morava zaplavila přízemí vysílače... [proud]

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Pondělí, 20. května 2019 - 17:23:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3023
Registrován: 6-2016
On je v tom celkem hokej - teď jsem našel:

"Vysílač SRV 30 byl trvale provozován (s výjimkou začátku roku 1969, kdy byl použit pro vysílání kmitočet 701 kHz) na kmitočtu 1520 kHz pro rozhlasový a speciální provoz. Rozhlasový provoz s programem Československo I. byl zahájen 1.1.1953., V roce 1975, po zahájení rekonstrukce dlouhovlnného vysílače Topolná, byl přeladěn na kmitočet 272 kHz a spolu s VS Domamil a VS Litovel pokrýval na tomto kmitočtu program Hvězda až do zahájení provozu v zrekonstruované VS Topolná."

http://www.sumenergo.cz/Archiv/Vysilaci-stanice-Radomysl-strana-2 .html

Doma v těch letech Hvězda na středních (HITACHI), u pratchána v Sedlici na dlouhých (Tesla)[biggrin]
Pondělí, 20. května 2019 - 21:06:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 202
Registrován: 5-2013
dědek hank-vysilač Liblice mě na krystalce dával za detekcí 15V při 50 mikroA.Instalovaný výkon snad byl 300kW. Nevím už rok kdy došlo ke změně- nové antény a instalovaný výkon 2x750 kW. Výška antén 355m. Topolná byla ze stejné dílny. Na netu je snad ještě dostupný článek kde byla jeho historie popsána až po osazení vysilačem složeným z 5ti watových zesilovačů -určeno pro blízké okolí. Výkon středovlných vysílačů býval v nočních hodinách- kdy se měnili podmínky šíření -omezován nebo i ukončen. Hlášení-pokud chcete i nadále přijímat náš pořad přelaďte si prosím na vlnu 1102.9m mám zaseklé v paměti. Ještě k těm vysokým výkonům. Kamarád co by záložák na cvičení hlídal v Liblicích a vyprávěl, jak za deště hrály i vrata na vstupu do objektu. Vysilač údajně umožňoval měnit směrový diagram a počítalo se z dosahem až do střední Afriky.
honzaklonfar-zeptám se- na kraji SV byl nějaký maják který dával čárka čárka tečka tečka -tečka tečka tečka. Je to ono o čem zde píšete?
Pondělí, 20. května 2019 - 21:45:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1475
Registrován: 7-2017
VENDA:
"Ještě k těm vysokým výkonům. Kamarád co by záložák na cvičení hlídal v Liblicích a vyprávěl, jak za deště hrály i vrata na vstupu do objektu."

Já jsem to tu nechtěl tak do detailu rozmazávat, ale mám úplně stejnou zkušenost: Střední školu jsem absolvoval na Slovácku a svatý týden strávil u nejlepšího kamaráda přímo v Topolné. [biggrin] Akorát že tam nehrála vrata, ale okapy [rofl], resp. - jak se na Slovácku správně říká - rýny... [lol]
Úterý, 21. května 2019 - 05:36:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3024
Registrován: 6-2016
VENDA: Je to už 45 let... Ale je to velmi pravděpodobné.
Němec_z_ova
Úterý, 21. května 2019 - 14:28:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3945
Registrován: 4-2009
K vysílači Topolná jsou na internetu zajímavé popisy z exkurzí, např:
1) odkaz první
2) odkaz druhý

Ve druhém odkaze je i pěkný snímek rozsvícené elektronky ZD 1000[jidlo] (patrně výrobek národního podniku Katoda Holomóc[lol])
Úterý, 21. května 2019 - 15:06:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3025
Registrován: 6-2016
Němec_z_ova: Paráda! A zase se přihlásilo mládí - TESLA Vršovice (kousek odtud jsem bydlel) tyto elektronky vyráběla a já v rámci brigády (1972?) nejprve lisoval čepičky anod a pak za odměnu pomáhal ve zkušebně. Získal jsem tak k těmto "součástkám" velkou úctu[biggrin]
Úterý, 21. května 2019 - 20:15:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 203
Registrován: 5-2013
ještě pár snímků z Topolné http://www.ok2imh.com/view.php?nazevclanku=topolna-nove&cisloclan ku=2014120002
Voyageur
Čtvrtek, 23. května 2019 - 09:59:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 5-2019
Zajímavé shrnutí historie ČSD/ČD a hlavní změny vzhledu vozidel do roku 2010 ve zkratce je v tabulce na http://www.jacek-modely.cz/epochy/.
Úterý, 11. června 2019 - 23:29:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 724
Registrován: 10-2007
Trasu takzvané Líšeňky (bývalé železniční a později tramvajové) trati z Brna-Černovic do Líšně) zná většina lidí jen od Stránské skály do Líšně. Koho zajímá celá trasa (na fotkách od 70. let do současnosti), najde ji v nově přidané galerii zde.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.