Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 30. 8. 2023

Archiv diskuse Historie železnic do 30. 8. 2023

autor	příspěvek
honzaklonfar	Neděle, 04. června 2023 - 17:17:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6720 Registrován: 6-2016	Zdepa: Dovolím si drobně oponovat - Dolní Černošice jsou na pravém břehu Berounky. Přístup pěšky přes lávku od zast. Černošice. Bydlím v Černošicích 43. rokem, ale o kině v Dolních Černošicích jsem nikdy neslyšel... Dnešní restaurace Na kovárně (mohlo tam dříve být kino, nevím) je ve Všenorech, dle mapy by to mohly být Horní Mokropsy, viz https://mapy.cz/turisticka?source=firm&id=13350275&x=14.3151417&y =49.9353486&z=17 Převoz zelených krabic s filmy vlakem po 171 pamatuju, ale nikdy jsem je detailně nezkoumal
534.058	Neděle, 04. června 2023 - 17:41:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 7-2017	V první polovině 60. let bylo lze na nádraží v Jeseníku vidět jako spěšninu i zastřelenou srnu či srnce i s větvičkou v chřípí. Většinou to bylo na vozíku před dopravní kanceláří. To dedek_hank: v té době jezdil Pn Krnov - Hanušovice přes Polsko (tzv. patnáctka) se dvěma stroji 534.0 a jedním hytlákem a některé náklady na Ramzovou od Lipové byly nezavěšené. Čísla už mi vypadla z paměti. Na Os byly postrky v té době spíše mimořádné a to z obou stran kopce.
Sants	Neděle, 04. června 2023 - 17:53:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1623 Registrován: 5-2002	Namátkově jsem vytáhl KJŘ 1985/86 a v návodu na použití železnice se píše tučným písmem, že spěšniny lze podat jen do stanice s výpravním oprávněním pro spěšniny, což tedy jistojistě nebyly neobsazené zastávky. Jinak naprosto běžně jsme vozili droždí, myši (laboratorní), rybičky... Filmy jezdily všude a vším možným - byly asi to jediné, co ČSD strpěly jako spěšninu v EM 475.1,2. Spěšniny se vozily zásadně ve služebních vozech nebo oddílech; filmy byly výjimkou, protože fakt spěchaly. Např. Sadská, kde jezdily výhradně osobáky bez služebních vozů či oddílů, byla obsluhována zastavením spěšninové rakety - ta ale nevyhovovala kinu, takže filmy se vozily panťákem. A ta zmíněná raketa: silnější proudy spěšnin podchycovaly (v závěru spíš měly podchycovat) spěšninové vozy, které jezdily na osobních vlacích, většinou za lok, aby je tato mohla v jejich cílové stanici rychle přestavit ke skladišti, nebo na konci, to když je k tomu skladišti převážela staniční záloha. Při ještě silnějších proudech se spěšninové vozy shromažďovaly do spěšninových vlaků, zvaných rakety: ty měly zpravidla služební vůz s vlakvedoucím a manipulantem a několik spěšninových vozů. Posádka rakety dokázala v nácestných stanicích i rozplombovat některý ze spěšninových vozů a přiložit či vyložit spěšniny. V nejuzlovitěších stanicích byly spěšninové třídící rampy, u kterých se scházely spěšninové vozy a vzájemně si vyměňovaly svůj obsah. Improvizovaná třídící rampa byla v Českém Brodě, kde se v hluboké noci sjely u jednoho běžného nástupiště dvě rakety (jedna z Buben, druhá z Prahy-Střed) a vyměňovaly si spěšniny podle cílových stanic svých vozů.
dědek_hank	Neděle, 04. června 2023 - 17:56:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4554 Registrován: 7-2017	534.058: O tom už jsme si tu kdysi dopisovali. Já jsem to znal až od 70. let, ještě jsem okrajově zažil konec páry v podobě gardových oběhů obou 464.2 na Os vlacích OC - Hanušovice - Krnov, ale pak už nastoupily berty... Os i Sp přes kopec měly v té době max. 4 čtyřosáky, takže to už se obešlo bez postrků.
dědek_hank	Neděle, 04. června 2023 - 18:12:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4555 Registrován: 7-2017	Sants: "Namátkově jsem vytáhl KJŘ 1985/86 a v návodu na použití železnice se píše tučným písmem, že spěšniny lze podat jen do stanice s výpravním oprávněním pro spěšniny, což tedy jistojistě nebyly neobsazené zastávky." No jo, tak třeba tenkrát personál na lipence kvůli mně porušil předpisy. Je fakt, že jsme se tam všichni navzájem znali, drážní osoby, pravidelní cestující i důležití lidi z loučovické fabriky, tak mi třeba udělali laskavost... Já už si ty okolnosti moc nepamatuju. Možná mi avizovali telefonicky do fabriky nebo domů spěšninu do tehdy obsazené žst Loučovice vč. čísla vlaku, já jsem se dotázal, jestli mi to stejným vlakem přivezou až na zastávku Loučovice, tj. o jednu zastávku dál, když si to u vlaku sám vyložím, a oni neprotestovali. Jsem si ale na 100% jistý, že to bylo podáno jako spěšnina a že mi to přivezli až domů. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Sants	Neděle, 04. června 2023 - 18:24:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1624 Registrován: 5-2002	Hank: dovedu si představit, že k omylu došlo už při podeji té spěšniny: odesílatel podal do zastávky, která nemá výpravní opravnění (koneckonců stejně si to neměl předem kde zjistit), železnice si to nezkontrolovala a přijala k přepravě a když si to tam přišel příjemce vyzvednout, notabene jsa lokálním V.I.P., aplikoval prostě vlakvedoucí §9 "Nedělejte problémy a nějak se domluvte"...
Mořepetr	Neděle, 04. června 2023 - 19:37:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8120 Registrován: 3-2006	Nejlepší byly krysy pro chovatele hadů. Ty potvory se prokousaly a v kleci na spěšniny to chytala půlka stanice. Ad vyzvednutí u vlaku: Maximálně se ta spěšnina vykopla na další obsazené stanici a avízovalo se vyzvednutí příjemci. Filmy si vyzvedával v Bratkovicích promítač z kina v Hluboši a pěkně s dvoukolíkem si je přivezl i odvezl do kopce. Droždí na 200 vozila 7908, měla velký hytlák a pobyt v Příbrami. Bývala toho každý den celá ještěrka.
Zdepa	Neděle, 04. června 2023 - 20:31:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3651 Registrován: 7-2005	ad honza klofar - ano, chyba na mé straně. Jde opravdu o Horní Mokropsy. Vždyť je to stále dole na hradle u bývalého podjezdu napsaný. Co jsem se tam nachodil a časem i najezdil na kole pro abíčko, které pošta ve Všenorech vždy měla. Klasická roztržitost, když vedle počítače se na stole povaluje nová pohlednice do sbírky se zastávkou Černošice. Objekt bývalého kina má adresu U Kovárny čp.372. Podle parketové podlahy a pomůcek k upevnění sportovního náčiní, předpokládám, že šlo o bývalou sokolovnu. A dole pod Kovárnou byly garáže, ke kterým v pondělí a čtvrtek vozili bomby s plynem na výměnu.
Zdepa	Pátek, 09. června 2023 - 11:58:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3655 Registrován: 7-2005	taky kdysi běžný obraz... nakládka dobytka / koní do vozů... a takových ramp na to existovalo
dědek_hank	Pátek, 09. června 2023 - 13:42:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4561 Registrován: 7-2017	Zdepa 3655: V Kroměříži bývala rampa pro vykládku dobytka na jatka na hranici pozemku jatek přímo u traťové koleje zborovické lokálky v km 0,9/1,0, ještě před mostem přes Moravu. Situace vypadala takhle:
dědek_hank	Pátek, 09. června 2023 - 13:56:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4562 Registrován: 7-2017	Ještě detail: Jak je vidět, rampa byla přizpůsobena i k vykládce z tehdejších dobytčáků se dvěma podlahami.
Joe	Pátek, 09. června 2023 - 14:02:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1271 Registrován: 10-2007	Nebo dobytčí rampa na původní Vláře v Brně: Více info zde. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Hajnej	Pátek, 09. června 2023 - 14:23:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28851 Registrován: 5-2002	DH: Jak je vidět, rampa byla přizpůsobena i k vykládce z tehdejších dobytčáků se dvěma podlahami. To ta současná na autovlak taky... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
McBain	Pátek, 09. června 2023 - 22:00:01
Administrátor Číslo příspěvku: 27222 Registrován: 5-2002	Zdepa: " taky kdysi běžný obraz... nakládka dobytka / koní do vozů... a takových ramp na to existovalo" A nenakládaj tam náhodou s dobytkem i ty lidi? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Tratovak	Neděle, 11. června 2023 - 07:40:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3464 Registrován: 12-2007	Páni znalci, neporadíte prosím, aká mali označenie u ČSD lokomotivy kkStB radov 294 a 360?
dědek_hank	Neděle, 11. června 2023 - 08:16:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4566 Registrován: 7-2017	Tratovak: "Páni znalci, neporadíte prosím, aká mali označenie u ČSD lokomotivy kkStB radov 294 a 360?" Žádné. 360 (ex XVIIab ÖNWB) k ČSD nepřešly, i když před převratem některé byly dislokovány i v některých výtopnách na území pozdější ČSR. Do r. 1921 byly nicméně všechny předány do Rakouska. Více o lok. 360 na našem území viz zde https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2072261 a v následujících postech. Řadu 294 kkStB dostaly (kromě jiných lokomotiv, které se na zdejším území nikdy neobjevily) taky stroje G 605 a G 606 ÖLEG (původně dodány pro trať Kaštice - Krásný Dvůr, později jezdily na modřanské lokálce) z r. 1882. Ty sice k ČSD přešly jako 294.11 a 294.12, ale byly vyřazeny ještě před zavedením Kryšpínova označení, tj. do r. 1925. Někdo povolanější snad doplní, zda byly sešrotovány nebo jestli se ještě dostaly někam na vlečku - lokomotivy této velikostní a výkonové kategorie bývaly často odprodávány do cukrovarů.
Zdepa	Neděle, 11. června 2023 - 19:54:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3656 Registrován: 7-2005	v 02/1920 byly 360.01 Jihlava, 360.19 Trutnov a 360.100 Liberec, ale jak píše DH ja jaře 1921 odešly vrámci výměn do Rakouska 294 měly v 02/1920 stav ve výtopně Nymburk, podslužebna Velký Osek. 294.12 sloužila k vytápění tamní dezinfekční stanice, což dělala už v 11/1918. A jako dezinfekční kotel byla v roce 1923 i zrušena. 294.11 byla zrovna půjčena Správě provozu Chrudim pro tamní lokálku Ale zrušena byla v roce 1925 prodejem jako staré železo, které koupila firma Lavecki Praha
Tratovak	Neděle, 11. června 2023 - 21:25:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3465 Registrován: 12-2007	Ďakujem, páni
drake	Neděle, 11. června 2023 - 21:47:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 790 Registrován: 7-2017	hank: Řadu 294 kkStB dostaly (kromě jiných lokomotiv, které se na zdejším území nikdy neobjevily) taky stroje G 605 a G 606 ÖLEG (původně dodány pro trať Kaštice - Krásný Dvůr, později jezdily na modřanské lokálce) z r. 1882. Stroje G 605 a 606 (jména MERAN a VINTSCHGAU) byly postaveny pro lokálku Bozen-Merano v roce 1881 a k ÖLEG se dostaly v roce 1883. Přešly rovnou na trať z České Lípy do Mimoně, nikdy v Kašticích nejezdily. Až v roce 1886 přešly do Nuslí, později u kkStB nejdříve dostaly číslo 9411 a 9412, později 294.11 a 294.12.
dědek_hank	Neděle, 11. června 2023 - 23:15:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4568 Registrován: 7-2017	drake 790: Tak už tu knížku prosím tě konečně vydej, ať víme, kde Pospichal kecá... Doufám, že se jí ještě dožiju.
Kuřil_p	Úterý, 13. června 2023 - 22:26:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3024 Registrován: 9-2009	Při hledání jiných údajů v archivních materiálech jsem narazil na lokomotivu 9.02 z roku 1899 v Československu před druhou světovou válkou. To by měl být stroj tohoto typu: U lokomotivy se uvádí, že byla po první světové válce vedena v Rakousku (1. 4. 1921 - ředitelství v Linci?). Také se u ní uvádí, ačkoliv to nebyla stará lokomotiva, že byla zrušena v roce 1923(!). Některé rakouské lokomotivy se do Československa dostaly tak, že byly v rakouských dílnách ve Cmuntu (dnešní České Velenice), ale ten připadl po rozdělení Vitorazska od 31. července 1920 Československu. Některé rakouské lokomotivy, které se zde tou dobou nalézaly, připadly tak do stavu lokomotiv ČSD. Tak se k ČSD dostaly lokomotivy z Knittenfeldu, Stadlau, atd. Nalézala se lokomotiva 9.02 v Československu? Byla zde v opravě, která nakonec nebyla uskutečněna, takže se do Rakouska již nevrátila? Francouzský dokument uvádí jeden stroj lokomotiv řady 9, že je komisí zabývajících se rozdělením lokomotiv Rakouska-Uherska, schválena k vyřazení. Patrně se jedná o tuto lokomotivu, neboť ostatní stroje této řady byly rušeny až od roku 1929. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
Zdepa	Středa, 14. června 2023 - 20:47:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3657 Registrován: 7-2005	ad kuřil - zajímavé, že k řadě má ministerská statistika dvě varianty půlroční evidence jí uvádí k prvnímu sčítání a pak už ne měsíční evidence z 11/1919 má připravenou kolonku, ale nakonec nebyla využita. pro sešit od 03/1920 se s ř.9 nepočítá a nakonec pomůže sčítání z 11/1918, které konstatuje stroj 9.02 v dílnách Plzeň, když uvádí majitele - výtopnu Bělák ("modří už vědí")
Zdepa	Středa, 14. června 2023 - 20:51:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3658 Registrován: 7-2005	pozná někdo místo na snímku ? je to Č.Třebová ?
Petr_Šimral	Středa, 14. června 2023 - 23:23:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12396 Registrován: 5-2002	Tak na 99% bych to potvrdil. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Kuřil_p	Středa, 14. června 2023 - 23:57:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3025 Registrován: 9-2009	Zdepa: díky. V dubnu 1921 se lokomotiva 9.02 uvádí v obvodu ředitelství ve Villachu, s poznámkou o umístění v obvodu ředitelství Linz. Jenže totéž se uvádí i o jiných lokomotivách, které tou dobou byly, např. v dílnách ve Cmuntu, ale zpět se již nevrátily.
Jariss	Čtvrtek, 15. června 2023 - 13:36:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 847 Registrován: 3-2005	Zábava v Brně bývala když se povedl společný odjezd kolem 16,45 osobáku do Č.Třebové a Tišnováku po nesprávné koleji k odbočce plynárna. Pamětníci mluví o všeobecném vzrušení ze závodění, mladí siláci na sebe pokřikovali otevřenými okny. Majitelé jízdních řádů by udělali dobrý skutek kdyby se podívali na 50 léta, a do ukončení provozu, jestli některý rok měly oba vlaky odjezd ve stejnou dobu nebo téměř. Ta stará Tišnovka pořád v paměti žije, především ten "horský" úsek Zábrdovice-Královo Pole. Kdo to ještě nezná, má šanci z konce Svitavské ulice vylézt do kopce na začátek 600m dlouhé výhybny Husovice, přeměněnou na park Tišnovka s velkým zástřeškem a nostalgickými fotkami. Nechybí kilometrovník, výškový směrník aj. Nedávný křest 2.dílu Posledního vlaku brněnským severem sem přitáhl davy nadšenců různého věku. Byla i hudba a párky. Jinde se na trasu nedá podívat. Majitelé souběžných domů všechno zničili a nasázeli tam kedlubny nebo tulipány. Na průsečíku tunelů městského okruhu a Merhautovy ulice byl vrcholový zářez trati, který překračoval obezděný a úhledný akvadukt Březovského vodovodu, FranzJosef wasserleitung. A dál už městská dálnice kopíruje trať až na staré nádraží Královo Pole. Za kolejemi jsou Návěstní díly (AŽD). Zaměstnanci se měli. Ráno vystoupili z vlaku, přešli koleje a brankou v plotě vešli do areálu dílen. Koho taky fascinují mapy, ocení nejvíc originální plány trati v 1.dílu. Autoři knihy píšou, že je našli v popelnici v březnu nebo dubnu, a za několik týdnů už byly ve výhybně křtiny. Kdo aspoň trochu zažil minulý režim a jak tehdy roky trvalo než vyšla nějaká knížka, tak toto nechápe, i po 30 letech :-)
J.M.	Čtvrtek, 15. června 2023 - 13:57:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2438 Registrován: 12-2020	Jo, kniha o staré Tišnovce je velmi pěkná. A za procházku stojí i úsek Kr. Pole - Tišnov, dochovalo se toho docela dost.
Joe	Čtvrtek, 15. června 2023 - 17:29:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1274 Registrován: 10-2007	Děkuji za pozitivní odezvu na knihy. Jako jejich spoluautor si dovolím doplnit: Jariss: "Nedávný křest 2.dílu Posledního vlaku brněnským severem sem přitáhl davy nadšenců různého věku." Letos "jen" 200 - loni jich bylo 600. Jariss: "Autoři knihy píšou, že je našli v popelnici v březnu nebo dubnu, a za několik týdnů už byly ve výhybně křtiny." Plán byl nalezen už dříve. Ale až v březnu se k nám dostal, takže jsme jej v knize (již rozpracované) mohli využít. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
kamarul	Středa, 21. června 2023 - 14:57:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 6-2020	Jestli mohu přispět ještě k tématu vročení výstavby původních železobetonových přístřešků na nástupištích v Chebu: Zakresleny byly již v dokumentaci výpravní budovy z roku 1909 (viz detaily PD - části podélného a příčného řezu). Za poskytnutí výkresů děkuji kolegovi z Chebu. Na přelomu století (dle fotografických podkladů z let 1899 - 1900) tam však stály ještě litinové přístřešky á la historický přístřešek K.Vary horní. (Příspěvek byl editován uživatelem Kamarul.)
Vámos	Čtvrtek, 22. června 2023 - 13:42:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6220 Registrován: 6-2002	kamarul: Díky Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Zdepa	Úterý, 04. července 2023 - 07:25:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3671 Registrován: 7-2005
Past	Úterý, 04. července 2023 - 19:21:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3366 Registrován: 11-2005	Z depa: k příspěvku 3658" Na 100 procent je to Třebová. 4
pudr.kolsky	Sobota, 15. července 2023 - 22:07:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 7-2017	Zdravím všechny. Dotaz: Kdy vznikl termín "dopravní kancelář" - za císaře, mezi válkami , či později ??
dědek_hank	Sobota, 15. července 2023 - 23:09:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4613 Registrován: 7-2017	pudr.kolsky: "Kdy vznikl termín "dopravní kancelář" - za císaře, mezi válkami , či později ??" Už za císařpána.
honzaklonfar	Neděle, 16. července 2023 - 16:05:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6766 Registrován: 6-2016	Dotaz na zdejší znalce - v přenosu z TdF byla reportáž z cyklostezky z Annecy do Albertville, která má být ve stopě bývalé železnice (zrušena 1937). Ale nic takového jsem na mapě nenašel...
pudr.kolsky	Neděle, 16. července 2023 - 16:29:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 7-2017	díky dědku....
Němec_z_ova	Pondělí, 17. července 2023 - 15:06:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4482 Registrován: 4-2009	honzaklonfar: Zkuste tohle. Do Ugine koleje ještě vedou, dále by to mohlo být ono, v Doussardu je kousek cyklotrasy vedeno mimo těleso tratě a to je na mapě zakresleno Mufloni nepatří na koleje
Bw_Ig	Čtvrtek, 20. července 2023 - 19:31:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 7-2012	Vážení kolegové, mám jednoduchý dotaz: Která lokomotiva řady 556.0 dojezdila - byla zrušena s tendrem č. 935.2502? Totiž tendr 935.2502 byl spojen s lokomotivou 556.0476, kde roku 1963 proběhla změna tendrů u 556.0476 na 935.2396. A pak další informace je že roku 1971 v důsledku násilného poškození (nehoda?) byl zrušen tendr č. 935.2502 v LD ČB. Tedy další otázka: co a kdy se roku 1970-1971 stalo za velkou nehodu v obvodu LD ČB kdy došlo k tak těžkému poškození lokomotivy (?) i tendru 935.2502, který musel být zrušen. Děkuji.
honzaklonfar	Čtvrtek, 20. července 2023 - 20:09:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6773 Registrován: 6-2016	Němec_z_ova: Dík, to bude ono! Spletla mě informace komentátora - mluvil o tom, když peloton jel úplně jinudy...
Mirek_2037	Pondělí, 24. července 2023 - 21:05:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 997 Registrován: 5-2012	Bw_Ig: Nehoda v prosinci 1970.
Tratovak	Neděle, 13. srpna 2023 - 09:41:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3479 Registrován: 12-2007	Priatelia predminulého storočia, aká je prosím vás správna definícia "staniční komise"? V zmysle: Komise, která určovala/schvalovala umístění/podobu jednotlivých stanic.
dědek_hank	Čtvrtek, 17. srpna 2023 - 08:25:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4675 Registrován: 7-2017	Víte prosím někdo, kdy byla zbourána vodárna v Náměšti na Hané?
drake	Čtvrtek, 17. srpna 2023 - 21:27:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 829 Registrován: 7-2017	Tratovak: Zákon č. 8/1871 je poslední, který řešil přípravu železničních projektů před vznikem lokálkového zákona. V něm je otázka stanic vytažena zvlášť a staniční komise skutečně posuzovala návrh na zřízení stanic, jejich polohu, přístup z obcí, využití cest a přípdné přeložky. Byla to jen obodba schvalování trasy dráhy. V roce 1879 vyšla novelizace, ale ta mnoho nezměnila, revize stanic a trasy se konala odděleně. Až zákon 57/1880, tedy navazující na první lokálkový zákon umožnil úlevu a spojil obě revize v jednu. Třeba z Čáslavi do Třemošnice se jelo ještě podle starého a dělaly se revize dvě, do Močovic už podle nového s jednou.
Tratovak	Pátek, 18. srpna 2023 - 05:43:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3482 Registrován: 12-2007	Vďaka
Ross	Pátek, 18. srpna 2023 - 19:26:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2399 Registrován: 10-2005	Ve vedlejší diskusi jsem našel tento příspěvěk. Co to je a jak to sloužilo? Někdo psal dynamické zarážedlo, ale nenašel jsem podrobnosti (na Google). A v komentářích se dotaz nějak ztratil. Myslím, že toto téma je vhodnější. Punk's not dead!
Petr_Šimral	Pátek, 18. srpna 2023 - 20:33:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12439 Registrován: 5-2002	Ano, toto je dynamické zarážedlo vzor DR. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Němec_z_ova	Pátek, 18. srpna 2023 - 21:22:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4496 Registrován: 4-2009	Ross: Obdobné "heblo" je k vidění v Chalupkách Evidentně i zaúčinkovalo. Mufloni nepatří na koleje
pudr.kolsky	Pátek, 18. srpna 2023 - 22:11:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 206 Registrován: 7-2017	To je obdoba Schonových saní ??
Němec_z_ova	Sobota, 19. srpna 2023 - 07:23:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4497 Registrován: 4-2009	pudr.kolsky: Obojí slouží k zastavení jedoucích vozidel. Každé však funguje jinak. Schonovy saně jsou v podstatě odolnou podložkou určenou pro "vysokorychlostní" použití. Brzdí třením mezi zatíženými saněmi a hlavami kolejnic. Dynamická zarážedla se po nárazu vozidla vydají shodným směrem a brzdná síla postupně roste s počtem tažených pražců. V Žitavě bude brzdit pohyb pražce po podkladu a zřejmě síla upevňovacích prvků na patě kolejnice. V Chalupkách není klasické upevnění kolejnic a brzdící síla je zvýšena dřevěnými elementy, jež se do činnosti dostanou natažením pantografového mechanizmu. Na mém 3. snímku je vidět 6 příčných trámců čekajících na své použití, za nimi je natažená řada dalších s dřevěnými elementy doléhajícími na boky kolejnic. Mufloni nepatří na koleje
pudr.kolsky	Sobota, 19. srpna 2023 - 08:38:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 7-2017	Němec z ova. Díky za podrobné vysvětlení. Použití saní jsem viděl na vlastní oči, když před mnoha lety z Olbramovic při posunu ujely dva uhláky a saně je chytly v Tomicích. Půlnoční spěšńák do Tábora zatím čekal v Bystřici jak to dopadne. Zastavilo se to velmi rychle.
honzaklonfar	Sobota, 19. srpna 2023 - 08:47:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6842 Registrován: 6-2016	Němec_z_ova: Stav nýtované konstrukce je velmi podobný stavu Výtoňského mostu. Ale u toho zarážedla to nejspíš moc nevadí.
Zdepa	Neděle, 20. srpna 2023 - 15:57:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3684 Registrován: 7-2005	už vlastně taky historie
Hajnej	Pondělí, 21. srpna 2023 - 06:18:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29155 Registrován: 5-2002	NzO: natažením pantografového mechanizmu Spíš je to prostý řetěz, který postupně "zapřahá" víc a víc pražců. Pantografový mechanismus by pohyb rozkládal mezi všechny prvky naráz, něco jako když otvíráš/zavíráš nůžkovou mříž. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Pondělí, 28. srpna 2023 - 10:31:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4705 Registrován: 7-2017	V jiné diskusi jsem náhodou narazil na tento starší příspěvek OT https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4558271 kde se mj. píše i toto: Proto se Liteňka vedle lokálky do Jáchymova používala jako zkušební trať pro motorové vozy. Ostatně na obou* jezdily i horské 320.0 (ex. kKStb 99).* Chtěl bych tento omyl uvést na pravou míru. Na liteňce lokomotivy řady 320.0 nikdy nejezdily. Obvyklý vývoj nasazení parních lokomotiv na lokálkách v zemích Koruny české - tj. 310.0-422.0-423.0/433.0 - tam byl narušen v letech zhruba 1927-34 hostováním rakovnických parních lokomotiv řady 324.2 ex 59 kkStB. (Na fotografiích jsou doloženy např. 324.203 a 210.) V Rakovníku bývalo dislokováno celé 30kusové stádo devětapadesátek převzaté k ČSD (několik ks jich ale bylo ustájeno ve Zdicích - tehdy podřízených Rakovníku - pro postrky) a po nástupu lok. 434.0 (170 kkStB) přišly o svou hlavní práci, tj. uhelné vlaky z Obrnic přes Louny, Rakovník a Zdice do Protivína. Teprve až v polovině 30. let přišly na liteňku 422.0. Na pohled jinak nenápadné lokomotivy řady 59 kkStB z roku 1893 byly významné tím, že šlo o první Gölsdorfovu konstrukci se sdruženým parním strojem. Ve srovnání s do té doby běžnými dvojčitými lokomotivami na mokrou páru byly kompaundky natolik úspěšné, že v dalších letech Gölsdorf svou autoritou protlačoval dělenou expanzi na úkor přehřáté páry všude, kde se dalo, často ke škodě věci. Teprve až po jeho smrti (+1916) se v Předlitavské části monarchie začaly ve větší míře prosazovat lokomotivy s přehřívači. "Naše" část monarchie tak díky jeho tvrdohlavosti (a také díky konzervativismu armády, která kvůli potřebám nasazení na vojenské převozy nutila kkStB opatřovat si jako nosnou řadu pro nákladní vlaky dávno technicky i morálně zastaralé, nicméně "blbuvzdorné" lok. 73, tj. 414.0 ČSD) utrpěla zpoždění technického pokroku ve srovnání se zalitavskou (uherskou) částí, o Prusku, kde už tehdy léta působil Garbe, ani nemluvě.
Zdepa	Pondělí, 28. srpna 2023 - 20:40:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3686 Registrován: 7-2005	ad d_h - to je takové drobné internetové "plkání"...ono o lokálkových mašinkách u nás je mnoho pohádek... horší je, když se v oficiální zprávě od památkářů dozvíš, že kulturní památka tzv. Ježkův most v Blansku (konstrukce železničního mostu z tamní vlečky) je z roku 1872 a ona je ve skutečnosti o 11 let mladší....
Zdepa	Úterý, 29. srpna 2023 - 16:47:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3687 Registrován: 7-2005	tzv.ježkův most, když byl ještě nad Berounkou...
Joe	Úterý, 29. srpna 2023 - 19:15:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1286 Registrován: 10-2007	a v roce 1872: www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Zdepa	Středa, 30. srpna 2023 - 00:15:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3688 Registrován: 7-2005	ad Joe - ano, květen 1872. Podemletý pilíř byl příčinou pádu dvou Schiffkornových konstrukcí. Přestalo se jezdit 25.5. a za měsíc (26.6.) se podařilo provoz obnovit. Dva Schiffkorny nahradilo provizorium. A to vydrželo do roku 1876-77 než byly postaveny nové pilíře a dvě provizoria, a dva Schiffkorny nahradily nové konstrukce. Posledního Schiffkorna nahradila nová konstrukce (na berounském konci mostu) v roce 1883, což je ta, která by v roce 1911 demontována a prodána do Blanska
dědek_hank	Středa, 30. srpna 2023 - 07:31:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4707 Registrován: 7-2017	Zdepa 3688: Když už jsme u toho, je známo, kdy a kde na železnici v českých zemích došlo k výměně úplně poslední Schiffkornovy konstrukce?
Zdepa	Středa, 30. srpna 2023 - 08:37:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3689 Registrován: 7-2005	ad d_h - zajímavá otázka. O Schiffkony se hodně zajímala Generální inspekce, když v roce 1871 byla zřízena. Dokonce vyšel ve věstníku (Centralblattu) výnos, který zakazoval stavět nové mosty s touto konstrukcí. Pomalu se zvyšoval nápravový tlak, ale i rychlost vlaků. Dost se jich v 70.letech zesilovalo, ale v 80.letech i rušilo. Z těch do kterých vidím vím, že u Rakous na SNDVB se zesílený most této konstrukce měnil v roce 1892. Ale to nemusel být poslední.