Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 23. 1. 2023

Archiv diskuse Historie železnic do 23. 1. 2023

autor	příspěvek
Zdepa	Sobota, 17. prosince 2022 - 23:29:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3543 Registrován: 7-2005	ad Bw_Ig - uvedený snímek lokomotivy 310.385 v Kroměříži měl pořídit p.Víšek v roce 1963 Proč 310.385 ? Protože lokomotiva byla vyrobená v roce 1880 pro Báňskou dráhu a v evidenci KFNB kromě jména Hermenegild měla i inv.č.385. A když v roce 1899 jí dílny Severní dráhy vyrobily nový kotel, ten dostal tovární číslo podle jejího inventárního čísla. Podle ocenění lokomotivy v rámci pojištění cukrovaru z let 1939 a 1944 je lokomotiva vedena jen pod číslem 385/1899, tady kotelním číslem. V evidenci vlečkových lokomotiv provedenou v 12/1945 ČSD je vedena jen jako číslo 385. V roce 1950 je vedena jen jako "1 lokomotiva parní". Číslo 310.385 tak muselo přijít později. Její sestra v Hrušovanech n.J. dostala také nový kotel a jeho číslo bylo totožné jako její inv.č.386. Cukrovar jí v roce 1935 i 1947 jí vede pod číslem 386/1899, jen evidence ČSD z 12/1945 uvádí označení 167.02. Pod tímto číslem je evidována i v dílenských záznamech ČSD z 50.let a v ministerské kotelní evidenci vlečkových lokomotiv z období 1963/4
Ladis-63	Pondělí, 19. prosince 2022 - 17:59:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 623 Registrován: 8-2017	Je mi jasně, že většina znalců ví, co znamená název "Hermenegild". Ale kdyby náhodou, byl to důl (po našemu, byla to šachta) Zárubek, který leží (ležel(a)) na Báňské dráze. Ze šachty (dolu) zbyl jen pomník s kolem z těžní věže, ale nádraží Báňské dráhy je tam pořád.
Mastodont	Úterý, 20. prosince 2022 - 09:15:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 5-2012	Zdravím, mám dotaz ohledně veledíla Geschichte der Eisenbahnen der Österreichisch-ungarischen Monarchie ... vždycky jsem si myslel, že vyšlo 6 dílů v 7 svazcích, ale v inzerátech vidím i nějaký reprint ve 20 svazcích - to je to samé, jen přerozdělené?
Žmz	Úterý, 20. prosince 2022 - 18:14:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4273 Registrován: 9-2007	Jéje, vy jste hodní, takových poznatků ke Strojírně. To moje byl jen článek pro kaštany na Slánsku, aby nezapomněli, že existuje železnice a tak... Mohlo mě napadnout, že ten název Strojírna by měl pocházet z doby do roku 1927, jen jsem po tom nepátral - mým čtenářem je běžný kaštan, snažím se, aby dat a hlavně písmenek na něj nebylo moc Tak ještě obrázek zab.zař. ve stavu na konci provozu, nějaké poslední vláčky, pak vypnutý přejezd i návěstidla a nakonec zapínání...
Zdepa	Úterý, 20. prosince 2022 - 22:56:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3546 Registrován: 7-2005	Hláska v km 50,8845, podle protokolu z 23.10.1922 označená jako č.XII, byla postavena v září 1922. Stavba byla zadána stavební firmě Karla Neumann ze Slaného. Ten jí začal stavět 30.8.1922 a 30.9.1922 dokončil hrubou stavbu. Uvedeného 23.10.1922 proběhla její kolaudace. Zřízení opravdu souviselo s vybudování spojky Zvoleněves - Podlešín a zřízením stanice Podlešín, kde byla původně jen zastávka otevřená v roce 1884 u strážního domku č.40 (km 47,726), jejíž součástí bylo nákladiště řepy. Spojka se začala stavět v září 1921 a zprovozněna od 1.10.1922. Původně měl úsek Želenice-Slaný čtyři prostorové oddíly, které kryly hlásky v km 46,707 (hláska č. X), km 49,130 (XI) a km 52,971 (XII). Nejdřív byly zrušeny hlásky XI a XII, pak i hláska X. Úsek Podlešín - Slaný byl nově rozdělen na dva prostorové oddíly s novou hláskou č.XII v km 50,884. Jinak zřízení uvedené spojky se řešilo už v roce 1894, kdy z popudu ministerstva obchodu to měl prověřit StEG (Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.)
Janek_lemoch	Středa, 21. prosince 2022 - 08:22:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4124 Registrován: 11-2007	Přátelé, ať pátrám jak pátrám, nemůžu vypátrat, kdy byla zprovozněna první půlka lll.vinohradského tunelu. Děkuju
pudr.kolsky	Středa, 21. prosince 2022 - 17:05:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 7-2017	Janek lemoch: Na koridory.cz najdete obsáhlý článek Vinohradské tunely poprvé od SIMBY
Janek_lemoch	Pátek, 23. prosince 2022 - 07:52:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4125 Registrován: 11-2007	Děkuju za odkaz
dědek_hank	Středa, 04. ledna 2023 - 18:33:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4261 Registrován: 7-2017	Já nevím, jestli to mám dát sem nebo do sekce ZZ. "Klasických" odboček typu Obora/Zálučí/Kamensko v síti SŽDC ubývá a z minulosti si nedokážu na podobný případ vzpomenout. V modelářské diskusi padl dotaz, jestli je možné, aby se odbočka osadila ve všech směrech jednoramenným mechanickým návěstidlem, a názor, že to možné je, když je ve všech směrech V_max = 40 km/h. Já si myslím, že i kdyby taková situace byla - buď daná traťovými poměry nebo v případě nezávislosti návěstního znaku na postavení výhybky -, tak by i přesto mělo být z návěsti jasné, na kterou trať je postaveno, a že by tedy aspoň ve směru proti hrotu mělo být možné návěstit do odbočky na klacku dvakrát vždycky, aby bylo strojvedoucímu jasné, kam je postaveno. Nicméně mohu se samozřejmě mýlit; a jestli se mýlím, přivítal bych nějaké historické příklady takových situací, které by mi omyl vyvrátily. Děkuji předem za odpovědi, preventivně prosím pokud možno bez zbytečných hejtů.
Mladějov	Středa, 04. ledna 2023 - 18:52:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19095 Registrován: 3-2007	Historické příklady mne zrovna nenapadají, resp. nevím, jak to tam měli za mechanických časů, ale předpisově je to se čtyřicítkovými rychlostníky a zelenou/červenou úplně v pořádku. Návěstní soustava u Č(S)D není směrová, ale rychlostní.
Petr_vlček	Středa, 04. ledna 2023 - 20:54:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15334 Registrován: 5-2004	Ovšem info o směru v podobě písmena u světelnýho návěstidla se kdysi vyskytovala. Pamatuju Beroun kde bývalo K jako Karlštejn a Z jako Závodí. Nějak si nevybavuju že by kdysi v Rokytňanech bylo dvouramenný od Dětenic.
Luboš_3.21	Středa, 04. ledna 2023 - 21:18:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4133 Registrován: 4-2014	Petr_vlček: "Ovšem info o směru v podobě písmena u světelnýho návěstidla se kdysi vyskytovala. Pamatuju Beroun kde bývalo K jako Karlštejn a Z jako Závodí. Nějak si nevybavuju že by kdysi v Rokytňanech bylo dvouramenný od Dětenic." V Berouně před návěstidlem byl indikátor směru. Zrušeno cca: v roce 2001. Další indikátory byly na staré Plzni - Chebu: Pňovany B- Bezdružice,V - Vranov: zrušeno mezi roky 2006-2007, pak Svojšín, tam byl te inkitár hned 2 krát s písmeny B- Bor, M - Milíkov, oba indikátory zrušeny v létě v roce 1988 při revitalizaci Plzeňského zhlaví. Další pak byl v Plané součástí odjezdového návěstidla S1 směr Plzeň tam byla písmena T-Tachov, B- Brod, ale nikdy jsem je tam mezi roky 1986 - 2008 svítit neviděl.
pudr.kolsky	Středa, 04. ledna 2023 - 22:00:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 171 Registrován: 7-2017	dědek hank: Odbočka Kamensko ještě v roce 2010 před osazením světelnými návěstidly. Dle plánků v pomůckách GVD 2010 byla osazena pouze jednoramennými návěstidly.
Hajnej	Čtvrtek, 05. ledna 2023 - 00:08:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27974 Registrován: 5-2002	DH: názor, že to možné je, když je ve všech směrech Vmax = 40 km/h Ne nutně - při zamykání na obyčejnej výměnovej zámek může být proti hrotu 40 na obě tratě, po hrotu z odbočné taky 40, ale po hrotu z přímé 60. Jednoramenné návěstidlo z odbočné v kombinaci s rychlostníkem bylo spíš pravidlo, než výjimka. Půvab byl mj. v tom, že pak byla předvěst na volno, což by před dvěma ramenama nebyla. Samozřejmě když byla hlavní trať trochu "lepší", bylo by na ní 40 málo a proti hrotu proto byla obvyklá dvouramenná návěstidla. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Čtvrtek, 05. ledna 2023 - 09:08:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4263 Registrován: 7-2017	Hajnej 27974: Děkuji.
Mahel	Čtvrtek, 05. ledna 2023 - 10:44:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2701 Registrován: 6-2004	Petr_vlček: směrové indikátory s bílými písmeny zatím stále fungují na Smíchově (Radotín nebo Hlubočepy) nebo na vjezdu do odbočky Rokytka od Holešovic.
Masinka	Neděle, 08. ledna 2023 - 16:30:48
Administrátor Číslo příspěvku: 9203 Registrován: 6-2002	Na web o budovách 16/H byly doplněny informace o nerealizovaných budovách včetně zákresů projektovaného kolejiště nikdy nepostavených stanic Červené Řečice, Chotěboř město a Kašperské Hory do mapy.
J.M.	Neděle, 15. ledna 2023 - 20:48:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1903 Registrován: 12-2020	Zdravím a mám dotaz. Při studiu (mimochodem velmi zajímavé) knihy o historii Košicko-bohumínské dráhy jsem v jízdních řádech z roku 1895 a 1912 narazil na zastávky na znamení, a to jak u zastávkových osobních vlaků (např. Lučivná, Gánovce), tak u některých rychlíků (žst. Východná, žst.Turany, žst. Markušovce nebo žst. Krompachy či zastávka Darkov). Měl jsem za to, že zastávky na znamení jsou novodobé (po motorizaci 20/30 léta), ale jak je vidět bylo tu už dříve. Nemáte někdo tušení jak probíhalo rozhodování zda zastavit či nezastavit a jak to bylo řešeno?
pudr.kolsky	Neděle, 15. ledna 2023 - 21:52:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 174 Registrován: 7-2017	J.M. O době, která Vás zajímá nic nevím, ale v době mého dětství (padesátá a šedesátá léta) bylo možné za mírnou úplatu si nechat zastavit rychlík i ve stanici, kde normálně nestavěl.
Parmezano	Neděle, 15. ledna 2023 - 22:24:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3128 Registrován: 5-2008	pudr.kolsky:Šlo to i po převratu , ještě ,když jezdily ČD R8 a z Vyškova už nejezdily do Brna Os vlaky , tak si poutníci z Měrovic do Křtin, platili dvojí zastavení rychlíku R8 v Měrovicích a v Lulču, byl na to vydaný DPS , který nařizoval mim.zastavení určených R v uvedených místech Don Parmezano
J.M.	Pondělí, 16. ledna 2023 - 07:55:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1904 Registrován: 12-2020	Tak jasně, ale to bylo v případě, že ten vlak tam nestavěl (tedy v jízdních řádech měl průjezd) a bylo to mimořádné zastavení. Tady naopak to zastavení bylo (x s křížkem, tedy na znamení). Proto mě zajímá, jak při tehdejším stylu zabezpečení to mohlo fungovat.
Hungry_bear	Pondělí, 16. ledna 2023 - 09:49:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2761 Registrován: 1-2006	Při nástupu tak jako nyní (pokud tam nebyl pracovník dráhy, který by použil služební praporek), při výstupu formou ohlášení průvodčímu nejpozději v předchozí stanici - ten ještě před odjezdem odtud o zastavení zpravil vlakvedoucího a ten strojvedoucího. Nic složitého. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
J.M.	Pondělí, 16. ledna 2023 - 12:45:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1907 Registrován: 12-2020	A to víte nebo si to jenom myslíte? Pracovník dráhy byl tehdy všude. Nicméně mi třeba zastavení rychlíku s parní lokomotivou jedoucího třeba i 100 km/h v zastávce Darkov jen na praporek, při tam panujících mlhách či na nějakou lampičku v noci přijde docela nebezpečné. Navíc dnes jde jen o zastávky. Nebo snad může vlak i ve stanici (či dopravně) stavět na znamení? Navíc pokud vím, tehdy ani neměli odjezdová návěstidla, takže jak mohli návěstit strojvedoucímu, že má/nemá zastavit? A nebyla ani vjezdová návěstidla umožňující návěstit třeba výstrahu. Nebo se mýlím?
Borovička	Pondělí, 16. ledna 2023 - 15:02:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9872 Registrován: 5-2002	Momořádné zastavení jde objednat i dnes. Před pár lety si někdo přes uličku objednal zastavení pendolína v ČT, když to v Pardubicích popletl a nevyrazil na Prahu. Stálo ho to tehdy 1000 Kč a to letadlo v Praze mu snad neulítlo.Tam to ale řešil průvodčí po mobilu...
J.M.	Pondělí, 16. ledna 2023 - 16:37:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1909 Registrován: 12-2020	Jasně, ale já se ptám na pravidelné zastavení (na znamení), to je něco úplně jiného.
Hungry_bear	Pondělí, 16. ledna 2023 - 16:51:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2762 Registrován: 1-2006	J.M.: "Nicméně mi třeba zastavení rychlíku s parní lokomotivou jedoucího třeba i 100 km/h v zastávce Darkov jen na praporek, při tam panujících mlhách či na nějakou lampičku v noci přijde docela nebezpečné. " A proč by to tam strojvedoucí hnal 100 km/h, když měl v SJŘ údaj o možném zastavení na znamení??? Tam se možné zastavení očekávalo vždy (úplně stejně, jako je očekávané na zastávkách na znamení dnes). Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
McBain	Pondělí, 16. ledna 2023 - 20:58:34
Administrátor Číslo příspěvku: 27131 Registrován: 5-2002	V předlitavském jízdním řádu z roku 1914 je u Darkova "x" uvedeno u všech rychlíků a jedné dvojice jakéhosi zrychleného osobáku; ostatní osobáky tam všechny pravidelně zastavují. A ve vysvětlivkách je "x" popsáno jako "bedingtes anhalten", tedy doslova "podmíněné zastavení". Tedy si myslím, že to určitě není myšleno jako zastávka na znamení jak je známe dnes. Osobně bych se domníval, že to znamená že zde rychlíky zastavovaly jen během lázeňské sezony nebo po předchozím projednání s dráhou nebo něco takového. Ale určitě to neznamenalo, že by rychlík zastavil když na něj bude někdo na peroně mávat . Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Regent	Úterý, 17. ledna 2023 - 09:02:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4132 Registrován: 3-2005	J.M.: Nebo snad může vlak i ve stanici (či dopravně) stavět na znamení? Zřejmě může, třeba ve Voticích zastavují osobáky na znamení... Nebo v Ošelíně a Pavlovicích. (Příspěvek byl editován uživatelem Regent.)
Jan_perner	Úterý, 17. ledna 2023 - 09:39:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 10-2002	Tak v tomto případě se skutečně nejedná na zastavení na znamení, ale spíš na "objednání". A to "objednání" muselo proběhnout při zakoupení jízdenky do nebo z této stanice/zastávky. A to s dostatečným předstihem. Při tehdejším způsobu organizace a zabezpečení o zastavení musela být vlakové četa zpravena rozkazem, určitě se to neřešilo operativně. Ve stanici by to sice šlo řešit i tak, že se nejprve vlak zastaví u vjezdu (a tím musí strojvedoucí předpokládat zastavení ve stanici), ale to by znamenalo zdržení skoro dvojnásobné. Prostě při tehdejších dopravních technologiích muselo být zastavení zařízeno předem a vlaková četa zpravena rozkazem nejpozději ve stanici, kde vlak zastavoval pravidelně. Ceterum autem censeo Russiam esse delandam
J.M.	Úterý, 17. ledna 2023 - 13:03:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1910 Registrován: 12-2020	Mc Bain a Jan Perner: Taky se mi to zdá, že to tak nějak bylo. Třeba to zastavení ,,na objednání" rychlíků v Markušovcích, Krompachách nebo Třinci na mě totiž spíš působí, jestli to třeba nebylo pro ředitele nebo úředníky místních železáren (ev. dolů), tedy když jela vrchnost do světa. Každopádně mě fascinuje, že třeba Doubrava nebo Darkov (ten tedy to podmíněné) měly přímé spojení přímým lůžkovým vozem s Berlínem a Istambulem. Docela by mě zajímalo jestli mohl teoreticky přijít horník ze šachty na nádraží v Doubravě a požadovat jízdenku Doubrava - Istambul lůžkovým vozem. A nebo když jel Turek do lázní v Darkově, tak jestli na nádraží Sirkeci, řekl u pokladny jednou Darkov lůžkovým vozem.
J.M.	Úterý, 17. ledna 2023 - 13:05:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1911 Registrován: 12-2020	Regent: Ano Votice, Pavlovice a Ošelín. Ale to je vše na dálkovině, tam to lze, ale na D 1 nebo D 3 mám za to, že ve stanici nelze zastavovat na znamení.
McBain	Úterý, 17. ledna 2023 - 15:00:10
Administrátor Číslo příspěvku: 27132 Registrován: 5-2002	J.M.: "Každopádně mě fascinuje, že třeba Doubrava nebo Darkov (ten tedy to podmíněné) měly přímé spojení přímým lůžkovým vozem s Berlínem a Istambulem. Docela by mě zajímalo jestli mohl teoreticky přijít horník ze šachty na nádraží v Doubravě a požadovat jízdenku Doubrava - Istambul lůžkovým vozem. A nebo když jel Turek do lázní v Darkově, tak jestli na nádraží Sirkeci, řekl u pokladny jednou Darkov lůžkovým vozem." Tak to je otázka, jak tehdy prodej lůžkových lístků probíhal. Ale dost pochybuji, že takto jednoduše v pokladnách na nádražích. Spíš to nějak zajišťoval C.I.W.L., a to asi jednak svojí prodejní sítí, a pak přes smluvní partnery (cestovní kanceláře a další agenty). Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
S4991023	Úterý, 17. ledna 2023 - 15:30:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5209 Registrován: 9-2003	McBain: Taky to vidím tak nějak, jak to dodnes funguje v Rumunsku: Dostavili se do nějaké té Agentie de voiaj, ti obvolali všechny zainteresované stanice a pokud bylo místo, tak lůžko prodali. Já jsem třeba za socíku nikdy lůžkem necestoval ale co mi říkala ségra, tak na lůžka se stávaly v první den prodeje fronty před Čedokem v centru Bratislavy, protože do kasy zpravidla už nic nepropadlo. NOBLE BRICKS
J.M.	Úterý, 17. ledna 2023 - 16:04:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1912 Registrován: 12-2020	No možné to je. Každopádně ta představa toho horníka jedoucího do Istambulu je lákavá. Ale do Pešti či Berlína to možná na té pokladně jít mohlo, ne? I když do toho Istambulu by jel spíš Larisch, než ten horník.
Jan_perner	Úterý, 17. ledna 2023 - 17:41:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 314 Registrován: 10-2002	Na nádražích prodej lůžkových lístků určitě neprobíhal. I ještě před 30 lety se lůžkové lístky prodávaly primárně v Čedoku a Cestovní kanceláři ČSD. Tenkrát to prodával určitě CIWL, jakožto provozovatel těch lůžkových vozů. Samotná dráha s tím měla společné jen to, že ty vozy CIWL vezla ve svém vlaku. A teoreticky mohl být vlak i celý jen CIWL - jako např. Orient expres (do něj skutečně nešlo na nádraží koupit lístky ani k sezení). A není to taky tak dávno, co byly na nádražích mezinárodní pokladny, které prodávaly mezinárodní jízdenky. Obyčejná jízdenka do zahraničí se rozhodně nedala koupit v každé železniční stanici. A musela na ní být vypsaná i přesně trasa, aby se jízdné mohlo rozúčtovat mezi jednotlivé železniční správy. A to objednání zastavení určitého vlaku mohlo být buď za poplatek a nebo taky vázáno na jízdenku vyšší vozové třídy. To bych ale spekuloval. Ceterum autem censeo Russiam esse delandam
J.M.	Úterý, 17. ledna 2023 - 18:57:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1915 Registrován: 12-2020	Takže z Darkova do Pešti ani ano, to byl jeden stát (nebo dvoustát), do Berlína asi ne. A když už jsme u těch lůžkových, lehátkových lístků. Jak to vlastně bylo za socialismu? Bylo možno nastoupit bez lístku (pokud bylo volné místo) a doplatit to u průvodce ve vlaku? Vlastně jsem v té době jel jen organizovaným vlakem, takže jak to bylo s jízdenkami vlastně nevím.
K._A._F.	Úterý, 17. ledna 2023 - 20:01:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 923 Registrován: 5-2013	J.M.: "A když už jsme u těch lůžkových, lehátkových lístků. Jak to vlastně bylo za socialismu? Bylo možno nastoupit bez lístku (pokud bylo volné místo) a doplatit to u průvodce ve vlaku?" Ano. Podmínky pro prodej místenek, lůžkových a lehátkových lístků v JŘ ČSD 1989/1990: Stav před ARESem (což byl až konec 80. let) bude popsaný ve starších JŘ.
J.M.	Úterý, 17. ledna 2023 - 20:20:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1917 Registrován: 12-2020	Díky. No jo vlastně, ty podmínky bývaly v jízdních řádech. A když jsem u té Košicko-bohumínské. Ví někdo kdy byl ukončen dvoukolejný provoz mezi Bohumínem a Louky n. O? Jak jsem koukal tak na leteckých mapách ze 70 let, se tam odstavovaly vozy, takže od výstavby přeložky se asi už jezdilo jednokolejně. Mimochodem kdy se ta druhá kolej likvidovala? V roce 1997 to vypadalo, že ne tak dávno. Dvojkolejný provoz byl také na Báňské dráze mezi Ostravou a Josefovou jámou. Tuším, že roku 1997 se to ještě pojíždělo dvoukolejně. Pamatuje někdo kdy tu druhou kolej vyřadili z provozu?
Pikehead	Úterý, 17. ledna 2023 - 20:53:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9089 Registrován: 3-2007	Jan_perner: "A není to taky tak dávno, co byly na nádražích mezinárodní pokladny, které prodávaly mezinárodní jízdenky. Obyčejná jízdenka do zahraničí se rozhodně nedala koupit v každé železniční stanici." Vždyť tak je to dodnes. A stát se mezinárodním pokladníkem u ČD je možná složitější než se stát fírou u Strojvůdci CZ. I normální místenky se prodávaly v Čedoku (nádraží bylo někde v háji na kopci a asi to tam ani neuměli). Dobrá žena někam telefonovala, načež vypsala místenky. Ve větším než malém počtu případů se jich vydalo na jedno místo víc, nebo se zjistilo, že daný vůz netopí nebo je kuřácký (to býval smrad velmi fortelný i bez toho, aby tam někdo momentálně hulil)... Ale mám dotaz: v "kriminálním" filmu Této noci v tomto vlaku hraje Lukáš Vaculík průvodce spacího vozu a zloduchovi tvrdí, že ho musí na chvíli pustit, protože mává pohotovost s odjezdem. To si filmaři vymysleli, nebo to opravdu průvodci mávali? (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.)
Mladějov	Úterý, 17. ledna 2023 - 22:11:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19174 Registrován: 3-2007	Vymysleli. Průvodci JLV neměli (rozhodně v době, o které se tam hovoří, tedy 80. léta) dopravní povinnosti. Nebo to byl spíš trik od práskaného Vaculdy? So tenhle film detailně nepamatuju, ale o JLV a "jeho lidech" (a socíku vůbec) to říká až nelichotivě moc.
J.M.	Úterý, 17. ledna 2023 - 22:19:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1920 Registrován: 12-2020	Místenky se ale vydávali i normálně na pokladně, tedy alespoň vnitro. Mezinárodní asi taky na mezinárodních kasách, ne? Mladějov: No posuzovat profesi podle filmařské tvorby, to nebude úplně košer. Čímž neříkám, že u JLV to bylo kdovíco. Nebo myslíte že staniční dělník ve skutečnosti taky mastil karty s velkostatkářem v magacínu jako ve filmu Přednosta stanice?
Mladějov	Úterý, 17. ledna 2023 - 22:32:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19175 Registrován: 3-2007	Místenky se vydávaly tam i tam, ale ty lůžkové lístky skutečně přednostně v CK (asi byla představa nějaké té valuty od cizince, na něž tady měl Čedok skoro monopol). Heleďte, zanechte podsuvů. Zase se někdo dotkl vaší železničářské cti? To kšeftování s lůžky bylo náhodou moc hezky popsáno. A výhodnost bokovek na jídeláku taky. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
J.M.	Středa, 18. ledna 2023 - 07:08:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1922 Registrován: 12-2020	Heleďte, zanechte podsuvů. S podsuvem tady začínáte vy. Hodnotit nějaké zaměstnance jen podle nějakého filmu a navíc jednoho, je úplně mimo realitu, to byste snad mohl uznat. Nebo když vidíte Fantomase, jak odpojuje ve stokilometrové rychlosti za jízdy lokomotivu od zbytku vlaku, tak tomu taky věříte, že to jde i ve skutečnosti?
Jan_perner	Středa, 18. ledna 2023 - 09:51:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 315 Registrován: 10-2002	koukám, že K.A.F. mě už předběhl. Ale dám to sem taky. Tentokrát z jízdního řádu 1979/80. Seznam stanic s mezinárodní pokladnou a přepravu v lůžkových vozech. Ceterum autem censeo Russiam esse delandam
J.M.	Středa, 18. ledna 2023 - 12:34:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1927 Registrován: 12-2020	To jsou zajímavé věci. Když teda omylem vydali lehátko/lůžko na plně obsazený vlak, tak vám vrátili peníze + pokutu 40,- Kč. A ten seznam stanic s výdejem mezinárodních jízdenek taky překvapí. Třeba Svoboda nad Úpou nebo Kolárovo, kam už vlaky 20 let nejezdí. Jestli pak má někdo ve sbírce mezinárodní jízdenku vydanou v Kolárově? To by byl majstrštyk. A i ten horník z Doubravy si mohl koupit tu jízdenku do ciziny, jen musel busem do Karviné na hlavák, a už nešlo jet do přímo Istambulu ani do Berlína, ale leda do Tater nebo Košic.
Mořepetr	Středa, 18. ledna 2023 - 12:59:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7767 Registrován: 3-2006	Jinak ostatní stanice mohli vydat jízdenku až na státní hranici. Pak se dokupovala jízdenka vnitrostátní pro sousední zemi z hranice. Km z poslední stanice ČSD na hranici byly uvedené v jízdním řádu.
dědek_hank	Středa, 18. ledna 2023 - 14:28:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4289 Registrován: 7-2017	J.M.: "A ten seznam stanic s výdejem mezinárodních jízdenek taky překvapí. Třeba Svoboda nad Úpou nebo Kolárovo..." Malý pohraniční styk?
Pikehead	Středa, 18. ledna 2023 - 14:36:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9092 Registrován: 3-2007	Mladějov: "Vymysleli. Průvodci JLV neměli (rozhodně v době, o které se tam hovoří, tedy 80. léta) dopravní povinnosti." Trik to asi nebyl, k ničemu mávání nezneužil (co si teda pamatuju) a naopak se u toho tvářil, že vykonává zásadní činnost. K čemu to potřebovali v zápletce ale netuším. Mladějov: "O JLV a "jeho lidech" (a socíku vůbec) to říká až nelichotivě moc." Ne že by tam byli nějak nadprůměrně zvrácení, JLV nebylo nic jiného než podmnožina občerstvovacích a ubytovacích zařízení, kde probíhalo totéž. Ne nadarmo bylo za totáče pro "nestudijní" typy velké terno dostat se na učební obor kuchař-číšník, bo šlo krást tržby, jídlo, valuty... A poznámka o socíku je dobrá, ona i taková agitka jako Inženýrská odysea vlastně ten bordel odhaluje asi víc, než by chtěla.
Pikehead	Středa, 18. ledna 2023 - 14:42:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9093 Registrován: 3-2007	dědek_hank: "J.M.: "A ten seznam stanic s výdejem mezinárodních jízdenek taky překvapí. Třeba Svoboda nad Úpou nebo Kolárovo..." Malý pohraniční styk?" Což by v případě Svobody nad Úpou bylo jakože asi kam? Spíš to byla do rozvoje automobilismu velmi významná stanice pro východní Krkonoše a asi tam jezdili vlakem i dederóni, tak bych tipoval že to bylo chápáno jako servis pro ně.
dědek_hank	Středa, 18. ledna 2023 - 18:43:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4290 Registrován: 7-2017	Pikehead: "dědek_hank: "J.M.: "A ten seznam stanic s výdejem mezinárodních jízdenek taky překvapí. Třeba Svoboda nad Úpou nebo Kolárovo..." Malý pohraniční styk?"Což by v případě Svobody nad Úpou bylo jakože asi kam? Spíš to byla do rozvoje automobilismu velmi významná stanice pro východní Krkonoše a asi tam jezdili vlakem i dederóni, tak bych tipoval že to bylo chápáno jako servis pro ně." Tak já jsem se při psaní toho postu díval na celý ten seznam. Je tam víc podobně pochybných stanic. Třeba Aš, odkud se tenkrát taky nedalo nikudy přes hranice jet přímo. Ale ta Svoboda (podobně třeba Bardejov, Luhačovice, Rožnov pod Radhoštěm nebo Tatranská Lomnica) patřila spíš do té logiky, že se mezinárodní jízdenky vystavovaly kromě PPS a uzlových stanic skoro ve všech žst v lázeňských a rekreačně významných místech, i dost vzdálených od hranic. A Kolárovo? A co třeba Rimavská Seč? Na dolnej zemi byla státní hranice zřejmě dolním lidem vnímána spíš jenom jako administrativní čára...
Trolleybus	Středa, 18. ledna 2023 - 19:05:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3134 Registrován: 5-2002	Fakt je, že za socialismu jezdil sezónní noční rychlík ze Slovenska do východního Německa, který jel z Pardubic přes Hradec a Liberec. Takže pro dederony by nebyl problém dojet do Jaroměře a tam přestoupit na vlak do Svobody n. Ú. https://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=DR&kategorie=R&cislo =1480&rok=1989 Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum. Leonardo da Vinci
Hajnej	Čtvrtek, 19. ledna 2023 - 21:03:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28054 Registrován: 5-2002	Tr: za socialismu jezdil sezónní noční rychlík ze Slovenska do východního Německa, který jel z Pardubic přes Hradec a Liberec Ano, R1480/1481 Margecany - Leipzig, přezdívaný v Podkrkonoší "SS-20". Přezdívka vznikla z opačné denní polohy vůči o pár let déle jezdícímu páru R480/481 Košice - Dresden, tamtéž přezdívanému "Pershing". Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
csik	Pátek, 20. ledna 2023 - 00:22:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 929 Registrován: 10-2020	Hajnej - R480/481 Košice - Dresden, tamtéž přezdívanému "Pershing". Když jel na Horka víc jak 30, tak už krátil.... a pak jeden autor kdysi psal o těžkém Mn se štěrkem, s nímž se ta 433.0 do kopce plazila „pouhých“ 40....... Tady je něco ke studiu, pro zájemce o jízdenky a tarify....
Persink163054	Pátek, 20. ledna 2023 - 14:57:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 870 Registrován: 11-2012	Dobry den, Shanim materialy, dokumentaci, fotografie proste vse co se vztahuje k trati KFJB v ceskem useku Ceske Velenice-Praha, kdo mate a muzete mi poskytnout, napiste mi na email: geforce6166bx@gmail.com Predem moc dekuji.
Iiii	Pátek, 20. ledna 2023 - 17:48:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3349 Registrován: 5-2002	Dědek Hank: Je tam víc podobně pochybných stanic. Třeba Aš, odkud se tenkrát taky nedalo nikudy přes hranice jet přímo. Pokud vím tak trať Aš-Selb Plössberg nebyla nikdy formálně zrušená. Tak vám tam mohli prodat lístek na neexistující vlak.
Z_F_J	Pátek, 20. ledna 2023 - 18:58:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1280 Registrován: 7-2017	Iiii: pokud vím tak na mapě ze 70-tých let (nebo 80-tých, už si nepamatuji přesně) byl železniční přechod Aš/Selb-Plössberg uveden jako aktivní přechod pro nákladní dopravu. Podobně jako např. Železná Ruda nebo Znojmo/Retz. Zda tam nějaké náklady skutečně jezdily, to ale nevím. Osobní vlaky přes tyto přechody samozřejmě v té době nejezdily.
Luboš_3.21	Pátek, 20. ledna 2023 - 19:15:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4164 Registrován: 4-2014	ZFJ, Iii - Přes Železnou Rudu do Německa nejezdilo vůbec nic, neboť kolejiště stanice bylo uprostřed stanice přerušeno a v místě kudy prochází hranice byla postavena železná opona a přední ještě postaveny zátarasy. Osobní vlaky končili na stanici Železná Ruda - město. Do samotné stanice Železná Ruda jezdil jen manipulační vlak, protože tam probíhala nakládka dřeva samozřejmě tento vlak byl doprovázen příslušníky pohraniční stráže. Na německé části žst. Železná Ruda probíhal provoz bez omezení.
Petr_Šimral	Pátek, 20. ledna 2023 - 22:47:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12230 Registrován: 5-2002	Přechod Aš / Selb byl pro nákladní dopravu funkční po celou dobu "komunismu" a pak do roku 1995. PLD Sokolov vozilo Sn 47726? Most N.N. - Nové Sedlo - Aš - Selb v úseku Most - Nové Sedlo, ale začasto až se Sergeji do Aše. Dostat těch 800 tun do Aše bylo na hraně možností Sergejů. Takto to fungovalo minimálně v roce 1987, pak jsem šel na vojnu. Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
dědek_hank	Sobota, 21. ledna 2023 - 09:41:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4294 Registrován: 7-2017	Petr_Šimral: " PLD Sokolov vozilo Sn 47726? Most N.N. - Nové Sedlo - Aš - Selb v úseku Most - Nové Sedlo..." Co a kam se tím vlakem vozilo? Dlouhá léta se do západního Německa vozily přímé uhelné vlaky (a zpět vyrovnávky prázdných souprav) z mosteckého revíru do elektrárny Schwandorf (via Plzeň - Domažlice, konec 2002) a ze sokolovského revíru do elektrárny Arzberg (via Cheb - Schirnding, konec 2003). Přes Selb si umím představit snad nějaké odklony s úvratí v Selbu-Plössbergu, a to po dnes už neexistujícím úseku ze Selbu-Stadt na jih do Hollenbrunnu, který byl opuštěn a následně zrušen v letech 1988 - 1994.
Ahmad_Šáh_Masúd	Pondělí, 23. ledna 2023 - 11:29:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3817 Registrován: 6-2019	Třeba auta z AZNP MB do Západního Německa. Dále normálně směsné vlaky, fotek je fůra, stačí zagůglit na netu. V Aši bývala ještě počátkem devadesátých záloha (hektor nebo tranzistor či pilštykú). Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým Bez rozdielu, raz a navždy.