Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 14. 11. 2023

Archiv diskuse Historie železnic do 14. 11. 2023

autor	příspěvek
2002	Středa, 30. srpna 2023 - 09:02:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 7-2023	Omlouvám se předem za dotaz. Přijde mi, že most obdobné konstrukce je jako pozůstatek bývalé vlečky do cukrovaru v Brodcich přes Jizeru v Horkách nad Jizerou. Je to možné?
Hungry_bear	Středa, 30. srpna 2023 - 09:17:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2972 Registrován: 1-2006	to 2002: ne, ten je klasický příhradový. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
dědek_hank	Středa, 30. srpna 2023 - 10:10:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4708 Registrován: 7-2017	Zdepa 3689: Most přes Klabavu u Chrástu na radnické taky 1892. Edit: Ten most v Rakousích z r. 1858 byl v českých zemích první? (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Zdepa	Středa, 30. srpna 2023 - 14:15:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3690 Registrován: 7-2005	ad d_h - je to dost možné. Našel jsem poznámky z "Centralblattu", kde v roce 1875 zmiňují potřebu rekonstrukcí mostů této soustavy u železničních společností v Předlitavsku. U SNDVB je vedeno 5 mostů, u BNB není uveden počet, TKPE měla 8, BWB ještě 9, LCJE jen 5, ale nejvíce Haličská CLB - stará síť 36 a nová 18. Protože SNDVB své mosty ve směru na Královec vyměnila v roce 1871-72, tak přemýšlím, kde kromě Rakous byly další čtyři... schiffkorn u Libče během výměny
Zdepa	Středa, 30. srpna 2023 - 14:21:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3691 Registrován: 7-2005	ad d_h 4708 - ano, most u Chrástu byl měněn roku 1892
Hajnej	Středa, 30. srpna 2023 - 18:23:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29230 Registrován: 5-2002	Zdepa: přemýšlím, kde kromě Rakous byly další čtyři A jsou evidovány celé mosty nebo jednotlivá mostní pole...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Zdeněk_Šindlauer	Středa, 30. srpna 2023 - 19:40:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 9-2010	dědek_hank, č. 3689: podle J. Panáčka (osobní fond, kt. 4, inv. č. 166, archiv SoKA Č. Lípa) byl poslední Schifkornův most v Čechách přes Ploučnici mezi Benešovem a Františkovem. K datu 28.3.1896 uvádí "most vyměněn", ale není jasné zda šlo o datum snesení starého nebo položení / zahájení provozu nového. Bohužel k tomu chybí i ozdrojování.
dědek_hank	Středa, 30. srpna 2023 - 20:21:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4716 Registrován: 7-2017	Pro ty, kdo nevědí. Schiffkornova soustava se ve své době zdála být dobrým nápadem, protože to v podstatě byla stavebnice z ocelových (přesněji řečeno z tehdy běžné svářkové oceli, která btw vykazovala v různých směrech anizotropní materiálové vlastnosti způsobené její vrstevnatostí) a litinových prvků, které se skládaly až na staveništi. Možná i proto jich bylo tolik v takových (dámy prominou) prdelích předlitavské části monarchie jako byly Halič nebo Bukovina. (Oblíbené byly taky jinde na Balkáně, např. v Rumunsku.) Ty relativně malé prvky se totiž daly dovézt na místo třeba i na oslím hřbetě. Jednotlivé prvky Schiffkornových konstrukcí se spojovaly šroubováním a v tom byl právě kámen úrazu. Ne že by tehdejší inženýři neuměli spočítat příhradový nosník; tehdejší (a občas dodnes používaná - prý se pořád učí na průmyslovkách) grafická metoda umožňovala výpočet doslova tesařskou tužkou na kus březové kůry. Nicméně skutečné statické síly, které v nosníku působily, vposledku závisely právě na tom, jak moc nebo málo se ty šrouby a matky dotáhly. No a v dobách, kdy to na stavbách nebylo jak měřit, to na 100% záviselo na zkušenosti a citu montérů a taky kvalitě a úrovni dozoru partafírů a stavbyvedoucích. Proto těch mostů více spadlo právě v těch odlehlých končinách Předlitavska, kde často nebyl k dispozici jiný dělnický personál než pologramotní pastevci ovcí a dřevorubci, partafíři - jakkoli třeba i kvalifikovaní - se rekrutovali z alkoholiků, uprchlíků před zákonem a jiných podobných zoufalců a dobrodruhů a inženýři byli na takové stavby zhusta překládáni za trest. Zbývá snad jen dodat, že koncem 19. století už byla technologie výroby oceli dál - plávková ocel - a prvky příhradových konstrukcí se spojovaly nýtováním. Jak dnes vidíme v přímém přenosu, nýtované ocelové příhradové mosty při dobré péči vydržely 100 - 120 let; a když už výjimečně takový most spadl, bylo to z jiných důvodů než kvůli kterým padaly Schiffkornovy konstrukce. Jestli jsem nedejbože na něco zapomněl nebo něco popletl, prosím odborníky o doplnění a uvedení na pravou míru.
dědek_hank	Středa, 30. srpna 2023 - 20:22:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4717 Registrován: 7-2017	Zdeněk Šindlauer 161: Děkuji.
Joe	Středa, 30. srpna 2023 - 20:47:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1287 Registrován: 10-2007	Jeden odkaz k tématu: Ježkův kolos je díl nejstaršího českého mostu www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
dědek_hank	Středa, 30. srpna 2023 - 20:54:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4718 Registrován: 7-2017	Joe 1287:
Zdeněk_Šindlauer	Středa, 30. srpna 2023 - 21:06:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 9-2010	dědek_hank: ano, právě to nastavování správného předpětí otáčením kruhových svislic v závitových patkách spojovacích dílů bylo u Schifkornových konstrukcí velice obtížné. Proto např. BNB trvala na tom, aby její mosty v letech 1868 - 72 předpínali kvalifikovaní montéři dodavatele, tj. v tomto případě sobotínských železáren. Problémem nebylo napětí vypočítat, ale in natura kontrolovat, protože výrazné rozdíly v napětí (ať v tahu, ať v tlaku) nosníků pak měly značný vliv na statickou stabilitu konstrukce. Přímé měření tehdy nebylo technicky dosažitelné, proto se napětí určovalo nepřímo změřením geometrie celé konstrukce a jejích definovaných dílčích sestavených celků, a to za přísně daných podmínek (např. teplota vzduchu, přesnost polohování konstrukcí apod.). Je nasnadě, že to vše vyžadovalo opravdu precizní přípravu a značné zkušenosti. A ovšem to bylo také tehdy mezi mostními odborníky kritizováno.
Parmezano	Středa, 30. srpna 2023 - 21:50:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3206 Registrován: 5-2008	Destrukce železnic po ústupu „Severní“ armády. Už v květnu roku 1866 zaslalo ministerstvo války všem železničním společnostem v Rakousku instrukce o vkládání min do mostních opěr a pilířů a železničním zaměstnancům bylo uloženo bedlivě si všímat cizích osob v blízkosti železničních objektů. Toto nařízení bylo celkem zbytečné, protože Prusové velice dobře znali stav všech důležitých železničních objektů díky podrobné prohlídce železnic, která se konala v období kolem roku 1860, při níž se zjišťovala použitelnost železnic za války. Tuto prohlídku provedli vojenští odborníci z Rakouska, Pruska, Bavorska a Hanoverska. Na České západní dráze vyjely 1.července tři zvláštní vlaky, které evakuovaly z Prahy generální velitelství. Po průjezdu posledního z nich měl být zničen most přes Berounku u Mokropes. Během jízdy do Plzně poslal velící generál jednoho důstojníka zjistit zda je most zničen. Ten po příjezdu na místo zjistil že most stojí, navíc jej místní obyvatelé považovali za špiona a důstojník měl co dělat aby před pronásledujícími civilisty na koni ujel. Most byl nakonec rozebrán až 4.července, po projetí poslední vlaku, který evakuoval ředitelství České západní dráhy. Tento poslední vlak vezl také důležité spisy, pokladny, dopravní a technické zaměstnance a cenné přístroje. Železný most, který byl Schiftkornovy soustavy (něco víc o této soustavě si povíme v následujícím díle o zničení mostu u Neratovic), rozebralo 20 dělníků a dva inženýři následovně: odstranili mostovku v jednom mostním poli, veškerý svršek, příčníky a každou třetí svislici v celé délce mostu, demontované součásti mostu odvezli a ukryli. Tyto práce ovšem Prusy moc nezdržely, na obnovení mostu jim stačily asi čtyři dny. Zdroj:3) Válečný rok 1866 na České západní dráze, Hanuš Etner, časopis Železničář 1966 č.9 seznam všech zdemolovaných mostů za války v roce 1866 je zde : Gesichte der Eisenbahnem der Osterr- Ungar.monarchie I, Band II, Thiel kolektiv Wien 1898 Psáno pro portál Palba .cz (Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.) (Příspěvek byl editován uživatelem parmezano.) Don Parmezano
Petr_barchánek	Středa, 30. srpna 2023 - 22:26:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1583 Registrován: 5-2002	proto se napětí určovalo nepřímo změřením geometrie celé konstrukce a jejích definovaných dílčích sestavených celků, a to za přísně daných podmínek To teda musel být zážitek, požadavky na přesnost očního chirurga na desítky metrů velkém konstrukčním celku. (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Barchánek.) From station to station, back to Düsseldorf City Meet Iggy Pop and David Bowie Trans-Europe Express
Zdepa	Středa, 30. srpna 2023 - 23:06:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3693 Registrován: 7-2005	ad Joe 1287 - a právě, že v Blansku není kus Schiffkorna, ale mostovka vyrobená "rustonkou" v roce 1883 jako náhrada posledního dílu původního mostu z roku 1862. Kdyby nevznikla iniciativa kolem možnosti použití části dnešního mostu přes Berounku u Mokropes, který má v dohledné době nahradit nová konstrukce, tak bych si nepřesnosti u popisu mostu v Blansku nevšiml. Dnes už mám z archivu sken protokolu o zkoušce mostu v Blansku z březnu 1912, který zcela jasně uvádí původ. Já snad z toho udělám nějaký krátký článek do SŽ. A v Blansku byla na přemostění použita mostovka od Mokropes a kousek mostu od Vídně.
Zdepa	Středa, 30. srpna 2023 - 23:19:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3694 Registrován: 7-2005	ad zdeněk šindlauer - to by šlo ověřit v Národním archivu, fond GI/R, kt.1205, složka 14122 viz tady uvádí starší datum
Zdeněk_Šindlauer	Středa, 30. srpna 2023 - 23:57:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 9-2010	Zdepa: km 12,119 je na trati Benešov - Markvartice; most hned za benešovskou stanicí. Zde ve spisech BNB ovšem nejasno: podle protokolu 8518/11.5.1892 most vyměněn 1892, ale zároveň dle staršího protokolu 1530/1888 skutečně "Schifkornova konstrukce snesena r. 1888".
Zdepa	Čtvrtek, 31. srpna 2023 - 02:49:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3695 Registrován: 7-2005	ad z_š 163 - pak je potřeba se podívat, co uvádí protokol za popis ze zkoušky v roce 1889 koukám do kartotéky GI/R a v roce 1896 se vyměnily v km 12,248; 12,736; 14,549, a v roce 1898 v km 12,195
Joe	Čtvrtek, 31. srpna 2023 - 08:49:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1288 Registrován: 10-2007	Zdepa: "Já snad z toho udělám nějaký krátký článek do SŽ." Jsem pro www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Zdepa	Čtvrtek, 31. srpna 2023 - 13:33:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3696 Registrován: 7-2005	Oprava mého konstatování o informaci z Centralblattu za rok 1875. Ohledně SNDVB má být správně 4 už přestavěné a 1 zesílen. To je dohromady oněch 5, ale v dané chvíli už byl jen ten u Rakous. Děkuji Radku !! drobnost z rozpracovaného materiálu Rekonstrukci mostu u Rakous schválilo ministerstvo obchodu 31. srpna 1873 podle projektu, který pro SNDVB připravil dodavatel původní konstrukce, Sobotínské železárny. Veškeré práce na rekonstrukci, s minimálními výlukami, probíhaly za provozu, kdy byly postupně nahrazovány poškozené díly a osazovány některé zesílené komponenty. Práce začaly 18. prosince 1873 a byly ukončeny 13. června 1874. Komise zástupců Generální inspekce rakouských železnic spojená se zatěžkávací zkouškou zrekonstruovaného mostu proběhla 19. října 1874.
J.M.	Čtvrtek, 31. srpna 2023 - 18:10:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2683 Registrován: 12-2020	https://cesky.radio.cz/sotousi-vnoucata-spinave-monterky-vsechno- patri-k-zeleznicni-nostalgii-8792325 Chvála šotoušství aneb nejen o tom jak Japonec do Lupěného Bobiny fotit přijel A všem, kteří se o tu nostalgii starají velký dík
mvsetecka	Neděle, 03. září 2023 - 21:12:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 2-2017	Ad Zdepa: "ad Joe 1287 - a právě, že v Blansku není kus Schiffkorna, " Jsem rád, že jste to dohledal, protože ten blanenský vypadá zcela jinak, než jak je Schiffkornova konstrukce popisována a zobrazována - tedy se svislicí jako verifikovatelnou tyčí.
dědek_hank	Neděle, 03. září 2023 - 21:47:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4734 Registrován: 7-2017	mvsetecka 9: Díky!
honzaklonfar	Pátek, 29. září 2023 - 08:11:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6953 Registrován: 6-2016	Mám dotaz na zdejší znalce - co se přihodilo u "malého" přejezdu v Heřmaničkách v roce 1993? Při včerejší Svatováclavské jízdě (cyklo) jsem se díval na zasypaný zářez ve směru na Benešov, a tohle mě trklo. Když se tudy normálně jezdilo, tak jsem si nikdy ničeho nevšimnul...
dědek_hank	Pátek, 06. října 2023 - 18:43:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4788 Registrován: 7-2017	Používala se někdy trať Friedland/Mieroszów - Halbstadt/Meziměstí - Braunau/Broumov - Mittelsteine/Ścinawka Średnia pro pruské nebo říšsko-německé peáže? Myslím tím v dobách, kdy byl celý úsek průjezdný a kdy patřil různým státům, tj. v období 1889 - 1938.
fíradrg	Pátek, 06. října 2023 - 19:43:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 3-2018	dědek h:Jestli jako peáž nevím.V době elektrifikace asi ne.Ikdyž....Strávil jsem tam většinu života,historie trati mě zajímala,ale toto jsem neřešil.Možná to bude zajímavý poznatek.
Zdepa	Pátek, 06. října 2023 - 21:44:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3715 Registrován: 7-2005	ad d_h - ke stanici Mittelsteine jsem měl svého času v archivu slušný balík papíru z let 1889-1909, ale prioritou byla smlouva mezi StEGem a "sousedy" na společné užívání stanice. Neříká něco o případné peáži staniční kronika ?
dědek_hank	Pátek, 06. října 2023 - 22:23:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4789 Registrován: 7-2017	Zdepa 3715: Bohužel se mi nedaří dostat se do sbírky digitalizovaných staničních kronik v NA. Ale možná jenom něco dělám blbě...
2002	Pátek, 06. října 2023 - 22:25:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 7-2023	Můj otec začínal v Mezimesti v roce 1946 jako vypravci po nějakém kurzu a vypracoval mně, že po službě museli jezdit jako doprovod na 524 do Stenavy pro vlaky s uhlím. Ale už je to dávno a moc si to nepamatuji.
dědek_hank	Pátek, 06. října 2023 - 22:41:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4790 Registrován: 7-2017	2002: Já jsem měl na mysli peáže podobné jako přes Varnsdorf nebo přes Glucholazy. Tzn. používání traťového úseku na našem území pro tranzit vlaky a náležitostmi cizí správy. V tomto případě KPEV nebo DR(G) do r. 1938. Teď mě ale napadlo, že přeshraniční úsek u Otovic byl vlastně demontován až v roce 1953, takže by se to mohlo týkat i vlaků PKP v období 1945-53. Nicméně popsaný případ by peáží nebyl, protože šlo o náležitosti ČSD přebírající vlaky od PKP ve společné PPS.
dědek_hank	Sobota, 07. října 2023 - 08:00:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4792 Registrován: 7-2017	Na této litografii Jiřího Boudy je znázorněna žst Bohdašín podle stavu zhruba v 1. polovině 60. let. Víte prosím někdo, co je to za objekt v pozadí za budovou záchodů? Dnes už tam nestojí a nenašel jsem ho ani na mně dostupných fotografiích.
2002	Sobota, 07. října 2023 - 08:13:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 7-2023	Krásný obrázek. V těch dobách jsme jako děti jezdili do Bohdasina na houby. Přes koleje proti nádraží jich bylo vždy plno.
Zdepa	Sobota, 07. října 2023 - 09:43:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3716 Registrován: 7-2005	ad d_h - zkuste začít Meziměstím, tam jsou opisy původní staniční kroniky. Broumov není tak zajímavý https://vademecum.nacr.cz/vademecum/BookVolume.action?wordPositio n=1&wordOperator=1&entity=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2 Chot_%29%28unidata%29%29%28251170%29%29&pagerCompStateId=PAGER_RE SULT_BOOK&paginatorCompStateId=PAGINATOR_RESULT_BOOK&bookPattern= mezim%C4%9Bst%C3%AD&filtrovat=&_sourcePage=IwymdMQjUUZ8m-B0NdNpNM MXsjIwchejVTDz4unGEV7ZT0Vs2WhpcIjDHvYoQTS3PtZY7vucVZ6Qpf_Un64zirk JzvKlAhOI&__fp=C4xcY_BRnXiFm3mCVOASlcT6lc1JHKmKe6D8l05lsi7Yuaqvaw RbYSpceJS1OZS3ktlG9eWr0hf5kMi6-qxX_zR0Rg3kONgs8LkTb0mPohc%3D
McBain	Sobota, 07. října 2023 - 09:51:53
Administrátor Číslo příspěvku: 27292 Registrován: 5-2002	Dynamický odkaz bohužel nefunguje. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Zdepa	Sobota, 07. října 2023 - 10:01:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3717 Registrován: 7-2005	ad d_h 4792 - aby to nebyla ta kůlna na nářadí a rekvizity, jejíž plán předkládal StEG v roce 1903 GI ke schválení....od roku 1888 je to jediná stavba, o které se GI zmiňuje Jinak samozřejmě doporučím vyrazit do SOA Praha na fond ČD - ŘSD Hradec Králové - sbírka stavební dokumentace, kt.160 Choceň-Meziměstí-stanice Bohdašín-pozemní stavby; staniční a kolejové plány; plán zabezpečovací zařízení; smlouvy Nebude toho moc, protože ve stejné krabici jsou i Teplice n.M. a Březová A v dochovaných spisech StEGu není ani to. To by nesmělo ředitelství StEGu ve Vídni v roce 1912 vyhořet i s archivem....
Zdepa	Sobota, 07. října 2023 - 10:09:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3718 Registrován: 7-2005	ad McBain - já když na to zpětně kliknu, tak se mi to otevře...asi tím, že jsem na tom byl z mého počítače. No, jinak. V rámci vyhledávače je potřeba zadat Národní archiv vademecum. To vás hodí (tedy mě ano) na web NA. Uprostřed stránky je datum a pod ním červeně VadeMeCum. Tak se dostanete dovnitř. A protože dostat se na soupis inventáře staničních kronik je hrozná "vochmatika", zadám si do vyhledávacího řádku (s lupou) jméno Hlubočky. To mi najde 9 odkazů a jedním z nich je i staniční kronika. A když si to otevřu, je uprostřed jednak možnost listování v dané staniční kronice, ale pod tím pičogram kartotéky s popisem "listování v pomůcce". A sem tam. Pak si do řádku s lupou zadávám požadovanou stanici dle vlastního uvážení.
J.M.	Sobota, 07. října 2023 - 10:56:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2888 Registrován: 12-2020	Dědek Hank: Do roku 1938 by asi peáž Boguszów - Broumov - Scinawka Sr. nedávala smysl, když Prusové (Němci) měli vlastní dvoukolejnou trať přes Nowou Rudu. Ale při přechodu fronty byly zničeny viadukty na této trati a než to úplně opravili, tak peáž pro nákladní (uhelné?) vlaky opravdu existovala a mám za to, že staniční kronika to dává do let 1945 - 1953. A byly to vlaky PKP, jestli to vedl i polský personál těžko říci. Tím pádem úsek Otovice- Tlumaczów byl snad kromě repatriačních vlaků pro Němce pojížděn do r. 1953 jen těmito peážními náklady.
dědek_hank	Sobota, 07. října 2023 - 11:15:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4793 Registrován: 7-2017	Zdepa, J.M.: Děkuji.
Hungry_bear	Sobota, 07. října 2023 - 11:22:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3104 Registrován: 1-2006	jde to ještě jednodušeji - v tom "prošlém" odkazu nahoře do vyhledávání zadat "Meziměstí" a pak si vybrat Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
Petr_vlček	Sobota, 07. října 2023 - 11:30:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16131 Registrován: 5-2004	jm: zrovna jsem si rikal kdy skoncil provoz po tom torzu mostu v tlumacove kdyz jsem ho v zari podjizdel. Ja tipnul 46 nejaky odsuny...
dědek_hank	Sobota, 07. října 2023 - 12:11:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4794 Registrován: 7-2017	J.M. 2888: Ano! https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=83bccdb2-e7d3-4 a9e-8fae-0f86adaa2b2b&scan=af181b97dc100db36b97a6ac5f13d6d9 Cituji ze staniční kroniky: Dne 30. srpna 1949 byla zahájena privilegovaná průvozní (tj. peážní, pozn. moje) přeprava polských nákladních vlaků přes Meziměstí, Broumov, aby byla polským drahám usnadněna přeprava uhelného prachu ze Scinawky Srednie do Walbrzychu.
2002	Sobota, 07. října 2023 - 12:40:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 7-2023	Takže to potvrzuje to co jsem uváděl ve svém příspěvku 6.10.2023. Děkuji.
dědek_hank	Sobota, 07. října 2023 - 19:59:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4796 Registrován: 7-2017	V minulosti se tu probíralo zavádění tlakové brzdy u nákladních vlaků ČSD. Při studiu staniční kroniky žst Meziměstí jsem našel následující záznam z r. 1926.
dědek_hank	Sobota, 07. října 2023 - 20:07:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4797 Registrován: 7-2017	A další záznam z Meziměstí z roku 1927:
dědek_hank	Sobota, 07. října 2023 - 20:24:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4798 Registrován: 7-2017	Podle následujícího záznamu z r. 1929 bylo v obvodu výtopny Meziměstí započato se zaváděním tlakové brzdy u osobních vlaků s tříletým zpožděním oproti nákladní dopravě.
McBain	Neděle, 08. října 2023 - 09:49:37
Administrátor Číslo příspěvku: 27293 Registrován: 5-2002	dědek_hank: "V minulosti se tu probíralo zavádění tlakové brzdy u nákladních vlaků ČSD. Při studiu staniční kroniky žst Meziměstí jsem našel následující záznam z r. 1926. " Je docela zajímavé, že v roce 1926 autor záznamu píše o lokomotivách řady 270 a pruských vozech. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Neděle, 08. října 2023 - 10:36:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4799 Registrován: 7-2017	McBain: "Je docela zajímavé, že v roce 1926 autor záznamu píše o lokomotivách řady 270 a pruských vozech." O DR(G) se se v meziměstské kronice píše jako o pruských drahách prakticky ve všech záznamech z doby I. republiky, ještě i po nástupu Hitlera k moci... Taky mě to šokovalo, včetně většinou až naivně národoveckých a místy poněkud šovinistických poznámek kronikářů (do pamětních knih většinou nezapisovali přednostové, ale jimi pověření pracovníci) na adresu meziměstských Němců. Ale tento neskrývaně protiněmecký duch převládá ve všech staničních kronikách z pohraničí, které jsem si zatím procházel. Kryšpínovo značení se začalo zavádět teprve v roce 1925, takže nepochybuji o tom, že v r. 1926 ještě spousta původem c. a k. lokomotiv nesla staré označení.
drake	Neděle, 08. října 2023 - 10:52:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 848 Registrován: 7-2017	Je docela zajímavé, že v roce 1926 autor záznamu píše o lokomotivách řady 270 a pruských vozech. Nedávno jsem v archivu viděl seznamy lokomotiv odstavených v roce 1933 nebo 1934 kvůli poklesu přeprav a pro jistotu je tam stále uvedená stará a nová řada. Používání starých řad jak lokomotiv tak vozů je v úředních dokumentech po celá 20. léta běžné. Mezi obyčejnými železničáři to bylo zřejmě ještě častější. Vždyť to známe sami, pro některé se dosud "stopadesátdvojky" nestaly "osmsetdesítkama"
Zdepa	Úterý, 10. října 2023 - 10:30:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3721 Registrován: 7-2005	brzda z propagační tiskoviny řsd Plzeň aneb to by dnes ČD pro Vás neřešilo
Orlí_spár	Středa, 08. listopadu 2023 - 19:31:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1640 Registrován: 8-2004	V úterý 12. prosince od 17:00 hod. se v mosteckém muzeu koná křest knihy o Ústecko-teplické dráze s autogramiádou autora K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME
McBain	Pátek, 10. listopadu 2023 - 13:02:48
Administrátor Číslo příspěvku: 27300 Registrován: 5-2002	Ta prostřední fotka ve spodní řadě, no to snad ne...????? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Pátek, 10. listopadu 2023 - 15:36:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4862 Registrován: 7-2017	V e-mailové schránce mi přistál tento výkres: Víte prosím někdo, který konkrétní objekt znázorňuje?
fíradrg	Pátek, 10. listopadu 2023 - 16:40:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 3-2018	McBain:Máš pravdu.Opravdu dobrý úlet.
Masinka	Neděle, 12. listopadu 2023 - 20:06:31
Administrátor Číslo příspěvku: 9257 Registrován: 6-2002	Nový článek na K-reportu se věnuje (alespoň pro mě) dosud neznámému projektu tratí přes Krkonoše z roku 1944.
dědek_hank	Pondělí, 13. listopadu 2023 - 21:21:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4877 Registrován: 7-2017	Tak na svůj dotaz ve věci výkresu sub 4862 jsem jinde dostal tuto velestručnou odpověď: "je to vodárna se strážním domkem na lesní dráze knížat Weissenthal" No a protože internet nezná knížata Weissenthal ani jejich lesní železnici (nebo protože to nedokážu najít), moje další logická otázka je: Kde se ta železnice nacházela a kdo byli Weissenthalové? (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Vámos	Úterý, 14. listopadu 2023 - 09:11:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6229 Registrován: 6-2002	dědek_hank: "Tak na svůj dotaz ve věci výkresu sub 4862 jsem jinde dostal tuto velestručnou odpověď: "je to vodárna se strážním domkem na lesní dráze knížat Weissenthal" " Vzhledem k tomu, že podle popisku na výkrese to vypadá na normálii k.k.St.B., tak to bude spíš někde na státní dráze nebo aspoň dráze ve státním provozu. Teorii lesní železnice knížat z Bílého údolí bych asi opustil. Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
McBain	Úterý, 14. listopadu 2023 - 10:26:02
Administrátor Číslo příspěvku: 27301 Registrován: 5-2002	A proč si myslíte že to musí být nějaká konkrétní stanice? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Vámos	Úterý, 14. listopadu 2023 - 11:14:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6230 Registrován: 6-2002	Konkrétní stanice to samozřejmě být nemusí, ale ty normálie se většinou připravovaly na nějaké konkrétní použití. Mohlo to být použito i ve více stanicích a to i v mírně odchylné podobě. Hlavně je důležité, že je to samostatná vodárna, tj. není stavebně spojena s výpravní budovou ani s výtopnou. Tj. třeba nácestná stanice, kde byla větší potřeba dobírat vodu, které má samostatnou výpravní budovu a nemá výtopnu. Vůbec to nemusí být místní dráha. Datace October 1882 vůbec nemusí mít časovou souvislost se stavbou dráhy (vodárna se mohla stavět později). Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
dědek_hank	Úterý, 14. listopadu 2023 - 11:19:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4879 Registrován: 7-2017	McBain: "A proč si myslíte že to musí být nějaká konkrétní stanice?" Dobrá otázka. Pachatelé modelu podle tohoto výkresu jsou tajemní jak hrad v Karpatech a musím z nich všechno tahat jak z chlupaté deky. Jestli tomu dobře rozumím, tak to vypadá na freelance. Vámos: Pokud jde o tu hlavičku normálie made in kkStB, tak není nic jednoduššího než ji přilepit k jakémukoli výkresu.
Bram	Úterý, 14. listopadu 2023 - 12:08:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15687 Registrován: 4-2003	McBain:Ta prostřední fotka ve spodní řadě, no to snad ne...????? To se z nějakého mne neznámého důvodu něco nepovedlo, ale budu se raději tvářit, že to nevidím .