Diskuse » Železnice » Historie železnic « předcházející | další »

Historie železnic

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků  zobrazit všechny (16)   
 
Předchozí roky: 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Historie železnic do 10. 1. 2018 McBain 60 10. 1. 2018 08:09
Archiv diskuse Historie železnic do 15. 1. 2018 Prdík83 60 15. 1. 2018 08:07
Archiv diskuse Historie železnic do 28. 2. 2018 22michal 60 28. 2. 2018 18:47
Archiv diskuse Historie železnic do 12. 4. 2018 Sants 60 12. 4. 2018 07:08
Archiv diskuse Historie železnic do 22. 5. 2018 S4991023 60 22. 5. 2018 10:36
Archiv diskuse Historie železnic do 08. 8. 2018 Bw_Ig 60 08. 8. 2018 16:00
Archiv diskuse Historie železnic do 19. 10. 2018 Johny11 60 19. 10. 2018 21:38
Archiv diskuse Historie železnic do 16. 11. 2018 McBain 60 16. 11. 2018 21:27
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 11. 2018 McBain 60 27. 11. 2018 12:05
Archiv diskuse Historie železnic do 02. 12. 2018 dědek_hank 60 02. 12. 2018 12:38
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 12. 2018 BmbČ 60 27. 12. 2018 23:21
Archiv diskuse Historie železnic do 19. 1. 2019 Zdeněk_Šindlauer 60 19. 1. 2019 09:43
Archiv diskuse Historie železnic do 03. 2. 2019 Fardy 60 03. 2. 2019 19:06
Archiv diskuse Historie železnic do 24. 2. 2019 Petr_Šimral 60 24. 2. 2019 11:42
Archiv diskuse Historie železnic do 18. 3. 2019 Jan_perner 60 18. 3. 2019 14:47
Archiv diskuse Historie železnic do 20. 3. 2019 McBain 60 20. 3. 2019 09:57
   autor příspěvek
Středa, 20. března 2019 - 11:07:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18780
Registrován: 5-2002
DH: Zbytečná diskuse. Končím.
Ufff... Konečně...
Němec_z_ova
Středa, 20. března 2019 - 11:12:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3908
Registrován: 4-2009
Na ty LMS se dá dostat nějak veřejně...?

No jistě[wink] A pro nadcházející krátké letní noci doporučuji prozkoumat celý geoportál.
McBain
Středa, 20. března 2019 - 13:01:53  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26098
Registrován: 5-2002
Teď jsem si ještě všiml těchhle perel:

Např. o šafářování Britské Východoindické společnosti a o záměrné likvidaci indické ekonomiky v 18. století byly sepsány celé tlusté knihy.

Tak ta indická ekonomika 18. století by mě opravdu zajímala [rofl]. Když žádná Indie ani neexistovala. A název britská Východoindická společnost znamená taky trochu něco jiného, než si dnes představujeme. Já jen vím, že indická (správně mogulská) ekonomika těch dob se hlavně zlikvidovala sama, stavbou nesmyslného Taj Mahalu. O tom jsou taky napsány celé tlusté knihy.

Západ není imunní, takže nejen indický Bhópál

Bhópál je v Indii, ne na západě. A byl tam i v roce 1984.
Středa, 20. března 2019 - 14:13:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18782
Registrován: 5-2002
NzO: dík, zajímavý pokoukání...
Středa, 20. března 2019 - 15:32:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2588
Registrován: 5-2008
Bw_I: určitě jel do Olomouce vlakem , zahlídl jsem o tom záznam v jedné staniční kronice
Don Parmezano
Středa, 20. března 2019 - 16:04:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3585
Registrován: 3-2006
A do Brna dojel z Olomouce vlakem, stejně jako odjížděl vlakem z Brna.
Bw_Ig
Středa, 20. března 2019 - 16:39:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 418
Registrován: 7-2012
Děkuji za upřesnění a důkaz. Opravím si svoje poznámky.
Děkuji.
Středa, 20. března 2019 - 16:42:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1149
Registrován: 1-2013
Podle knihy Václava Junka Hitler v Čechách byly jízdy Česká Lípa - Praha a Praha - Česká Lípa vykonány autem, ostatní další jízdy Česká Lípa - Olomouc, Olomouc - Brno a Brno - Vídeň byly vlakem. Zpět jel tedy přes Vídeň.
Trasa cesty vlaku do České Lípy není přesně doložena; autor uvádí: Berlin Anhalter Bahnhof - Bautzen - Löbau - Rumburk - Česká Lípa, ale některé prameny uvádějí přes Liberec. Každopádně to nebylo přes Děčín, příjezd do České Lípy byl ve 14:28.
Středa, 20. března 2019 - 17:17:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1150
Registrován: 1-2013
Pokud se dají shrnout zmiňované cesty, tak proběhly takto:
Berlin - Česká Lípa = vlak
Česká Lípa - Praha = auto
Praha - Česká Lípa = auto
Česká Lípa (odj. 16.3. v 19:45) - Görlitz - Breslau - Olomouc´= vlak (oklika z bezpečnostních důvodů)
Olomouc - Přerov - Brno (příj. 17.3. v 11:10) = vlak
Brno - Vídeň = vlak
Předpokládaná cesta z Brna měla být původně přes Jihlavu, ale přes Jihlavu nejel (doloženo).
Zdroj: V. Junek: Hitler v Čechách, nakl. BVD Praha 2012
Středa, 20. března 2019 - 17:55:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2590
Registrován: 5-2008
Bw_Ig: kolegové mě předběhli , aspoň tedy zápis ze staniční kroniky stanice Brno hl.n

zdroj : wwww. badatelna eu. sbírka staničních kronik

Don Parmezano
Středa, 20. března 2019 - 18:12:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1274
Registrován: 7-2017
McBain 26098:

Začátkem 18. století indický subkontinent (když se ti teda nelíbí pojem Indie...) produkoval tolik jako celá Evropa, asi 1/4 celosvětové hodnoty toho, čemu se dnes říká HDP. V r. 1947 to byla 4%. Např. indické tkalcovství zlikvidovali Britové vnucením povinného dovozu textilu z Anglie vyráběného z indických surovin. Gándhí nevznikl ve vakuu. A (nejen) britská průmyslová revoluce byla vyfutrovaná kostmi a krví (nejen) Indů a obyvatel dalších kolonií. To prostě neodkecáš nějakýma vyčteninkama z české wikipedie.[crazy]
Středa, 20. března 2019 - 21:48:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1571
Registrován: 11-2005
Historii píší vítězové, proto nemůže být současný pohled na minulost objektivní[wink]
Každopádně jsem ve fabrice, která patřila k pilířům Československa, nacisti i komunisti ji rozvíjeli, celou dobu až do současnosti vesele vyváží na západ a některé výroby jsou celosvětově a patentově unikátní, takže nikdy nebyla zaostalá. To totiž není nějaký hloupý automotive[happy]
Po revoluci se kromě politických dokumentů pálilo i vše, co souviselo se studenou válkou a dnes je třeba problém zjistit, kudy co vede a kde co v minulosti stálo - hledisko kontaminace a další tajnosti. Následující generace se ani nedozví, kde byla třeba položena také vlečka. V neděli se vypouštěla ta samá kanagonem smrdící voda do řeky, jako pamatuji těsně po revoluci, jen chyběla Greenpeace loď a aktivisti, brojící proti komunistickému ničení přírody. Každopádně teď by vlastně protesty bránili svobodě podnikání, že?
vymírání hmyzu
vymírání ptáků
[vypravci]
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration
Čtvrtek, 21. března 2019 - 08:45:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 134
Registrován: 9-2010
AH vlakem v ČL: pánové Bw-Ig, Mořepetr, Jaroslav_T, Parmezano - všem velice děkuji za pomoc a zajímavé poznatky i náměty k dalšímu bádání. ZdŠ
Čtvrtek, 21. března 2019 - 10:46:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1900
Registrován: 2-2010
Vážení historici, obracím se na vás s prosbou. Nemáte prosím někdo ve svém archivu zavazadlový lístek z let 30.-40.? Případně zavazadlový lístek podle předpisu K26-č „Vlaková manipulace“ z roku 1949? Tento by byl vůbec nejideálnější, protože k němu máme i vzor. Postačuje scan, či kvalitní fotografie [happy] Chceme pro potřeby jízd zvláštních vlaků tento vzor upravit pro naši potřebu a samozřejmě chceme, aby byl co nejvíce autentický (ač tedy s nutnými úpravami pro potřeby dneška). V současnosti prověřujeme možnost výroby takovéhoto lístku a fotografie originálu by nám při jednání s reklamkami/tiskárnami velmi pomohla, protože vysvětlit, cože to vlastně chceme je náročné [biggrin]

Mnohokrát děkuji za pomoc [happy]




(Příspěvek byl editován uživatelem Urpín.)
Čtvrtek, 21. března 2019 - 14:01:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 4-2018
Hajnej, K._A._F., McBain, Vámos: - díky moc všem za upřesnění Vysočan a Těšnova. Ty letecké snímky jsou skvělé (a situace zachycená na nádražních kolejích taky...)
Bw_Ig
Čtvrtek, 21. března 2019 - 14:12:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 419
Registrován: 7-2012
V Těšnov - výrez z plánu rok 1881

výřez z plánu rok 1892
Pátek, 22. března 2019 - 08:53:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1152
Registrován: 1-2013
Ještě trochu doplním jízdu Hitlera do Prahy: jízda vlakem do České Lípy a odtud autem do Prahy byla zvolena i z důvodů bezpečnostních, aby se Hitler pohyboval po českém území co nejméně. Po Čechách jel až od Mělníka, až k Mělníku bylo Německo.
Vlak s prezidentem Benešem z Berlína do Prahy: zpožďování bylo úmyslné, aby byl Hitler v Praze první. Někde (už nevím kde) se píše, že vlak vyjel zpožděný už z Berlína - záměrně prodlužovaný ceremoniál při odjezdu. Na české území vlak vstoupil až u Lovosic.
Hitler při jízdě z Brna do Vídně opustil české území u Břeclavi. Od tohoto okamžiku již vůbec nikdy na české území nevstoupil.
Pátek, 22. března 2019 - 09:10:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1278
Registrován: 7-2017
Jaroslav_T:
"Vlak s prezidentem Benešem z Berlína do Prahy..."

Benešem...? [crazy]
Statistik
Pátek, 22. března 2019 - 11:07:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6271
Registrován: 6-2004
jízda vlakem do České Lípy a odtud autem do Prahy byla zvolena i z důvodů bezpečnostních, aby se Hitler pohyboval po českém území co nejméně.

Jen tak mezi řečí, zaregistroval jste, že AH byl například na severu Čech (Novoborsko, Českolipsko) už v říjnu 1938, kdy svým kabrioletem Mercedem (tedy autem) absolvoval prohlídku "našeho" území?
Statistik
Pátek, 22. března 2019 - 11:11:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6272
Registrován: 6-2004
"Hitler překročil hranice 3. října 1938 v bavorské pohraniční obci Wildenau a pokračoval do Aše (Asch). Odtud pak jeho kolona směřovala do Františkových lázní (Franzensbad) a Chebu (Eger)...Následující den 4. října 1938 pak zamířil přes Kraslice (Graslitz), Falknov (Falkenau, dnes Sokolov) a Loket (Ellbogen) do Karlových Varů (Karlsbad)...osobně intervenoval do jednání mezinárodní komise vytyčující nové hranice...O den později 6. října 1938 se opět vrátil do čs. pohraničí, tentokrát na sever - z německého Löbau překročil hranice u Fukova (Fugau) a pokračoval do Šluknova (Schluckenau), kde se zapsal do pamětní knihy. Následovala cesta přes Rumburk (Rumburg, zde měl projev na náměstí), Krásnou Lípu (Schönlinde) a Chřibskou (Kreibitz). U Křížového buku si Hitler prohlédl československé opevnění a protipěchotní zátarasy. Dále pokračoval přes Lísku do České Kamenice (Böhmisch Kamnitz), kde byl slavnostně vítán na náměstí. V Kamenickém Šenově (Stein Schönau) dostal broušenou vázu a dále jel přes Nový Bor (Haida) a Cvikov (Zwickau) do Mařenic (Gross Mergthal)..."

...a to celé autem. Existuje z toho pochopitelně mraky fotek, ať už vydaných knižně, tak válejících se na internetu.
Pátek, 22. března 2019 - 11:59:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8674
Registrován: 5-2002
To ale bylo pro něj už německé území, stejně jako ta silnice Česká Lípa - Liběchov. Tam nehrozil odpor nějakých pominutých ozbrojených Čechů z rozpadající se armády, tam všude převažovalo silně loajální obyvatelstvo.
Pátek, 22. března 2019 - 15:01:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 907
Registrován: 9-2016
Jak bylo správné označení dle Kryšpína za tečkou - například třetí lokomotiva řady T478.1 -> má být označena T478.103 nebo T478.1003? A jak u řady T478.0 -> T478.003 nebo T478.0003? Bylo to nějak implicitně řešeno, nebo to bylo použito náhodně?

Vím, že existuje lokomotiva 464.102 což je druhá řady 464.1. Tady byly sice vyrobeny pouze dvě, ale věděli počet vyrobených kusů autoři, že budou jen dva?
Pátek, 22. března 2019 - 15:35:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1282
Registrován: 7-2017
Makus 907: První lokomotivy označené povinně 4místnými inventárními čísly už od prvního kusu byly právě T 478.1 a v téže době dodávané T 458.1 a T 679.1. (U ČSD byl na všechno předpis, tak třeba někdo vyšťourá přesné datum jeho vydání a platnosti.) Do té doby byla inv. čísla u prvních 99 ks téže řady 3místná. U provozovaných strojů nových trakcí se postupně tabulky předělávaly na 4místné, parních lok. se to ale netýkalo. A nejsem si tak jistý u motorů M 131.1; některé s inv. čísly < 1100 dojezdily na přelomu 70. a 80. let se 3místným číslem, některé se 4místným. Se 3místnými čísly dojezdily i některé lok. s transparentními tabulkami - např. T 435.0 nebo T 678.0 a T 679.0. Na nich - pokud se ty transparenty dochovaly v původním stavu - bylo označení nejednotné: Na čelech smaltované tabulky se 4místnými inv. čísly, na bocích transparenty s čísly 3místnými.

A ze všeho mohly být výjimky a v něčem se samozřejmě mohu mýlit.

Teď mě ještě napadlo, že se s tím začalo v době přechodu značení vozů na systém UIC. Tehdy (tj. v polovině 60. let) už existovalo doporučení přejít na mezinárodní systém i u lokomotiv; no a ta 4místná inv. čísla HV pak byla převzata celá do toho mezinárodního značení, které bylo u ČSD zavedeno až v r. 1987. Takže bych řekl, že příslušný předpis ČSD platný pro HV mohl být vydán cca v r. 1965 nebo 1966.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Pátek, 22. března 2019 - 17:58:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1153
Registrován: 1-2013
dědek hank: Sorry, upsal jsem se. Samozřejmě Háchou.

statistik: zaregistroval jste, že AH byl například na severu Čech (Novoborsko, Českolipsko) už v říjnu 1938, kdy svým kabrioletem Mercedem (tedy autem) absolvoval prohlídku "našeho" území?
Samozřejmě že zaregistroval. Autem jel do Aše z Hofu, kam dojel vlakem. Večer se vrátil do Hofu, 4.10. vyjel z Hofu autem... Ano, dokumentace je poměrně dost.
Lajos
Pátek, 22. března 2019 - 18:04:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 152
Registrován: 8-2014
Hank 1282: tak zrovna u té řady T 478.1 měly být prototypy označeny ještě jako T 478.101 a T 478.102, pročež byly zhotoveny i tabulky, ovšem k tomuto účelu nepoužité. Ale na přelomu let 1964/1965 se už schylovalo ke změně a tak vyjely nakonec de facto provizorně vybaveny jen ručně psaným označením podle nových zásad.
Řada T 458.1 jela od první mašiny s trojmístným inventárem (tedy T 458.1001) a zde bych si dovolil rozporovat pojem 3-místné/4-místné inventární číslo - ono bylo doposud 2-místné anebo u čísla nad 99 3-místné a ta číslice před tím byla konstrukční skupina, nemající s inventárním (pořadovým) číslem přímou spojitost, třebaže se v praxi takto četlo nebo psalo a to z důvodu menší zaměnitelnosti. Viz stroj pod mým nickem, to byla a je "deset-nula-dvojka", ale není to 1002. lokomotiva řady T 478.
3-místný inventár měl z výroby snad již i prototyp T 669.0001 z výroby v roce 1963. Soudobé stroje řad T 678.0 a T 679.0 vyjely ještě s dvoumístným inventárem. Toliko praxe ČKD.
TEES v roce 1965 dojela své T 444.1 s dvoumístným a u následujících T 444.02 z let 1966 - 1967 by to už jinak nešlo, než s 3-místným inventárem.
Škodovka s tím začala patrně roku 1963, výrobou řady E 669.2 (E 669.2001 a výše, zatímco předchozí E 669.1 z lete 1961 - 62 byly po E 669.199 2-místné). Ještě "laminátka-šestikolka" z roku 1963 nesla označení S 699.001, ale primárně nešlo o vozidlo pro ČSD a vůbec resort MD, takže se to mohlo řídit jinými pravidly.
Motoráky ze Studénky končily staré číslování řadou M 240.0 v závěru roku 1964. Pro ilustraci - prototypy M 286.101 a M 286.102 z roku 1962, v roce 1964 už přeznačené na M 286.0001 (002). Sériové M 286.0 šly od prosince 1966 již jen s 3-místnými čísly.
Nějaká organizační změna v číslování je datována k 1. 7. 1965 - třeba zavedení "S" místo "E" na střídavou trakci, ale taky je pravda, že po tomto datu už vyjížděly mašiny z 3-místným inventárem.
Výjimkou budiž třeba prototyp T 466.001 z roku 1971, později však přeznačený na době odpovídající T 466.0001 - ověřovačka 002 až 005 z konce roku 1973 měla čísla 3-místná.
Vzpomenuté rozšiřování inventárních čísel na tři pozice u vozidel dříve dodaných je datováno snad od 1. 3. 1977, samozřejmě nejdříve evidenčně a teprve později, v rámci možnosti a ponejvíce dílenských oprav, i fyzicky.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Pátek, 22. března 2019 - 18:34:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1154
Registrován: 1-2013
Lajos: Vzpomenuté rozšiřování inventárních čísel na tři pozice u vozidel dříve dodaných je datováno snad od 1. 3. 1977, samozřejmě nejdříve evidenčně a teprve později, v rámci možnosti a ponejvíce dílenských oprav, i fyzicky.

Ano, je to tak. V roce 1976 vyšel na Federálním ministerstvu dopravy jakýsi výnos týkající se přečíslování podle nějaké (tehdy nové) normy.
Pátek, 22. března 2019 - 19:12:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3590
Registrován: 3-2006
Smíchov koncem 60. let - video od 30 minuty
Pátek, 22. března 2019 - 19:27:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1283
Registrován: 7-2017
Lajos 152: Děkuji. V tom případě by se měl za rok prvního použití toho delšího inv. čísla považovat rok dodání prvních T 458.1, T 669.0 a E 669.2, tj. 1963.
Radar007
Pátek, 22. března 2019 - 22:10:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 456
Registrován: 7-2010
Lajos: TEES nekončily T444 , ještě dost nejednotné byly drážní T212.0 , některé měli 0xx, jiné 0xxx. A šlo to napřeskáčku.....
Lajos
Neděle, 24. března 2019 - 10:21:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 153
Registrován: 8-2014
Radare: pravdu díš, na továrním snímku je zachycena T 212.001 s 2-místným inventárem a to měla "kontrarevoluční" letopočet výroby 1968.
Děkuji za doplnění [ok]
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Neděle, 24. března 2019 - 10:43:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2236
Registrován: 7-2017
ad Mořepetr - a hned potom Ružomberok-Korytnica[ok][ok]ono celé to video je zajímavé
Lajos
Neděle, 24. března 2019 - 13:15:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 154
Registrován: 8-2014
Tisková oprava: T 212.001 (z produkce Turčianských strojíren) měla rok výroby již 1967
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Neděle, 24. března 2019 - 15:06:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3596
Registrován: 3-2006
zeuke:
"ad Mořepetr - a hned potom Ružomberok-Korytnica[ok][ok]ono celé to video je zajímavé"

A ten Balog, ještě za normálního provozu.
Jinak pomalu jsem už zapomněl, jak se na Smíchově přepřahalo u rychlíků na elektriku a osobák tam končil. Je tam vidět jak odjíždí s Bpjo do Zdic.
Neděle, 24. března 2019 - 15:34:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1159
Registrován: 1-2013
Mořepetr: nádherné video!!!
V těch letech jsem začínal jako elév u vlakových čet Os, takže si vzpomínám, že Os Smíchov - Zdice měly služ. vůz uprostřed (4x Bai + D + 4x Bai, což je na videu taky vidět), kdežto Os do Plzně měly služ. vůz za lokomotivou.
Patro Bp odjíždí nejspíš směr Rudná (je jen jedna jednotka). Přes Radotín jezdil jen jediný Os s jedním Bp, byl to Os do Protivína. Patra směr Beroun přes Radotín jezdila vždy ve dvojicích, nejčastěji v letní neděle, kdy platil alternativní GVD 521a. Ještě jednou: MOC dík za odkaz!
Neděle, 24. března 2019 - 16:36:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3597
Registrován: 3-2006
Ad Jaroslav_T: Děkuji za doplnění. Já už pamatuji jen přepřahání rychlíků z Brejlovců a 17a už jen do Berouna.
Ty dvě mazutky jsou asi kladenské a řekl bych, že směřují na Semmering?

Poděkování patří spíš autorovi a také facebooku, kde se odkaz objevil.
Neděle, 24. března 2019 - 16:55:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1160
Registrován: 1-2013
Ty dvě mazutky jsou asi kladenské a řekl bych, že směřují na Semmering?
Nejsem schopen ani potvrdit, ani vyvrátit. S nákl. vlaky jsem v té době do styku nepřišel.
Mazutka se objevovala zřídka i v osobní dopravě, občas na tehdejším nedělním Os 1420 Horažďovice předm. - Praha-Smíchov, ale to byla zdická.
Neděle, 24. března 2019 - 19:36:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3598
Registrován: 3-2006
Ad Jaroslav_T: Zdické měly snad všechny kouřové plechy, podle toho to odhaduji.
Neděle, 24. března 2019 - 20:42:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 524
Registrován: 5-2013
Všechny ne, hlavně kolem osmašedesátého po přesunech z jiných dep bezušatých přibylo.
Neděle, 24. března 2019 - 21:23:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3600
Registrován: 3-2006
Ad Sey: Díky.
Úterý, 26. března 2019 - 09:51:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2121
Registrován: 6-2004
Mořepetr: ne Balog, ale PLŽ
Úterý, 26. března 2019 - 15:15:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3610
Registrován: 3-2006
Ad Mahel: Aha díky.
Pondělí, 01. dubna 2019 - 20:21:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 662
Registrován: 10-2007
Narazil jsem na pojem železniční knihy - součást dřívějšího katastru nemovitostí (před rokem 1951). Zajímalo by mě co (a jak podrobně) se v nich vedlo, jestli by se z nich např. daly vyčíst strážní domky nebo další drážní stavby... Ideální by bylo vidět nějakou ukázku. Našel jsem jen něco málo zde (strana 3-4). Nemá někdo více informací? Díky.
McBain
Čtvrtek, 04. dubna 2019 - 12:54:04  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26109
Registrován: 5-2002
Pánové, nevíte někdo kdy přesně začaly platit nové jízdní řády v letech 1952 a 1953? Předpokládám, že to bylo někdy v květnu, ale nebyla by přesná data?
Čtvrtek, 04. dubna 2019 - 13:52:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 953
Registrován: 10-2009
McBain: s pomocí ostatních diskutérů se to řešilo v Jízdních řádech, ale zrovna tohle datum se nedohledalo.
rok zavedení ukončení den v týdnu
1951/1952 22. 5. 1951 7. 5. 1952 Úterý
1952/1953 8. 5. 1952 xxx?xxx Čtvrtek
1953/1954 xxx?xxx 22. 5. 1954 xxx?xxx
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě
www.svd-jzm.cz
Čtvrtek, 04. dubna 2019 - 15:34:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 924
Registrován: 9-2016
Jen dodávám k těm změnám jízdních řádů:
- Od roku 1926 na návrh Evropské konference o jízdních řádech a přímých vozech bylo rozhodnuto zavádět jízdní řády vždy k 15. 5. V roce 1932 a 1937 byla posouvána platnost kvůli svatodušním svátkům na 22.5.
- II. sv. válka byla specifická
- od 4.5.1947 to byla třikrát neděle (4.5.1947, 9.5.1948, 15.5.1949). Jenže již 15.5.1950 bylo pondělí.
- 22.5.1951 byl posun opět kvůli svatodušním svátkům.
- 8.5.1952 to nějak nezapadá nikam, byl to čtvrtek, ale nebylo to 15.5.
- ???
- 23.5.1954 - neděle
- 22.5.1955 - neděle
- 2.6.1957 - neděle a nadále vždy od neděle, občas posun kvůli svátkům
Čtvrtek, 04. dubna 2019 - 15:57:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 286
Registrován: 7-2017
Letní jízdní řád v roce 1953 platil od 17.5. Právě od tohoto jř se tarifně zrušila 1.třída.
McBain
Čtvrtek, 04. dubna 2019 - 23:08:37  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26110
Registrován: 5-2002
Díky! [wink]
Pátek, 05. dubna 2019 - 00:09:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7482
Registrován: 9-2003
Mám ve sbírce Cestovný poriadok ČSD Leto 1954 [happy] s podtitulem Platí od 23.mája do 2.októbra 1954 :-) to jen na doplnění..
..pořádná mašina má kotel a komín..
Pátek, 05. dubna 2019 - 09:58:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 925
Registrován: 9-2016
Tak už mám skoro všechny změny JŘ na letní, jen mi chybí roky 1943/1944 a 1956/1957. Zná někdo ty datumy?
Pátek, 05. dubna 2019 - 13:34:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 665
Registrován: 10-2007
1956/57 "zimné vydanie": od 30. 9. 1956 do 1. 6. 1957
BmbČ
Pátek, 05. dubna 2019 - 22:28:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8048
Registrován: 1-2007
Ještě k JŘ - podařilo se mi dohledat, že od roku 1897 do roku 1911 platil pravidelně letní JŘ od 1. května, zimní JŘ od 1. října.
Možná tomu tak bylo i nějaký rok před rokem 1897 a možná i nějaký rok po roce 1911. To už dohledané nemám. [uhoh]
Věděl by někdo? Dík.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Pátek, 05. dubna 2019 - 23:08:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 666
Registrován: 10-2007
Kolega Prdík83 má v tom seznamu pěknou časovou řadu, stačí se podívat - odkaz
BmbČ
Sobota, 06. dubna 2019 - 12:49:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8049
Registrován: 1-2007
Díky, tabulka zajímavá, ale začátek a konec poměrně dlouhého období, kdy začal platit letní JŘ pravidelně od 1.5. do 30.9 a zimní JŘ od 1.10 do 30.4. tam bohužel není.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Neděle, 07. dubna 2019 - 10:29:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 71
Registrován: 1-2010
Bw_Ig: šlo by poslat kompletní plán stanice Těšnov (i tu levou část před (za) Negrelliho viaduktem)?
Úterý, 09. dubna 2019 - 19:44:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 76
Registrován: 12-2014
Joe: ad železniční knihy
Železniční knihy byly organisovány podle železnic, nikoli katastrálních obcí (katastrálních území), jinak ale byly zřejmě vedeny obdobně jako "běžné" pozemkové knihy. Tj. byla v nich zapsána čísla pozemků, druh ("kultura") pozemků, resp. v případě zastavěných pozemků číslo popisné stavby nebo její slovní označení (to by mohlo být potenciálně zajímavé) (list A), dále vlastnické právo (list B), popř. další věcná práva s pozemky spojená (list A) a "závady", tj. povinnosti lpící na pozemcích (služebnosti, dluhy ze závazků atd.) (list C). Upraveno to bylo zákonem č. 70/1874 ř. z., o zakládání knih železničných (hledejte v říšském zákoníku z roku 1874 na str. 163 a násl.).

K těm drážním stavbám v nich: je třeba si uvědomit, že podle ABGB (rak. občanského zákoníku) byly stavby, tak jak je tomu opět podle Nového občanského zákoníku dnes, součástí pozemku. Z mapy bývalého pozemkového katastru (dostupné jsou na portále církevních restitucí [zdravím Cogwheela [andel]], v tamní mapě jsou to ty oranžové čáry) většinou půjde vyčíst, zda ta která stavba pod sebou měla samostatný stavební pozemek a jaké bylo jeho číslo, podle toho pak ten pozemek (s označením stavby) půjde dohledat v příslušné železniční knize (kopii z ní poskytne katastrální pracoviště Praha, resp. Brno-venkov).

(Příspěvek byl editován uživatelem smrž.)
Bw_Ig
Úterý, 09. dubna 2019 - 19:51:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 424
Registrován: 7-2012
ad Aklman
doporučuji Flickr - vytukat název "Mam hlad" a tam se vám zobrazí několik alb s výkresovou dokumentací stanice Praha Těšnov od doby počátků. Při správném přístupu k mobilnímu internetu se ty skeny dají stáhnou v plném zobrazení.
Středa, 10. dubna 2019 - 07:11:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 667
Registrován: 10-2007
smrž: Děkuji za rozsáhlé zasvěcení!
Čtvrtek, 11. dubna 2019 - 21:02:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 671
Registrován: 10-2007
Jménem autorského týmu bych rád všechny pozval k návštěvě nového webu BRŇÁK - aneb vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu.

Více informací viz leták.
M_g
Čtvrtek, 11. dubna 2019 - 21:53:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1087
Registrován: 6-2006
Ježišimarija. Nechcete tu "skvělou" zprávu dát alespoň ještě do "Ostatní tratě", "Šotouš nový živočich" a "Sny s železniční tematikou"?
A nebo úplně do všech témat, ať si užijem..
Čtvrtek, 11. dubna 2019 - 22:03:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 672
Registrován: 10-2007
Pardon, napsal jsem do 4 diskuzí, kterým to je tematicky blízké. Pokud se to nesmí, tak se omlouvám [happy]
Pátek, 12. dubna 2019 - 20:35:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 582
Registrován: 1-2004
Joe: Naopak díky za info, zrovna sem do historie patří. Je to zajímavý počin a držím palce pro další doplňování i aktualizaci. [ok]
Pátek, 12. dubna 2019 - 20:53:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 674
Registrován: 10-2007
Díky, plánů na doplňování máme hodně: doplňovat historii, zároveň aktualizovat co se děje (např. přestavba Hlavního nádraží), plus postupně rozšiřovat území (Modřice, Šlapanice...). Jakoukoli pomoc oceníme [happy]
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Úterý, 16. dubna 2019 - 15:14:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 941
Registrován: 9-2016
Jen tak ze zajímavosti - neví někdo, kterých lokomotiv a motorových vozů vlastnily ČSD/ČD nejvíce? Ale ještě s jednou podmínkou, že např. T478.1 a T478.2 jsou považovány za stejný typ.
Úterý, 16. dubna 2019 - 15:20:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2121
Registrován: 12-2007
A traťové stroje sú od macochy? [wink]
Úterý, 16. dubna 2019 - 16:06:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3672
Registrován: 3-2006
Makus:
"Jen tak ze zajímavosti - neví někdo, kterých lokomotiv a motorových vozů vlastnily ČSD/ČD nejvíce? Ale ještě s jednou podmínkou, že např. T478.1 a T478.2 jsou považovány za stejný typ."

Pokud se dobře pamatuji,
tak T 679.1 a M 152.0
Pátek, 19. dubna 2019 - 18:31:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 115
Registrován: 8-2017
Měl bych dotaz na někoho hodně znalého událostí na 250. Na jedné fotce ze začátku 90. let (od Trainfota - viz. jeho stránky - 350.001 v oblouku před Tišnovem 8. 3. 1992) jsem si všiml, že nejen že v tom oblouku je několik sloupů TV kolem 1. koleje relativně nových, ale i násep vypadá jako nedávno obnovený. Nedošlo tam někdy na přelomu 80. a 90. let k sesuvu? Nebo vážnějšímu vykolejení? Díky za odpovědi.
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:  
Pouze registrovaní
  Heslo:
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.