naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 27. 3. 2020
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2020
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » odklony v roce 2008: po „žatecké“ včera, dnes a zítra

Odklony v roce 2008: Po „žatecké“ včera, dnes a zítra

text: Antonín Němeček, Ondřej Mšal
neoznačené foto: Antonín Němeček
vloženo: 13. 2. 2009

V dalším dílu seriálu o odklonech zůstaneme na západě Čech, pouze se přesuneme na sever od Plzně. V roce 2006 byla zahájena optimalizace úseku Plzeň – Stříbro v rámci realizace IV. tranzitního železničního koridoru. Výluky v jednokolejných úsecích omezovaly provoz na celé trati Plzeň – Cheb, důležité pro nákladní dopravu mezi Německem a Českou republikou a spojení s hnědouhelnými doly na Sokolovsku. Stavební práce se naplno rozjely až v roce 2007 a pokračovaly i po celý loňský rok. Kromě již dokončeného úseku Plzeň – Stříbro (dokončen v listopadu 2008) začaly v roce 2008 intenzivní práce i na zbývajících úsecích Stříbro – Planá u Mariánských Lázní a Planá u Mariánských Lázní – Cheb, které by po kolejové stránce měly být hotovy do konce roku 2010.

Rozsáhlé výlukové práce měly a mají vliv na podobu nákladní dopravy v celé oblasti západních Čech. Jedním z nejzajímavějších důsledků je odklánění vlaků po trati č. 160 Plzeň – Žatec (– Chomutov / Kadaň), kterému se věnuje tento text. Vliv optimalizace koridoru mezi Plzní a Chebem na nákladní dopravu bude obsahem i některých dalších dílů seriálu.

Nejprve bychom se chtěli zmínit o úpravách trati Plzeň – Žatec v poslední době. V letech 2004–2006 tato trať prošla částečnou modernizací. V některých místech byl opraven svršek, zásadní však byla modernizace zabezpečovacího zařízení a zapojení celé tratě do dálkového ovládání (DOZZ). Nyní je většina stanic na trati neobsazena – vyjma Kaznějova a Podbořan – kde slouží tzv. „modrý výpravčí“. Od 1. 9. 2008 je však omezena služba i v Kaznějově. Ve stanici Blatno u Jesenice je sídlo dispečera a dnes tak i „srdce“ celé tratě.

Než si povíme něco o současném provozu, nemůžeme se nezmínit o jeho historii. Před rokem 1989 zde panoval čilý ruch nákladních vlaků, v jejichž čele postupně parní lokomotivy vystřídaly „sergeje“, „pielsticky“ a „čmeláky“. Provoz ovšem začal po roce 1989 velice rychle upadat. Postupně ubývalo průběžných nákladních vlaků, až po 10 letech zde zůstal pouze jediný pár (na jehož vozbě se podílely plzeňské „trojky“, tehdy dvojice 753.060+099, 753.141+211 či letmo 753.029 a 212). Ovšem ani tato kapitola neměla dlouhého trvání, časté odříkání vlaků z důvodu nulové zátěže mělo za následek zavedení vlaků jen „podle potřeby“. Vzhledem ke špatnému stavu železničního svršku a mostů v Horním Hradišti navíc nemohla být ke konci provozu nasazena dvojčata, ale jen vlaková lokomotiva a postrk.

Vraťme se k současné nákladní dopravě. V roce 2007 se naplno rozběhla výluková činnost na trati Plzeň – Cheb. Proto bylo opět zavedeno několik odklonových párů průběžných (resp. vyrovnávkových) nákladních vlaků z Plzně přes Žatec do Kadaně. Nejprve se jednalo o dva páry, jeden v denní a druhý v noční době, v režii plzeňských „dvojčat“ lokomotiv řady 742. Od úplného zprovoznění DOZZ na trati č. 160 přináší zrušení nočního klidu potřebu pouze dvou dispečerů v Blatně. Dříve musely být obsazené všechny stanice výpravčími a většina z nich i dvěma signalisty, takže veškerá odklonová vozba se z personálních důvodů děla mimo noční přerušení služeb. V roce 2008 byla vozba odklonových vlaků doplněna ještě o další pár vlaků, tentokrát v režii dvojčete ř. 742 vystavovaného z SOKV Ústí nad Labem. Zároveň byl doplněn výkon „postrky Žatec“ se sólo „kocourem“ zajišťovaným jak plzeňským a ústeckým depem, tak i pracovištěm Karlovy Vary. Teoreticky byly grafikonem stanoveny za 24 hodin dokonce 4 páry odklonových vlaků.

Jedna z podob začínajících odklonů v červnu 2006 – stroje 742.306+207 před Kašticemi; v pozadí známý vrch Rubín. 742.243+242 s odklonovým Pn vlakem do Kadaně před zastávkou Pastuchovice v srpnu 2007.
V čele odklonu ucelené soupravy s dřevem do Plzně a dále po přepřahu do Rakouska se mimořádně v srpnu 2007 ukázal i chomutovský „brejlovec“ 750.013.

Zátěž Pn vlaků tvořilo zpravidla energetické uhlí ze severočeské pánve do Plzně, Strakonic, Písku nebo Českých Budějovic. Pozorovatel mohl tyto vlaky rozeznat podle počtu vozů, soupravy do plzeňské teplárny vozí 27 vozů, do Strakonic 16 vozů, do Písku a Českých Budějovic 22 vozů a do Plané nad Lužnicí 24 vozů. Poněkud krkolomná byla vozba uhlí do příbramské teplárny přes Žatec. Zpět z Plzně na sever se z velké části jednalo o Vn vlaky s prázdnými „wapkami“ od uhlí. S nastupující topnou sezónou se k podzimu objevily i Vn vlaky řazené z vysokostěnných vozů po vykládce uhlí pro malospotřebitele. Další zátěží odklonových vlaků byla relační vlakotvorba z plzeňského seřadiště do Mostu nebo Chebu a opačně. Prázdné vozy do Mostu bývaly řazeny také do zátěže pro manipulační vlak, který tak vozil z Plzně například prázdné „wapy“ ze Strakonic nebo cisterny z PPS Česká Kubice.

Kromě vlaků majoritního dopravce projela během koridorových výluk po „žatecké“ též celá řada pracovních vlaků a vlaků ložených štěrkem, ale i například i ucelené kotlové soupravy vedené stroji Unipetrol Doprava.

18. dubna 2008 projíždí ložený vlak malebným údolím Střely u Horního Hradiště. V čele 742.441+443, na postrku mimo záběr netradičně 742.229+372+151. foto Petr Špirk
Směsný průběžný vlak z Plzně s lokomotivami 742.206 a 034 v čele byl zachcen 9. května 2008 v úseku Kryry – Vroutek.
742.344+099 na postrku uhelného vlaku odjíždějí v květnu 2008 ze Žatce. Tentýž vlak svážejí „kocouři“ 742.036+206 do Vroutku.

Vypisovat seznamy nasazených „kocourů“ nemá smysl, protože zde jezdilo „co mělo kola“ a stroje se ve dvojicích často měnily. Na tom měla podíl i poruchovost lokomotiv, způsobovaná částečně přetěžováním na těžkých vlacích. Například ložený uhelný vlak pro Teplárnu Plzeň, který čítá 27 vozů a jeho hmotnost se pohybuje kolem 2 100 t, vyžaduje pro splnění technického normativu čtyři lokomotivy, zatímco v praxi bývaly převážně (dle turnusu) nasazovány tři.

Do odklonové vozby probíhající s přestávkou od března do prosince zasáhly i lokomotivy jiných řad. Několikrát se zde objevila řada 750, zastoupená stroji inventárních čísel 061, 252, 287 a 326. Ani těm se poruchy nevyhýbaly – u „brejlovce“ 750.287 dokonce došlo k zadření spalovacího motoru. V listopadu se na odklonových vlacích představila dvojice „katrů“ řady 755, doplněná o čerstvě modernizovanou 753.751. Čilý provoz nákladních vlaků utichnul v polovině prosince s koncem výluk na koridoru.

„Brejlovec“ 750.287 s nákladním vlakem do Plzně nedaleko rybníku Nováček. Snímek byl pořízen 14. 4. 2008, pouhý den před zadřením motoru a odstavením lokomotivy. foto Petr Špirk
Stroj 742.397 s manipulačním vlakem z Plzně do Žatce projíždí 7. srpna 2008 Kryry. Soupravu tvoří přetěž od průběžného vlaku.
Jen o hodinu dříve přijíždí do Kryr na postrku uhelného vlaku lokomotiva 742.190. A do třetice z Kryr – 742.069 strká 11. 10. soupravu s uhlím pod siluetou místní rozhledy.
Unifikované „dvojče“ 742.347+341 na postrku uhlí do Plzně v Kryrech v říjnu 2008.
Stroje 742.034+206 s uceleným vlakem uhlí projíždí 1. listopadu 2008 úsek mezi Potvorovem a Mladoticemi. foto Petr Kapoun

Neméně zajímavý provoz bude na „žatecké“ k vidění i letos. Opravné práce v několika úsecích trati č. 160 už v polovině března předznamenají zahájení odklonů současně se začátkem 137denní nepřetržité výluky na koridoru v úseku Pavlovice – Planá u Mariánských Lázní, na kterou v srpnu navážou další rozsáhlé výluky až do prosince.

Následující soupis shrnuje plánované oběhy lokomotiv na odklonových Pn a Vn vlacích pro GVD 2008/2009. Oběhy mohou samozřejmě doznat změn.

TS 776; 1x 750 PJ Plzeň

Pn 67895 Klášterec nad Ohří 0.37 – Plzeň hl.n. 4.43; postrk
Vn 58784 Plzeň hl.n. 19.14 – Klášterec nad Ohří 23.38; postrk

TS 779; 3x 2x742 PJ Plzeň

1. den
Pn 67895 Klášterec nad Ohří 0.37 – Plzeň hl.n. 4.43
Vn 58780 Plzeň hl.n. 7.18 – Klášterec nad Ohří 11.48
Pn 67891 Klášterec nad Ohří 12.07 – Plzeň hl.n. 17.50
Vn 58784 Plzeň hl.n. 19.14 – Klášterec nad Ohří 23.38

1a den
Vn 58796 Plzeň hl.n. 1.58 – Klášterec nad Ohří 7.03
Lv Klášterec nad Ohří 7.08 – Třebušice 7.42
Pn 66880 Třebušice 20.30 – Plzeň hl.n. 0.58

1b den
Pn 67891 Klášterec nad Ohří 12.07 – Plzeň hl.n. 17.50; postrk


diskuse k článku

založit diskusi

související diskuse

Trať Plzeň - Žatec a okolí