naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 3.3.2019
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2019
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » místní nákladní vlaky na „žatecké“ a v okolí

Místní nákladní vlaky na „žatecké“ a v okolí

text a neoznačené foto: Antonín Němeček
spolupráce: Ladislav Fric, Martin Klein, Martin Pospíšil, Jan Bonev
vloženo: 21. 9. 2009

V předchozích článcích o „žatecké“ jsme si pověděli o nákladních odklonech a vojenských transportech a dnes na tyto články navážeme dalším dílem, ve kterém se seznámíme s nakládkou a provozem místních nákladních vlaků na trati č. 160 a v jejím blízkém okolí.

Z hlavní tratě Plzeň – Žatec odbočuje hned několik lokálek. První vede z Mladotic do Rakovníka a dnes je provozovaná pouze z Kralovic do Rakovníka, druhá z Rakovníka do Bečova nad Teplou, která „žateckou“ protíná ve stanici Blatno u Jesenice a třetí vedoucí z Kaštic do Vilémova a dále do Kadaně.

Nejprve zůstaňme na páteřní trati Plzeň – Žatec. Ještě před pár lety vozbu manipulačních vlaků v úseku Plzeň – Blatno u Jesenice měla na starost řada 771 plzeňského depa. V úseku Blatno u Jesenice – Žatec byla nasazována řada 753 (sloužily zde stroje inventárních čísel 034, 347 a 390) depa Louny. Postupem času v éře rušení „velkých“ lokomotiv byly lounské „brejlovce“ v GVD 2000/2001 nahrazeny řadou 751 (šlo o inventární čísla 022, 070 a 316). Avšak ani éra „bardotek“ neměla dlouhého trvání. Zároveň s odchodem „čmeláků“ v letech 2002 až 2003 z „plzeňské“ části tratě odchází i „bardotky“ a vozbu Mn vlaků definitivně přebírá řada 742 plzeňského depa. Nejprve se zde objevují různé „kocoury“, například zajímavé „unifiky“ 742.048 nebo 069, které dnes jezdí převážně v oběhu směrem na Domažlice. Nakonec se turnus ustálil na dvou strojích čísel 371 a 397.

Plzeňský „čmelák“ 771.103 v čele manipulačního vlaku do Plzně v Mladoticích. foto Martin Klein, 24. 1. 2002
751.022 tehdy jestě na svém pravidelném turnusovém výkonu, Mn vlaku mezi Blatnem a Žatcem v říjnu 2003. Snímky dokmentují vlak mezi Vroutkem a Podbořany a na vjezdu do Kaštic.
Téhož dne ráno přijela „bardotka“ do Blatna u Jesenice.

Vozba Mn vlaků probíhá následovně: ráno vyjíždí ze Žatce (resp. v pracovní dny už po půlnoci s „žehličkou“ z Mostu) a z Plzně oba Mn vlaky, aby se krátce po poledni potkaly ve stanici Blatno u Jesenice. Zde dojde k výměně personálu a po 15. hodině vlaky pokračují dále do svých cílových stanic. Za zmínku stojí ještě tzv. „malý manipulák“ jezdící pouze v úseku Plzeň – Třemošná u Plzně. Ještě v loňském GVD byl tento vlak trasován z Plzně až do Kaznějova a ve večerních hodinách zpět. Popřípadě byla jeho lokomotiva využita k postrku Mn vlaku jedoucího od Blatna do Plzně. Z důvodu poklesu zátěže bylo v letošním grafikonu provedeno úsporné opatření a vlak zkrácen pouze do Třemošné. Od druhé změny GVD 2009/2010 je oficiálně zrušen zpáteční vlak z Třemošné do Plzně a jeho náležitosti včetně lokomotivy od protivlaku jsou v Třemošné spojeny s Mn 87811 z Blatna. Na tento výkon jsou vystavovány především stroje 742.350 a 323, přezdívaná v Plzni jako „mazda“. Přes den je možné tyto lokomotivy spatřit na Mn vlaku do Nýřan nebo Pňovan.

Zátěže manipulačních vlaků na jižní části tratě tvoří do Třemošné uhlí (po dobu výluky na trati č. 170 přijíždí Mn vlakem od Žatce), občasně cisterny pro vlečku Čepro a sporadicky vozy pro vlečku Žárohmoty. V Horní Bříze je nakládka už velmi slabá, loží se kaolin do vozů Tams a některé zakázky z keramičky pro zahraniční zákazníky. V Kaznějově stále trvá nakládka dřeva. Vlečkové předávací kolejiště až na několik vozů Taoos (nádržkové pro přepravu kaolinu) se zásilkami do zahraničí zeje prázdnotou. Dřívější čilý provoz do Lachemy, ZKZ a sila je již minulostí. V Plasích se vykládá uhlí, v Mladoticích loží stěrk z místního lomu, v současnosti využívaný při stavbě III. koridoru. Přepravu štěrku však zajišťuje ČD Cargo jen v případě jednotlivých vozů. Ucelené soupravy odváží lokomotivy ř. 730 patřící společnosti TSS, případně stroje ř. 740 a 742 firmy Viamont. V Žihli je občasná nakládka dřeva a vykládka mletého vápence, stejně jako v Blatně. V „horní“ části tratě mezi Blatnem a Žatcem existuje nakládka již jen ve stanici Podbořany. Po letech tu bohužel nedávno ustala nakládka kaolínu, která čítala až 10 „wapek“ denně. Dnes jsou tyto vozy využívány na přepravu uhlí, avšak stále nesou nápis „Podbořany – ŽSR a zpět“. Služeb ČD Carga tak už jen nepravidelně využívají místní zemědělci. Jde o přepravy hnojiv a naopak z Podbořan se odváží obiloviny. Po dobu výluk na chebské trati jsou Mn vlaky ještě vytěžovány prázdnými vozy na mostecký ranžír, jedná se především o „wapky“ od uhlí a cisterny.

742.069 s Mn z Plzně do Žatce přijíždí k bývalé výhybně Pastuchovice v červnu 2006. 742.341 v čele „manipuláku“ do Plzně projíždí nedaleko zastávky Potvorov v červenci 2006.
742.264 z PJ Rakovník zaskakovala po dobu výluk na trati č. 160 za plzeňskou kolegyni. Fotografie byla pořízena v úseku Kryry – Vroutek v září 2006, kdy sobotní Mn odvezl 2 „rajky“ ze Žihle do Žatce.
Vlak do Žatce přijíždí v srpnu 2007 se strojem 742.048 do stanice Kryry, většinu zátěže tvoří dřevo z dopravny Bochov. „Kocour“ 742.026 v Blatně během posunu před odjezdem do Žatce v říjnu 2007.
Mezi Kryry a Vroutkem vznikla v květnu 2008 fotografie 742.371 s manipulačním vlakem do Žatce. 742.230 s Mn vlakem do Plzně čeká na vykrižování ve stanici Žihle v říjnu roku 2008.
Mn 88612 opouští sobotu 4. dubna 2009 Kryry, značně posílen o odklonou zátěž. foto Jan Bonev
V čele „malého manipuláku“ z Plzně do Kaznějova se v září 2007 představuje za Třemošnou zdejší „mazda“ 742.323. V poslední srpnový den roku 2009 vyjíždí 742.154 z lesů před stanicí Žihle. Zátěž vlaku tvoří dřevo z Bochova a uhlí do Třemošné.

Nyní se vydejme ke zmíněným odbočujícím lokálkám. První trať vedenou z Mladotic do Rakovníka netřeba představovat, dostatečně známý je i neradostný osud úseku Mladotice – Kralovice u Rakovníka, který už je třináctým rokem zcela bez provozu (viz článek Rozdílné osudy tratě Čistá – Mladotice). Nákladní doprava je pravidelně provozována jenom v úseku z Rakovníka do Lubné, z trati však odbočuje v Rakovníku i vlečka areálu Rakony. Malé oživení provozu jsme zaznamenali v loňském roce, kdy začala občasná nakládka dřeva v dopravně Kralovice u Rakovníka, šlo však tehdy pouze o pár vozů. Letos nakládka dřeva pokračuje, ale o pravidelné jízdy se nejedná. Vlak je veden převážně ve večerních hodinách z Rakovníka do Kralovic a zpět rakovnickou staniční zálohou. Turnusově jde o stroj 742.153. Četnost jízdy vlaku je opravdu nahodilá, může jít až o 3 jízdy za jeden týden, následovaný měsíční pauzou. Přímé Mn vlaky do Mladotic už jsou jen dávnou minulostí.

V březnu 2008 přijel za sněhové přeháňky pro dřevo do Kralovic u Rakovníka „kocour“ 742.153, s nímž si udělal „výlet“ i vůz do Lubné. foto Martin Pospíšil, 25. 3. 2008

Nejdelší lokálkou v oblasti je trať Rakovník – Blatno u Jesenice – Bečov nad Teplou s odbočkou z Protivce do Bochova. V úseku z Rakovníka do Blatna a z Toužimi do Bečova nákladní doprava už neexistuje. V „horní“ části z Blatna je motorem nákladní dopravy především nakládka dřeva stěhující se mezi dopravnami Chyše, Bochov, Žlutice (zde probíhá i vykládka uhlí), Štědrá a Toužim. Na jaře a na podzim Mn vlak využívají i místní zemědělci na přepravu hnojiv a plodin, takže kromě obligátních „uhláků“ zde lze zachytit i kryté vozy, „rajky“ nebo cisterny. Manipulační vlak v úseku Blatno – Protivec jezdí v pracovní dny, dále pak do Bochova v pondělí, středu a pátek, do Žlutic a podle potřeby až do Toužimi v úterý a čtvrtek. Při větší přepravě je ještě zaveden postrk nebo násled Mn vlaku, především z Chyše do Blatna, což se ale děje obvykle pouze několikrát do roka. Obsluhu těchto dopraven provádí jeden z plzeňských strojů 742.371 nebo 397, který vede Mn vlak Žatec – Plzeň a je takto využit v čase prostoje v Blatně. Původně tuto vozbu zajišťovalo depo Rakovník, v posledních letech převážně s avantgardním strojem 742.264 ve slušivém zeleném nátěru. Mn vlak byl trasován z Rakovníka do Toužimi se zajížďkou do Bochova. Poslední GVD provozu tohoto vlaku (2003/2004) byl ještě veden posilový pár Rakovník – Blatno u Jesenice a zpět se strojem ř. 714.

742.152 mezi zastávkou Malměřice a Blatnem u Jesenice v čele Mn z Bochova v říjnu 2005.
Manipulační vlak z Blatna sjíždí k dopravně Chyše v červnu 2006. 742.069 na cestě do Štědré projíždí v červnu 2006 jediný tunel na trati.
Stejný vlak o něco dříve stoupá nejfotogeničtějším úsekem ze Žlutic do Štědré kousek za zastávkou Borek.

Na začátku článku jsme se zmínili i o trati č. 164, která úvraťově odbočuje z Kaštic a vede do dopravny Vilémov u Kadaně, kde se dále dělí na trať do Kadaňského Rohozce a Kadaně. Pravidelné nákladní manipulační vlaky z Kadaně do Kadaňského Rohozce nebo Krásného Dvora nejezdí již několik let. Pouze při těžbě dřeva vojenskými lesy v Doupovských horách přistaví kadaňská záloha pár vozů na nakládku do Kadaňského Rohozce (letos dosud přeprava dřeva neproběhla). V ostatních dopravnách je nakládka nulová. Zůstává tak pouze obsluha Kadaně a přilehlých vleček z přípojné stanice Kadaň-Prunéřov, ale i ta poněkud skomírá. Příležitostně jezdí „malé rakve“ do podniku Keramost v Kadani předměstí a občas jsou přistaveny vozy k nakládce šrotu na staré prunéřovské nádraží. Lokálka nad Kadaní výrazněji ožívá nákladní dopravou pouze v dobách vojenského cvičení na Doupově, kdy je do Kadaňského Rohozce přepravována vojenská technika (viz článek Vojenské přepravy na „Doupovské dráze“).

Lokomotiva 742.289 na postrku Mn 86800 v Kadani předměstí, v čele je 742.167. foto Ladislav Fric, 30. 3. 2002 Cestou z Želiny do Kadaně předměstí byla zachycena 742.289 s nákladem dřeva z Doupovských hor. foto Ladislav Fric, červen 2002
„Hektor“ 720.139 při obsluze starého prunéřovském nádraží 10. 3. 2005. foto Ladislav Fric 742.097 jako Vleč 87183 na vlečce Keramostu v Kadani předměstí. foto Ladislav Fric, únor 2007
Lokomotiva 742.167 s loženým vysokozdvižným vozíkem ve Vilémově u Kadaně, aneb jedna ze snah místních o přepravu „čehokoliv“. Neobvyklý náklad pro nového majitele ve Vilémově byl bohužel jen pověstnou „jehlou v kupce sena“. foto Ladislav Fric, duben 2007
Současná podoba „doupovského manipuláku“, na snímku z července 2008 se lokomotiva 742.018 vrací s loženými vozy z Kadaňského Rohozce do Kadaně úsekem Pětipsy – Poláky.

V poslední době byla zaznamenána snaha občanského sdružení Doupovská dráha jakožto zprostředkovatele o znovuzrození nákladní přepravy na této zapomenuté lokálce. Kromě několika vozů z Kadaňského Rohozce zatím k výraznějšímu oživení nedošlo a těžaři spíše využívají nakládku v Ostrově nad Ohří. Dalším důvodem jsou zřejmě i náročné sklonové poměry (normativ pro lok ř. 742 pouze 300 t) a nízký nápravový tlak.

Seznam vlaků na dotčených tratích v GVD 2009/2010

Trať Plzeň – Žatec

Mn 86711 Most nové n. 00:13 – Žatec záp. 02:30/03:50 – Blatno u Jes. 07:57, mimo +, ze Žatce mimo 6 a +
Mn 87633 Žatec západ 09:07 – Blatno u Jesenice 11:41; 6
Mn 87811 Blatno u Jesenice 15:52 – Plzeň hl. n. seř. n. 21:30, mimo +
Mn 88450 Plzeň hl. n. seř. n. 20:15 – Třemošná u Plzně 20:33, mimo +
Mn 88451 Třemošná u Plzně 21:50 – Plzeň hl. n. seř. n. 22:04, zrušen od 2. změny GVD
Mn 88612 Plzeň hl. n. seř. n. 10:15 – Blatno u Jes. 13:56/15:28 – Žatec záp. 19:47/20:52 – Most nové n. 22:55, mimo +

Trať Blatno u Jesenice – Protivec – Toužim / Bochov

Mn 87862 Blatno u Jesenice 08:35 – Toužim 10:49, X, z Protivce 2 a 4
Mn 87867 Toužim 11:02 – Blatno u Jesenice 14:00, X, do Protivce 2 a 4
Mn 97860 Protivec 09:46 – Bochov 10:21, 1, 3, 5
Mn 97861 Bochov 11:39 – Protivec 12:12, 1, 3, 5

Trať Rakovník – Mladotice

Mn 85476 Rakovník 19:12 – Kralovice u Rakovníka 20:42, X, z Lubné pp
Mn 85477 Kralovice u Rakovníka 21:03 – Rakovník 22:11, X, z Lubné pp

Trať Kadaň-Prunéřov – Vilémov u Kadaně – Kadaňský Rohozec / Kaštice

Vleč 87080 vlečka Armabeton 09:01 – Kadaň-Prunéřov 09:15, mimo +
Vleč 87081 Kadaň-Prunéřov 08:14 – vlečka Armabeton 08:50, mimo +
Vleč 87082 vlečka Armabeton 14:08 – Kadaň-Prunéřov 14:22, zrušen v průběhu GVD
Vleč 87083 Kadaň-Prunéřov 13:31 – vlečka Armabeton 13:44, zrušen v průběhu GVD
Vleč 87181 Kadaň 06:58 – Kadaň předměstí 07:01/07:21 – Kadaň 07:24, mimo +
Vleč 87183 Kadaň 12:28 – Kadaň předměstí 12:31/12:55 – Kadaň 12:58, zrušen v průběhu GVD
Mn 87720 Kadaňský Rohozec 12:10 – Kadaň-Prunéřov 14:00, pp
Mn 87721 Kadaň-Prunéřov 09:05 – Kadaňský Rohozec 11:16, pp
Mn 97430 Kadaň 07:31 – Kadaň předměstí 07:39, 1–6
Mn 97431 Kadaň-Prunéřov 06:33 – Kadaň 06:41, 1–6
Mn 97432 Kadaň 13:08 – Kadaň předměstí 13:16, zrušen v průbehu GVD
Mn 97433 Kadaň-Prunéřov 12:14 – Kadaň 12:22, zrušen v průběhu GVD

Na závěr nezbývá nic jiného, než uvedeným tratím popřát dlouhého žití a ještě hodně přepraveného zboží.



diskuse k článku

založit diskusi

související diskuse

Trať Plzeň - Žatec a okolí