naše weby
Výpravní budova 16/H
aktualizace 21. 11. 2016
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky
z nejčtenějších
Přeprava silničních návěsů po kolejích 11. 5. 2005
Trať Hrabovka – Libeň (horní nádraží) v roce 2005 11. 9. 2005
Autotec 2006 – těžké nákladní automobily 25. 6. 2006
 "T478.1002 + T478.1131, mim. os., Uľanka, 13.9.2014")
)
 "365.028")
 "750.022")
praktické
tiráž
© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2017
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
zacházení s cookies
redakce@k-report.net
články » železnice » starší články
Železnice (starší články)
V této rubrice je 319 článků.
17. 4. 2013, Jan Zukal, Jan Bonev
Ukončení pravidelné dopravy na trati Meziměstí – Wałbrzych
V roce 2013 uplyne nejen 110 let od zahájení provozu na první elektrizované trati nejen v českých zemích, ale i celé rakousko-uherské monarchii – místní dráze Tábor – Bechyně, ale taktéž i 100 let od zahájení prací na elektrizaci první hlavní trati na našem území. Zatímco první výročí i dráha jsou známy více než dostatečně, druhá událost je spíše neznámá.
27. 8. 2012, Filip Kuliš
Největší státní investice do železniční dopravy v Karlovarském kraji v roce 2012
Bez výrazného zájmu veřejnosti se od prosince roku 2011 postupně rozeběhla největší železniční stavba v Karlovarském kraji. Pod názvem „DOZ Františkovy Lázně – Aš“ se s rozpočtem cca 120 mil. Kč skrývá investice do regionální dráhy z Františkových lázní do Aše, kdysi významné mezinárodní trati. První úvahy o dálkovém řízení místních drah v regionu spadají do období před cca 10 a více lety. Tehdy pravděpodobně vznikl „ideový záměr“ na DOZ trati z Karlových varů do Nejdku a z Františkových Lázní do Aše.
20. 8. 2012, Svatopluk Kuřátko, Martin Pospíšil, Jan Bonev
Konec přeprav koksovatelného černého uhlí přes hraniční přechod Horní Dvořiště
Linecké železárny VoestAlpine jsou dlouholetým a významným odběratelem ostravského a polského černého uhlí, určeného pro výrobu koksu, nezbytného pro hutní výrobu. Ostravské uhlí (v posledních letech dodávané z oblasti Karviné) bylo až do těchto dní vždy tradičně přepravováno železnicí přes hraniční přechod Horní Dvořiště – Summerau, naproti tomu uhlí polské je již řadu let přepravováno přes Břeclav.
13. 8. 2012, Vít Hinčica
Alfa Pendular II
Čtyři a půl roku uběhlo jako voda, a proto snad nebude na škodu, když se opět přesuneme do Portugalska, abychom poreferovali o tom, jak se daří tamním Pendolinům. Vše nové a dosud neřečené shrnují následující řádky. Spoje Alfa Pendular nadále respektují své tradiční trasy, a tak tomu bude podle všeho i nadále. Jízdní řády nejrychlejších portugalských vlaků nedoznaly v posledních letech velikých změn, a jsou tudíž víceméně statické.
3. 5. 2012, Tobiáš Fuks
Chorvatská sklárna Vetropack Straža a její mezinárodní vlečka
Historie sklárny Straža v městečku Hum na Sutli na dnešním chorvatsko-slovinském pomezí se začíná psát v roce 1860 (tedy v roce 2010 završila 150 let svého nepřetržitého fungování), kdy do tehdejší zapadlé části Uherska přišel německý podnikatel Michael von Poschinger, který zde vybudoval malou sklárnu na výrobu sklenic a skleněných lahví pro nedaleké lázně Rogaška Slatina (dnes ve Slovinsku).
1. 4. 2012, Milan Procházka
Vratné soupravy pro regionální tratě
Jelikož provoz motorových jednotek ř. 814 je na většině sklonově náročných tratích neuspokojivý zejména z adhezních důvodů, rozhodly se ČD ve spolupráci s PARS Šumperk k radikálnímu řešení. Inspirací bylo nasazení vratných souprav spojených s běžnou lokomotivou na bázi jednotek řady 951 na Slovensku. Pro České dráhy je ve vývoji vratná souprava, postavená na základě dosud provozovaných jednotek 814.
28. 2. 2012, Petr Zobal, Petr Kapoun, Jan Bonev, Martin Boháč, Daniel Pavlíček, Jindřich Volf, Jiří Růžička, Radim Říha
Cesty vápence
Při vyslovení slov „vápno“, „šutry“, „Kadaně“, „Března“ nebo jednoduše „vápenec“ se jak drážním provozním zaměstnancům na trase této přepravy, tak řadě fotografů vybaví jeden z nejznámějších nákladních vlaků současnosti, vedený beze zbytku v dieselové trakci. Přestože historie této přepravy není příliš dávná, tvoří dnes poslední pravidelnou relaci mezi stanicemi Hostivice – Kladno – Žatec, na v minulosti přetížené Buštěhradské dráze.