Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy | « předcházející | další » |
Ostatní úzkorozchodné dráhydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 668 Registrován: 6-2003 |
![]() ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2315 Registrován: 12-2020 |
No ti jedou, krize, nekrize. Loni v létě tam měli už připravená kolejová pole. Ale, že to půjde takhle rychle...![]() Že by to nakonec dotáhli až do Wolkensteinu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5116 Registrován: 5-2002 ![]() |
Dnes jsme byli s rodinkou v Bašce (u Frýdku-Místku) na osmdesátinách naší tety. A aby to celé nebylo jen o kunzumaci, vyrazil jsem také do terénu zmapovat zbytky železničky zdejší už dávno zaniklé cihelny. Jak vypadala ještě za provozu, to najdete zde.
www.prototypy.cz - stránky, které vytváříte i Vy všichni!
Dále můžete navštívit i mé weby www.kolmix.cz (soukromý), www.prototypy.cz/sergeje, www.tovacovka.cz a www.hanackeleto.cz. |
Halbstadt
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1571 Registrován: 9-2006 ![]() |
https://www.youtube.com/watch?v=8MoqkFlMc78 Pionýrská dráha Lysá nad Labem 1954 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3634 Registrován: 7-2005 |
Jo, tak ta Lysá je dobrá. Škoda, se štítek s továrním číslem se schovává na zadním čele bedny na nářadí. Ale orenštajnku typu RL 1c jste jistě poznali. Trať oblouky sice lámala ve stycích, ale nějakou chvilku tam ležet musela, podle uložení či zasypání. Stavební firma Lanna a Lysá n.L.? U dané firmy tento typ lokomotivy neznám, ale tato stavební firma si koncem 30.let zřídila u nymburského zhlaví stanice výrobnu betonových dílů. Tu jí samozřejmě v roce 1948 znárodnily a pak spadla pod podnik Betra a následně Prefa. Betonové věci se tam vyrábí dodnes. A pasport z roku 1955 v areálu eviduje úzké koleje o rozchodu 600 mm a délce 775 m, kde sloužila lokomotiva Galy z roku 1952. Pod podnik Betra patřila i část známé dráhy v oblasti lomů v Grygově (měla taky loko Galy z roku 1952), ale i v Rychnově nad Kněžnou (měla loko BNE25) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 12-2017 |
Rosta kolmix: krásný report, díky! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1705 Registrován: 8-2015 |
Svatba v Dačicích 6.5.2023 Dovezla mě tam odtahovka kvůli poruše auta. Mé auto zde má být opraveno ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 894 Registrován: 10-2006 ![]() |
![]() "Jo, tak ta Lysá je dobrá. Škoda, se štítek s továrním číslem se schovává na zadním čele bedny na nářadí. Ale orenštajnku typu RL 1c jste jistě poznali. " Sice bych se běžně ani neodvážil ti oponovat, ale protože už nějakou dobu typ RL1 studuji, tvrdím si říci, že se koukáme spíše na typ RL1a vyrobenou někdy mezi 1930-1936. Co jsem svým skromným bádáním v této řadě zjistil je, že začátkem roku 1928 začala O&K produkovat mašinku (jenž byla inspirována a hodně podobná benzinové lokomotivě O&K M) RL1 o výkonu 10 koní, s motorem dieselovým a odpařovacím chlazením. Náhon z dvourychlostní převodovky pomocí řetězů byl na přední osu (jenž byla suvná pro dopínání obou řetězů naráz a neodpružená), která byla spojena řetězem s tou vzadu (pevnou na posuv, ale odpruženou). Od roku 1930 motor upravili na chlazení automobilním chladičem a zvýšil se výkon na 11 koní. Zároveň se odpružila i přední suvná náprava. Prospekty tvrdí, že mašinka má bržděné všechny kola, ale byla bržděna pouze ta zadní. Pro tento stroj byla typická bedna na zátěž a drobné nářadí. Sypal se do ní písek nebo štěrk až na místě provozu, kvůli vyváženosti. Takto produkovanou mašinku označili jako RL1a vyráběnou nejspíše až do roku 1936. Od tohoto data až do roku 1942 (možná spíše 1941) se vyráběla inovovaná verze RL1c, která měla řadu úprav. Předně novější motor měl 14 koní a byl spojen s převodovkou, která byla zpravidla dodávána jako 3. rychlostní (ovšem na přání uměli i rychlosti 2). Tato těžší převodovka měla vývod v jiném místě a hnala nápravu zadní (suvná i odpružená), která byla spojená s přední odpruženou a pevnou. Brzda působí tentokrát na nápravu přední. Díky jiné váze motoru i převodovky, byla mašinka kratší než "a" a chyběl zde zcela kastlík na zátěž. Tedy převodovka i brzdová páka jsou zcela na konci rámu. Mašinka tedy působí subtilněji, než "dlouhá" verze "a". O verzi RL1b bohužel nevím prakticky nic, jen že to bylo "pár" kusů na export do Anglie. Vám známá RL1n je v podstatě RL1a akorát produkovaná v Italii (Sesto) (ta nedávno dovezená do Žamberka má mimo jiných věcí dochováno i pískování, které bylo za příplatek, stejně jako za příplatek uměli stříšku a i budku). Na přiložených fotkách si můžete detaily co popisuji prohlédnout. Zároveň netvrdím, že je to dogma. Mnoho dat i prospektů lže a firma O&K se ráda přizpůsobila zákazníkům. Jako zajímavost ještě zmíním možnost objednat verzi, která se dala jednoduše přerozchodovat v rozmezí 550-762mm a to v polních podmínkách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3636 Registrován: 7-2005 |
ad nyplzet ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3637 Registrován: 7-2005 |
prospektů je více |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 10-2006 ![]() |
ad Zdepa - tvoje archiválie jsou stejně nejlepší ![]() ![]() |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4515 Registrován: 7-2017 |
Přesně nevím, kam to zařadit. V jednom polském muzeu se nachází tato motorová lokomotiva o rozchodu 600 mm s "traktorovým" motorem Lanz 28 ks vyrobená v r. 1927 u Maffeie v Mnichově. Je o tomto typu lokomotiv známo více? Kolik jich bylo vyrobeno? V jakých provozech byly nasazeny? Mohly se vyskytnout i na našem území? (Zdroj obrázku: https://stacjamuzeum.pl/) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 603 Registrován: 3-2013 ![]() |
![]() "Je o tomto typu lokomotiv známo více? Kolik jich bylo vyrobeno? V jakých provozech byly nasazeny? Mohly se vyskytnout i na našem území?" "NAŠIEL SOM IBA TENTO MODEL...""NAŠIEL SOM IBA TENTO MODEL..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 459 Registrován: 3-2016 |
Zdravím, nedávno tu byla zmínka (video i fotky ze současnosti) o drážce cihelny v Bašce, mohl by sem, prosím, někdo dát mapku s vyznačenou trasou, kudy ta drážka přibližně vedla? Předem děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 121 Registrován: 9-2009 ![]() |
Baška https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1 966.FRYO61.15174&extent=-466058.263316696%2C-1122998.3627712424%2 C-465475.4268371431%2C-1122676.5884648226&link=ext&interpolation= bilinear&j=-9.9171&c=7.8261&fbclid=IwAR2QQv-b9xIGvJAxNqB-96xqFA4g lSmYGyKpoOWoqnKyxmoZfr3rtx2hQXY, v posledním období provozu vedla trasa od cesty rovně mezi ploty průmyslových areálů až k levému okraji těžebního pole. Tady ještě jedna foto z Bašky https://eu.zonerama.com/MiraPa/Photo/7907138/301414679 (Příspěvek byl editován uživatelem Pa_mir.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2620 Registrován: 4-2003 ![]() |
https://www.mladejov.cz/zahajeni-sezony
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16575 Registrován: 11-2002 |
Pa_mir: díky za odkaz.![]() ![]() ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 460 Registrován: 3-2016 |
Pa_mir: Taky moc díky. ![]() |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 831 Registrován: 7-2017 |
Cestou na Přimdu: kolej ouzká. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2621 Registrován: 4-2003 ![]() |
Faur dvojka nám opět zasáhnul do provozu. Druhý den kdy ten pakl vozů byl ještě o něco lepší už byl fotograf za Veslem a ani počasí nebylo tak pěkné. Youtube: Video s F2 na cestě zpět (Příspěvek byl editován uživatelem Jakuza.)
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 835 Registrován: 7-2017 |
Úzké koleje v Poběžovicích stále jsou: na rampě a ve skladišti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3648 Registrován: 7-2005 |
před položením vlečkových kolejí do přístavu Rozbělesy terén pro její těleso upravovala kolem roku 1911 firma Lanna a její parní angličanka |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1707 Registrován: 8-2015 |
Ahoj přátelé, Dne 20.5.2023 jsem si udělal výlet do Muzea starých strojů a technologií v Žamberku. V muzeu bylo několik provozních parních válců, Sentinel, úzkokolejná železnice, výstava veteránů, stabilních motorů aj. Zaujaly mě i stromky rostoucí na terase. V polní kuchyni jsem si dal guláš, za ní jsem objevil vrak neznámého vozidla, pravděpodobně podvozek parní kolejové lokomotivy ze Sentinelu? Úzkokolejka se proplétá po dvoře muzea, vede různými průjezdy apod. Hlavní dráha má rozchod 600 mm, kousek včetně točny je splítka rozchodů 600 a 760 mm, vedoucí k náhonu vody pro továrnu. V továrně jsou i funkční transmise s řemeny pro pohon strojů. Akce se mi líbila. https://kwasi.rajce.idnes.cz/Vylet_do_Muzea_starych_stroju_a_tech nologii_v_Zamberku_20.5.2023/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4112 Registrován: 6-2019 ![]() |
Projita celá síť Zwiselauerské úvraťové lesní železnice. Nádherný zážitek v šumavských hvozdech, kterému se vyrovnají jedině slovenské LŽ, nic takového nemá v ČR obdoby. Ještě lepší je Spiegelauerská, na tu však jeden den rozhodně nestačí. Vřele doporučuji.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5810 Registrován: 5-2002 ![]() |
Tovární železnice Vonwillerka 20.5.2023: Na "širokém" rozchodu: Souhlasím s kwasim, že to byla parádní akce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 299 Registrován: 12-2008 |
Mladějov na Moravě 20.5.2023 Zahájení sezóny na úzké bylo doplněno jízdou parního vlaku „S párou za měsíční krajinou“ z České Třebové do Moravské Třebové. Pole v okolí Mladějova lákala využítí fotogenického motivu „motýle“. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1708 Registrován: 8-2015 |
konečně jsem si dnes našel čas a zpracoval video ze Žamberku natočené minulou soubotu 20.5.2023. Je to návštěva Muzea starých strojů, kde jsou různé parní válce, Sentinel, úzkokolejná železnice rozchodu 600 mm apod. https://www.youtube.com/watch?v=LmEgh0MtAFE |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2623 Registrován: 4-2003 ![]() |
www.mladejov.cz/brigada
* * * Usmívej se! Bude Hůř
|