naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 20. 3. 2021
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2021
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » tratě » současnost vojenské vlečky na někdejší letiště bechyně

Současnost vojenské vlečky na někdejší letiště Bechyně

text a foto: Jan Zukal
vloženo: 3. 10. 2005

Historie této zajímavé jihočeské vlečky se začíná psát v roce 1952, kdy byla zahájena výstavba vojenského letiště Bechyně, ležícího v prostoru mezi obcemi Sudoměřice u Bechyně, Hodonice, Březnice a samotnou Bechyní (na opačném břehu řeky Lužnice). Po jeho uvedení do provozu v roce 1955 sem byl z Českých Budějovic přesunut nejprve 19. stíhací letecký pluk, dalšími útvary pak byly 9. stíhací letecký pluk, později přejmenovaný na 9. stíhací bombardovací letecký pluk a od září 1958 velitelství 1. stíhací letecké divize. Letecká základna zde byl definitivně zrušena v roce 1993, od roku 1995 zde dočasně působil 44. průzkumný prapor brigády rychlého nasazení a v letech 1998 až 2003 se posádka stala domovem 4. ženijního praporu. V současnosti je zde dislokováno velitelství ženijní záchranné brigády s podřízeným ženijním praporem, jež je součástí 4. Brigády rychlého nasazení; podrobnosti o této jednotce viz například zde.

Vlečka odbočuje z trati Tábor – Bechyně v kilometru 17,530 v dopravně „odbočka Dolina“. Obloukem vlečková kolej vchází do tříkolejného předávacího nádraží, ve kterém jsou dvě koleje elektrizovány a za kterým trolej končí. V časech leteckého provozu sem byly ve velkých počtech dováženy cisterny s leteckým palivem a příležitostně i s různou vojenskou technikou, po zrušení letecké základny zde byl železniční provoz výrazně utlumen, nicméně příležitostné přepravy se zde uskutečňují dodnes. Současné objemy jsou ve výši několika vozů za rok, jedná se vesměs o vojenskou techniku, přepravovanou na různá cvičení, eventuálně zahraniční mise a podobně. Vlečka disponuje jednou lokomotivou řady 742, donedávna to byla lokomotiva 742.530 (viz například zde), která je ale údajně dnes nahrazena jiným „armádním“ strojem stejné řady; v minulosti se zde také vyskytovala „rosnička“ řady T334.0 v khaki nátěru. Jak je vidět, jsou nejslavnější časy vlečky již minulostí, nicméně celá současná vojenská základna i její vlečka mají v představách AČR další perspektivu, a tak je její další osud zajištěn. Poslední opravy zde proběhly letos v létě, jak dokládá tento snímek ze 6. srpna 2005 (oba odkazy jsou použity ze stránek http://bechynka.wz.cz/).

Osobní vlak s lokomotivou 113.002 míjí odbočku Dolina. Vojenskou přítomnost dokumentuje například nápis „Civil 187“ na přilehlém stavení u odbočky.
Oblouk za odbočkou Dolina; výhybkou začíná předávací kolejiště. Pohled opačným směrem na předávací kolejiště.
Pro veřejnost nejčastější pohled na vlečku je tento: vlevo pohled od přejezdu se silnicí č. 137 směrem k Dolině, vpravo směrem k základně a dole je vjezd do prostoru samotné základny. Všechny snímky pořízeny 11. června 2005.

K zatím největšímu „dopravnímu výkonu“ vlečky poslední doby došlo v pátek 30. září 2005, kdy odsud bylo odvezeno celkem jedenáct plošinových vozů řad Ks, Res a Smmp, naložených vojenskou technikou. Ta směřovala do jiné vojenské lokality v České republice. Naložené vozy byly přistaveny na předávací koleje odbočky Dolina již ráno 30. září, kde čekaly až do pozdních večerních hodin, kdy byly dvěma manipulačními vlaky odvezeny do Tábora, odkud dále směřovaly do stanice určení.

Ložený vojenský vlak na předávacím kolejišti vlečky.
V transportu byla zařazena i poměrně kuriozní vozidla, jako nahoře například vojenský sypač soli a polní kuchyně nebo na dolních obrázcích těžké ženijní nakladače (z důvodu zachovaní potřebného průjezdného profilu s demontovanými kabinami).

Samotný odvoz probíhal takto: nejdříve se v pátek 30. září v 19:00 vydal na trať vlak Mn 88442, tvořený obvyklou „zátěží“ (vůz Daa-k) a mimořádně dvěma lokomotivami řady 113, 003 a 004; za povšimnutí stojí, že vlak nebyl označen koncovkami...

Přitom někdejší vyšebrodská 113.004 je i po své změně nátěru v Táboře využívána jen velmi zřídka, pravidelné vlaky stále zajišťují „původní“ 113.001 (t.č. v opravě), 002 a 003.

Po ukončení přeprav na vlečku JIKy v Bechyni v roce 2003 zůstal na „bechyňce“ jediný pravidelný přepravce, Lesy Tábor, nakládající v pronajatém prostoru starého bechyňského nádraží. Proto je sestava pravidelného manipulačního vlaku lokomotiva + služební vůz v jednom směru bohužel obvyklá. 19. srpna 2005

Ale vraťme se k našemu vlaku, ten jel jen na odbočku Dolina, odkud obratem přivezl zpět do Tábora první část zásilky, vozy Res i s velitelskými „Gazíky“. Vozy pak zůstaly odstaveny v Táboře. Před desátou večer se na trať vydal další manipulační vlak, mimořádně zavedený Mn 88440, ve stejné sestavě jako předešlý, tedy 2 x 113 + Daa-k. Ten dojel až do Bechyně, kde ze zmiňované vlečky Lesů Tábor vyzvedl dva dřevem ložené vozy Eas, ke kterým na „Dolině“ přibral tři vozy Smmps. Tato sestava, vedená jako vlak Mn 88441, dorazila za mlžné noci před jednou hodinou ráno do Tábora.

Souprava od prvního manipulačního vlaku, odstavená v žst. Tábor.
Tajemný nákladní vlak Mn 88441 přijíždí hustou půlnoční mlhou do Tábora. Nakladače působí v mlze až poněkud přízračně.

V Táboře byl k celé zásilce připojen připravený vůz Bt 277 s kamny, osazený několika doprovázejícími vojáky, a transport se během noci vydal na další cestu ke své cílové stanici.

Zobrazit na celou obrazovku