naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 21. 11. 2016
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

z nejčtenějších

Trolejbusem a tramvají po Kyjevě 14. 3. 2017
transport logistic 2017 24. 5. 2017
ŠKODA 15T je zde! 17. 9. 2008

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2017
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
zacházení s cookies
redakce@k-report.net

články » ostatní » letecká doprava » letiště suvarnabhumi

Letiště Suvarnabhumi

text a foto: Tobiáš Fuks
vloženo: 8. 7. 2008

Tak jako v jiných oblastech života, jsme i v případě letišť svědky zrodu i zániku. Zatímco jedno z nejpozoruhodnějších letišť světa, (západo-)berlínský Tempelhof, letos zřejmě definitivně uzavře své brány (viz článek Labutí píseň letiště Berlin-Tempelhof, tak v jiné části světa zahájilo nedávno provoz letiště jiné. Konkrétně v září 2006 bylo uvedeno do provozu jedno z nejmodernějších a největších současných světových letišt, Suvarnabhumi (v thajštině Zlatá země nebo také Zlatý poloostrov) v Bangkoku.

Toto nové letiště převzalo úlohu primárního leteckého terminálu hlavního města Thajska po letišti Don Muang, jenž je samo o sobě dosti velkým a moderní vzdušným přístavem. Provoz dvou velkých letišť v jedné asijské aglomeraci tak dokládá jak vzrůstající význam jihovýchodní Asie v mezinárodní a mezikontinentální letecké dopravě (spolu s Bangkokem zde stejně významnou roli hraje Singapur), tak i rostoucí ekonomickou sílu Thajska i jeho významnou roli mezinárodní turistické destinace.

Letiště je vybudováno skutečně velkoryse, v současné podobě může odbavit až 45 milionů cestujících za rok s možností rozšíření až na 100 milionů ročně. Rozměry několikapodlažní hlavní budovy jsou skutečně monumentální, na délku má 444 metrů a na šířku 111 metrů; ve spodním – příletovém – podlaží disponuje stodvaceti imigračními přepážkami a dvaadvacet karusely pro výdej zavazadel a v horním – odletovém – patře pak mimo jiné třistašedesáti přepážkami pro check-in.

Architektura tohoto letiště se snaží trochu vymykat běžnému globálnímu sterilnímu vzhledu jiných světových letišť, a celá budova je pojata jako řada plátěných kulatých „stanů“. Vzdálenost letiště od centra Bangkoku je asi 30 kilometrů a v současné době je s ním spojeno pouze dálnicí (a tedy pouze autobusy, taxíky a soukromými automobily). To se ale již brzy změní, neboť dokončována je železniční rychlodráha o délce zhruba 25 km, stavěná německou firmou Siemens (viz zde). Ta bude fungovat jako prodloužení současné městské vyvýšené železnice „Skytrain“, rovněž před několika lety vybudované Siemensem. Na rozdíl od Skytrainu a nově otevřeného bangkockého metra budou ale vozidla letišní rychlodráhy (viz zde) napájena z trolejového vedení, což bude jeho vůbec úplně první použití nejen v Thajsku, ale velmi pravděpodobně v celém širším regionu jihovýchodní Asie. Trať je vedena v celé délce na betonové estakádě, postavené v koridoru železniční tratě Bangkok – Pattaya. Na rozdíl od thajských železnic je zde použit normální rozchod 1435 mm (stejně jako u zmiňovaného Skytrainu a metra).

Příjezd a příchod k odletům zachycují okolní snímky.
Prostorná odletová hala.
Prostor přepážek pro check-in.
„Stanová“ architektura letištních prostor.
Letiště je vyzdobeno řadou soch, odkazujících na tradiční thajské hinduistické bájesloví. Odletové hale dominuje tato mohutná socha, zpodobňující scénu z historického eposu Ramakien (viz zde).
Na letišti lze také pozorovat scény, typické pro asijský svět, jako je například mytí skleněného stropu metodou „co je mokré, to je čisté“.

Další zástupce tradičního thajského umění.
Pohled z odletových prostor na letištní plochu, doplněnou nezbytnými přáními „dlouhého života“ současnému thajskému králi Ramovi IX (který je nejdéle panujícím monarchou na světě, na trůně je nepřetržitě od roku 1946).
Pohled na letiště ze startujícího letadla.
Rozestavěná rychlodráha – ze souběžné dálnice a z letadla.


související články

Thajsko a jeho železnice 11. 6. 2008

diskuse k článku