naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 20. 3. 2020
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2021
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » městská doprava » tramvaje » cesta za dopravními poklady – isle of man

Cesta za dopravními poklady – Isle of Man

text a foto: Jan Spousta
vloženo: 23. 6. 2006

Tuto reportáž mohu klidně začít úvodními slovy pohádek ... za mnoha řekami, horami a jedním a půl mořem lze najít Ostrov pokladů. Pro železniční a tramvajové fandy tak lze nazvat Ostrov Man, zemičku o rozloze 572 km2 uprostřed Irského moře. Politicky je to samostatné království s vlastním parlamentem, údajně nejstarším na světě, spojené se svým velkým sousedem jen společným monarchou a několika mezinárodními smlouvami. Místní měna se jmenuje libra a má i stejný směnný kurs jako GBP – rozdíl je ovšem v tom, že britskými bankovkami na ostrově platit lze, zatímco manxské bankovky je nutné před použitím v „Mainlandu“ nebo ve zbytku světa vyměnit za GBP. Ostrov Man je i jedním z „daňových rájů“, ovšem jen pro velké peníze. Turista musí počítat se stejnými cenami jako kdekoliv jinde v Británii nebo Irsku. Ostrov Man má i vlastní poštovní správu (a místní železnice jsou oblíbeným tématem manxských známek) a telekomunikace – takže místní internetová doména není „.uk“, ale „.im“.

Poštovní schránka. Parlament.

Spojení na ostrov zajišťuje lodní společnost Steam Packet z britské strany z Liverpoolu a Heyshamu (nedaleko od Blackpoolu, dalšího tramvajového ráje, byť v disneylandovém duchu) a z Dublinu a Belfastu z irského ostrova. Jízdné je poměrně vysoké – kolem 50 liber za zpáteční lístek, při časné internetové rezervaci a použití časově nepříliš výhodných spojů lze najít i za £ 30.

Domácí letecká společnost Manx Airways byla na přelomu tisíciletí pohlcena British Airways, které ovšem na Manu na oplátku přinesly další zaměstnanost v podobě hlavního servisního střediska pro typ BAe 146 Avro, v posledních letech začaly na letiště Ronaldsway létat i některé další aerolinky, všechny spoje jsou ovšem výchozí ze Spojeného království nebo Irské republiky.

Jiné cestovní formality než platná jízdenka neexistují – z tohoto hlediska je ostrov součástí britsko-irského „immigration“ prostoru. Místní počasí je rovněž typicky britské.

Ostrov Man nabízí výlet do železniční a tramvajové historie, neboť je zřejmě jedním z mála míst na světě, kde lze cestovat dráhami, které se za uplynulé století téměř nezměnily. Dnešní síť o délce 61 kilometrů je však jen necelou polovinou té, která byla na konci 19. a počátku 20. století vybudována. Většina manxských drah má rozchod 3 stopy (914 mm).

Parní železnice

První železniční trať byla postavena v roce 1873 a provoz byl zahájen o rok později. Ve svém maximálním rozsahu – cca 50 mil délky – pokrývala tato dráha velkou část ostrova. V šedesátých letech však zásadně poklesl počet návštěvníků Ostrova a tudíž i železničních cestujících a celá trať Douglas – Peel – Ramsey byla v roce 1968 zrušena. Nejistou budoucnost měl i úsek z Douglasu na jih, ale ten se podařilo, nejprve díky sponzorům a od 70. let i díky bohatým dotacím manxské vlády, nakonec zachránit v provozu. Patnáctimílová trať z Douglasu přes Castletown do Port Erinu je dnes nejdelší úzkorozchodnou dráhou s parním provozem na britských ostrovech.

Nejstarší lokomotiva pochází z roku 1874 a jen o pár let mladší jsou i nejstarší osobní vozy – z roku 1881. „Nejmodernější“ vozidla sice nezažila první světovou válku, ale byla vyrobena těsně po ní (1921). Depo v konečné stanici Port Erin dnes funguje jako železniční muzeum.

Vlak parní dráhy v jedné ze stanic.
Elektrická tramvaj

„Manxská elektrická dráha“ byla uvedena do provozu v letech 1893 (Douglas – Laxey) až 1899 (Laxey – Ramsey). Během století byla v majetku řady vlastníků, úspěšných i krachujících; v roce 1930 došlo k velkému požáru vozovny, který zničil část vozového parku, který už nebyl nikdy nahrazen. Pro nás je však důležité, že celá 17 mil dlouhá trať je dodnes v provozu. Tramvaje číslo 1 a 2 pocházejí z roku 1893 a jsou tak nejstaršími tramvajovými vozidly v pravidelném provozu na světě; i ostatní vozový park elektrické dráhy byl vyroben před I. světovou válkou.

Tramvajové vozy 16 a 20 v Ramsey. Zabezpečený tramvajový přejezd.
Stanoviště tramvaje 20. Interiér téhož vozu.
Koňka – městská tramvaj v Douglasu

Koňka byla od roku 1876 prvním druhem MHD v hlavním městě Douglasu. Její trať, dlouhá téměř 2 míle, vede podél celého městského nábřeží „Promenade“. Městská konečná je hned vedle přístavního terminálu, zastávky (bez nástupního ostrůvku) jsou rozmístěny velmi hustě a v případě potřeby se zastavuje i mimo ně. Opačný konec trati je v Derby Castle, kde se kromě přestupu mezi koňkou, elektrickou tramvají a autobusy, nacházejí i depo koňky, depo tramvaje a „depo trakčních vozidel“, správněji asi označované jako koňské stáje.

Koňka jezdí za každého počasí. Jediný patrový vůz – koňka č. 18, ex zrušená tramvaj z Douglasu na jih.
Koňka na douglaské Promenádě. Stáje koňky – „hnací vozidla“ Alec a Albert.
Horská dráha Laxey – Mount Snaefell

Ostrov Man má jedinou horu – Snaefell, vysokou 2036 stop (necelých 700 metrů). Z městečka Laxey vede na její vrchol 4 míle dlouhá „zubačka“ o rozchodu 3 a půl stopy (ve skutečnosti se jedná o adhezní dráhu o stoupání přes 8 %, střední kolejnice slouží k brzdění). V původním jazyce prý název hory znamená Sněžná hora, chlubí se také označením „Výhled na šest království“ [Anglie, Wales, Skotsko, Irsko, Man a Království nebeské]. Realita v době mé návštěvy ovšem byla taková, že ačkoliv na pobřeží a ještě asi do půli trati bylo nádherně slunečno, ve vrcholové stanici jsem byl rád, že jsem vozidlo vyfotil a v mlze našel vchod do restaurace a v ní horký čaj. Vozidla i na této dráze jsou původní z roku 1896, neboť pokus z  80. let o jejich náhradu vyřazenými vozy ze Švýcarska či Německa nakonec nevyšel.

Stanice Laxey – vozy horské dráhy 1 a 2 a tramvaj 19.
Vlak horské dráhy na trati. Koncová stanice Mount Snaefell v oblacích.
Třetí kolejnice (pro brzdění) horské dráhy.
Důlní dráha Great Laxey

Jedním ze symbolů Ostrova je také obří kolo Lady Isabella, kousek od terminálu tramvaje a horské dráhy Laxey. Kolo bylo těžní věží měděných dolů, které byly uzavřeny v roce 1929. Doly měly vlastní dráhu, nejprve koňskou, od 70.let předminulého století se dvěma parními lokomotivami. Její provoz skončil společně s doly, těleso však nebylo zlikvidováno a tak v uplynulých letech skupina nadšenců část (1/4 míle) důlní dráhy obnovila a v září 2004 zahájila i provoz pro veřejnost.

Důlní dráha (stav tratě 2 roky před obnovením provozu).
Turistická trať Groudle Glen

Turistická atraktivnost Ostrova Man na konci 19. století vedla i ke zpřístupnění odlehlých míst. Jedním z nich byl útes Groudle Glen, asi 2 míle od Douglasu. Zde byla v roce 1896 vybudována malá přírodní ZOO, která byla s „hlavní tratí“ spojena 3/4 míle dlouhou úzkorozchodnou dráhou o rozchodu 2 stopy. Po I. světové válce byly 2 parní lokomotivy nahrazeny na chvíli bateriovými, ty se však neosvědčily a pára se na trať vrátila. Provoz byl přerušen po letní sezóně 1939, zvířata ze ZOO vypuštěna na svobodu. ZOO už nebyla po válce obnovena, zatímco dráha vydržela v provozu do roku 1962. Později byla snesena, ale zbytky lokomotiv se skupin fandů snažila dát do provozního stavu. V roce 1986 byla dráha obnovena s dieselovou lokomotivou, v 90. letech se na ní vrátila i pára.

Turistický vláček Groudle Glen.
Zrušené dráhy

Jak už bylo řečeno, současná drážní síť je řádově už jen polovinou původní délky. Je však nutno říct, že většina tratí (kromě parní železnice na západ a podél západního pobřeží) byla zrušena už velmi dávno. Památek na ně se zachovalo jen málo...

Město Douglas postavilo na počátku uplynulého století kabelovou tramvaj (obdobu známé Cable Car v San Franciscu), která vedla od přístavu strmými uličkami do horní části a vracela se zpět k Promenádě asi ve 2/3 její délky. Drážní provoz byl zrušen pro nespolehlivost v roce 1929, pak ještě chvíli byly osobní vagony tahány po kolejích pomocí autobusů, v polovině třicátých let se přešlo na klasickou autobusovou dopravu. Jako památka bylo obnoveno pár metrů kolejí na pěší zóně téměř naproti přístavnímu terminálu.

Nostalgické koleje kabelové dráhy na Promenádě.

V předválečné době bylo v Douglasu i několik výtahů, spojujících nábřeží s výše položenou zástavbou.

Významnější dráhou byla další elektrická tramvaj, vedoucí z Douglasu podél pobřeží na jih (zatímco parní vlak jede „vnitrozemím“). Její provoz skončil letní sezónou roku 1939. Poslední stavební objekty po ní již byly údajně zbourány (Ostrov Man je jedním z nejatraktivnějších stavebních míst v Británii), ale vůz č. 18 – jediný patrový vlečňák na koňce – pochází právě z této tramvaje.

Další dráhy, většinou průmyslové nebo stavební, se nacházely na různých místech ostrova a jejich existence skončila současně se stavebními pracemi (čili ještě před I. válkou) nebo s příslušným průmyslovým podnikem.

Dnešní rozsah provozu

Parní i elektrická dráha jezdí denně po dobu letní sezóny (cca květen až září) přibližně od 10 do 18 hodin, v omezeném rozsahu v době velikonočních, podzimních a vánočních školních prázdnin. Jízdné podle vzdálenosti – max. cca £ 5, zpáteční je asi o 25 % levnější, platí i časové turistické jízdenky.
Koňka jezdí denně po dobu letní sezóny (cca květen až září), denní rozsah provozu je zhruba 9 – 18 hod. Jízdné £ 2 (platí jako zpáteční), uznávají se časové turistické jízdenky.
Horská dráha Snaefell jezdí denně v letní sezóně, jízdné £ 4,40 / zpáteční 7,40, platí časové turistické jízdenky.
Důlní dráha Laxey a turistická trať Groudle Glen jezdí jen o víkendových dnech v letní sezoně + vybraných svátcích a prázdninách, jízdné v řádu £ 1 – 2, turistické jízdenky zde neuznávají.
Autobusy jezdí po celém ostrově denně po celý rok. Turistické jízdenky (cena jednodenní jízdenky by letos měla být £ 10, třídenní pak £ 20) jsou v nich platné.

Autobus NAD za vlak (i ten patří k nostalgii – je asi 25 let starý). Současnost veřejné dopravy – nízkopodlažní patrový bus Dennis Trident.

Provoz veškeré hromadné dopravy však začíná nejdříve kolem 8. hodiny ráno, takže na ranní trajekty se musí buď objednat taxi nebo jít pěšky.

Přístup k jednotlivým drahám

Nádraží Douglas (Parní dráha) – půl kilometru od trajektového přístavu západním směrem (směr „ven z města“ k obchodnímu centru Tesco).
Elektrická tramvaj – konečná stanice je na severovýchodním konci „Promenády“ (hlavního městského nábřeží) – vzdálenost od přístavu cca 3 km.
Koňka – vede v celé délce „Promenády“, konečná cca 100 metrů od přístavu.
Horská dráha Snaefell – konečná ve stanici tramvaje „Laxey“.
Důlní dráha Great Laxey – v docházkové vzdálenosti od stanice tramvaje „Laxey“.
Turistická trať Groudle Glen – konečná v lesoparku asi 300 metrů od stanice tramvaje Groudle Glen.
Autobusové nádraží je asi na půli cesty na nádraží parní dráhy. Přes toto autobusové nádraží je vedena většina linek.

Odkazy:

Mapa I.o.M. Transport
Mapa MHD Douglas
Dopravní dědictví ostrova Man
Jízdní řády

Zobrazit na celou obrazovku