naše weby

Výpravní budova 16/H
aktualizace 13.10.2018
Tranzitní koridory
popisy, tabulky, foto...
Historie českých SPZ
aktualizace 12. 1. 2007
Elektrizace ve Slezsku
historie, mapy, tabulky

naši partneři

praktické

RSS 2.0RSS 2.0
mobilní verze

tiráž

© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2018
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
ochrana osobních údajů
redakce@k-report.net

články » železnice » provoz » nákladní doprava ve frýdlantském výběžku ii

Nákladní doprava ve Frýdlantském výběžku II

text: Lukáš Soukup a Petr Möller
neoznačené foto: Lukáš Soukup
vloženo: 9. 1. 2010

Grafikon se sešel s grafikonem a nazrál čas pro rekapitulaci dění v nákladní dopravě ve Frýdlantském výběžku. Čtyři roky, které uplynuly od článku uveřejněného na tomto místě, byly na události v tomto ohledu poměrně bohaté. V nákladní dopravě zaúřadovala sice částečně recese, zároveň se ale objevily některé zcela nové přepravy i noví dopravci.

Místní nákladní doprava

Nejprve se podívejme na dění v místní nákladní dopravě. Zde došlo jednoznačně k útlumu, v první řadě způsobenému problémy některých podniků, které zcela ukončily nebo omezily svoji činnost. Likvidace pily v Mníšku u Liberce znamenala i konec nakládky v této stanici, manipulační kolej byla tak kupříkladu část roku 2009 využita pro odstavení nepotřebných kontejnerových vozů. Problémy podniku Slezan ve Frýdlantě znamenaly prakticky ukončení vykládky uhlí v Raspenavě na začátku roku 2009.

Téměř utichl provoz také na vlečce podniku České dřevařské závody Praha, a.s. v Černousích, kam do roku 2008 jezdily pravidelně zejména vozové zásilky cementu a pěnové strusky (určené na výrobu vláknocementových desek). Nákladní doprava skončila také na lokálce z Raspenavy do Bílého Potoka pod Smrkem, kde se v minulých letech nakládalo větší množství dřeva. V Bílém Potoce byly poslední vozy naloženy v prosinci 2007 a v Hejnicích v září 2008. Od té doby na lokálku nákladní vlak nevyjel.

V roce 2007 bylo ještě možné spatřit nákladní vlak v Bílém Potoce – zde s lokomotivou 743.001. foto Petr Möller, 9. 7. 2007 Na jindřichovické lokálce dominuje nakládce dřevo – 743.001 v Řasnici. foto Petr Möller, 9. 7. 2007

Nadále tak zůstává prakticky pouze nakládka dřeva ve Frýdlantě v Čechách a Novém Městě pod Smrkem a vykládka uhlí pro maloodběratele v Raspenavě, Frýdlantě předměstí, Višňové a Novém Městě. Celková obsluha Frýdlantského výběžku nákladními manipulačními vlaky byla omezena od loňského roku jen na tři dny v týdnu (pondělí, středa, pátek) a provádí ji lokomotiva řady 743 z libereckého provozního pracoviště ČD Cargo.

Jednu z mála výjimek, kdy došlo k dočasnému nárůstu místní nákladní dopravy v tomto výběžku, představovalo koncem května 2008 oživení vlečky bývalého muničního skladu, odbočující z nákladiště Hajniště na jindřichovické lokálce. Po ukončení činnosti armády se do zdejšího areálu nastěhovala firma STV Group zabývající se kromě jiného i obchodem s vyřazenou vojenskou municí. V roce 2008 větší objem munice směřoval do zámoří v kontejnerech. Při této přepravě se podařilo využít vlečky do areálu a kontejnery byly navezeny i odvozeny převážně po železnici. Celkem bylo takto naloženo na 35 vozů se 40' kontejnery, které pak směřovaly přes Meziměstí do přístavu Gdaňsk.

Zcela netypický vlak na lokálce do Jindřichovic pod Smrkem – 743.002 s Mn 83496 před nz Hajniště. 26. 5. 2008 Lokomotiva 743.002 téhož dne na vlečce STV Group před branou areálu.
Soukromí dopravci

Nově vzniklí dopravci v Polsku získávají poměrně rychle podíl v nákladní dopravě na kolejích. Samozřejmě jde prakticky výlučně o ucelené vlaky, především pro chemický a uhelný průmysl. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se objeví některý z nich s vlakem do Čech v Zawidówě. Poprvé se tak stalo 16. 10. 2007, kdy překročil hranice vlak s bitumenem z Gdynie do Bělé pod Bezdězem. Dopravcem byl Lotos Kolej, patřící k významné polské rafinérské skupině. V následujícím roce byly přepravy rozšířeny o další relace a produkty. Převažují uhlíková paliva (zejména motorová nafta) do úložišť v ČR (např. Kolín, Chlumec nad Cidlinou, Praha Malešice), případně paliva z českých rafinerií v opačném směru. V roce 2008 bylo takto odvezeno již 59 vlaků.

Od konce roku 2008 přebral Lotos i stále víceméně pravidelně jezdící vlaky s močovinou z Mostu do Kronopolu v Zarech. Tato přeprava zažila na podzim 2007 epizodu v podobě převzetí dopravcem Unipetrol Doprava i na českém území a přesměrování na PPS Meziměstí. Po dvou vlacích na se však přepravy vrátily k ČD a na trasu přes Zawidów. Naposledy jel tento vlak přes Frýdlant v srpnu 2009.

Těsně po částečném zatmění Slunce se setkaly v Zawidówě lokomotivy 753.187 a 352 ČD Cargo s SM42–2223 Lotos Kolej. 1. 8. 2008 Vlak s močovinou z Mostu čeká na odjezd ze Zawidówa se stroji řad ST43 a SM42. foto Petr Möller, 14. 7. 2009

V roce 2009 se pak objevil v česko-polských přepravách další dopravce – STK (Specjalistyczny Transport Kolejowy) Wrocław. Prvním vlakem byla 16. 4. 2009 souprava prázdných kotlových vozů z Děčína do Płocku, ale postupně se začaly stroje STK objevovat i na dalších ucelených vlacích, a to i na výkonech zajišťovaných do té doby dopravcem Lotos Kolej, se kterým již dříve úzce spolupracoval. Lotos Kolej své aktivity od konce léta postupně přesměroval na přechody v Lichkově a Bohumíně. Za celý rok 2009 celkem odvezl dopravce STK z/do Zawidówa na 51 vlaků, Lotos kolej pak odvezl 88 vlaků (za rok 2008 to bylo 59 vlaků).

Dopravce STK využívá kromě vlastních strojů i lokomotivy Lotos Kolej nebo Rail Polska. Zde jeho vlastní stroje – ex-český „čmelák“ S200–302 s ex-slovenským „sergejem“ M62–1242 v Zawidówě. foto Petr Möller, 21. 11. 2009
Zajímavá přípřež obou výše zmíněných strojů dopravce Specjalistyczny Transport Kolejowy již připravených na vlaku s naftou do stanice Malczyce poblíž Wrocławi. Na vlak opačným směrem už nastoupily stroje ČD Cargo. foto Petr Möller
Soupravu kotlových vozů s naftou v relaci Gdaňsk – Chlumec nad Cidlinou převzaly od dopravce Lotos Kolej v Zawidówě čtyři stroje ČD Cargo, v čele vlaku „brejlovce“ 753.187+301. foto Jan Bonev, 19. 8. 2009 Další vlak ze severopolského Gdaňsku, v tomto případě s bitumenem do Bělé pod Bezdězem, se proplétá s lokomotivami 750.287+013 pod siluetou zámku ve Frýdlantě. foto Antonín Němeček, 8. 9. 2009

Konečně v prosinci 2009 se objevil soukromý dopravce i na české straně – dne 5. 12. proběhla předávka soupravy vozů Talls pro přepravu uhlí mezi OKD, Doprava a STK. I když šlo pouze o jednorázovou přepravu, do budoucna nelze vyloučit předávku vlaků mezi těmito dopravci na pravidelnější bázi.

Netradiční návštěva v podobě „brejlovců“ společnosti OKD, Doprava 753.724+725 se soupravou vozů Talls z Chabařovic do Wrocławi byla zvěčněna na snímcích u Krásné Studánky a po průjezdu Raspenavou. 2x foto Pavel Vlček, 5. 12. 2009
Uhlí z KWB Turów

Počínající nedostatek hnědého uhlí v českých nalezištích vede některé odběratele v ČR a na Slovensku k hledání vhodných zdrojů v okolních zemích. Hnědouhelný revír v okolí polské Bogatynie má z tohoto hlediska výhodu v těsném sousedství s českým územím, a proto pochopitelně připadá v úvahu jako jeden ze zdrojů paliva pro české elektrárny, teplárny i malospotřebitele. Dosud prakticky veškeré z přibližně 12 mil. tun uhlí ročně vytěžených v Turówě směřovalo dopravníky do místní elektrárny. V prosinci roku 2008 se však poprvé uskutečnila přeprava hnědého uhlí přes PPS Frýdlant, a to konkrétně pro teplárnu v Martině. Tato teplárna byla dosud uhlím zásobována především z Nového Sedla u Lokte. Přeprava uhlí do Martina pokračovala během celé topné sezóny – celkem bylo přepraveno do konce března 13 souprav složených z vozů Eas.

V minulém roce pak probíhaly přepravy pro zkoušky polského uhlí i u jiných zákazníků. Na jejich základě se pak rozeběhly pravidelné přepravy ucelenými soupravami vozů Falls především do tepláren neratovické Spolany a do Varnsdorfu. Tyto přepravy jsou pak zajišťovány na krátkém polském úseku rovněž dopravcem STK. Kromě toho probíhá od podzimu pravidelně nakládka rozptylových uhelných vlaků (tvořených převážně vozy Eas) se zásilkami pro drobné odběratele především v Libereckém a Středočeském kraji. Na těchto přepravách se podílí jak STK, tak i PKP Cargo.

S 2000 tun těžkým vlakem uhlí z Turoszówa do Neratovic si musely poradit hned 4 lokomotivy, zde poblíž Oldřichova v Hájích jako vlakové 753.187+301 (vlevo) a jako postrkové 753.073+229 (vpravo). 2x foto Petr Möller, 18. 6. 2009

Přepravy do teplárnu ve Varnsdorfu si jistě zaslouží pozornost z hlediska svého trasování. Stávající železniční síť umožňuje přepravu ze stanice Turoszów, kde probíhá nakládka uhlí, do Krzewiny Zgorzelecke a odsud po úvrati po tratích DB Netz přes Žitavu přímo do Varnsdorfu. Pravdou je, že v této trase v minulosti mezistátní nákladní vlaky pravidelně nejezdily. Další alternativní trasování je možné přes PPS Frýdlant a z Liberce přes PPS Hrádek po polském a německém území. Zde naposledy nákladní vlaky s náležitostmi ČD projely v roce 2005, na německém území pak šlo o vlaky dopravce ITL. V tomto případě mohou být hlavní překážkou nejen prakticky havarijní stav polského úseku, ale zřejmě i vysoké poplatky za použití infrastruktury PLK. Stávající trasa přes Frýdlant, Turnov, Bakov a Českou Lípu je bezmála 175 km dlouhá, zatímco trasování přes Hrádek nad Nisou by představovalo 70 km. Nejkratší by pak samozřejmě byla trasa s úvratí v Krzewině, cca 43 km.

Ostatní vlaky

Pro zbývající zátěžové proudy víceméně platí, že za poslední tři roky došlo spíš k poklesu způsobeném buďto ukončením přeprav, anebo jejich přesměrováním na jiné česko-polské PPS. V tomto ohledu se projevilo především otevření přechodu v Lichkově po jeho elektrizaci. Tam jsou od topné sezóny 2008/2009 směřovány prázdné soupravy vozů Falls po vykládce polského černého uhlí z různých stanicích v Čechách nebo ložené soupravy s uhličitanem sodným do Řetenic. K výraznému poklesu došlo i u přeprav surovin a výrobků pro Spolanu Neratovice. Export síranu amonného v ucelených vlacích byl přes tento přechod ukončen již v polovině roku 2008. V roce 2009 pak skončil i návrat souprav prázdných kotlových vozů do Polska po vykládce surovin. V červnu zcela zanikl import čpavku – ložené vlaky byly směřovány již delší dobu přes PPS Meziměstí, resp. Lichkov. Od září pak probíhá přeprava síry v kotlových vozech do Neratovic a prázdných vozů v opačném směru v režii dopravce Unipetrol Doprava přes PPS Lichkov. Tetno dopravce nyní zajišťuje i přepravu močoviny z Mostu do stanice Žary a to přes PPS Děčín ve spolupráci s ITL.

Počet předaných vlaků v PPS Frýdlant v letech 2006–2009
Počet předaných vlaků v PPS Frýdlant v letech 2006-2009

Poznámka ke grafu: Pravidelný pokles v létě je způsoben nepřetržitými výlukami a dovolenými v podnicích, především ve Škodě Auto.

Jednotlivé vozové zásilky jsou v importu stále tvořeny především dodávkami chemických surovin (např. v relacích Ústí nad Labem, Dolní Polubný, Brniště). Ostatní zátěž relačních vlaků z Polska je tak tvořena hlavně prázdnými vozy ČDC po vykládce v polských přístavech. V exportu pravidelně probíhá přeprava automobilů z Mladé Boleslavi v celkem stabilním objemu do stanice Swarzędz pro polský trh a od jara 2007 opět i do přístavu Gdaňsk, odkud jsou škodovky dopravovány lodí dále do Finska. Z ostatních, alespoň trochu pravidelnějších přeprav, lze jmenovat sezónní přepravy vápence z Berouna pro elektrárnu Turów (zhruba od října do března v počtu cca 50 vlaků ročně), či železných polotovarů z Kladna-Dubí do Štětína. Co se týká jednotlivých vozových zásilek ve směru do Polska, tak v současné době probíhají především přepravy železného šrotu. Jinak jsou pravidelné nákladní vlaky tvořeny většinou vracejícími se prázdnými polskými vozy po vykládce v Čechách.

742.173+192 s Pn 41280 tvořeným vozy s močovinou pro dopravce Lotos Kolej, zde za Oldřichovem v Hájích. foto Petr Möller, 14. 7. 2009 743.005 s Vn 47205 vyjíždí z oldřichovského tunelu. foto Petr Möller, 22. 5. 2007
Za hranicemi

Zatímco stav trati z Liberce až k polským hranicím je díky pravidelným dílčím rekonstrukčním pracím v poměrně dobrém stavu bez pomalých jízd, polský úsek nevybočuje svým stavem z průměru zcela zanedbaných polských lokálek. Úsek Zgorzelec – Węgliniec je ovšem součástí sítě TEN-T a díky fondům EU na něm byla v roce 2008 dokončena kompletní rekonstrukce. Opravy se v této oblasti dočkal v roce 2007 i úsek mezi stanicemi Hirchsfelde a Hagenwerder na trati ze Žitavy do Zhořelce. Bohužel úsek od státní hranice s ČR před Zawidówem až do Zhořelce je ve velice špatném stavu. Rameno trianglu umožňující přímou jízdu ze Zawidówa směr Turoszów je mimo provoz již od zastavení osobní dopravy do Bogatynie. Nákladní vlaky v tomto směru tak musely donedávna úvraťovat až ve stanici Mikułowa. V roce 2008 proběhla alespoň rekonstrukce kolejiště stanice Sulików, takže v současnosti je možné objíždět vlaky již v nejbližší stanici za Zawidówem.

753.141+187 se 8. 5. 2008 pomalu blíží k české hranici u Černous s vlakem Rn 44201.

Pokud jde o samotný provoz na polském úseku, PKP Cargo nasazuje na neelektrizovaném rameni z Węglince do Zawidówa a Turoszówa nejčastěji lokomotivy SU46, případně ST43. Během posledních dvou let se na tomto úseku objevila i řada dalších dopravců. Kromě Lotos Kolej a STK s vlaky do Česka se zde objevuje například PCC Rail (nově DB Schenker Rail Polska) s vápencem ze stanic Górazdze a Tarnów Opolski pro elektrárnu Turów. Dalším významným zdrojem přeprav je nakládka kameniva ve stanicích Sulików a od roku 2009 i na nově zřízené vlečce nedaleko zastávky Lasów. Kromě zmíněných dopravců tato místa obsluhuje i Kolej Baltycka, Rail Polska nebo Freightliner Polska.

Provoz v GVD 2009/2010

Rozsah plánovaného mezistátního provozu zůstává za poslední roky stále stabilní, tj. dvě dvojice relačních vlaků, do roku 2009 v relaci Liberec – Węgliniec. Zbytek je pak tvořen především ucelenými vlaky, z nichž vlastní pravidelnou trasu mají pouze vlaky s novými škodovkami z Mladé Boleslavi vč. vyrovnávky. Trasy podle potřeby pak existují pro vápenec do Turoszówa . Ucelené vlaky pro soukromé dopravce na polském území jsou zaváděny pod katalogovými trasami z nabídky SŽDC. V GVD jsou 2x týdně stále vedeny i trasy pro návrat kotlových vozů z Neratovic do stanice Włocławek Brzezie, ale jak již bylo uvedeno výše, tyto přepravy v současné době vůbec nejezdí.

V novém grafikonu pak dochází k poměrně zásadní změně, kdy jsou vlaky z/do Polska trasovány již z Nymburka jen s relativně krátkou zastávkou pro manipulaci v Liberci. Dvěma dvojicemi vlaků Nymburk – Węgliniec je tak obsloužena celá oblast Liberecka. Ke změně dochází i u časových poloh vlaků do/z Polska, která je vynucena zvýšeným počtem osobních vlaků mezi Frýdlantem a Libercem mezi 13.00 a 16.30. Oproti předcházejícím letům by se tedy část nákladní dopravy měla odehrávat na tomto úseku v brzkých ranních a pozdních večerních hodinách.

Další novinkou je, že jsou oba páry těchto pravidelných nákladních vlaků vedeny jen od pondělí do soboty. V neděli by tak měly jezdit na tomto přechodu pravidelně pouze auta z Mladé Boleslavi a prázdné autovozy zpět. Ačkoliv jsou tyto přepravy dle GVD vedeny denně kromě soboty (v opačném směru denně kromě pondělí), tak v praxi jezdí jen cca 2–3krát týdně.

Od začátku září 2009 přibyla v Liberci i novinka ve vozidlovém parku ČD Cargo, kdy se vedle letitých lokomotiv řad 742, 743 a několika dožívajících řady 753, začaly v nákladní dopravě objevovat i první rekonstruované stroje pod řadovým označením 753.7. Letošní GVD počítá se 4denním oběhem pro dvojice lokomotiv řady 753.7 v PJ Nymburk, který zahrnuje nejen přímé vlaky z Nymburka do Zawidówa, ale také vozbu uceleného vlaku s pískem z Libuně do Řetenic. Nově by tak lokomotivy 753.7 z PJ Nymburk měly Libercem pouze projíždět, takže na nich zde již není plánována žádná údržba ani zbrojení (vše probíhá v Nymburce). V praxi však jsou občas nasazována i dvojčata a jednotlivé stroje řady 742 či 753 (v současné době je v Liberci poslední provozní 753.187+229), které jsou vystavovány přímo z libereckého provozního pracoviště, a to především na vlaky „ad hoc“.

Krajina pod Oldřichovským hřebenem se pozvolna probouzí po zimě a lokomotivy 753.006+229 přivážejí svůj vlak do Mníšku u Liberce. foto Jan Bonev, 12. 4. 2009
O zajímavou epizodu na poli používaných hnacích vozidel na Frýdlantsku se v roce 2009 postaraly „brejlovce“ řady 750, které zde ČD Cargo po úpravách nasadilo ve dvojčlenném řízení. Stroje 750.103+277 (na levém snímku) rozjíždějí 25. 4. 2009 z Mníšku u Liberce těžký vlak se šrotem Kladna-Dubí do Štětína, lokomotiva 750.287 (na pravém snímku) byla 20. 8. 2009 zachycena krátce po rozpojení dvojčete (se 750.013) za Mníškem v čele soupravy prázdných „pater“. 2x foto Jan Bonev
V čele Nex 47205 opouští novotou zářící „katry“ 753.759+758 oldřichovský tunel. Na postrku mimo záběr jim sekunduje toho času jediný provozní zástupce původní řady 753, inventárního čísla 301. foto Jan Bonev, 15. 11. 2009

Na závěr uvádíme trasy pravidelných nákladních vlaků mezi Libercem a Zawidówem pro GVD 2009/10. Ucelené vlaky „podle potřeby“ jsou zaváděny zcela operativně v nahodilých dnech a časech dle potřeb přepravců a možností dopravců.

Seznam pravidelných nákladních vlaků ve Frýdlantském výběžku v GVD 2009/2010
Rn 44200 Liberec 7.51 – Zawidów 9.46; 1–6
Rn 44202 Liberec 11.45 – Zawidów 14.53; 1–6
Nex 47204 Liberec 16.45 – Zawidów 18.12; 7–5, auta
Nex 47205 Zawidów 11.31 – Liberec 12.58; 2–7, prázdné autovozy
Rn 44203 Zawidów 16.37 – Liberec 18.59; 1–6
Rn 44205 Zawidów 19.44 – Liberec 21.50; 1–6
Mn 83540 Liberec 5.24 – Frýdlant v Čechách 6.48; 1, 3, 5
Mn 93810 Frýdlant v Čechách 8.16 – Višňová 8.28; 1, 3, 5
Mn 93811 Višňová 9.32 – Frýdlant v Čechách 9.44; 1, 3, 5
Mn 83550 Frýdlant v Čechách 9.59 – Nové Město pod Smrkem 10.44; 1, 3, 5
Mn 83551 Nové Město pod Smrkem 11.32 – Frýdlant v Čechách 12.07; 1, 3, 5
Poznámka: Z Frýdlantu se lokomotiva řady 743 vrací do Liberce na postrku vlaku Nex 47205.


související články

Nákladní doprava ve Frýdlantském výběžku 26. 7. 2006