Diskuse » Železnice » Železniční literatura « předcházející | další »

Železniční literatura

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků   
 
Předchozí roky: 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Železniční literatura do 13. 3. 2017 Vagonet 60 13. 3. 2017 19:33
Archiv diskuse Železniční literatura do 31. 3. 2017 McBain 60 31. 3. 2017 08:20
   autor příspěvek
drake
Pátek, 31. března 2017 - 08:41:33  
Neregistrovaný host
90.183.112.6
Proto jsem to napsal malými písmeny. Protože "rakousko-uherské státní dráhy" jsou státem vlastněné dráhy, jejichž majetek se nakonec dělil. Pravdů má McBain, v oficiálních názvech není o drahách ani státních ani slovo, protože v době kdy komise vznikla, tak nikdo neměl ani potuchy co se bude dělit. Ale určitě si všiml, že ta věta byla nadsázka. On by tem objem spotřebovaného inkoustu tolik nevynikl [wink]
pšm
Pátek, 31. března 2017 - 10:50:39  
Neregistrovaný host
88.100.180.3
ad drake :státem vlastněné dráhy, jejichž majetek se nakonec dělil

Tak právě tímhle si nejsem tak moc jistý. V těch přehledech pro ocenění majetku R-U totiž figurují VŠECHNY dráhy. Většina lokálek tehdy přeci nebyla státní, ale soukromý majetek. Stejně tak ty 3 naše - BD,UTD,KBD.
Jestli to tedy nebylo tak, že jelikož BD má 200 loko, dostanem třeba 2200 loko. Ale kdyby jich BD měla 400, dostanem jich jen 2000 ?
drake
Pátek, 31. března 2017 - 11:48:49  
Neregistrovaný host
90.183.112.6
Komise celé dva roky nedělala nic jiného než řešila právní rámec celého dělení a prakticky se nezabývala dělením samotným. Problémů bylo hned několik - počínaje určením rozhodných období, majetku kterého se to týká atd. Právě kolem soukromého majetku bylo nejasností nejvíce, protože výklad byl různý podle toho, co se komu hodilo. Definitivní tečku za různými výklady udělala konference v Portoroži (prosinec 1921 !), která rozhodla, že soukromé vozy se mají vrátit majitelům a nemohou být na ně uplatňovány jiné nároky. I soukromé vozy zařazené u státních drah nebyly součástí dělení a nestaly se jím ani vozy drah provozovaných na účet vlastníka (třeba lokálky). Dělil se tedy výhradně majetek kkStB a MÁV.

Veškerý vozový park soukromých drah na našem území (ATE, BEB, KsOd) se měl vrátit těmto drahám. Po jejich zestátnění se pochopitelně vracel k ČSD. Samozřejmě se všechno nevrátilo, ale to je následek přístupu jednotlivých států.
pšm
Pátek, 31. března 2017 - 12:26:46  
Neregistrovaný host
88.100.180.3
Soukromé dráhy a soukromé vozy je rozdíl. Vůz si pořídil třeba pivovar. Ale každá dráha po uplynutí koncese připadla státu, pokud ji neodkoupil už dřív. V Portorose se řešily ty soukromé vozy, ale ostatní vozidla až do roku 1924.
Něco v Paříži, něco ve Vídni. A nevrátili nám plno vozidel ani naši "přátelé" jugo a rumuni. K čemu tedy byla ta "Malá DOHODA" ?
drake
Pátek, 31. března 2017 - 13:26:54  
Neregistrovaný host
90.183.112.6
Z pohledu komise byl soukromý vůz každý, který nepatřil státu. Šlo o majetek a ne o drážní předpisy (tj. volný oběh/soukromý). Bylo celkem jedno, jestli je majitelem pivovar, soukromá železnice nebo místní dráha. Rozhodnutí z Portorože umožnilo po zestátnění bez cavyků převzít vozové parky ATE a BEB, zatímco vozy kkStB a MÁV se táhly do zmíněného roku 1924, ale drobné vyrovnávky se řešily ještě do roku 1933.

K čemu tedy byla ta "Malá DOHODA" ?

Tato otázka musí napadnout každého, kdo se chvíli probírá dokumenty týkající se rozpadu bývalé monarchie. Jakákoli dohoda se státy, které se nedokázali ani pořádně postavit takové hlouposti jako je rozpočítání vozů, byla samozřejmě k ničemu. Ale když se to správně podalo a politicky nalakovalo ... dnes to funguje stále stejně.
pšm
Pátek, 31. března 2017 - 13:51:42  
Neregistrovaný host
88.100.180.3
Jo to je pravda , ten rok 1933 - třeba loko U37 + boržavské vozy k nám a loko 411 do PKP. 15 let po válce !!
Sobota, 01. dubna 2017 - 13:32:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 401
Registrován: 5-2004
Dobrý den.
Tuto publikaci znáte?
Vydal ji Marko Engler letos vlastním nákladem. ISBN 978-80-85413-96-0
hank
Sobota, 01. dubna 2017 - 14:11:14  
Neregistrovaný host
81.7.9.181
Adolf_bleichert 401: Mám k tématu publikaci od ing. arch. Haviara. Mohl bych poprosit o srovnání?
Sobota, 01. dubna 2017 - 15:07:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 402
Registrován: 5-2004
Add.Hank
Dle mého osobního názoru je kniha pana Englera lepší. Letos jsem přelouskal knihu pana Haviara (Úzkokolejky na panstvích
Pálffyovců).
Teď mám na stole knihu pana Englera. Už to, že to vydává nadšenec vlastním nákladem, o něčem svědčí. Čistě technicky vzato - je vázaná, má 440 stran + barevnou přílohu. Netuším, jak moc je dostupná, podle informací, které mám, je náklad 500 ks a autor to distribuuje svépomocí.

(Příspěvek byl editován uživatelem Adolf_Bleichert .)
Neděle, 02. dubna 2017 - 08:11:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 521
Registrován: 12-2007
Smolenice mohu dodat já, budu je vyzvedávat u autora pro sebe a kamarády. Tak bych jich vzal víc.
pšm
Neděle, 02. dubna 2017 - 20:28:13  
Neregistrovaný host
88.100.180.3
Smolenice 440 stran a tady, 110 let historie se vešlo do jediné věty. Je to opravdu stejný autor ?
K historií doporučuje odkazy (asi 15), ale kdyby se do nich podíval, zjistil by, že ve všech je zkopírován stejný text. Historie za 110 let = NULA !

povojnové období - to má na mysli 1918 nebo 1945 ?
Pondělí, 03. dubna 2017 - 06:14:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1485
Registrován: 12-2007
Je to rovnaký autor a vzhľadom k účelu k akému ten článok bol písaný sa netreba pozastavovať nad tým, že je 110 rokov vtesnaných do jeninej vety. Nepochybujem o tom, že keby cieľom článku bolo opísať tú históriu, tak by si s tým autor dal inú prácu (a následne by to nepublikoval na vlaky.net)... [wink]
hank
Pondělí, 03. dubna 2017 - 07:24:04  
Neregistrovaný host
109.236.91.79
...aneb všechno, co nenapsal a nevydal multinick pšm, je nutno roztrhat, rozcupovat, spálit, zadupat do země a počůrat, protože on je jediný, kdo má v zemích koruny české i na Hornej zemi patent na kvalitní literaturu... [rofl]
pšm
Úterý, 04. dubna 2017 - 11:10:25  
Neregistrovaný host
88.100.180.3
hank- nezlob se, ale ty jsi opravdu blbeček, jinak se to nedá nazvat. Já se tady jen zeptal, zda to je stejný autor, a ty už zas fantazíruješ ty svoje obvyklé blbiny. Co kdybys tak raději taky ty jednou zkusil něco vytvořit, místo toho planého kecání ?
Pátek, 14. dubna 2017 - 22:38:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2308
Registrován: 7-2005
Ještě než loni vyšla kniha k výročí lokálky Svitavy-Polička-Žďárec u Skutče, korespondoval jsem s jedním z autorů a snažil se doplnit pár dat k vlečkovému provozu kolem. Protože průběžně člověk doplňuje a zpracovává nabádaný materiál až nyní mohu doplnit úplný začátek k lokomotivnímu provozu vlečky do vojenské muniční továrny v Poličce.
-jako první po kolejích vlečky opravdu jezdila pancéřová lokomotiva, kterou dal k dispozici Prapor útočné vozby v Milovicích 5.11.1923. Lokomotiva si zde moc nezajezdila, protože byla přes vánoce 1923 nedbale odstavena a po opětovném zatopení 28.12.1923 byl zjištěn prasklý pravý válec, díky nevypuštěné vodě. Pro zatěžovací zkoušku, která se 28.12. měla konat, byla narychlo půjčena lokomotiva ČSD ze stanice. Pancéřová lokomotivu z Milovic byla 377.362, byť zápis jednou uvádí číslo 377.363 a dokonce i 377.365. Protože nešlo zůstat bez lokomotivy a MNO nemělo k dispozici volný stroj (v Milovicích jezdila dokonce už odpancéřovaná 99.16, než jí 11.1.1924 ČSD vyreklamovalo zpět), rozhodlo se k zápůjčce. MNO objednalo u ČMK 12.12.1923 novou lokomotivu s termínem dodáním "co nejdříve", odešel dotaz do Libně. A tam byly dokončené skladové lokomotivy pro vlečkový provoz typu BN 200, tak byla 5.1.1924 do Poličky zapůjčena lokomotiva tov.č.988. Pancéřová lokomotiva 377.362 byla se závadou vrácena do Milovic 5.1.1924. Více méně obratem byla předána dílnám Nymburk, kde byla provedena oprava a již měsíční hlášení vlečky Milovice za květen 1924 jí uvádí jako zálohu pro stroj 377.116, který zajišťoval běžný pravidelný provoz milovické vojenské vlečky.
Ale zpět do Poličky. K přepravě materiálu, zboží a především zaměstnanců potřebovala armáda vozy. Opět se obrátili na MŽ a to jim nabídlo dva osobní vozy C a nákladní Gg. Vozy C 20-180 a C 20-544 byly převzaty v dílách Bubny 1.2.1924, kde byly na pravidelné revizi a již 3.2. jsou hlášeny na vlečce. Jako nákladní byl zapůjčen jen 3 roky starý Gg 1-22429. Další osobní vůz řady C se na vlečce objevil v r. 1925. V únoru 1926 vyměnilo MNO 3 vozy C za 3 vozy Ci, ale protože rozdíl v denním nájmu, které armáda musela platit, byl 32 Kč, tak se koncem roku 1926 vrátili ke starým vozům řady C s bočními vstupy.
hank
Pátek, 14. dubna 2017 - 22:58:37  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Zdepa 2308: Ta 377.116 jezdila v Milovicích taky opancéřovaná? Někde jsem viděl fotku osobní soupravy na milovickém nádraží - opancéřovaná 377 + 2 kupáky...

A ještě: Je známo, jakého původu byly ty kupáky zapůjčené do Poličky? Třeba by šlo z jejich čísel vyčíst v seznamu vozů ČSD aspoň rozvor a vozovou skupinu...

Děkuji předem za info.
drake
Sobota, 15. dubna 2017 - 12:22:37  
Neregistrovaný host
37.48.33.6
C 20-180 je ex KFNB z roku 1886, 20-544 je ex CLB z roku 1883. Ve třicátých letech kopilo MNO od ČSD pár vozů Ci. Do té doby to byly jen pronájmy.
hank
Sobota, 15. dubna 2017 - 14:33:31  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
drake: Děkuji.
Sobota, 15. dubna 2017 - 21:10:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2309
Registrován: 7-2005
já to nechtěl zbytečně pitvat, ale dle protokolu z dílen Bubny k 1.2.1924 se uvádí - osobní vůz C 20-544, výrobce Hernals (Milde) č.4711, rok 1883; osobní vůz C 20-180, výrobce Hernals (Milde) č.6648, rok 1867, zde je ještě poznámka - staré č.30320.
Při přejímce na vlečce obsali vojáci data z protokolu v Bubnech a přidali data nákladního vozu Gg 1-22429 - výrobce Kopřivnice, č.40729, rok 1920, revize Louny 27.11.1920

Lokomotiva 377.116 zcela jistě jezdila v Milovicích pancéřovaná. Vlastně všechny lokomotivy nasazené Praporem útočné vozby k provozu na své trati Lysá-Milovice jezdily pancéřované.
Obrněná kolejová technika se do Milovic začala stahovat ze Slovenska v listopadu a prosinci roku 1923. Armáda řešila jak naložit s materiálem obrněnách vlaků, když za vozidla musela platit denní nájem "ČSD". Proto byla dohoda o odpanceřování strojů ř.99, kdy některé byly dokonce soukromých místních drah, a vrácení ČSD.
Když začal v Milovicích pravidelný provoz, tak se zkoušely jak stroje ř.377, tak i 99 a samozřejmě, že ř.99 vyšla lépe. Měsíční zpráva o činnosti vojenské vlečné dráhy Milovice za 12/1923 konstatuje provoz loko 99.16, která přišla z 5 leté revize a musí být odevzdána ČSD. K provozu jsou půjčeny osobní vozy C 20-075 a 20-649 od ŘSD Praha-Jih. Už 11.1.1924 se vrátila z opravy 377.483 a nahradila 99.16. Od 2.2.1924 provoz zajišťovala loko 377.116. Ta zde sloužila až do 30.4. kdy jí nahradila 377.483. V té době byla vůz C 20-075 vrácen a jako náhrada zapůjčen BC 16-040. Z nějaké důvodu je vedena ve stavu i cisterna 550-041.

A tak by šlo pokračovat. Vojenské písemnosti jsou z některých období zachovány hodně podrobné, ale někdy je to jak "noty na buben - samá pauza"
Sobota, 15. dubna 2017 - 21:18:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2310
Registrován: 7-2005
ještě drobnost - osobní vůz C 20-544 byl u ČSD přečíslován jako C 3-0184, ale nadále zůstával v nájmu Poličky. MNO vůz odkoupila až v roce 1928. Ve vojenské evidenci obdžel číslo C 26.
hank
Sobota, 15. dubna 2017 - 22:17:52  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Zdepa 2309: U toho vozu C 20-180 bude uvedený rok výroby 1867 asi chyba. I moje kusé anály říkají, že správně to má drake (KFNB, Hernals 1886, rozvor 5 m, vůz má brzdu). Vůz C 20-649 pocházel také od KFNB (Simmering 1886, rozvor 5 m, bez brzdy). Vozů tohoto provedení bylo vyrobeno (vč. 9 vozů BC) pro KFNB celkem 103 ks v l. 1886 - 1892 a dělaly je skoro všechny velké vagónky (Ringhoffer, Simmering, Hernals, Kopřivnice). Podle všeho to byla poslední větší série oddílových vozů vyráběných v Předlitavsku.

BC 16-040 by snad měl být z r. 1873 a původně od ÖNWB a C 20-075 z r. 1871 od bývalé Pražsko-duchcovské dráhy, ale víc o nich nevím. Dá se snad spekulovat, že ten vůz PD mohl mít 5 oddílů a tehdy standardní rozvor 3794 mm (na té fotce z Milovic jeden takový je).

Tu fotku mám odtud
http://www.fotogen.cz/249df-pancerovy-vlak-vlasta
a je to tahle:



Takže si dovolím zaspekulovat: Přední vůz je evidentně KFNB a nemá brzdu (že by to tedy byl ten 20-649?), zatímco ten zadní bych tipoval na ten vůz PD. A lokomotiva, jinak zařazená k pancéřovému vlaku Vlasta, je podle tohoto zdroje
http://old.rotanazdar.cz/?p=995
skoro jistě 377.116.

Ale mohu se samozřejmě mýlit.
hank
Sobota, 15. dubna 2017 - 22:25:55  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
... a zase jsem se upsal [blush]; chtěl jsem napsat: "...lokomotiva, jinak zařazená k pancéřovému vlaku č. 1 pod jménem Vlasta..."

Omlouvám se.
hank
Sobota, 15. dubna 2017 - 22:29:15  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
No a suma sumárum tedy lze tu fotku i dost přesně datovat - únor až duben 1924.
[proud]
Sobota, 15. dubna 2017 - 23:51:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2312
Registrován: 7-2005
ad hank - nemůžu za to, co uvádí protokol, který podepsali tenkrát v Bubnech zástupci MNO. Že tam může být překlep je jasné, vždyť následné dokumenty k lokomotivě mluví na 3 různých dokumentech o 3 různých číslech téže lokomotivy
-ano, ten smích na uvedené sumarizaci je na místě. Je pravdou, že obrněný vlak VLASTA vedla lokomotiva 377.116 / po přeznačení 310.412 , ale vojáci lokomotivy pravidelně přistavovali do Nymburka ne revize po 3, 6 a 12 měsicích, takže výměny a náhrady byly běžné. Do toho cvičení s obrněnými vlaky a tak se občas stávalo, že najednou nebylo s čím obsluhovat VVD Milovice.
Taková měsíční zpráva za 03/1926 uvádí - 310.412 je v opravě Nymburk, 310.440 je kotlově neschopná, 377.483 má propadlý kotel a do toho se 5.3.1926 vyšinula 310.450 po opravě. K dopravě vojska sloužil BCi 371 a C 20-649, kdy o druhém voze je konstatováno "v chatrném stavu".
K uvedénu snímku by bylo potřeba zjistit, kdy proběhla kolaudace budovy stanice Milovice a pak se může sumarizovat....[wink]
drake
Neděle, 16. dubna 2017 - 10:06:44  
Neregistrovaný host
37.48.36.138
Výroba 1867 je skutečně překlep. Je to původní C 3621, Hernals 1886, po roce 1891 C 30320, pak C 20-180.Rozvor 5 m, 55 míst v 5 a 1/2 oddílech (6 oken).

Pronajatý vůz C 20-075 byl vyroben v roce 1871 u Ringhoffera (vč. 13080) pro PDE jako C 50. Byl to tehdy standardní oddílový vůz s 50 místy v pěti kupé, rozvor 3,78, později dostal sací brzdu. Po roce 1892 dostal u kkStB číslo 9310, po roce 1913 C 20-075, přešel k ČSD, ale číslo tady nedostal, po ukončení pronájmu u vojáků byl vyřazen.

Následný 16-040 také u ČSD číslo nedostal. Původně je to jeden prvních vozů SNDVB, vyrobil ho Pflug v roce 1858 jako B 32, v roce 1871 byl rekonstruován na BCD 32 v uspořádání 4+15+20, po roce 1874 přečíslován na BCD 131. V roce 1882 byl rekonstruován zpátky na BC, ale označení BC dostal až 1885 a odalší dva roky později byl přečísován na BC 54. Měl 1 a 1/2 kupů 2 tř. a 2 kupé 3. třídy (12 + 20 míst), po roce 1913 u kkStB už dostal BC 16-040.
hank
Neděle, 16. dubna 2017 - 11:02:15  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
drake: Děkuji.
Pondělí, 17. dubna 2017 - 20:34:47  
Neregistrovaný host
185.59.120.133
Drake + hank: Pánové, neměli byste prosím podrobnější údaje také o dalších osobních vozech PDE?
Prosím o kontakt na e-mail pod nickem, děkuji.
LukasPatera
Čtvrtek, 20. dubna 2017 - 11:05:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 32
Registrován: 12-2015
Ad. SMOLENICE
Má niekto kontakt na autora M. Englera, kde by som si mohol knihu o LŽ Smolenice objednať? [happy]
Čtvrtek, 20. dubna 2017 - 19:57:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 405
Registrován: 5-2004
Add. LukasPatera

Mail na pana Englera je marko.zeleznice@pobox.sk
LukasPatera
Čtvrtek, 20. dubna 2017 - 23:35:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 33
Registrován: 12-2015
Ďakujem za mail.

Inak, spýtam sa na základe Vášho nicku - venujete sa Bleichertovým lanovkám? [happy]
Pátek, 21. dubna 2017 - 14:28:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 406
Registrován: 5-2004
Add. LukasPatera
Samozřejmě tam určitá vazba je, ale aktivně se lanovkami nezabývám.
Svého času jsem byl v kontaktu s pány Peterem a Rolfem von Bleichertovými, potomky zakladatele firmy.
LukasPatera
Sobota, 22. dubna 2017 - 10:54:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 34
Registrován: 12-2015
Aha, no ja sa hlavne venujem jeho lanovkám na území (východného) Slovenska. Je však pravdou, že Bleichertovi sa u nás takmer nikto nevenuje.
Bw_Ig
Sobota, 22. dubna 2017 - 18:46:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 310
Registrován: 7-2012
Ne!?

Dne 18. 10. 1926 uzavřela Královopolská strojírna Brno KPS licenční smlouvu se světoznámou fy. Adolf Bleichert a spol. v Lipsku na výrobu lanových drah. Současně roku 1927 převzala KPS tovární pobočku této společnosti v Bystřanech u Teplic. Tato továrna však byla dnem 1. 1. 1929 uzavřena a veškerá výroba byla přesunuta do Královopolské strojírny. Královopolská (odd. mostárna) tak získala technologie výroby upínacích zařízení na nosných lanech, spojení nosných lan, hnací předlohy, atd. Licenční právo ji umožnilo lanové dráhy dodávat do vymezeného prostoru, tedy ČSR a dále do Rakouska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a balkánských zemí, včetně Turecka.
Bw_Ig
Sobota, 22. dubna 2017 - 18:51:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 311
Registrován: 7-2012
Jedna strana z knihy zakázek KPS Mostárna - viz zakázka Bleichert.
LukasPatera
Neděle, 23. dubna 2017 - 20:20:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 35
Registrován: 12-2015
Bádateľsky-amatérsky sa určite niektorí venujú, otázkou však je, akým spôsobom (a či vôbec), výsledky svojich výskumov publikujú. O nákladných lanovkách a ich histórii u nás však vyšlo minimum kníh a stále zostávajú v tieni obľúbenejších úzkorozchodných železníc. U nás v posledných rokoch pripadá na jednu vydanú knihu o lanovke asi desať vydaných kníh o úzkokoľajkách.
Liberečák2
Sobota, 13. května 2017 - 19:06:33  
Neregistrovaný host
147.230.11.198
Vyšla nová kniha Počátky lokální železniční dopravy v severovýchodních Čechách. Kniha je solidně zpracovaná po knihařské stránce (pevná vazba), ale bohužel obsahuje značné množství překlepů a typografických chybek. Očividně nebyla provedena závěrečná korektura. Např. pod nadpisem o trati Martinice - Rokytnice nad Jizerou se píše o Rokytnici v Orlických horách, u Kořenova, že byly elektrifikovány systémem 15 kW 16 2/3 Hz, Lučiny nad Nisou místo Lučany nad Nisou, německé názvy jsou psány dohromady bez mezer, apod.
Sobota, 13. května 2017 - 22:40:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2327
Registrován: 7-2005
Uvedený titul jsem viděl již zhruba před 14 dny a plně souhlasím s uvedeným názorem. Myslím si něco o středoškolské práci s využitím dostupné literatury a internetu.
kvalita?
Sobota, 13. května 2017 - 23:10:42  
Neregistrovaný host
88.100.180.3
jo, jo - autor a vydavatel jsou kouzelníci. zatímco jiný vydavatel tiskne na kladívkovou čtvrtku, aby kniha rychle přibývala na váze, zde se podařilo 176 stran umístit na tloušťku nula milimetrů !

Jedno mají ale společné - jejich tvorba je určena pro nenáročného českého čtenáře :

A jelikož je zákazník je nenáročný, a tak i ty železniční modely a literatura podle toho vypadají.
hank
Neděle, 14. května 2017 - 09:08:20  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Liberečák2, Zdepa 2327: Bohužel jsem si ji taky koupil. Škoda peněz. [ko]
Neděle, 14. května 2017 - 18:53:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2328
Registrován: 7-2005
ad hank - a díky nízké ceně se dobře prodá (viz poznámka Honzy - kvalita?). Už se netěším, až zase časem vyrazím do nějakého regionálního muzea dané oblasti a budu muset od místní knihovnice s díky odmítat tuto odbornou literaturu ke studiu
kvalita?
Pátek, 19. května 2017 - 00:22:17  
Neregistrovaný host
88.100.180.3
Kam se serou páni železniční pohádkáři se svými fantaziemi. Skutečná historie je daleko zajímavější a bohatší na různá překvapení a události. Třeba takové buštěhradky v Király Háze by nevymysleli, ani kdyby se pos....
Tenkrát za starých časů to musel být bezva výlet pro mladé fíry a topiče – leťáky. Mašinky jezdily po říši sem a tam, vždyť jsme tehdy byli jedna rodina – Češi, Uhři, Bosňáci. Mnoho Čechů se tehdy narodilo mimo české království. Pak tu říši mocní rozbili a nyní se to, co už tu dávno bylo, zas pokoušejí znovu vytvořit. Dějiny se stále točí dokola.
Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:
  Heslo (pro registrované):
  E-mail (volitelně):
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce: