Diskuse » Železnice » Železniční literatura » Archiv diskuse Železniční literatura do 20. 2. 2023

Archiv diskuse Železniční literatura do 20. 2. 2023

autor	příspěvek
dědek_hank	Úterý, 29. listopadu 2022 - 22:25:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4169 Registrován: 7-2017	Literární anketa? Nakonec proč ne... Tak v mém případě byl Svět na kolejích pp. Hlavatého a Boudy z roku 1964 až druhý. První byla kniha Aloise Adalberta Hocha Vynálezy, které změnily svět, 2. vydání z roku 1941, které táta vyhrabal u babičky z hromádky svých knížek z dětství, sotva jsem se začátkem 60. let naučil číst. V knize byla dost obsáhlá kapitola o železnici včetně výkladu Kryšpínova značení, což mě přivedlo k zapisování čísel lokomotiv, které jsem potkával hlavně na prázdninových cestách. No a ve 3. třídě ZDŠ už jsem byl hrdým držitelem vlastní průkazky do okresní knihovny , sice jenom do dětského oddělení, ale máti byla známý knihomol a občas jsem jí vyzvedával knížky i v oddělení pro dospělé, takže mě tam knihovnice nechávaly šmejdit; takhle jsem velice brzy narazil na Štěpánovy Přehledné dějiny československých železnic 1824-1948. Ale tehdy jsem četl všechno, co mi přišlo pod ruku - Běhounka, Zamarovského, J.M. Trosku a další autory populárně naučné i dobrodružné literatury pro děti a mládež. Můj zájem se vyhranil až s prvním Bekovým Atlasem lokomotiv z roku 1970.
Viajero	Středa, 30. listopadu 2022 - 10:58:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 898 Registrován: 10-2005	Úplně na začátku něco deskového. Pak dětská encyklopedie Vesmír, Země, člověk - a my děti, z roku 1966, kterou po vydání rychle stáhli z prodeje, protože se prý s. pres. Novotnému nelíbilo, že není mezi 200 nejvýznamnějšími osobnostmi světa, v níž byl mimo jiné řez papouškem a taky výklad Kryšpínova značení a pak už Bekovy vázané atlasy.
Tajemný_em	Středa, 30. listopadu 2022 - 12:56:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4478 Registrován: 5-2002	Tak to já se dost odchyluju, páč jsem jako úplně první "literaturu" obdržel červenou D1 (a ještě pár dalších předpisů) po vysloužilém fírovi. Pak už jsem dostával klasiku od Nadasu - Pod značkou ČKD, Krejčiříkovy Stopy železnic, Toulky s párou, Světové železnice anebo třeba Zuskova Návěstidla na modelovém kolejišti. Svět na kolejích jsem měl dlouhá léta jen v černobílé kopii, na přelomu 80/90ek už to bylo nesehnatelné. Průběžně se člověk mohl vzdělávat z ABC (pokud ho sehnal) a o něco později ze začínající Bauerovy Železnice. Po (dejme tomu) 93. roce jsem se dostal k různým brožurkám, krátce nato se objevily třeba Jelenovy/Sellnerovy Lokomotivy. Doslova ránu na konci 90ek znamenaly Borkovy Pomeranče, ty si dovoluji označit za přelomové dílo... "Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
pudr.kolsky	Středa, 30. listopadu 2022 - 13:38:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 156 Registrován: 7-2017	Anketa: Svět na kolejích - mám ji dodnes, ale už druhou, ta první byla již úplně na šrot. A další byla ABC železničního modelářství - taky už je na šrot. A další rozšrotovaná je Projekt a stavba modelového kolejiště od p.Šupíka.
Mahel	Středa, 30. listopadu 2022 - 16:04:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2685 Registrován: 6-2004	Anketa: Ing. Vlastimil Mareš: Kniha o železnici. Taky mám už druhou...
Liberečák2	Středa, 30. listopadu 2022 - 19:57:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 7-2017	Zelená, nasedat! od J. Honse (po tátovi)
Martin_kašpar	Čtvrtek, 01. prosince 2022 - 05:44:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1347 Registrován: 9-2005	Potvrzuji rovněž Zelená nasedat (J.Hons) a také po tátovi. Už tedy bez papírového obalu. Sice až počátkem osmdesátek, ale věkově jsem byl stejně s hlavním hrdinou. Nesmrtelné hlášky a kapitoly - "hotel-kotel", "uranol - život kol" a hlavně druhá půlka sestavená z dobových výstřižků (50. léta), inspirován tímto jsem začal rovněž plenit všechny noviny a časáky a to hodně dlouho. Záhadná červeno modrá bobina pod Tatrami (vadný barevný tisk), atomové lokomotivy, kouzelné nádraží na tlačítka (Praha Smíchov) a spoustu dalšího. Na to, že to vyšlo v padesátých letech, není té dobové ideologie v knize moc.
dědek_hank	Čtvrtek, 01. prosince 2022 - 14:56:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4182 Registrován: 7-2017	Tady https://www.trhknih.cz/uzivatel/profil/hank je aktualizovaná nabídka knih se železniční tématikou, které nabízím na prodej přes e-antikvariát Trh knih.
Jindřich_Rosa	Čtvrtek, 01. prosince 2022 - 22:52:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 7-2017	Příspěvek do ankety: Polovina 80. let a kniha Malec, Martínek: Naše lokomotivy. Krátké stručné texty pod černobílými fotografiemi. Poučné uvedení na začátku každé kapitoly věnované jednotlivé trakci. Ikonická fotka názorně srovnávající jednu koňskou sílu pracující na poli (no, ve skutečnosti jsou dvě, že) s 2000 koňskými silami lokomotivy 477.043... Avšak pozor! Ve stejné době jsem si na oslavách v Opavě (1985) na rodičích vyžebral zakoupení (a to v konkurenci s jinými nabízejícími se lákadly - plakáty, obrázky) právě "náročné odborné publikace" - tedy brožury o historii trati a vozbě kolem Opavy (je tak první v mé následné sbírce).
Zdepa	Čtvrtek, 01. prosince 2022 - 23:48:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3529 Registrován: 7-2005	Martínek-Malec / Naše lokomotivy se mi v knihovničce zabydlely až koncem 80.let, ale tato kniha může za mou preferenci neveřejných a úzkých kolejí. Konec knihy je pro mě nejzajímavější... poetické úvody textů ing.Bauera - v polovině 90.let mi to přišlo jako zbytečné plýtvání místem, když následující text byla "jen" na dvě stránky...s odstupem doby se náhled mění... obzvlášť, když díky komunikaci s autorem už vím, že k tématu neměl víc podkladů
-aa-	Pátek, 02. prosince 2022 - 16:46:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4719 Registrován: 12-2007	J.M. (23.11.): Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek. Děkujeme za pochopení!
J.M.	Pátek, 02. prosince 2022 - 16:57:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1719 Registrován: 12-2020	Hm 156 stran, tak to asi půjde dost do hloubky.
Zdepa	Pátek, 02. prosince 2022 - 21:25:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3530 Registrován: 7-2005	ad viajero - napište, mám pár kolejových schemátek z jilemnické lokálky
dědek_hank	Pátek, 02. prosince 2022 - 21:50:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4187 Registrován: 7-2017	Zdepa : V knize je jiné schéma...
Zdepa	Sobota, 03. prosince 2022 - 00:07:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3531 Registrován: 7-2005	ad dědek_hank : všiml jste si... proto jsem to sem dal Plánek v knize (str.81) je ze sady určené pro kolaudační komisi. Občas se v novější době objevovalo konstatování - "stav podle skutečnosti". K lokálce existují dvě sady plánů, kromě starších projektů před rokem 1898, první z doby, když se ještě řešil provoz pod ÖNWB. A druhá se změnami, které přinesl přechod ke kkStB. Například původně měla mít Jilemnická výtopna jen jednu kolej o dvou stání, protože kromě jednoho stání v Rokytnici se měla využít výtopna v dnešních Martinicích, kterou ÖNWB již skoro nevyužívalo. Po změně dohody už to v Martinicích nešlo (nebo by to bylo drahé), tak se v Jilemnici postavila výtopna dvoukolejná, kvůli opravám Podle koncese měla lokálka mít 4 lokomotivy, jenže s plánovaným rozpočtem by na takový počet nestačila. Nakonec, po dohodě s ministerstvem železnic a Generální inspekcí, byl upraven počet potřebných vozidel tak, že ještě nějaké plánované peníze zbyly. ještě jedno, ale novější Hradsko
Bw_Ig	Sobota, 03. prosince 2022 - 09:35:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 659 Registrován: 7-2012	Stavbu místní dráhy Martinice – Jilemnice – Rokytnice (česká úřední zkratka „JRO“) provedlo stavební podnikatelství Gross Comp. Wien. Nás bude zajímat řešení vozby a vozebních zařízení. Navrhované tendrové tříspřežní lokomotivy měly mít služební hmotnosti 39 tun a při dopravní rychlosti vlaku 20 km/h měly ve směru Rokytnice utáhnout 220 tun a směru Jilemnice 150 tun vlakové zátěže. Tím fy. Gross Comp. Wien navrhla pro zajištění vozby dvě lokomotivy řady 62 a k tomu dvě lokomotivy záložní. Tedy 4 lokomotivy. Zde totiž bylo ještě uvažováno, že provozování lokálky JRO bude smluvně provádět správa ÖNWB, která s lokomotivami skupiny XV, měla zkušenosti z dráhy LGWA a RGTE. Na původně určený stav 4 tendrových lokomotiv řady XV ÖNWB v únoru 1899, byla provedena projektová dokumentace vozebních budov. Ty byly projektovány jako jednotné objekty ve stanicích Jilemnice a Rokytnice. Byla to jednokolejná remíza se dvěma stáními pro lokomotivy (d. 22,50 m, š. 6,00 m), s přístavbou věžové vodárny (5,00 x 4,00 m) s vlastním čerpacím zařízením ve studni. Vedle vodárny byla boční přístavba místnosti „dílny“ (6,80 x 8,95 m), tedy zázemím pro opravy lokomotiv a vozů. K tomu patřil i strojní personál, kde se u definitivních zaměstnanců předpokládal služební byt (výpravní budova a úřednícká bytová budova) a pomocných zaměstnanců nájemní bydlení v okolí nádraží. U obou objektů nemůžeme uvést budovní vzor – normálii, neboť stavební a projektová fy. Gross Comp. Wien, sice normálie převzala od KkStB, ale zcela si je překreslila a již nenormovala. Toto provedení staveb vozební-strojní služby dráhy JRO od fy. E. Gross Comp. Wien, bylo ministerstvem železnic schváleno v lednu 1899. A hned 28. 3. 1899 je schválilo i České místodržitelství, jako soubor stavební dokumentace k vydání stavebního povolení. Stavba ale nebyla zahájena. Od ledna 1899 proběhlo mezi ministerstvem železnic a akcionáři – koncesionáři dráhy JRO rozsáhlé připomínkové řízení a zjišťování nových údajů k financování stavby a i zajištění vozidel. Jednou z nich byla položka počtu lokomotiv. Podle koncesní listiny a koncesních podmínek si měla tato akciová společnost pořídit 4 tendrové lokomotivy a další vozidlový park. Podle dohody mezi akcionáři dráhy JRO a ministerstvem železnic, činil stavební rozpočet na pořízení vozidel 239.000,- zl. To ale bylo málo. Jenom původně stanovené 4 tříspřežní tendrové lokomotivy stály 101.600,- zl (jedna za 25.400,- zl.) a k tomu jedna sada záložních dvojkolí. Celková objednávka původního rozsahu vozidel byla odhadnuta na 259.000,- zl. Tím muselo ministerstvo železnic v dubnu 1899 přistoupit k redukci rozpočtu, po dohodě k akcionáři dráhy. Tím bylo stanoveno objednání jen 3 lokomotiv řady XV ÖNWB za celkových 76.200,- zlatých. S dalšími redukovanými položkami vozidlového parku se podařilo v dubnu 1899 tento rozpočet snížit na 195.598,- zlatých což už odpovídalo financování stanoveného stavebního rozpočtu dráhy JRO. * Na toto rozhodnutí o pořízení jen 3 tendrových lokomotiv musela reagovat stavební fy. Gross Comp. Wien. Ta již 24.6. 1899 oznámila na ŘSD Praha, že v důsledku nově stanoveného počtu 3 lokomotiv, musí provést stavební úpravu plánů budov vozební služby. Tyto budovní plány pak byly schváleny Českým místodržitelstvím v Praze 22. 7. 1899 s vydáním stavebního povolení. Definitivní stav těchto budov (stojících dodnes) byl následující. Ve stanici Jilemnice/Starkenbahn-Stadt byla zřízena hlavní vozební základna JRO spolu s opravnou lokomotiv a vozů. Budova remízy byla dvoukolejná pro 4 lokomotivy (d. 22,50 m, š. 16,14 m). K přístavbě věžové vodárny s neobvykle velkou nádrží 56,0 m3 (plus vodárenská studna prům. 3,00 m) patřila i přístavba místnosti dílny se zařízením (vestavba 10,37 x 9,36 m k remíze). V koncové stanici Rokytnice byla zřízena jednokolejná jednomístná remíza (d. 12,18 m š. 6,00 m) jen k nočnímu odstavení lokomotivy a samozřejmě s věžovou vodárnou. Vodárna byla boční přístavba k remíze s nádrží obj. 20,0 m3 s čerpáním vody ze studny. Oba vozební objekty (Jilemnice i Rokytnice) byly stavebně kolaudovány 6 a 13. 12. 1899 s povolením k provozu. * Vodárenské čerpací systémy nepopisuji - to už je jiné vědecko-technické téma. V příloze - každý plán má jinou dataci a zachycuje jiný stav objektu v dané časové ose, až po stavební provedení. Takovýchto plánů je uloženo více než dost - viz seznam.
csik	Pondělí, 05. prosince 2022 - 11:51:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 869 Registrován: 10-2020	-aa- - i úzce zaměření čtenáři monografií typu Mikáda či Slovenská strela musí nejdříve* mít zájem o železnici probuzen něčím populárně-naučným.* nemusí to tak být vždycky, ta literatura není nutná.......někomu stačí cestovat vlakama a koukat na vlaky a mašiny, a už tohle v něm probudí zájem o železnici i bez těch knih...... a jelikož nejvíc se mu vždy líbily T478.1,2 , tak si pak koupí tlustou knihu o Mračounech. Ani tam však nenajde všechno – marně jsem tam hledal fotky z veletrhu v Lipsku, možná jsem hledal špatně? Podobně jsem četl zklamání z Mikád – čtenář tam očekával fotky všech 387.0, místo toho tam prý je muzejní 043 asi 150x..... Už dávno před „Okem“ tu bylo „Železniční modelářství I, II, III“ od pánů Maruny a Kotnauera, to byla kniha pro dospělé čtenáře....na rozdíl od Oka, což taky bylo v tom textu znát. Zcela jiná úroveň. Oko bylo ztvárnění fantaziií autorů – do té doby nikdo neznal co je „šleh tyč na“, znali jen Pětasedmu, případně na jihu Štokra, protože byla první mašinou, co ho dostala. Ani „ušatou“ do té doby neznali, ty těžké vlaky zvládal Bulík, díky své síle získal i jméno (Bull)...V Železničáři už tehdy vycházela modelářská příloha , v ní třeba pan Zuska měl seriál o historii železnic (nejen) na Rakovnicku. Na vnitřní straně obálky býval „Malý atlas lokomotiv“.
eremu1	Pondělí, 05. prosince 2022 - 17:47:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 12-2011	Připravujeme-Nový seriál Almanachů o cukrovarnických vlečkách. 1. díl již za 14 dní. Info na email korbel444@seznam.cz
csik	Čtvrtek, 08. prosince 2022 - 12:40:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 874 Registrován: 10-2020	dědek_hank - jednu dvoustranu modelářské přílohy v Železničáři každé dva týdny a k tomu spoustu ideologie, budovatelských témat a režimní propagace* v článcích, které nikdo nečetl.* hank=nikdo? Koukám hanku , že už jsi stejnej brepťák jak ti Vševědi co psali moudrosti o chybách „nedemokratických“ knih, o nedostatku demokracie a zahraniční literatury. Ty k tomu ještě máš popletené svoje sny a skutečnost? To nám vykládáš, jak by ten časopis vypadal pod tvým velením? Možná ten, kdo ho nezná, by tvým blábolům uvěřil a proto nebudu ty blbiny vyvracet textem, raději sem dám pár obrázků, ať si každý zhodnotí sám, jak opravdu vypadala ta "režimní propagace".... A znovu připomenu, co jsem psal už výš : že zde kromě tisíců kolaborantů a udavačů také žily statisíce lidí normálních, kteří se v rámci možností snažili, aby tady nebyla ta světa, aby se i tady dalo žít aspoň trochu normálně........ a k těm normálním lidem patřili třeba pracovníci SNTL, kteří pro nás zajišťovali dovoz knih ze „západu“....a proto si zaslouží veliký dík a uznání, stejně jako redaktorky Železničáře paní Kredbová a Crkoňová , že dokázaly časopis udržet na úrovni, že neklesl tam, kam by ho určitě poslal hank jako redaktor.......
dědek_hank	Čtvrtek, 08. prosince 2022 - 13:50:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4204 Registrován: 7-2017	csik 874: Stačí položit si vedle sebe kterékoli číslo Železničáře a kterékoli číslo východoněmeckého Modell Eisenbahneru ze stejného roku, ať je teda řeč o srovnatelných reálně socialistických podmínkách. I soudruhům z NDR bylo co závidět, o takových západoněmeckých časopisech jako MIBA nebo Eisenbahn Journal ani nemluvě. A mnohem bohatší publikační činnost v NDR běžela i v oblasti různých neperiodických publikací, ať už to byly monografie z dějin jednotlivých tratí nebo knihy o vozidlech. Co bylo tady, to se dá spočítat na prstech: Pár čísel Malé železnice z let 1967 - 68, Zuskovy a Marunovy knihy, neveřejné (a pro normální lidi nesehnatelné) tisky Svazarmu dostupné jenom klubům, párkrát do roka něco v Modelářovi. To se prostě odkecat nedá, a už vůbec ne výstřižky vytrženými z kontextu.
Barton	Pátek, 09. prosince 2022 - 16:31:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 8-2017	csiku, vy jste neuvěřitelnej. Hank tady napíše, že kromě pár článků byl Železničář plný ideologie a propagandy a vy mu oponujete tím, že tu vytapetujete ukázky právě těch několika slušnejch článků. Tím jste chtěl dokázat co? Že nemá hank pravdu?
Johny11	Pátek, 09. prosince 2022 - 17:28:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4109 Registrován: 5-2002	Ani „ušatou“ do té doby neznali, ty těžké vlaky zvládal Bulík, díky své síle získal i jméno (Bull). Vy jste taky dobrý bulík. Stejně jako byla "pětasedma" v Bulharsku "štokr", tak na Plzeňsku byla v šedesátých a sedmdesátých letech 464.0 buď "krasin" nebo "ušatá". Krasin by v jiných lokalitách označením pro 456.0, ale krása slangu je v tom, že nemá celostátní pravidla a vyvíjí se v čase. A ta "ušatá" bude mít dlouhou historii - moc málo mašin mělo v době jejich vzniku "uši". No a s tím "bulíkem" (s malým "b", nejde o vlastní jméno) a souvislostí s "bullem" bych si úplně jist nebyl. Jelikož angličtina tehdy moc rozšířená nebyla - němčina (historicky) a francouzština (úřední mezinárodní železniční jazyk), což takhle "der Bulle"? Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
pudr.kolsky	Pátek, 09. prosince 2022 - 18:20:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 157 Registrován: 7-2017	Bulík se říkávalo mladým volům. Silný a hodně si nechal líbit. Takže já bych také hledal původ slova v němčině
Mladějov	Pátek, 09. prosince 2022 - 19:06:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18926 Registrován: 3-2007	Jasně, bejček. Nakonec více českých řad mělo tuhle přezdívku.
dědek_hank	Pátek, 09. prosince 2022 - 21:28:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4212 Registrován: 7-2017	No, některým těm bulíkům různých řad (hlavně 423.0 a 524.1) se někde říkalo taky puklíci, protože der Buckel = hrb a myslely se tím "dlouhé dómy" na kotlích; někomu třeba bulík a puklík znělo podobně.
Hungry_bear	Sobota, 10. prosince 2022 - 12:36:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2748 Registrován: 1-2006	422.0 = malý bejček 423.0 = velký bejček Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
csik	Sobota, 10. prosince 2022 - 13:12:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 10-2020	Barton - Hank tady napíše, že kromě pár článků byl Železničář plný ideologie a propagandy a vy mu oponujete tím, že tu vytapetujete ukázky právě těch několika slušnejch článků Barton - tys nechodil do školy, ale za školu, že ? Hank tam uznává pouze „modelářskou dvoustranu“ – nic víc, to si přečti aspoň 5x, abys ten text pochopil. A ta dvoustrana v ukázkách není. Takže jen plácáš nesmysly. Být gramotný znamená umět číst a psát....a to první tedy nezvládáš, to ti vůbec nejde. Kdybys uměl číst, tak bys viděl že ty ukázky jsou vždy z téhož výtisku, jak ta titulní strana. Tedy žádný výběr z celého ročníku nebo za celá léta.... dědek_hank – asi jsme na tom stejně – ten ME mi chodil dlouhá léta z PNS, kus 4,80 i s dopravou. A taky mi chodil i ten Ympéryalistyckej Die Eisenbahn, takže jsem to mohl srovnávat, i tu Malou žel z Valmezu, či ten Svazarm......a jen to dokazuje, že u nás byly železnice vždycky až na tom posledním místě. V oné DDR měli spolek DMV – to bylo něco jiného ......Svazarm byl spolek válečnickej....střílet, skákat padákem....a na modely železnic až co zbyde....Ale jo, občas bylo nějaké setkání modelářů v Ostravě, někdy byla Waršava či Pešť, když se podařilo nějaké finance z nich vymámit....v té Pešti se mi líbilo, jak stovky lidí uklízely z chodníků první sníh, v Praze by to nechali rozšlapat bez uklízení....
RadekŠ	Sobota, 10. prosince 2022 - 14:01:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12914 Registrován: 4-2003	že u nás byly železnice vždycky až na tom posledním místě Že kolem toho byly žáby na prameni jako Margita Crkoňová, která tam byla jenom protože manžel byl komušká svině na MD. Třeba. V tá samý době třeba vycházelo Letectví+Kosmonoutika, na tehdejší dobu přes nějaký soudruhování špičkový časopis a je jím dodnes. To letectví tady někdo protlačoval? Ne, jenom se kolem toho motali inteligentní lidi a mělo i čtenářstvo na nějaký úrovni a podle toho ten časák vypadal a vypadá. Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
Kuřil_p	Pondělí, 12. prosince 2022 - 07:51:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2983 Registrován: 9-2009	I časopis ABC byl v té době dobrým časopisem. Tento článek mne přivedl k železnici. Do té doby jsem netušil (14 let), že u ČSD je tolik typů lokomotiv.
csik	Pondělí, 12. prosince 2022 - 19:37:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 10-2020	Johny11 - Jelikož angličtina tehdy moc rozšířená nebyla - němčina (historicky) a francouzština (úřední mezinárodní železniční jazyk), což takhle "der Bulle"? Jo, a v tom je ten rozdíl... : Bull a Bulle......jak bude každej z nich znít v češtině?.... a pokud jde o tu nerozšířenou angličtinu, proč ty staré mašiny měly „FireBox“ ?...... i v německém textu...... Kuřil_p – ABC - tam autor rozlišuje jména lok = původní označení, a přezdívky. Jak dlouho se v Evropě používala ta jména v běžném provozu, než je nahradila čísla? Lok měla Tab se jménem i Tab s číslem. Zvyk je železná košile, a proto u nás ještě několik let po zavedení Kryšpína se používalo staré kk označení...někdy lok už měly Kryš, ale tendr dosud kk, i když změna obou měla proběhnout společně. Ale tendry se přehazovaly.... Kde ta jména používali nejdéle?
Hungry_bear	Pondělí, 12. prosince 2022 - 22:48:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2750 Registrován: 1-2006	Kryšpín měl tu nevýhodu, že příliš mnoho řad rozlišoval až za tečkou, což v dokladech ztěžovalo orientaci a bylo náchylné k písařským chybám. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.
Bram	Úterý, 13. prosince 2022 - 06:11:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14650 Registrován: 4-2003	RadekŠ:V tá samý době třeba vycházelo Letectví+Kosmonoutika, na tehdejší dobu přes nějaký soudruhování špičkový časopis a je jím dodnes. To letectví tady někdo protlačoval? Ne, jenom se kolem toho motali inteligentní lidi a mělo i čtenářstvo na nějaký úrovni a podle toho ten časák vypadal a vypadá. Naprostý souhlas . Jinak u nás železnici v podvědomí veřejnosti v rámci tiskovin zachraňuje Železniční magazín. Kdyby přestal vycházet, tak si normální člověk, pokud si otevře Dráhu a začne jí číst, akorát pomyslí, že na dráze jsou jenom blázni . Pokud by otevřel Svět Železnic, tak si zase bude myslet, že na dráze se žije jen v době od jejího vzniku cca zániku ČSD . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Mladějov	Středa, 14. prosince 2022 - 04:58:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18966 Registrován: 3-2007	Kdyby přestal vycházet, tak si normální člověk, pokud si otevře Dráhu a začne jí číst, akorát pomyslí, že na dráze jsou jenom blázni [coze]. Pokud by otevřel Svět Železnic, tak si zase bude myslet, že na dráze se žije jen v době od jejího vzniku cca zániku ČSD [sad]. Tak každý tenhle časopis má svoje čtenáře. V povědomí (ne podvědomí ) veřejnosti je dráha relikt socialismu, stejně jako pošta nebo zdravotnictví, přičemž by se neobešli ani bez jednoho - to bych vůbec neřešil. Že se lidi ve vlaku vážně divěj, že už na dráze není telegraf, s tím už jsem se setkal několikrát. Ono se taky neumí s tímhle (dálkoviny atd.) SŽ moc prezentovat a každý viděl Přednostu stanice nebo Ostře sledované vlaky, teda filmy 50+ let staré.
Ahmad_Šáh_Masúd	Úterý, 20. prosince 2022 - 20:14:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3738 Registrován: 6-2019	MěÚ Ostrov vydal tenkou brožurku "Rekonstrukce bývalé železniční zastávky na trati Ostrov - Jáchymov". Náklad 5000 kusů, takže nejspíš jich na městě bude pro případné zájemce dost. Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým Bez rozdielu, raz a navždy.
Bram	Středa, 21. prosince 2022 - 08:39:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14700 Registrován: 4-2003	Mladějov:V povědomí (ne podvědomí [wink]) V podvědomí mají lidé na základě svých dávných zkušeností zakódováno, že železnice je skanzen minulosti. Kdežto (nejen) Železniční magazín se stará o povědomí lidí, čili aby si správně uvědomili, že tomu tak již naštěstí není. Takhle by to mělo být správně .
pal	Pondělí, 26. prosince 2022 - 13:13:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 9-2017	Ježíšek mi přinesl opravdu pěknou knihu "Zmizelá nádraží 3". Při listování v kapitolách o osobní dopravě na vlečkách mě zaujal jeden problém: Jak se vytápěly osobní vozy v zimě. To měly kamna nebo se počítalo s tím, že v nich zaměstnanci stráví jen velmi krátkou dobu, takže se vytápět nemusely? Vlečkové mašiny přitom žádný zdroj vytápění neměly.
dědek_hank	Pondělí, 26. prosince 2022 - 14:57:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4244 Registrován: 7-2017	pal: "Ježíšek mi přinesl opravdu pěknou knihu "Zmizelá nádraží 3". Při listování v kapitolách o osobní dopravě na vlečkách mě zaujal jeden problém: Jak se vytápěly osobní vozy v zimě. To měly kamna nebo se počítalo s tím, že v nich zaměstnanci stráví jen velmi krátkou dobu, takže se vytápět nemusely? Vlečkové mašiny přitom žádný zdroj vytápění neměly." Jak podrobně pojednává kniha o osobní dopravě na vlečkách? Šlo by sem prosím dát jejich seznam? Jak velkou část knihy toto téma tvoří?
Mladějov	Pondělí, 26. prosince 2022 - 15:12:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19016 Registrován: 3-2007	Jak neměly zdroj vytápění?? O které době mluvíte? Někde zajížděly loko ČSD, parní loko měly zdroj páry pro topení skoro všechny, pokud tam jezdil diesl, tak měl parní generátor a když neměl, tak se řadily vozy s individuálním topením, ať už na uhlí (s kamny), či naftovým agregátem (třeba Balm-y).
Joe	Pondělí, 26. prosince 2022 - 15:46:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1223 Registrován: 10-2007	dědek_hank: "Jak podrobně pojednává kniha o osobní dopravě na vlečkách? Šlo by sem prosím dát jejich seznam? Jak velkou část knihy toto téma tvoří?" viz foto z obsahu: www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
dědek_hank	Pondělí, 26. prosince 2022 - 19:13:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4247 Registrován: 7-2017	Joe 1223: Děkuji. Mohl bych prosím ještě požádat o seznam těch vleček, které jsou v obsahu uvedeny na str. 414 jako "Vlečky s osobní dopravou uvedené již v předchozích dílech"?
Joe	Pondělí, 26. prosince 2022 - 19:42:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1225 Registrován: 10-2007	Jinak zde je k dispozici rejstřík všech tří dílů. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
J.M.	Pondělí, 26. prosince 2022 - 20:02:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1840 Registrován: 12-2020	pal: Pokud se pamatuji, tak např. na vlečce Havířov - Pokrok se vozy nevytápěly. Zřejmě se spoléhalo na to, že cesta trvá cca 15 minut a horníci se následně dostatečně zahřejí prací ve štole...
eremu1	Neděle, 01. ledna 2023 - 15:47:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 12-2011	Vyšly, nové Almanachy, 75.díl, motorové vozy řady M 131.1, 2.část. Dále 76.díl lokom. řady 333.1.Pak vyšel 77.díl- stroje řád 253.2,3,, 254.0,1,2,3,4. Info na email.korbel444@seznam.cz
eremu1	Úterý, 03. ledna 2023 - 18:38:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 12-2011	Připravujeme nové díly Almanachů s názvem Dodatky k parním lokomotivám. 80.díl bude k Ušatým řady 464.0. Info na email. korbel444@seznam.cz
h0-modely	Středa, 11. ledna 2023 - 17:47:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 6-2022	Nemá prosím někdo nebo věděl by, jestli v nějaké publikaci popř. archivu, (např. ve fondu ČD/ČSD v SOA Praha na Chodově) jsou nějaké plány, výkresy nebo normálie, podle nichž byla asi v roce 1908 rekonstruovaná nebo postavená rotunda v České Lípě? Zajímají mě podklady pro stavu modelu rotundy, ve stavu po rekonstrukci původní výtopny České severní dráhy BNB po roce 1908 (možná mohlo dojít k novostavbě rotundy, pokud by ji BNB vůbec neměly), který předpokládám zhruba vydržel až do období konce parního provozu, což je stav, který mne hlavně zajímá, viz https://www.zelpage.cz/fotogalerie/big/hist655.jpg.
Zdepa	Čtvrtek, 12. ledna 2023 - 21:56:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3556 Registrován: 7-2005	ad h0-modely - narazil jsem na poznámku o projektu nové lokomotivní remízy v České Lípě z roku 1901. Ten by měl být v plánech Generální inspekce v Národním archivu Praha
Gapa	Úterý, 17. ledna 2023 - 19:13:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1999 Registrován: 8-2006	Kdyby sem někdo zavítal... nějaké lepenkové jízdenky na prodej... platí do 22. ledna https://aukro.cz/uzivatel/k-y-s-l-i-k1/nabidky Nad lidskou blbostí se nedá zvítězit, ale nikdy se proti ní nesmí přestat bojovat. Lidi neblbněte - nejhorší je smrt z vyděšení...
Lovosičák	Středa, 25. ledna 2023 - 06:12:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 9-2012	Dopravní vydavatelství Krokodýl vydalo další publikaci - Motorové vozy řady M 152.0, 1. díl, autor Martin Žabka.
T20305	Pátek, 27. ledna 2023 - 10:26:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 340 Registrován: 8-2006	Pánové, nevíte, jestli se zachoval někde archív ČKD případně kde skončil? Sháním Technické podmínky na jistou sérii lokomotiv vyráběných právě v ČKD Praha.
Zdepa	Pátek, 27. ledna 2023 - 15:39:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3561 Registrován: 7-2005	Písemnosti ČKD jsou v SOA Praha tady je odkaz na elektronickou pomůcku ČKD Lokomotivka http://soapraha.bach.cz/soapraha/NavigBean.action?entity=%28%5En% 29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28115895% 29%29
eremu1	Pátek, 27. ledna 2023 - 18:37:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 12-2011	Vyšel 80.díl Almanachů, tentokrát parní lokomotivy řady 464.0-dodatky. Dále 81.díl Almanach, motorové lokomotivy řady T444. 0. Info na email korbel444@seznam.cz
Zdepa	Pátek, 27. ledna 2023 - 19:47:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3562 Registrován: 7-2005	Procházel jsem ty vlečky s osobní dopravou ve 3.díle "zmizelé koleje / zmizelá nádraží". Jelikož jsem něco málo měl v ruce k vlečce do vsetínské Zbrojovky a MEZu, tak jsem se začetl. Přijde mi že o této vlečce už v minulosti někdo psal. Snad v Železnici, protože ta fotka vozu Ciz už někde proběhla. V důsledku bych rád upozornil na drobnou nepřesnost k motorovým vozům M 232.2. Určitě nepřišel z Blavy, ale výt. Přerov, v podslužebně Valašské Meziříčí už M 232.204 a 206 eviduje v 12/1946, kdy o rok dříve byly oba v Olomouci. K nim z Ostravy přišla M 232.208 (stav 12/1947). Je zajímavé, že parní oběhy pobočné výtopny Valašské Meziříčí, či strojovky ve Vsetíně uvádí zajíždění pravidelných vlaků vedených loko ř.524.1, tak motorové oběhy o tom mlčí. Byť nákresný grafikon říká, že dost vlaků je v motorové trakci. Stav za 12/1950 uvádí u M 232.206 a 208 ve Valašském Meziříčí poznámku "pro zvláštní účely", což může být tento provoz. V 10/1952 uvádí Val.Meziříčí už jen 1x M 232.2, ale 4x M131.1. Přesto "civilní" potřeba "hurvínků" už od GVD 1951/52 počítá se 3 vozy. Ten jeden bude rezerva. A že by pro vlečku stačil jediný M 232.2 ? M 232.204 odešel v březnu 1951 do ČB, takže tu musel zůstat jeden z M 232.206 nebo 208. V obou případech jsou data o vyřazení zvláštně mezerovitá.
J.M.	Pátek, 27. ledna 2023 - 20:06:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1951 Registrován: 12-2020	Článek o vlečce Vsetín - Jasenice byl někdy kolem r.1994 v Železnici. Autor tuším pan Škoda.
Viki59	Neděle, 19. února 2023 - 19:41:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1287 Registrován: 7-2017	Nevím, zda to patří do tohoto vlákna, ale zkusím to. Našel jsem jeden list z nějakého časopisu s krásným, duchaplným, geniálním (nehodící škrtnout) příběhem z vojenského prostředí. Co mě překvapilo, byla ta Zamračená s popisem. Vypadá to, jako že v tom časopise vycházelo něco jako atlas lokomotiv. Já jsem na takový plátek nikdy nenarazil. Co to moklo být a kdy to vzcházelo? Děkuji za nějaké informace.
Joe	Neděle, 19. února 2023 - 20:00:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1237 Registrován: 10-2007	Viki59: "jeden list z nějakého časopisu s krásným, duchaplným, geniálním (nehodící škrtnout) příběhem z vojenského prostředí" samozřejmě Čtyři z tanku a pes www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Viki59	Neděle, 19. února 2023 - 23:27:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1288 Registrován: 7-2017	Joe: OK. Co tam tedy dělá ta Zamráča ?
dědek_hank	Neděle, 19. února 2023 - 23:51:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4349 Registrován: 7-2017	Viki59: Má ten list i nějakou druhou stranu?
Všudybyl195	Pondělí, 20. února 2023 - 09:46:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 12-2022	Podle formátu a fontu bych to tipnul na "ABC mladých techniků a přírodovědců" někdy kolem roku 1979. (To nebyla taková sračka, jak to vypadá podle uvedené zmatené hovadiny, ale nejúzasnější časopis té ztracené doby, chronicky nedostatkový a podpultový, s předplatným děděným z generace na generaci. Vystřihovánky od Vyškovského, komiksy od Šorela, Tomana... A někdy holt museli jako úlitbu Straně a Vládě otisknout i takové sračky, jako je tenhle militarizující komiks. Takový byl režim, k němuž dnes mnozí zapomnětlivější vzhlížejí.)
Viki59	Pondělí, 20. února 2023 - 09:47:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1289 Registrován: 7-2017	dědek_hank: Na druhé straně je povídka opět z vojenského prostředí.
Viki59	Pondělí, 20. února 2023 - 10:10:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1290 Registrován: 7-2017	Záhada zřejmě vyřešena https://www.detske-casopisy.cz/ceskoslovensky-vojak-25-rocnik-197 6/