Diskuse » Železnice » Nehody » Archiv diskuse Nehody do 22. 1. 2022

Archiv diskuse Nehody do 22. 1. 2022

autor	příspěvek
Jeffer	Sobota, 15. ledna 2022 - 20:37:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 995 Registrován: 1-2005	Petr_hradecký Tak to je skoro isté, že Regionova je tá pri Dobříši a Okuliarnik zase vo Frýdku-Místku. Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14. 2. 2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
AllForOnepnzs	Sobota, 15. ledna 2022 - 23:37:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 2-2018	Hajnej, Bram: Také jednou z mých oblíbených víkendových kratochvílí, byla jízda ve dveřích Bmjo na Pacifiku. Nikdy jsem bohužel nechytil kombinaci s 852/3 ( běhá mi mráz po zádech když na to vzpomínám). Jinde se to ale už v tel době netrpělo (cca 1998), jakože jsem to zkoušel a ani náhodou!!! Např. když se v té době přestoupilo na patra pod dráty zpět do Phy. Naposledy jsem si to dal v BDs, s KŽC na rakovnickým rychlíku před dvěma lety. Nevidím to tolik sebemrskačsky jako Bram, tohle ani zpětným pohledem nehodnotím až tak dramaticky. Jezdil jsem v Praze ještě v 81-71 s otevřenými dveřmi, přítomnost v tunelu metra za běžného provozu (Skalka/Zličín), jízda na spřáhlu tramvaje a dal jsem i náskok mezi dva Es na bechyňské duze, pak mezi vozy až do Malšic/Slap (to už si tak dobře nepamatuju) - křižování s posledním Os z Tábora a tam nás s kámošem vzala četa do Daa. Nebo v již probrané spalovně Vysočany výlet na komín - to zase přijde jako naprostá kkt mě (neudělal bych to znovu ani za zlatý prase), možná to ale ovlivňuje můj stále se rozvíjející strach z výšek. Nebezpečnost bych viděl zhruba v tomto pořadí. Co jsem viděl ale už to přišlo moc i mě, radši ani nebudu psát a žádný průser se nikdy nestal…
AllForOnepnzs	Sobota, 15. ledna 2022 - 23:48:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 2-2018	Ještě EDIT k jízdě v těch dveřích, nevím jestli se sralo na žlutý hadice (cochcárna) nebo to nefungovalo u všech vozů, protože to bylo stejný i u soupravy z Čerčan do Prahy čas 2:00 a v té se na to poctivě dohlíželo. Třeba v této době došlo k plošnému systémovému řešení…? Proti videu nasdíleného McBainem, byl Pacifik něco jako dětské dopravní hřiště. Nejlepší je tvorba hloučků kolem dveří během decelerace … (Příspěvek byl editován uživatelem AllForOne(pnzs).)
P273.1972	Neděle, 16. ledna 2022 - 22:13:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 10-2017	Ještě ve druhé půlce devadesátých let jezdívala pražská modrá patra do Tábora bez vzduchu ve dveřích. Vzpomínám na dvě alkoholem opojené ženské, které v Čerčanech obtížně nastupovaly do zadní části vlaku. Nebyly to žádné křehotinky. Jedna z nich zůstala s igelitkama ležet ve dveřích, nohy trčely částečně ven, když se vlak začal rozjíždět. Dobře to dopadlo - zatáhli jsme ji s její střízlivější kámoškou dovnitř. Jen jeden korkáč (myšlena obuv, nikoliv špunt) zůstal v čerčanském kolejišti.
J.M.	Neděle, 16. ledna 2022 - 22:35:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 724 Registrován: 12-2020	Omluva: Maximálně 20 bylo myšleno v kontextu, kolik lidí vypadlo za těch 30 let ze dveří jedoucího vlaku. Otevřených dveří bylo samozřejmě tisíce, o tom žádná. Sám jsem je i za jízdy párkrát zavíral. Většinou to vzniklo tak, že někdo otevřel dveře na špatné straně a když to zjistil, utíkal na druhou stranu a už je nedovřel. Taky to dost často vznikalo od toho, že kdo neměl moc sílu a málo bouchnul, tak dveře jen přivřel a četa to nemohla vidět.
McBain	Pondělí, 17. ledna 2022 - 07:46:59
Administrátor Číslo příspěvku: 26923 Registrován: 5-2002	Jeffer: "dávať tam bežnú prevádzku v Thajsku (alebo kde to bolo)" Je to Hanoj, někde tady. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
hjguzf	Úterý, 18. ledna 2022 - 21:58:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 11-2020	Když to tady tak čtu, tak už možná chápu, proč se do pater daly jen vyklápěcí okna. Pořádný větrání nebylo potřeba, když se počítalo s otevřenejma dveřma
Jaroslav_T	Úterý, 18. ledna 2022 - 22:41:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2453 Registrován: 1-2013	AllForOnepnzs: " k jízdě v těch dveřích, nevím jestli se sralo na žlutý hadice (cochcárna) nebo to nefungovalo u všech vozů, " Modrá patra přišla do Vršovic 1976 - 1977. V té době jsem jezdil jako vlakvedoucí Os na dolním Pacifiku. Zkraje zavírání dveří fungovalo, protože ve Vršovicích byli jeden rok přítomni zástupci německého výrobce pro provádění záručních oprav. Když ti Němci odešli, tak už semtam nějaké dveře bylo zapotřebí zavírat ručně, ale na žluté hadice se svěšovalo. I když zavírání dveří fungovalo, nebyl žádný problém, aby si je cestující kdykoliv otevřeli, blokování zavřených dveří neexistovalo. Později pater ubývalo (odstavení pro nejrůznější závady), ale nevím o případu, kdy byl vůz odstaven pro nefunkčnost centrálního zavírání dveří. Nepamatuji, že by někdy došlo k vypadnutí cestujícího z důvodu otevřených dveří za jízdy. Tady měli Němci jeden rok své stanoviště: https://mapy.cz/zakladni?vlastni-body&x=14.4486519&y=50.0643282&z =19&base=ophoto&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9hEPhxXpxE&ud=14%C2%B026%27 55.345%22E%2050%C2%B03%2752.307%22N
Jarda_krapas	Středa, 19. ledna 2022 - 12:49:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2180 Registrován: 5-2007	Odvolací soud dnes jednal o vysypaném nákladu u Mariánek, rozsudek vydá v únoru: https://zdopravy.cz/systemove-selhani-nebo-chyba-strojvedouciho-s oud-znovu-resi-vykolejeni-nakladniho-vlaku-101616/
Miroslav_ Zikmund	Středa, 19. ledna 2022 - 23:46:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1107 Registrován: 2-2016	Jaroslav_T : potvrzuji, konec konců jezdili jsme tam spolu ... Na doplnění - patra mohla jezdit kvůli obloukům jen s lok se širokými nárazníky - většinou Bardotky, později i T 466.0; pokud se dávala motorová souprava s "úzkými nárazníky" do závěsu, muselo to být na volnější kupli ... Konec konců kdysi tam jezdila čtyřdílná patra (já je nepamatuji), ale jezdila na jiných vlacích, včetně rychlíků nebo spešníků, kde byly šoupací dveře, za jízdy otvíratelné ... a nikdo TO neřešil.
X-Host	Čtvrtek, 20. ledna 2022 - 13:17:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1913 Registrován: 7-2009	Tak prý dnes se má předvádět nové zlepšení zabezpečení pro lokálky (a-la D3) dle letmé zmínky v ranním Studio6 na ČT24 to "má být na rádiové bázi a má to zlepšovat informovanost strojvedoucích o vlacích "proti" a v okolí"... ...nějaké detaily? Nebyl tu loni kolem toho celkem razantní odpor, že tohle nemá smysl a takhle se to dělat přece nemůže? Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
Jaroslav_T	Čtvrtek, 20. ledna 2022 - 17:39:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2455 Registrován: 1-2013	MZ: kdysi tam jezdila čtyřdílná patra (já je nepamatuji), ale jezdila na jiných vlacích Pamatuji zelená čtyřdílná patra v r. 1970 (když jsem 1972 přišel z vojny, tak už na Pacifiku nejezdila). Je pravda, že zejména během letních víkendů byly dveře otevřeny a sedělo se na schodech v nástupních dveřích. Stejná čtyřdílná zelená patra jezdila i např. na Smíchov - Rudná - Beroun, ale tam nepamatuji (čímž netvrdím, že to nikdy tak nebylo), že by se jezdilo s otevřenými dveřmi. AllForOnepnzs: Nikdy jsem bohužel nechytil kombinaci s 852/3 [sad] ( běhá mi mráz po zádech když na to vzpomínám). Takto řazené soupravy (M296 + modré patro) byly vlakovými četami přijaty velice kladně, a to i proto, že vlak. četa měla uzavíratelný služební oddíl, který u vlaků sestavených jen z modrých pater neměla. Škoda, že takovéto řazení mohlo být jen v létě (topení patra) a ne celoročně. Omlouvám se za malé odbočení z obsahu vlákna nehody.
Mladějov	Čtvrtek, 20. ledna 2022 - 17:57:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17350 Registrován: 3-2007	Čtyřdílná patra jezdila na Pacifiku jen krátce, protože tam v ostrých obloucích vykolejovala. Jinak když tady popisujete začátky modrých pater (1976,77), tak v té době mnoho zamráč mělo jen červené hadice. Toleraci otevřených dveří na pacifiku, když už to bylo dávno po síti tabu, si vysvětluji historií - v padesátých a šedesátých tam díky nezvládnutelným návalům o víkendech jezdili trempové i na ploché střeše "dřeváků" Be(a před jarovským tunelem se vždy čekalo, než je četa vyžene do přece jen zatím trochu uprázdněných vozů), proti tomu nějaké otevřené dveře u pater je mateřská školka . Takže čety tam byly zvyklé leccos tolerovat a když tam řada lidí sloužila celý život.. Mmch pamětníci průvodčí i cestující, jak to tam bylo s tím ježděním na střeše, bylo to časté (a dokdy) ?
Mahel	Čtvrtek, 20. ledna 2022 - 19:43:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2545 Registrován: 6-2004	Čtyřdílná patra jezdila na Pacifiku hned od dodání prvních v roce 1962 až do toho zmíněného začátku 70. let, tak bych tomu "krátce" zrovna neříkal...
Jaroslav_T	Čtvrtek, 20. ledna 2022 - 23:15:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2457 Registrován: 1-2013	Mladějov: Mmch pamětníci průvodčí i cestující, jak to tam bylo s tím ježděním na střeše, bylo to časté (a dokdy) ? Podle tehdejších starších kolegů - pamětníků (dnes se jich již zeptat nemůžu) ježdění na střeše zaniklo nebo se alespoň silně omezilo odstraněním žebříků ke střeše vozu, protože se koncovky přestaly dávat na střechu a začaly se dávat do úchytů na čelní stěně vozu obdobně jako se to dělá dnes. Ale letopočet netuším ani přibližně. Údajně šlo o častý jev ve směru z Prahy v sobotu odpoledne, soboty byly tehdy pracovní.
Mladějov	Čtvrtek, 20. ledna 2022 - 23:21:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17358 Registrován: 3-2007	Tak osm let na omezeném množství vlaků versus skoro padesát let a vizí dalšího minimálně desetiletí já vidím krátce, no. Ale klidně beru zpět.
mot	Pátek, 21. ledna 2022 - 10:07:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3557 Registrován: 7-2017	Jestli se nepletu, tak čtyřdílné soupravy skončily někdy s rokem 2000.
AllForOnepnzs	Pátek, 21. ledna 2022 - 15:50:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 2-2018	mot: Určitě ne na Pacifiku. Možná jezdily ještě s rekreáky na Křivoklát. Vybavím si fotku ze Zbečna v Dráze - určitě před 2000. Souprava stávala na Smíchově u vyšehradského zhlaví směrem k Nádražní (u lávky). Tím jsem si jistý určitě, občas jsem si jí tam prohlížel (kolem 1996) ale sra*o mě, že na Pacifiku nejezdí - chtěl jsem se s nimi svézt, bohužel se mi to nikdy nepodařilo.
X-Host	Pátek, 21. ledna 2022 - 18:58:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1914 Registrován: 7-2009	Aha, tak takhle to je... https://zdopravy.cz/sherlog-a-azd-predstavily-system-ktery-ma-bra nit-nehodam-na-lokalkach-101797/ takže stručně z toho textu vyplývá, že když se to tady v diskusích probíralo, tak to bylo strašně, ale strašně moc špatně (nic to nezabezpečí, nemůže to používat GPS ani mobilní sítě a nic), ale když se k tomu konečně dopracovala AŽD + někdo (Sherlog), tak tu je to OK. Just saying... [...Vlaky byly vybaveny jednotkou Sherlog D3 R, která strojvedoucí v obou vlacích upozornila na přítomnost druhého vlaku na vzdálenost dvou kilometrů. Systém oba strojvůdce následně informoval o vzájemné poloze, směru a vzdálenosti. Jakmile mezi vlaky bylo pouze 500 metrů, spustilo se zvukové i vizuální varování. „Systém Sherlog D3 R využívá rádiovou technologii, díky čemuž není závislý na pokrytí operátorů signálem GSM. S pokrytím bývá na odlehlých regionálních tratích často problém,“ uvedl generální ředitel společnosti Sherlog NG Václav Kraus. Společnost podle něj systém vyvíjela několik let....] Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
AllForOnepnzs	Pátek, 21. ledna 2022 - 19:01:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 237 Registrován: 2-2018	Když už jsem zmínil ty rekreáky, tak mě při prohlížení jízdních řádů, jako malýho fascinovalo, že buď z Čerčan nebo Srbska nikde nezastavovaly stejně jako R,Ex - EC/IC byly ještě v plenkách, JŘ byly pořád v rukách dráhy a taktová doprava hudbou vzdálené budoucnosti. Příplatek 80,-Kč nebo kolik za EC/IC byl taky v té době pořádnej úlet …
Mořepetr	Pátek, 21. ledna 2022 - 19:37:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7132 Registrován: 3-2006	Bpjo skončily dne 14. prosince 2002 a poslední byla 931. Více zde
Bram	Pátek, 21. ledna 2022 - 19:57:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13343 Registrován: 4-2003	Mořepetr:Více zde Velice hezká je fotka s malým hektorem a zelenými patry, která je focena ve Vraném nad Vltavou na skochovickém zhlaví . Hlavně by mne zajímalo, jak to malí hektoři s těmito soupravami zvládali v úsecích Davle - Čerčany a Měchenice - Dobříš. Tam už se to zcela určitě bez přípřežního či postrkového stroje neobešlo, souprava je těžká 125 tun prázdná a plně obsazená sedícími cestujícími měla o zhruba 33 tun více. Pokud tam byli i stojící cestující, mohla být souprava těžší i o dalších 15 tun... Možná samotní hektoři se zelenými patry jezdili jen z Prahy do Davle či Měchenic s posilovými vlaky, to bych věřil a to ještě jen v případě, že byla hotova nová trať kolem Kačerova v hlubokém zářezu. Ale dál za Davli či Měchenice to fakt bez přípřeže/postrku nepovažuji za reálné .
Mahel	Pátek, 21. ledna 2022 - 20:19:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2547 Registrován: 6-2004	Bram: pro 30 promile měl hektor dle předpisu D 12 dovolenou zátěž 210 tun...
AllForOnepnzs	Pátek, 21. ledna 2022 - 20:20:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 2-2018	Bram: Velice hezká je fotka s malým hektorem a zelenými patry,… Ohledně malého Hektora (snad T435.087) v ŽM (možná ještě MMŽ), v tomto byla fotka ze Samechova se soupravou v klase. Ta musela být podobně těžká jako Bpjo nebo na horním je to po to rovině jako do Davle/Měchenic?
Bram	Pátek, 21. ledna 2022 - 20:22:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13346 Registrován: 4-2003	Mahel:pro 30 promile měl hektor dle předpisu D 12 dovolenou zátěž 210 tun... Jen je třeba dodat, že pak do pětadvaceti promilí lezl vyloženě po kolenou (předběhl bych ho ) a nesmělo zapršet či padat listí .
Bram	Pátek, 21. ledna 2022 - 20:30:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13347 Registrován: 4-2003	AllForOpenzs:Ohledně malého Hektora (snad T435.087) v ŽM (možná ještě MMŽ), v tomto byla fotka ze Samechova se soupravou v klase. Ta musela být podobně těžká jako Bpjo nebo na horním je to po to rovině jako do Davle/Měchenic? Hektoři jezdili v osmdesátých a devadesátých letech pravidelně jen s nedělním vlakem z Ledečka do Čerčan (vlak jel až do Prahy) a jen tímto směrem. Je to tam (až na nějaké houpáky) tímto směrem z kopce. Ale dal by to i opačným směrem. Vyzkoušeno před lety, kdy jsem se se soupravou M262.1 + Balm přivěsil v Sázavě za soupravu malého hektora (T435.003) se třemi Balmy a dvaašedesátku jsem pak chcípnul a hektor nás dovezl až do Kácova . A opravdu to tam není tak náročné jak z Davle do Čerčan či z Měchenic do Dobříše .
Jaroslav_T	Pátek, 21. ledna 2022 - 20:45:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2458 Registrován: 1-2013	Bram: "Hlavně by mne zajímalo, jak to malí hektoři s těmito soupravami zvládali v úsecích Davle - Čerčany a Měchenice - Dobříš. Tam už se to zcela určitě bez přípřežního či postrkového stroje neobešlo, souprava je těžká 125 tun prázdná a plně obsazená sedícími cestujícími měla o zhruba 33 tun více. Pokud tam byli i stojící cestující, mohla být souprava těžší i o dalších 15 tun... Možná samotní hektoři se zelenými patry jezdili jen z Prahy do Davle či Měchenic s posilovými vlaky, to bych věřil a to ještě jen v případě, že byla hotova nová trať kolem Kačerova v hlubokém zářezu. Ale dál za Davli či Měchenice to fakt bez přípřeže/postrku nepovažuji za reálné ." Samotní hektoři jezdili s letními posilovými Os na čerčanské větvi v sobotu do Davle (Os 3626 tam, 3667/3645 zpět); na dobříšské větvi měli v letní neděle Os 3721 Dobříš - Krč (nebo Braník?) - Sv 3722 do Malé Hraštice a zpět do Prahy Os 3723. Nová trať okolo Kačerova se jich nedotkla, osobní doprava končila v Krči a patra měla domovskou stanici Praha-Krč. Když začala os. doprava jezdit až do Vršovic, tak už byla zelená patra pryč. V letní víkendy jezdil z Prahy do Dobříše Os 3700 (+), 3702 (S), tam byly dvě patrové jednotky, v čele vlaku dvě mašinky, hektor a pára 524.
AllForOnepnzs	Pátek, 21. ledna 2022 - 20:50:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 239 Registrován: 2-2018	Bram: Hektoři jezdili v osmdesátých a devadesátých letech pravidelně jen s nedělním vlakem z Ledečka do Čerčan (vlak jel až do Prahy) a jen tímto směrem,… Patrně to byl tentýž vlak, zároveň z Čerčan po Prahu nikde nezastavoval. Jak se dostala souprava rekreáku (jaký stroj byl turnusově) tam a jezdila až za Ledečko? K tomu doplňující dotazy - Hektor jel vždy v neděli do Ledečka Lv nebo se použil v rámci nějakého oběhu a stejně tak E lokomotiva z Čerčan (od pátku/soboty tam asi nestála)? Článek o m. Hektoru, který jsem z zmínil byl m.j. o tom, že strávil podstatnou část života na čerčanské záloze… (Příspěvek byl editován uživatelem AllForOne(pnzs).)
AllForOnepnzs	Pátek, 21. ledna 2022 - 21:00:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 2-2018	Jaroslav_T: … osobní doprava končila v Krči… Zeptám se, takto to fungovalo na vedlejších tratích/spojích do Phy? Předem díky za odpověď. Když jsem jako malý jezdil na výlety, končila většina vlaků např. od Kladna pouze do Dejvic - kde pro nás bylo výhodnější vystoupit, nicméně pokud vlak pokračoval dále na Mas.n., jelo se až tam, pak tramvají zpět … Stejně tak popsané ukončování ve Vršovicích, které bylo polohově naprosto nevyhovující a lepší vystoupit už v Braníku. Na Hl.n. se začalo jezdit až později. Touto dobou také ukončilo zastavování Os v Modřanech a zprovozněna Modřany zastávka… Nebo to bylo současně s otevřením pokračování tram. trati?
mot	Pátek, 21. ledna 2022 - 21:10:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3559 Registrován: 7-2017	Jde-li o celou Prahu, tak osobka od Lysé (možná i od Turnova), po zrušení Těšnova, končila ve Vysočanech. Před otevřením NS pak z Masny s úvratí v Libni.
AllForOnepnzs	Pátek, 21. ledna 2022 - 21:25:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 2-2018	mot: Tratě - pražské spojky byly tehdy asi přetíženy silnou nákladní dopravou + přetahy? Jinak to muselo být prima vylézt v odpornejch Vysočanech z ještě hnusnějšího panťáku (myšlena čistota a tak) a tramvají/busem dál . Přidám ještě jeden dotaz - v raných devadesátkách, když se jelo na výlet směr Roztoky z Bubenče, tak sobotní ranní vlak vozilo Tornádo (EM488), jezdily tyto jednotky někdy pod Prahou nebo tento oběh zajišťovalo ÚnL?
Mahel	Pátek, 21. ledna 2022 - 21:49:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2548 Registrován: 6-2004	AllForOne: Kapacita centrálních nádraží a také několika tratí (zejména jednokolejky přes Vítkov a Hrabovku) jaksi nedovolovala, aby všechny osobní vlaky jezdily až do centra. Většina osobních vlaků od Berouna končila na Smíchově, od Kladna v Bubnech, z Pacifiku ve Vršovicích a po dobu přestavby vršovického nádraží v Krči. Po zrušení Těšnova se končilo ve Vysočanech nejen od Lysé, ale i od Turnova. Nákladní doprava na to moc velký vliv neměla, těch nejkritičtějších traťových úseků se moc nedotýkala. Až Holešovická přeložka pak uvolnila kapacitu nádraží Praha-střed (dnešní Masarykovo), když tam odpadl provoz mezinárodních expresů, třetí vinohradský tunel a nová nástupiště na hlavním nádraží posílila kapacitu tratě z Vršovic atd. Jednotky EM 488.0 (460) v Praze doma nikdy nebyly, mělo je depo Ústí nad Labem (Příspěvek byl editován uživatelem Mahel.)
Jaroslav_T	Pátek, 21. ledna 2022 - 21:53:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2459 Registrován: 1-2013	AllForOnepnzs: "Jaroslav_T: … osobní doprava končila v Krči… Zeptám se, takto to fungovalo na vedlejších tratích/spojích do Phy? Předem díky za odpověď. Když jsem jako malý jezdil na výlety, končila většina vlaků např. od Kladna pouze do Dejvic - kde pro nás bylo výhodnější vystoupit, nicméně pokud vlak pokračoval dále na Mas.n., jelo se až tam, pak tramvají zpět … Stejně tak popsané ukončování ve Vršovicích, které bylo polohově naprosto nevyhovující a lepší vystoupit už v Braníku. Na Hl.n. se začalo jezdit až později. Touto dobou také ukončilo zastavování Os v Modřanech a zprovozněna Modřany zastávka… Nebo to bylo současně s otevřením pokračování tram. trati?" Jak to fungovalo na ostatních tratích nevím, jezdil jsem jen Krč - Dobříš/Čerčany. Osobní doprava Krč - Vršovice začala někdy okolo 1973 (bylo obnoveno také el. osvětlení na zast. Praha-Michle, která nikdy nebyla zprovozněna) a byl tam i poměrně brzy zrušený čtyřznaký autoblok. Současná Praha-Modřany zastávka vznikla v dnešní poloze až se zprovozněním tramvajové trati. Kudy dnes vede tram. trať, tam dříve byla železniční trať (KOMOKO). Dříve se okolo modřanských fabrik jezdilo zepředu, nově zezadu. V té době vznikla i nová zastávka Praha-Komořany a Os ve stanici Praha-Modřany začaly projíždět. lepší vystoupit už v Braníku V Braníku vystupovalo 99% frekvence. V letní neděle chodili dispečeři DP Praha v Braníku k výpravčímu a zjišťovali, jak silná je frekvence u toho kterého Os, aby věděli, kolik busů mají dát na tu kterou nedělní rekreační bus linku, které odvážely frekvenci od vlaků. Čísla těch nedělních bus linek a kam z Braníka jely se už nepamatuji (byly minimálně dvě). Kromě toho jezdily z Braníka i letní víkendové tramvajové linky (33, 34, později 41, 42), protože počet přijíždějících cestujících byl poměrně velmi velký. I když se později začalo jezdit do Vršovic, tak Braník pořád zůstával z hlediska frekvence nejsilnější stanicí.
AllForOnepnzs	Pátek, 21. ledna 2022 - 22:16:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 2-2018	Jaroslav_T: Do teď jsem měl za to, že zastávka Komořany vznikla až s pozdějším časovým odstupem od Modřan/tram trati nějakých 5-10let. V Komo. jsme také měli příbuzné a vždycky jsem se do lokality dnešní zastávky chodit dívat na vlaky. Vybavuji si tam mech. předvěst a drátovod, taky to tam byla hrozná džungle…
AllForOnepnzs	Pátek, 21. ledna 2022 - 22:22:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 2-2018	Jinak starou trať nepamatuji resp. nevybavuji ale vlečku ji ano, bylo tam několik točen, byla poměrně moderní (SB8, zabezpečení) a vedla skoro až na úroveň modř. zhlaví nádraží Braník… Jen jsem nikdy nevěděl proč byl nový most pres silnici i tramvaj v dvoukolejném profilu, byla to nějaká příprava? Možná jsem slyšel něco o dvoukolejné trati do Modřan ale nevím jestli nemám vlčí mlhu (fantasmagorie)?
Mořepetr	Pátek, 21. ledna 2022 - 22:23:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7135 Registrován: 3-2006	Pár záběrů Bpjo v Bráníku. A něco málo přestupu.
Quex	Pátek, 21. ledna 2022 - 23:07:11
Administrátor Číslo příspěvku: 8511 Registrován: 5-2002	Stejně tak popsané ukončování ve Vršovicích, které bylo polohově naprosto nevyhovující a lepší vystoupit už v Braníku. Na Hl.n. se začalo jezdit až později. Touto dobou také ukončilo zastavování Os v Modřanech a zprovozněna Modřany zastávka… Nebo to bylo současně s otevřením pokračování tram. trati? Logicky, protože hlavní nádraží nemělo kapacitu, proto byly na Turnov běžně výchozí vlaky ve Vysočanech atd. Na hlavní nádraží se začalo jezdit až po otevření nástupišť č. 5-7, což proběhlo v letech 1993-1995. Touto dobou také ukončilo zastavování Os v Modřanech a zprovozněna Modřany zastávka… Nebo to bylo současně s otevřením pokračování tram. trati? Modřany zastávka byla zprovozněna v květnu 1991, stejně jako celá přeložka. Nová tramvajová trať na místě původní železnice byla otevřena v květnu 1995. V Modřanech (stanici) se stavělo ještě mnoho let potom, tuším, že až do roku 1999 nebo 2000, kdy byla otevřena zastávka Komořany a tím zrušena pro cestující stanice Modřany. "Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
AllForOnepnzs	Sobota, 22. ledna 2022 - 00:40:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 2-2018	Quex: Modřany zastávka byla zprovozněna v květnu 1991, stejně jako celá přeložka. Nová tramvajová trať na místě původní železnice byla otevřena v květnu 1995. V Modřanech (stanici) se stavělo ještě mnoho let potom, tuším, že až do roku 1999 nebo 2000,… Takto si to právě pamatuji, též souběžné obsluhy, jak zastávky tak nádraží Modřany, rozpor mám jen v zastavování na nádraží Modřany - v mých vzpomínkách proběhlo nezávisle na otevření zastávky Komořany - je klidně možné, že se mýlím. Když budu mít chvilku, zkusím se podívat podle starých JŘ… (Příspěvek byl editován uživatelem AllForOne(pnzs).)
AllForOnepnzs	Sobota, 22. ledna 2022 - 00:48:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 245 Registrován: 2-2018	Quex: Logicky, protože hlavní nádraží nemělo kapacitu, proto byly na Turnov běžně výchozí vlaky ve Vysočanech atd. Na hlavní nádraží se začalo jezdit až po otevření nástupišť č. 5-7, což proběhlo v letech 1993-1995. Neprobíhala poté rekonstrukce kolejí ve staré hale, což dle mého názoru udržovalo počet vlaků, které lze vyjezdit +/- na stejné úrovni a ke skutečně plnému provozu došlo až po 2000? Pak zase stavba NS a kompletní reko Hl.n - Libeň…
mot	Sobota, 22. ledna 2022 - 01:18:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3562 Registrován: 7-2017	Panťáka z Vysočan nepamatuju, já jel párkrát klasikou, čtyř a osmidveřové Baiky, už pod dráty (asi od 1975), dálkové os HB, Jihlava nebo HK, Choceň. Panťáky možná jezdily ve špičkách do Nymburka.
honzaklonfar	Sobota, 22. ledna 2022 - 07:26:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5637 Registrován: 6-2016	Mořepetr: Pěkný! Na Strakonické betonka a dráty pro trolejbusy (linka 59)
Bram	Sobota, 22. ledna 2022 - 08:01:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13351 Registrován: 4-2003	Quex:Logicky, protože hlavní nádraží nemělo kapacitu, proto byly na Turnov běžně výchozí vlaky ve Vysočanech atd. Na hlavní nádraží se začalo jezdit až po otevření nástupišť č. 5-7, což proběhlo v letech 1993-1995. Bylo to tu jinými diskutujícími kdysi prozrazeno, tak připomínám, že až někdy během výstavby nástupišť č. 5 až 7 dostalo hlavní nádraží nové zabezpečovací zařízení i pro severní zhlaví. Do té doby tam výhybky byly přestavovány ručně, takže jestli něco rdousilo možnost vedení alespoň části osobních vlaků od Vysočan na hlavní nádraží, tak to byla asi hlavně tato záležitost.
Quex	Sobota, 22. ledna 2022 - 08:26:05
Administrátor Číslo příspěvku: 8513 Registrován: 5-2002	Do té doby tam výhybky byly přestavovány ručně, takže jestli něco rdousilo možnost vedení alespoň části osobních vlaků od Vysočan na hlavní nádraží, tak to byla asi hlavně tato záležitost. Tak část vlaků tam jezdila už předtím, co si pamatuji, tak ve Vysočanech končily osobní vlaky od Turnova, ale rychlíky tam jezdily. A od Nymburka osobní vlaky jezdily, minimálně část, určitě na hlavní nádraží. Zabezpečovací zařízení asi ano, ale hlavně tam předtím nebyla kapacita od jihu od Vršovic, takže vůbec možnost výstavby nástupišť č. 5-7 otevřela až (do)stavba III. vinohradského tunelu v roce 1989. Z druhé strany se pak na kapacitní spojení čekalo až na Nové spojení... Neprobíhala poté rekonstrukce kolejí ve staré hale, což dle mého názoru udržovalo počet vlaků, které lze vyjezdit +/- na stejné úrovni a ke skutečně plnému provozu došlo až po 2000? To určitě ne, tam byla vždy jen nějaká dílčí výluka, hlavně se to dotklo 1. nástupiště, koleje hned u budovy, z té nejdřív udělali "šturc", napojený jen z jižního zhlaví a po asi 10 (?) letech ta kolej byla zrušena úplně, čímž zaniklo oblíbené místo filmařů pro natáčení. "Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
Petr_vlček	Sobota, 22. ledna 2022 - 08:34:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14460 Registrován: 5-2004	pantaky do vysocan jezdily na nekterych vlacich z kolina/nymburka. Odjizdelo to rano pred osmou, pak vecer 22 z nymburka a obrat tusim do lysy. Jediny osobak co jel "z prahy" byl pulnocni flamendr na turnov (s postou). Ten jezdil z hlavaku a pak Stredu uvrati v libni kam byl vytazen nejakou el zalohou.
Bram	Sobota, 22. ledna 2022 - 08:38:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13352 Registrován: 4-2003	Quex:Tak část vlaků tam jezdila už předtím, co si pamatuji, tak ve Vysočanech končily osobní vlaky od Turnova, ale rychlíky tam jezdily. A od Nymburka osobní vlaky jezdily, minimálně část, určitě na hlavní nádraží. Rychlíky (okolo roku 1990 již jen spěšňáky) od Turnova jezdily na nádraží Střed, rychlíky od Hradce Králové jezdily na hlavní nádraží. Ovšem to byly asi tři páry vlaků denně, plus tam byl nějaký posilový, jezdící v A a v N. A ty čtyři páry vlaků za den se na hlavním nádraží nějak zvládly . Jinak největší zátěž měla vítkovská trať asi nedlouho před otevřením Nového spojení, to tam jezdil jeden vlak za druhým. To již byly nové mosty přes Seifertovu ulici a na opraveném mostě přes Husitskou ulici už nebyla pomalá jízda .
Petr_vlček	Sobota, 22. ledna 2022 - 10:24:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14461 Registrován: 5-2004	od turnova to byly sp uz nekdy od pulky 70-tejch. A az nekdy od 80-tek jezdily na stred. 2,v patek 3 pary. Od hk byly 4 pary (bohemia, hanusovice, letohrad/hradec a mezimesti) a az nekdy od pulky 80tek pa+ne tyniste. K tomu jeste (do ca prevodu turnovu na stred) krakonos a sone svoboda v klasice.
Mladějov	Sobota, 22. ledna 2022 - 11:34:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17359 Registrován: 3-2007	Petr_vlček: "pantaky do vysocan jezdily na nekterych vlacich z kolina/nymburka. Odjizdelo to rano pred osmou, pak vecer 22 z nymburka a obrat tusim do lysy. " Jj, většinu vozby na Vysočany-Nbk-Kolín zajišťovaly klasiky Praha-Jihlava (Bp, později Bymee) s E479.0 přepřahané v Kutné Hoře na laminu. Taky tam jezdil (1993?) prototyp Asynchrona ř. 169. Ptg jen na doplnění a používaly se ty osobáky na dvoudenní obměnu ptg na Nbk-Poříčany. Do Turnova tamní brejlovci s klasikou, která se pak ustálila na 3 vozech a 1994,5 byla nahrazena 842 se dvěma. A samozřejmě Libeňské M262.0 s Balmy a na R M296.1 To popisuju cca půlku až konec osmdesátek. Pro někoho koukám neuvěřitelná doba, kdy končily vlaky v Braníku, Vršovicích, Krči, Smíchově, Smíchově společném(!), Dejvicích a Vysočanech. Vysočany byly maximální opruz jak MHD (metro až 1998!!), tak tím krpálem zakončeným docela strašidelnou štolou a schody, když jste pospíchali.. Plno dojíždějících dam tam nerado večer potmě chodilo. Bram - výhybky na severním zhlaví hlaváku se rozhodně nepřestavovaly ručně - bylo tam stavědlo a šlo to velmi svižně, vlakovky si zajížděly k rampám pro pošty. Jako zaplaťbůh, že se tyhle zásadní železniční přestavby uzlu a modernizace stihly udělat. Protože dneska by se to táhlo jako Metro D, vyšehradský most nebo SmRad.
Agent	Sobota, 22. ledna 2022 - 11:47:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9724 Registrován: 9-2002	A nebylo to náhodou tak, že se počítalo kdysi s dvojkolejkou až do Vranýho ? Minimálně po Zbraslav je přidání 2. koleje možné bez dalších větších zásahů. Nedokážu ale posoudit, jaká je tato možnost Krč - Braník. Ono se tam kdysi počítalo i s drátama, to ale zůstalo u převrtání tunelů a v Modřanech byla asi zahájena výstavba měnírny. Samesebou to zapadlo, jako kdeco po r. 1989. Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Jaroslav_T	Sobota, 22. ledna 2022 - 12:05:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2460 Registrován: 1-2013	Agent: A nebylo to náhodou tak, že se počítalo kdysi s dvojkolejkou až do Vranýho ? Nejsem schopen říci ani přibližný letopočet, ale viděl jsem tehdejší noviny z doby, kdy se stavěla Vranská přehrada. V těch novinách byl článek, že po dostavbě přehrady zde vznikne rekreační místo pro Prahu, proto celá železniční trať bude z Prahy až do Vraného zdvoukolejněna a elektrifikována. Bez ironie.
Hajnej	Sobota, 22. ledna 2022 - 12:36:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25837 Registrován: 5-2002	Bram: jak to malí hektoři s těmito soupravami zvládali v úsecích Davle - Čerčany a Měchenice - Dobříš Podstatné je, jestli si na to vystačil s trvalejma proudama. je třeba dodat, že pak do pětadvaceti promilí lezl vyloženě po kolenou No, vychází mi něco lehce přes 20 km/h, to mi už jako vyložené lezení po kolenou nepřijde. Navíc Tebou popisovaná souprava má 170 tun max a třeba na čerčanské je přes 20 promile jen okolo Svárova, kde ale úplně natřískaná nejspíš nebyla. Nahoru z Davle je ale do 20 promile, takže by to mohlo vyjít až ke 30 km/h. předběhl bych ho Na chvilku a po dobré cestě asi ano, ale Hektor by to tempo asi vydržel déle, než Ty... Do té doby tam výhybky byly přestavovány ručně Na všech třech stavědlech až na pár výjimek ústředně. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Sobota, 22. ledna 2022 - 13:12:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13353 Registrován: 4-2003	Zde jedna dnešní nehoda: https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/v-budapesti-se-srazily-d ve-soupravy-metra
Mladějov	Sobota, 22. ledna 2022 - 13:20:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17365 Registrován: 3-2007	Tak jaksi nezapomínejme, že Hekťák jel sice třeba 30 nebo třeba v nejhorších úsecích 20 km/h, ale ta pára, co vystřídal (typicky na Pacifiku 434.2), taky. A jestli něco prodloužil, tak to srovnal nepotřebou zbrojit vodu cestou. Jinak Hektory velmi brzy (po úpravě některých problémových míst) vystřídaly nové podstatně výkonnější zamráči a hektoři šli na jiné výkony - především posunovací zálohy. I proto, že nemohli topit soupravy.
Bram	Sobota, 22. ledna 2022 - 14:16:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13354 Registrován: 4-2003	Mladějov:Tak jaksi nezapomínejme, že Hekťák jel sice třeba 30 nebo třeba v nejhorších úsecích 20 km/h, ale ta pára, co vystřídal (typicky na Pacifiku 434.2), taky. A jestli něco prodloužil, tak to srovnal nepotřebou zbrojit vodu cestou. Tady bych si dovolil nesouhlasit. Malý Hektor má zhruba poloviční výkon oproti čtyřkolákovi. Nejlepší pro připomenutí dob skutečného parního provozu byly Posázavské linky, které jezdily okolo roku 2000 jako pravidelný vlak, byť s poněkud vyšším jízdným, než bylo jízdné normální. Nebylo zase tak vyšší až o moc, takže jsem se s tímto vlakem rád vozil na výlety do Posázaví. Co si tak vzpomínám, svezl jsem se asi desetkrát a to v obou směrech. Jízdní řád vlaku je vidět třeba zde: http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2002-2003/2002-200 3_210.pdf Vlak s vršovickým čtyřkolákem jezdil bez postrku, řazeno bylo běžně šest rybáků, což je 6 x 22 tun, čili 132 tun. Mám za to, že někdy jich jelo i sedm. I tak ta souprava byla těžší než zelená patra, vlak se nikde necoural, mnohdy byl dost obsazený a na těch 40 až 50 i z Davle do Čerčan se čtyřkolák se zmíněnou soupravou v pohodě rozjížděl. A že bychom i za deštivého počasí někde hrabali, třeba v Petrově, tak na to si nějak nevzpomínám . Je ovšem třeba říci, že tehdy s ním jezdili a topili ho lidé, kteří s parními lokomotivami jezdili aktivně i v sedmdesátých letech, tedy v době běžného parního provozu. Voda se během dobírala i v Davli, ale na to bylo sotva deset minut a moc rychle tam voda netekla... Pro někoho koukám neuvěřitelná doba, kdy končily vlaky v Braníku, Vršovicích, Krči, Smíchově, Smíchově společném(!), Dejvicích a Vysočanech. Pro druhou polovinu osmdesátých let, což už je doba, kterou si pamatuji, tak lze i pohledem do jízdních řádů dohledat, že většina osobních vlaků z Pacifiku končila ve Vršovicích a téměř všechny osobní vlaky od Lysé a Neratovic končily ve Vysočanech. To fakt byla pěkná úchylárna, protože do Vysočan se dalo dostat blbě, jen tramvají a to trvalo fakt dlouho... V Braníku v osmdesátých letech končilo už jen málo vlaků, stejně tak pár vlaků končilo v Krči. Spíš to bylo z důvodů, že tyto soupravy by zabíraly až moc místa ve Vršovicích, tak se odstavovaly v Krči a daný vlak už dále nejel. Co si tak vybavuji, tak Krč byla tehdy plná odstavených Balmů, ale Vršovice také a hlavně tam byla odstavována modrá patra.
Bram	Sobota, 22. ledna 2022 - 14:29:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13355 Registrován: 4-2003	Hajnej:Podstatné je, jestli si na to vystačil s trvalejma proudama. To by mne také zajímalo. S malým hektorem jsem jel párkrát, jednou s pracovním vlakem, který měl asi 150 tun a co si pamatuji, tak jel ze Zdic do Hořovic asi čtyřicet, víc se mu nějak nechtělo... No, vychází mi něco lehce přes 20 km/h, to mi už jako vyložené lezení po kolenou nepřijde. Navíc Tebou popisovaná souprava má 170 tun max a třeba na čerčanské je přes 20 promile jen okolo Svárova, kde ale úplně natřískaná nejspíš nebyla. Nahoru z Davle je ale do 20 promile, takže by to mohlo vyjít až ke 30 km/h. To ale nějak nehraje s údaji v jízdním řádu, to by musely vlaky z Vraného do Čerčan mít jízdní dobu přes dvě hodiny a to tam nevidím. Stejně tak z Vraného do Dobříše, tam by Hektor s patry jel minimálně hodinu a tři čtvrtě. Proto mi je to divné... Na chvilku a po dobré cestě asi ano, ale Hektor by to tempo asi vydržel déle, než Ty... Nepochybuji o tom, že Hektor by zvítězil. Já bych byl kaput a Hektor by si dále vesele burácel .
Mladějov	Sobota, 22. ledna 2022 - 14:30:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17370 Registrován: 3-2007	Výkon? Tak koukni do D2/1, kolik má s nějakou konkrétní zátěží rychlost (já to teď dělat nebudu, venku je krásně). Ostatní - později.
mot	Sobota, 22. ledna 2022 - 14:36:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3563 Registrován: 7-2017	Vysočany. Ono je třeba si uvědomit, že na hlavák vedla jednokolejka a před tunelem se ještě napojovala trať z Libně. Já jezdil nedělně-večerní Úpou a nebylo výjimkou z Vys. na Hl. za 30 min.
Bram	Sobota, 22. ledna 2022 - 15:48:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13358 Registrován: 4-2003	Mladějov:já to teď dělat nebudu, venku je krásně Kdybych nebyl nachlazen a nemusel se kurýrovat, tak jdu také ven .
Miroslav_ Zikmund	Sobota, 22. ledna 2022 - 16:50:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1110 Registrován: 2-2016	mot : můžete upřesnit časové období ...
Hajnej	Sobota, 22. ledna 2022 - 17:02:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25845 Registrován: 5-2002	Bram: To ale nějak nehraje s údaji v jízdním řádu, to by musely vlaky z Vraného do Čerčan mít jízdní dobu přes dvě hodiny a to tam nevidím. Hodně lidí vystupovalo už v Pikovicích a v Lukách, takže narvanej vlak do největšího kopce už počítat nemusíš (a s prázdným by to jelo skoro 40). Navíc Luka už jsou stejně vysoko jako Čerčany, takže další stoupání se už co do výšky vyrovnávají svezeními po spádu. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
AllForOnepnzs	Sobota, 22. ledna 2022 - 17:55:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 248 Registrován: 2-2018	mot, MZ: V období těsně před otevřením NS jsem slyšel, ze trať přes Vítkov je nejvytíženější v celé ČR, s průměrným intervalem 5-8min.