Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejové vedení, jeho fotky, výrobci... « předcházející | další »

Trolejové vedení, jeho fotky, výrobci...

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   diskuse  posl. autor příspěvků  stran  posl. příspěvek
Archivy starších příspěvků   
 
Předchozí roky: 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 | 2006
Archiv diskuse Trolejové vedení, jeho fotky, vý... do 27. 9. 2019 Storm_ice 60 27. 9. 2019 12:51
   autor příspěvek
Phd
Pátek, 27. září 2019 - 16:32:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 712
Registrován: 2-2007
Storm_ice: Asi jsme se nepochopili. Neříkám, že je značení E nelogické. Říkám, že je nelogické směšovat typ a vlastnosti výhybky. Takže buď budu dělit výhybku na to, jestli je rozjezdová nebo sjezdová, nebo je budu dělit podle pohonu. Nebo podle ovládání. Snažím se o to, aby moje značení bylo konzistentní, univerzální a snadno pochopitelné (podle legendy). Po čase jsem došel k tomu, že je lepší vyznačit, jestli je výhybka sjezdová nebo rozjezdová.

K typu výhybky nebo kříže píšu i úhel.
Neděle, 29. září 2019 - 07:37:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5940
Registrován: 6-2005
Ono to máš historicky. Elektrická byla vždy rozjezdová. Sjezdová mechanická. Ale tím označením elektrická se jedním slovem vystíhlo vše. Pak stačilo jen dodat jaký má úhel, kde je izolace a jak je větvená. Ona i rozjezdová mohla být mechanická, takhle se to popsalo jednoduše.
Proto i starší zaměstnanci mnohdy užívají označení elektrická. Samozřejmě, jaká jiná by byla. Jiné ovládání bylo tak na 5 místech v ČSSR, ale tehdy to tak bylo.
Prakticky až později vzniká potřeba definovat jaká je. Jestli ovládaná proudem, rádiovým signálem, WiFi...
Dřív byl buď proud, nebo napětí a napěťové cívky se na Kremnicách snad ani neužívaly.

Je škoda, že nemám první plán na linku C, 2 roky tam byla jednostopá trať. A vidět i plán z vozovny, Hroboňova, kde výhybky měly ovládání "splachovadlem". Prostě na sloupu byla šňůrka. Důvod byl prostý, velké množství výhybek a nalepené na sobě. Jaké značení bylo tam užito.
Viz foto, je vidět vše. vč. náhrady rozjezdové sjezdovou, ale je použita jako rozjezdová, nestavitelná. Hroboňova
Hroboňova 2
Makrelu neumeješ.
Phd
Neděle, 29. září 2019 - 14:04:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 713
Registrován: 2-2007
9_tr: Jakkoliv mám k historii respekt, nemůžu se ohlížet na něco jen proto, že je něco zažité. Třeba na takový argument "děláme to už 30 let a pořád to funguje" jsem už vyloženě alergický a leckde to podle toho taky tak vypadá.
S tímhle přístupem bychom se ve vývoji moc neposunuli. Je třeba sledovat tok dějin. Jelikož už nemám tendenci si pamatovat zbytečnosti a nelogičnosti, raději pátrám po tom, jak si všechno logicky odvodit.
Úterý, 01. října 2019 - 16:26:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5941
Registrován: 6-2005
Celá diskuse se točila, kdy tvrdíš, že to nedává smysl. Já vysvětloval, že dává, protože to je historicky zažité a proč. Nevyvracím, že Tvoje značení nemá smysl. [proud]
Makrelu neumeješ.
Phd
Úterý, 01. října 2019 - 17:02:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 714
Registrován: 2-2007
9_tr: A já právě nesouhlasím s tezí, že něco dává smysl jen proto, že je to zažité. [lol][lol]
Středa, 23. října 2019 - 23:03:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 287
Registrován: 6-2005


V ML jezdíme i po tomhle...
Pátek, 25. října 2019 - 00:47:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 114
Registrován: 9-2005
Berryml:
"

V ML jezdíme i po tomhle..."

A co to je? Svorka s vyježděným drátem?

Mimochodem, mám dotaz na znalce TT sítí v ČR, kde všude jsou 10° křížení? Vím o dvou v Pardubicích a 1x v ČB.
Pátek, 25. října 2019 - 09:33:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5956
Registrován: 6-2005
Jo a docela stará. Ještě na šroubovák.

Berry:
Buď v klidu.
1. Určitě se najde v ML něco "lepšího"
2. Nadju a vyfotím jednu spojku od nás...

Jsou města, kde toho bude více... ML, Jihlava, Ukrajina
Makrelu neumeješ.
Phd
Neděle, 27. října 2019 - 13:26:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 721
Registrován: 2-2007
Pro všechny se pokusím vysvětlit, jak funguje rozklad sil v převěsech Y. Popíšu na následujícím obrázku.



Dejme tomu, že v laně z bodu X1 k troleji (potažmo z bodu X2 k troleji) působí síla 5 kN (5000 N = 500 kg). Z bodu X1, který tvoří střed převěsu Y, vedou ke stožárům 1 a 2 (tedy úchyty 1b a 2a) další lana, v nichž musíme vypočítat reakce sil. To se dělá rozkladem sil do nepravoúhlých souřadnic. Podrobnější návod najdete v každé učebnici mechaniky pro střední školy, spousta je toho i na internetu. Jak si jistě všimnete, čárkovaná čára je rovnoběžná s lanem, jehož sílu chceme vypočítat. Z tohoto rozkladu vyplývá, že v laně 1b působí síla 4,6 kN (460 kg), tatáž síla je i v laně 2a.

V případě bodu X2 a lan 2c a 3a je situace rozkladu obdobná. V každém laně působí síla 13,5 kN (1350 kg). Z uvedeného vyplývá, že čím je úhel mezi lanem a převěsem držícím trolejové vedení menší, tím je tah vyšší. Čím vyšší je tah v těchto lanech, tím bude muset mít stožár vyšší vrcholový tah. A je taky logicky dražší. Čím vyšší má stožár vrcholový tah, tím větší základ bude mít. Sílu kromě uvedeného zvyšuje tak vzájemná výška bodu X a výška uchycení na stožár. Čím je tento rozdíl výšek menší, tím je síla vyšší.
Úterý, 29. října 2019 - 18:16:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 119
Registrován: 9-2005
9_tr:
"Jo a docela stará. Ještě na šroubovák."

Vypadá to na obloukovou, akorát přemýšlím, jestli je to vyježděné obloukem, nebo takhle u kraje kvůli zalomení prověšené troleje?
Středa, 30. října 2019 - 04:36:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5962
Registrován: 6-2005
Spíš zalomení, nejčastěji je to vidět na spojkách, nám se takhle vyjezdila roviná
Makrelu neumeješ.
Úterý, 03. prosince 2019 - 18:10:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5999
Registrován: 6-2005
Jsem si vzal příklad z Phd a jak nám v jiné diskusi říkal, ať si zkusíme ohnout metr troleje, tak jsem to zkoušel. No, jde to blbě... Ale ve svěráku a s kladivem...[biggrin]

Přikládám foto, na čem lze jezdit. je to bývalý průřez 80 mm2, v nejtenčím místě 5 mm (nominál je 10,6)


Bylo to ve spojce a kousek za svorkou. Je krásné vidět, že trolej se pak lámala dolů a na tomto zlomu se postupně ukousávala. Muselo to být nedávné, neb spojka byla nová (na druhém vodiči je nějaká přehistorická a bez problémů). A díky blbému vedení botky je spojka zralá na šrot, protože byla z boku sjetá, což ukazuje další obrázek- deformace vodiče vlivem špatného průjezdu botky, těsně za svorkou.

Závada byla objevena při opravě jiné části. On by celý úsek chtěl výměnu vodiče (A to se v 81. vypracoval projekt na rekonstrukci tratě se záměnou sloupů z 48.). Projekt ještě kreslil, bohužel již zesnulý, ing Paleček. Měl i razítka stavebního povolení a jak vidno, nic se neudělalo. Sloupy původní a vodič taky.[uhoh]


A dále ta rychloprůjezdná výhybka K-M ze 64. se stavitelným křížem + nějaký rozpis materiálu. Omluvte kvalitu, která není na Vašem přijímači.


P.S. a pěkně blbě se instaluje spojka, když se ty 2 dráty vůči sobě protáčí.

(Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.)

(Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.)
Makrelu neumeješ.
Čtvrtek, 26. prosince 2019 - 16:45:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1008
Registrován: 10-2002
vánoční čas jsem využil k dokončení plánku trolejbusové sítě v Hradci Králové
Pondělí, 09. března 2020 - 20:26:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6073
Registrován: 6-2005
Dostal jsem se k návodu pro projektování trolejbusových tratí a je tam vysvětlen význam EV a SV.
EV je elektrická výhybka, jelikož se přestavuje elektricky.
Může být i RV- ruční
SV není sjížděcí, ale samostavitelná. Ono totiž nikde není řečeno, že ta samostavitelná nemůže být i rozjížděcí. Využití našla na jednostopé trati, nebo třeba takový triangl pro obracení (ano, trolejbusy se dokázaly otáčet couváním přes výhybky).
A pak zbývá mechanická, která je odlitek.

Tím, do jakého směru se výhybka umístí se vlastně i rovnou říká, jestli je sjížděcí, nebo rozjížděcí.
Třeba taková Kremnice, když vyšla z formy jako odlitek, tak nikdo ještě nevěděl, k čemu bude sloužit. Až následné vrtání a frézování určilo její další využití. Proto se také rozbočení výhybek na levou a pravou určuje vždy proti hrotu, tj. i u sjezdové. Nikoliv dle směru jízdy.

A polarita u Neuchatelu: tam si myslím, že je to dáno bezpečností pracovníků PTZ při opravě armatur, aby se zbytečně nedostávali do kolizních míst s opačou polatitou.
Mnohdy je vzdálenost mezi polaritami o málo větší, než je rozpětí rozpětí prstů při rozevřené ruce.
Makrelu neumeješ.
Čtvrtek, 23. dubna 2020 - 07:14:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 134
Registrován: 9-2005
9_tr Ta trolej je vyjetá pěkně, u nás se podobně taky začíná vyjíždět jeden kus, je tam ťuklá napájecí svorka, kde se to dost vyjíždí a jak to tam nejspíše poskočí tak se kus zatím vyjíždí drát. Akorát se na to musí koukat z boku, ze strany to vidět nejde a to vyjíždění drátu, jde vidět ještě jen z jedné strany.

U nákresu výhybky koukám, že dávají bandáž i na opačnou stranu, to jsem snad nikde neviděl, normálně se střihne trolej a dá se tam smyčkový izolátor. Ale párkrát byla ta bandáž na troleji, když bylo blízko těleso výhybky, aby zůstalo "odizolované".

S těmi výhybkami je to zajímavé, já si říkal, proč je to tak divně a sjízdná je "opačně".

Tu polaritu nevím, přijde mi to komplikované, teď zas nemohu najít to schéma, hlavně mi to přijde dost nepraktické i pro dráťáky, že si musí pamatovat, kde to je přehozené.
Pátek, 24. dubna 2020 - 17:27:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6111
Registrován: 6-2005
Ale pak by tam měly být ty izolátory 2, bo dvojitá izolace[proud]
Machruju, ale hazl máme na chodbě.
Makrelu neumeješ.
Pátek, 24. dubna 2020 - 18:36:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 136
Registrován: 9-2005
9_tr:
"Ale pak by tam měly být ty izolátory 2, bo dvojitá izolace[proud]
Machruju, ale hazl máme na chodbě."
A teď už jsem úplně mimo, jaké 2 izolátory, ty smyčkové?
Pátek, 24. dubna 2020 - 21:03:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6112
Registrován: 6-2005
Ano.
Makrelu neumeješ.
Sobota, 25. dubna 2020 - 18:54:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 137
Registrován: 9-2005
9_tr:
No ty tam jsou, teda ne že by to bylo kvůli té dvojité izolaci [biggrin]
Úterý, 22. září 2020 - 09:01:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 141
Registrován: 9-2005
Před necelým měsícem se v teplické trakční síti objevila novinka, modrá ledková lampa pro zobrazení postavení výhybky na nově zrekonstruované křižovatce U soudu. Původní předpoklad dostal během září reálnější obrysy a Teplice tak jsou dalším městem, kde se barevná signalizace používá pro informaci, pod jakým kódem se přestavuje výhybka. Kromě modré barvy tak přibyla ještě poslední barva, a to bílá, která je např. na výhybkách u divadla (E321), v ulici A.Sochora (E233) nebo na kruhovém objezdu v Trnovanech u Billy směr Anger (E253). U starších výhybek postavených do roku 2015, pak byl nainstalován svodič přepětí, který se dnes běžně montuje společně s výhybkou.


Úterý, 29. prosince 2020 - 11:17:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 55
Registrován: 9-2018
Příjemné dopoledne,
mám pár otázek ohledně výhybek Kremnica. Nevěděl by někdo, do kdy se vyráběly, případně kde se ještě používají? Dále mě zajímá, jestli by se přehodila, pokud ji řidič s novým vozem projede pod plynem, nebo jestli to takhle fungovalo jen u starších vozů?
A ještě jedna otázka na závěr: jak se nazývá sjezdová výhybka na fotkách? Případně kdyby někdo věděl, jakou rychlostí se přes ně může jet?
Díky
Úterý, 29. prosince 2020 - 12:24:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6371
Registrován: 6-2005
Na fotce je Kremnica. Rozjezdová a sjezdová se liší jen tím, že odlitek je více opracován a doplněn o elktročást. Jinak jsou identické.

Samozřejmě, že se přehodí, ta výhybka je ovládaná odebíraným/neodebíraným proudem a je jí úplně u [zadnice] jaký trolejbus pod ní jede, jestli 7Tr, nebo 32TrSOR. Přehodit ji dokáže i topení.

Předkontakt je oddělen od sítě, drát z kontaktního místa je veden na jednu cívku, na druhou a zpět na výchozí pól, kde je okončen na vodivé části. Tudíž trolejbus musí jen kontaktním místem projet a nezastavit, cívky jsou dělány na krátkodobý odběr, jelikož při odběru veškerý odebíraný proud jde přes cívky.

Přes tahové Kremnice se jezdí DO 15km/h, ale většinou spíše méně. Samozřejmě, pokud byla nějaká velmi kvalitně vyrobená a namontovaná, tak zvládala v přímém směru i 40.

Namotnovány jsou ve vozovně v DP Jihlavy, v síti DP Mar. Lázně, zbytky v Bratislavě (do 5 kusů)

Prokazatelně byly vyráběny ještě v roce 1993 (v Jihlavě byl namontován takový kus po poruše před 3 lety)
Makrelu neumeješ.
Úterý, 29. prosince 2020 - 21:47:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 56
Registrován: 9-2018
Díky za objasnění. Jestli tomu dobře rozumím, u nových vozů mám dvě možnosti, jak výhybku přehodit - buď jí nahodit speciálním tlačítkem nebo projet pod plynem.
Úterý, 29. prosince 2020 - 22:10:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6373
Registrován: 6-2005
Ano, zvláštní tlačítko neudělá nic jiného,než že připojí k troleji odporník, udělá požadovaný odběr, což je min. 80A, ale obvykle dává 130A. Na přehození ale mnohdy stačí i topení s 50A.

Tudíž jakýmkoliv způsobem,kterým vytvoříš požadovaný odběr se výhybka přetaví.

A na okraj, u trolejbusu se nedává plyn, ale jízda. (Pedál jízdy, pod jízdou,atd.)
Makrelu neumeješ.
Š
Neděle, 31. ledna 2021 - 13:51:53  
Neregistrovaný host
Dotaz na znalé: jaké jsou výhody a nevýhody kompenzace vedení tahem a kompenzace "vlastní"? Který z nich je provozně výhodnější? Je lepší trpět plechy a s tím spojené "kopance" do výzbroje vozu v přechodových polích, nebo je lepší vedení cik-cak? Je potřeba kompenzovat tahem vedení v oblouku?
Děkuji za odpovědi [wink]
Neděle, 31. ledna 2021 - 21:11:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6438
Registrován: 6-2005
Š: nedávno jsem se na to ptal gurua, ale jen opravdu okrajově a nezatracoval to. Prostě jsou případy, kdy to výhody má a případy, kdy je to zbytečné.
Také bych byl rád, kdyby se někdo z praxe vyjádřil s nějakým sumárním hodnocením.

Příkladový extrém- trať na Borek to má oprávněně, protože rozestupy stožárů, atd.
Ale zase jsou města, že, kde se toho využívá až zbytečně moc, resp. v místech, kde to postrádá význam.
Mírný oblouk to zvládá, ale pokud to je nějaký prudký, kde je třeba 3 úchytová svorka, tak ten se chová jako pevný bod.

ad: kopance- ty zvládají i blbé svorky v síti, že i odskočí sběrač. Na výměnných polích jsem ještě nezažil, že by trolejbus škubnul, ale netvrdím, že nedostává proudový náraz.
Makrelu neumeješ.
Phd
Neděle, 31. ledna 2021 - 23:30:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 836
Registrován: 2-2007
Š: Ty asi nebudeš jen tak nějaký laik, že? [happy] Málokdo totiž v souvislosti s trolejovým vedením používá termín "kompenzace". I když trolejové vedení projektuju, ještě pořád nejsem ten nejpovolanější, tak si dovolím názor začátečníka.

Jak jsem si v českých provozech všiml, od kompenzace se upouští. Pořád je ale zachováváno v Chomutově, v Brně nebo v Ústí nad Labem. Má to svoje výhody i nevýhody. Já osobně bych kompenzaci použil mimo centrum na koncových úsecích sítě, v kopcovitém terénu a pro rychlost nad 70 km/h. Třeba taková trať v Ústí nad Labem na Mojžíř má kompenzaci celkem oprávněně. Ale dovedu si ji představit i bez ní. Kompenzace totiž napíná trolej samočinně bez ohledu na teplotu vzduchu. Ale podobný efekt, kdy je trolej napínaná, dokáže zajistit i správně provedené nekompenzované trolejové vedení, když závěsy upevníš v mírné klikatosti. Hezky je to vidět na Sakařově ulici v Pardubicích. Troleje se sice klikatí, ale úhel je minimální, takže ani vyšší rychlost tomu nevadí. V létě, kdy je trolej volnější, závěsy "spadnou" do vertikální polohy, čímž se trolej napne. V zimě se trolej smrští a závěsy se trochu nahnou, čímž je opět trolej v rovině. Ani v jednom případě nedochází k velkým průhybům.

Tedy kompenzace má smysl na dlouhých rovných rychlých úsecích, kde je možné ušetřit na stožárech, protože lze trolejové pole prodloužit. Je ale fakt, že podle kolegů je dřina to namontovat.
Š
Pondělí, 01. února 2021 - 21:15:43  
Neregistrovaný host
Pánové děkuji. Vaše odpovědi mi ujasnily některé věci [crazy]. No laikem v této oblasti jistě jsem, jinak bych se neptal [biggrin]. Jen mám oči a snažím se používat tu špetku rozumu, která mi byla dána. Jak mám možnost při různých akcích sledovat v jiných provozech, nabývám dojem, že kompenzace tahem byla jakási móda dané doby a ze setrvačnosti se v našem provoze stále aplikuje a (ne)udržuje.
Například. Úsek od židenických kasáren na Vinohrady. Trať levý-pravý-levý-pravý oblouk. Co cca 450m výměnné pole. Při instalaci lávky u zastávky Vlčnovská (v mírným oblouku) evidentně jednu kompenzaci zrušili. Takže nebyla nutná??? Tímto by se dalo říci, že i ta o cca 900m níž není nutná?
Nově vybudovaný úsek Novolíšeňská-Jírova. Rovina-levý-pravý oblouk. Kompenzace v obloucích.
Úsek Anthropos-Veslařská, tam je ten případ větších rozestupů stožárů a dlouhé delty, jenže kompenzace v krátké rovině mezi oblouky, další za dalším obloukem a ta na dlouhé rovince v létě působí značnou neúčinností.

Zlín. Komplet bez kompenzace. Dlouhá ulice cik-cak malé delta zavěsy a žádný problém i při vyšších rychlostech s oceláky.
Jihlava totéž.

Asi jsem to napsal trochu kostrbatě, ale určitě pochopíte, o co se jedná.

9_tr: plechy na kterých je kopanec zaručen - za zastávkou Akátky, před zastávkou Bartákova, za přejezdem Kamenolom k ZOO, před zastávkou Lesní. Většina z nás na těchto místech se naučila trochu povolit jízdu, ale to není moc technické řešení, že?[happy]
Phd
Pondělí, 01. února 2021 - 21:27:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 837
Registrován: 2-2007
Š: Novolíšeňskou jsem dělal já. Teď už je to stejně jedno... [sad]

DPMB požadoval kompenzované vedení. Jelikož je to ale kopcovitá trasa, bylo zvoleno kotvení jednostranné. V závislosti na poměru kotvení a velikosti a hmotnosti závaží a také vzhledem k možnosti jejich pohybu uvnitř stožáru byly zvoleny dva kotevní jednostranně napínané úseky směrem dolů. Delší být nemohly a závaží na horním konci by nedávalo smysl. Jestli tam jsou nebo nejsou oblouky, už tedy nehrálo tak velkou roli.
Š
Úterý, 02. února 2021 - 19:29:03  
Neregistrovaný host
Phd: Děkuji za vysvětlení a omlouvám se, jesti jsem se dotkl něčeho citlivého [andel]. V jakém ohledu je to už stejně jedno? Jako že to co tam visí, má s projektem pramálo společného?

Mohla (by) tato trať být bez kompenzací? Na videu na YT z rychlostní zkoušky je vidět, že přechodové plechy nedělají dobrotu jak pro vozy z moderní výzbrojí tak pro udržení se sběračů na troleji. Naši odborní montéři nám na naše připomínky na místě řekli, že si to sedne. A ejhle, po víc jak roce nesedlo.

Jaká je možnost a náročnost předělání jakéhokoliv kompenzovaného úseku na nekompenzovaný? Projekt, změna vazby nebo od základu znovu?
Phd
Středa, 03. února 2021 - 08:53:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 838
Registrován: 2-2007
Š: Ne, nedotkl. Jen jsem čekal, že výsledek bude vypadat jinak jak z hlediska použitého materiálu, tak z hlediska podoby nosné sítě. Drobné odchylky od projektu, který jsem navrhl, mi nevadí. V reálu to může opravdu vyjít jinak. Ale jiná podoba nosných sítí má zásadní vliv na tahové namáhání stožárů. Právě kvůli nim a kvůli základům není možné si to pověsit tak, jak se komu zachce. Připadám si jako Juraj Herz, kterému cenzura totálně zmršila film Upír z Feratu.

Mohla i nemohla. Vzhledem k tomu, že na rovných úsecích jsou pole dlouhá přes 33 metrů a vzhledem k použitým jednoduchým závěsům do roviny, je ta kompenzace žádoucí. Pokud by byly použity závěsy DELTA, dostatečně dlouhé na to, aby průhyb troleje nebyl tak velký, asi by se to bez kompenzace obešlo.

Bohužel nejsem montér, tak můžu jen teoreticky říct, že je to asi o ukotvení troleje, sundání závaží, odstranění výměnných polí a naspojkování troleje. Nakolik je to věc montérsky obtížná, nedokážu říct.
Středa, 10. března 2021 - 10:34:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 169
Registrován: 7-2012
pro pratele trolejoveho vedeni dve fotky z archivu mych diaku - prvni je Zeneva v roce 1984 a druha je Lucern v roce 1987, tam jsem fotil hlavne vozidlo, ale i ta krizovatka je dobre videt
Středa, 10. března 2021 - 21:31:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6495
Registrován: 6-2005
Zajímavé, jak vývoj výhybek v něčem moc nepokročil. U první fotky bych řekl, že to je focené dnes (vyjma teda návěsti kam je nutno výhybku přehodit...)
U druhé je spíše sympatický trolejbus, Snad se jej podaři zrenovovat. Nevím teď který konkrétně, ale stál poblíž Luzernu jako vrak a měl by být stažen do muzea.
Makrelu neumeješ.
Středa, 10. března 2021 - 21:40:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 170
Registrován: 7-2012
9 Tr tak to take doufam, ja mam v Lucernu bratrance, nekolikrat jsem tam byl a obdivoval jejich trolejbusy, na Svycarsko a osmdesata leta mi pripadaly jako docela archaicka vozidla. Mam jich radu vyfocenou ( i solo vozu), do ktere rubriky jejich fotky ale zaradit?
Čtvrtek, 11. března 2021 - 07:40:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6496
Registrován: 6-2005
Jiří Heracek: Tutaj. Tak byla to skoro 20 letá vozidla a celkově v 80. letech tam jezdilo mnoho starých vozů. Jenže v jakém stavu. Strašně mne mrzí,že se nepodařilo podchytit vozy Berna z Winterthuru, byly v luxusním stavu i po 40 letech.
Máte více fotek s trolejí? Na fotce máte hezky zachycenou výhybku Furrer & Frey a i Kummler měl tehdy zajímavé výrobky, které nikde nejsou pořádně zachycené i jen jako náhoda na okraji fotky.
Makrelu neumeješ.
Pátek, 12. března 2021 - 17:37:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 172
Registrován: 9-2005
9_tr:
"Zajímavé, jak vývoj výhybek v něčem moc nepokročil. U první fotky bych řekl, že to je focené dnes (vyjma teda návěsti kam je nutno výhybku přehodit...)"

Já si říkal, jestli je přehozená, nebo že šipka je na opačnou stranu. Jinak máš pravdu, vizuálně je to hodně podobné dnešním EL, to mě teda docela překvapilo.
No jo, trolejbusy fotí ještě dost lidí, ale trakci už jen pár "bláznů" [rofl]
Středa, 07. dubna 2021 - 13:35:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 174
Registrován: 9-2005
V pár příspěvcích se vrátíme v čase a hodím se nějaké práce v rámci výměny podvěsných výhybek a křížení popř. výměna starých tahových proudových výhybek. Hned první prováděné práce byly trochu netradičně ve večerních a nočních hodinách před třemi týdny ze čtvrtka na pátek 19.-20.9.2019 v ulici Na Hrázi na výhybce E152. Tentokráte nebyla rekonstruovaná výhybka podvěsná, ale tahová elektromagnetická s předkontaktem od firmy Esko. Práce započaly až po 18h, kdy zde projíždí méně trolejbusů, které byly nahrazeny autobusy, popř. parciálním trolejbusem a také není tak intenzivní doprava. Nejprve se postavila nosná síť na výhybku a nová část převěsu pro oblouk za výhybkou a osadily se nové izolátory. Následovalo posunutí stopy ve směru do Jateční ulice a natažení nového trolejového drátu od původního předkontaktu, po převěs za výhybkou. Po té se demontoval starý trolejový drát v této stopě a následovalo provizorní vyúhlování a ukotvení pro novou výhybku, která se následně usadila na novou trolej. Z ní se natáhla stopa ve směru do Alejní ulice a následovala demontáž původního trolejového drátu, obloukových svorek a výhybky. Pak přišla na řadu montáž nových obloukových svorek, montáž elektrického kříže, děličů a ovládací skříně výhybky včetně vyvěšení na připravenou nosnou síť. V místě původního předkontaktu, se namontoval delta závěs a osadil bílý štítek pro kód ovládání výhybky. Následně ještě proběhlo několik drobných úprav trolejového vedení v okolí.


Středa, 07. dubna 2021 - 14:40:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 178
Registrován: 9-2005
O třetím zářijovém víkendu (21.-22.9.2019) pokračovaly práce na trakčním vedení. Tentokráte se jednalo o výměnu elektrické a sjízdné výhybky na smyčce Řetenice Tolstého. Na této smyčce byly spolu se smyčkou Šanov II (Sochorova) osazeny první předjížděcí stopy v roce 1990 (některé zdroje uvádí montáž o rok později). Původní podvěsné armatury a proudovou elektrickou výhybku od ELV Kremnica, nahradila elektromagnetická podvěsná výhybka s předkontaktem od firmy Esko s.r.o., obě pak měly úhel odbočení 20°. V sobotu ráno proběhla nejprve demontáž podvěsných výhybek a jejich nosních sítí a výměna některých převěsů a izolátorů. Po natažení nových trolejových drátů (na vnitřní stopu, se usadily obě výhybky (tentokrát 10°) a následovalo doplnění trolejových drátů na vnější stopu smyčky. V neděli probíhala montáž křížů a děličů, včetně vyvěšení výhybek, dále ovládací skříň výhybky + příslušenství a namontovaly se obloukové svorky a naspojkovaly se nové a staré trolejové dráty. Později odpoledne ještě proběhly úpravy některých původních svorek (posunutí), doplnil se žlutý štítek pro označení ovládání výhybky, popř. označení výhybky (E111 a sjízdná S111) a práce se ukončily.
Smyčka Řetenice-Tolstého je tak první smyčkou, kde jsou pouze tahové armatury. Doposud byly na smyčkách podvěsné, většinou s úhlem odbočení 20°, výjimečně na smyčkách Šanov II a Panorama pak některé s úhlem odbočení 10°. Původní proudové elektromagnetické výhybky od ELV Kremnica, postupně nahradily elektromagnetické, podvěsné s předkontaktem od firmy Esko s.r.o. Na smyčce Panorama se nejspíše kolem roku 2008 vyměnila výhybka za doposud jedinou tahovou řízenou radiem s úhlem odbočení 10°.

https://www.facebook.com/media/set?set=oa.2470946529666967&type=3
Středa, 07. dubna 2021 - 14:41:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 179
Registrován: 9-2005
O prvním říjnovém víkendu (5.-6.10.2019) se pokračovalo ve výměně výhybek na smyčce Prosetice (E331 a S331). Tato smyčka dostala naopak druhou předjížděcí stopu jako poslední (v roce 1996), další předjížděcí stopa byla postavená na Sometu až v roce 2014, v souvislosti s reorganizací vedení linek MHD. Prováděné práce byly podobné jako na smyčce v Řetenicích, výhybky zůstaly v původních pozicích, změnila se pouze izolace na sjízdné výhybce, kde je nyní z vnější stopy. Rozjezdová elektrická výhybka má opět žlutý štítek. Vyměněna byla trolej kolem výhybek a nosné sítě, některé převěsy a obloukové svorky.

https://www.facebook.com/media/set?set=oa.2471037312991222&type=3
Čtvrtek, 08. dubna 2021 - 09:53:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 289
Registrován: 1-2009
Byl pozdní večer,
Sídliště Máj,
Antonína Barcala,
Podvěsů ráj.

Nový příspěvek
     
  Text příspěvku:

  Uživatelské jméno:
  Heslo (pro registrované):
  E-mail (volitelně):
  Přílohy:
  Volby: V příspěvku používám HTML kód
Odkazy (URL) v příspěvku automaticky aktivovat
  Akce:
, více zde.