| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 06. 08. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 06. 08. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2783 Registrován: 12-2007 |
Bram: U nás sice monzunové deště nejsou, nicméně bývají časté dost prudké lijáky. Vykopaná díra může být ohrožována sesuvem okolních svahů, stejně jako může být někdy ohrožen i násep, zejména pokud by byl používán těžkými, např. zemědělskými stroji. Kromě toho, pokud vím, tak dříve se uvažovalo s užšími dálnicemi a snad také méně napřímenými. Jinak bych samozřejmě uvítal, kdyby se našel nějaký zdroj, který by uvedl, jaká byla odhadovaná úspora peněz a času při využití úseků rozestavěných do roku 1950. Ale toto vlákno není o dálnicích, takže v tomto směru už nebudu s Vámi polemizovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9291 Registrován: 4-2003 |
Wagon:Ale toto vlákno není o dálnicích, takže v tomto směru už nebudu s Vámi polemizovat. Na železnici zemní tělesa nejsou, tak jsem rád, že další polemiky již nebudou v tomto směru vedeny ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2784 Registrován: 12-2007 |
Hajnej: Děkuji za reakci. Je věcí odborníků, techniků, ekonomů, obchodníků, aby se pokusili najít řešení, které by uspokojilo všechny strany. V tomto směru jsem zastáncem velmi tržních přístupů samozřejmě spojené s odpovědností za stav železniční infrastruktury. Nicméně vše bylo zmíněno ve vztahu k budoucnosti, kdy prakticky bude dobudováno kvalitní železniční spojení ze severozápadu na jihovýchod, které může přitáhnout dopravce a může být zajímavé i pro přepravce. Nelze se na to podívat z hlediska dnešního stavu železniční infrastruktury a její zatíženosti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2785 Registrován: 12-2007 |
Bram: Ale samozřejmě na železnici jsou zemní tělesa, nicméně diskuse byla o tom, do jaké míry má vliv přerušení stavby na jejich kvalitu a využití.![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Pokud je mi známo, na železnici není v současné době stavba na dříve opuštěné trati. Nicméně po sameťáku došlo k obnovení některých přerušených železničních tratí do zahraničí, tak bych uvítal zkušenosti, jaké bylo využití těch kousků tratí, kde došlo k obnovení provozu přerušeném převážně v roce 1945. |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2628 Registrován: 10-2009 
|
Ad Wagon: Předpokládám, že dopravu na VRTce mez Prahou a Brnem by asi z nákladních železničních dopravců nejvíce uvítali ti, kteří budou přepravovat kontejnery. T. H. již sice hodil zbraň do obilí, ale já něco ještě přeci jen zkusím. Nemluvilo se náááhodou o tom, že VRT Praha-Brno bude (bude-li) koncipována pouze pro osobní dopravu? A je Vám jasné, že když stavíte rychlou trať vyhrazenou pro osobní dopravu, tak v členitém terénu budete mít snahu využít maximální sklony, které Vám okolnosti (a TSI) dovolí, tedy 35 promile? A umíte si rozložit tíhovou sílu na nakloněné rovině? Pokud ano, tak nyní již máte dostatek indicií k tomu, abyste z toho usoudil, jak moc zřejmě tu VRTku uvítají dopravci kontejnerových vlaků za předpokladu, že takový vlak bude pořád tvořit lokomotiva a vozy... ;-) |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5699 Registrován: 1-2012 
|
ad Bram 9290 výše: Problém však nastane, když se dlouhodobě opuštěná liniová stavba s náspy a zářezy či jen humusu zbaveným terénem přirozenou sukcesí stane "cenným biokoridorem s vzácnými ruderálními fyto- a biocenózami". ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Ekologisti tam pak vytyčí přírodní rezervace nebo přinejmenším lokality vyžadující ochranu před devastací pokračováním stavby. Tak se stalo s mnohými úseky nedostavěné tzv. Hitlerovy dálnice na Moravě. Hodila by se pro novou trasu silnice R 43 i dnes. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2786 Registrován: 12-2007 |
Ythomas_ct: Myslím si, že přes den VRTka z Prahy do Brna bude plně vytížena vlaky pouze pro osobní dopravu. Zatím VRTka není v detailu namalovaná, takže odborníci by mohli vést debatu, zda by a za jakých okolností mohli vést v noci, a snad možná i o víkendu, nákladní dopravu. Ale je potřeba znát opravdu dobře podmínky na trati, např. z hlediska sklonu, a také odhadnout náklady a přínos takové noční nákladní dopravy pro SŽDC resp. pro stát. Možná, že ta debata už byla provedena a noční nákladní doprava se již definitivně vyloučila. |
|
vasekj
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 9-2017 |
 Hajnej:"Zaprvé musí být ten "noční skok" tímto vzniklý zajímavý pro dopravce a zadruhé zase jiní volají po noční údržbě, aby byla denní kapacita omezována co nejméně. A teď babo raď..." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17221 Registrován: 5-2002 
|
Wagon: Možná, že ta debata už byla provedena a noční nákladní doprava se již definitivně vyloučila Pokud vím, tak o nákladce se mluví jenom v souvislosti s "Krušnohor-báze-tunelem". Ale jak už psal někdo přede mnou, tak to vypadá, že fantazírování o nočních nákladech na VRT je mnohem spolehlivější prostředek k jejich zabití, než kupříkladu argumentace, že by byly -gh-... |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2629 Registrován: 10-2009
|
Ad Wagon: Zatím VRTka není v detailu namalovaná, takže odborníci by mohli vést debatu, zda by a za jakých okolností mohli vést v noci, a snad možná i o víkendu, nákladní dopravu. Ale je potřeba znát opravdu dobře podmínky na trati, např. z hlediska sklonu... Tak než to tedy vzdám i já. Myslím si, že na to musíte obráceně. To znamená, že nejdřív někdo musí říct, čeho chceme novou tratí dosáhnout (tedy jestli mít hodně rychlou a relativně levnou trať mezi Prahou a Brnem, nebo jestli po těchhle nových kolejích vozit nákladní vlaky) a na základě toho pak stavět v příslušných parametrech. A ne postavit trať a pak přemýšlet, k čemu by vlastně mohla být dobrá... Ad Hajnej: Pokud vím, tak o nákladce se mluví jenom v souvislosti s "Krušnohor-báze-tunelem". Jo, jo, to je - vezme-li se to kolem a kolem - taky "pěkná věc". Abychom zkapacitnili železniční spojení do Německa, tak postavíme ku*vadlouhej tunel, kterým budeme při x-násobně vyšší spotřebě energie hnát náklady do/z Německa přes kopec (namísto stávající trasy při vodě) a jako třešničku na dortu trať údolím Labe nakonec pro nákladní dopravu zavřeme, protože to dělá hluk... :-/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 81 Registrován: 9-2015 |
Zda bude nebo nebude VRT využívána i pro nákladku, by mělo být rozhodnuto, než se začne projektovat, protože na VRT pro čistě osobní dopravu jsou přípustné vyšší sklony. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4311 Registrován: 3-2007 |
Ythomas_ct: Samozřejmě alternativa Elbtal vs. tunel zní tak paradoxně, jak ji prezentujete. V reálu situace bohužel směruje k výběru tunel vs. sich fünf Pflaumen packen a jít s nákladkou někam do háje (=pravděpodobně na D8), takže příprava tunelu zas tak paradoxní není, naopak. Mimochodem, dlouho o tunelu nebylo slyšet... Jinak jsem rád, že tu diskuse ožila, bohužel jak je v českých zemích zvykem, vyrazila na další kolečko téhož kruhu a k hegelovské spirále nedaří se jí odlepit od země. (Sneak preview: Zítra se dozvíme, že převedením osobní dopravy na VRT se uvolní trasy pro dopravu nákladní.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2787 Registrován: 12-2007 |
Ythomas_ct: Ale mně jde o stejný princip. Zatím není vůbec rozhodnuto kudy VRTka půjde, a zároveň se může diskutovat o tom, zda a za jakých okolností by na ni mohla být nákladní doprava. Samozřejmě se musí vzít do úvahy to, do jaké míry je vzhledem k hlučnosti přípustná noční doprava nákladních vlaků, a také do jaké míry je předpoklad, že ji budou nákladní dopravci využívat. Myslím, že u tak drahých projektů, jako je VRTka, je dobré vše prodiskutovat předem a ne až po ukončení stavby rozhodnout, co s ní bude. Pokud se týká VRTky z Drážďan do Prahy, myslím, že dojde k rozložení nákladní dopravy mezi VRTku a stávající přechod u Dolního Žlebu. Asi to bude záviset jednak na charakteru přepravovaného zboží, cíli cesty tohoto zboží a také na době kdy to zboží bude přepravováno, např. podél Labe se vyloučí noční doprava aby se omezil hluk. Protože však stavba VRTky z Drážďan výslovně počítá i s nákladní dopravou, je možné rozložení nákladní dopravy vyřešit až dodatečně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2910 Registrován: 5-2002 
|
Ythomas: Nejsem si jist, zda ten nářek nad energií tunelem myslíte z pozice "eklogické" nebo "ekonomické", ale jemně si dovoluji upozornit, že jste zapomněl na faktor vzdálenosti - což je argumentem v obou případech, stejně jako cestovní doba. |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2630 Registrován: 10-2009
|
Ad T. Z.: Nejsem si jist, zda ten nářek nad energií tunelem myslíte z pozice "eklogické" nebo "ekonomické"... Ani z jedné, ani z druhé. Myslím to z pozice čistě fyzikální. Ostatně energie je jednotkou fyzikální, nikoliv ekologickou či ekonomickou... ...jemně si dovoluji upozornit, že jste zapomněl na faktor vzdálenosti... Doporučuji vzít tedy jemně na vědomí i fakt, že spotřeba energie narostla i při převedení železniční dopravy ze staré Gotthardské tratě do GBT (ten článek s přesnými daty teď hned tedy asi nevyhrabu, za což se omlouvám). Proč by to mělo být v našem "EGBT" jinak? Tak ideální sklonové podmínky, jaké má trať při Labi, mít tunel nebude. Anebo to snad bude napůl hyperloop, že bychom třeba z prostředka odsávali vzduch? :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8344 Registrován: 5-2002 |
No, tunel sice nebude mít ideální podmínky, ale bude poloviční vzdálenost, tedy dopravci dost ušetří (hlavně čas). A pokud budou jednou i Encovany a jízda v tunelu Encovany - Ústí - Heidenau, pak ušetří dvakrát. Nejpitomější je, že stavíme tunel prakticky jen kvůli hluku, protože dostupná kapacita se proti dnešku prakticky nezvýší... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6693 Registrován: 5-2002 |
To nemůže mít víc kolejí, zvlášť jestli se chce v údolí zakazovat nákladka? |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2631 Registrován: 10-2009
|
Ad P. Š.: Nejpitomější je, že stavíme tunel prakticky jen kvůli hluku, protože dostupná kapacita se proti dnešku prakticky nezvýší... No prááávě... :-( No, tunel sice nebude mít ideální podmínky, ale bude poloviční vzdálenost, tedy dopravci dost ušetří (hlavně čas). No, uvidíme, jaké bude mít navržená trasa nakonec parametry. Aby totiž ti dopravci na běžné vlaky nakonec nepotřebovali v rámci toho šetření přípřež/postrk... Ad H_k: To nemůže mít víc kolejí, zvlášť jestli se chce v údolí zakazovat nákladka? Ano, může. Ale asi spíš z Prahy do Berouna a pak přes Domažlice... :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9296 Registrován: 4-2003 |
Petr Šimral:Nejpitomější je, že stavíme tunel prakticky jen kvůli hluku, protože dostupná kapacita se proti dnešku prakticky nezvýší... Čili správný název pro tuto akci je: Peníze vyhozené do kanálu ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8742 Registrován: 8-2012 |
Zajímalo by mě, jaká motivace někoho vede k tomu se tvářit, jak je tunel pod Krušnými horami k nepotřebě...
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 82 Registrován: 9-2015 |
Bram 01. srpna 2018 - 10:45:37: Podle plánu schváleného vládou ČSR na podzim 1938 mělo být postaveno cca 900 km dálnice z Prahy do Velkého Bočkova za 8 - 10 let. Předpoklad rychlé výstavby vycházel z toho, že na její stavbu měly být přesunuty veškeré stavební kapacity z výstavby opevnění, která byla ukončena v důsledku Mnichovské dohody. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3657 Registrován: 5-2004 |
Bram: "Škoda, že již nefunguje stránka dalnice. com, kde bylo plno fotek z toho, co se do roku 1950 stihlo dokončit a udělat si tedy obrázek, jak moc práce se tehdy na stavbě dálnice udělalo a kolik toho za sedmnáct let nečinnosti (typický komunistický koncert hlouposti) přišlo vniveč ." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9297 Registrován: 4-2003 |
David jaša:Naštěstí funguje Wayback machine. Díky . T. H.:Zajímalo by mě, jaká motivace někoho vede k tomu se tvářit, jak je tunel pod Krušnými horami k nepotřebě... Tunel potřeba je, ale svými záměry ho Němci zbytečně splachují někam, kam nepatří. Předpokládám, že výsledek bude tedy takový, že nakonec při nehodě/výluce v tunelu budou nákladní vlaky moc jezdit přes Děčín, takže budou VŽDY k dispozici dvě koleje... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8345 Registrován: 5-2002 |
Tunel potřeba je, ale svými záměry ho Němci zbytečně splachují někam, kam nepatří. To si nemyslím. Krátká dvanácti promilová rampa z Heidenau do výhybny Goes před tunelem není nic zničujícího a normativ neomezuje. Horší je to z Ústí a proto se mi tak moc líbí přechodová stanice Encovany ve variantě 2. Tam by došlo ke střídání strojvedoucích a pak by Ústí mohli plynule projíždět. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9298 Registrován: 4-2003 |
Petr Šimral:To si nemyslím. Krátká dvanácti promilová rampa z Heidenau do výhybny Goes před tunelem není nic zničujícího a normativ neomezuje. Hlavní přínos tunelu, tj. že budou čtyři koleje pro nákladní dopravu mezi Ústím a Drážďany, byl záměry Němců smeten. Tak třeba se to ještě změní, tunel tu v nejbližších deseti letech stejně zprovozněn nebude . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 486 Registrován: 9-2002 |
Krátká dvanácti promilová rampa z Heidenau do výhybny Goes ... představuje riziko, kvůli kterému Planfestellungsverfahren poběží hódně moc roků. Jak dlouho? Koukněte jak dlouho běží stejný proces u nedaleké S177. Přičemž u té silnice, místním pomůže od kamionů a Umweltschutzmapa není tak pokreslená, jako u Heidenau. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1104 Registrován: 4-2009 |
Podle (zatím) posledního vyhlášení DB Netz (Pardubice březen 2018 Kolovratníkova konference) je plánováno spuštění provozu tunelu někam do let 2034-2036. Dřív nic vrtkového nikde v Česku nebude a musím potvrdit Petrova slova z obavy o kapacitě. Jo a ještě jedno info, pokud to tady nezaznelo, v celém tunelu az k ústeckému portálu bude provozovatelem dráhy DB Netz. (Píšu z mobilu, předem se omlouvam za překlepy) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9300 Registrován: 4-2003 |
Quenya:Podle (zatím) posledního vyhlášení DB Netz (Pardubice březen 2018 Kolovratníkova konference) je plánováno spuštění provozu tunelu někam do let 2034-2036. Takže reálně spíše (vzhledem k různým běžným zdržením při přípravě stavby a stavbě samotné) bych očekával otevření tunelu tak někdy v roce 2040 či později... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2191 Registrován: 8-2010 |
ad Quenya: ...v celém tunelu az k ústeckému portálu bude provozovatelem dráhy DB Netz., což mi bylo onehdy jedním člověkem ze SŽDC s.o. vysvětleno, že fakticky znamená, že celej tunel bude na U = 15 kV, f = 16,7 Hz a styk trakčních soustav má být mimo tunel na české straně někde před Ústím, že prej Alemán přepínaní trakce z důvodu dynamiky jízdy vlaků (sklonové poměry tratě v tunelu) v tunelu - na hraničním kilometru CZ/D - odmítl.. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5603 Registrován: 9-2011 
|
Y_thomas: Proč by to mělo být v našem "EGBT" jinak? Ještě že ten tunel nepovede pod Lužickými horami. To by z toho měl Tlustej Jirka vosypky a nikdy by do vlaku, kterej jím projíždí, nevlezl |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3661 Registrován: 5-2004 |
Paul_red_adair: "ad Quenya: ...v celém tunelu az k ústeckému portálu bude provozovatelem dráhy DB Netz., což mi bylo onehdy jedním člověkem ze SŽDC s.o. vysvětleno, že fakticky znamená, že celej tunel bude na U = 15 kV, f = 16,7 Hz a styk trakčních soustav má být mimo tunel na české straně někde před Ústím, že prej Alemán přepínaní trakce z důvodu dynamiky jízdy vlaků (sklonové poměry tratě v tunelu) v tunelu - na hraničním kilometru CZ/D - odmítl.. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)" |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25839 Registrován: 5-2002 
|
Bram: "Quenya:Podle (zatím) posledního vyhlášení DB Netz (Pardubice březen 2018 Kolovratníkova konference) je plánováno spuštění provozu tunelu někam do let 2034-2036. Takže reálně spíše (vzhledem k různým běžným zdržením při přípravě stavby a stavbě samotné) bych očekával otevření tunelu tak někdy v roce 2040 či později..." V tu dobu už bude na souběžné D8 nějakých dobrých 15 let provozována E-Highway s více či méně autonomními nákladními automobily... ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3842 Registrován: 4-2006 |
Wagon: K čemu mi je jako nákladnímu dopravci možnost jízdy po VRT v noci, kdy je dostatek kapacity i na konvenční síti? Já trpím nedostatkem kapacity přes den, kdy na konvenční síti řádí osobka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5105 Registrován: 9-2005 |
Kterej predpis zakazuje nakladni zel. dopravu v Elbtalu kvuli hluku?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17241 Registrován: 5-2002
|
Qěcy: Kterej predpis zakazuje nakladni zel. dopravu v Elbtalu kvuli hluku? Možná předpis, možná pouhá prozíravost: čím víc budu lidi srát hlukem, tím hůř mi projde jakákoliv stavba (byť by i jim pomohla). Máme teď v Čelákovicích noční poznávačky drážně-stavebních zvuků, naštěstí se už blíží vysvobození... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2926 Registrován: 9-2003 
|
Hlukovej.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 3-2018 |
K._A._F.: "Středně/dlouhodobý plán investic (nejen VRT) chybí, ale obávám se, že v realistické podobě vzniknout ani nemůže. Buď bude věrohodný z hlediska (dlouhých) termínů přípravy a (limitovaných) finančních zdrojů, pak ale bude odmítnut jako "naprosto nedostatečně ambiciózní". Nebo naopak. " K._A._F.:"u trati Velký Osek - Hradec Králové SP byla schválena ve variantě zdvoukolejnění celé trati Choceň - HK - Libice n. C." K._A._F.:"Po zkušenostech s čekáním na Godota na tratích 231, 070, 171 atd. mi přijde lepší dvoukolejka v hrsti, než dalších 30 (40, 50) let vyhlížení VRTky na střeše. " Dejme tomu, že koridory prokázaly rčení o vrabci v hrsti. Já už mám po těch letech ale vrabců plné zuby a chtěl bych zakousnout nějakého holuba ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") Nemohli bychom už po 25 letech modernizace koridorů být o něco ambicióznější? Pro mě je tam jednoduchá rovnice. Buď se rozhodne o VRT přes Hradec - a pak by dejme tomu byl závěr SP vzhledem k potřebám nákladní dopravy v pořádku. Nebo bychom mohli být ambicióznější a pustit se rovnou do přípravy úseku VRT v tom problémovém úseku mezi Libicí a Chlumcem (tedy převedení trasy do koridoru D11) a necpat peníze do konvenční trati s trvalým propadem rychlosti. Ťok teď říká, že budou připravovat VRT výpadovku Běchovice - Poříčany, a pak už by zbývalo jen cca 25 km mezi Chrástem a Libicemi a první pořádný kus VRTky by byl na světě (a zároveň by trať přes Hradec přetáhla velkou část zátěže z I. TŽK až do Chocně). Každopádně by to znamenalo co nejambicióznější modernizaci Praha - Liberec po vzoru IV. TŽK, kde byl stát také velkorysý vzhledem k vědomí, že v tomto století tam nic lepšího nevznikne. A nebo se rozhodne o VRT přes Liberec a v takovém případě platí premisa z minulé věty - co nejvelkorysejší modernizace do Hradce (oproti schváleným variantám by mohli prosadit alespoň zvětšení poloměru některých oblouků). K._A._F.:"Nemanice - Ševětín Nějaké fondy jistě budou. Ale obava zmíněná P.r.a. 2188 je velmi reálná a není jediná. Nakonec by mohlo být spolufinancování třeba 20 % (a k tomu nezbytných 10 mld. ze SFDI) ještě velmi příznivým výsledkem. Co do Velenic, ale do Hustopeče Jádro pudla je v tom, že SP IV. TŽK musela projít přes hodnotitele EU, zatímco elektrizace Třeboně a Hustopečí se projednávaly jen na národní úrovni. " Viz co jsem psal ve starším komentáři. Fondy EU nemají zcela nahrazovat národní zdroje. Pokud EK nechce dávat vyšší dotaci na některé projekty, které by ale v lépe financovatelné variantě nedávaly smysl, nevidím důvod, proč by to nemohl zaplatit stát. Určitě by to bylo lepší, než nesmyslné projídání prostředků na slevy pro studenty a důchodce. Hustopeče a Židlochovice se nejspíše budou dělat proto, že SŽDC (MDČR) není schopné ty prostředky z fondů EU vyčerpat na smysluplnější akce. Ve finále budeme mít nejluxusnější lokálky na světě do kdejaké Horní Dolní, ale u tratí z ŽUP do Liberce nebo Hradce se budeme handrkovat o každý km dvoukolejky a každý oblouk. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 3-2018 |
A to u nás, v Reichu, nebo na obou stranách? A to na to tlačí lidi podél trati (co si na to za ta léta podle mě zvykli), a nebo úřední šiml? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17242 Registrován: 5-2002
|
GL: Já už mám po těch letech ale vrabců plné zuby a chtěl bych zakousnout nějakého holuba Tak si kup žebřík a na tu střechu vylez. co si na to za ta léta podle mě zvykli Jenže ti lidé si nezvykají podle Tebe, ale podle sebe... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3664 Registrován: 5-2004 |
Hustopeče a Židlochovice dávají smysl ten, že se tam ukončí kapacitní soupravy příbrna a odstraní se přestup. Na to, že to jsou obojí cancoury dlouhé dohromady 10 km mi to teda nepřijde jako špatný výsledek, navíc v případě té delší - hustopečské - může celá drátizace spočívat jen v uvedení do normového stavu plus „zapíchání sloupů“, nejsou tu díky ~ soustavě žádné problémy s chybějící měnírnou jako u cancourů v ústeckém kraji… Pikehead: "Štrikovat z toho paralelu s VRT, která by se v celé délce z Prahy do Brna stavěla 50 roků (viz dálnice) a jejímž základem je tok 6000 osob denně z Prahy do Brna - no nevím. Asi je to na to kouzlení, jak říkáte." Gejza.L:"Dejme tomu, že koridory prokázaly rčení o vrabci v hrsti. Já už mám po těch letech ale vrabců plné zuby a chtěl bych zakousnout nějakého holuba " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 3-2018 |
Hajnej: Žebřík mám, ale bojím se výšek. Já si kamaráde zvyknul i na hluk Canadian Pacific Railway. A to byl jiný hukot, když ten had táhly tři GE AC4400 a další tři ho tlačily. To se třásla země 100 m okolo. A k tomu ty klaksony, které neustále bily, aby se všechna havěť klidila z cesty. Zajímavé bylo, že i když tam byla jen nákladka a nikdo ze sousedů z provozu nic neměl, nikdo si na dráhu nestěžoval. |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2737 Registrován: 4-2015 
|
nevidím důvod, proč by to nemohl zaplatit stát. Já to a to docela prostý. Myslíte si, že když projde a schválí se například 50 miliard investičních do dopravy (číslo jsem si zrovna vymyslel), že si můžete jen tak nadiktovat o pár desítek mld. více? Koukněte na rozpočty, jedno větší zhlaví vám může vyšplhat klidně na čtvrt miliardy, odhadněte kolik je toho potřeba postavit a ještě k tomu máme silnice. A jak už tu bylo zmíněno - domácí investice jsou posuzovány téměř stejně jako ty spolufinancované z EU. Takže žádný mejdan se nekoná, zdroje nejsou neomezené.
West code was broken.
|
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2738 Registrován: 4-2015
|
Každopádně by to znamenalo co nejambicióznější modernizaci Praha - Liberec po vzoru IV. TŽK, kde byl stát také velkorysý vzhledem k vědomí, že v tomto století tam nic lepšího nevznikne. A já chci NBS do Varů! A chci a chci a chci! A nebo se rozhodne o VRT přes Liberec Nerozhodne. Za našich životů určitě ne. čím víc budu lidi srát hlukem, tím hůř mi projde jakákoliv stavba (byť by i jim pomohla). Neboli - čím více si nejmenované sdružení vymyslí nákladních vlaků, tím více se stavba komplikuje z hlediska projednatelnosti hlukové zátěže. Což se ve světě dá taky vidět, třeba Simplon tak funguje už přes 100 let. Asi koukám do špatných podkladů? ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]")
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2911 Registrován: 5-2002
|
A já chci NBS do Varů! [proud] A chci a chci a chci! Není vyloučeno, že se dočkáte, i když ne v celé délce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3665 Registrován: 5-2004 |
Nevím víc než Wikipedia v tomhle případě, tedy že společnost, která ho stavěla a provozovala, byla později včleněna do SBB a že elektrizace je tam od roku 1930 standardních švýcarských 15 kV 16⅔ Hz (předtím tam byla 3f elektrizace). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 3-2018 |
Pružinskij: Před vstupem do EU stát také budoval infrastrukturu, aniž by se mu na ni (a na sociální služby, golfová hřiště, interaktivní tabule do škol a kdejaké koniny) skládaly bohatší státy EU. To že se po vstupu na vlastní regionální/dopravní (a kdoví jakou ještě) politiku prakticky rezignovalo a vše se jen dojí z fondů také není ideální stav. Ať mi nikdo netvrdí, že by se při troše dobré vůle nenašlo pár mld./rok navíc na stavby, které se nevejdou do kritérií Bruselu, ale které pro nás mají smysl. DJ: Jestli drátizace Hustopečí může spočívat v uvedení do normového stavu a zapíchání sloupů, proč je na to v SFDI 1,5 Mld? |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2742 Registrován: 4-2015
|
a, I před vstupem do EU nám z Bruseli posílali peníze a docela dost. b, Furt jste nepochopil, že za pár mld./rok nepostavíte skoro nic. Sám uvádíte Hustopeče, tak si zkuste odhadnout, kolik takových "maličkostí" máme od Aše až k Jablůnkovu. 1,5 mld = třeba jedno nádraží (třeba píšu, protože se to takto nedá zjednodušit). V diskuzi o VRTkách je 1,5 mld Kč úplně drobné. A to tom co "má smysl" by se taky dalo polemizovat - NBS do Kladna potřebujeme, to smysl má, akorát je to (zdá se) prakticky neprojednatelné v nějaké rozumné době. Hustý pečky, tedy pardon, Hustopeče možná s dráty nepotřebujeme, ale postavit se to dá. Tak si z toho vyberte...
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2192 Registrován: 8-2010 |
ad Gejza.L: Před vstupem do EU stát také budoval infrastrukturu, aniž by se mu na ni (a na sociální služby, golfová hřiště, interaktivní tabule do škol a kdejaké koniny) skládaly bohatší státy EU. To není úplně pravda... ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") ..třeba v případě modernizace I. žel. koridoru byly využity prostředky z fondů EU - konkrétně programu PHARE , příp. ISPA - viz níže: Fond PHARE (Poland and Hungary Aid for Restructuring of the Economy) - byl vytvořen v roce 1989 původně pro pomoc Polsku a Maďarsku transformovat jejich ekonomiky z centrálně plánovaných na tržní. Krátce po svém vzniku byla jeho působnost rozšířena na dalších 11 zemí. Zahrnoval celkem 17 aktivit s desítkami projektů, patříila mezi ně například podpora vzdělávání, dopravy, veřejných institucí, energetiky, zemědělství, sociální a hospodářské soudržnosti, harmonizace s evropským právem atp. Fond ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) měl podobné priority jako Kohezní fond, mohly z něj ale čerpat pouze kandidátské země. Specializoval se na oblasti životního prostředí a dopravy. Dále byly v případě I. koridoru využity půjčky EIB (= Evropská investiční banka), EBRD (= Evropská banka pro obnovu a rozvoj), KfW (= Kreditanstalt fur Wiederaufbau), EXIM (= Japonská exportní a importní banka). Nicméně 85% prostředků mělo jít ze státního rozpočtu - viz zde Jestli drátizace Hustopečí může spočívat v uvedení do normového stavu a zapíchání sloupů, proč je na to v SFDI 1,5 Mld? Protože v případě Hustopečí se "šahá" i do žst. Šakvice, stejně jako v případě Židlochovic se "šahá" do Hrušovan u Brna, kde je de facto půlka stanice úplně nová (= zřizuje se plná peronizace místo stávající poloperonizace). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17245 Registrován: 5-2002
|
GL: Já si kamaráde zvyknul i na hluk Canadian Pacific Railway. Tak ještě jednou: není relevantní, na co sis zvyknul Ty (mně taky nevadilo spát v Rusku u nádraží, kde jezdila dvojčata Fantomasů nebo jim podobných)... |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4316 Registrován: 3-2007 |
David Jaša: 6K pax by tam mělo být dnes, jestli se v ročence dopravy sčítá nejdřív Praha-JMK a pak JMK-Praha, tak to na tato čísla vychází. (Poděkujme Jančurovi, že tam hrne kaštany z autobusů.) Je fakt škoda, že CEDOP nedostal i tu Prahu-Brno, celkem rád bych to viděl. V realistické variantě bych se hodně přimlouval aspoň pro stabilizaci výjezdu z Prahy a z Brna a započetí papírování a nedejbože i vrtání... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2195 Registrován: 8-2010 |
ad Pikehead: 6K pax by tam mělo být dnes... No, nevím... ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") ...v roce 2013 se zde odhadovalo, že ve vlacích je 1 450 pax a v autobusech 3 161 pax v obou směrech - viz slide č. 17 a už tehdy dominoval v busech Jančura, pokud si tedy zaspekuluji na nějaký ten růst mezi Brnem a Prahou za těch 5 let a násilný přesun cestujících ze žlutého busu do žlutého vlaku + efekt "oprava D1", tak bych to viděl na nějakých cca. 4 500-5 000 (ideálně) pax. Uvidíme, co nám nakonec spočítá SUDOP PRAHA ve své studii (a hlavně pak predikuje..![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") ). |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4317 Registrován: 3-2007 |
Mně to taky přijde hodně, ale když sečtete Brno Out a Brno IN, získáte 2,2M a vydělením 365 je to opravdu 6K denně. Já mám poslední stopu Jančury tady za 2015, tam to bylo "více než pětina" (=třeba 22%) z 5,5 milionu, což je na den nějakých 3300 pax obousměrně - to sedí na Vaše data. Za rok 2015 už to podle ročenky nělo na dráze být nad 3000 denně... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 520 Registrován: 1-2014 |
Tak už i v Africe??? https://zdopravy.cz/start-prvnich-rychlovlaku-v-africe-se-blizi-v yjedou-do-konce-roku-14442/ To je divné, že těm "ručníkářům nestačí nestačí max rychlost až 160km/h s cimbuřím 80km/h (Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 12-2017 |
Pokud bychom počítali s expresní (a dražší) vrstvou na úseku Praha-Brno přes den (5-22) 17 vlaků každým směrem (což je na tomto úseku počet dnešních Ex3 ČD), jedna souprava 200m s kapacitou 460 (Velaro D), průměrná obsazenost 40%, tak to dělá přes 6000 pro oba směry velmi jednoduše. Takt tam asi chceme 30 min, tam už bych se o dostatek pasažérů obával. No důležitější ten efekt bude asi pro kratší dojíždění (z vysočiny na obě strany). Ale těžko říct kolik zastávek na trasu patří. Nedávno jsem se projel hezky přes celé Německo (postupně Hamburg-Vídeň), kus z Düsseldorfu přímým vlakem až do Mnichova (tj. přes dva úseky na 300 km/h - trať Köln-Frankfurt a úsek po Ingolstadt na Nürnberg-München). Pohled do vyhledávače spojů na jízdní doby a cenovku za jízdenku dává nahlédnout do úskalí provozu VRT. A myslím že oba tyto úseky - tedy Frankfurt - Köln a Nürnberg - München - jsou se svou délkou (nikoliv velikostí měst která spojují a už vůbec ne významem zastávek typu letiště Frankfurt) srovnatelné s úsekem Praha Brno. Jízdní doba Nürnberg-München ICE je od 63 min, se zastávkou v Ingolstadt od 71 min. RE trasu ujede za 109 minut. Ale stojí 22€, zatímco ICE 57€ (samozřejmě na 4. října to za těch 24€ koupím taky, ale to není zrovna pohodlné...). Neimplikuji tím, že by u nás v budoucnu jízdenky stály stejně. Ale expres = dvojnásobná cena nebo vyšší není nereálná možnost (použití německých tarifních tříd by u nás udělalo řekněme 150 vs 380 Kč). No takže tady máme otázku, jestli se nám nevyplatí spíš provoz ala rakouská Westbahn. Maximálku 230-250 km/h pořídíte levněji jak na trati, tak na vozidlech (a že to zrychlení z 250 už chvíli trvá). Pro mě je důležitější, aby spojení bylo dostupné po celý den i přes noc a aby se dobudoucna takt posunul pod jednu hodinu, než že by cesta mohla trvat 55 minut místo 70. Obávám se, že dodatečné náklady na takové zrychlení (tj ze 150 minut na 70 vs 55) budou mluvit v neprospěch této varianty. Pokud přes ČR nebude výrazný podíl Vmax=300-350, tak je zase otázka, nakolik by bylo použitelné spojení Berlín-Vídeň. Místo rozdělení na vnitrostátní (RS1) a přeshraniční úseky (RS2, 4) by tedy bylo možná lepší vnímat to jako jeden úsek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8781 Registrován: 8-2012 |
Tak už i v Africe??? Dodávka "na klíč" od Francouzů může být klidně v Pobřeží Slonoviny, aniž by to mělo jakoukoli vypovídací hodnotu. Marokánci na to holt jen dali peníze (asi jich mají na železnici nazbyt, zatímco použitý hajzlpapír, pokud ten a splachovací záchod vůbec je, se hází do pytle u umyvadla).
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2764 Registrován: 4-2015
|
To je divné, že těm "ručníkářům nestačí nestačí max rychlost až 160km/h s cimbuřím 80km/h Nevím kdo jsou to ručníkáři, ale VRT se momentálně staví jak v Alžírsku, tak v Maroku. 160/80 km/h mají běžně na konvenční síti. Z toho všeho ale pro ČR nevyplývá vůbec NIC.
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 776 Registrován: 11-2004 
|
Ta VRT v Maroku je bílý slon. Maroko je sice na africké poměry bohatá země, ale to ještě neznamená, že tam má smysl stavět VRT na 320km/h. Ono je to spíš o tom, že Francie si ve své bývalé kolonii prosadila svoje zájmy (=zajistit zakázky pro firmy). Když by to tam nepostavili teď Francouzi, tak to do pár let udělá Čína. Co to udělá s marockým rozpočtem, zadlužením, a jestli takovou drahou hračku místní obyvatelé fakt potřebují, bohužel nikoho nezajímá. Občas tady někteří nadávají, když na jejich vysněnou stavbu vyjde negativní ekonomické hodnocení, ale zrovna to Maroko je krásný případ toho, jak to dopadá, když se na takové věci kašle. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4318 Registrován: 3-2007 |
HonzaBr: "Pokud přes ČR nebude výrazný podíl Vmax=300-350, tak je zase otázka, nakolik by bylo použitelné spojení Berlín-Vídeň." |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2765 Registrován: 4-2015
|
Comár: To tady neříkejte dvakrát, nebo se Vláďa42 vrátí zdopravy na káčko a trefí ho šlak! Samozřejmě, že už se píše o sociálně citlivém jízdném, jak jinak.
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 491 Registrován: 5-2013 |
Quenya: v celém tunelu az k ústeckému portálu bude provozovatelem dráhy DB Netz A projektovat i provozovat se bude podle německých předpisů, jak uvádí MD v tiskové zprávě. IMHO jde o nejlepší rozhodnutí MD týkající se VRT za poslední roky a nabízí se otázka, proč nepostupovat stejně i na zbylých rychlých tratích. Je zveřejněný návrh Nařízení EP a Rady o fondu CEF na roky 2021 - 2027, což je druhý nejvýznamnější zdroj peněz na železniční stavby. Z předem definovaných úseků, pro které lze prostředky fontu použít, mají vypadnout: - napojení letiště Praha, - Praha - Břeclav - Bratislava (=Lysá - Kolín, Pardubice, Choceň - Ústí, Česká Třebová, Brno), - Ostrava - Brno - Wien (=Přerov - Brno). Náhradou mají zařazeny úseky: - Praha - Dresden, - Hranice - Púchov, - Praha - Linz (=už jen Nemanice - Ševětín), - Wien - České Budějovice - Plzeň (!!). Tedy modernizace Protivína je větší evropská priorita, než Nymburk... Zbytek (například Mnichov - Praha) zůstává. |