mapa stránek | kontakt | tisk | K-report

VÝPRAVNÍ BUDOVA 16/H

aneb málo známá kapitola železniční historie
Novinky

20. 3. 2021, 19:53
Přidány aktuální snímky budov v Doudlebech nad Orlicí a Sobotce a historické snímky mnoha budov v dnešní ČR, Polsku, Rakousku a Ukrajině.

20. 3. 2021, 10:07
Aktualizován popis u stanic Bochov, Doudleby nad Orlicí, Kácov, Sobotka, Uhlířské Janovice a Villazzano. Dále doplněny zajímavosti mimo jiné o nerealizované budově v Chotěboři městě a upraveno několik údajů v tabulce.

14. 10. 2020, 10:25
Přidána historická pohlednice se snímkem budovy v ukrajinském Borščivu.

Novinky v diskusi

gotthans
21. 3. 2021, 6:21
RE David Hlubuček: Včera jsem Vám...

David Hlubuček
12. 2. 2021, 0:37
Dobrý den, jsem vlastníkem...

gotthans
24. 11. 2019, 20:9
RE M.Navrátil: Navazuji na...

Nové obrázky

Budova na snímku z meziválečné doby, kdy přilehlé území patřilo Rumunsku a stanice proto nesla název Vijnita Budova na dobovém záběru. Za povšimnutí stojí dobová technologie nakládky dlouhého dřeva na železniční vůz Budova na dobovém záběru, pořízeném zřejmě krátce po otevření tratě Budova na dobové pohlednici

Editorial

© Jan Götthans, 2010–2021
jan.gotthans@seznam.cz

Obecně

Diskuse > Diskuse o budovách > Obecně >

Autor Příspěvek
Jan Perner
78.102.*.*
23. 9. 2011, 14.34
ˇHned v prvním odstavci článku je věta:
"Tyto stránky pojednávají o výpravní budově 16/H, která se začala objevovat na místních tratích v bývalém Rakousko-Uhersku..."
Je si autor jist, že tyto budovy se vyskytují i Uhersku? Podle mě v mnoha ohledech byly Rakousko a Uhersko (od roku 1867) v podstatě samostatné státy. Z hlediska železnice si myslím zcela jednoznačně. Uhersko měla předpisy a normy nezávislé na Předlitavsku.
Roman Štědra
109.80.*.*
7. 8. 2011, 22.00
Dobrý večer.
Jsem rád, že se Vám příspěvek o kralovické budově líbil (a to je jen stručný). Bohužel mám pro Vás nedobré zprávy, které se týkají téhož typu levostranné staniční budovy v Čisté. Ačkoliv ještě v zimě 2010/11 byla obydlena v obou patrech, dnes je již opuštěna a to znamená začátek konce. Například již zmizely rošty u vstupních dveří do privátní části budovy, sloužící jako rohožky a současně větrání sklepů. Zde se zachovaly oboje dveře (a také členění přízemního patra odpovídá v podstatě původním výkresům). Pokud by si příchozí, který chce nahlédnout rozbitými tabulkami ve dveřích dovnitř budovy, nedal pozor, může, pokud je útlé postavy, spadnout až dolů do sklepa, a mohutnější člověk se může zase nehezky poranit. Pokud bude budova opuštěna navždy, je jen otázkou času, kdy z ní bude vybráno co ještě lze použít nebo se do ní nasadí nebezpeční obyvatelé a lidé se tak začnou bát používat vlaku a nakonec to s ní může dopadnout jako s budovou ve Ždánicích, která byla již zbořena bez náhrady.
K tomu ještě jedna zajímavost staniční budovy Jesenice. Zde je totiž dopravní kancelář uprostřed, tedy vlastně v "čekárně", zatímco skutečná čekárna je vlevo v místě "kanceláře". Prosklenné přehrazení této čekárny s lítacími dveřmi, které je typické pro skutečné kanceláře, napovídá, že tomu tak není odjakživa. Prostor za přepážkou v současné čekárně je nepřístupný. Dopravní kancelář je funkční, protože Jesenice je dirigovací stanicí pro tuto část dráhy Rakovník - Blatno u Jesenice - Protivec - Bečov nad Teplou. Jako jedna z mála má prosvícené označení stanice přímo na fasádě a to jak na čelní straně, tak i z boku (v modrém provedení s bílým textem). Samotná budova patří mezi levostranné.
Jan Götthans
správce
2. 7. 2011, 07.16
RE Roman Štědra: Děkuji za skvělý příspěvek. S dovolením ho ocituji u popisu budovy při nějaké následující aktualizaci. Tu chystám po návratu z Ukrajiny, kde bych rád získal nový materiál. Skvělý je též postřeh, že některé budovy jsou zrcadlově komponovány. Přiznám se, že jsem si toho nikdy nevšiml, a to jsem až na výjimky všechny navštívil. A přitom kamenné schodiště těsně za oknem bylo často identifikací budovy, když vnější vzhled nebyl až tak jistý :-) Včera jsem zběžně proběhl současné fotografie a zdá se mi, že zrcadlově obrácených budov bude tak desetina. Již dříve jsem uvažoval o tom, že zkusím stránky doplnit o přehled, v kolika zůstala dopravní kancelář vlevo při pohledu z kolejí. Při tom by mne to bylo bývalo asi napadlo, protože do vnitřku budovy se člověk celkem logicky příliš nedostane. Doufám, že se mi podaří do konce roku k tomuto tématu přichystat nějaké zprávy.
Roman Štědra
109.80.*.*
19. 6. 2011, 22.13
Dobrý den
Měl bych jen malé doplnění ohledně staniční budovy v Kralovicích u Rakovníka. Fasáda této budovy se po roce 1951 ještě dvakrát předělávala. Asi v roce 1973 poprvé, kdy všechna okna a dveře dostaly bílou lemovku a také kruhy ve štítech byly bílé. Tato podoba však vydržela jen do 80. let 20. století, kdy musela být opravována znovu do podoby, kterou máte na snímcích a zoufale by potřebovala už opět novou. Fasáda budovy se počíná vždy ničit od země, protože je tu vysoká hladina spodní vody a dráhy tuto situaci nedokázaly, či spíše nechtěly, radikálně ani uspokojivě řešit (bydleli sme ve 2. patře této budovy 23 let). V roce 1973 byl také zrušen vchod z přednádraží; místnost hned za ním byla používána jako prádelna, která byla toho roku rovněž rekonstruována. Z vnitřní chodby v té době již neexistovaly dveře do čekárny. V 80. letech 20. století byla původní čekárna zmenšena na levé straně při pohledku z kolejiště, čímž k dopravní kanceláři přibyla samostatná místnost pro výdej jízdenek. V téže době jsou oba byty v 1. patře prosloučeny do jednoho, stejně tak ve 2. patře je zrušen samostatný pokoj pro střídající vypravčí (pravá strana se dvěma okénky do kolejiště a velkým oknem na západní stranu budovy) a přisloučen k bytu, přičemž původní vchod z chodby je zazděn a nový je nyní z kuchyně.
A ještě jednu poznámku k těmto budovám bych měl. Levostrannost a pravostrannost těchto budov. Jestliže se postavíte na přednádraží budovy v Kralovicích, máte vchod do privátní části budovy po levé ruce a rovněž schodiště stoupající nahoru se točí doleva. U staniční budovy Bor je však tomu opačně. Přesto však se mi zdá, že levostranné budovy převládají. Dalo by se, prosím, zjistit, proč je tomu tak? Jinak je velmi dobře, že tyto stránky, věnující se těmto budovám existují.
Jan Götthans
správce
28. 10. 2010, 17.21
RE Jiří Albrecht: Děkuji za Váš zájem, pane Albrechte. Bohužel jsem časově velmi vytížen, takže s dalšími tématy zatím neuvažuji. Pokud byste však měl čas a chuť na zpracování popisu budovy v Dačicích, velmi rádi ho na našich stránkách uvedeme.
Jiří Albrecht
88.100.*.*
3. 10. 2010, 09.53
Měl bych malou otázku na tvůrce těchto stránek. Vím, že dát postupně dohromady co nejvíce informací a dokumentace ke zmiňovaným výpravním budovám je obtížným během na velmi dlouhé trase. Přesto by mě zajímalo, jestli alespoň částečně nezmapujete výskyt levných dřevostaveb zastávek a malých nákladišť, které rovněž z úsporných důvodů byly budovány na lokálkách ve stejném období, jako budovy 16/H. Na moravském úseku tratě Telč - Dačice - Slavonice stály v Radkově, Velkém Pěčíně, Peči, a v Dolním Bolíkově. Všechny však byly v minulém století zbourány a nahrazeny zděnými či nevzhlednými plechovými čekárnami. Na rakouském úseku dnes zrušené trati se některé dochovaly dodnes. Stejná byla i na zastávce Ivančice - město, viděl jsem je na trati ze Žďáru do Nového Města na Moravě, ale i jinde. Přeji mnoho úspěchů ve Vaší zaslužné práci. Pokud byste měli zájem o vypracování popisu budovy 16/H v Dačicích, byl bych schopen jej časem vypracovat.
Jan Götthans
správce
23. 9. 2010, 21.21
RE Jiří Albrecht: Děkuji za příspěvek. Zkratka "KT" však neznamená traťový úsek, ten je pochopitelně Telč - Slavonice, nýbrž stavebníka = vlastníka při vybudování dráhy a tudíž i budovy. Tím byla v tomto případě "Místí dráha Kostelec - Telč". V případě této lokálky totiž nedošlo při jejím prodloužení k přejmenování společnosti tak, jak tomu bylo např. z Benešova přes Vlašim do Kralovic, či z Brodu přes Žďár do Tišnova.
Jiří Albrecht
88.100.*.*
19. 9. 2010, 19.09
Velmi zajímavé stránky a ještě zajímavější námět. Měl bych jen jednu malou připomínku k údaji v tabulce. Zmiňované budovy v Dačicích a ve Slavonicích neleží na trati Kostelec - Telč (vypravní budovy alpského typu z roku 1898), ale v úseku trati Telč - Slavonice. Ten byl uveden do provozu roku 1902.
Jan Götthans
správce
23. 8. 2010, 19.04
RE Jiří Pekárek: Děkuji za upozornění. Máte samozřejmě pravdu. Jedná se o tiskovou chybu, kterou při nejbližší příležitosti opravíme.
Jiří Pekárek
85.13.*.*
8. 8. 2010, 16.08
Dobrý den,
chtěl bych upozornit na chybu v tabulce, a sice, že Bělá nad Radbuzou je stanice. V ní se lomí trať D3 Domažlice - Bělá (dirig. dispečer v Poběžovicích) a Bělá - Tachov (dirig. dispečer v Boru). Dopravnou D3 bělá nikdy nebyla!!

1  2