| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 23. 11. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 23. 11. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25958 Registrován: 5-2002 
|
Kuřil p - děkuji, je to velmi zajímavý dokument.  drake:"McBain: Elektrické lokomotivy odstavené a fotografované Kořenově po květnu 1945 (E94, E44) se tam nedostaly běžným provozem, ale jedná se o nedokončený přesun lokomotiv do západních zón po trase Kořenov, BNB do Prahy a po BWB do Fürthu. Třeba zde http://www.zackenbahn.de/e94.html" Tak tohle samozřejmě znám, jsem myslel, že někde existuje nějaká fotografie lokomtoivy E 18 na našem území. Akorát je pro mě novinka to určení ve Fürthu (= jako toho u Norimberka..??). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 7-2017 |
Pardon, má být Furth, nikoli Fürth. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2394 Registrován: 9-2009 |
McBain: Ještě jsem zapomněl, že v odpovědi na tento dokument je uvedeno, že ministerstvo nemá detailní údaje o těchto lokomotivách, neboť přesuny na našem území probíhaly v režii zaměstnanců říšské dráhy, kteří předávaly zprávy POUZE zástupcům býv. říšského protektora. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25960 Registrován: 5-2002
|
drake: "K přesunu lokomotiv DRB na západ je článek v posledním speciálu časopisu Bahn Extra (věnovaný období 1938 až 1945, vydává Gera Mond). Jde o přesun zejména řady E 18 z oblasti Jelení Hory do Norimerka přes Meziměstí, Prahu a Plzeň." Tak teď se mi to dostalo do ruky. Velmi zajímavé, a mimochodem transport nejel přes Meziměstí, ale přes Kladsko a Mezilesí. Pak dál Ústí nad Orlicí, Praha, Plzeň a Furth. A na Kladně se mi zdá taky nebyli. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 8-2017 |
Pánové (případně dámy), potřeboval bych drobnou pomoc. Do jedné technické zprávy chci jen jako zajímavost uvést okolnosti "kultovních" nehod na trati 250 (Řikonín 1970 a výbuch kotle mazutky u Vlkova 1966). Z pradávna mám v xeroxové kopii část článku vycházející z poučného listu po nehodě v Řikoníně a v mizerném skenu článek o výbuších kotlů mazutek. Jenže ani u jednoho nevím přesně zdroj, odkud to je. U prvního tuším, že by to mohl být časopis Dráha někdy z poloviny devadesátých let, ale nevím ani autora (chybí jeden list), ani číslo, ani rok. Druhý je článek od pp. Bauera a Kulhánka, časopis Železnice, tam nevím jen číslo a rok. Do té zprávy musím zapracovat korektní citace zdrojů. Pomůžete prosím? |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25961 Registrován: 5-2002
|
registrovaný_jk: "U prvního tuším, že by to mohl být časopis Dráha někdy z poloviny devadesátých let, ale nevím ani autora (chybí jeden list), ani číslo, ani rok. Druhý je článek od pp. Bauera a Kulhánka, časopis Železnice, tam nevím jen číslo a rok. Do té zprávy musím zapracovat korektní citace zdrojů. Pomůžete prosím?" Pane kolego, obávám se, že vám nezbyde nic jiného, než vyrazit do nějaké knihovny, a příslušné časopisy si prolistovat osobně. Poochybuji, že u 20 a více let starých článků toto někdo udělá za vás. A ano, myslím, že jste na správné stopě, tyto články v Dráze a Železnici si pamatuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2284 Registrován: 6-2016 |
"A ano, myslím, že jste na správné stopě, tyto články v Dráze a Železnici si pamatuji." Nebyly vlevo dole ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") ? Omlouvám se Ti (není to nic proti Tobě, ani historickému vláknu), ale nemohl jsem odolat... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 8-2017 |
Přiznám se, že jsem z lenosti zkusil, jestli to někdo z fachmanů nemá v příruční knihovničce vedle kompu...Jak jsem psal, je to jen zajímavost, bez které se zpráva obejde. Do knihovny jen kvůli tomu nepoletím. No nic, první věc je už beze zbytku vyřešena, na mazutkách kutám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2663 Registrován: 7-2005 |
Říkonín byl v poučném listě č.22 nebo 23. V úterý jsem to měl náhodou v ruce. Samozřejmě v knihovně ČD v Kralupech. Ty mazutky byly v jednom prvních čísel Železnice (rok 1992-93) formou "před revolucí jsme o tom nemohli psát, tak tady to máte...". V šanonu o mazutkách mám kopii, takže strana 3 až 5 ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") , jen jsem si nenapsal číslo časopisu a balík je hodně hluboko. Ale nehody mazutek z 5.2.1964, 11.11.1965 a 12.5.1966 rozebíral i poučný list "Bezpečnost na kolejích" č.13 vydaný v roce 1966 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 8-2017 |
Díky, už to neřešte. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2523 Registrován: 5-2008 
|
Zdepa: je to v čísle 21 březen 1971, článek je v "Dráze " 12/2000, mazutky jsou v " Železnici " 1/ 1992
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 11-2018 |
SPĚŠNINY Dobrý den, je tu prosím mezi Vámi někdo, kdo by mi dokázal poradit? Získala jsem starodávné křeslo a zespodu je útržek nálepky (viz příloha) - označení spěšniny. Moc ráda bych zjistila více informací o historii křesla, k čemuž by mi mohl tento štítek dopomoci. Bohužel, jsem laik a sama nejsem schopná vyčíst z něj téměř nic (nevím, zda to vůbec někdo dokáže), ale věřím, že odborník by mohl rozluštit alespoň tištěná písmena označující odesílací stanici. Pokud by se to podařilo, existují někde uchované záznamy o historických spěšninách? Lze na základě takovéto nálepky alespoň teoreticky zjistit jméno odesílatele a příjemce spěšniny? Je mozné říci, ze které doby tato nálepka asi je (rok 46?)? Pokud nebudete mít čas/chuť odpovídat na můj dotaz, mohli byste mě odkázat někam či na někoho, kdo by mi byl ochotný poradit? Mnohokrát děkuji. Adéla |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 935 Registrován: 10-2009 
|
Adela Ve: že by odesláno z Bystřice pod Hostýnem do Praha Masarykovo? Rok 46 určitě ne, to je jen část čísla tiskopisu a tiskárny, která to tiskla. V levém horním rohu je zbytek nápisu "ČSD". Není to zrovna můj předmět zájmu, tak mě doufám někdo upřesní.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5084 Registrován: 11-2007 |
Adela: Bohužel, z toho dokladu se krom odesílací a přijímaci stanice (ČSD) a čísla nedá více jistit, prostě proto, že více se na něj nepsalo. Údaje o odesílateli, adresátovi a datová razítka zúčastněných stanic byla na tzv. spěšninovém listě, který měl v držení vlakvedoucí a příslušní manipulanti (stejnopis dostal odesilatel i příjemce). Na tom listě se provedlo i vyúčtování, takže jako účetní doklad byl předepsanou dobu uschován a po uplynutí skartační doby šel do stoupy. V žádném archivu na 99,99% nebude, tak jako miliardy podobných písemností. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 813 Registrován: 7-2017 |
Adela Ve: Jestli je to křeslo z ohýbaného dřeva, tak bych si troufnul zaspekulovat, že podací stanice Bystřice pod Hostýnem znamená, že to křeslo podával k přepravě přímo jeho výrobce TON sídlící tamtéž. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5330 Registrován: 5-2007 
|
Dovolím si sem dát jednu historickou ceduli.Díky tomu,že byla dlouho v zemi,tak je trochu poškozená.: (Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.) ![[kecal]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kecal.gif "[kecal]") Jsem bílý,nevěřící,heterosexuální muž a ještě k tomu navíc xenofob a nacionalista.Kde se mám jít udat?
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 294 Registrován: 7-2005 |
ad Adela a Prdik83: Číslo tiskopisu bylo s největší pravděpodobností Kom 346 (uvádí tak předpis K 26-č z roku 1949), ale to číslo co je z tiskopisu dole patrné, je rok tisku (a dost možná i měsíc). Tiskárny velmi často na tiskopisy tyto časové údaje o tisku uváděly. Tzn. tiskopis byl téměř s jistotou vytištěn v září 1946. Rok použití na konkrétní spěšninu mohl být samozřejmě pozdější, těžko říct kolik let se v Bystřici pod Hostýnem "várka" tiskopisů z roku 1946 používala. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 821 Registrován: 7-2017 |
Víte prosím někdo, kdy přesně byla zavedena vzdálenostní upozorňovadla před hlavními návěstidly? V předpisu D1 z r. 1987 jsou, v předcházejícím předpisu z r. 1962 ještě nejsou, jenže ten předpis z r. 1962 byl za těch 25 let opraven a doplněn tolikrát, že mi mohlo něco uniknout. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25967 Registrován: 5-2002
|
dědek_hank: "Víte prosím někdo, kdy přesně byla zavedena vzdálenostní upozorňovadla před hlavními návěstidly? " Já bych si tipnul, že to bylo právě až v tom roce 1987, nebo někdy těsně před tím, a že to bylo zavedeno jako náhrada opakovacích předvěstí, které ještě v druhé polovině 80. let nově vznikaly. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 823 Registrován: 7-2017 |
McBain: Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1146 Registrován: 9-2005 |
Tak to bylo dříve,protože jsem ve školním roce 1976-77 dojížděl z internátu ze Zábřeha do školy v Šumperku,když se objevily u vjezdu do Zábřeha a Postřelmova.Protože to bylo instalováno hlavně kvůli špatné viditelnosti polohy návěstidel v mlze říkali jsme jim mlhovky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1031 Registrován: 1-2013 |
dědek_hank: Potvrzuji slova kolegy Milanklewar, mlhovky byly možná už před rokem 1976 na levobřežní trati na ústecku a děčínsku. Černá deska byla čtvercová, pokud byly dva bílé trojúhelníky, tak byly umístěny vedle sebe; pokud byly tři, tak byly dva vedle sebe a třetí nad nimi. V tehdy platné D1 nebyly. Na základě čeho byly netuším. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17845 Registrován: 5-2002 
|
Jojo, první byly čtvercové. Myslím, že byly i v zářezu před Libní, nějaké jsem viděl i okolo Řečan (tam bývají echtovní polabské mlhy)... |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 826 Registrován: 7-2017 |
Tak nakonec se objevila fundovaná odpověď k těm tzv. mlhovkám na modelářském fóru. Kolega vystupující pod nickem zdenek napsal toto: "Zaváděcí list č. 12/84-SZ na upozorňovadla byl vydán 1.11.1984. To znamená, že ještě před tímto datumem už někde byly namontovány a zkoušely se. Takže reálně bych první osazování v síti ČSD viděl někdy po roce 1980. V zaváděcím listu jsou upozorňovadla podivuhodně nazvána "Souprava orientačních upozorňovadel", slangově se pak říkalo mlhovky, právě kvůli prvotnímu užívání v oblastech s častým výskytem mlhy. Později se začaly dávat před všechna vjezdová návěstidla a to v podstatě povinně, což souviselo s nepoužíváním náhradního červeného světla na vjezdových návěstidlech u nových RZZ. Tato praxe zůstala dodnes a to i na elektronických stavědlech. U autobloků záleží na viditelnosti oddílových návěstidel, ale i u nich byla tendence zpočátku dávat upozorňovadla téměř všude, což v některých oblastech republiky přetrvává dodnes. Ale jsou samozřejmě i místa, kde jsou návěstidla autobloků vidět dobře a údržba nechce udržovat zbytečnou věc v kolejišti, takže když to jde, tak se upozorňovadla u oddílových návěstidel nedávají. Záleží to hodně na lidech v komisi pro situování návěstidel a u oddílových návěstidel autobloku není jednoznačná odpověď kdy ano a kdy ne. Jinak se návěst "vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu" používá téměř výhradně se světelnými návěstidly AŽD 70. S návěstidly vzor SSSR nebo AŽD 65 jsem to viděl asi ve dvou případech a to ještě až po roce 2000. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25974 Registrován: 5-2002
|
Tím pádem je možné, že ukončení instalací opakovacích předvěstí byl až důsledek zavedení těchto upozorňovadel, a ne příčina ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") . Ale určitě si pamatuju, že se to tehdy někde psalo, že skrze upozorňovadla končí OPř. A časově tedy rozmach upozorňovadel padá do 2. poloviny 80. let. |
|
Rob
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1563 Registrován: 1-2005 
|
McBain: a dnes jak lze pozorovat je peněz dost, tak se používá zase oboje. Jak OPř, tak upozorňovadla. Mám pocit, že tehdy také byl článek, že OPř se ruší z hlediska úspor. Při dnešních velkorysých přestavbách se lesy návěstidel naopak zdárně rozrůstají. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 828 Registrován: 7-2017 |
Je tu další všetečná otázka z modelářského fóra: Kdy bylo zavedeno používání žlutočerných pruhů na rampách, stožárech a dalších objektech zasahujících do průjezdného profilu? |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25978 Registrován: 5-2002
|
Rob: "McBain: a dnes jak lze pozorovat je peněz dost, tak se používá zase oboje. Jak OPř, tak upozorňovadla. Mám pocit, že tehdy také byl článek, že OPř se ruší z hlediska úspor." Jsem se asi špatně vyjádřil. Tehdy to nebylo myšleno tak, že se OPř budou rušit, ale že se nebudou nově instalovat. A vím, že na trati Tábor - Benešov při elektrizaci (cca 1987) ještě nějaké nainstalovány byly. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 830 Registrován: 7-2017 |
"...že se nebudou nově instalovat..." Kdykoliv se "u dráhy" objeví takové sdělení, člověk si může být jistý, že se ta věc u kolejí znovu začne objevovat, i když ji předtím už 50 let rušili. Viz "modrá véčka" - vyčkávací návěstidla, která tu byla "na dožití" po Němcích, a jejich nové instalace třeba v Bečvárech, Ledečku nebo Ratboři. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7373 Registrován: 9-2003 
|
Nová OPř např. po modernizaci žst.Častolovice a jinde..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Rob
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1566 Registrován: 1-2005
|
McBain: ano máte pravdu. Např. v Ješeticích 1987 přímo ve stanici byly instalovány OPř, patrně a zajisté z důvodu velkého oblouku. Ale např. v Tomicích před vjezdem od Benešova už byly pouze upozorňovadla. A pravdu má kolega "dědek_hank" že řada návěstidel, která měla v předpisech tu poznámku "nově se nezřizují", tak jsou zde opět zřizována, jako např. žlutá tabulka s křížem místo předvěsti apod. Třeba jenom i dočasně, ale funguje to. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 9-2016 |
Pánové, když už tady byla řeč o Ledečku, může mi někdo vysvětlit rozdíl mezi cestovým a vyčkávacím návěstidlem? Podle mých informací právě v tom Ledečku bylo na konci roku 1948 "odstraněno krycí (vzdálenostní) návěstidlo ve směru od Čerčan", nyní tam má být "vyčkávací neproměnné návěstidlo, původně cestové návěstidlo mechanické, které plnilo funkci i odjezdového návěstidla". A je-li neproměnné, jak se strojvedoucí má u něho přesně chovat? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17936 Registrován: 5-2002
|
Makus: vyčkávací návěstidlo bylo dřív typické pro posun (např. v Plzni hl.n. donedávna v hojném počtu). A je-li neproměnné, jak se strojvedoucí má u něho přesně chovat? Má před ním zastavit posunový díl, dokud mu někdo nedá souhlas k další jízdě. Prostě taková rozprostřená ranžírka, která má modrou na tom Véčku a bílou v ústech nebo na praporku nějakého toho výhybkáře či jiného "pozemního" človíka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1255 Registrován: 5-2002 
|
Není ten text nějaký zmatečný? - cestové návěstidlo: hlavní návěstidlo, řídící jízdu vlaků ze staniční koleje na jinou staniční kolej - vyčkávací návěstidlo: návěstidlo pro posun, nařizující posunujícímu dílu zastavit a vyčkat svolení k dalšímu posunu (je-li neproměnné, pak ústně) - krycí návěstidlo: hlavní návěstidlo, kryjící cosi (obvykle nákladiště) na širé trati; základní poloha "volno", za běžné provozní situace nemůže vlak tohle návěstidlo natrefit v poloze "Stůj" - vzdálenostní návěstidlo: historický předchůdce vjezdového návěstidla, základní poloha "volno", potřeboval-li staniční personál blížícímu se vlaku sdělit, že nemá vjíždět do stanice, přestavil jej na "Stůj" (což se projevovalo vytrvalým zvoněním v dopravní kanceláři - aby na to adjunkt nezapomněl a nebylo mu divné, proč ještě nic nepřijelo). Nemělo předvěst, počítalo se s tím, že to vlak od spatření návěsti nestihne ubrzdit, další jízda byla dovolována ústním rozkazem, předaným poslem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 782 Registrován: 9-2016 |
Pánové Hajnej a Sants dík za odpověď. Právě že se mi poněkud zmatečný zdá. Ona část "krycí (vzdálenostní) návěstidlo ve směru od Čerčan" znamená, že se jednalo o jakési vjezdové návěstidlo před čerčanským zhlavím. Druhá část "vyčkávací neproměnné návěstidlo, původně cestové návěstidlo mechanické, které plnilo funkci i odjezdového návěstidla" tím pádem hovoří o jiném místě, neboť současná poloha vyčkávacího návěstidla je až za ratajským zhlavím. Ve svých poznámkách to nemám jako jedno a totéž, ale nějak se mi jejich polohy v hlavě spojily. Ale pak jaký je rozdíl mezi vyčkávacím návěstidlem a označníkem? A jak chápat větu: "Nemělo předvěst, počítalo se s tím, že to vlak od spatření návěsti nestihne ubrzdit, další jízda byla dovolována ústním rozkazem, předaným poslem" vlak tedy většinou zastavil za tímto návěstidlem (kdyby stihl zastavit, tak stačí změna návěsti a nemusí jít posel). Jaký to ale mělo význam? Kdyby tam probíhal posun, tak se srazí. Takže neměla to být tedy něco jako předzvěst (neexistujícího) odjezdového návěstidla používaná pro vlaky, co neměly ve stanici pravidelný pobyt? Vycházím z toho, že pokud byla dřív na vjezdovém návěstidle "výstraha" musel strojvedoucí zastavit (pokud neměl dáván výpravčím odjezd) ve stanici i při odjezdovém návěstidle na "volno". |
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 10-2002 
|
Makus: To by bylo na delší rozbor. Ale filozofie řízení jízd vlaků bývala v dobách historických podstatně odlišná oproti dnešku. Úplně v dávné historii (tj. 19.století) jezdily vlaky v podstatě podle pevného jízdního řádu a tak v době očekávání příjezdu vlaku žádný posun probíhat nesměl. Vzdálenostní návěstidlo vlastně mělo původně pokrýt jen mimořádnosti. Protože nemělo předvěst, tak se počítalo, že vlak nestihne zastavit před ním, a bylo často ve větší vzdálenosti od první výměny než později vjezdové (dokonce někde po osazení vjezdových návěstidel vzdálenostní návěstidlo zůstalo ve funkci předvěsti). Ohledně zastavování vlaku ve stanici platilo obecně to, že vlak buď ve stanici pobyt má plánován, nebo nemá. Pokud měl ve stanici zastavit vlak pravidelně projíždějící, musel se zastavit u vjezdu. Ale to co jsem napsal je nutné brát jako velké zjednodušení (a nemusí to platit úplně obecně)
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 783 Registrován: 9-2016 |
Jan_Perner: OK, to mi dává logiku. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25989 Registrován: 5-2002
|
Jan_perner: "Úplně v dávné historii (tj. 19.století) jezdily vlaky v podstatě podle pevného jízdního řádu a tak v době očekávání příjezdu vlaku žádný posun probíhat nesměl. Vzdálenostní návěstidlo vlastně mělo původně pokrýt jen mimořádnosti. Protože nemělo předvěst, tak se počítalo, že vlak nestihne zastavit před ním, a bylo často ve větší vzdálenosti od první výměny než později vjezdové (dokonce někde po osazení vjezdových návěstidel vzdálenostní návěstidlo zůstalo ve funkci předvěsti). " K tomuto dopručuji poměrně výživnou diskuzi z května 2016. Ono toto striktní dodržování jízdního řádu platilo i v prvních letech 20. století. Z diskuze je mj. patrné, že mnozí diskutující o něčem takovém četli/slyšeli poprvé (což jim vůbec nebránilo vyslovovat poměrně kategorické soudy ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") ). |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25990 Registrován: 5-2002
|
Jan_perner: "Ohledně zastavování vlaku ve stanici platilo obecně to, že vlak buď ve stanici pobyt má plánován, nebo nemá. Pokud měl ve stanici zastavit vlak pravidelně projíždějící, musel se zastavit u vjezdu." Což ve stanicích, kde není vazba mezi vjezdovým a odjezdovým návěstidlem (hlavně u mechanických návěstidel) platí dodnes. Viz třeba Heřmaničky od jihu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17945 Registrován: 5-2002
|
Makus: nyní tam má být "vyčkávací neproměnné návěstidlo" Kdysi jsem v nějaké modelářské literatuře a pak poměrně nedávno v (tuším) Dráze četl o zjednodušeném vjezdovém návěstidle v podobě červené obdélníkové desky (v noci s červenou svítilnou uprostřed). Souhlas k jízdě dával odněkud nějaký pracovník či co - detaily jsem už zapomněl, ale poněkud mi to funkčně připomínalo lichoběžníkovou tabulku, akorát to nebylo na D-trojce... |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 843 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: " Kdysi jsem v nějaké modelářské literatuře a pak poměrně nedávno v (tuším) Dráze četl o zjednodušeném vjezdovém návěstidle v podobě červené obdélníkové desky (v noci s červenou svítilnou uprostřed). Souhlas k jízdě dával odněkud nějaký pracovník či co - detaily jsem už zapomněl, ale poněkud mi to funkčně připomínalo lichoběžníkovou tabulku, akorát to nebylo na D-trojce..." Pro podrobné vysvětlení nakoukni na modelářské fórum sem: http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=42&t=9864&start=60#p199 861 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1047 Registrován: 1-2013 |
Přibližně do roku 1960 (+-) byla červená deska používána jako vjezdové návěstidlo do žst. Obrataň pro úzkokolejku. Za tmy svítilo červené světlo dírou uprostřed desky, vjezd se dovoloval přerušovaným bílým světlem PN, svítilna pro PN pod červenou deskou - přesně tak jak je to v odkazu. Žlutý terč Výstraha se vůbec neosvětloval. Zda byla před žlutým terčem upozorňovadla se už nepamatuji, v té době jsem byl začínající školák. Kresba p. Zusky v odkazu je na 100 % věrné vyobrazení. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 845 Registrován: 7-2017 |
Jaroslav_T 1047: Bez upozorňovadel. Ještě na přelomu 70. a 80. let bylo totéž na vjezdu do žst Oslavany. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, kdy to bylo nahrazeno obvyklým vjezdovým návěstidlem. Ve 2. polovině 80. let už tam bylo AŽD 70. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1147 Registrován: 9-2005 |
Na Radnické lokálce se červený terč používal ještě začátkem roku 1972.Možná i déle.Jako předzvěst se používala žlutá deska,která se neosvětlovala.Nevím do kdy to tak fungovalo,já potom přestal do Radnic jezdit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5920 Registrován: 7-2007 |
McBain:Pokud měl ve stanici zastavit vlak pravidelně projíždějící, musel se zastavit u vjezdu. Ne vždy. Např v Sudoměřicích u T. při vjezdu od Chotovin vlak se stanovenou rychlostí menší jak 55km/h nemusel být zastaven u vjezdu přestože byl projíždějící. Bylo to v ustanovení místního významu v Dodatku (dnes TTP). |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13128 Registrován: 3-2007 |
No to bylo moooc chytrý ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Koukám si plácačky dokázaly prosadit vždycky skoro cokoliv. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8456 Registrován: 5-2002 |
Ne vždy. Např v Sudoměřicích u T. při vjezdu od Chotovin vlak se stanovenou rychlostí menší jak 55km/h nemusel být zastaven u vjezdu přestože byl projíždějící. Potvrzuji. U nás to byla žst. Hájek, která odjezdová návěstidla neměla vůbec a platilo to pro vlaky se stanovenou rychlostí 65 km/h a méně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1051 Registrován: 1-2013 |
Ještě k vojenským zab. zař. http://www.chzk.cz/index.php/muzeum/610-vojenska-zz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1379 Registrován: 10-2007 |
věděl by někdo o nějakých volně dostupných a hezkých dobových fotografiích vozů KPEV? Spíše než detailní fotografie jednotlivých vozidel by mi šlo o vozidla odstavená ve stanicích... pro ilustraci jak vypadalo řazení vlaků. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2533 Registrován: 5-2008
|
Jaroslav_T: Poslední NZZ je Novosedlích Dopravní kancelář a st. I
Don Parmezano
|
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5859 Registrován: 6-2002 
|
Colonel32: věděl by někdo o nějakých volně dostupných a hezkých dobových fotografiích vozů KPEV? Jako první mě napadlo tohle Berlin - Symphonie einer Großstadt (1927). Sice to je rok 1927, takže už chvíli po, ale pár souprav z původních vozů KPEV tam vidět je. A je tam i dost jiných železničních záběrů. Sice to není asi úplně co hledáš, ale určitě to potěší oči nemálo účastníků tohoto vlákna A i z těch míhajících se pruhů na úplném začátku, co vypadají jak závada na televizoru, se vyklube něco železničního (Myslím, že jsou to ale viděl i v lepší kvalitě obrazu)
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17968 Registrován: 5-2002
|
ML: Koukám si plácačky dokázaly prosadit vždycky skoro cokoliv Myslíš, že to byly opravdu plácačky, v jejichž zájmu to bylo...? Nebylo to třeba kvůli obtížnému rozjezdu do kopce...? Ten Hájek na vrcholu kopce by tomu taky odpovídal... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13150 Registrován: 3-2007 |
Nojo, dyť nejlepší je všechno zaplácat výjimkama..dobré úmysly vedou často do pekla. Jestli to byli výpravčí, nebo nějaký jejich nadřízený na provozním oddíle, to nic nemění na tom, že to je nesystémová prasečina. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1061 Registrován: 1-2013 |
Parmezano: dík za info (o tom jsem vůbec nevěděl) a za fotky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 8-2017 |
Neví někdo, kdy došlo ke zdvoukolejnění úseku Barca - Haniska pri Košiciach? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8475 Registrován: 5-2002 |
28.5.1967 nezávisle. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 8-2017 |
Díky. A závisle až o dalších pár let později? Hádám, že asi ano, protože ty sloupy u druhé koleje jsou ty "nerez", co se dělaly až od samého přelomu 60. a 70. let. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1992 Registrován: 12-2007 |
Zaujímavé, v knihe Dejiny železníc na území Slovenska sa píše elektrifikácia KE - Haniska v r. 1965 (čím netvrdím, že to musí byť pravda)... Ale ešte v CP 82/83 sa o elektrickej prevádzke nič nepíše, 83/84 neviem a 84/85 už úsek KE - Ha pod šťavou uvedený je... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 69 Registrován: 8-2017 |
Tratovak: Podle vzhledu TV bych řekl, že ten úsek skutečně zadrátovali v roce 1965. Ale jen jednu kolej. U druhé jsou, jak jsem napsal výše, sloupy, které už mají nějakou ochranu proti korozi, a místo zreznutí "jen" zšednou, resp. zčernají. A ty se vyráběly až od přelomu 60. a 70. let, takže ta druhá kolej musela být postavená a zadrátovaná později. Ale pokud druhou kolej zprovoznili v roce 67 a zadrátovali až někdy kolem roku 70, tak to teda musela být zajímavá jízda, jelikož do začátku 70. let bylo na dvoukolejkách jen jednosměrné TZZ. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1993 Registrován: 12-2007 |
Tak sa mi začína matne vybavovať nehoda, ktorú v tomto úseku popisuje Jozef Gulík vo svojej knihe, kde zadrátovanie jednej koľaje bolo príčinou toho, že po nej jazdili vlaky v elektrickej trakcii v oboch smeroch, čo napokon vyústilo v to, že boli pustené vlaky proti sebe... Asi si to večer znovu prečítam a potom (ak ma niekto nepredbehne) podám správu ako to tam teda vtedy fungovalo... |