Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 15. 12. 2018 předcházející | další

Archiv diskuse Historie železnic do 15. 12. 2018

dolů
   autor příspěvek
Úterý, 27. listopadu 2018 - 23:00:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3254
Registrován: 5-2002
Ale spojce na Hrabovku tam není nic

V různých "populárních" popisech se začíná z Nádraží Františka Josefa přes Vyšehrad na Smíchov. Jako by hrabovská spojka neexistovala. V dokumentech, které sem dal pan Kuřil, je také uváděno Smíchov - Wilson. Kilometráž uvedená jako pokračování KFJB svádí k doměnce, že Hrabovka nebyla součástí koncese na "pražskou spojovací dráhu" dle výše umístěného výstřižku. Btw, údaj o délce bude asi zaokrouhlený, ale po přepočtu jde asi o 6 068 m. Jaká je stavební délka od zhlaví Smíchova k vjezdu do tunelu?
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Úterý, 27. listopadu 2018 - 23:39:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2404
Registrován: 9-2009
K.F.J.B.:
Středa, 28. listopadu 2018 - 00:22:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 238
Registrován: 7-2017
Makus: Z vašeho obrázku mi není zřejmé ze kdy toto je.

1854. Vámi uváděný sklon 1:200 byl uveden v pravidlech pro státní dráhy zpočátku 40. let 19. století. Ghega si to taky na Semmeringu musel vybojovat. Ale pak stát na stavbu drah rezignoval a státní pravdila šla k ledu. Třeba BEB by při přestavbě koňky nemohla z Dejvic vystoupat se sklonem 1:200, o drahách stavěných před krizí v roce 1873 ani nemluvě. Pravidla, která jste opsal se mohou týkat jen konkrétního období a konkrétních drah.
Středa, 28. listopadu 2018 - 00:52:48  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 495
Registrován: 7-2017
Zmizelá Praha, 1.díl: (fota č. 90...)
Průjezdnost Nádraží Františka Josefa severním směrem byla zajištěna jednak díky Pražské spojovací dráze z roku 1872, která je napojila na trať STEG směrem na Libeň okolo svahu Vítkova přes Hrabovku (hrabovská spojka), a také prostřednictvím tratě bývalé TKPE po jižním svahu Vítkova směrem na Vysočany (vítkovská trať).
A jestli pak víte toto: (fota 100...)
Z jižního portálu vinohradského tunelu vyjížděly vlaky z Nádraží FJ a zamířily buď do Vršovic nebo po Pražské spojovací dráze přes Vltavu na Smíchov. Právě v souvislosti se zahájením osobní dopravy na Psd zde byla zřízena v roce 1888 ostrovní zastávka Královské Vinohrady. Nová zděná nádražní budova byla vystavěna v letech 1911-14. Svému původnímu účelu sloužila jen do roku 1944, kdy zde byl provoz ukončen. Budova stojí dodnes.


(Příspěvek byl editován uživatelem mot.)
Středa, 28. listopadu 2018 - 01:18:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2405
Registrován: 9-2009
Pražská spojovací dráha:



(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)
McBain
Středa, 28. listopadu 2018 - 07:19:26  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26014
Registrován: 5-2002
Makus:
"Tak zdá se, že vím stejně jako předtím, tedy skoro nic. Tunel pochází až z roku 1926"

Jaký tunel pochází z roku 1926?
McBain
Středa, 28. listopadu 2018 - 07:20:30  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26015
Registrován: 5-2002
Makus:
"V okolí České Třebové je km 247. To rozhodně není od Olomouce."

Jistěže ne. To je od Vídně.

[crazy]
McBain
Středa, 28. listopadu 2018 - 07:26:54  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26016
Registrován: 5-2002
Johny11:
"Ale spojce na Hrabovku tam není nic

V různých "populárních" popisech se začíná z Nádraží Františka Josefa přes Vyšehrad na Smíchov. Jako by hrabovská spojka neexistovala."

Vždyť to tam Perner píše, proč tato trať není v "populárních popisech" uváděna.
McBain
Středa, 28. listopadu 2018 - 07:29:55  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26017
Registrován: 5-2002
Johny11:
"Btw, údaj o délce bude asi zaokrouhlený, ale po přepočtu jde asi o 6 068 m. Jaká je stavební délka od zhlaví Smíchova k vjezdu do tunelu?"

Odměřeno na mapách.cz to vypadá takto:

https://mapy.cz/s/3eT7H

Možná k tomu patří i odbočka z Vyšehradu do Nuslí?

https://mapy.cz/s/3eT80 (staničení jen odhadujiú
Středa, 28. listopadu 2018 - 08:20:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 803
Registrován: 9-2016
Mot: Jestli mají vlaky zamířit k Čerčanům (Vršovice v době otevření neměly ani zastávku) nebo na Smíchov, bylo dáno již před severním portálem. V tunelu byly dvě koleje, ale na jižní straně nebyla žádná výhybka. Takže tunel byl sice dvojkolejný, ale pro dvě samostatné trati.

Drake: Jestliže pro stavby ve 40. letech 19. století platilo co píšu já a od roku 1854 co píšete vy, tak došlo toho roku k zmírnění podmínek, což je logické, protože s původními podmínkami by se daleko nedojelo. Jen mi to zmírnění podmínek v roce 1854 nějak uniklo.

McBain: O tunelu postaveném v roce 1926 píše Mahel: "Makus: věřit či nevěřit si můžete, čemu chcete, ale bylo to tak. Propojení mezi TKPE a StEG z Vítkova do Libně bylo vybudováno až po 1. světové válce, zprovozněno v roce 1926."

McBain: Že je kilometráž od Vídně vím. Prosím čtěte celý text. Píšu: "Kilometráž se původně počínala od Vídně. Pokud tedy spojka na NStB měla pokračující hodnoty jako KFJB ještě to nic neznamená. V okolí České Třebové je km 247. To rozhodně není od Olomouce."
Středa, 28. listopadu 2018 - 08:37:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9545
Registrován: 4-2003
Makus:O tunelu postaveném v roce 1926 píše Mahel: Makus: věřit či nevěřit si můžete, čemu chcete, ale bylo to tak. Propojení mezi TKPE a StEG z Vítkova do Libně bylo vybudováno až po 1. světové válce, zprovozněno v roce 1926.

Mahel hovoří o tomto úseku: https://en.mapy.cz/s/3eTEN


Vidíš tam nějaký tunel? Já tedy NE. Schválně jsem to vyznačil do mapy z roku 2003, tj. do víceméně stejného stavu jako v roce 1926.
Středa, 28. listopadu 2018 - 08:51:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3255
Registrován: 5-2002
Makus: O tunelu postaveném v roce 1926 píše Mahel: "Makus: věřit či nevěřit si můžete, čemu chcete, ale bylo to tak. Propojení mezi TKPE a StEG z Vítkova do Libně bylo vybudováno až po 1. světové válce, zprovozněno v roce 1926."

Vy tam někde vidíte (v páně Mahelově textu) zmínku o tunelu? Tunel pod Vítkovem byl postaven při výstavbě TKPE.

Jestli mají vlaky zamířit k Čerčanům (Vršovice v době otevření neměly ani zastávku) nebo na Smíchov, bylo dáno již před severním portálem.

V příspěvku uživatele mot se píše někde o tom, kde se trať rozvětvovala?
"Z jižního portálu vinohradského tunelu vyjížděly vlaky z Nádraží FJ a zamířily buď do Vršovic nebo po Pražské spojovací dráze přes Vltavu na Smíchov."

Máte vzácnou schopnost diskutovat s něčím, co nebylo napsáno.

McBain: Tou populární literaturou myslím i zmiňovaného Krejčiříka, stejně jako článek na wiki. Prostě se (v rozporu s dobou vzniku) vžilo, že spojovací dráha vede z hlavního na Smíchov. Tím pádem je hrabovská spojka trochu mimo. Z hlediska délky - viz výše - tam zřejmě patřila.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Středa, 28. listopadu 2018 - 09:18:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 804
Registrován: 9-2016
Johny11: Celé to začalo tím, že jsem se ptal, zda a vůbec měla KFJB vlastní propojení na NStB. Protože jsem uvedl dvě možné a známé trasy, tak jsem předpokládal, že Mahelova odpověď byla na na jednu z nich - tu s tunelem. A z toho jsem možná chybně odvodil, že tunel byl postaven v době, co píše Mahel. Koneckonců tomu by ale odpovídaly i domy v okolí této trasy, u kterých je poznat, že původně nebyly koncovými.

Mot nikde nepíše o trasování tunelem. Píše: "Z jižního portálu vinohradského tunelu vyjížděly vlaky z Nádraží FJ a zamířily buď do Vršovic nebo po Pražské spojovací dráze přes Vltavu na Smíchov". Tak jsem si tuto informaci dovolil doplnit o upřesnění jak tomu bylo v tunelu. Panu Mot to je možná známé, ale může se najít zde někdo, komu to tak zcela známé nebude. A bude rád za upřesnění.

Mám dojem, že dost nás tady toho o historii železnic ví hodně. Ale nevěřím tomu, že by někdo znal všechno. Přiznám se, jsou místa, kde mám mezery. Proto se rád dám poučit a rád zde vyslovím svůj názor. Ten může být špatný. Ale od toho je tady to forum. A docela mne mrzí, že hodně reakcí je tahání za slovíčko apod.
Středa, 28. listopadu 2018 - 09:46:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 239
Registrován: 7-2017
estliže pro stavby ve 40. letech 19. století platilo co píšu já a od roku 1854 co píšete vy,

Pozor, nepíšu, že od roku 1854 platí, ale že dokument je z roku 1854. Jen velice těžko lze v podobných případech říct, že něco platí od konkrétního datumu. I kdyby někde konkrétní datum bylo, tak formulace z výřezu, který jsem vložil: "... nicht überschreiten sollen, ...", znamená, že by se nemělo překročit. Není tam slovo nesmí. Každá stavba byla na ministerstvu schvalována a jestliže si to stavitel obhájil, tak to bylo jinak. Semmering byl dokončený právě v roce 1854 a překračoval spoustu uvedených hodnot (max. stoupání má 28 promile, nejmenší poloměr je 190 m). Nebyla to jak píšete norma, která by něco povolovala.
Jan_perner
Středa, 28. listopadu 2018 - 09:47:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 234
Registrován: 10-2002
Makus:
Celé to začalo tím, že jsem se ptal, zda a vůbec měla KFJB vlastní propojení na NStB.

Takže bych to shrnul (a trochu i zaslovíčkařím):
KFJB na NStB spojení neměla (protože se nepotkaly časově)[lol]
Ale KFJB měla spojení na StEG a to přes Hrabovku[happy]
A žádná závazná norma na sklon 1:200 v době stavby KFJB neplatila[happy]
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
Středa, 28. listopadu 2018 - 10:12:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 805
Registrován: 9-2016
Drake: OK. Nebyly to normy tak jak je známe dnes, ale spíše metodické pokyny. Protože první komise k železnici byla ustanovena v roce 1836 a v dalších letech pak vznikaly zákony o železnicích i koncesích, lze první podmínky pro stavbu datovat k nim.
V létě 1854 byl vydán nový koncesní zákon. Vůbec rok 1854 byl pro železnice významný, lze předpokládat, že uvedené nařízení vzniklo v daném roce. Je ovšem otázkou, zda zavádělo novinku nebo pouze reagovalo na již běžnou praxi. Protože je to paragrafováno, lze předpokládat, že to mělo nějakou "zákonnou" formu. A protože Wiener Zeitung byl v té době "hlásnou troubou" Vídeňského dvora dalo by se v něm možná najít i odůvodnění.
Středa, 28. listopadu 2018 - 10:21:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 806
Registrován: 9-2016
Jan_perner: Ano, společnost KFJB se časově s NStB nepotkala. Ale tratě postavené těmito společnostmi ano. A jak jsem se dozvěděl, tak přes Hrabovku.
Středa, 28. listopadu 2018 - 10:55:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 240
Registrován: 7-2017
KFJB na NStB spojení neměla (protože se nepotkaly časově)

Je zajímavé, že v koncesi to tak formulováno je - zum Anschlusse an die nördliche Staatseisebahn. Sice už v tédobě skoro 12 let neexistovala, ale to nemusel úředník postřehnout [wink]
Středa, 28. listopadu 2018 - 10:58:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 496
Registrován: 7-2017
Ano, z jižního portálu jediného tunelu nejdříve vedly dvě samostatné koleje, jedna do Vršek, druhá na Smíchov. Zastávka Vinohrady byla nejprve postavena jako ostrovní mezi nima. V roce 1911 byla postavena nádražní budova vně smíchovské koleje. V roce 1944 byl proražen/zprovozněn druhý tunel jako dvojkolejný do Vršek, původní vršovická kolej z původního tubusu byla otočena ke Smíchovu a nejspíš proto byly Vinohrady zrušeny.
Ještě dodám, že nádraží Vyšehrad bylo postaveno zároveň se vznikem Psd, tj. 1872.
P.S. Taky jsem se divil, který to tunel měl být proražen 1926. Žádný, byla jen postavena spojka: odbočka Vítkov (už za Vítkovským tunelem) - Libeň-horní nádraží (Libeň-dolní nádraží tehdy bylo na Palmovce, na trati na Těšnov/Denisovo.
Středa, 28. listopadu 2018 - 11:35:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 807
Registrován: 9-2016
Mot: Ať je to tady úplné - ve svých poznámkách (zdroj si nepamatuji) mám ještě toto: Roku 1923 byla protažena kusá kolej z Vršovic do zastávky Královské Vinohrady a následně až do roku 1940 zde některé vlaky Posázavského pacifiku začínaly.
McBain
Středa, 28. listopadu 2018 - 12:52:02  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26018
Registrován: 5-2002
Makus:
"A z toho jsem možná chybně odvodil, že tunel byl postaven v době, co píše Mahel. Koneckonců tomu by ale odpovídaly i domy v okolí této trasy, u kterých je poznat, že původně nebyly koncovými. "

Domy v Husitské a Koněvově jsou mnohem novější, než trať TKPE přes jejich dvorky. Žádné probourávání existující zástavbou (v roce 1926??) se tam rozhodně nekonalo.
Středa, 28. listopadu 2018 - 13:20:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2679
Registrován: 7-2005
A jak by na tuto diskuzi reagoval v roce 1948-9 Panáček ? šahl by do svého poznámkové aparátu a přepsal by toto
Středa, 28. listopadu 2018 - 16:22:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1599
Registrován: 4-2014
Zdepa - Přeji dobrý den.
Pokud bych mohl požádat prosím a bylo by to možné poslat ten nákres starých elektromechanických Zdic, tak to můžete prosím poslat. Ten rok 1980 je také v pohodě, je to ještě z doby kdy tam ta elektromechanika jela na plný výkon. Snad my ten plán pomůže při pokusu sestavit aspoň přibližný výkres jak řídícího přístroje tak i těch vyhybkářských mašin na obou stavědlech jak mohli asi přibližně vypadat. Originální výkresy z té doby už asi bohužel nikde neexistují, tak právě proto sháním nějaké materiály, které by mi mohli pomoci. Jinak díky, že jste zareagoval na můj příspěvek.
Středa, 28. listopadu 2018 - 16:29:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 809
Registrován: 9-2016
McBain: Dům, který se stavěl jako koncový v řadě od toho, který neměl být koncový lze celkem bezpečně poznat podle fasády, střechy a oken. Méně často pak podle světlíku. A domy v okolí této trati tyto znaky mají. Takže se z nějakého důvodu nepočítalo, že by byl koncový.
Středa, 28. listopadu 2018 - 17:58:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 499
Registrován: 7-2017
Nejspíš se počítalo s tím, že FJB-Wyßotschan (TKPE-1872) je jen provizorka a za pár let bude Nové spojení [coze]
Kolik myslíte, že tam v roce 1870 stálo baráků? Navíc ty současné jsou převážně podél kolejí a na druhé straně je kopec. Proč by tam asi kutali tunel?
V roce 1926 se tam nic nestavělo (bylo to už přes 55 let postaveno) takže ani nebylo proč co bourat.

(Příspěvek byl editován uživatelem mot.)
Středa, 28. listopadu 2018 - 21:36:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2680
Registrován: 7-2005
ad Luboš 3.21 - na mejl jsem reagoval. Pozor, je to rok 1890 ! Né 1980 ! V uvedeném schématu je jen kolejové schéma bez dalších věcí. Určitě né zabezpečovačka.
Středa, 28. listopadu 2018 - 22:52:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2406
Registrován: 9-2009
28. října 1872:

Plán Prahy z roku 1873 Karla Kořistky:
Středa, 28. listopadu 2018 - 23:13:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2407
Registrován: 9-2009
28. října 1872:
Čtvrtek, 29. listopadu 2018 - 06:39:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1274
Registrován: 5-2002
Kuřil_p:
"
Plán Prahy z roku 1873 Karla Kořistky:
"
Poněkud nepřesné...
McBain
Čtvrtek, 29. listopadu 2018 - 07:58:46  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26019
Registrován: 5-2002
Makus:
"McBain: Dům, který se stavěl jako koncový v řadě od toho, který neměl být koncový lze celkem bezpečně poznat podle fasády, střechy a oken. Méně často pak podle světlíku. A domy v okolí této trati tyto znaky mají. Takže se z nějakého důvodu nepočítalo, že by byl koncový."

Přiznám se, že vůbec nechápu, o čem se nás tady snažíte přesvědčit.
Cogwheel
Čtvrtek, 29. listopadu 2018 - 08:59:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6069
Registrován: 1-2012
Matně vzpomínám, že ve Světě železnice kdysi vyšel článek o ražbě tunelu TKPE pod Vítkovem cca 1870. Rubanina se tahala nahoru (pro planýrku temene Vítkova) pomocí zajímavých těžních parostrojů - vlastně pevně usazených starých lokomotiv. Možná se tedy razil nejen od konců tunelu, ale i z šachty/šachet? zevnitř (a nad šachtou stál těžní parostroj). K upřesnění by to chtělo ten článek vyhledat.
Čtvrtek, 29. listopadu 2018 - 09:11:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2682
Registrován: 7-2005
ad Cogwheel - to nebyl Svět železnice, ale kniha ing.Bauera o stavebních strojích. On popis této strojní zajímavosti vyšel v dobovém odborném tisku, takže bylo z čeho čerpat.

A jen jedna drobná citace:
Po dobrých začátcích měla TKPE zájem o pokračování stavebního podnikání, což mělo zajistit přivedení železniční trati do Prahy. Akcionáři TKPE toto spojení slibovali už v prospektu vydaném v říjnu 1863 k získání financí pro tento podnik. Také koncese z roku 1863 dávala koncesionářům přednostní právo (paragraf 2) ke stavbě odbočení z tratě TKPE do Prahy. Stavba odbočné dráhy z Neratovic do Prahy byla nakonec koncesována samostatně jako zákon číslo 164 ř.z. z 20.srpna 1869. Pro stavbu této 25 km dlouhé trati byl vypracován rozpočet v hodnotě 3,5 milionu zlatých. Potřebný finanční kapitál byl pokryt vydáním další série obligací v hodnotě skoro 2 milionů zlatých, zbytek měl pokrýt akciový kapitál (II.emise). Politická pochůzka po budoucí trati proběhla 24. až 30.května 1870 a stavební koncese byla vydána 14.června 1870. Po problémech s trasováním v oblasti Žižkova a Vysočan byla stavba rozdělena na dvě části. Z Neratovic do Čakovic a z Čakovic do Prahy.
Úsek z Neratovic do Čakovic stavělo podnikatelství Jiří Sölch, Tichý a spol. Praha. Technicko-policejní zkouška trati proběhla 18.října 1871 a v ten den byla vydána též provozní koncese. Provoz na této části byl zahájen 23.října 1871, ale jen pro omezenou nákladní dopravu. Hlavní přepravní silou byl cukrovar v Čakovicích, do kterého byla ze stanice postavena vlečka. Osobní doprava byla zahájena až za rok.
Na úseku z Čakovic do Prahy, který končil na společném nádraží s KFJB (Kaiser Franz Josefs Bahn)-Dráha císaře Františka Josefa, proběhla v určité části opakovaná politická pochůzka 12. a 13.září 1870. Trať stavělo opět podnikatelství Jiří Sölch, Tichý a spol. Praha. Ze Žižkova (tunel pod Vítkovem) do pražského nádraží byla trať stavěna v režii TKPE. Tunel s kterým bylo nejvíce práce, stavělo podnikatelství inženýra Fr. Rzika z Vídně. Po technicko policejní zkoušce dne 24.října 1872 byl 28.října zahájen veřejný provoz na celém úseku z Prahy do Neratovic.
Cogwheel
Čtvrtek, 29. listopadu 2018 - 09:41:15  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6070
Registrován: 1-2012
Díky za správné nasměrování. Opravím ale překlep ve jménu stavitele tunelu. Byl jím odborník své doby Franz Rziha (česky František Ržiha): https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_R%C5%BEiha (evidentně měl české předky). Napsal mnoho odborných knih o stavbě tunelů a štol, nejznámější je asi obsáhlá kniha "Lehrbuch der gesamten Tunnelbaukunst", která vyšla i v novodobém reprintu.
Čtvrtek, 29. listopadu 2018 - 20:38:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3256
Registrován: 5-2002
Stavbu samotnou ovšem vedl jako "plnomocník" inženýr Josef Reiter.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...

Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Pátek, 30. listopadu 2018 - 23:02:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2683
Registrován: 7-2005

k jedné starší diskuzi
Pátek, 30. listopadu 2018 - 23:03:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2684
Registrován: 7-2005

a kousek vedle .....
dědek_hank
Neděle, 02. prosince 2018 - 12:06:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 873
Registrován: 7-2017
Rád bych s vaší pomocí dal dohromady, kde všude na zastávkách bývaly tyto čekárny.



Toto jsou konkrétně Hanušovice zastávka (dříve Žleb); další, které přežily dodnes a o kterých vím, jsou Vysoké Žibřidovice, Otovice zastávka a Hodkovice u Trutnova (tam bývala v pravé části čekárny ještě minipokladna se vstupem z nástupiště, takže napravo jsou místo okna ještě jedny dveře).

Další dnes už zrušené čekárny tohoto druhu byly Králíky zastávka, Dolní Orlice a Mlýnický Dvůr.

Zatím jsem na ně nenarazil nikde jinde než v Sudetech, tj. v SV Čechách a na SZ Moravě. Letopočet na betonovém fundamentu ve Žlebu je 1941, z čehož si dovolím zaspekulovat, že i ty ostatní se stavěly v odtrženém pohraničí pod panstvím DR.

Víte prosím někdo o dalších?
Neděle, 02. prosince 2018 - 12:33:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 853
Registrován: 9-2007
dědek_hank: na mém webu http://www.zastavkopedie.er.cz/ jsou téměř všechny zastávky v ČR, takže to projděte zda ještě nějakou tohoto typu kromě těch co jste vypsal najdete.
... [bomba] můj web Zastávkopedie [ok]
dědek_hank
Neděle, 02. prosince 2018 - 12:38:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 874
Registrován: 7-2017
Jenajv 853: Děkuji, tohle jsem neznal. [ok]
BmbČ
Neděle, 02. prosince 2018 - 13:05:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7938
Registrován: 1-2007
Jenajv: Obdivuhodné. Klobouk dolů. [ok]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Neděle, 02. prosince 2018 - 13:55:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 340
Registrován: 7-2017
Jenajv: Tak tohle je super. Pěkné snímky a navíc doplněné o dobové jízdenky, Prostě jednička[ok]
Neděle, 02. prosince 2018 - 14:01:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1567
Registrován: 7-2017
ad dědek hank - co je to za normálii?
Neděle, 02. prosince 2018 - 15:02:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 854
Registrován: 9-2007
... všem děkuji [ok] jj deset let focení a rok sestavování webu [crazy] a výsledek je [bomba]
... [bomba] můj web Zastávkopedie [ok]
dědek_hank
Neděle, 02. prosince 2018 - 15:37:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 875
Registrován: 7-2017
zeuke:
"ad dědek hank - co je to za normálii?"

Nevím, ale evidentně to pochází z období 1938-45, kdy v Sudetech na dráze šafářovaly DR.

Kromě výše uvedených jsem našel ještě jednu, která přežila dodnes, v Dědově. Ale teď by mě víc zajímalo, jestli ještě někde byly další takové.
Neděle, 02. prosince 2018 - 23:15:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7389
Registrován: 9-2003
Když pohledám,mám kopii výkresu..a je to datované.. :-) ze štítecké lokálky..
..pořádná mašina má kotel a komín..
Neděle, 02. prosince 2018 - 23:34:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 877
Registrován: 7-2017
Alf:
"Když pohledám,mám kopii výkresu..a je to datované.. :-) ze štítecké lokálky.."

A mohl bych prosím kopii toho výkresu dostat? Já jsem si ji sice před 3 lety zaměřil na zastávce Hanušovice, dokonce jsem si podle toho postavil její model, ale zdá se, že jsem tu skicu někam beznadějně zašantročil...

Jestli to nechceš/nemůžeš publikovat pro všechny, adresa je pod nickem. Děkuji předem.
Neděle, 02. prosince 2018 - 23:49:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 342
Registrován: 7-2017
Co se týká zastavkopedie.er.cz, Pro ty, co třeba nevědí, kousek od nádražní budovy v Tovačově je Střední škola řezbářská. Vyfotil jsem ji při jedné jízdě po Tovačovce
McBain
Pondělí, 03. prosince 2018 - 07:41:10  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26021
Registrován: 5-2002
Alf:
"Když pohledám,mám kopii výkresu..a je to datované.. :-) ze štítecké lokálky.."

Mě by to taky zajímalo.
Pondělí, 03. prosince 2018 - 09:13:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7393
Registrován: 9-2003
Pokusím se vyhrabat,a pošlu/hodím i sem :-)
..pořádná mašina má kotel a komín..
Pondělí, 03. prosince 2018 - 11:18:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 878
Registrován: 7-2017
Alf:
"Pokusím se vyhrabat,a pošlu/hodím i sem :-)"

Díky předem... [ok]
BmbČ
Sobota, 08. prosince 2018 - 12:13:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7945
Registrován: 1-2007
Nové územní rozdělení drah vešlo v platnost rozkazem ministra železnic z 8. prosince 1952. V literatuře bývá tento rozkaz uveden jako rozkaz č. 25, někde jako rozkaz č. 27. Věděl by někdo, které číslo rozkazu pro tento případ platí? Vše nasvědčuje č. 27. Díky.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Neděle, 09. prosince 2018 - 00:46:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 600
Registrován: 10-2007
Od čísla 27 mám náhled titulní stránky, viz obrázek. Je tam zmíněna příloha, pokud by někdo poskytl elektronicky, bylo by to super [jidlo]

BmbČ
Pondělí, 10. prosince 2018 - 18:24:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7947
Registrován: 1-2007
Joe: Díky. [ok]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Pondělí, 10. prosince 2018 - 21:58:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 601
Registrován: 10-2007
Není zač, je to printscreen z jednoho PDF článku (ale už nevím kde)... mě by zajímala hlavně ta zmíněná příloha (s definicí obvodů), snad se někdo podělí. A klidně i rok 1963, kdybyste někdo měli [happy]
Bw_Ig
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - 07:14:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 392
Registrován: 7-2012
Ad snad se někdo podělí. A klidně i rok 1963
a co takhle si vyjít do knihovny ČD do Kralup - tam jsou všechny věstníky. Tak sbalit a vyrazit!
Nebo třeba ještě do kanceláře přednosty-náčelníka (depa, stanice, atd), kde musí být ve skříni uloženy všechny věstníky dráhy od roku 1950 - a tam hledat. Takové kanceláře existují dodnes!
U nás, je má dones přednosta v kanceláři dodnes! - už je po něm několik let loudím - vzal bych si je do svého muzea lokálky - je to úžasný sbírkový materiál - hlavně ty věstníky 1950 - 1970.
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - 16:36:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 602
Registrován: 10-2007
Díky za echo. Věstníků jsem pár prošel (v Národní knihovně v Praze, Vědecké knihovně v Olomouci, v archivu v Července...), ale na tyto rozkazy jsem nenarazil. Tak mi asi nezbyde než jet do těch Kralup [happy]

A k těm přednostům - je to opravdu tak jistý zdroj? Neříkám, že to znám komplexně, ale párkrát jsem byl v dopravních kancelářích svědkem, že se věci po pár letech (dopravní deníky, sešiťáky, grafikony...) klidně vyhazovaly.

(Příspěvek byl editován uživatelem Joe.)
Bw_Ig
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - 17:49:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 393
Registrován: 7-2012
No jak kde - já tu kancelář, kde jsou větsníky dráhy a MD, znám dobře a ty věstníky v zasklené skříni mě dost drásají.
Možná i v jiných depach či kancelářích přednostů stanice, ředitelů PO, můžou být dodnes ve skříních uložené ?!
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - 23:11:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 604
Registrován: 10-2007
tzv. příruční knihovna v Července je taky dobrá zásobárna [happy]

Pátek, 14. prosince 2018 - 13:39:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2690
Registrován: 7-2005
Někde to mám nakopírovaný, jen to najít.

Ale mám z toho poznámky v tomto stylu:

Na základě usnesení strany a vlády byla dne 1. srpna 1952 vyhlášena nová organizace československých železnic. V rámci administrativní úpravy byla za základní administrativní a hospodářskou jednotkou železnic určena dráha. Původní OŘ ukončila svou činnost podle rozkazu ministra železnic z 12. září 1952 číslo 16 k 14. září 1952 a od 15. září 1952 zahájil práci aparát správ drah podle statutu dráhy schváleného vládou a statutů služeb, odborů a skupin, které v prozatímní úpravě vydali náčelníci drah.

Nové územní rozdělení drah vešlo v platnost rozkazem ministra železnic číslo 25 z 8. prosince 1952
(oběžník MŽ č.2 z 24.12.1952).
Nové rozdělení bylo toto:
Československé státní dráhy – Košická dráha se sídlem dráhy v Košicích
Československé státní dráhy – Bratislavská dráha se sídlem dráhy v Bratislavě
Československé státní dráhy – Ostravská dráha se sídlem dráhy v Ostravě (dočasně v Olomouci)
Československé státní dráhy – Pražská dráha se sídlem dráhy v Praze
Československé státní dráhy – Ústecká dráha se sídlem dráhy v Ústí nad Labem
Československé státní dráhy – Plzeňská dráha se sídlem dráhy v Plzni
Sobota, 15. prosince 2018 - 10:41:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 605
Registrován: 10-2007
Moc díky. A není tam i něco o "nižší úrovni" (traťové distance, traťmistrovské okrsky...)?