Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 15. 10. 2017 předcházející | další

Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 15. 10. 2017

dolů
   autor příspěvek
Středa, 30. srpna 2017 - 22:08:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 451
Registrován: 9-2006
Ad točna na Vychylovce. Jestli se dobře pamatuji, byly takto z původního místa přeneseny také dvě úzké točny: z Benkova a z Hronské Dúbravy. Možná i ty ještě někde existují.

Točna na Vychylovce je normálněrozchodná a je z Makova.
Točna z Hronské Dúbravy je na Balogu.
A točna z Benkova byla vytažena Lakatošem a poté skončila v kovošrotě!!!
Čtvrtek, 31. srpna 2017 - 21:32:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2407
Registrován: 7-2005
ad Ross - co to zkusit začít třeba tady http://zrus-zan-zel.blog.cz/1006/uzkokolejka-olomouc-cementarna-g rygov-nadrazi
Čtvrtek, 31. srpna 2017 - 22:08:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 131
Registrován: 7-2017
Nevím, jestli jsem se trefil do toho pravého vlákna, ale je to taky úzké a dnes to již není.
EMU 89.0002_1989.06.16_Poprad:


EMU 89.0002_EMU 89.0010_1989.06.16_Poprad:
Trolleybus
Čtvrtek, 31. srpna 2017 - 22:24:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2806
Registrován: 5-2002
Ross: Skvělým zdrojem informací je tahle publikace: http://91.228.45.179/documents/5744?locale=cs
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum.
Leonardo da Vinci
Čtvrtek, 31. srpna 2017 - 22:47:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8
Registrován: 7-2017
Viki59: no, tak to je paráda.
Pátek, 01. září 2017 - 07:57:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 96
Registrován: 7-2017
Ross 1601: Jeden výtisk té Londinovy publikace ke grygovské úzké mají v olomouckém archívu ČD v žst Červenka. S archivářkou lze dohodnout jeho studium za obvyklých podmínek.
Pátek, 01. září 2017 - 22:42:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2408
Registrován: 7-2005
Ohledně Grygova - nechci nijak snižovat snahu pánů Londina a Blatného, ale když v olomouckém okresním archivu otevřu inventáře pár fondů související s historií města Olomouc, tak tam narazím na materiál k historii vápenictví s kterými jsou úzké koleje spjaté.
Dnes už jsou známé všechny 3 parní lokomotivy, které se vystřídaly na dráze z Olomouce do Grygova.
Známe i většinu motorových lokomotiv sloužících postupně u vápenky.
I to že mašinka zachycená na snímku v brožuře je jedna z mála lokomotiv, která koncem 30.let vyrobila přerovská strojírna WIKOV
Pátek, 01. září 2017 - 23:07:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 98
Registrován: 7-2017
Zdepa 2408: Ale no tak jistě, od publikace staré 30 let a vytištěné napůl jako samizdat v tiskárně tehdejší Správy Střední dráhy lze pochopitelně očekávat, že už jen kvůli datu jejího vydání nebude obsahovat všechny dnes dostupné informace. Nicméně když už tu na ni padl odkaz, třeba si v ní někdo bude chtít aspoň zalistovat a pro tento účel je zřejmě zmíněný archív nejvhodnějším místem... [wink]

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Trolleybus
Pátek, 01. září 2017 - 23:11:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2807
Registrován: 5-2002
Ta publikace je hlavně fajn v tom, že je v ní mapa a popis trati. Pro historika je samozřejmě příliš stručná, ale pro šotouše, co se chce jenom projít a hledat pozůstatky trati, je ideální. [happy]
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum.
Leonardo da Vinci
Sobota, 02. září 2017 - 08:53:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 292
Registrován: 7-2006
Nevím jestli to bude pro historika nebo šotouše.Ale nějaké informace navíc jsou.Třeba,že v lomech E,F se narazilo na termální pramen a ložiska kaolinu.Koleje v Grygově po ukončení těžby nebyly likvidovány,nýbrž vše bylo uvedeno do jakéhosi"klidového"režimu.Poslední mašinky měly jména Evička a Béďa apod.Samozřejmě dnes už z toho není nic pravda.
www.rlz.bilysklep.cz
Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara.
Sobota, 02. září 2017 - 09:01:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 293
Registrován: 7-2006
Ještě ke Grygovu https://www.facebook.com/pg/rajnochovicka/photos/?tab=album&album _id=930818816931689
www.rlz.bilysklep.cz
Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara.
Němec_z_ova
Sobota, 02. září 2017 - 15:02:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3599
Registrován: 4-2009
Ross: Pane kolego, vím o minimálně jednom výtisku výše zmiňované brožury v Ostravě. Můžeme si někde domluvit rande (ve vší počestnosti samozřejmě[lol]), abyste do brožury mohl nahlédnout[wink]

Obyvatele povodí Odry při návštěvě vápenky v Grygově potěší i takovýto obrázek:


Více o Czeikeho cihelně třeba tady na listu č. 17.
Policie má na práci důležitější úkoly, než kompletaci osob Praha - České Budějovice.

Už nikdy nezapomenu na Boblicka!!!
Sobota, 02. září 2017 - 20:29:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 494
Registrován: 1-2004
Zmíněnou publikaci (resp. zřejmě ofocenou kopii, neb originál nějaký blb zcizil) má k běžnému zapůjčení i Vědecká knihovna v Olomouci.
Sobota, 02. září 2017 - 21:15:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2409
Registrován: 7-2005
ad dědek_hank - uvedené pozadí vzniku broźurek "LoBl" je mi známo. Před smutným koncem Petra Blatného jsem u něj doma byl a on mi tenkrát několik fotek z Grygova věnoval, protože to prý nemá komu předat. Kdyby byl někdo místní a chtěl to dotáhnout, jsem ochotný materiál který k tématu mám, nakopírovat a ukázat na neprobádaný materiál v olomouckém archivu. Protože úzká z Hodolan do Grygova je jedna rovina, ke které se v jisté chvíli přiblížila historie vápenky města Olomouce v Grygově. Takže když město Olomouc v roce 1927 zakoupilo lokomotivu Gebus z Ferrovie, tak na trati do Hodolan bafala "brigadelok" s vápencem v majetku cementárny.
Dohledat data k úzké z Hodolan do Grygova, hlavně kolem konce, bude náročnější. Ale písemností města je dochováno docela dost. Jen si najít čas a o zimních podvečerech vydržet v archivu.
Vývoj vápenky Grygov v 50-60.letech byl dosti náročný, protože poté, co byla delimitována z majetku města, připadla podniku Prefa, pak Hanáckým cihelnám Olomouc, které jí velmi rychle předaly (1958) n.p. Těžba štěrkopísku Olomouc. Pro ty výroba nebyla zajímavá, takže kromě převodu jedné lokomotivy z lomu Písečná na úkor zrušené lokomotivy WIKOV, provoz předaly (1964) Hranickým cihelám a vápenicím. A to u té Prefy není přesně jisté, zda to nesouviselo se znároneněním firmy Lanna, která měla najatou část rampy, protože spadal pod závod Lysá n.L. což byla betonárka stavební firmy Lanna.
Pokud je opravdu někdo místní tak může pátrat po pamětních či jejich příbuzných - v soupisu delimitace 1964 jsou i jména řidičů lokomotiv - František Mikeš (*1919), Zdeněk Kovář (*1926) a Emil Horák (*1906)
Neděle, 03. září 2017 - 06:48:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 294
Registrován: 7-2006
Ještě tedy doplním,že (pravděpodobně) jeden z těchto pánů uvedených v předešlém příspěvku bydlí(snad ještě žije)v bývalé provozní budově.Je to ten pán ,který je vyfocený v mém předešlém příspěvku u fotky označené jako diskuze s pamětníkem.A jak to vím?Když jsem zjistil,že výhybka tam stále leží,zeptal jsem se jednoho ze starousedlíků zda by nebyl problém ji odtud dostat.Odpověď byla kladná,ovšem s tím,že si můžu být jistý tím,že jeden z obyvatelů domu po mě vyjede.Na katastrálním mapách jsem zjistil,že pozemek patří magistrátu města Olomouce.Následovala písemná žádost,místní šetření s dvěma úřednicemi a kupodivu jejich zjištění stavu,že pozemek je sice jejich a mohu na něj vstoupit,ale výhybka patří Cementárně Hranice.Po neuvěřitelných telefonních peripetiích,kdy mě museli mít v Hranicích za magora,jsem dosáhl toho,že jsem měl v ruce další papír,který říkal,že výhybka je sponzorsky darována Rajnochovické lesní železnici.Takto vyzbrojen jsme dorazili do Grygova a začali pracovat.Cca do pěti minut vyletěl pán jak čert z krabičky.Hrozila fyzická inzultace a příjezd policie.Napřed jsem pána poslal do pr...,ale po jeho neustálém řvaní mu ukázal papíry a vysvětlil mu o co jde.Následoval NEUVĚŘITELNÝ obrat o 180 st.Pán doslova rostál.Ukazálo se ,že je to bývalý strojvedoucí z drážky a rodák z Rajnochovic!!!Pak už jsme se jen vyptávali a vyptávali a pán mluvil a mluvil.Takže i takto se dá kutat jedna "blbá"výhybka.
www.rlz.bilysklep.cz
Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara.
Neděle, 03. září 2017 - 23:51:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2410
Registrován: 7-2005
ad Robertcert - a to mi Petr Blatný konstatoval, že tam těch vyhybek bylo asi 5. Vím, že je tam už někdo hledal a oměřoval před 10-15 lety, ale byť jsou většího poloměru odbočení (asi R-20 m), tak jsou z malého profilu kolejiva (výška 70 či 80 mm)
Pondělí, 04. září 2017 - 06:58:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2361
Registrován: 4-2003
Na necem mensim nez 93 mame v Mladejove vozove depo a s opatrnosti po tom i faur projede. Tskze pro Raj a jejich vozovy park by mely byt na pohodu
* * * Usmívej se! Bude Hůř

Pondělí, 04. září 2017 - 08:24:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 295
Registrován: 7-2006
No já při první návštěvě v roce 1993/94 ? napočítal 7 ks.Tehdy existovalo kompletní kolejiště v lomu č.5 s části trati k vápence.Pak kolejové rozvětvení u vrátnice Prefy s tratí přes tu váhu u ní.Potom asi 100m úsek s tou výhybkou,která skončila v Raj.Dále zajímavě řešené koleje přes mostní váhu u provozní budovy.Byly žlábkové,s tím ,že žlábky byly otočeny ven,nikoliv dovnitř.Důvod neznám.Co bylo přímo v areálu vápenky nevím,protože tehdy tam byl ještě plot plotem.Pak se časem nalezla výhybka,o které nebyla v publikaci zmínka a to v místě překládkové rampy v areálu Prefy.Kluci ze Zbýšova snad doplní co a jak.Já jsem tehdy nějak nenašel odvahu tam jít a jak říkám,publikace nic takového nenaznačovala.Časem zmizelo vše v lomu 5 a jestli jsou ty tři výhybky naproti vrátnice Prefy(u těch dodnes viditelných v asfaltu zalitých kolejí)zasypané v obrovském valu navážky...kdoví.Dokonce zmizely i ty žlábkové kolejnice.Což musela být celkem neadekvátní dřina.Zmizelo i druhé depo z roku 1942.My jsme v místě výhybky pro Raj nechali asi 20 m kolejí na přání jednoho pána co tam měl ovocné stromky a bál se abychom nepoškodili kořeny.Poslední věc:v Raj máme standartně 93 mm.Grygovská má 80 mm je v areálu depa a problém s ní nemáme.
www.rlz.bilysklep.cz
Nech vzkvétá Rajnochovická železnica pod vedením najvětšího ogara, milovaného ředitela Tomáša Hegara.
Středa, 06. září 2017 - 15:53:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 9-2017
Zdravim, potreboval by som radu od odbornikov. Patram po historii lesnej zeleznice Sacurov - Banske. Kedze zeleznica bola v prevadzke len kratku dobu, nezachovalo sa o nej vela informacii. Vsetko co som doteraz nasiel bol clanok v Tulakovi po drahach z roku 2002 od pana Jaroslava Pribyla. Chcel by som sa spytat v akych archivoch v Cechach alebo na Slovensku by som mal zacat hladat. Trat bola v prevadzke od roku 1921 do prvej polovice 30. rokov. Budem vam vdacny za akukolvek informaciu. Vdaka
Čtvrtek, 07. září 2017 - 11:30:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2411
Registrován: 7-2005
ad zapikal - v písemnostech ministerstva železnic vím o jednom spisu, kde je protokol z techicko-policejní zkoušky v roce 1921. Z tohoto spisu vychází i text Jardy Pribyla. Kdy přesně dráha skončila v něm není, ale jelikož na ní jezdily 2 parní lokomotivy a u jedné z jiných pramenů vím, že se objevila na státních lesních drahách na Podkarpadské rusi již v roce 1928, mohl provoz skončit i dřív. Určitě bych se snažil hledat v místním okresním archivu jednak obecní kroniku a písemnosti místních politických orgánů, protože oni vyhlašovaly pochůzky a komise. Takže protokol uložný v Praze se jistě nachází i někde u Vás.
Čtvrtek, 07. září 2017 - 19:41:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5186
Registrován: 6-2010
Čiernohronská železnica - U 46.903
Pátek, 08. září 2017 - 13:15:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 9-2017
--ad, zapikan, příspěvek o lesní dráze Sačurov - Banské z Knihy o Sačurově, vydal Obecní úřad: S parní pílou v Sačurově súvisí existencia úzkokolajnej železničky, ktorou sa na parnu pílu dopravovala drevná hmota z okolitých lesov. Trasa železnice smerovala od píly, cez terajšiu Družstevnú ulicu a pokračovala za humnami ulice Krátkej a Lesnej. Pokračovala pod lesík k studničke na Davidov a dalej na Sačurov. Doteraz možno na niektorých miestach objavit násyp a pôvodné drevené pražce, na ktorých boli ukotvené kolajnice. V 20. rokoch parná píla a elektráreň poskytovali prácu viacerým robotníkom z obce a širokého okolia. Píla existovala aj v 30. rokoch 20. storočia. Železnička bola dlhá 15 km a mala parnú trakciu.

Pri píle sa nachádzala aj elektráreň a mlyn na parný pohon. Všetky tieto zariadenia boli vybudované v priestoroch dnešnej Záhradnej ulice, v miestach, kde v súčasnosti býva Mária Bálintová, rod. Truchanová. V elek trárni vyrobená energia slúžila na osvetlenie napr. obecnej
školy. Jej nespotre- bovaná čas bola siet‘ou prepojená až na Trebišov. Majitelom spomínaných zariadení bol v 30. rokoch 20.storočia istý Müller, ktorý mal židovský pôvod a před 2. svetovou vojnou emigroval do USA. Pílu a mlyn, už ako nefunkčné, aj s pozemkami odkúpil potom sačurovský občan Ján Truchan, ktorý začal budovy rozoberat na materiál, ale čas z nich zostala dodnes. (kniha o Sačurove, vydal Obení úřad)
-- v historii o obci Banské je údaj, že lesní dráha měla délku 15 km a ukončila provoz vr. 1935. více informací nemám, zdravím.





--
Pátek, 08. září 2017 - 18:09:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 585
Registrován: 9-2008
[masinka]

[masinka]
Neděle, 10. září 2017 - 23:52:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2413
Registrován: 7-2005
ad Grygov- kdo si k tomu v Olomouci sedne ???
SOkA Olomouc, fond Archiv města Olomouc 1786-1873
-ič.562, kart.č.1061 - vlečka k vápence Grygov 1887
-ič.594, kart.č.1141 - vápenka Grygov - pozemky, dělníci, prodej, koupě, stavba pecí, železniční vlečka

SOkA Olomouc, fond Archiv města Olomouc 1874-1920
-ič.316, kart.č.579 - vápenka Grygov, mj. úzká vlečka (1887-1920)

SOkA Olomouc, fond Archiv města Olomouuc 1920-1940
-sg.X/329/5, inv.č.331, kart.č.744 a 745 - projekt vlečky z továrny v Hodolanech do lomu v Grygově (1910-1937)
-sg.X/329/5, inv.č.331, kart.č.799 - projekt úzké vlečky z kamenolomu v Grygově do cementárny v Hodolanech (1927)
-sg.IX/303, inv.č.222, kart.č.614 - úzká vlečka a vlečka vápenky Grygov (1914-1927)
Neděle, 10. září 2017 - 23:59:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2414
Registrován: 7-2005
Při policajtce lesní dráhy 6.10.1921 v majetku Szaczurer Dampfsäge und Holzexploitation Wewaltung, firma Jacob Weisz & Sohn jsou vedeny dvě 50 koňské tříkupláci od firmy O&K - 9270 a 9417. Lokomotiva 9270 je v roce 1928 vedena u ŘSLS Uźhorod na lesní dráze Žornava. V roce 1929 byla půjčena na teresvanskou lesní dráhu a v roce 1931/2 byla vrácena zpět
Pondělí, 11. září 2017 - 08:26:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 9-2017
--- Parní lokomotiva O.K. 9270/1921 (Cm2t), nasazení .

9270 / 1921 --- 1921 - firma Parní pila a dřevo Jacob Weis a Sohn, Stavební a
dřevařský průmysl Košice.
1928 - ŘSLS Užhorod, provoz Žornavý oz. č. 7, LD Žornavý -
Záhorb -- Nová Stužice.
1929 - 1931, zapůjčená ŘSLS Užhorod ze Žornavého, na
výstavbu LD v úseku Dubové – Úsť Čorná.
1931 - LD Perečín – Polonina Rovná.
1939 - Maď. král. ředitelství lesů, provoz Žornavý, oz. č. 7,
LD (Malomréti) Žornavý – Záhorb -- Nová Stužice.
Čtvrtek, 14. září 2017 - 23:03:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 121
Registrován: 9-2015
Kiplora (Sú tam dva kusy [wink]) na Ferrate v Martine pod Martinskými hoľami [happy]



(Příspěvek byl editován uživatelem adambarbuscak.)
Vagonet
Neděle, 17. září 2017 - 14:35:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 27
Registrován: 7-2017
Kátlovská odbočka smolenického úzkorozchodného systému - úsek od dechtického kamenolomu dolů (úsek nad lomem jsem vynechal - chyba!):




neželezniční zajímavosti[happy]


pozůstatky veľkokostoľanské úzkokolejky mezi obcí a nádražím:

Neděle, 17. září 2017 - 15:48:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1441
Registrován: 5-2009
Před pár dny se tu psalo o LŽ Sačurov. Kromě zmíněného spisu z TPZ by se měly železnice týkat i tyto spisy Ministerstva železnic: 39496/27, 51251/27, 55909/27, 49919/28. Žádný z nich nešel do archivu, takže byly dost jistě skartované. Ale ve spisových knihách by se i z názvů spisů dost jistě dalo aspoň něco zjistit. Osobně bych to tipoval na zrušení železnice nebo aspoň změnu majitele či jinou významnou událost.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Čtvrtek, 21. září 2017 - 11:41:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 9-2017
Ďakujem vám všetkým za informácie o LŽ Sačurov. Mal by som však ešte niekoľko doplňujúcich otázok, možno mi budete vedieť poradiť. 1.) V knihe o obci Banské je pri zmienke o železnici táto poznámka: Národní archiv České republiky v Prahe, fond Ministerstvo železníc, Zemplínska župa úzkokoľajky, kartón
3530; ŠA KE, f. KŽ, č. 6561/1926 adm. Znamená to, že dokumenty sú v archíve v Košiciach, kam boli presunuté z Prahy? 2.) Kde by som mohol nájsť spomínaný protokol z technicko-policajnej skúšky z roku 1921? 3.) Pán Jaroslav Přibyl sa vo svojom článku v Tulákovi po drahách z roku 2002 odvoláva na predvojnovú mapu, v ktorej je LŽ Sačurov zaznačená. Vedeli by ste mi poradiť o akú mapu konrétne ide a kde takúto mapu nájdem? Na žiadnej predvojnovej mape som totiž túto LŽ zakreslenú nevidel. 4.) Kde by som našiel fotografie lokomotívy podobnej alebo identickej ku O&K 9270/1921 (Cm2t), predpokladám že fotografie tejto konkrétnej lokomotívy sa nezachovali. 5.) Aké vozne boli pravdepodobne používané na tejto LŽ?
Pátek, 22. září 2017 - 06:49:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6854
Registrován: 1-2007
Orbánova vesnice zažívá pohádkový boom, ze starosty je miliardář

Orbánova administrativa v žádosti o dotace slibovala, že úzkokolejka bude magnetem na turisty a denně se po ní sveze 2 500 až 7 000 lidí. Realita je taková, že během prvního měsíce provozu průvodčí napočítali třicet platících pasažérů. O železnici se už zajímá Evropský úřad pro boj s podvody (OLAF).
Pátek, 22. září 2017 - 15:19:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2418
Registrován: 7-2005
ad zapikan - nemám moc vojenských speciálek, ale je pravdou, že na těch co vlastním není tato úzká zakreslena.
Uvedené citace - bod 1 je odkaz na evidenci úzkorozchodcných drah z roku 1922 a 1926, která je uložena v dané krabici. Je to evidence, kterou provádělo ministerstvo železnic. Podobnou řešilo i ministerstvo národní obrany. Rozdíl byl v tom, že vojáci tam vyslali na průzkum důstajníka z nejbližšího útvaru, ale železničáři to rešili ve spolupráci se zemskou správou, která obesílala nižší správní celky či rovnou obce. Proto by bylo dobré hledat v místních písemnostech obce či župy, kde se dotazníky scházely. Tam se místní hlášení přepsala do evidenčního listu (hárku) a ty se poslaly do Bratislavy na Krajinský úrad. A pak dál do Prahy.
Bod 2 - v pražském Národním archivu je fond Ministerstvo železnic I. (1918-1945), v krabici 181 je také, kromě dalších, i spis který řeší technicko-policejní zkoušku uvedené lesní dráhy. K němu jsou připojeny plány, které ministerstvo schvalovalo. Pro území Slovenska i Podkarpadské rusi zůstaly po roce 1918 v platnosti některé maďarské zákony a podle nich veškeré technické věci kolem úzkých řešilo ministerstvo v Budapešti. To se po říjnu 1918 přeneslo na Prahu. Pro Předlitavsko platil jiný zákon a tak neveřejné, především úzké, dráhy schvalovala zemská správa (místodržitelství). To předávalo ke kontrole jen plány když se úzká nějakým způsobem dotýkala (třeba sousední pozemek) veřejné dráhy a nebo byl na dráze větší mostní objekt než ...m (to si přesně nevzpomenu). Změnou železničího zákona v roce 1936, přešla agenda neveřejných drah na Slovensku (+ PR) na zemskou správu a tak se předalo i jisté množství spisů z pražského ministerstva železnic na Krajinský úrad v Bratislavě a v Užhorodě.
Záležitosti schvalování i technicko-policejní zkoušky bych hledal v místně příslušném oblastní archivu, protože zástupci župy, ale i dotčených obcí, se těchto komisí radi zúčastňovali...
Bod 3 - viz moje poznámka na začátku
Bod 4 - u firmy O&K je velmi jednoduché šáhnout po podobné lokomotivě, jen mít snímek/plánek k dispozici
Bod 5 - v protokolu jsou vozy jistě popsány, ale myslím že tam budou běžné opleny
Sobota, 23. září 2017 - 09:19:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2419
Registrován: 7-2005
ještě jeden drobný dodatek k Sačurovu - já si sveho času speciálku (tedy generálku 1:200.000) okopíroval a podle plánů z krabice 181 do ní udělal náčrt

Jinak se protokol policajtky zmiňuje, že stavební povolení bylo vydáno na základě pochůzky z 26.10.1917 pod čj.57923/1918. Jen jsem nenapsal, který úřad to vydal. Dále uvádí minimální poloměr 40 m, max.stoupání 61 promile. A u vozů uvádí 30 párů oplenů o nosnosti vozů 4 tuny. Takže klasický "lehčí" typ oplenu.
Zmiňovaná evidence z roku 1922 kromě délky 14,08 km uvádí počet vozů na dřevo jen 25.
Proč se počet změnil nedokážu osvětlit.
Neděle, 24. září 2017 - 14:46:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1447
Registrován: 5-2009
V některém vydání Speciálek je Sačurov zakreslen, dokonce i s prodloužením na jih. Bohužel mám při ruce jen xerokopii bez poznámky o datu vydání originálu.

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Neděle, 24. září 2017 - 18:37:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2034
Registrován: 7-2003
Včerejší nával na MPŽ, i přes nepřízeň počasí byly vlaky solidně zaplněné.
Pondělí, 25. září 2017 - 12:05:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3068
Registrován: 5-2002
Tomaseq > Takové obrázky mne těší [ok]
Pondělí, 25. září 2017 - 16:03:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11
Registrován: 7-2017
Henschel 12311/1913 při posunu na dole Jindřich II. Momentálně už chybí na lokomotivě jenom nějaké stáré petrolejové lampičky!! Prosím nepomůžete nám někdo,kde lampičky sehnat?
Úterý, 26. září 2017 - 08:14:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3514
Registrován: 9-2005
600 mmm: Zobrazené „lampičky”, tedy petrolejové návěstní lampy typu DR vyrábí, řekl bych hlavně pro DB, neb stále mají mechanických návěstidel požehnaně, kovovýroba Kronen-Labe z Trmic.

http://kronen-labe.cz/kontakt/

http://kronen-labe.cz/production/index.html
Pár obrázků ode mne...
Cogwheel
Úterý, 26. září 2017 - 09:01:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5028
Registrován: 1-2012
To je tedy gól - firma ze "Sudet" vyrábí lampy pro německé dráhy (nejen muzejní). [ok]
Středa, 27. září 2017 - 08:29:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 12
Registrován: 7-2017
Pepa I - Bohužél tuto firmu jsme už kontaktovali,lampičky prý už nedělají [sad] !! přesto díky !!
Středa, 27. září 2017 - 12:46:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 7-2017
Pepa I : Tak že pozor,firma se nám dneska opět ozvala a 2 návěstní lucerny nám udělá,cena za jednu lampu 2500,- bez DPH !! tak že to bereme [andel] !!!
Středa, 27. září 2017 - 13:53:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 138
Registrován: 7-2017
600 mm 13: Fakt vám budou stačit dvě? Nechci vás podceňovat, ale jak dlouho je uhlídáte, než vám je někdo ukradne? (V Čechistánu už byla ukradena celá lokomotiva... [crazy])

Edit: A teď koukám, že ne jedna... V letech 1995 - 2011 byly takové případy nejmíň tři (Havl. Brod, Hrušovany, Jablonec). A k tomu ještě kompletní železniční most. [satan]

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Středa, 27. září 2017 - 14:52:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3076
Registrován: 5-2002
dědek hank > Já bych viděl tu reakci na Zbýšováky spíše tak :
"Fakt vám budou stačit dvě? Nechci vás podceňovat, ale jak dlouho uhlídáte, než budete potřebovat na další lokomotivu [biggrin]"

Ta cena se zdá být vysoká, ale holt to není MEVA za 400,- Kč. Petrolejka z návěstidla v bůhvíjakém stavu se na bazarech pohybuje i okolo 1.000 Kč a tohle budou funglovky [ok]
Čtvrtek, 28. září 2017 - 06:21:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 105
Registrován: 11-2014
Parní jízdy s přepadením vlaku na Kolínské řepařské drážce :
https://www.youtube.com/watch?v=DHnORG32kBE
Čtvrtek, 28. září 2017 - 07:47:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2365
Registrován: 4-2003
Už se to blíží už to zase spadne. Myšlen byl samozřejmě sníh. Nebyl by zájem udělat takovouhle jízdu veřejně v zimě 2017/8

* * * Usmívej se! Bude Hůř

Čtvrtek, 28. září 2017 - 14:41:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3515
Registrován: 9-2005
600: No tak vidíte, ještě jsem měl v hlavě další zdroj, ale bylo by to to samé ze zahraničí a asi i za podobné peníze. Radši berte nové, byť s cenou odpovídající kusové kovovýrobě, než nějaký originál. Mám ve své skromné sbírce mimo jiné obdobnou ovšem upravenou na osvětlování propanem (zavěšovala se pod ní červená bombička na plyn) a její stav není vůbec muzeální, lidově řečeno je děravá jak cedník...

Možná kdyby se oslovilo více muzejníků a udělala se celá série, že by se podařilo snížit, byť počítám jen lehce, cenu?!

(Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_l.)
Pár obrázků ode mne...
Čtvrtek, 28. září 2017 - 19:57:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4269
Registrován: 5-2002
Jakuza:
"Už se to blíží už to zase spadne. Myšlen byl samozřejmě sníh. Nebyl by zájem udělat takovouhle jízdu veřejně v zimě 2017/8
"

Za mě ano [fotic] . Sníh asi nezaručíš, ale i tak by to mohla být zajímavá projížďka.
Pondělí, 02. října 2017 - 10:18:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16
Registrován: 7-2017
Něco málo ze Zbýšovských dílen [masinka]

Úterý, 03. října 2017 - 16:21:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2425
Registrován: 7-2005
něco drobného do sbírky
Úterý, 03. října 2017 - 22:15:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 814
Registrován: 10-2006
600_mm: To vypadá na nějaký pomníček, je tak? Kam pak přijde smím-li se zeptat [ok]
Vagonet
Středa, 04. října 2017 - 21:24:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 41
Registrován: 7-2017
Úzkokolejka v Bučanoch: vedla z nákladiště (a zastávky) Bučany na považské železnici k lihovaru a končila u místního kaštiela. Na jižním konci obce překonávala Blavu a právě tam se zachoval pozůstatek mostu.

Čtvrtek, 05. října 2017 - 14:47:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 716
Registrován: 7-2008
Páni, dávnejšie (pár rokov dozadu) tu bola uverejnená táto fotka. Vedela by mi nejaká dobrá duša túto fotku poslať celú?

Neděle, 08. října 2017 - 18:11:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 653
Registrován: 8-2015
Ahoj, dávám Vám svá videa z dovolené [happy]
PL Rudy Paproc 2017-08-12: https://www.youtube.com/watch?v=6tOxK2xH0rI
SK Košická dětská železnica : https://www.youtube.com/watch?v=YnIpMJj6kaU
SK Čierný Balog: https://www.youtube.com/watch?v=JX6GAt5ZK5E

Za jejich úpravu děkuji svému kamarádovi [happy]
Pondělí, 09. října 2017 - 22:13:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2428
Registrován: 7-2005
a jeden "ze západu" pravděpodobně od zastávky Hudčice
Úterý, 10. října 2017 - 00:32:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 581
Registrován: 1-2013
Zdepa: ano, jedná se doopravdy o Hudčice. Odpovídá to i kilometricky, navíc odbočná výhybka na vlečku (kam je dnes zákaz jízdy drážních vozidel) existuje dodnes (km 6.471); vlečka se jmenuje Vlečka Kámen Hudčice, plánek je nadepsaný "...pro průmysl žulový...", což tuto skutečnost taky potvrzuje. Samotná zastávka Hudčice je v km 6.204.
Plánek je situován jihem nahoru.
Úterý, 10. října 2017 - 16:08:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 17
Registrován: 7-2017
Pár obrázků ze soboty,byl to poslední letošní zátop obou lokomotiv. Teť už budou až do jara odpočívat !!


Sobota, 14. října 2017 - 19:33:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18
Registrován: 7-2017
V rámci dlouhodobé spolupráce mezi ČHŽ a MPŽ nedávno proběhla mezi těmito organizacemi výměna několika exponátů.Díky této výměně se na areál MPŽ oběvili i dvě nové lokomotivy a to Deutz OMZ 122f a BNE 50. Na lokomotivě Deutz výrobního čísla 46786 začala ihned náročná generální oprava spojená s jeho zprovozněním.Tak jako u opravy Henschela 12311/1913 i zde se s vámi rádi podělíme o obrázky z vlastí opravy [masinka]!!!

Sobota, 14. října 2017 - 20:42:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 94
Registrován: 1-2017
Paráda! Plánujete původní pohon nebo stejné řešení jako v SOOSu? Mohl byste prozradit, co je možno naopak nově potkat na ČHŽ?
Sobota, 14. října 2017 - 22:34:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 122
Registrován: 9-2015
600 mm:
Môžem sa vás prosím opýtať za aké exponáty sa vymenili lokomotívy ? Myslím si že u vás im bude asi lepšie ale škoda že už niesu na Slovensku [happy]. Ešte by som sa prosím asi mohol opýtať či sa plánuje opravovať aj Breitfeld & Daňek 165/1919 [masinka]?

Ďakujem veľmi pekne [vypravci]
Neděle, 15. října 2017 - 08:32:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 19
Registrován: 7-2017
Na Slovensko putovala BN 30 + dva výklopné hunty 0,75 a parní kotel z lokomotivy Henschel,(nikoliv ale z 12311/1913).Pohon by jsme samozdřejmě chtěli zachovat,ale moc nevěříme že se nám podaří někde sehnat originál motor Deutz. Tuším že už ve Víglaši tam měli nějakého Stalince.Největší oříškem bude asi třecí spojka,která tam také chybí.Naštěstí se nám podařilo sehnat velice podrobnou dokumentaci,tak že to asi bude zase jenom otázka financí,protože hodně věcí se dá zadat a nechat vyrobit nové!!!