| Diskuse » Železnice » Tratě v západních Čechách » Archiv diskuse Tratě v západních Čechách do 03. 8. 2026 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tratě v západních Čechách do 03. 8. 2026dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27305 Registrován: 3-2007 |
Cha cha cha - plivu na brejlovce Vy jste fakt hloupej. Přesně to, o čem tady léta píši o nekritických šotoušcích, co vůbec nic nechápou. A soudruh? Jaký jste ročník, abyste vůbec tušil, co to je soudruh? Na tohle stejně nikdy neodpovíte. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 870 Registrován: 12-2007 |
Aha, nj. fakt ze jo. Ja si myslel, ze ma 120 a kvuli nim nekrati Berounky moc casto zpozdeni ... Asi si to pletu s Bdt |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 10-2010 |
Jouda.to jako že fýrové jsou polodementi, kteří si neuvědomí, že mají po zastavení zamáčknout čudlík? No tomu bych zas tak až moc nevěřil. 🤦🤦 |
|
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27306 Registrován: 3-2007 |
No a to se hluboce mýlíte. Protože o psychologii zjevné netušíte skoro nic. Sorry. | |
|
T4783363
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1272 Registrován: 2-2006 |
Mimochodem nahradit jí motorem se dvěma vozy by se docela ušetřilo Dělat z motoráků mašiny, to už snad máme 15 let za sebou. Byla to zoufalost. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 896 Registrován: 10-2010 |
Mladejov - opakuji, že fýrové nejsou opice a nevěřím, že zapomínají mačkat otevíraní dveří. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4599 Registrován: 5-2002 |
Jak tedy vysvětlíte, že se to semtam stane i na ešusu nebo to, že jsem byl 2x (pravda za 50 let) svědkem toho, že fíra v metru otevřel na hlavním dveře vlevo? Ostatně, stačí přesednout z jednoho typu auta do druhého a člověk musí sakra přemýšlet nad tím, jak má co dělat, i když to v předchozím voze dělal automaticky…
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 247 Registrován: 2-2011 |
Krimitz: Když x let jezdíte na mašině se soupravou, na které se nemusíte starat o TB-0 nebo SSOD, tak ve chvíli, kdy to na mašinu dobastlí, tak se občas může stát, že na to fíra zapomene. Nebavím se o jednotkách typu Panter apod. tam zase otevírání dveří od fíry funguje většinou podvědomě naprosto automaticky.. a to ještě kolikrát půlku směny odjezdí fíra se soupravou, které TB-0 nefunguje, tudíž otevírání dveří řešit nemusí a na poslední vlak schytá takovou, kde funguje.. (Příspěvek byl editován uživatelem Tom_s.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 897 Registrován: 10-2010 |
Sem tam se to může stát, ale reagoval jsem na příspěvek od Jouda, kde píše, že na VŠECH to chvíli trvalo. Někdo přehání, ale v tupost fýrů prostě nevěřím. To jsou kecy. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4601 Registrován: 5-2002 |
Dokážete pochopit, že to není žádná “tupost”? Ostatně, toto označení zde nepoužil nikdo jiný než vy… Mimochodem - víte někdo, kdo ty vectrony personálně obsazuje? Je to změna jen ve strojovém turnusu nebo i personálním? Existuje ještě PP Klatovy?
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13270 Registrován: 6-2006 |
Prosím, kdyby někdo viděl odpoledne po 14 a 15 hodině na osobácích z Plzně do Domažlic obě bleskovky, dejte prosím vědět. Že bych to druhý den zkusil. Dík. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6251 Registrován: 9-2005 |
Potřeboval bych pomoci. Řada 751 a 752 byla v Plzni v depu v jakém období? Já si ji z osmdesátých let vůbec nepamatuji, AI mi tvrdí, že tu byly až do počátku let devadesátých. Já dosud žiji v domnění, že tyhle stroje z Plzně odešly kolem roku 1971, po dodávkách Brejlovců. Díky za ozřejmění. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4602 Registrován: 5-2002 |
T 478.1 mělo LD Plzeň v počtu čtyř kusů počátkem 70. let pro vozbu “mnichováků”. Po dobu jednoho, možná dvou grafikonů. Ale berte to s rezervou. Paměť je ošidná.
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5248 Registrován: 4-2014 |
"T 478.1 mělo LD Plzeň v počtu čtyř kusů počátkem 70. let pro vozbu “mnichováků”. Po dobu jednoho, možná dvou grafikonů. Ale berte to s rezervou. Paměť je ošidná." |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6252 Registrován: 9-2005 |
T 478.1 mělo LD Plzeň v počtu čtyř kusů počátkem 70. let pro vozbu “mnichováků”. Pro Mnichováky to nebyly spíše pražské? Jinak návoz na BPL v pátek do Bezdružic s T478.1, z Plzně mezi 14-15 h. (Příspěvek byl editován uživatelem M_k.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6254 Registrován: 9-2005 |
K výročí trati do Bezdružic rozhovor s krajským náměstkem pro dopravu a pár otázek na Správu železnic: WEB LOKÁLKY |
|
|
hradla
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 4-2025 |
K tématu nasazení T 478.1 v okolí Plzně na základě údajů ze sešitových jř z roku 1972 bez ohledu k příslušnostost k tomu kterému depu (samozřejmě skutečnost mohla být odlišná): trať Plzeň - Č. Kubice: Ex Č. Kubice - Plzeň a zpět (1 pár), dále do / z Prahy řada T 478.3 Os Domažlice - Plzeň a zpět - zřejmě menší část vlaků, na jiných je psaná řada 475.1 a M 262.0 Os Vejprice - Plzeň a zpět (1 pár), pro zajímavost na jednom Os páru Plzeň - Nýřany a zpět jezdila řada T 478.3 a ve stejné trase na 1 páru Sv vlaků jezdila řada 534.0 trať Plzeň - Beroun: Os (Praha -) Beroun - Plzeň a zpět některé vlaky, jinak řada 475.1, také v malé míře 498.1, T 478.3 a M 262.0 Os Plzeň - Hořovice a zpět (1 pár) také jeden Os Zdice - Beroun (jen tam) a Zdice - Beroun (- Praha) a zpět (hodně vlaků) Os (Protivín -) Zdice - Beroun (- Praha) a zpět (1 pár) trať Plzeň - Žatec: R (Děčín -) Žatec západ - Plzeň a zpět (1 pár) Os (Bílina -) Žatec západ - Plzeň a zpět část vlaků, lze také nalézt T 679.1, M262.0, úsekově také 475.1, 464.0, M 131.1 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4606 Registrován: 5-2002 |
hradla: Jde o SJŘ z GVD 71/72 nebo 72/73? Zrovna v tom roce 1972 byly velké změny. Mj. přišli breljovci, v GVD 71/72 ještě turnusováni být nemohli. V nejlepším případě změnou v průběhu platnosti grafikonu. Mám pocit, že první byla skupina s inventárními čísly 027-029, ale to už je opravdu jen taková zasunutá vzpomínka. Pak byla skupina s i.č. nad 70 - 73, 78… určitě má někdo přesnější zdroje než je paměť 🙂. H_k: tehdy (a před tím i dlouho potom) si jednotlivé správy drah a provozní oddíly žárlivě střežily svoje výkony a ramena. A protože Plzeňská dráha, předchůdce Jihozápadní dráhy, provozního oddílu Plzeň, končila až před železničním mostem pod Vyšehradem, tak výkony na pražské byly její. Výjimkou byly po elektrifikaci elektrické výkony do Berouna. A “mnichovák”, to byl “ostře sledovaný vlak”, taková rádobyvýkladní skříň. A relativně lehký, takže ideální k prezentaci tedy zánovních bardotek zlým kapitalistům 😎. A začátek sedmdesátých let byl na dráze také zajímavé období.
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 900 Registrován: 10-2010 |
Johny - nedokážu to pochopit a není to tak. Fýrove nejsou, znovu opakuji, žádní tupci. Máte pravdu v tom, že nasazení prvních Brejlovců v Plzni bylo od grafikonu 73. Zajímavostí bylo, že Bardtoky nenasadili na pařížáka, ten byl pořád ve vozbě Albatrosů do doby příchodu Brejlovců. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 901 Registrován: 10-2010 |
Pane M_k - vy jste " stanař", nepletu-li se? Nevím jak tedy nezaujatě pohlížíte na práci pana náměstka Čížka na KÚPK, ale má tam už dost vysezený důlek. Chtělo by to změnu. Všeho moc škodí. Apropo, proč dávate odkaz na rok starý rozhovor? Líbí se mně zarputilost spolku BL o novostavbě trati z Bezdružic dál, je to tedy naprosté sci-fi, ale snaha se počítá. Příkladně se o tento canc trati " staráte" všechna čest, je to taková vaše, dá se říct, soukromá trať, ale proč ne. Co bude dělat Marek Plochý po odchodu z Lužné? Jinak přeji vše dobré a ať se daří. (Příspěvek byl editován uživatelem krimitz.) (Příspěvek byl editován uživatelem krimitz.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6255 Registrován: 9-2005 |
Pane M_k - vy jste " stanař", nepletu-li se? Jsem si říkal, kdo sem začne tahat politiku. STANař nejsem a doufal jsem, že se tu strhne diskuze o obsahu rozhovoru, než o tom, kdo kde má vysezený důlek. Zrovna zdejší drážní diskutéři mohou být jen rádi, že tam tento člověk sedí. (Příspěvek byl editován uživatelem M_k.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 902 Registrován: 10-2010 |
M_k - neříkám, že je pan náměstek je antiželeznice, ale vždy to všude chce svěží vítr a nový tah na bránu. Nechcete se toho ujmout třeba Vy? Myšleno zcela vážně. I když vy sjte byl spíše více do autobusů? (Příspěvek byl editován uživatelem krimitz.) (Příspěvek byl editován uživatelem krimitz.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6256 Registrován: 9-2005 |
Nechcete se toho ujmout třeba Vy? Myšleno zcela vážně. Já mám na to blbej ksicht a moc velkou upřímnost Apropo, proč dávate odkaz na rok starý rozhovor? Ať koukám, jak koukám, pořád tam vidím letopočet 2026... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13273 Registrován: 6-2006 |
M_k - návoz na BPL v pátek do Bezdružic s T478.1, z Plzně mezi 14-15 h. - to bude Bardotka ČD, z Prahy? Bych čekal Hektora. Dík. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6257 Registrován: 9-2005 |
Tak podle posledních zpráv to nakonec bude zřejmě Hektor. Změna kam se podíváš 🙄 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4608 Registrován: 5-2002 |
"Johny - nedokážu to pochopit a není to tak. Fýrove nejsou, znovu opakuji, žádní tupci. Máte pravdu v tom, že nasazení prvních Brejlovců v Plzni bylo od grafikonu 73. Zajímavostí bylo, že Bardtoky nenasadili na pařížáka, ten byl pořád ve vozbě Albatrosů do doby příchodu Brejlovců." Stačí srovnat výkony bardotek a brejlovců. Pařížák měl dvojnásobnou, možná i větší hmotnost než mnichovák. A i tak na něj museli být brejlovci dva, aby to alespoň trochu jelo…
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1264 Registrován: 7-2007 |
Třeba tam budou obě , Zamračená i Hektor ![]() |
|
|
Strom
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1416 Registrován: 7-2008 |
Pro Mnichováky to nebyly spíše pražské? Ne, tehdy Praha obsazovala T478.1 jen pacifik a místní výkony. Téměř všechny depa měli na vozbu rychlíků v té době (začátek 70. let) nevelké počty bardotek. Určitě tehdy Chomutov, Louny, Děčín, České Budějovice a zřejmě i Plzeň. Nevím jestli i Turnov, Hradec, Jihlava... V 80. letech o působení T478.1 v Plzni nevím, ale spíš ne. Tam by tomu mohli odpovídat jen ty Zdice... Na tom Pařížáku byly v téhle době (konec 60. a začátek 70. let) i sergeje s vytápěcím vozem, nějaký služební s vestavěným kotlem z řady 310. Ale moc se to neosvědčilo, byl potom návrat zpět k parní trakci. Snad rok 1969.
Nejlepší byl zatím topírenský posun v DPOV Nymburk na stroji 703 717
|
|
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27310 Registrován: 3-2007 |
A byl by schopen někdo to rozdělení do dep, kde pak nebyly, nějak kvantifikovat? (počty, rameno, období) cca ten 1970 - 75 třeba? Zajímavá kapitola! V osmdesátých v Plzni T478.1 rozhodně kmenově nebyly. A přesné nasazení Sergejů v rychlíkové dopravě a důvod? Reprezentace (nejezdíme na Ex parní lokomotivou)? Neosvědčilo se to proč? Protože Albíci se pak na Západní expres zase vrátili. Ty vytápěcí vozy byly minimálně dva - jeden na naftu. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 453 Registrován: 9-2005 |
Strom: Jihlava určitě: R (Os) na Brno a Znojmo: turnusové T478.1018, 1019, 1039, 1042, 1050 (v první půlce 70-tých let), 1106, 1107, 1121 (od druhé poloviny 70-tých let), 1216 (v části 80-tých let). | |
|
Vladimír_b
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3414 Registrován: 6-2008 |
Marťa_rak: Od toho máme přeci sledovačku pane kolego. Já dosud žiji v domnění, že tyhle stroje z Plzně odešly kolem roku 1971, po dodávkách Brejlovců. ano, spíš 73. jedničky naskočily do osobákových turnusů za páry na tratích přilehlých, vč. t160 až do Bylyny/Dux - teď nwm na rychlo jak postupovala těžba a plány, dvojky na náklady, např. i na dispečerky, v 60.' letech byly doma v Plzni i Rabachory (Pomeranče pro pražáky ), turbínovka..., až bude čas otevřu knihovnu a zkusím něco pohledat. Pak ještě nějaké zamračené měla Plzeň v provozní jednotce Zdice Jako vážně? Ve kterém období? Zdice byly Rakovnické už od 20. let 20. století a pak se jenom handrkovali, kdo bude LD a kdo PLD. V půli 90.' asi přešly na chvíli pod Plz-východ, po sloučení Plzní přešly následně do Bulharska a byl konec PJ. Ze Zdic zmizely taky celkem brzy... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13276 Registrován: 6-2006 |
Vladimír_b: pravda. Já na to nejsem zvyklej. Si ji dám do oblíbených položek. | |
|
Vladimír_b
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3415 Registrován: 6-2008 |
V tom vykuřováku měl být normálně Pegas - jeden fíra povídal. Ono taky čím jiným byste chtěli topit? Představa použití malého kotle na uhlí je ve druhé půli šedesátek a v této aplikaci dosti utopistická... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4609 Registrován: 5-2002 |
Obávám se, že se mýlíte. Minimálně od vzniku JhZD byly Zdíce i Rakovník PLD a spadaly pod Plzeň. JhZD měla tři LD - Cheb, Plzeň a Budějovice. Zbytek byly PLD nebo strojové stanice. Má pařížáku jezdily dva vytápění vozy, oba na uhlí. Byly to kořistní německé Hz (Heizwagen), které snad byly mobilizačně určeny k sanitním vlakům. Vytápění vůz s PG 500 se snad objevil až později v sedmdesátých letech - mám pocit, že jsem o tom zaznamenal někde nějakou zmínku. Právě problémy se zbrojením a čištěním těch topných vozů (a zřejmě neochotou opravovat tyto atypy) byly důvodem návratu albatrosů. A pro přesnost je třeba ještě dodat, že období vozby pařižáků Sergeji předcházelo zavedení mnichováků…
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9626 Registrován: 8-2007 |
"V tom vykuřováku měl být normálně Pegas - jeden fíra povídal. Ono taky čím jiným byste chtěli topit? Představa použití malého kotle na uhlí je ve druhé půli šedesátek a v této aplikaci dosti utopistická..." Nevím,co tam byl za kotel, ale "normální Pegas" potřebuje ke svému provozu elektřinu(čerpadla nafty, rozprašovaš paliva, vysokonapěťové zapalovací elektrody) a stlačený vzduch( jsou tam EP ventily potřebné k provozu). Provoz bez externího dobíjení a bez napájecího potrubí vzduchu(což v 60 letech byl standard) se mi moc nezdá. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 905 Registrován: 10-2010 |
M_k - omlouvám se, ale nevím proč jsem již v roce 2027 . O xicht nejde a ta upřímnost je plus . Jinak ať se daří sdružení kolem Bezdružic, děláte to velmi dobře. ![]() |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 871 Registrován: 12-2007 |
"Jouda.to jako že fýrové jsou polodementi, kteří si neuvědomí, že mají po zastavení zamáčknout čudlík? No tomu bych zas tak až moc nevěřil. 🤦🤦" Nikde jsem nerekl "polodementi". Ok, "ve vsech stanicich" bylo treba nadnesene, ale minimalne ve 3 jsem si toho vsiml (jel jsem 5 stanic, takze ... "ve vetsine stanic"? Btw, kdyz prisly syslografy, tak firove taky nejakou dobu obcas zapominali odblokovat dvere. Pro odlehceni: Kdyz v Simrailu presednu z nakladnich vlaku na osobaky, tak ty dvere taky zapominam odblokovavat (Příspěvek byl editován uživatelem joudatfd.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 909 Registrován: 10-2010 |
Jouda - ![]() ![]() |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6259 Registrován: 9-2005 |
|
|
|
Vladimír_b
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3416 Registrován: 6-2008 |
Johny11: děkuji za doplnění tyhle informace není moc kde brát, tak jsem rád za každé doplnění. Potom je zajímavé, že Rak a Zdc měli (udrželi si) karkule a pilštiky, když to první bylo z Plzně brzy vyhnáno budovat pohraničí a druhá řada sem pouze zajížděla že Žatce. Apollo17: proto ve voze byl Pegas a "stabilní motor", který krmil svého koně + mechanik samozřejmě. Na Zápaďáku se objevily obě varianty, tedy jak verze s kotlíkem na uhlí, tak s kotlíkem na naftu - tohle tvrdili pamětníci. Důvodem měl být zákaz jízd parních lokomotiv do centra Prahy a aby se nemuselo kvůli tomu přepřahat na Smíchově. Dráty do Berouna dorazili v r. 73. A stejně R dál tahala Plzeň s 753 z Prahy. M. K.: wau Dále tu mám pro Vás slíbenou 🐐 rešerši: - nejprve otevřeme týdeník Západočeský železničář (děkujeme sběrateli ) Plánované řazení Ex 468 Ex 469 No, s devíti vz na Kařízek to muselo vyloženě letět. I to měl být důvod nasazení 751 na t160. 17.10.1968 přišla T478.1098. Po ní 99+100. V r. 69 133-136, krátkodobě v Plzni byla i 82. Z Plzně měly odejít v r. 72. V této době jezdila na R Dc - Plz děčínská barča, ráno sem, večer zpět. Prostoj v Plzni byl využit na Os do Zbiroha, nebo Nýřan. V r. 72 přišly nejdříve T478.3028+29 a potom 44+45, v r. 73 přišlo dalších 16 kusů - 73-86... Další dotaz? Míru zdar! ![]() |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4610 Registrován: 5-2002 |
Karkulky a pohraničí… Bělá patřila pod LD Cheb a karkulky tam nahradily řadu 433.0. Když se nad tím zamyslíte, tak ono nebylo moc na výběr. Hektory nevyhovovaly nápravovým tlakem a nic jiného k dispozici nebylo. A zrovna tenhle prostor byl pod drobnohledem vojenských pánů… A možná stejný důvod byl pro Zdice/Rakovník a pílštyky o dekádu později. Měly pegase a v tu dobu tam jezdilo dost válků v klasice, frekvence byla slušná. A “Muzikovo” dráha také neoplývala nějakou bytelností. Jsem rád, že si to s těmi bardotkami alespoň trochu pamatuji… myslím, že ta skupina 133-136 přišla z výroby právě kvůli mnichovákům. A jsem si skoro jist, že to odkazované plánované řazení bylo jen plánované… strojové grafikony z té doby už dávno neexistují a myslím, že ani nikdo z těch fírů, kteří to vozili nebude mezi námi. Ty první čtyři zmínění brejlovci byli později předáni do Zdic, měl bych je mít někde na fotkách na “Otavě”. Což je také zajímavý příběh přetahování se o výkon, ale to už patří spíše do historie železnic🙂.
Premiér prozradil, že se pravda o financování přestavby ekonomiky zamlčovala. Zelená politika je astronomicky drahá, nepřinesla žádná pracovní místa, znamená závislost na Číně a náklady neustále stoupají. Utopie není dosažitelná, a čím více lidé zchudnou, tím více se budou bouřit.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 915 Registrován: 10-2010 |
Vladimír: Bylo období, kdy Brejlovci s R do Berouna a tam přepřah na Bobinu a naopak, ale jen s některým R a jen nějaké období. Přepřah ale prodlužoval i tak dlouhe JD tak se od toho ustoupilo. Tipuji první polovina osmdesátek. Stejně tak některé pařížáky tahal brejlovec sólo, viz. fotky od Zdenka Kačeny. Ta publikace na obrázku 130. výročí depa Plzeň se dá někde sehnat? To vypadá zajímavě. (Příspěvek byl editován uživatelem krimitz.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9642 Registrován: 3-2006 |
https://www.trhknih.cz/kniha/loit8th7tq10
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 203 Registrován: 10-2006 |
||
|
Vladimír_b
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3417 Registrován: 6-2008 |
Ta publikace na obrázku 130. výročí depa Plzeň se dá někde sehnat? To vypadá zajímavě. Časem ji můžu zkusit nascenovat... Jinak v r. 91, dle brožurky, pod Plz nepatřil Rak ani Zdc. Nakonec taková (ne)zajímavost z Plz. trianglu - zkoušená jednotka a flotila loko vozících Gigawoody Zpč. železničář 69 nakonec vydal i Heizwágn ![]() (Příspěvek byl editován uživatelem Vladimír_B.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9643 Registrován: 3-2006 |
Zdice bylo samostatné LD a Rakovník patřil pod něj, jako pobočné lokomotivní depo. V té době byla ještě samostatná vozová depa, kde Zdice patřily jako domovská stanice pod vozové depo Plzeň. Jeden z autorů publikace, sleduje vjezd v dopravně Hostomice pod Brdy s vlakem vedeným vozidly LD Zdice, aby s vlakem vedeným vozidly LD Plzeň a LD Sokolov po vykřižování odjel směr Neumětely. 24.8.1991 (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.)
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 916 Registrován: 10-2010 |
Mořepetr. Díky. Ale nikdo neprodá. 🤷🏻♂️. Tak kdyby zkusil časem Vladimír sken, bylo by to super. Jinak fotka od Vladimíra Bardotky a v textu píšou, že slezá z Brejlovce. 😁 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9644 Registrován: 3-2006 |
Není zač Včera tam byla ještě od dvou nabízejících.
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13286 Registrován: 6-2006 |
Krimitz: Jinak fotka od Vladimíra Bardotky a v textu píšou, že slezá z Brejlovce - to tenktrát byly nové stroje, přezdívky ještě neměly tolik vžité, tak se to autorovi popletlo. Navíc na snímku mašina nebyla zachycená celá. | |
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27322 Registrován: 3-2007 |
"Vladimír: Bylo období, kdy Brejlovci s R do Berouna a tam přepřah na Bobinu a naopak, ale jen s některým R a jen nějaké období. Přepřah ale prodlužoval i tak dlouhe JD tak se od toho ustoupilo. Tipuji první polovina osmdesátek. Stejně tak některé pařížáky tahal brejlovec sólo, viz. fotky od Zdenka Kačeny. Ta publikace na obrázku 130. výročí depa Plzeň se dá někde sehnat? To vypadá zajímavě. (Příspěvek byl editován uživatelem krimitz.)" Já bych si vás dovolil opravit a upřesnit. Preprahy v Berouně se minimálně po celá 80.leta až do elektrizace dělala takto: všechny R i Os prepřah a dál bobinou, jen mezistátni expresy jezdily až do Prahy pod dráty a to z Prahy noční Ex směr Norimberk/Mnichov přes N./Stuttgart, ráno zpět, dalšî pár byl Mnichovák (do Kubice na přepřah) a třetí byl dvojitě Pařížák, neboli Západní expres. Ten býval nejtěžší, až 16 vozů, a tak ho vozily "ctyřky" dvojitě - do Prahy ráno na tom Norimberku a zpět Ex 250, večer opačně. Jinak vše jednoduše včetně těžkých 12 vz lázeňáků 554/555, kterým to jelo se "čtyřkou" do kopce tak 65 -75 km/h. Na některých osobácích Praha - Domažlice se objevovaly jako náhrada i zdičtí pielstici , parní generá tor to mělo.. Mám dojem, že tohle začalo už velkou ropnou krizí 1978, ale jistě lze ověřit minimálně v dobových KJŘ podle délky pobytu v Berouně. Spíš by mne zajímala vozba v těch 70s, osmdesátky na Plzeň si pamatuji dobře. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 918 Registrován: 10-2010 |
Mladějov - děkuji za upřesnění. Jestli se někdo pamatuje na vjezdu do Zdic na berounském zhlaví bylo přes most " esíčko" kde bylo tuším 40-50/km/h?Potom rozjet expres do kopce vyhcázelo na těch vámi udávaných 65-75km/h. Pravdou je, že těžké rychlíky při rozjezdu ze Zdic s jedním brejlovcem do Hořovic se klidně couraly 35-40km/h. :-). Bez postrku. :-) |
|
|
Mladějov
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27323 Registrován: 3-2007 |
Jo, to jste mi pripomněl, těžká 554 mívala postrk ze Zdic na Kařízek. A taky jeden čas do Berouna zajížděla turnusově i žilinská bobina nulka, co pak vezla na Slovač (do Žiliny či Martina) ze Smíchova dopolední Ex Detvan. Na přípřeži Smichov - Hlavní turnusově Sergej. Jo to byly časy.. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9645 Registrován: 3-2006 |
Tak on taky například Lázeňák R554 v 9:34 ze Zdic, měl psaný nezavěšený postrk. (norma 600t) Ad Mladějov: Jsme se trefili oba. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.)
Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř.
Myosotis. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5250 Registrován: 4-2014 |
Zajímavé čtení o dopravě na trati Beroun - Plzeň v minulosti. Jen pro zajímavost dodám, že propad rychlosti také dělalo to, že ve Zdicích byl odklon osy na Berounském zhlaví, kdy první traťová kolej z Berouna ústila do staniční koleje č.5 a druhá traťová do staniční koleje č.3, takže proto všechna vjezdová návěstidla ve Zdicích měla přídavné žluté rameno, takže vždy se na jednom zhlaví buď na vjezdu nebo odjezdu jelo odbočkou, což znamenalo snížení rychlosti. Mám takový dojem, že elektromechanika ve Zdicích dokonce ani neumožňovala postavení průjezdu pro vlak z Plzně do Berouna a naopak, takže odjezdová vlaková cesta se stavěla vždy až po vjezdu vlaku. Více by prozradily výkresy tehdejší elektromechaniky, které bohužel už asi nikde neexistují, neboť ke zrušení elektromechaniky ve Zdicích došlo již v listopadu 1987. Podařilo se mi aspoň dát dohromady přibližné schéma kolejiště jak vypadalo ve Zdicích do roku 1987.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 919 Registrován: 10-2010 |
Luboš - psal jsem to výše. I po roce 87 zůstala konfigurace. Takže pořád do křiva ale 50km/h. Schéma parádní. . (Příspěvek byl editován uživatelem krimitz.) (Příspěvek byl editován uživatelem krimitz.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5251 Registrován: 4-2014 |
Ne ne při realizaci releovky na podzim 1987 ten odsun osy byl na berounském zhlaví odstraněn, proto tam vznikl ten oblouk. Ono tak pořád vypadalo jako, že pořád do křiva, ale jak z první, tak i druhé traťové z Berouna se již do stanice vjíždělo plnou traťovou rychlostí na správné staniční koleje, tedy první a druhou. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 920 Registrován: 10-2010 |
Lubos - plná traťová ale byla 50km/h. Vždy se brzdilo na uvedenou rychlost. Opačně, se jezdilo bez omezení. (Příspěvek byl editován uživatelem krimitz.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5252 Registrován: 4-2014 |
"Lubos - plná traťová ale byla 50km/h. Vždy se brzdilo na uvedenou rychlost. Opačně, se jezdilo bez omezení. (Příspěvek byl editován uživatelem krimitz.)" Díky za info. Hodně by k tomu konci elektromechaniky věděl Mořepetr a také by toho dost o té elektromechanice ve Zdicích a celé trati z Berouna do Plzně mohlo být v archivu ČD, který by měl sídlit v Praze na Chodově a na rozdíl od archivu SŽ, kde nic není a stejně není přístupný veřejnosti, tak ten archiv ČD by měl být po domluvě přístupný. Tady je řídící přístroj ze Zdic, který se mi podařilo najít v jedné publikaci. Předpokládám, že se jednalo o rok 1987, kdy už probíhala přestavba na releovku, proto na berounském zhlaví na řídícím přístroji v reléfu kolejiště ta nástavba, která umožňovala stavět odjezdovou vlakovou cestu na nesprávnou traťovou kolej a z nesprávné traťové koleje do stanice. |
|
|
hradla
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 68 Registrován: 4-2025 |
Několik poznámek k "západním" vlakům: Podle psaných obratů v Praze 1970/71 přijížděla plzeňská lok do Prahy na hl.n. na Os 600 (v So, Ne na Os 660), vracela se směr Plzeň na Ex 469 do Mnichova. Odpoledne přijížděla (ta samá?) lok na Ex 468 z Mnichova a odjížděla na Ex 459 do Stuttgartu (ten byl později zrušen). Dále jsou obrázky ze sjř na trati Č. Kubice - Praha z roku 1972 (grafikon 1972/73). U Západního expresu vše brejlovec, u Mnichováku nejdříve zamračená, z Plzně brejlovec, z Berouna opět zamračená a ze Smíchova znovu brejlovec :-). Pro zajímavost na Os 600 je psán brejlovec. V Praze je na Západním expresu uváděna i možnost lok 498.1 tak, jak to bylo dříve. Po elektrizaci v roce 1973 se přes Beroun v grafikonu 1973/74 jezdilo u všech Ex a R bez přepřahu (vše brejlovec), i projíždějící nákladní vlaky nejezdily elektricky, ale byly taženy Sergejem. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6009 Registrován: 3-2015 |
Zajímavý schéma kolejiště ve Zdicích v době elektromechaniky, to by mě nenapadlo, že to bylo tak na berounském zhlaví. Já si pamatují ty oblouky až do roku 2009 v hlavních kolejích 5 a 6. | |