Diskuse » Železnice » „Vlára“ a okolí » Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 03. 9. 2023 « předcházející | další »

Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 03. 9. 2023

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Pondělí, 14. srpna 2023 - 14:19:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 237
Registrován: 6-2017
Trochu počtení na okurkovou sezónu...
Vlárská dráha je stále neocenitelnou dopravní tepnou
Pondělí, 14. srpna 2023 - 17:01:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1284
Registrován: 10-2007
jadris:
"Trochu počtení na okurkovou sezónu...
Vlárská dráha je stále neocenitelnou dopravní tepnou
"

V příštím roce uplyne 140 let od zahájení provozu na Vlárské dráze...
Nechystá někdo výroční publikaci?
Hodilo by se něco novějšího než ta z roku 1987 [happy]

www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Úterý, 15. srpna 2023 - 08:52:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 238
Registrován: 6-2017
"V plánu na 9. pětiletku jsou předelektrifikační úpravy a pro 10. pětiletku elektrifikace úseku Brno - Veselí nad Moravou.
Myslím, že nová není potřeba, tahle je "nadčasová" [uhoh]

Samozřejmě bych uvítal stejně, jako vy, ale ke 140 asi nebude a budeme rádi, když ke 150. výročí vyjde nějaký článek... (jsem realista, ale možná se pletu)

(Příspěvek byl editován uživatelem jadris.)
Úterý, 15. srpna 2023 - 13:53:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3201
Registrován: 5-2008
jadris:
""V plánu na 9. pětiletku jsou předelektrifikační úpravy a pro 10. pětiletku elektrifikace úseku Brno - Veselí nad Moravou.
"
Ono moc nechybělo k té elektrizaci, přednosta v Rousínově jedno extra šufle na dokumentaci té akce
Don Parmezano
Úterý, 15. srpna 2023 - 21:36:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13624
Registrován: 6-2004
Hr Brankovice, jak to tam šlo stavět, ty předvěsti tehdá, byly v oblouku? Hradlář prodával i jízdenky?
Byla tam i manip. kolej?
Středa, 16. srpna 2023 - 07:20:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 642
Registrován: 7-2017
V Brankovicích byla před lety i rampa se skladištěm (dlouho jsem tudy nejel, tak nevím, jestli tam je pořád), takže tam určitě nějaká manipulační kolej byla.
Středa, 16. srpna 2023 - 21:02:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1082
Registrován: 7-2017
. . . . . Tak dnes jsme s kamarádem uskutečnili dlouho odkládaný výlet ze Slavexu do Velkých Karlovic. K přepravě jsme včetně kol použili Arrivu s odjezdem 6:59 hod.
Podle informací JŘ, jsme měli na Vsetíně přestupovat do jiné soupravy. K našemu údivu se ale celý přesun uskutečnil až do cílové stanice bez jakéhokoli přestupu. Asi to byla jen náhoda. I tak jsme měli na Vsetíně pauzu cca 30 min. Takže jsme měli dost času sledovat demolici staré staniční budovy.
Do Karlovic jsme dojeli včas. Na zpáteční cestu v 10 hod jsme už použili přepravované bicykly. Po cestě jsme uskutečnili "mezipřistání" na populárním "Balatonu", poté v motorestu pod Čertovými skalami v Lidečku se skvělou kuchyní. Do Slavexu jsme se vrátili přesně v 15:00 hod .
Proč to celé ale vlastně píšu? Po cestě do Karlovic, se dvakrát měnil personál ve vlaku, v Bylnici a na Vsetíně. Tak všem třem (jak se vlastně nyní ty kdysi průvodčí jmenují?) bych i se svým kamarádem chtěl složit hlubokou poklonu.
S tak milým jednáním jsem se opravdu ještě nesetkali. No a navíc, když to bylo násobeno třemi, bude opravdu na co vzpomínat. Asi tak si představuji služby cestujícím. Takže za mě Arriva [ok][ok][ok] . . . . . . . . . .[masinka]
Čtvrtek, 17. srpna 2023 - 13:44:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 881
Registrován: 4-2007
Kolelač 1082: No, asi (mimo jiné) průvodcovský personál začal povinně studovat železniční zeměpis (jak tomu kdysi bývalo u ČSD u vlakového personálu). Byl jsem svědkem v prvních týdnech provozu ARRIVY, že chudák průvodčí ani nevěděl, že vlak ze St.Města do Veselí nad Mor., který doprovázel, jede přes Uh.Hradiště. Tehdy to rozhodně na poděkování nebylo. Ale zlepšili se. Jestli se mi u Arrivy něco moc líbí, tak je to monitor s mapou, kde je jízda vlaku zobrazována posunujícím se bodem. Ale ve všech soupravách to asi není.
Ferdinandka přežije!
Čtvrtek, 17. srpna 2023 - 13:53:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 239
Registrován: 6-2017
Mapa je jen v infosystému od Arrivy, tzn. pro Vláru v 848,845. Linty mají nějaký jiný, že by něco upraveného od LEOše?
Čtvrtek, 17. srpna 2023 - 20:19:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1083
Registrován: 7-2017
R:"Zderadíček 881". . . . Každý jednou začínal a oni začínali od nuly. Jak se říká "žádný učený z nebe nespadl". Nakonec i staří mazáci mají občas s žel. zeměpisem potíže. . . . . Před časem jsem se v H. Lidči, v pokladně ČD domáhal jízdenky do cílové zastávky Mnetěš. Dokonce jsem to musel pokladní napsat tiskacím písmem. Po pětiminutovém boji s počítačem mne podezřívala, že žádný Mnetěš neexistuje a že si dělám srandu. Nakonec po dotazu na Vsetín jízdenku vystavila, ale že bych z toho dělal aféru? Spíš jsem to vzal s humorem. . . Jsem zvědav, příští měsíc pro změnu jedu do sousední zastávky Ctiněves, tak uvidím? [rofl]. . . . . . . . . [masinka]
Čtvrtek, 17. srpna 2023 - 20:48:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 882
Registrován: 4-2007
Na to (v sedmdesátých letech prodej psaných jízdenek s frontou za zády pět minut před odjezdem vlaku) by byla zajímavá vzpomínková debata, ale není šuplíčka, kam bysme tu debatu šoupli...
Ferdinandka přežije!
Čtvrtek, 17. srpna 2023 - 20:50:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2616
Registrován: 12-2020
Mnetěš. To je takový lingvistický oříšek. Z čeho to asi pochází?
Měl jste zkusit lístek z Horní Lidče do Horní Ledče, to by taky mohlo být zajímavé.
Taky pamatuju, že kamarád si chtěl v počátcích počítačového výdeje jízdenek koupit lístek z pražského hlaváku do Harrachova a pokladní tvrdila, že taková stanice neexistuje. Tak mu to prodala do Kořenova. Problém byl asi v tom, že to napsala s jedním r a ne se dvěma.
Pátek, 18. srpna 2023 - 16:24:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1084
Registrován: 7-2017
Dnešní, trapný? "kabaret" na Vsetíně. 3x video . . . . . . . . . . .[masinka]

https://www.regionvalassko.cz/vsetin-se-rozloucil-se-starou-nadra zni-budovou/
Pátek, 18. srpna 2023 - 16:31:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13640
Registrován: 6-2004
Zderadíček: i proto bych rád vlákno "Železnice před r. 1989", kam napsat ??


Já třeba míval (r. 1990-92) dlooooohou řadu u okénka těsně před vlaky vždy o pátcích, ano, fronta převeliká a relace typu: "Nitranské Pravno" apod. Vždy jsem použil starý trik zkušených kolegyň kasírek: "A kolik tam platíte?" A šup ... vydal promptně lepenku oné hodnoty a "další, další, další...."
Pátek, 18. srpna 2023 - 21:29:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1085
Registrován: 7-2017
Jízdenky? . . . . Na to si asi bude z Vás někdo těžko pamatovat? Když jsem v r. 1969 dá se říct "načerno", nelegálně zdrhal z vojny domů, prodal mi v Topolčanech výpravčí pan Bujálka klasický kartonový lístek s nápisem "Priama cesta" v ceně 20 hal. na který jsem jel až domů na Moravu. Dodnes mi není jasné, co to tehdy bylo za "tarif"?
O pár týdnů později, 22 prosince 1969 ve snaze ušetřit i tuto sumu, jsem se vydal domů (opět načerno) na čtrnáctidenní návštěvu se strojem T334 816. Tuto příhodu ale nebudu opakovat, už jsem ji dostatečně a obsáhle popsal, je uložena v archívu zdejšího vlákna. . . . . . . .[masinka]
Sobota, 19. srpna 2023 - 14:30:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2621
Registrován: 12-2020
Fany: Já třeba míval (r. 1990-92) dlooooohou řadu u okénka těsně před vlaky vždy o pátcích, ano, fronta převeliká a relace typu: "Nitranské Pravno" apod. Vždy jsem použil starý trik zkušených kolegyň kasírek: "A kolik tam platíte?" A šup ... vydal promptně lepenku oné hodnoty a "další, další, další..

No u nás třeba jízdenky prodával výpravčí. A jeden z výhybkářů zpracoval ve volném čase zvláštní sešit a tam byly všechny stanice v ČSSR včetně různých cest oklikou a k tomu kilometrovník, takže prodej jakékoli jízdenky nebyl sebemenší problém. V místě byl cukrovar, kam jezdilo na kampaň spousta Slováků, takže se to opravdu využívalo.
Sobota, 19. srpna 2023 - 14:37:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13644
Registrován: 6-2004
a název té žst. ?
Sobota, 19. srpna 2023 - 21:06:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2637
Registrován: 12-2020
Úžice
Neděle, 20. srpna 2023 - 14:10:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1087
Registrován: 7-2017
Jízdenky a žst Pitín. . . . .. . Tak touto stanicí jsem za svou kariéru projel nespočetněkrát. Její dopravní kancelář se mi ale za svou kariéru podařilo navštívit jen dvakrát. V prvním případě na přelomu roku v 00:30 hod, kdy mi u Mn. vl nefungovala průběžná brzda. To jsem musel projednat následnou stanicí
Bojkovice.Nakonec to jsem už zde jednou popsal.

Podruhé ale má návštěva proběhla daleko romantičtěji. Tehdy byla ještě zima opravdu zimou. Sněhu okolo půl metru. Na běžkách jsem přešel přes Kolelač až do stanice Pitín. Tam, někdy v neděli po obědě, měla službu výpravčí i se svou kolegyní. Dá se říct že byly mou neohlášenou návštěvou celkem potěšeny. Tehdy mne pohostily dá se říct "dokonale". Po půl hodině jsem cítil, že už mám z vynikající trnkovice celkem "vrtuli".
Proč ale zmiňuji na začátku jízdenky? V dopravní kanceláří mne zaujal na stěně zavěšený ternion, který byl snad z poloviny zaplněný lepenkovými jízdenkami. Po mém dotazu, kolik prodají za rok jízdenek se výpravčí jen usmála, mávla rukou a řekla "A komu tak asi"? Pokud si pamatuji, na Pitíně, krom žel. zaměstnance jsem nikoho jiného snad ani nastupovat neviděl. Zkrátka byla to taková "ztracená varta" i když svůj nezpochybnitelný význam tehdy měla . . . . Po slabé hodince jsem připnul běžky a ve slivovicovém oparu se vydal zpět. Kde je pitínská stanice a kde jsou tehdejší zimy? Běžky už jsem ze sklepa hezkých pár let kvůli sněhovému deficitu nevytáhl. . . . . . [masinka]
Pondělí, 21. srpna 2023 - 17:12:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 166
Registrován: 11-2014
"byla to taková "ztracená varta" i když svůj nezpochybnitelný význam tehdy měla"

Zcela bez ironie: jaký význam má nádraží v pustině daleko od jakéhokoliv obydlí?
Pondělí, 21. srpna 2023 - 17:59:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3703
Registrován: 8-2009
Tenkrát určitě mělo protože bylo potřeba někde křižovat. A poslední dobou se množí stesky, že by tu výhybnu bylo potřeba[kecal]
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval[kecal]
Pondělí, 21. srpna 2023 - 18:03:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13653
Registrován: 6-2004
Ano, po "zdolání" náročného stoupání je nabíledni, že vlaky často musely trochu "odpočívat", a tak se braly "do boku", řekl bych... a pak to křižování... a vůbec, je škoda, že na můj dotaz adminům , aby vzniklo vlákno o železnici před r. 1989 přišla už odpověď... v podstatě záporná
Pondělí, 21. srpna 2023 - 18:04:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1657
Registrován: 2-2009
Tak druhá pravda je, že je ten mezistaniční úsek opravdu dlouhý
Nejkrásnější pohled na svět je ze sedla jízdního kola
Pondělí, 21. srpna 2023 - 19:08:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 883
Registrován: 4-2007
Nejde jen o odpočívání vlaků po náročném výkonu. Pamětník - přímý svědek této události - mi líčil, kterak kdysi dávno štokr nebyl schopen svůj bumlák (nevím, jak těžký) vytáhnout na jeden zátah, a tak musel vlak být vytažen po částech - kam jinam, než do Pitína. A nevím , kolikrát se to stalo. Je pravda, že tak těžké vlaky tam (asi) dnes nejezdí. Takový ale může být význam nádraží v pustině. A i dnes zvláště na jednokolejce by výhybna mohla částečně eliminovat případné důsledky nepravidelností v dopravě.
Ferdinandka přežije!
dědek_hank
Pondělí, 21. srpna 2023 - 19:54:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4689
Registrován: 7-2017
Fany:
"...a vůbec, je škoda, že na můj dotaz adminům , aby vzniklo vlákno o železnici před r. 1989 přišla už odpověď... v podstatě záporná"

Asi mají strach, aby z toho nevznikla exhibice v duchu hesla DBL a - z druhé strany - obvyklých hejtů od zdejšího tvrdého jádra ultras. [rofl]

Dle mého soudu je použitelná i diskuse Historie železnic. Což ovšem neřeší ten flamewar, který se tu skoro vždycky po nastolení tématu rozpoutá, ať už je otevřeno kdekoli.
Úterý, 22. srpna 2023 - 09:33:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 645
Registrován: 7-2017
Mám malý dotaz - existovala někdy na vlárské trati zastávka Hodějice?
Úterý, 22. srpna 2023 - 12:21:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 884
Registrován: 4-2007
Nedávno jsem byl v Komni. Místní rodák vyprávěl - a ukazoval na protilehlou stráň, že někde v těch místech mělo stát nádraží zamýšlené dráhy z Bojkovic "někam na Slovensko". Pamětníci těch úvah už asi nežijí a mnoho věcí se traduje až dodnes. Otázkou je, zda je to jen lidová tvořivost a nebo jde i skutečné dobové úvahy. Ví o tom někdo z vás více ?
Ferdinandka přežije!
Lajos
Úterý, 22. srpna 2023 - 19:20:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 330
Registrován: 8-2014
Ad Pitín: jaký význam asi tamní stanice daleko od lidí měla ? Pro srandu králíkům nebo zajícům se asi nevybudovala. Byla zřízena jako de facto vrcholová stanice transverzální dráhy, i když její nejvyšší bod je ve 142. km nad slavičínskou stanicí. U té se mj. po léta skvěla dopravní značka Slavičín/Hrádek na Vlárské dráze. Ale z obou stran se oblouky po úbočích strání Bílých Karpat zvedala niveleta trati právě na Pitín.
Stanice byla vybavena vodním jeřábem, parní mašiny tam po náročném výkonu dozbrojovaly. Mnohé všímavé strojvedoucí zaujala skutečnost, že i v takové výšce je ještě silný pramen. Určitě se tam vytahovaly nákladní soupravy po částech, anebo tam končívala práce postrků. Jejich někdejší "základnou" bývala stanice Bohuslavice nad Vláří, kde u teplanského zhlaví stávala dvoukolejná remíza. Ale snad po zřízení nového depa v Bylnici se tamní strojní služba zrušila a odešla do zapomnění.
Po dlouhá desetiletí však klasická průběžná nákladní doprava po tzv. Horní Vláře nejezdila, protože pro tento účel nebyla vhodná - sklonové poměry, délky stanic, jejich vzájemné vzdálenosti.... daleko lépe vyhovovala "Čachtická" trať a tak v úseku Uherský Brod - Bylnice jezdily fakticky jen manipulační vlaky, ovšem značně vytěžované a tak se stanice Pitín využívala právě na tomto poli. Vždyť zkracovala 15 km dlouhý úsek Bojkovice - Slavičín. Její likvidace po roce 2002 byla neuvážená, zvláště s ohledem na proklamovaný rozvoj regionální dopravy. "Dálkovina" byla na dohled a přestavba na dálkově řízenou výhybnu by byla vhodnější, než destrukční činnost některých a těch samých lidí z příslušných složek ČD/SŽDC/SŽ.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Úterý, 22. srpna 2023 - 22:05:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1088
Registrován: 7-2017
Pitín?. . . . Vždy žil svým životem, i když to byla "ztracená varta", ať už to byly pravidelné křižovačky, třeba odpoledního rychlíku z T.Teplé a motoru do Bylnice a dalších, nebo "neplánu" večerního "Zámčana" do Brna a zmeškaného osobáku taženého pětasedmou, což se dělo téměř pravidelně v pátek, kdy "Kača" čekala ve Staráku na zmeškaný "Baník" a od ní se zpoždění přeneslo dále na "Vláru".
Na Pitín mám jako fíra vv. vzpomínek až až, některé jsem už popsal dříve, opakovat se nebudu. Zažil jsem i parní éru. Na rozdíl od mot. a el. trakce byly páry přetížitelné , i když se to nevyužívalo, snad jen fíři "kaskadéři" o kterých t bylo dostatečně známo.
Trochu mě rozveselilo tvrzení, že mašinka si někdy "musela odpočinout"? Tak to jsem za svou kariéru párkrát zažil, ale nebyl to "odpočinek". Jednu dobu nám do "Štokrů" zbrojili tak nekvalitní, energetické uhlí tzv "Handl", že na náročném stoupání na Mních Lehotu dlouhém 10 km. parní kotel neměl šanci vyrobit dostatečné množství páry. Pokud se pamatuji, byla tehdy nepsaná soutěž . . . . Na prvním místě se umístila lok četa s jízdní dobou těsně pod 80 min, my jsme skončili na potupném , druhém místě s časem tuším 74 min. Naštěstí se tak dělo v noční pauze, takže to na ostatní vlaky nemělo vliv
Tento problém ale na veselské štrece nehrozil. Veselí mělo na skládce "Most" a "Ostravu", které se míchalo v poměru 1:1. Později v rámci motorizace k nám přišly "Bangle" , které přes počáteční problémy byly spolehlivé mašinky.
Na Pitín měly normu 500 t. Večerní Mn. vl 82342 do Veselí n/Mor, míval zpravidla 1000 t. a pravidelný postrk, do km. 142.2
Ano, Na Pitíně byl naproti dopravy přes koleje pramen. Z jeho vody byla vynikající káva.
Dokonce jsem tam jednou u manipuláku do šturcu odstavoval "zetku" která cestovala mezi stanicemi. Byly v ní pro stanice sudy s olejem a petrolejem pro mazání a osvětlení výměn.
To že v Bohuslavicích nad / Vlárou bylo nějaké depo, či remíza pro mašinky jsem už popsal dost dávno. Její pozůstatky jsou na bylnickém zhlaví viditelné dodnes.
A ohledně toho "psaní adminům". . . Toto vlákno má v záhlaví "Sledovačka . . . ."
Ptám se tedy , kde zmizely "Brejle" a ostatní mašinky z opravdu "Horní Vláry"? Brejle, stejně jako všechny mašinky bez výjimky byly mé oblíbené stroje. Nakonec video "Pitín 2000" o tom svědčí dokonale. Budu rád , když "skalní", trvající na "sledovačce" nechají dýchat i nás, kteří už z opravdu "Horní Vláry" mohou o "brejlích" jen snít, jsou totiž pro nás v nedohlednu. Místa je zde dost a "vo tom to je". Dobrou noc . . . . . . . . . . . .[masinka]
Středa, 23. srpna 2023 - 14:15:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3289
Registrován: 2-2007
a vůbec, je škoda, že na můj dotaz adminům , aby vzniklo vlákno o železnici před r. 1989 přišla už odpověď... v podstatě záporná

Vzhledem k stylu tvých "příspěvků" mě to vůbec nepřekvapuje. Buď rád, že sem ještě vůbec můžeš "přispívat".
Středa, 23. srpna 2023 - 14:25:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13658
Registrován: 6-2004
Pospec: netykat, prosím, dělí nás mnoho let, vážený...
Priapos
Středa, 23. srpna 2023 - 15:46:06  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2311
Registrován: 10-2012
Soubor Střed (motory) zůstávají zatím u ČD. Očekávalo se to, rozhodnutí se sice stále odkládalo, ale Arriva nezískala vhodná vozidla.
Středa, 23. srpna 2023 - 16:54:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 39
Registrován: 7-2017
Priapos: A 854, 842, Honeckery a spol. jsou vozidla vhodná? Už jen kvůli jejich nenízkopodlažnosti, absenci klimy a wifi silně pochybuju. 😐
Vlarsky
Středa, 23. srpna 2023 - 17:59:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 47
Registrován: 2-2023
Vhodná nejsou, ale ten šrot poslouží na přechodné období, než se vyřeší, co s Vlárou dál. Uvítal bych alespoň nasazení postupně uvolňovaných motorových vozů řady 843 místo 854. Sociální jistoty v depu ve Veselí jsou na pár dalších let zachráněny. Snad to v Obzoru dají na titulní stránku. Ale berme to pozitivně, alespoň budou Brejlovci na focení.[happy]
Středa, 23. srpna 2023 - 18:12:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2659
Registrován: 12-2020
Pospec: Další kádrovák?
Středa, 23. srpna 2023 - 18:47:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13
Registrován: 3-2020
Nemá prosím někdo odkaz/znalosti počtů přepravených cestujících - třeba pro zajímavost za posledních deset let na Vláře? Obsazenost některých spojů, zvláště v horním úseku, je okometricky tragická - i po návratu cestujících po Covidu.
Čtvrtek, 24. srpna 2023 - 07:44:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 240
Registrován: 6-2017
Vlarsky: Ano, dle Oficiální tiskové zprávy ČD to budou především 842 a 843. Mám pocit, že hyder se už chtějí zbavit.

(Příspěvek byl editován uživatelem jadris.)
Čtvrtek, 24. srpna 2023 - 10:24:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13660
Registrován: 6-2004
A něco pro pamětníky - ze starých tabulek vybírám název + km poloha:

Divnice z 147,100
stanoviště závorára 1 146,206
Slavičín
stanoviště závorára 2 140,666
hlásnica Pitín z
stanoviště závorára 3 130,748


Záhorovice nz+stanoviště závorára 4 127,151
Šumice z + stanoviště závorára 5 122,620
Popovice u UH nz, stanoviště závorára 6 106,098
Vésky nz, stanoviště závorára 7 103,950

Kunovice zast z+stanoviště závorára 8 99,402
stanoviště závorára 9 88,582

Kdo by, prosím, věděl detaily, kolikatery závory bývaly na těchto stanovištích v těch letech obsluhovány?

Díky za info
Čtvrtek, 24. srpna 2023 - 14:34:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 40
Registrován: 7-2017
https://zdopravy.cz/cd-obhajily-soubor-motorovych-spoju-stred-na- jihu-moravy-kraj-pocita-s-drivejsim-ukoncenim-smlouvy-173620/
Pátek, 25. srpna 2023 - 00:20:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 919
Registrován: 2-2011
Zapalovač:
"Obsazenost některých spojů, zvláště v horním úseku, je okometricky tragická - i po návratu cestujících po Covidu."

Co je to okometricky?
Tím chcete říct, že mezi Veselim a Hradištěm (-Starákem) ubylo cestujících?

Všiml jste si, že někdo vymyslel geniální koncept ultracouravých Sp340, které ve Staráku ujedou všemu (na rychlík se leckdy nečeká) a do Staráku přijíždějí téměř do prázdna aby to pak prostály v UH a Veselí? (Upozorňuji, že pro drtivou většinu cestujících byla výrazně důležitější vazba Sp340->Os330 než Sp340->R18, která je dobrá tak leda pro dálkaře ale vůbec neřeší dříve velmi silné vztahy Huštěnovice - Hradiště - Veselí a Veselí - Starák - Zlínka.)
Pátek, 25. srpna 2023 - 09:17:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13662
Registrován: 6-2004
Obrázek k oživení diskuse:

[fotic]
Sobota, 26. srpna 2023 - 08:10:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 100
Registrován: 6-2020
Fany, když jsem celkem nedávno jezdil pravidelně vlakem z Kroměříže, byl tam příjemný průvodčí s všeobecným rozhledem a milým vystupováním, tak jsem se chtěl prosím zeptat, jestli jste to nebyl Vy. Třeba se ještě někdy potkáme.
Sobota, 26. srpna 2023 - 13:57:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 888
Registrován: 4-2007
Dovoluji si znovu vznést nedávnou otázku (a děkuji předem za případnou odpověď): Nedávno jsem byl v Komni. Místní rodák vyprávěl - a ukazoval na protilehlou stráň, že někde v těch místech mělo stát nádraží zamýšlené dráhy z Bojkovic "někam na Slovensko". Pamětníci těch úvah už asi nežijí a mnoho věcí se traduje až dodnes. Otázkou je, zda je to jen lidová tvořivost a nebo jde i skutečné dobové úvahy. Ví o tom někdo z vás více ?
Ferdinandka přežije!
Sobota, 26. srpna 2023 - 21:07:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 374
Registrován: 12-2006
Mám dotaz , Sp 1773 do Bojkovic jede 854 vložák 854, tedy s 2 motor. To nejsou řídící vozy? Nebo k vůli nějakému oběhu do kterého nevidím. Děkuji
Sobota, 26. srpna 2023 - 22:29:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 134
Registrován: 4-2009
Zderadíček: Zeptám místních nádražáků, až je potkám. "Někam na Slovensko" by mohlo být snad ve směru Hrozenkov / Drietoma - Kostolná - Trenčín. Ovšem ty kopce mezi }jsou moc vysoké. Takže někde bu musel být dlouhý tunel (což v době, o které se bavíme byl asi nesmysl), popřípadě kombinace tunelu, mnoha oblouků a zářezů (stoupání) či zubačky. Takže nízká traťová rychlost v kombinaci s kilometry navíc. Jako cyklista který tu zná každou polňačku bych řekl, že je to nesmysl. Možná s tím 8km tunelem by to šlo[happy]
Sobota, 26. srpna 2023 - 23:01:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1285
Registrován: 10-2007
Zní to jako jedna z mnoha lokálek, jejichž projekty byly v módě koncem 19. století, ale většinou se z nich nic nerealizovalo.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Neděle, 27. srpna 2023 - 22:04:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 375
Registrován: 12-2006
Před stavbou trati Veselí - Myjava - Nové Mesto n.V. se zvažovalo i trasování Kunovice - Hluk - Dol.Němčí - Hor. Němčí - Strání - Nové Mesto n.V. S tunelem do Strání. Přednost dostala Myjavská štreka.
Ale trasování Bojkovice - Komňa - SK je jen lidová tvořivost. Je mně tento kraj blízký, ale nikdy nic jsem o této trase nezachytil.
Pondělí, 28. srpna 2023 - 07:53:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5762
Registrován: 6-2010
Mám dotaz , Sp 1773 do Bojkovic jede 854 vložák 854, tedy s 2 motor. To nejsou řídící vozy? Nebo k vůli nějakému oběhu do kterého nevidím. Děkuji

nedostatek řídících vozů
Pondělí, 28. srpna 2023 - 13:30:51  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 889
Registrován: 4-2007
Loko 375: díky za (pro mne novou) informaci.
Pozn.: Teprve letos (v již dost pokročilém věku) jsem začal objevovat krásy Kopanic, přestože bydlím "za rohem".
Ferdinandka přežije!
Lajos
Pondělí, 28. srpna 2023 - 18:45:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 332
Registrován: 8-2014
Loko & Zderadíček: vážení jmenovci patrona všech skautů - "bajku" o trase z Bojkovic jsem tedy neslyšel. Ale zato o možnostech trasování toho, čemu se dnes přezdívá "Čachtická trať". Přece jen je to mladší doba kamenná. Příležitostný spis, vydaný k dostavbě 1. oddílu (VNM - Myjava), o tom hovoří jen obecně až vágně, ale zmínky o Uherském Brodě či Strání tam jsou. Probíraly se i možnosti okolo Veselí, které samo nebylo zpočátku jednoznačným favoritem. Jedna z možných tras vedla poblíž Hroznové Lhoty a dobové Noviny z pod Bradla v roce 1921 nadšeně přinášejí zvěst o zřízení jmenovitě této stanice. Mohla to být obdoba Blatnice, tedy nádraží odlehlé, plnící spíše roli výhybny. Ovšem terén okolo Hroznové Lhoty je příznivý a dalo by se stoupat proti údolí říčky Veličky. Hodně pravděpodobný byl výchozí bod v Uherském Ostrohu, odkud by se trasa vedla rovněž pozvolným stoupáním podél vodoteče jménem Okluky k uvedenému Hluku a pak odtud k Blatničce a Louce a do později realizované trasy. Tím by se dal ušetřit Lipovský viadukt.
V obou případech pevně figurovala nácestná stanice Myjava. To byla trochu dost vynucená podmínka, zasloužil se o ni senátor Kornel Stodola (po něm se pak jmenoval tunel na Telgártské smyčce). Primárně šlo zapojit Myjavu, správní centrum odlehlé a chudé kopaničářské oblasti, do železnice. Což v konečném důsledku zkomplikovalo a prodražilo stavbu, ovšem ve vztahu k regionu to svůj účel splnilo a je tomu tak doposud.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
Lajos
Čtvrtek, 31. srpna 2023 - 16:57:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 333
Registrován: 8-2014
K diskusi ohledně plánovaných železnic na moravsko-slovenském pomezí zareagoval emeritní výpravčí pan Jan Halíček a poskytl tento zajímavý text "písmáka" RNDr. Hudečka:

Železnice v Blatničce

Naděje a železniční dráhy
jsou sice věci mylné,
ale zato nesmrtelné.

V současnosti nadpis sice vyvolává úsměv, ale nebylo tomu tak vždy.
Profesor František Riepl přišel v roce 1829 s myšlenkou, že by bylo vhodné spojit Rakouskou monarchii od jihu na sever železnou dráhou, tak jak byla již v Anglii spojena průmyslová města Liverpool s Manchestrem. Představa snílka na trať z Vídně do Krakova je věc jedna a realizace věc druhá. Tak jako mnohokrát předtím i v čase příštím se nejedná o nic jiného než o takovou prkotinu jako jsou prachy, pašule a peníze. Plán nové cesty po kolejích s názvem „ Císaře Ferdinanda železnice severní“ byl později přejmenován na „Ferdinandova železnice severní“, aby se nakonec mezi lidem prostým ustálil na názvu „Ferdinandka“. Smělá idea se zalíbila ve Vídni bankéři Solomonu svobodnému pánu Rotschildu, který sice nikdy nedržel kleče pluhu, zato vlastníl klíče od bankovního sejfu.

Plán na dopravu lokomotivní z Vídně do Bochnie (město 30 km východně od Krakova v Haliči – nyní v Polsku) byl hotový v r. 1834. Bankovní dům Rotschildův ve Vídni na tuto stavbu železniční s odbočkami do Brna, Olomouce, Opavy a k solnicím v Haliči ve Dvorech , Wieliczce i v Bochnii dostal 4.3.1836. od císaře Ferdinanda Dobrotivého povolení na dobu 50 let. Rotschild pak vydal na tuto stavbu 12.000 akcií, každá po 1.000 zlatých, takže se stavbou se začalo již ke konci roku 1836. Zatímco první vlak z Vídně dosupěl do Brna 7.6.1839, na příjezd železného spřežení z dílny George Stephensona ze Bzence do Veselí jsme si museli počkat do 1.6.1887.

Nová doprava po kolejnici je lepší než jít pěšky nebo za vozem a proto se zalíbila i lidem našeho kraje. Obce Velká v čele, Javorník, Nová Lhota, Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Kuželov, Sůchov, Blatnička (je zajímavé, že Blatnička je zde započítávána mezi obce horňácké, přestože patří mezi dolňácké) a pak dolní obce Tasov, Hroznová Lhota, Kozojídky a Žeraviny opětně usilují o stavbu železnice z Veselí do Velké. Po dohodě představitelů těchto obcí byla 9.7.1908 vyslána do Vídně k ministru železnic Juliusi rytíři Derschattu deputace, která mu předala žádost na postavení železniční tratě podél výše uvedených obcí. Tuto žádost však nepodepsaly obce Louka a Lipov, přes které má trať vést. Jako důvody proti výstavbě zástupci těchto obcí uvádějí, že dráha má být vedena částečně humny, přes stodolu starostovu a dokonce pan první radní má v humně na vyznačené trati jakousi vzácnou hrušku a ta by musela jít pryč. Proto jsou vůbec proti dráze. Nechť prý jde raději dráha hned od Tasova druhým údolím do Vrbky a pak odtud přes kopec do Velké. Na Lipovsku vede trať totiž nad silnicí a přeřezala by větší část pozemků. Zkrátka - Lipov dráhu nepotřebuje. Nejdále od první stanice železniční ve Veselí je odloučena Nová Lhota a to 28 km. V Louce dále pracuje proti stavbě dráhy sám zástupce velkostatku, chtěje tím snad usnadniti zamýšlenou stavbu železniční dráhy přes Nivnici do Strání.

Je zajímavé, že zatímco v r. 1883 se s železnicí do Veselí nepočítalo a dopravním uzlem na Slovensko ze Bzence se měl stát Uh. Ostroh. Jenže Uh. Ostroh odmítl dát pozemky na nádraží, zatímco hrabě Chorinský nabídl na nádraží ve Veselí své Tři hony za klášterem Servitů směrem k Blatnici - nejúrodnější půda veselského panství. Tak i později v r. 1919 měla železnice z Veselí jít do Nového M.nad Váhom nejkratší cestou přes Hroznovou Lhotu, ale i tato obec jako Uh:Ostroh se nechtěla rozloučit se svými pěknými hony na rovině, tak nakonec byla vybudována železnice oklikou na Blatnici.

Snad by se mohlo zdát, že se jednalo pro Blatničku o pouhé plácnutí do vody, ale skutečnost je jiná. O 3 roky později 18.9.1911 vydává c.k.okresní hejtmanství v Uh. Hradišti pod č. 24308 přípis představenstvům obcí v kterém sděluje, že ministerstvo železnic pod vedením Viktora svobodného pána Rölla – ministra železnic udělilo firmě Orenstein a Koppel ve Vídni povolení ku provedení předložených technických prací pro úzkokolejnou železnou dráhu nižšího řádu z Uh. Ostrohu přes Velkou Blatnici, Blatničku, Dolněmčí a Nivnici do Suché Lozy ve smyslu zákona ze dne 14.9.1854 ř.z.č.238 a sice na dobu jednoho roku. O tom se představenstvu obce v Malé Blatnici věděti dává s podotknutím, že firma Orenstein a Koppel svěřila provedení předběžných prací vrchnímu inženýru Sigmundu Schuschnymu a že s těmito pracemi během tohoto měsíce započato bude.

Tady však padla kosa na kámen či spíše na Hospodářský spolek Uhersko Ostrožského pro chov hospodářských zvířat v Uh. Ostrohu. Představitelé této v té době velmi důležité organizace apelovali na starosty, velké sedláky i malé chovatele, aby se obce postavili proti stavbě této železnice našimi kotáry, jelikož hluk lokomotiv a vagonů se nepříznivě projeví na chovu zvířat a užitkovosti dobytka-zejména u koní a krav, což se jim i v Blatničce podařilo. Zatímco v r.1908 se zastupitelstvo obce pod vedením starosty Martina Vrabky 72 za cestu pro železného oře bilo plamenným mečem sv. Gabriela, tak nyní se ve stejné věci obecní zastupitelstvo Blatničky v čele se starostou Janem Markem 11 k stavbě železniční dráhy obrátilo zády a vyjádřilo se nejen záporně, ale dokonce se 29.8.1912 usneslo vyslat do Vídně k ministru železnic Zdenku ryt. Forsterovi s deputací místního rolníka Josefa Šuránka č.p. 95. Jako náklady na tuto cestu našeho emisaře do hlavního města monarchie Habsburků na Dunaji mu dala dokonce celé 4 koruny a pokud by ve Vídni snad i přespal, má se mu celkem vyplatit rovných 10 K. Mapu na stavbu této železnice, která měla přes Strání pokračovat dále na Horní Uhry do Nového Mest nad Váhom si můžete prohlédnout v knize „ Let holuba“ na str. 50.

Další veletoč k výstavbě železné Dolňácko-horňácké magistrály udělali představitelé Blatničky po vzniku 1.sv.války za dalších pět let. Válečná jatka na lidské zdroje jasně ukázala přednost železnice nejen pro dopravu materiálu, ale také obyvatel. Totéž zastupitelstvo naší obce se stejným strostou jako před vypuknutím války posílá na hejtmanství do Uh.Hradiště 20.2.1917 usnesení, že jednohlasně a všemožně podporuje projekt stavební normální dráhy na pozemcích zdejší obce Blatničky.

Stále čtu dokola jak naši předkové, kterých si vážím byli moudří a prozíraví, ale taky mám pocit, že někdy za dva dny udělali už zemřelí sousedé víc práce jak za den jeden. Život totiž není to co chceme nebo to co si představujeme, ale to co skutečně je.


Příběh uveřejněný v 42.čísle Zájmy Slovače ze dne 25.7.1908 a článek z knihy Let holuba upravil a na podzim roku 2016 zapsal Miroslav Hudeček.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/
http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/
dědek_hank
Čtvrtek, 31. srpna 2023 - 18:24:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4720
Registrován: 7-2017
Lajos 333: No to je bomba.
[rofl]

V r. 2018, samozřejmě aniž bych znal výše zmíněné prameny, jsem si pro jeden nerealizovaný plánek modelového kolejiště zveřejněný na stránkách diskuse.modely.biz vymyslel tento what-if příběh.

Když v r. 1883 stavěla společnost ÖLEG lokálku z Uherského Hradiště, měla v úmyslu přejít uherskou hranici přes Bílé Karpaty u Starého Hrozenkova a připojit se na Povážskou dráhu někde u Trenčína. Ze všech variant trasování si ÖLEG neomylně vybrala tu nejobtížnější a nejdražší s přechodem rozvodí v prostoru Mikulčina vrchu. Stavba pokračovala úspěšně přes Uherský Brod, Nezdenice a Bystřici pod Lopeníkem až k Lopeníku, dokud nezačaly docházet peníze, takže vrcholový tunel se už ani nezačal budovat, k velkému vzteku Kopaničářů z Vyškovce, Vápenic a Starého Hrozenkova, kteří už se viděli, jak jezdí pro kontraband "na uherskú stranu" vlakem... A tak na katastru Lopeníka vzniklo provizorní koncové mininádraží, které pro uklidnění horké kopaničářské krve aspoň dostalo název Kopanice. Když pak v r. 1887 převzala rozestavěnou trať StEG a úsek do Nezdenic využila pro budování Vlárské dráhy, slepou odbočku do hor kupodivu nezrušila; ta pak díky turistickému potenciálu Mikulčina vrchu (zvlášť v zimě) přežila v provozu až do rozpadu čs. federace a zániku ČSD, přičemž osobní i nákladní dopravu vedlo depo Veselí nad Moravou motorovými vozy M 262.0/830 podobně jako na blízké lokálce do Luhačovic.
[proud]

Koncová dopravna podle fiktivního projektu ÖLEG mohla v modelu vypadat například takto:



Nádražní budova měla být podle normálie ÖLEG použité v Hradčovicích.

Jenom k tomu dodám, že šlo o plánek minikolejiště ve velikosti N na ploše 80x50 cm, ale modelový krátký Balm by se i na na extrémně krátké dopravní koleje vešel přesně a šturc byl naplánovaný tak, aby se dvaašedesátkou dal objet... Pokud jde o modelovou nákladní dopravu, tak ta by byla podobně jako na luhačovické zanedbatelná a víc než jeden ložený čtyřosák nebo dva dvousáky - které by se na dopravní koleje taky vešly - by motor do toho kopce ani ve skutečnosti stejně neutáhl.

Tož tak. [wink]
Čtvrtek, 31. srpna 2023 - 20:24:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13682
Registrován: 6-2004
plánek Koncová dopravna.... a která kolej je průběžná, čili první ??
dědek_hank
Čtvrtek, 31. srpna 2023 - 20:59:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4723
Registrován: 7-2017
Fany:
"plánek Koncová dopravna.... a která kolej je průběžná, čili první ??"

Číslování kolejí od baráku: 4, 2, 1, 3. Čili 1. kolej je ta, na kterou se vjíždí z první výhybky do rovného. Koleje 1. a 2. jsou dopravní, 3. a 4. manipulační a VNVK. Šturc je manipulační kolej 1a. Tzn., že dopravní cesta končí námezníkem výhybky č. 4 - to je ta první zleva.

I když ono je to vlastně skoro jedno. Do skutečné koncové dopravny D3 by se při takovém uspořádání zřejmě vjíždělo max. 10 km/h.
Sobota, 02. září 2023 - 08:37:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5773
Registrován: 6-2010
Pár obrázků



Sobota, 02. září 2023 - 09:34:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13690
Registrován: 6-2004
Krása, ano, tak vypadá vlak, mašina a vagony, čili více takové železnice [ok]
Priapos
Sobota, 02. září 2023 - 16:58:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2314
Registrován: 10-2012
Tak se nám MD dalo do boje za absolutní dodržení taktu, i když je to proti zdravému rozumu. Už několik let R 800 nedodržoval na odjezdu z Hodonína striktně takt, ale odjížděl ihned po 1 min. a zbytečně tam nečekal, také není proč. Bylo to naprosto logické, protože končí už v Břeclavi. Až začne GVD v prosinci platit a vlak tam bude 7 min. zbytečně stát, podám podle zákona 106/1999 dotaz na MD, kdo je autorem tohoto (podle mě naprosto stupidního) opatření a zdůvodnění, proč nedodržení taktu náhle po letech začalo někomu vadit a co se tím chce dokázat. Už se na zdůvodnění těším a samozřejmě ho zde potom zveřejním.
Matty_z_NAPA
Neděle, 03. září 2023 - 02:32:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 94
Registrován: 6-2017
Priapos:
"Tak se nám MD dalo do boje za absolutní dodržení taktu, i když je to proti zdravému rozumu. Už několik let R 800 nedodržoval na odjezdu z Hodonína striktně takt, ale odjížděl ihned po 1 min. a zbytečně tam nečekal, také není proč. Bylo to naprosto logické, protože končí už v Břeclavi. Až začne GVD v prosinci platit a vlak tam bude 7 min. zbytečně stát, podám podle zákona 106/1999 dotaz na MD, kdo je autorem tohoto (podle mě naprosto stupidního) opatření a zdůvodnění, proč nedodržení taktu náhle po letech začalo někomu vadit a co se tím chce dokázat. Už se na zdůvodnění těším a samozřejmě ho zde potom zveřejním.
"
Už se těším až budete dle zákona slušně odeslán tam, kam slunce nesvítí... Nejste příbuzný s Fanym?
Boj
Neděle, 03. září 2023 - 15:18:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 58
Registrován: 2-2014
Zderadíček: Na přelomu 19. a 20. století se plánovaly tratě snad do každé dědiny, každým údolím, z čehož asi vychází i komenská pověst. Tyto plány utnul rychlý rozvoj automobilismu. Nicméně pokračování na Slovensko pokládám za lidovou tvořivost, ale kdoví, mohlo napadnout i někoho z plánování, teoreticky.


U pitěnské stanice byl minerální pramen, který údajně kvůli shodnému obsahu s luhačovickým musel být zasypán.
Neděle, 03. září 2023 - 21:08:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 59
Registrován: 6-2018
Pozdrav z Kunovic:




Ocelové mosty vypadají po rekonstrukci pěkně, železobetonové spíš jen "pošolíchaně". Kunovská zastávka bude přímo pozlacená, zato propustek vedle ní si ještě musí počkat. Třeba mu pak bude speciálně věnována x-měsíční výluka.

Do pátku zbývá mj. dodláždit nástupiště v zastávce, konststrukce 2 přejezdů, zábradlí na jednom mostě a svařit kolejnice mezi zastávkami.