Diskuse » Železnice » JHMD (Jindřichohradecké místní dráhy) a Osoblažka » Archiv diskuse JHMD (Jindřichohradecké míst... do 15. 1. 2021 « předcházející | další »

Archiv diskuse JHMD (Jindřichohradecké míst... do 15. 1. 2021

dolů
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři
   autor příspěvek
Úterý, 12. ledna 2021 - 10:27:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4701
Registrován: 6-2016
Šmajchl: Ty mapy mi začínají sloužit jako validátor stařecké paměri[biggrin] Opravdu paráda!
Úterý, 12. ledna 2021 - 13:43:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1922
Registrován: 5-2007
Šmajchl:
"honzaklonfar:
"Jarda_krapas: To samozřejmě znám. Ale on psal "na ortofotech ze 30. a 40. let"..."."
Omlouvám se, přehlídl jsem ..a díky za jiné odkazy. Aspoň jsem při té příležitosti zjistil, že web "kontaminace/cenia" už není [nene][wink] Existuje nyní někde to, co uměli na ..cenia - tj. laicky řečeno jen "překlikem" na stejném podkladě vyměnit různě staré snímky? Bylo úžasné takto jednoduše sledovat proměny krajiny..
Úterý, 12. ledna 2021 - 14:17:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2680
Registrován: 11-2004
ad dědek_hank: co se týče smrku tak přesně popsáno musím pochválit. Nečekal bych v železniční diskusi takový příspěvek. Lidi prostě nechápou, že smrk je u nás vysokohorský strom který do nížin prakticky nepatří. Pro mě z Ostravy je krásné pozorovat rozdíl mezi Jeseníky (původní zdravé smrčiny) a Beskydama (nepůvodní monokultury).
Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není


Úterý, 12. ledna 2021 - 14:56:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4705
Registrován: 6-2016
Jarda_krapas: Koukni na: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=Orthoimagery&keyw ordList=inspire

Třeba to tam někde je, já se zatím nedopátral.

Mayg: Co já v těch výškách sleduju na Šumavě, tak je to kůrovcový děsběs. Doporučuji okolí Poledníku...

Smrkové lesy "v nížinách (geograficky je nížina do 200 m.n.m.)" jsou lesy hospodářské, a prosperovaly díky péči o ně. Když péče pominula, tak holt nastoupili brouci... A co třeba borovice? Schnou a u země hnijou o 106. Ty taky nemají růst v nížinách? Na písku v říčních nivách?

Vize "ochránců" o nespoutané přírodě v hospodářské krajině je totální blbost. Stejná jako "ochrana" divokých prasat...
Úterý, 12. ledna 2021 - 17:22:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3028
Registrován: 7-2017
honzaklonfar:
" Smrkové lesy "v nížinách (geograficky je nížina do 200 m.n.m.)" jsou lesy hospodářské..."

No tak v polohách do 200 m snad nesázel smrkovou monokulturu nikdo nikde.

honzaklonfar:
"Když péče pominula, tak holt nastoupili brouci..."

Jistě. A 5 let sucha za nic nemůže.

honzaklonfar:
"Vize "ochránců" o nespoutané přírodě v hospodářské krajině je totální blbost."

Tuto vizi mají kteří ochránci? Prosím citovat aspoň jednoho...
Úterý, 12. ledna 2021 - 18:03:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4706
Registrován: 6-2016
dědek_hank: Při svých cestách do Turnova smrky vidím kolem D10 (mezi Brandýsem a 4 kameny). Mapy.cz ukazují 190 m.n.m. A to tamtudy jezdím 60 let. I když naprosté monokultury to nejsou.

Ano, 5 let sucha broukovi pomohlo. Stejně jako magoři na Ptačím potoce a následné loupání stromů nastojato. A poté úžasná "bezzásahovost"... Jak to bylo v Jeseníkách nevím, ale v roce 2019 jsem to viděl na vlastní oči. Ne všude, ale některá místa působila "velmi šumavsky".

Jmenovitě budu muset hledat. Ale bylo to na stránkách NP Šumava. Nikoliv vlevo dole[rofl]
Úterý, 12. ledna 2021 - 18:33:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4707
Registrován: 6-2016
Zatím první "úřední" informace a názory: https://www.npsumava.cz/priroda/clovek-na-sumave/
Úterý, 12. ledna 2021 - 19:10:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3029
Registrován: 7-2017
honzaklonfar:
"dědek_hank: Při svých cestách do Turnova smrky vidím kolem D10 (mezi Brandýsem a 4 kameny). Mapy.cz ukazují 190 m.n.m. A to tamtudy jezdím 60 let. I když naprosté monokultury to nejsou.

Ano, 5 let sucha broukovi pomohlo. Stejně jako magoři na Ptačím potoce a následné loupání stromů nastojato. A poté úžasná "bezzásahovost"... Jak to bylo v Jeseníkách nevím, ale v roce 2019 jsem to viděl na vlastní oči. Ne všude, ale některá místa působila "velmi šumavsky".

Jmenovitě budu muset hledat. Ale bylo to na stránkách NP Šumava. Nikoliv vlevo dole[rofl]"

Tak já vídám smrky v nížinách taky dost často, např. v Litovelském Pomoraví... V žádném případě nejde o monokulturu. I v nížinách jsou podmáčená místa, kde se smrk drží přirozeně. Ale sázet je tam ve velkém by byla hovadina. Jestli to tak někdo praktikuje, měl by se jít živit něčím jiným.

Jinak: 3 roky v období sucha (2017 - 2019) jsem v letní sezóně několikrát týdně jezdil ze své domovské obce na jižním okraji Hrubého Jeseníku (katastr 350 - 600 m n. m.) cca 45 km do práce na Dlouhé Stráně (840 - 1350 m n. m.). Sledovat rozdíly ve stavu lesa a taky v zacházení s ním na různých místech bylo velice poučné, nejen podle nadmořské výšky.

BTW, mnišková kalamita ve 20. - 30. letech minulého století proběhla v dobách, kdy péče o les byla - aspoň podle některých - ještě v pořádku. Proběhla taky v dlouhém období ducha a její rozsah (20 mil. m3 kalamitních těžeb, 600 tis. ha) byl srovnatelný s kalamitou současnou.

O NPŠ nemá smysl diskutovat. Nenávist vůči Hnutí Duha vyvolaná a trvale přiživovaná médii, některými politiky a zkorumpovaným vedením národního parku zatemňuje mozky většině neinformované veřejnosti. Přitom stačí podívat se přes hranice, jak si bezzásahový les vede na bavorské straně. A nevím o tom, že by v Německu někdo obviňoval bezzásahovost z rozšíření kůrovce mimo Böhmerwald.

A nehodlám být vůči Hnutí Duha nekritický. Tady v Jeseníkách je jeho role podle některých kvalifikovaných názorů diskutabilní. Nicméně na Šumavě z něj ta zběsilá kampaň udělala veřejného nepřítele č. 1 zcela bezdůvodně, resp. z důvodů, které se obvykle nepublikují - stačí sledovat privátní zájmy některých vlivných osob a organizací a odpovídající toky peněz...
Úterý, 12. ledna 2021 - 19:25:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3030
Registrován: 7-2017
honzaklonfar:
"Zatím první "úřední" informace a názory: https://www.npsumava.cz/priroda/clovek-na-sumave/"

Tam se o nespoutané přírodě nic nepíše... Naopak je tam zdůrazňováno, že jde o opuštěnou kulturní krajinu ponechanou samovolnému vývoji nebo obhospodařovanou zvláštním způsobem. Samozřejmě se dá a mělo by se o tom způsobu diskutovat; pokud možno bez vzteku a umělého vyvolávání nenávisti vůči diskutujícím, kteří v jiných případech prokázali svou kvalifikaci. Ta kvalifikace se Hnutí Duha upřít nedá, tedy pokud má někdo v úmyslu přistupovat k té diskusi poctivě.
Úterý, 12. ledna 2021 - 19:46:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3031
Registrován: 7-2017
honzaklonfar:
"A co třeba borovice? Schnou a u země hnijou o 106. Ty taky nemají růst v nížinách? Na písku v říčních nivách?"

https://www.hnutiduha.cz/publikace/borove-monokultury
Šmajchl
Úterý, 12. ledna 2021 - 19:50:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 883
Registrován: 9-2011
Jarda_krapas:
"Existuje nyní někde to, co uměli na ..cenia - tj. laicky řečeno jen "překlikem" na stejném podkladě vyměnit různě staré snímky? Bylo úžasné takto jednoduše sledovat proměny krajiny.."
Pokud stačí 50. léta a něco ze současnosti, pak to umí i aplikace cuzk. Jde to nastavit v záložce "Doplňky" - nastavit celoplošnou vrstvu Ortofotomapa 1937-1996 (to je ta známá z 50. let) a podkladovou mapu nastavit některé Ortofoto (místo Základní mapy ČR).
Pak to umí ještě funkci překrývání - tj. uprostřed posuvná lišta s dvěma rozdílnými mapami. Vyvolává se vlevo nahoře v záložce MENU.
Úterý, 12. ledna 2021 - 20:00:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 49
Registrován: 10-2017
Je to smutný pohled na některé části lesů kolem úzkokolejek. Tak trochu optimismu ze zmíněných stránek NPŠ:
odkaz
Středa, 13. ledna 2021 - 08:28:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4708
Registrován: 6-2016
dědek hank: "Přitom stačí podívat se přes hranice, jak si bezzásahový les vede na bavorské straně."

Položím otázku - byl jsi tam? Já několikrát, jak z Rudy přes kopec, tak z Kleine Scheibe po jejich straně. Kůrovcové stromy odtěžili a odvezli, tam kde to nechali je to stejné jako u nás...

Ten můj odkaz jsi asi přečetl jen zběžně... "Poslední rozsáhlé zásoby dřeva v neprostupných oblastech byly důvodem pro stavbu plavebních kanálů (Schwarzenberský 1789 -93 a Vchynicko-Tetovský 1799 -1801). V první polovině 19. století tak byly vykáceny téměř všechny poslední kompaktní celky původních šumavských pralesů."

Víš proč to udělali? Protože voda teče bez přidání energie jen dolů s kopce[biggrin] Takže aby Josef Rosenauer překonal rozvodí Vltava/Dunaj, tak musel logicky začít výš, než je to rozvodí. Udělal to moc dobře, párkrát jsem si to projel na kole až do Sonnenwaldu. Fotky propustků paralelních napájecích potoků s letopočty ze začátku 19. století mám NĚKDE uložené.

Ohledně borovic - kolem Černošic (jak píšou duháci) rostou jako "příměsi listnatých lesů" a přesto vesele schnou a hnijou... Asi soudruzi duháci udělali v roce 1973 někde chybu[biggrin]

Závěrem dotaz čistě technický - to jezdíš pokaždé na ty Dlouhé stráně až nahoru? Nebo jen k dolní nádrži/elektrárně?
Středa, 13. ledna 2021 - 10:41:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3032
Registrován: 7-2017
honzaklonfar:
"Závěrem dotaz čistě technický - to jezdíš pokaždé na ty Dlouhé stráně až nahoru? Nebo jen k dolní nádrži/elektrárně?"

Teď už nejezdím, ale ano, pokaždé jsem chodil do podzemní strojovny a jezdil jsem k dolní i k horní nádrži.
Středa, 13. ledna 2021 - 10:43:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3033
Registrován: 7-2017
honzaklonfar:
" Asi soudruzi duháci udělali v roce 1973 někde chybu"

V tom datu je chyba. Má být 2008, jak je uvedeno na konci toho textu.
Středa, 13. ledna 2021 - 15:04:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4710
Registrován: 6-2016
dědek_hank: Sorry, nedočetl jsem až do konce... Za odměnu fotky usychající borovice v Praze pod Juliskou. Kolem (jak vidno z fotek) jen spousta listnatých stromů.

Středa, 13. ledna 2021 - 15:45:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3034
Registrován: 7-2017
honzaklonfar 4710: Před výsadbou každého stromu by se měla zvážit vhodnost stanoviště. Ale taky se během jeho života mohou změnit podmínky. To bude zřejmě tento případ.

Kůrovec a borovice: Ani staří lesníci to v tomto rozsahu nepamatují, ale knihy tvrdí, že kůrovec (správně má být lýkožrout smrkový) při přemnožení výjimečně napadá modřín, vzácně borovici a dokonce i kleč. Borovice má navíc i svoje specializované škůdce, kterým podobně jako kůrovcovi taky vyhovuje sucho.
Středa, 13. ledna 2021 - 17:27:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4713
Registrován: 6-2016
dědek_hank: Děkuju za informaci! Mně byly ty cestičky pod kůrou borovic divný, ale říkal jsem si, že jako elektrikář vím prd[biggrin]
Středa, 13. ledna 2021 - 18:11:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6442
Registrován: 7-2011
dědek_hank:
"
Jenomže Kadlos píše o soukromém lese, kde se snad žádná výběrová řízení na těžbu dělat nemusejí..."
Jasně, ovšem při takovýmhle přemnožení mu to tam nalítá ve velkým ze státního a neudělá nic.
dědek_hank:
" jenže kdo by poslouchal nějaké ekoteroristy, že..."
Jenže bohužel ti ekoteroristi si za to do jistý míry můžou sami, díky vlastnímu agresivnímu přístupu. Ne že by neměli v ničem pravdu, oni ji kolikrát mají. Ovšem vybudovali si sami takovou reputaci, že už jen při vyslovení jejich jména se spoustě lidem otvírá kudla v kapse a nikdo je neposlouchá. Kolikrát tý ekologii prokazují akorát medvědí službu.
Středa, 13. ledna 2021 - 18:33:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3039
Registrován: 7-2017
Bobik:
"Jenže bohužel ti ekoteroristi si za to do jistý míry můžou sami, díky vlastnímu agresivnímu přístupu. Ne že by neměli v ničem pravdu, oni ji kolikrát mají. Ovšem vybudovali si sami takovou reputaci, že už jen při vyslovení jejich jména se spoustě lidem otvírá kudla v kapse a nikdo je neposlouchá. Kolikrát tý ekologii prokazují akorát medvědí službu."

Jako příznivec Hnutí Duha (aktivní v 90. letech) mohu dosvědčit, že ekoteroristi v HD volili přímé akce vždycky až jako poslední možnost poté, kdy byly všechny mírnější možnosti vyčerpány, skoro vždy jako reakci na nějaké porušování zákonů ze strany státní správy, samospráv i soukromých subjektů nebo na lživé mediální kampaně. (Jenom k tomu podotknu, že skoro všechny soudní spory se státem a jeho složkami HD vyhrálo a dodnes vyhrává. To se týká i té medializované přímé akce v NP Šumava. Ten, kdo porušuje zákony jako na běžícím pásu, je stát a jeho orgány a instituce. V takových případech přímé akce považuji za oprávněné; koneckonců k nim opravňuje i Ústava.) Uvnitř HD k používání přímých akcí proběhla řada zásadních debat, po nichž se militantní členové a příznivci buď umírnili nebo odešli. Dnes HD funguje převážně víceméně jako think-tank a lobby, na můj vkus možná až příliš byrokraticky, a v terénu jako aktivní ochranáři; to samozřejmě nezpochybňuje úroveň jeho odborných výstupů ani právních kroků.

Tu reputaci (nejen) HD vybudovala především média v dokonalém souladu s většinou politiků, kterým takový názor veřejnosti samozřejmě vyhovuje, a je z větší části produktem manipulace veřejným míněním.
Středa, 13. ledna 2021 - 18:40:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 927
Registrován: 2-2009
Tyjo tady se ale rozjela diskuse [biggrin] dneska jsem učinil takovej pokus. Mám doma několik sudů se smrkovými šiškami, který jsem dřív posbíral na roztápění. Proházel jsem je a sesbíral smrkové semeno. V lesíku za halou v Lovětíně jsem to rovnoměrně rozházel do sněhu. Z vlaku na mě asi koukali jak na trotla, ale hajnej říkal, že se to takhle praktikuje a pokud je hodně vláhy (hlavně sněhu), tak je reálná šance že se z toho něco chytí. No tak časem uvidíme, jestli to bylo k něčemu dobrý [happy] V Lovětíně dneska křižovaly T47.005 s šedou ponorkou, její číslo jsem neviděl, bylo už šero.
Středa, 13. ledna 2021 - 18:40:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3040
Registrován: 7-2017
Bobik:
"Jasně, ovšem při takovýmhle přemnožení mu to tam nalítá ve velkým ze státního a neudělá nic."

No, na našem katastru to bylo právě naopak. Široko daleko jediný soukromý lesní pozemek obklopený ze všech stran státními. Majitel, u něhož první ohnisko vzniklo, rok ignoroval výzvy lesního hospodáře. Mezitím začalo sucho a navíc se tu na podzim roku 2017 během šesti týdnů prohnaly dvě katastrofální vichřice. Další rok už to pak bylo jedno...
Středa, 13. ledna 2021 - 18:43:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3041
Registrován: 7-2017
Kadlos:
"..."

Bravo! [ok] Čili simuloval jsi přirozený nálet. Snad ti to nesežere srnčí a vysoká... Možná bys to místo měl oplotit.
Středa, 13. ledna 2021 - 20:30:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9
Registrován: 4-2019
Ovšem to jsou vše úžasné poznatky, to sou věci, hmmmm...Fakt zajímavé. Přidám jednu inspirativní momentku. [happy]
Středa, 13. ledna 2021 - 22:01:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11448
Registrován: 12-2009
Pročetl jsem se pár příspěvky a tento moc nechápu.

Smrk je v nadmořských výškách pod 800 m nepůvodní a nepřirozený a v důsledku oteplování postupně v těchto polohách až na výjimky (mokrá a studená místa) vymře. Monokultura to vymírání jenom urychluje. A současná idiotská politika státu, který při obnově lesů stále tupě podporuje sázení nadpoloviční většiny smrků, bude posledním hřebíkem do rakve lesů ve středních polohách obecně.

Monokultury založené někdy v třicátých letech neměly problém, dokud nepřišlo sucho. I teď, tam kam kůrovec nezavítal, jsou v pohodě i ve 400 m.
Kde se sází nadpoloviční většina smrků? Posledních 10-15 jsem nic takového neviděl. Beskydy.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 00:09:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3042
Registrován: 7-2017
Ohl:
"Kde se sází nadpoloviční většina smrků?"

To byl údaj za všechny moravské kraje - sumarizace objednávek sazenic ve školkách. Byla objednána víc než polovina smrků. (Teď zpaměti nevím, jestli to bylo za rok 2018 nebo 2019.) Příslušné ministerské vyhlášky, které tento podíl předpokládaly, se snad měly ještě měnit, resp. ÚHÚL jejich změnu navrhoval, ale aktuální stav teď nevím.

Ohl:
" Monokultury založené někdy v třicátých letech neměly problém, dokud nepřišlo sucho."

No však o to jde. Od 60. let v ČR vzrostla průměrná roční teplota asi o 2°C, což odpovídá asi 300 výškových metrů.

A ty monokultury měly problém už dávno. Viz např. kalamita způsobená kyselými dešti v 80. letech.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 07:20:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 183
Registrován: 8-2017
Jako majitel pár kousků lesa (šumperská strana Jeseníků 400-700m) obhospodařovaného příčetným lesním hospodářem relativně těsně po škole a sledujícím moderní trendy, si dovolím poznámku:
Pravdu má obecně d. Hank, s tou výhradou, že hospodářsky využitelný smrk lze i dnes v pohodě pěstovat i hluboko pod těch 700-800m, akorát se les musí založit úplně jinak, než najebat smrkové sazeničky po metru a pak to nechat být, jak v okolí stále zhusta praktikují LČR. Základním pravidlem je, nechat stromu místo, aby si vytvořil adekvátní korunu, pokud je to strom pocházející z přirozeného zmlazení, típ líp. Pak si i smrk kupodivu poradí téměř se vším.
Ono se opravdu ukazuje, že přirozená sukcese v kombinaci s následnými výchovnými zásahy (ať už přisazování sazenic nebo probírka) je i pro hospodářský les asi jedinou cestou. Sice delší a namáhavější, ale vedoucí k cíli. Bohužel je stále celý dřevařský průmysl s LČR v čele přesvědčen, že les znamená záhonek smrků (semtam buk), které lze smýtit harvestorem. Vše ostatní už zavání "ekoterorismem", že...Když k tomu připočtu mysliveckou lobby, trvající na tom, že se v těch smrcích prostě musí prohánět stáda jelenů, je na neštěstí zaděláno. Pořád lezeme do stejné slepé uličky.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 08:05:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11449
Registrován: 12-2009
V terénu není vidět, že by převládaly smrky po nové výsadbě.
Míchanice všeho. Aspoň Beskydy. Třeba Slezské (na čáře s Polskem), jsou dnes převážně smíšené už dost let.
Pokud bude pršet, není problém ani teplota. Když nebude, uschne i něco jiného než smrky.

Otrávení Krušných a Jizerských hor je něco jiného než klimatické změny. To bychom také mohli tvrdit, že se nehodí do Bečvy ty druhy ryb, které nedávno pomřely.

Obě tyto pohoří jsou dnes ve většině v pohodě, i tam, kde je smrková monokultura - ale je v nejlepším věku. Kůrovec je vidět v porostech nad asi 50 let.

než najebat smrkové sazeničky po metru
Přirozeně jsou i hustěji. Ale je fakt, že takto se hospodářský les provozovat nedá. Lépe řečeno dá, ale prořízkou.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 08:17:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4715
Registrován: 6-2016
registrovaný_jk: Každá mince má dvě strany[happy] V příloze posílám fotku cca 55 let starého smrku před naším barákem (foceno nadvakrát z 3. nadzemního podlaží). Jistě si všimneš, že chybí špička. Už 4 roky, nalomil ji nárazový vítr a odřezal jsem ji já. Zde jsem ocenil "přírodní žebřík" solitérního smrku[biggrin]

Takový strom jistě splňuje estetické nároky, kladené milovníky přírody. Ale "operátor harvestoru" by měl názor zcela opačný... Také výtěžnost dřevní hmoty při probírce na rozteč cca 8 metrů (odhaduji dle délky stropních panelů) by nebyla nejvyšší[biggrin]

Řešení bude někde uprostřed, protože dřevo je stále potřebné. Ochránci a krasoduchové budou muset pochopit, že pěstování a těžba smrkového dřeva potřebuje určité TECHNICKÉ podmínky, aby to bylo finančně snesitelné. Už proto, že zároveň propagují ekologické dřevostavby[biggrin]

A lesáci/dřevaři budou muset pochopit, že nelze všechny lesy přeměnit na "výrobní plochy". Což se už trochu i děje, "štráfy" listnáčů (buků?) jsem viděl cestou na Knížecí stolec v oblasti působení vojenských lesů.

Škoda, že asi nepojedu lyžovat na Javor (virus jeden zasranej)... Vzal bych foťák "s teletem" a zdokumentoval jižní svahy hraničního hřebene Šumavy. Něco mi našeptává, že tam budou břízy a jeřabiny jako u nás...

Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 08:30:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 184
Registrován: 8-2017
Ohl: Na naší straně Jeseníků ty smrky ve výsadbě obecně bohužel opravdu zase vedou. Semtam se tam připíchne i něco listnatého, aby to ve výkazech vypadalo líp, ale dlouhodobý záměr je celkem jasný.
Třeba výchovné zásahy k docílení tzv. středního lesa jsou v reálu u LČR nebo většiny vlastníků obecně už úplné sci-fi.
Přirozeně jsou i hustěji Však jasně - a bez výchovy se z toho v delším čase stane odolný prales (vz. Šumava), s výchovou v o něco kratším čase odolný hospodářský les. Pokud to v obou případech nesežere schválně přemnožená vysoká.
honzaklonfar: ono nejde o to, aby ty smrky vypadaly jako vánoční, ale o to, aby nevypadaly jako hodová mája. Dřevaři si budou muset zvyknout, že pokud chtějí smrkové dřevo, bude prostě vypadat jinak, nebo nebude vůbec - čili celá slavná "výtěžnost dřevní hmoty" bude nula.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 09:29:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11450
Registrován: 12-2009
dlouhodobý záměr je celkem jasný
Zajímavé, myslel jsem, že už se to nikde neděje.
Ale i přirozeně se náletově zase založí převážně smrkový, když se tomu nechá volný průběh.Logicky, když tam byly i předtím. Tady se to nechalo podobně jako na Šumavě atd.odkaz
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 09:31:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3045
Registrován: 7-2017
Ohl:
"Obě tyto pohoří jsou dnes ve většině v pohodě..."

Krušné hory a Labské pískovce nejsou. Tam se v 70. - 80. letech po uschnutí smrkové monokultury sázel smrk pichlavý ("stříbrné smrčky") a ten dnes ve velkém žere houba kloubnatka, která už zasahuje i smrk ztepilý. A protože tam se lesníci naučili nechat uschlé stromy stát, tak třeba na takovém Děčínském Sněžníku bude už podruhé za mého života strašidelný les z holých kostřiček uschlých stromů... [smrt]
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 09:45:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3046
Registrován: 7-2017
registrovaný_jk: Děkuji.

Při práci na Dlouhých stráních jsem měl možnost mluvit s různými lidmi z lesnické branže. Jestli si můžu dovolit aspoň malé zobecnění, tak nejrozumnějšími majiteli lesů se mi dnes jeví města a obce, do určité míry i církve a někteří restituenti (určitě znáš aspoň z doslechu pí Mornstein-Žerotínovou z Bludova). A podle názoru některých správců městských lesů jsou největšími škůdci zdejších lesů LČR za podpory ministerstva zemědělství. Tahle část agrobyznysu nenápadně a bez větší pozornosti veřejnosti - samozřejmě kromě těch hnusných ekoteroristů z Hnutí Duha a Mendelovy university, kteří bijou na poplach už nejmíň 25 let - "zbabišovatěla" už dávno před nástupem A.B. do státních funkcí. MZe je dlouhodobě pod vlivem potomků a pohrobků reálně socialistických papalášů a následky vidíme v přímém přenosu.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 10:05:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 185
Registrován: 8-2017
Dědek - ze svých skromných "lesnických" zkušeností, plus zkušeností známého (většího restituenta z Vysočiny) podepisuju v plném rozsahu!
Ohl - jak píše Hank, ono je to trochu zobecnění, ale ne zas až tak moc. Prostě většinou pořád zkoušejí jen to, co umí a nechtějí pochopit, že to pravděpodobně nevyjde*). A opakuji - z přirozeného náletu vám nikdy nevznikne čistá stejnověká monokultura a pokud si dáte i v relativně nižších polohách práci, můžete mít časem stabilní, odolný les s výrazným zastoupením smrku a z takového lesa slušný hospodářský užitek.
*) Nebo třeba vyjde, on je les záležitost na dlouhé desítky let dopředu. Pokud se stane zázrak a klima přestane magořit, můžou se podmínky pro monokultury vrátit. Ale proč riskovat. Mnou popsaný a užívaný postup je jistota. Jenže oni chtějí "jistotu desetinásobku"...
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 11:20:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4716
Registrován: 6-2016
registrovaný_jk: "z přirozeného náletu vám nikdy nevznikne čistá stejnověká monokultura a pokud si dáte i v relativně nižších polohách práci, můžete mít časem stabilní, odolný les s výrazným zastoupením smrku a z takového lesa slušný hospodářský užitek"

To je s největší pravděpodobností pravda. Ale vnucuje se otázka - kolik bude stát kubík smrkového dřeva pro stavební účely z takového lesa? V poměru k ceně z toho dnešního ošklivého hospodářského lesa.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 12:16:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 186
Registrován: 8-2017
honzaklonfar - vnucuje se protiotázka, jestli to pak nakonec nebude jediné smrkové dřevo, které bude tou dobou k dispozici. Co pak s cenou? Ber, nebo nech být. Jasně, může se stát, i když tomu vůbec nevěřím, že to monokulturistům znovu vyjde a budou chrlit levné kubíky dál. Já budu mít kvalitní dřevo tak jako tak, nikoliv jen pro stavební účely. Na trhu si místo najde. A zase si stavební dřevo budoucnosti nepředstavujme jen jako smrkový hranol dvacet na dvacet. Nějaké lepené kompozity i z listnatého dřeva už existují dnes, ale to je oblast, které už vůbec nerozumím, mám jen z doslechu, takže o tom diskutovat nechci.
Shodou okolností jsem zdědil "zdivočelou" přirozeně se zmlazující smrkovou skoro-monokulturu. Po smýcení kalamitního i zdravého dřeva v mýtním věku to hodilo jakýs takýs slušný zisk i v této době (loni). Po dohodě se správcem se zalesňováním nespěcháme. Bez jediné koupené sazenice je tam teď zatím podrost 0,5 m až 2 m vysoký - buky, smrky, břízy, olše. Naštěstí tak hustý, že vysoká má problém se do něj dostat. Průběžně prořízneme, prosvětlíme, něco málo dosadíme ,asi hlavně modřín, zkusíme i jedli. Jsem přesvědčen, že je to správná a jediná cesta. I když je to mimo můj obor, strašně mě to baví:-) A to výsledek (vzrostlý les) nejspíš už nezažiju...
Když pak vidím státní holiny s vyfrézovanými pařezy a smrčky nebo douglaskami seřazenými jak na arlingtonském hřbitově, je mi poněkud blivno.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 12:24:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3047
Registrován: 7-2017
honzaklonfar:
"Ale vnucuje se otázka - kolik bude stát kubík smrkového dřeva pro stavební účely z takového lesa? V poměru k ceně z toho dnešního ošklivého hospodářského lesa."

Alternativou ke drahému dřevu budou žádné lesy. Jenže les není fabrika na dřevo. V dané situaci je na les nutno pohlížet (kromě jiných funkcí) především jako na zásobárnu vody a nezbytný prvek malé vodní cirkulace. Nebude les, nebude voda. Tohle zatím standardní ekonomové spočítat neumějí (a ani se to nehodlají dobrovolně naučit) a ekonomy-disidenty, kteří to spočítat umějí (a taky už to dávno udělali) neposlouchají politici, média ani veřejnost. Kdyby se do ceny dřeva poctivě počítaly všechny dosud v ekonomii ignorované funkce lesa, stavební dřevo (a možná i vláknina pro papírny) by se už dávno staly luxusním zbožím.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 13:21:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4717
Registrován: 6-2016
dědek_hank: "Nebude les, nebude voda" Naprostý souhlas! Proto necháme vršek Šumavy bez stromů, aby voda/sníh stekly po spádnici k první vyježděné cestě a po ní "dole kopcom"[biggrin] Vím o čem píšu...

Až se dopočítá "skutečná cena" smrkového dříví, tak se stane neprodejným. Budiž. A co se bude používat místo něj? Sádrokarton, armovaný stonkama řepky? Nebo se z potravinářského odpadu, doplněného "neznámou substancí" vytisknou prkna a trámy na 3D tiskárně? (zatím si dělám [zadnice]...).

Je to stejné, jako elektromobilita. Všechny auta na elektriku a k tomu jako bonus zrušíme všechny klasické tepelné elektrárny. Však ono to OZE dobijou, a když ne, tak si kaštani počkají[biggrin] Až vyhrajou piráti z karibiku, tak bude elektřina na příděl a bude vymalováno[rofl]
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 13:36:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11451
Registrován: 12-2009
jako na zásobárnu vody... staly luxusním zbožím.
Taky to tak vidím. Nicméně bych určité plochy pro průmyslové využití ponechal. Ideálně ty nejlíp přístupné pro techniku.

podrost ... - buky, smrky, břízy, olše.
+ jedle a sem tam něco i jiného. Právě tak vypadá většina obnovených ploch po kácení tady v mém okolí.

z přirozeného náletu vám nikdy nevznikne čistá stejnověká monokultura Samozřejmě, něco přinesou ptáci, vítr, ale převládne smrk, pokud byl na místě původně. Dával jsem odkaz na chráněné území, tam nejspíš nikdo nic dělat nebude.

MZe je dlouhodobě pod vlivem potomků a pohrobků
Těžko říct. Spíš to bude záležet na konkrétním polesí a jeho vedení a typu krajiny.
Tam, kde není CHKO atd, to nejspíš bude pravda.

Krušné hory a Labské pískovce nejsou.
Zase je to podle místa. Naposled jsem byl přibližně v obdélníku st.hranice -Ohře - Klínovec- Přebuz a lesy zdravé, většinou smrk.

Spíš kousek za hranicí v Německu to bylo horší.

Českosaské Švýcarsko to teď schytalo, to je fakt.
Podobně v blízkosti osoblažky, tam je to děs.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 14:02:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11452
Registrován: 12-2009
Na jaře nebo na podzim je nejlíp vidět skladbu a rozmanitost porostu.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 14:37:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 187
Registrován: 8-2017
honzaklonfar 4717: Šumava bez stromů nezůstane. A přirozená obnova ji zalesní stabilněji a možná i rychleji než výsadba. Další vaše třeskutě vtipné brblání nechám s dovolením bez komentáře.
Ohl: Beskydy neznám, ale jestli to tam funguje takhle, není co rešit[ok] Ony i v těch Jesníkách ty přirozené nálety na paseky s vysazenýma smrčkama udělají svoje. Otázkou je, co pak půjde první pod kudlu.
S tou technikou ano, ale s nějakou mírou. Dnešní realita harvestor/vyvážečka/štěpkovač a kamion s tříkolovým návěsem je šílenost.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 15:31:33  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4718
Registrován: 6-2016
registrovaný_jk: Nějaké časové údaje by nebyly? Od Kyrilla to máme 14 let, celou dobu to pečlivě sleduju. A nejsem ani zdaleka takový optimista.

Škoda té nereakce na mé "třeskuté", čekal jsem nějaké konkrétní řešení náhrady smrkového dřeva v oborech, které ho (ve formě prken, trámů, dřevotřísky a OSB desek) používají... Krov z ekoteorií nikdo neudělá!
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 16:06:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 188
Registrován: 8-2017
Šumavu mám z ruky, ale předpokládám, že i tam obecné přírodní procesy fungují. Víc vám říct nemůžu.
Co se náhrad týče, něco jsem už naznačil výše (příspěvek 186). Zcela prakticky - ve své jesenické chalupě mám sto let starý krov komplet z modřínu. Nehledě k tomu, že až do novověku byla hlavním stavebním dřevem jedle. A opakuju, smrk nevymře, jen se musí změnit přístup k jeho pěstování, zvlášť v polohách pod 700m.
Nechápu, proč tak urputně stáčíte diskusi ideologickým směrem.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 17:44:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3048
Registrován: 7-2017
registrovaný_jk 188: Modřín je dnes nedoceněné dřevo. Například pro svou odolnost vůči povětrnosti a chemikáliím. Často se z něj dělaly šindele. V papírně v Jindřichově po odstavení celulózky (1974) ještě 10 let stála pod širým nebem zcela netknutá káď na varnou kyselinu, která předtím byla desítky let v provozu. V podhůří Jeseníků znám i lesní revír s vyhlášeným modřínovým rezonančním dřevem (Hora Žďár u Rudy nad Moravou).
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 18:11:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6445
Registrován: 7-2011
dědek_hank:
"Tu reputaci (nejen) HD vybudovala především média v dokonalém souladu s většinou politiků, kterým takový názor veřejnosti samozřejmě vyhovuje, a je z větší části produktem manipulace veřejným míněním."
Takhle - v zásadě nejsme ve při, nicméně stále trvám na tom, že si za tu reputaci můžou ekologové do jisté míry sami, neboť jak píše Honzaklonfar "Krov z ekoteorií nikdo neudělá!". A v tom je právě problém. Ekologové sice umí říct "co je špatně", ale už bohužel neumí říct "co s tím" a jak to něčím dostupným nahradit. Lidi pochopitelně nebudou slyšet na to, že kvůli nějaký - pro ně abstraktní - ekoteorii jim spousta věcí podraží. A tady maj ekologický organizace právě ohromný dluh - neumí lidem jasně a srozumitelně vysvětlit co přesně za tu vyšší cenu získají a v čem a proč je to pro ně dobrý. Což je špatně, protože bez tlaku "zespodu", tedy od lidí, úřady a instituce svou politiku nezmění. A dokud budou extremisti šplhat na komíny elektráren, vázat se ke stromům, lehat si před vlaky s atomovým palivem a podobně, budou všechny ekologický organizace většině pro smích a municí pro politiky, protože lidi pochopitelně nerozlišují, takže se v tom svezou všichni ekologové. Neprávem sice, ale co jim to bude platný.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 18:54:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4719
Registrován: 6-2016
registrovaný_jk: Nic proti modřínu. Ale v tzv. "vzduchosuchém stavu" má kubík 600 kg, kdežto smrk 470 kg. To mi přijde jako podstatný rozdíl.

Během "údržby společného pozemku" mě napadlo, že pro smrkové dřevo hovoří i další oblast lidské činnosti - palety. Těch se vyrobí ročně 3 [zadnice] a 7 habadějů. A mít v nákladním prostoru o 25% mrtvé váhy není extra kšeft...

Stáčení k ideologii není můj obor. Já se jen konkrétně ptám a očekávám konkrétní odpovědi. A těch bývá, slušně řečeno, pomálu... Takže jedna konkrétní - modřínový monokulturní les (vysázeno v rastru) nevadí?
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 19:40:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9293
Registrován: 5-2002
Já mám za to, že rozsáhlejší monokultury modřínů se moc nenajdou. Tam se do toho vždycky něco přimísí. Do spodního zcela určitě.
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 21:55:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 270
Registrován: 7-2017
Diskuze jak na webu lesáků... :-) Narušim Vám ji další várkou zimních fotek z úzké. Díky Coronaviru je letos dost času na toulky a počasí vyloženě přeje. Sněhu ještě přibylo, větru taky, u Klenové to je na zapadnutí autem. Je to prostě nádhera. Blažejov, Střížovice - křižování Os 21255 s TU 047.015 a Os 21256 s TU 47.005 (+25´), Senotín, Hůrky a Os 21257 s TU 47.005. Stanice vzorně očištěné, vlaky bohužel bez cestujících, akorát do Hůrek přijeli dva z Bystřice.



Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 22:00:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3050
Registrován: 7-2017
Nystrom 270: Co to stojí v Hůrkách na manipulační koleji?
Čtvrtek, 14. ledna 2021 - 22:04:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11453
Registrován: 12-2009
Monokultury modřínů opravdu nejsou vidět. Shluky více stromů,to ano. Souvislejší porost spíš hledat na Slovensku.

Beskydy neznám, ale jestli to tam funguje
Samozřejmě i zde jsou oblasti, kde smrky převládají. Ale po kůrovci naštěstí vznikly většinou tak hektarové, oddělené holiny. Případně řídký les listnáčů a modřínů. Obojí je dobře viditelné zde:

Holiny jsou osazovány jedlemi, boroviceni, modříny, smrky, buky a dalšími listnatými.

Ale jsou i ojediněle souvislé holiny, nicméně jen tento kopec je na tom nejhůř. https://ostrava.rozhlas.cz/ondrejnik-oblibeny-cil-vyslapu-v-besky dech-prisel-o-vetsinu-smrkovych-lesu-7788183
Pátek, 15. ledna 2021 - 07:58:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4721
Registrován: 6-2016
Nystrom: Za sebe se omlouvám, ale jen trochu[happy]

Tvoje fotka, kde stojí ve Střížovicích oba křižující vlaky jasně ukazuje, že se diskutovaná problematika fyzicky dotýká i JHMD. Já tam vidím 4 vysoké soušky těsně u trati. Snad nepřijde "větřík správného směru" v době, kdy tam něco bude stát nebo pojede...
Pátek, 15. ledna 2021 - 08:14:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 189
Registrován: 8-2017
Pane Klonfare, jste poněkud...únavný. Včerejšek jsem tady strávil obhajobou pěstování významného podílu smrku v hospodářských lesích i ve středních polohách, pouze s odkazem na nutnost radikálně změnit jeho způsob. Už to nechci opakovat.
Prkna z 3D tiskárny, modřínové monokultury (ne, nejsou správně), elektromobilitu a podobné kraviny jste sem zamíchal bůhvíproč Vy, klidně si s tím polemizujte. Vyhrajete.
Pátek, 15. ledna 2021 - 10:28:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4723
Registrován: 6-2016
registrovaný_jk: Konkrétní odpověď na konkrétní otázku nepřišla... Takže Tě zařazuji do krabice s cedulkou "Provázky krátké, zcela nepotřebné". Jsi ve vynikající společnosti[rofl]
Pátek, 15. ledna 2021 - 11:17:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 190
Registrován: 8-2017
Prosím vás, jako konkrétní odpověď a na co chcete slyšet? Poslední konkrétní otázka zněla, zda modřínová monkultura nevadí. Napsal jsem, že vadí, byť jsem o ní nikdy nemluvil a tuhle blbost jste sem vnesl pouze vy.
Vaše krabice a modré smajlíky jsou mi naprosto u prdele.
Pátek, 15. ledna 2021 - 11:24:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 197
Registrován: 1-2013
je to marný, je to marný, je to marný........
jsou lidé "v každém hovně za kvrdlačku"
Pátek, 15. ledna 2021 - 14:28:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 36
Registrován: 9-2017
dědek_hank: Stojí tam s největší pravděpodobností předělané "rybáčí" Dsd. Už je tam nějaký pátek - podle ortofota mapy.cz minimálně od roku 2003. Čí je nevím, ale zcela určitě není jakkoli součástí JHMD kromě toho, že stojí na asi jejich podvalnících a na jejich infrastruktuře. Přes léto jsem tam vídával nějakou partu lidí, takže je to možná jakési ubytování, ale to jen hádám...
Pátek, 15. ledna 2021 - 16:17:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 85
Registrován: 7-2017
Vážňák : hádáte správně. Je to na ubytování, kuchyňka a ložnice.
Pátek, 15. ledna 2021 - 16:52:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 62
Registrován: 9-2017
Doplnění a upřesnění k vozidle v Hůrkách:není to služební Dsd,ale je to pošta původní F 5-0765,poté F 9-2321.Stojí na podvalnících č. 061 a 099.
Pátek, 15. ledna 2021 - 17:33:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3054
Registrován: 7-2017
Děkuji. Jsou ty podvalníky po těch letech ještě schopné jízdy? Já mám pocit, že tentýž vůz kdysi stával i ve Střížovicích... Nicméně v Hůrkách stál i v září roku 2007, kdy jsem ho tam zachytil při jedné soukromé akci.



Což vyvolává další otázku: Co je to za vůz před tím rybákem?
Pátek, 15. ledna 2021 - 17:51:50  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3055
Registrován: 7-2017
No a když už se přehrabuju v těch starých fotkách...





Pana mistra jistě není nutno představovat: