| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Vlečky, vlečkové systémy, důlní dráhy » Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 28. 01. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 28. 01. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 176 Registrován: 7-2017 |
Díru jsem nijak nezkoumal, spíš jsem hledal lepší pozůstatky, ale co chtít po 100 letech... Asi není žádné těleso mezi původním nákladištěm a nákladištěm na zkrácené vlečce, ani jsem nedokázal určit, kde se kříží trasy původní vlečky dolu (používané do roku 1907) a přeložky kozidráhy (používané v letech 1909 - 1961). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3939 Registrován: 3-2005 
|
vlečka Kovosvit Sezimovo Ústí 7.11.2018 |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3271 Registrován: 4-2015 
|
Jak šel Krimich na Martu (rozchodem 455 mm): Před téměř 14 lety proběhla v okolí Nýřan akce KD, zaměřená na zbytky uhelných drah v okolí. Když jsem před Vánoci ukončil v Plzni povinné šopování, vzpomněl jsem si na zajímavý popis dávno mrtvé historie dolování uhlí a vyrazil na krátkou procházku kolem Nýřan. I přes hustý déšť bylo na co koukat. Začal jsem na dole Krimich II v Tlučné (slabých 15 minut od vlakové zastávky). Vynechal jsem provozní úzkokolejku ve strojírenském podniku a obhlédl jen situaci zvenku, od přejezdu. Nebylo co zkoumat - okolí dolu je zasanované, úzkokolejný tunel zmizel a i za přejezdem vede spodní stavba úzké soukromými pozemky. Sledovat se dá až nějakých 100 m v souběhu s vlečkou z Nýřan: Po trase zaniklé úzkokolejky vede lesní cesta a je v ní řada propustků z padesátých let, když drážka zřejmě ještě sloužila lidu: Když vyjdeme z lesa, tak v poli už nic není a ani po Martě nic nezbylo. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
West code was broken.
|
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3272 Registrován: 4-2015
|
Tak co dál. Smyl jsem bahno z pole a došel k bývalé vlečce na Pankrác. Ta už byla běžného rozchodu, odbočovala z Krimichu, vedla napříč dnešním terminálem Metransu a na Pankráci se dělila - na Pepu a na Silvu. Takže když nechtěl Pepa skočit na Marii, která byla naražená hned u něj, musel úvratí přes Pankrác na Silvu (zhruba kilometr). Také je ovšem možné, že se oba konce vlečky v čase minuly, podrobnější podklady bohužel nemám. Od Metransu na Pankrác je nově vyasfaltováno, dále trať vedla pod domky, na kraji pole: Pokračování na důl Josef je už sporné a případné místní čtenáře prosím o upřesnění. Zřetelně se dělí jen dráha stoupající na Silvu a Tondu a klesající směr Josef. V zářezu na Josefa je zhruba toto: čili nic. Vrátil jsem se k dělení na Pankráci a pokračoval známým a vícekrát popsaným náspem, obkružujícím a stoupajícím kolem obce k severu. V mapě zakresleno jako běžný rozchod, na místě zjevně úzký...? Poslední část, kde drážka vylézá na pole je neprůchozí - ohražené krávy, nutno obejít. Dále jsem už nenašel skoro nic, ani křížení se silnicí, natož pak Silvu.
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1847 Registrován: 7-2017 |
to ani nevypadá na bývalou trať ale spíš nějakou horskou pěšinu po hřebeni |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5930 Registrován: 7-2007 |
R_b: No...![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . Já jsem ji odvážel odtud do Plané. Kde je jí konec? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3000 Registrován: 12-2007 |
Můj syn mi říkal, že nějaký zástupce Kovosvitu Sezimovo Ústí mu říkal, že vlečku mají spíše do foroty. Prakticky ji nevyužívají, což často vidím, na stavu kolejí, když jedu autobusem č. 13 nebo 50 mezi Táborem a Planou nad Lužnicí. Ani nevím, do jaké míry se využívají další vlečky v této oblasti, např. do Silonky. Kdysi dávno, když ještě v Silonce topili uhlím, tak jezdily vlaky s uhlím, ale teď nevím, jak často tam něco jezdí, a jak často se spouštějí závory na chýnovské silnici, kterou se z Plané najíždí na dálnici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5932 Registrován: 7-2007 |
Wagon: Mimo uhlí do C-Energy (bývalá teplárna Silon), do vlečkového areálu z Plané n/L nic nejezdí, na vlečku Kovosvit čas od času jela do nedávna Raj s pískem do slévárny - už dlouho, předlouho nic. Ostatní je naprosto mrtvé. Bývalé Vodní stavby (Hoch..) drží vlečku jen pro případnou dostavbu JETE. Silonka jen protože do Hoch se jede úvratí ze Silon. Jo, desítky kamiónů nikdo neřeší, dnes už ani železnice - je bez šance (nejsou vozy), nejsou lidi a už ani lokomotivy. Záhuba železnice se jmenuje hluk, pc sračky a dojná kráva. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3001 Registrován: 12-2007 |
Oldcerry: Děkuji za informaci, ale domnívám se, že C-Energy je zapojen na plyn. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3945 Registrován: 3-2005
|
Teplárna Silon, nyní C-Energy sice prošla nedávno rozsáhlou modernizací, ale myslím že pořád topí uhlím. Pokud vím, průměrně tak 1x týdně tam uhlí jede. Vlak přijede do Tábora, do Plané to přetáhne místní obsluha, a souprava se postupně po částech naváží do teplárny (směrem tam se tlačí). Naposledy jsem obsluhu teplárny viděl někdy cca říjen/listopad 2018, přímo na nádraží v Plané, když jsem čekal na rychlík a potom ještě někdy před vánoci u Čápáku přetah prázných Wap z Plané do Tábora. Oldcerry: Takže Kovosvit už nemá ani tu mašinku? I když vlečku opravdu prakticky nevyužívají, tak tam snad alespoň občas probíhala nějaká vnitropodniková doprava - převozy předpokládám nějakých těžkých odlitků mezi halami, nebo tak něco. A z nadjezdu u sportovní haly bývaly občas ve šturcu k vidění odstavené dvounápravové plošinové vozy (možná pamatující ještě Baťu ) a jindy tam zase nebyli, takže se s nimy evidentně hýbalo. Takže to už taky padlo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 1-2018 |
Dobrý den, nevěděl by prosím někdo, k čemu sloužila vlečka v Chvaleticích, kterou jsem zvýraznil na mapě a která byla zaústěna do hlavní tratě směrem na Záboří? Předem děkuji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2570 Registrován: 6-2016 |
362_165-3: Já to samozřejmě nevím, ale na kontaminaci to vypadá, že vedla k řece, kde se něco nakládalo/vykládalo. Z Řečan do bývalého manganového dolu vedly koleje, takže není vyloučeno nakládání jeho produktů na "plavbu labskou" - je to nejblíž |
|
Pjp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3046 Registrován: 12-2005 |
Že by přístav ? Možná i jeho výstavba, ostatně je tam "cosi" snad do dneška ... Pavel |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 1-2018 |
honzaklonfar; Pjp: Děkuji moc. Ten přístav mě taky napadl, akorát když jsem to všude hledal, tak jsem našel, že přístav v Chvaleticích byl postaven stejně jako elektrárna, tedy až v 70. letech a tahle mapa je z roku 1952. Ale je samozřejmě možné, že tam už dříve nějaký přístav byl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2714 Registrován: 7-2005 |
Předpis D 102/3-č pro obvod ŘSD Praha z r.1947, stejně tak předpis D 156 z července 1957, neuvádí mezi stanicemi Týnec nad Labem-Záboří nad Labem a Řečany nad Labem žádnou vlečku z širé trati. V Týnci jsou uváděny ze staničních kolejí vlečky 3 a v Řečanech vlečky 2 (v roce 1957 už 3). Kdyby to byl přístav, tak si myslím, že by to bylo něco stálého. Nešlo o provizorium při těžbě písku ? Nebo naopak odvoz jaloviny při rekonstrukci a přeložce "koridoru", což je období začátku 50.let |
|
Pjp
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3047 Registrován: 12-2005 |
Otázka jest, zda tam vůbec něco bylo, protože pokud se kouknete na Národní archiv leteckých měřických snímku, tak jsou tam fotky pro 1937 a 1963 a je tam nic, takže spíš zda to není jen nějaký záměr, který byl uvažován s ohledem na splavňování Labe. I když kecám, protože je tam i rok 1954 a je vidět, že vlečka sloužila pro nakládku odtěženého materiálu s Labe, akorát asi byla krátce v provozu, bo v 1963 je tam už zase nic ... Pavel |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 8-2018 
|
Další ex vlečka jakéhosi bitheis. A dále vlečka kasper kovo.
Můj web:Kolejiště Trutnov tt
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 1-2018 |
Děkuji moc, asi to bude těžba toho písku. To mě vůbec nenapadlo (Příspěvek byl editován uživatelem 362_165-3.) |
|
Kejvačka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2315 Registrován: 10-2004 
|
V Praze - Malešicích v areálu VK park (při ul. U Stavoservisu) byla vyčištěna vlečka, zčásti zarostlá a zčásti zasypaná štěrkopískem, na kterém parkovala osobní auta. Že by sem mělo začít něco jezdit...? Kyvadlová zaměstnanecká doprava motoráčkem na nově zřízenou zastávku u metra Depo Hostivař by bodla. Arriva vlaky by mohla motoráček parkovat a opravovat v sídle Arriva City, stačilo by jen vlečku nepatrně rozvětvit.
Karosa řady 700 - nejlepší autobus
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 761 Registrován: 11-2003 |
Kejvačka: Před časem zde kdosi dával fotky z tehle vlečky a u napojení do vlečky ferona chyběly kolejnice. Není tenhle úklid spíš předzvěstí trhacích prací?
Všichni jsou blázni, jenom já jsem tramvaj T3.
https://www.facebook.com/david.pecina.12 |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 178 Registrován: 7-2017 |
Nové Strašecí a vlečka ČLZ. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1975 Registrován: 10-2005 
|
Byla v Rynholeckém tunelu někdy druhá kolej?
Punk's not dead!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2717 Registrován: 7-2005 |
protože koncese z roku 1868 pro vybudování "české severozápadní dráhy" (prodloužení buštěhradky do Chomutova) počítala, že v případě dostatečného zisku bude postavena 2.kolej, byly objekty (mosty, tunel) a vykupované pozemky, řešeny tak, aby bylo možné stavbu 2.koleje dořešit velmi rychle. ale to neřeší otázku, zda byl tunel někdy dvoukolejný? a co zkusit staniční kroniku sousední stanice ? a když jsme na vlečkách, tak něco do placu k vlečkám buštěhradky z roku 1922 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1762 Registrován: 4-2010 
|
David_pecina Naopak jsem zaznamenal informaci, že by se měla vlečka opět používat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 7-2017 |
Zdepa - žádná česká severozápadní dráha nikdy nebyla Příště zkuste ÖNWB, to byla severozápadní dráha a existovala. Zde buď Buštěhradská dráha, nebo Buschtěhrader Eisenbahngesellschaft, vše ostatní je pouze výmysl |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2719 Registrován: 7-2005 |
Ad Jarda Cempírek - takže Ignaz Kohn má ve své železniční ročence. vydané v roce 1869, chybu, když konstatuje, že Buštěhradská železnice řešila v listopadu 1867 koncesi pro projektovanou "nordwest-böhmische Bahnnetz" a byla jí vydána předkoncese, která se 3.6.1868 přerodila na zákon č.57, kterým je dáno povolení přestavby zbývající trati na lokomotivní a stavbu dráhy přes Žatec a Březno s odbočkou do rakovnického uhelného revíru atd.... a pak tu byla i ta propagační brožurka Ano, použil jsem nedokonalý překlad, pod kterým je schovaná dokumentace/projekt v Českém místodržitelství. Spíš by se hodilo "česká severozápadní dráží síť". Pojmenování se neujalo, protože jistě kolidovalo s oznaačením s ÖNWB na které odkazujete. Podobný problém měly v roce 1880 i BCB. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 7-2017 |
Zdepa - Respekt, úcta, obdiv. Co ty lidi všechno neví. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2720 Registrován: 7-2005 |
To je spíš o tom, že si člověk zafixsuje všeljaké blbosti a důležité věci zapomíná... Takže "česká severozápadní dráha" člověka chytá za uši v souvislosti s ÖNWB, takže to z hlavy nevypustí... ale zpátky na vlečky - k seznamu vleček BŽ/BEB v roce 1922 patří i schématické náčrtky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 628 Registrován: 10-2007 
|
Ty náčrtky jsou moc pěkné, celé kolejiště, navíc i se staničením... Srdce badatele zaplesá Ne jako nad dnešními "přípojovými provozními řády", kde je často jen naznačeno odbočení ze sítě SŽDC a dál nic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 7-2017 |
Zdepa, když jste takový badatel, kdysi jsem byl v Žatci na vodárně v archivu na brigádě. A na jedné starší mapě jsem našel vlečku v Měcholupech. Přikládám vyznačení na mapě. I v terénu na místě bývalo těleso patrné, mám na mysli toto: https://mapy.cz/letecka?mereni-vzdalenosti&x=13.5506534&y=50.2741 221&z=17&rm=9ecbdxZAC9L1flF490.H8D12GA701EEANI8fg04Nf394N Víte o tom něco? Když už řešíme tu BEB. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2721 Registrován: 7-2005 |
ad Jarda Cempírek - samořejmě, že z hlavy ne, ale proto mám v knihovně různé kopie ze soupisů vleček,takže se do nich zanořím. Pokud bude někdo rychlejší, vůbec se nebudu zlobit, protože byť je BEB zajímavá, systematicky jí zpracovanou nemám. Přesto se zeptám. Co může být zajímavého v archivu ve vodárně Žatec? Počítám, že asi něco od traťovky nebo stavební či bytové správy? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 262 Registrován: 7-2017 |
Jarda_Cempírek: To bude spíš přeložka než vlečka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 7-2017 |
Zdepa - v tom archivu nic zajímavého není, prostě byl jsem tam na brigádě a vodovody kříží vše, tudíž občas tam člověk na něco zajímavého narazil, ale myslím, že jsou určitě zajímavější archívy. Drake - přeložka určitě ne, mimo jiné i s ohledem na konfiguraci terénu, nicméně zde žádná přeložka nebyla, pokud chcete přeložku BEB, tak jedna je třeba zde: https://mapy.cz/letecka?mereni-vzdalenosti&x=13.0696074&y=50.3478 574&z=17&rm=93IkexZWPiflgMCAnMTE94u4nGJK9CULnCMM1EX |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 7-2017 |
Nebo zde: https://mapy.cz/letecka?mereni-vzdalenosti&x=14.0320135&y=50.1407 817&z=18&rm=9fvqnxYMd0En4ZJQMfJ0QVG0-HFG-tFjVEFd8A20RG0JP7 Asi ty koně měli menší problém s projížděním oblouků |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 263 Registrován: 7-2017 |
Jarda_Cempírek: Podíval jsem se do speciálky a máte pravdu, terén je tam dost divoký. To co jste vyznačil do mapy je cca 18-20m nahoru, takže ani vlečka mi tam nepřijde reálná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2723 Registrován: 7-2005 |
předpis z roku 1957 uvádí vlečku v Řevničově a pak až v Trnovanech. dál jsem opravdu zatím nehledal. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 7-2017 |
Líp je to vidět na https://kontaminace.cenia.cz/ Podle mě ta vlečka vedla do Dreherova pivovaru v Měcholupech, uzavřen v roce 1926, pokud tedy vedla, na mapách cenia je vidět i konfigurace silnice v těchto místech, což opravdu vypadá na přejezd, ale já k tomu nikdy více nenašel a ani babička si to nedokázala vybavit. Přejezd byl někde zde: https://mapy.cz/letecka?vlastni-body&x=13.5438272&y=50.2717392&z= 17&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9eamSxY.lL&ud=50%C2%B016%2721.628%22N%2C %2013%C2%B032%2740.968%22E celá trasa pak vedla až sem: https://mapy.cz/letecka?mereni-vzdalenosti&x=13.5409948&y=50.2709 712&z=18&rm=9e15VxYzyFTXU6RN8URNT.RqRiU1S2S0O2gqjY5gVxSkgV1SygN0V gWggNk8JZxOng6NMJg6J Ale zda tam byla vlečka, nebo cesta ke trati, to fakt nevím, na té cenii vypadá to křížení se silnicí, jako kdyby tam byl přejezd. Pro mě to je stále záhada. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 905 Registrován: 7-2009 |
Jarda Cempírek Vážený příteli, velmi se omlouvám za můj rypácký příspěvek !!! Považuji teorii existence vlečky do "Brauerei Michelob" proslulého rakouského pivovarníka a vizionáře Antona Drehera (tak, jak byla nastíněna) za naprostou pikačovinu, neb by vlečka samotná musela vésti ze zhlaví - řekněme žateckého - ostrou úvratí kolem bývalého zámku rodů Paarů (později v držení právě podnikatele A.D.) a přetínat místní komunikaci ve výrazném klesání. Nicméně místní parostrojní pivovar byl proslulý svou produkcí i za hranicemi Rakousko-Uherska. V mé skromné sbírce nachází se rovněž několik dobových lahví Dreherovic pivovarské skupiny. Vámi zmiňovaná vlečka vede úplně mimo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 264 Registrován: 7-2017 |
Jarda_Cempírek: Doporučuji nejdříve ověřit, kde vlastně Dreherův pivovar stál. Vlečka tam nikdy nevedla, pivovar nakládal ve stanici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1619 Registrován: 12-2006 
|
Vůbec netuším, jestli tam kdysi vlečka byla, nebo nebyla, ale na mapě katastru to vypadá dost podezřele. Na obrázku jsou pozemky v lajně za sebou, (označeny modře)nyní vedeny jako buď ostatní plocha, nebo trvalý travní porost. Dle pozemků to musela být buď vlečka, nebo alespoň cesta. Ale je divné, že by vedly dvě cesty vedle sebe? V levé části obrázku je vyznačen pozemek pro silnici, podél toho pozemek "travní porost" a pak teprve pole. A zvláštní je, že se tento pozemek kříží s pozemkem cesty. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 7-2017 |
S tím pivovarem to byl úlet, chybička se vloudila. To se omlouvám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1763 Registrován: 4-2010
|
Nebo tu je ještě další možnost. Vlečka nebo trať, která nikdy nebyla dostavěna. Protože ani na mapě z roku 1938 není vidět nějaké pokračování. Dodnes je tam taková plocha kde mohly být dvě kusé koleje. V míste dnešní obalovny je vidět na stejných leteckých snímcích něco jako zásobník a nepříliš roztěžený lom. https://mapy.cz/letecka?mereni-vzdalenosti&x=13.5420172&y=50.2716 730&z=17&rm=9ecWQxZ01kANfhyfl1DAehgfj.fmgJzfj0DA2gBVKGG1 https://lms.cuzk.cz/lms/lms_prehl_body_05.html?rokod=1962&rokdo=1 962 |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 999 Registrován: 6-2006 |
Jeneč: A nemůže to být původní cesta spojující Holedeč a Měcholupy od dob předdrážních? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 265 Registrován: 7-2017 |
Koukal jsem doma do svých poznámek. U Měcholup došlo skutečně k přeložce, která byla vyvolaná sesuvem půdy po povodních v roce 1872. Trať byla neprůjezdná a musela být dočasně přeložena. Po úpravách a ověření jejich trvalivosti se v roce 1877 vrátila zpátky. Jestli se to týká i tohoto místa ověřím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1621 Registrován: 12-2006
|
Na cestu by spíš odpovídal ten remízek na fotomapě kousek severněji. Tohle je až moc zbytečně do oblouku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 9-2018 |
A teď něco pro pamětníky: Jaké typy vozů a jaké lokomotivy mohl člověk potkat na vlečkách v Liberci v období normalizace? Moje odhady: Do slévarny mohly zajíždět Rajky a uhláky tažené slévárenským Prasátkem, do Intexu Kocouři s hitláky, víc si netroufám tipovat? Co Ferona v Rochlicích, jatky na Jeřábu a vozovna v Nitranské? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9671 Registrován: 4-2003 |
Hledal jsem sice něco jiného, ale nakonec jsem našel další fotku z vlečky Braník - cementárna Podolí: http://www.milujuprahu.cz/wp-content/uploads/2014/01/213.jpg Fotek z této vlečky jsem moc neviděl, tak doufám, že tato potěší nejen mne ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . Jde o pohled z Branické skály směrem na ještě neexistující ateliéry Barrandov (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Kejvačka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2322 Registrován: 10-2004
|
Přikládám fotky části archeologicky odkryté vlečky v areálu VK Park (Stavoservis) v Praze - Malešicích. Ať už je odkryta za účelem obnovy či trhání (obávám se spíše druhého), je zajištěna náhradní autobusová doprava
Karosa řady 700 - nejlepší autobus
|
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3356 Registrován: 4-2015
|
Něco pro Vagoneta: Ad Chvaletice pro 362_165-3: Vizte Tulák po drahách č. 66, autor Vagonet: V roce 1941 zde bylo otevřeno nákladiště Telčice. Jako nákladiště se označovalo jen z tarifních důvodů, kolej byla ve skutečnosti vlečkou, odbočující v km 331,096. Sloužila k nakládce říčního písku firmy J. Hulík a syn v Kolíně. Po válce byla samozřejmě znárodněna a měřila 500m a končila na úrovni telčického dvora. Zrušena byla 3.6.1956. Dnes po ní stopy nenajdeme. V prostoru vlečky a nakládacích mechanismů je nyní místo pro oddech, polní cesta s lavičkami. (volně) (Příspěvek byl editován uživatelem Pružinskij.)
West code was broken.
|
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 7-2017 |
Jojo. Ale prozkoumáno nemám. Přeložka v Měcholupech: Tím je objasněna záhada pruhu staré železniční parcely, odklánějící se zhruba od poloviny staničního kolejiště. A jestli je to ta dočasná přeložka? BEBáci určitě stáli o zachování původní trasy, jinak by jim chyběla půlka nádraží. Zůstává ještě další záhada, kam z nádraží vedla úzkokolejka, odklánějící se paralelně se starou železniční parcelou. Včera & dnes ze Žatce: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2596 Registrován: 6-2016 |
Bram: Pod skalou u těch hromad je "úzká"? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12686 Registrován: 11-2002 |
Kejvačka: třeba se pletu, ale kdyby to chtěli vyrvat, tak to nebudou tak důkladně čistit (i vexle a přijde mě, že i žlaby na tom přejezdu u rozvětvení), ne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 267 Registrován: 7-2017 |
Vagonet: Na 99% potvrzeno, jen plán chybí. Ve dnech 25. a 26. května hodně pršelo a zvedla se hladina říčky Goldbach (dnes Blšanka) a skončilo to katastrofou, která měla za následek více než 300 mrtvých. Mimo jiných železničních škod byl podemlet svah v oblouku před stanicí. BEB byla nucena přeložit trať do stopy, která je částečně vidět na ortofotomapách. Přeložka obcházela i část stanice, to už není dnes zřetelné, je to právě vídět na katastrálních mapách. Právě kvůli nemožnosti využívat plně stanice, tlačila BEB na zpětné vrácení trasy do původní polohy. Ministerstvo povolilo návrat až rozhodnutím z konce roku 1877 poté, co už bylo koryto a svah nad ním dávno uvedeno do původního stavu a dva roku se na něm měřilo, jestli se nehne. Snad se podaří najít i nějakou výkresovou dokumentaci, ale to bude chvíli trvat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2724 Registrován: 7-2005 |
No jo, i ve spisech BEB se o tom jedná 5295-poddolování trati u Vejprt (km 33,3/4), schéma; 5399-výkup pozemků pro rozšíření stanice Kladno-Dubí; 5620-úprava tratě v okolí Měcholup (1875-1879); 5825-úprava jízdních řádů os.vlaků BŽ-rukopis; 5983-závory v km 6,5/6 trati Smíchov-Hostivice, účet; 6244-společné nádraží Františkovy Lázně-úprava kolejiště, stavba točny-plán, účty; 7299-pozemky Dolní Chodov, Mírová-výkup (1873-1879) a v roce 1903 se řešil i čj.39237-projekt odbočky do štěrkovny v Měcholupech-pozemkové záležitosti; a také 1905 čj.1905-Měcholupy-polní dráha fy Drecherschen, protokoly, plány (1889, 1901-1905); Inventář toho uvádí samozřejmě daleko víc, jen mít čas a zajít do archivu.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1039 Registrován: 7-2017 |
vagonet 166: Já sem chodím jen občas, tak až teď jsem narazil na tvou dokumentaci Loukova u Bystřice pod Hostýnem. Ten šturc s delší rampou (bez dříví) a vyasfaltovaným placem patřily vojákům? Skladový areál AČR Loukov byl asi před 3 lety na prodej včetně vlečky, ta vlečka je to, co jsi zdokumentoval? Je známo, jak to dopadlo a komu to patří teď? Používá se to? Podle tvých fotek je to v celkem slušném stavu... |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 7-2017 |
Ano, tato vlečka je nebo byla vojenská, ale současné poměry neznám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 909 Registrován: 7-2009 |
Podle aktuální dokumentace je vlečka z Osíčka do vojenských skladů v Loukově stále v majetku AČR a provoz na ní zajišťuje Armádní servisní (ASPO). Pamatuju, když jsme coby vojáci v roce 1998 převáželi techniku z Pardubic do Loukova, velice jsme záviděli místním záklaďákům budovu roty (dnes vedle stojí benzinka), oni žili "na konci světa" v luxusu a my v okresním městě v dřevěném srubu :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2725 Registrován: 7-2005 |
když se schémata vleček BEBu z roku 1922 tak líbí, proč nepřidat ? škoda u toho cukrovaru Kadaň-Prunéřov není i tamní úzká, něco mám ze speciálek, ale hlavně už třetí potvrzenou úzkou páru.... |
|
Pružinskij
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3358 Registrován: 4-2015
|
a cestu by spíš odpovídal ten remízek na fotomapě kousek severněji. Tohle je až moc zbytečně do oblouku. Ano, je to tak - dnes jsem to celé prošel. Bývalá cesta z Holedečku se ztrácí v poli, zatímco dráha je nádherně zachovalá. U podchodu BD holedečské cesty jsou i značně zerodované opěry dočasné přeložky. Spekulace - ta současná obalovna by mohla být na místě bývalé štěrkovny a využít tak část přeložky BD. JC to má v zákresu přesně - mezi měcholupskou Sokolovnou a obalovnou vedla trať skutečně na druhé straně silnice - koukal jsem na to jak vejr, ale to se nedá s ničím zaměnit, to je skutečně mírný zářez bývalé železnice. Pak je to asi 10 výškových metrů šupem dolů k nádraží, ale tam je to celé totálně zastavěné. Když už jsem tam byl, tak jsem se zastavil na další nedaleké přeložce - na dráze Plzeňsko - Březenecké, kousek za Žiželicema. Z té je naopak zachováno hodně málo, V. uvádí dva propustky, já našel s bídou jeden a ten zbytek bych se neodvážil prohlásit za dráhu. Obrázky zítra.
West code was broken.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1045 Registrován: 7-2017 |
 Petr165:"Podle aktuální dokumentace je vlečka z Osíčka do vojenských skladů v Loukově stále v majetku AČR a provoz na ní zajišťuje Armádní servisní (ASPO)." Ale to je renonc, já jsem myslel ten druhý - delší - šturc přímo v nákladišti Loukov. Jak píše vagonet v postu 181, tak ten taky patří vojákům... (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |