| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 27. 11. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 27. 11. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8476 Registrován: 5-2002 |
No vsak z teto knihy pochazi to datum zdvojkolejneni ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1994 Registrován: 12-2007 |
Raz darmo, Jožo Gulík je nadčasový... ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 2-2018 |
Zjednodušené vjezdové návěstidlo i s předvěstí bylo ještě v roce 1983 do Čáslavi m. n. od Skovic. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25997 Registrován: 5-2002 
|
Znáte tento film? https://www.youtube.com/watch?v=0R2kvTMOkyk https://www.youtube.com/watch?v=XhI5OIvN-yQ Je to celkem dost drsné. "Inspirováno" je to samozřejmě nehodou u Řikonína 11.12.1970, ale je to posazeno do jiného dne i roku (21.3.1972) a řekl bych i jiného času a někam na jiné anonymní místo téže tratě. A i rychlík je ztvárněn jinak (úplně chybí zmínka o lůžkovém voze a Polácích v něm). Stanice "P" v čase 13:09 prvního dílu je Leština u Světlé? A auta naložená na vlaku, to jsou Volva 140?? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3267 Registrován: 9-2003 
|
McBain: Minimálně některá z nich jsou 164.
NOBLE BRICKS
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25999 Registrován: 5-2002
|
Podle čeho jsi to poznal? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 1-2013 
|
Přední maska co se tam mihne, je 164... https://www.google.cz/search?q=volvo+164&tbm=isch&source=iu&ictx= 1&fir=sNj280VPF0kVLM%253A%252CKAG_dBgQ45ht_M%252C_&usg=AI4_-kTt3l m4mAYL68tMHd0hvwT_v9mgSg&sa=X&ved=2ahUKEwjT9t33oe_eAhWRpYsKHfqJBn wQ9QEwBHoECAYQDA#imgrc=sNj280VPF0kVLM: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2534 Registrován: 5-2008 
|
Autoři ten film totálně zpackali, ten záběr , kde je pohled na přestavování oddíl. náv. , nebyl točené na hlásce, ale na hradle. jsou tam vidět "okýnka" od náhradních západek mezilehléch traťovéch hradel a obě jsou "bílý".
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3270 Registrován: 9-2003
|
McBain: Carula odpověděl správně - je tam přední maska 164. Z bočního profilu vypadá 144 stejně, liší se delším rozvorem, čumáčkem a zcela jinou maskou. Takže těžko říct, co na vlaku převažovalo ale 164 se prodávalo řádově méně, než 144
NOBLE BRICKS
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26000 Registrován: 5-2002
|
Jo, dík. Už jsem si jich taky všiml. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1594 Registrován: 4-2014 
|
Zdravím. Nemá někdo prosím náčrtek původního kolejiště ze Žst. Zdice z doby před rokem 1985. Já mám k dispozici plánek, který je již z dob po výstavbě reléovky AŽD 71 a elektrifikaci, tedy z roku 1987. Podle fotky viz: odkaz: http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=fotografie&id=1146 8 se v době před elektrifikací a úpravou kolejiště ve Zdicích na Hořovickém zhlaví nacházeli výhybky č.50 a 51, ale v kolejovém plánu z roku 1987 se již tyto výhybky s těmito čísly v kolejovém plánu již nevyskytují. To zřejmě znamená, že při elektrifikaci muselo dojít k redukci výhybek a jejich přečíslování. Proto sháním i případné fotky elektromechanického staničního zabezpečovacího zařízení ze Žst. Zdice, z dob před rokem 1985. Díky moc. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 791 Registrován: 9-2016 |
Poradí někdo kudy a zda vůbec se napojila KFJB z dnešního Pražského hlavního nádraží na trať NStB (tedy Olomouc - Praha-Mas.nádraží). Před výstavbou Nového spojení byly propojky dvě - přes Hrabovku nebo Vítkovským tunelem. Jenže nevím kdo a kdy tyto tratě postavil. Přes Hrabovku se mi trasa zdá sice krátká, ale s velkým sklonem, tehdejší norma byla do 5 promile. Tunel je zase zbytečně dlouhý a náročný. Navíc TPKE již v roce 1872 provozovala trať Praha hl.n. - Čakovice, ze které se dalo na NStB napojit. Otázka tedy zní: Měla KFJB vlastní napojení na NStB? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2677 Registrován: 7-2005 |
ad Luboš 3.21 - mám tu jedny Zdice z roku 1890, ale to už je zase moc starý ? :-) |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26001 Registrován: 5-2002
|
 Makus:"Poradí někdo kudy a zda vůbec se napojila KFJB z dnešního Pražského hlavního nádraží na trať NStB (tedy Olomouc - Praha-Mas.nádraží)." https://cs.wikipedia.org/wiki/Pražská_spojovací_dráha |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 7-2017 |
https://antikvariat.skoda-abzeichen.eu/kontakt V sekci železnice jsou knihy o parních mašinách, např. Griebl atd. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 795 Registrován: 9-2016 |
McBain: Té wiki se spojkou na Hrabovku moc nevěřím. Jednak tam byl moc velký spád - pro normální tratě tehdy nedovolený, pro pravidelnou dopravu nevhodný. Až do konce její existence byl problém s jízdou nahoru, proto se používala především jako odjezdová trasa. Dále ve wiki není uvedeno přesně kdo ji postavil. Při psaní o KFJB se vždy (co kdy jsem četl) píše o spojovací dráze ze Smíchova k tunelu a tunelem, ale dál nic. Proč by KFJB stavěla spojku, když TPKE se s trasou NStB křížila - zde by spojka byla mnohem efektivnější. Podle toho usuzuji, že KFJB neměla vlastní propojku na NStB. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2100 Registrován: 6-2004 |
Makus: věřit či nevěřit si můžete, čemu chcete, ale bylo to tak. Propojení mezi TKPE a StEG z Vítkova do Libně bylo vybudováno až po 1. světové válce, zprovozněno v roce 1926. Výškový rozdíl v místě křížení sice není velký, ale v okolí byl členitý terén a nebylo jednoduché se vypořádat se směrovým vedením. Ostatně ani na té spojce na Vítkov (dnešní kolej z Libně směrem k libeňskému depu) nebyl zrovna malý sklon. Spojka na Hrabovku nebyla určena pro pravidelnou dopravu (nebyl k tomu tehdy důvod), ale byla především požadavkem vojáků pro umožnění jízdy v mimořádných situacích. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26004 Registrován: 5-2002
|
Se přiznám, že úplně nechápu, čemu nevěříte? |
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 231 Registrován: 10-2002 
|
Makus: tehdejší norma byla do 5 promile Mohu se dotázat, odkud pochází tato informace? Jinak spojovací dráha mezi Hrabovkou a KFJBf sloužila především k přetahům nákladních vozů a několika přímých vozů od rychlíků. Přímé odjezdy rychlíků z KFJBf na StEG jsou až hodně pozdější doba.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1267 Registrován: 5-2002 
|
A ta KFJB se teda z Vídně přes Waldviertel a Českou Sibiř dostala do Prahy jak? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 796 Registrován: 9-2016 |
Sants: První "normy" byly docela přísné. A v tomto případě povolovaly sklon 1:200, tedy 5 promile. "Jen na rozvodích řek je možno budovat stoupání větší". Až "lokálkový" zákon dovoloval strmější stoupání. Ono to vycházelo především z možností lokomotiv. Je docela zajímavé čtení, jak vlaky od Modřan překonávaly stoupání na Homoli. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1268 Registrován: 5-2002
|
V tom případě nezbývá, než zopakovat otázku, jak se ta KFJB vyrovnala s onou normou 1:200 při překonávání těch nekonečných houpaček od Vídně až ku Praze. Abyste to neměl daleko, můžete třeba vylíčit, jak bylo dodrženo stoupání 1:200 na úseku z Čerčan z údolí Sázavy na náhorní plošinu kolem Říčan. |
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 10-2002
|
Makus: Až "lokálkový" zákon dovoloval strmější stoupání. To jako že se základ sítě hlavních tratí u nás postavil nezákonně, v rozporu s normami? ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Ale vzpomínám si, že když jsem stavěl dráhu z Olomouce do Prahy , tak snaha dodržet těch 5 promile byla. Ony totiž tehdejší lokomotivy s větším stoupáním, hlavně proti větru, měly trochu problém![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") Ale v 60.-70. letech už to přeci jen technika trochu pokročila a výkony lokomotiv narostly. Ale znovu se ptám, odkud pochází informace "tehdejší norma byla do 5 promile"?
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26005 Registrován: 5-2002
|
Myslím, že k rozseknutí otázky zda trať Hlavní - Hrabovka byla původoně součástí pražské Verbindungsbahn až na Smíchov mohla pomoci kilometráž celého původního úseku Hrabovka - Smíchov. Nebo ne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 510 Registrován: 5-2013 |
Úsek z hlavního nádraží na Hrabovku měl staničení navazující na trať z Velenic, například most přes Husitskou byl v km 186,652. Rok 1884 z www.dveprahy.cz: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8487 Registrován: 5-2002 |
Kdy že byl postaven Semmering? Něco mi říká rok 1859. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 487 Registrován: 7-2017 |
1854 rakouský, 1872 pražský. Tak praví Wiki. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8488 Registrován: 5-2002 |
Dokonce. A tam si o sklonech 1:200 mohli nechat jen zdát a Jižní dráha byla postavena podle normálií pro státní dráhy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1270 Registrován: 5-2002
|
Však taky nejdřív 12 dlouhých let končila v Gloggnitz a na ty kopečky jenom rozpačitě koukala... A pak, když se odhodlala s Ghegou do hor, uspořádala vážně míněné výběrové řízení na horskou lokomotivu. Velice poučné: přestože není důvod předpokládat, že to tenkrát cinkli, vyhrál ten NEJHORŠÍ stroj. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3251 Registrován: 5-2002 |
Jakoby úplatky nebyly známy už v antice. Stejně jako rozhodnutí vedená uraženou ješitností nebo kamarádíčkováním. Neidealizujte si dobu minulou...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26006 Registrován: 5-2002
|
Petr_Šimral: "Dokonce. A tam si o sklonech 1:200 mohli nechat jen zdát a Jižní dráha byla postavena podle normálií pro státní dráhy." Však to tehdy taky byla státní dráha . |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26007 Registrován: 5-2002
|
K._A._F.: "Úsek z hlavního nádraží na Hrabovku měl staničení navazující na trať z Velenic, například most přes Husitskou byl v km 186,652. " Dík, tak teď je to snad už každému jasné. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26008 Registrován: 5-2002
|
Sants: "Velice poučné: přestože není důvod předpokládat, že to tenkrát cinkli, vyhrál ten NEJHORŠÍ stroj." Proč to není důvod předpokládat? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3252 Registrován: 5-2002 |
Úsek z hlavního nádraží na Hrabovku měl staničení navazující na trať z Velenic, například most přes Husitskou byl v km 186,652. Pak je otázkou (čistě formální a na věci nic neměnící), zda tento úsek byl součástí Pražské spojovací dráhy (jak se uvádí v té Wiki) nebo KFJB. Odpověď by asi dala koncesní listina. Večer se podívám do Panáčka, co o tom píše...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1271 Registrován: 5-2002
|
Protože tenkrát opravdu potřebovali stroje, které na ten nevídaný kopec něco vyvezou. Netrpím iluzemi o "starých dobrých časech", ale tady šlo fakt do tuhého. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 864 Registrován: 7-2017 |
Johnn11: Než se dostaneš k tomu Panáčkovi, tak aspoň něco z německé wiki: Die Prager Verbindungsbahn ist eine innerstädtische Verbindungsstrecke in der tschechischen Hauptstadt Prag, die ursprünglich durch die Kaiser-Franz-Josephs-Bahn (KFJB) erbaut und betrieben wurde. A ještě: Bereits in der am 11. November 1866 ausgestellten Konzessionsurkunde für die KFJB war die Anbindung der projektierten Linie Wien–Gmünd–Prag an die Strecken der Böhmischen Westbahn und der Nördlichen Staatsbahn vorgesehen. A taky: Am 1. Mai 1884 ging die KFJB in Staatsbesitz über. Die Prager Verbindungsbahn gehörte nun zum Netz der k.k. Staatsbahnen (kkStB). Jinak řečeno: Koncesi na to měla, stavbu provedla a provoz až do svého zestátnění v r. 1884 vedla KFJB. Po zestátnění se spojovací dráha stala součástí kkStB. (K tomu tvrzení o koncesi je na wiki tento http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=1866000 4&seite=00000405 odkaz přímo na vydání říšské sbírky zákonů ze 30. 11. 1866. Hledat celé znění zákona teď ale nemám čas.) Ještě by nějakej šťoura mohl položit otázku (akciového?) vlastnictví spojovací dráhy do převzetí státem, ale to už snad na věci nic nemění. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26009 Registrován: 5-2002
|
Johny11: "Pak je otázkou (čistě formální a na věci nic neměnící), zda tento úsek byl součástí Pražské spojovací dráhy (jak se uvádí v té Wiki) nebo KFJB. Odpověď by asi dala koncesní listina. Večer se podívám do Panáčka, co o tom píše..." Já myslím, že žádná Pražská spojovací dráha neexistovala, jak už odpověděl Hank. To je jen ten dobový problém psaní velkých a malých písmen v češtině a němčině. |
|
363084
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 620 Registrován: 1-2010 |
Stanice "P" v čase 13:09 prvního dílu je Leština u Světlé? V čase 13:09-stanice Z by měl být Golčův Jeníkov. Hláska M by mělo být hradlo Podmoky a stanice P pak Vlkaneč. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26010 Registrován: 5-2002
|
Koukám, že mám trochu blbě časování - ve 13:04 (ne 09) je podle mě Leština (stanice P), viz ten přejezd v oblouku. 13:09 (stanice Z, výprava Lv laminátky) nevím, jestli ten Golčův Jeníkov? Nebo Vlkaneč? A hradlo Podmoky nejspíš sedí. |
|
363084
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 621 Registrován: 1-2010 |
13.04 je Vlkaneč. V Leštině není přejezd přes tolik kolejí. A 13.09 bude ten Golčák (stanice Z) |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26011 Registrován: 5-2002
|
Jo jasně, on je to pohled takto. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7931 Registrován: 1-2007 
|
Pražská spojovací dráha neexistovala... FJB ji vedl ve výčtu provozovaných tratí pro info akcionářů zvlášť, jako 5,802 km dlouhý úsek (Prager Verbindungsbahn). Stejně jako z ní i spojku do Nuslí dlouhou 450 m (Verbindungscurve). Ale nejspíš asi dělali z důvodu přehlednosti a pro tento účel výčet provozovaných úseků podle data jejich otevření, nikoliv kilometrování.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1597 Registrován: 4-2014
|
Zdepa - Zdravím a díky za reakci na příspěvek. Ohledně Zdic jsem vám poslal 26.11. soukromou zprávu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3253 Registrován: 5-2002 |
BmbČ: Ale nejspíš asi dělali z důvodu přehlednosti Nebo z důvodů účetnictví. Provozovala na ní dopravu jen KFJB nebo po ní peážovaly i vlaky jiných společností? Pokud platí b), tak by to byl důvod nahlížet na PSD jako na samostatnou dráhu (ve smyslu "podnik"). Ve Štěpánovi ani v Krejčiříkovi není k tématu nic objevného...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26012 Registrován: 5-2002
|
A jiné úseky, třeba Mesimost/Naser - Budweis, tam takto uvedeny nejsou? |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26013 Registrován: 5-2002
|
O tom dost pochybuju. Těmi "jinými společnostmi" by podle mě musela být jedině BWB (u StEG mi to přijde hodně nepravděpodobné), ale nevím, že by její vlaky přejížděly Vltavu. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7933 Registrován: 1-2007
|
McBain: Ano, všechny úseky, včetně vámi uvedeného.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 233 Registrován: 10-2002
|
Teď mě napadlo, co píše Řivnáčův průvodce po království Českém z roku 1882 (je to jakýsi turistický průvodce po Čechách, kapitoly má rozděleny podle tratí a popisuje cestu po nich) V kapitole IX. Dráha Františka Josefa se hned ve druhém odstavci (výjezd z Prahy) píše: Hned z nádraží vjede se do tunelu 1141 metrů dlouhého, který prorážeje Vinohrady silurskou drobovou břidlici vychází do Nuselského údolí, kde v p. se odštěpuje k Vyšehradu spojovací dráha (pouze pro nákladní povozy), která po železničním mostě Vltavu překročíc vede na Smíchov do nádraží Západní dráhy. Ale spojce na Hrabovku tam není nic (turista se po ní projet nemohl). Mezi nádražími se mohl cestující přepravit drožkou nebo fiakrem. Omnibusy (dle průvodce dosti nepohodlné) jezdily od vlaků k hotelům. Z Prahy na Smíchov jezdila "Tramway" s tím, že "přes Františkův řetězový most musí se pěšky" Je tam i výčet pražských nádraží s uvedením, pro kterou dráhu jsou a na jaký směr z něj vlaky odjíždějí. Nádraží, ze kterého odjížděly vlaky dvou společností je "Nádraží státní dráhy v Hyberňácké ulici", které je kromě státní dráhy i pro Buštěhradskou dráhu. Nádraží západní dráhy na Smíchově je u uváděno pro Západní dráhu, Pražsko-Duchcovskou dráhu a Rakovnicko-Protivínskou dráhu (sic!). Nádraží Buštěhradské dráhy je uváděno jako "na Smíchově před nádražím Západní dráhy", pro trať z Prahy do Hostivic. To jen tak pro zpestření
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2398 Registrován: 9-2009 |
Pražská spojovací dráha: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2399 Registrován: 9-2009 |
Pražská spojovací dráha: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 799 Registrován: 9-2016 |
Kromě toho, že jsem to měl ve svých poznámkách, nevím sice přesně odkud, ale je to potvrzeno i v knize: Železnice Čech, Moravy a Slezska - kolektiv autorů - vydaly České dráhy v roce 1995 se na straně 37 mj. píše: "Rozteč kolejí na dvokolejné trati byla určena na 12 stop (cca 3,60 m) při šířce zemního tělesa 25'. Svahy náspů byly voleny 1:1,5 v soudržných horninách, 1:2 ve zvětralých sutích. U výkopů se v případě pevných skal přistupovalo ke sklonu až 10:1. Největší sklon nivelety koleje byl určen 1:200 (5 promile), překročení se tolerovalo jen v obtížnějších situacích na rozvodí. Poloměry oblouků měly být alespoň 200 sáhů (380 m), jen při vjezdech do stanic mohly klesnout na 150 sáhů (285 m). Přednostně se používaly dlouhé přímé." Vzledem k autorům a vydavateli se domnívám, že chyby tam nebudou. O další změně povoleného sklonu jsem se dočetl až v souvislosti s lokálkovým zákonem. Ale pokud má někdo informace o tom, jak se situace změnila mezi tím, rád se nechám poučit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2400 Registrován: 9-2009 |
Pražská spojovací dráha: Otištěno dne 18. listopadu 1870 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 800 Registrován: 9-2016 |
Mahel: Propojení mezi TKPE a StEG z Vítkova do Libně bylo vybudováno až po 1. světové válce, zprovozněno v roce 1926. Výškový rozdíl v místě křížení sice není velký, ale v okolí byl členitý terén a nebylo jednoduché se vypořádat se směrovým vedením. Ostatně ani na té spojce na Vítkov (dnešní kolej z Libně směrem k libeňskému depu) nebyl zrovna malý sklon. Spojka na Hrabovku nebyla určena pro pravidelnou dopravu (nebyl k tomu tehdy důvod), ale byla především požadavkem vojáků pro umožnění jízdy v mimořádných situacích. Tak zdá se, že vím stejně jako předtím, tedy skoro nic. Tunel pochází až z roku 1926, spojka přes Hrabovku nebyla určena pro pravidelnou dopravu a podle Encyklopedie železnice - parní lokomotivy I. je u TPKE napsáno "Praha hl.n. - Čakovice otevřena 28.10.1872". Kudy? A vím, že na Hlavním nádraží byla správní budova jiné dráhy než KFJB, budova pro cestující byla společná s KFJB. Kilometráž se původně počínala od Vídně. Pokud tedy spojka na NStB měla pokračující hodnoty jako KFJB ještě to nic neznamená. V okolí České Třebové je km 247. To rozhodně není od Olomouce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2401 Registrován: 9-2009 |
Pražská spojovací dráha: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 801 Registrován: 9-2016 |
Kuřil_p: Tzv. "Pražská spojovací dráha" byl název úseku, stavitelem byla KFJB. Ta otevřela svou trať z Čerčan do Prahy 14.12.1871. Jedním z problémů byl i Vinohradský tunel. Takže je klidně možné, že obrázek pochází z doby těsně po dokončení, ale po nějakou dobu se po něm ještě nejezdilo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 237 Registrován: 7-2017 |
Makus: Vzledem k autorům a vydavateli se domnívám, že chyby tam nebudou. Nevím kdo je autor a kdo vydavatel, ale je to celkem klasický případ toho, kdy se opisuje z jiných knih. Opisuju, nic nezjišťuju, archivy jsou zbytečný a přemýšlení zdržuje. Hlavně, že je kniha. Ve skutečnosti výše uvedené platilo jen někde, obecně to po přelomu poloviny předminulého století vypadalo nějak takto: Ale pozor, nejedná se o žádné nepřekročitelné dogma, protože by jinak skutečně nepostavili Semering, viz poznámky předřečníků výše. Třeba parametry u zmíněných lokálkových zákonů je třeba chápat tak, že pokud se stavitel těchto hodnot držel, tak nemusel nikomu nic vysvětlovat. Pokud nebyl schopen parametry dodržet, tak musel ministerstvo požádat o schválení výjimky. Viz třeba poloměr oblouků a jejich realita na lokálce z Peček. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7934 Registrován: 1-2007
|
Makus: Ve sklonu tratí nejspíš docházelo k četným výjimkám, protože např. na FJB v úseku Tábor - Praha existovalo asi 15 úseků se sklonem 1:100.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2402 Registrován: 9-2009 |
Pražská spojovací dráha: 14. dubna 1872 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 802 Registrován: 9-2016 |
Drake: Vydavatele jsem uvedl - České dráhy v roce 1995 (přesněji technická ústředna DDC). Kolektiv autorů: PhDr. Milan Hlavačka, PhDr Ivan Jakubec, Dr. František Jansa, Ing. Zdeněk Kaufmann, Ing. Hynek Krejčí, Ing. Mojmír Krejčiřík, Ing. Zdeněk Maruna, Ing. Karel Seller, Ing. Josef Schrötter a další. Zde opravdu není nutné něco vydat, aby byla kniha. Z vašeho obrázku mi není zřejmé ze kdy toto je. Třeba je to o zákon z pozdější doby, kdy už se parametry změnily. Lokálkový zákon povoloval až 35 promile, vyjímečně až 50. To je pro adhezní železnici až moc. To už nebylo potřeba výjimky. To samé platilo pro oblouky, kdy lokálkový zákon umožňoval daleko menší poloměry. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2403 Registrován: 9-2009 |
Pražská spojovací dráha: 28. června 1872 (I. a II. část) 3. srpna 1872 "Praha hl.n. - Čakovice otevřena 28.10.1872". Kudy? V místech, kde stávala šibenice, resp. vedle cesty z Prahy do Vídně. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |