| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » 380 a nové lokomotivy ze Škody Plzeň | předcházející | další |
380 a nové lokomotivy ze Škody Plzeňdolů |
- Sledovačka řady 380 Praha-Vršovice v GVD 2019: TS 313 a TS 314, TS 315
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2679 Registrován: 10-2009 
|
Ad Petr Šimral: No, to jsou slova do boje :-) To teda! :-) Akorát to bojiště je bohužel stále celkem neprobádané. Jó, mít tak na tohle víc času... :-( ...a průměr na soustruh je 130 tisíc km. Tak a je to moc / je to málo / je to akorát...? ;-) Ad Qěcy: No protože ojeté kolo jaksi nemá styčnou kružnici... Proboha a na takovou blbost jste přišel jak? Jako že to ojeté kolo levituje nad kolejnicí, že se s ní nestýká? Nebo co si představujete pod pojmem "styčná kružnice"? Po soustruhu je totiž styčnou kružnicí právě ten zlom na profilu, které je ostrý. Pardon, ale tohle je taky "ne úplně pravda". Víte jak daleko jsou ty Vaše "zlomy na profilu" od sebe? Pro běžný jízdní obrys S1002 na standardním dvojkolí to vychází tuším na nějakých 1564 mm. Neříkám, že to nejde, ale aby tohle místo přišlo do kontaktu s kolejnicí, tak musíte celkem dost vychýlit dvojkolí z osy koleje, resp. rozchod koleje už musí být takový malinko větší... ;-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8692 Registrován: 9-2002 
|
Já se zeptám jinak: Kolikrát to můžu přebrousit, než budu na minimálním průměru kol ? Kámoš mi říkal, že 252 RENFE vydrží do přezutí cca 700000 až 800000 km, ale kolikrát se to za tu dobu dostane na soustruh už nevím.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2680 Registrován: 10-2009
|
Ad Agent: Kolikrát to můžu přebrousit, než budu na minimálním průměru kol ? Tak jednak se to nepřebrušuje, ale soustruží, a druhak záleží na mnoha faktorech, zejména: - jak velká máte kola, resp. jak velká je tam rezerva na ojetí; - jak intenzivně a jakým způsobem se Vám ta kola opotřebovávají; - a v neposlední řadě taky to, jakou "filozofii soustružení" zvolíte... ;-) ...že 252 RENFE vydrží do přezutí cca 700000 až 800000 km... No, to zas až taková hitparáda není. Obecně lze říct, že bylo by dobrý, aby kola vydržela do nějaké větší opravy, což dnes celkem běžně bývá cca 1,2 mil. km... ...kolikrát se to za tu dobu dostane na soustruh už nevím. Hrozně záleží na tom, kde a s čím to jezdí. (A taky ale na té výše zmíněné "filozofii soustružení".) V podmínkách střední Evropy totiž třeba vím o lokomotivách, které mají po 120 tisících kola takříkajíc v pr*eli (a když je jednou přesoustružíte na nový jízdní obrys, tak přijdete o "půlku kol"), ale také vím o lokomotivách, které najedou přes 500 tisíc km a soustruh nepotřebují. Nutno ale říct, že existují lokomotivy, které vlivem extrémních podmínek, ve kterých jsou provozovány, nevydrží ani 50 tisíc km do soustruhu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 2-2018 |
Ythomas: šlo by ty typy konkretizovat? Nebo se nesmí ani naznačovat? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5291 Registrován: 9-2005 |
S těmi zlomy sklonu máte pravdu. Nějak jsem si to narychlo popletl. Ovšem to, že ojeté kolo nemá styčnou kružnici, bylo myšleno vpodstate obrazně. Čili že osoustružené kolo by se mělo ideálně dotýkat kolejnice v jediném bodě, ojeté v úsečce v příčné ose. Což je opět blbost, skutečnost je taková, že čím ojetejší kolo, tím větší plochou dosedá na kolejnici a tím úměrně nižší tlak na stylu je, což vede k horšímu přenosu tažné síly na styku kolo - kolejnice. Je to tak? Akorát bych prosil vysvětlit, proč v přímé koleji po přehození středně ojetých kolejnic pravé za levou a naopak se kolejnice najednou odjíždí ve dvou tenkých pruzích na temeni. A silně to tam proto snižuje přenos tažné síly.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2681 Registrován: 10-2009
|
Ad DjDD: šlo by ty typy konkretizovat? Nebo se nesmí ani naznačovat? V tomhle případě bohužel nebudu ani naznačovat... Ad Qěcy: Jelikož se mi chce spíš spát než dávat přednášku z teorie vozidel, tak Vám odpovím odkazem na studijní literaturu: odkaz... ;-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8512 Registrován: 5-2002 |
ad Diskuze ke kolům lokomotiv: Ono to nebude až tak moc o typech lokomotiv, ale o způsobu provozu a o infrastrukturách ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") . a) na velmi kvalitních infrastrukturách se kolo ojíždí do plochy a okolek roste (DE, AT, NL). Někde až tak, že velmi rychle překročí možnou šířku a mašinka chodí na soustruhy skoro pořád a kolo nic nevydrží (Norsko - musí se soustružit na 32,5 mm, ale max. je 33 mm a jsou schopni ho dosáhnout i za 15 000 km - podle povídání s jedním zoufalým provozovatelem TRAXXů, když jsem mu řekl, kolik my najezdíme na kolech ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") ). b) na méně kvalitních infrastrukturách ( CZ, SK, HU, PL)se kolo ojíždí do okolku, který ubývá. V Maďarsku mají snad nějaké zvíře, které se jmenuje "okolkožer" ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") c) u našich lokomotiv (386 001 - 040) jsme se prakticky nikdy (kromě převalků a velké šířky okolků) nedostali do situace, že bychom soustružili kvůli překročení parametrů. Dokud jsme pro Holandsko měli jen 3 lokomotivy, neměli jsme možnost je moc pouštět na špatnou infrastrukturu, aby se "zkazily". Dnes je lokomotiv pro Holandsko dostatek, problém s koly je vyřešen. d) Proběh kol na soustruh: kola bez problémů parametricky přežijí i více jak 300 000 km bez soustruhu. Ale jízdní profil je již tak degradován, že následný soustruh ubere z kol i 15 - 20 mm. e) My soustružíme podle kapacity a poruch soustruhu v Bratislavě. Prostě každé pondělí v 6:00 tam stojí naše lokomotiva a soustruží se. Současný proběh je 130 000 km, úbytek bývá cca 4 - 5 mm na kolo. f) Naše nejstarší lokomotivy mají najeto cca 900 000 km, jsou po čtvrtém soustruhu a na kolech jim zbývá cca 15 - 20 mm, což je na předpokládaný proběh 1 200 000 km akorát. g) Jednu z našich lokomotiv měl pronajatý jiný český dopravce, který s ní jezdil prakticky jen v České republice a možná na Slovensku. Kola vydržela pouhopouhých cca 600 000 km. Co občas nezávisle zaslechnu, podobné proběhy u lokomotiv, které jezdí jen v CZ a SK jsou standardem. h) Já si pomalu chystám výzkumný projekt, kdy bychom dvojkolí nesoustružili vůbec (pouze odstraňovali převalky) a profil udržovali pouze změnami infrastruktury (takový samočinný soustruh) ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Desiro
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3354 Registrován: 2-2004 
|
Ke kolům mně zase povídal jeden nákladní dopravce, provozovatel lokomotiv Siemens i Bombardier na kvalitní, velmi obloukovité infrastruktuře se sklony, že mu kola vydrží max. 800.000 km, obvykle 600 - 750 kkm. Především dochází k opotřebování okolků ("užírání" jeho šířky) a klesá strmost, takže se pro vytvarování musí soustružit do hloubky, což ubírá materiál. Dobrý jízdní obrys je přitom potřebný kvůli adhezi. Takže si do variant způsobů opotřebení můžete přiřadit i kvalitní, hornatou infrastrukturu. Jinými slovy, vydržet u kol s uvažovaným 40mm opotřebením na průmněru 1.200.000 km, jak s tím počítají výrobci, vyžaduje rozumnou infrastrukturu a trochu se o to starat. To byly novolokomotivy. Zajímalo by mě i srovnání se starolokomotivami bez kvalitní skluzovky, ví někdo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1317 Registrován: 9-2003 |
Jedna vzpomínka 24 let stará od vagonů. Vagóny se špalíky se sjížděly méně a měly méně tvrdých "lunkrů", protože špalky to "zahladily". Naproti tomu prvé kotoučovky měly kola do 1000-hranu a povrchová "šlupka" tvrdá, že se dost lámaly nože a ubíralo se na první šponu hodně, aby kudla byla v "měkkém". Asi opravdu špalky mají pozitivní vliv.
Půjčit si 100 000 a našetřit 100 000 je minimálně 300 000 rozdíl.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5292 Registrován: 9-2005 |
YT: díky, nastuduju a osvěžim si vaše přednášky :-) Tím, že kolo nemá styčnou kružnici jsem blbě, ale přecejen chtěl říct, že v praxi jde vždy o užší, či širší plochu. Někdy pravděpodobně dokonce o dvě. Čím je plochá styku širší, tím horší adhezní vlastnosti. Ešusy mi při rozjezdu na té kolejí s přehozenými kolejnicemi vždy kloužou a to i za ideálního počasí. A opovážím se tvrdit, že je to mimo jiné právě tim, že na jednom kole jsou dvě styčné plochy cca 50 mm od sebe a obvodová rychlost na těch dvou styčných plochách je nestejná díky kuželovitosti kol.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 439 Registrován: 8-2017 |
ono taky když třeba mazání nákolků šplíchá, kam nemá, tak je to taky dost poznat (prvním signálem jsou třeba mazivem poblitý hadice a hubice pískovačů) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8693 Registrován: 9-2002
|
 Ythomas_ct:"Ad Agent: Kolikrát to můžu přebrousit, než budu na minimálním průměru kol ? Tak jednak se to nepřebrušuje, ale soustruží, a druhak záleží na mnoha faktorech, zejména: - jak velká máte kola, resp. jak velká je tam rezerva na ojetí; - jak intenzivně a jakým způsobem se Vám ta kola opotřebovávají; - a v neposlední řadě taky to, jakou "filozofii soustružení" zvolíte... ;-) ...že 252 RENFE vydrží do přezutí cca 700000 až 800000 km... No, to zas až taková hitparáda není. Obecně lze říct, že bylo by dobrý, aby kola vydržela do nějaké větší opravy, což dnes celkem běžně bývá cca 1,2 mil. km... ...kolikrát se to za tu dobu dostane na soustruh už nevím. Hrozně záleží na tom, kde a s čím to jezdí. (A taky ale na té výše zmíněné "filozofii soustružení".) V podmínkách střední Evropy totiž třeba vím o lokomotivách, které mají po 120 tisících kola takříkajíc v pr*eli (a když je jednou přesoustružíte na nový jízdní obrys, tak přijdete o "půlku kol"), ale také vím o lokomotivách, které najedou přes 500 tisíc km a soustruh nepotřebují. Nutno ale říct, že existují lokomotivy, které vlivem extrémních podmínek, ve kterých jsou provozovány, nevydrží ani 50 tisíc km do soustruhu..." 252 RENFE je mašina Siemens a výrobce prej říkal, že ty kolečka vydrží milion. Jezdí se s tím osobní doprava (Talgo a nějaký klasiky) po štrekách co do kvality jak pravobřežka nebo 171, ale i po kvalitní koleji na 200.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18039 Registrován: 5-2002 
|
Fr: Asi opravdu špalky mají pozitivní vliv. V podstatě tam proběhne něco jako normalizační žíhání či popouštění, no zkrátka se při ohřevu od brzdění vyrovná napětí nashromážděné válcováním při valení kola, takže to pak nemá takovou tendenci se odlupovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8694 Registrován: 9-2002
|
A kolik km - jen pro srovnání - vydrží kolečka třeba na 350 nebo 362 ? Do milionu ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2683 Registrován: 10-2009
|
Ad Petr Šimral: na velmi kvalitních infrastrukturách se kolo ojíždí do plochy a okolek roste Pozor na to, tady hraje velkou roli i to, že jde - jak naznačil ostatně Desiro - o rovinatou (ve smyslu "neobloukovitou") infrastrukturu; zde tedy zejména DE (ve směru, kam jezdíte vy) a NL (tam asi prakticky všude). V případě toho Rakouska bude hóóódně velký rozdíl, pokud budeš jezdit "od ČR maximálně po Westbahn", nebo jestli se budeš škrábat přes Semmering. Shrnul bych to asi takto: "Kde se musí často měnit kolejnice, mizej' i okolky..." Norsko - musí se soustružit na 32,5 mm Vážně se musí? Nebo to jen dotyčný provozovatel neumí? Jinými slovy - v Norsku jsou snad nějak zakázané ztenčené okolky? V Maďarsku mají snad nějaké zvíře, které se jmenuje "okolkožer" To Maďarsko si zatím nějak moc neumím vysvětlit. Tam se jezdí na 1:20? kola bez problémů parametricky přežijí i více jak 300 000 km bez soustruhu. Ale jízdní profil je již tak degradován, že následný soustruh ubere z kol i 15 - 20 mm. Tak například u té jedné mnou zmiňované lokomotivy, co vydržela do soustruhu přes půl milionu, nebylo pak nutné zdaleka ubírat tolik materiálu... Naše nejstarší lokomotivy mají najeto cca 900 000 km, jsou po čtvrtém soustruhu a na kolech jim zbývá cca 15 - 20 mm, což je na předpokládaný proběh 1 200 000 km akorát. Tak hlavně to nikde neobout. ;-) Jinak tedy dobrá práce! ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Ad Desiro: Takže si do variant způsobů opotřebení můžete přiřadit i kvalitní, hornatou infrastrukturu. To je jasné. Však si taky zřejmě Rakušáci na své vectrony neobjednali to ADD jen tak z rozmaru, že? ;-) Zajímalo by mě i srovnání se starolokomotivami bez kvalitní skluzovky, ví někdo? To je asi zase případ od případu, tedy hlavně otázka, s čím a kde to převážně jezdí. Ale jeden postarší článek na téma kola lokomotiv ř. 363 je možné najít pod tímhle odkazem... ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 334 Registrován: 8-2010 |
ADD se vyskytuje taktéž na Vectronech ELL, které jsou ve stejné konfiguraci jako ty od ÖBB. Například 720. Jen pro zajímavost: Tyto lokomotivy mají hlavní vypínač baterek ve strojovně na panelu, kde se ovládají sběrače a na stanovištích strojvedoucího mají jen poruchový paketový vypínač. Jako to má Taurus. |
|
januch1
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 9-2011 |
Škodovka bude dělat mezinárodní ostudu i v nadcházejícím grafikonu... Když to nejsou motory, tak zlobí silové prvky v měničové skříni a nebo čerpadla chladící kapaliny... Never ending story... ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3818 Registrován: 5-2004 |
Ythomas_ct: "To je jasné. Však si taky zřejmě Rakušáci na své vectrony neobjednali to ADD jen tak z rozmaru, že? ;-) " |
|
Desiro
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3360 Registrován: 2-2004
|
DJ: ADD YTh:Děkuji moc. Tedy rozdíl mezi 400 kkm a až 1200kkm je úžasný, fakt klobouk dolů před technikou. Jenom mi teda v tom článku chybí, zda se proběh po zavedení ZI-3 nějak protáhl? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3819 Registrován: 5-2004 |
Díky. Tedy jestli dobře rozumím, tak by se to dalo popsat jako elektronická mezipodvozková vazba, která v případě poruchy funguje pasivně „jen“ jako tlumič vrtivých pohybů? |
|
Ythomas_ct
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2684 Registrován: 10-2009
|
Ad Desiro: Jenom mi teda v tom článku chybí, zda se proběh po zavedení ZI-3 nějak protáhl? Tak to by chtělo vznést dotaz přímo do (bývalého) DKV Brno. :-) Ono je to totiž v konečném důsledku v principu stejné jako s jízdním obrysem S1002, tedy silně záleží na tom, jak se s tím zachází. Jinak z dnešního pohledu je nasazení ZI-3 problematické v tom, že nesplňuje požadavky TSI (při spárování s kolejí to v některých případech dává celkem vysokou ekvivalentní konicitu). Ve své době to ale bylo - dle mého názoru - dobré řešení koexistence úklonů 1:20 a 1:40. Dneska, když máme 1:40 na většině nejzatíženějších tratí, je u mnohých vozidel situace jiná. Nicméně existuje také ještě ZI-4... ;-) Ad DJ: ...by se to dalo popsat jako elektronická mezipodvozková vazba, která v případě poruchy funguje pasivně „jen“ jako tlumič vrtivých pohybů? Tak to si právě nejsem jist, že tomu rozumíte úplně dobře. Jako tlumič vrtivých pohybů to totiž funguje úplně normálně, ale navíc to má v obloucích o malých poloměrech funkci jakési výpomoci s natáčením podvozku. A výhodou je právě to, že to nefunguje jako mezipodvozková vazba, ale na každém podvozku zvlášť... ;-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5812 Registrován: 9-2011 
|
S čím prosím? Jsem si říkal, že ADD ve významu Automatic Drop Down se tu asi řešit nebude
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18057 Registrován: 5-2002
|
AL: Jsem si říkal, že ADD ve významu Automatic Drop Down se tu asi řešit nebude Natožpak situace, kdy chybně umístěná instrukce ADD v řídicím softwaru zařízení ADD způsobí rozkývání skříně vozidla a následné zaúčinkování zařízení ADD... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 174 Registrován: 7-2017 |
januch1: a jak to vlastně aktuálně vypadá s poruchovostí 380? Už se to alespoň částečně vylepšilo? Nebo jezdí pořád polovina lokomotiv na méně než 4 motory? Vzhledem k tomu, že z 20 kusů je stále turnusovaných pro jistotu pouze 16, tak to asi pořád žádná sláva není... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3820 Registrován: 5-2004 |
Ythomas_ct: "Tak to si právě nejsem jist, že tomu rozumíte úplně dobře. Jako tlumič vrtivých pohybů to totiž funguje úplně normálně, ale navíc to má v obloucích o malých poloměrech funkci jakési výpomoci s natáčením podvozku. A výhodou je právě to, že to nefunguje jako mezipodvozková vazba, ale na každém podvozku zvlášť... ;-)" zýmens:"The force couple arising between the locomotive body and the bogie increases the rotating motion of the leading bogie and reduces that of the trailing bogie, thereby reducing the guiding forces in curves." ... i když ta síla vyvíjená pístem je od prahového natočení podvozku konstantní a řízení obou pístů samostatné Hajnej:"Natožpak situace, kdy chybně umístěná instrukce ADD v řídicím softwaru zařízení ADD způsobí rozkývání skříně vozidla a následné zaúčinkování zařízení ADD... "![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5930 Registrován: 11-2009 
|
R 28476 • Soběslav • 22.12.2018 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 8-2017 
|
Praha Vršovice |