Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 25. 06. 2016

Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 25. 06. 2016

dolů

autor	příspěvek
PracovníkMD	Úterý, 14. června 2016 - 22:47:13
Neregistrovaný host 37.48.9.30	žlutý_petr: SP Brno - Přerov byla zveřejněna (ulozto.cz, vysokorychlostni-zeleznice.cz) takže k ní má přístup, kdo chce. Nezneužívám tady nic, co není zveřejněné nebo zveřejnitelné (106). A nejsem na tomto fóru zjevně jediný...
Milan_brabec	Úterý, 14. června 2016 - 23:25:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 48 Registrován: 3-2006	Kampaní myslíte tu zásahovku v Olšanský a Dlážděný? Jako že má CEDOP kontakty na UOOZ? Bonzovat a sbírat je teď tak snadné... To zvládnou i pánové z CEDOPu... SP Brno - Přerov byla zveřejněna (ulozto.cz, vysokorychlostni-zeleznice.cz) takže k ní má přístup, kdo chce. Nezneužívám tady nic, co není zveřejněné nebo zveřejnitelné (106) Už ti začíná cvakat , co? Co CEDOP schvátí , už nikdy nenavrátí... Tak já myslim, že nevim, ale, ty we, podle toho jak to vypadalo, tak teda nevim
Vláďa42	Úterý, 14. června 2016 - 23:43:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 803 Registrován: 9-2009	Co se to tu rojí za psychopaty?
Rambuteau	Středa, 15. června 2016 - 13:22:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 380 Registrován: 9-2006	Doproučuji všem příznivcům českých VRT pouštět každý večer před spaním: http://video.idnes.cz/?c=A160614_132444_brno-zpravy_vh&idVideo=V1 60614_124151_brnoh_jda Snad od nich bude konečně pokoj...
Vláďa42	Středa, 15. června 2016 - 13:35:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 805 Registrován: 9-2009	A tohle byste měl po VRT za 55 sekund!
Paul_red_adair	Středa, 15. června 2016 - 22:30:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1164 Registrován: 8-2010	V Bulletinu Czech Raildays 2016 se Ing. Radoslav Molák ze SUDOPU v článku s názvem "Jaká varianta modernizace trati Brno - Přerov?" vrací k hodnoceným variantám ze SP VRT Brno-Přerov a poznamenává, že v době, kdy byla v září 2015 doporučena k dalšímu sledování varianta M2, tak se objevila polemika o protežování a znevýhodňování variant VRT. K tomu konkrétně v závěru píše (mimo jiné): Varianty s VRT mají jeden podstatný hendicap, který nevyváží ani enormní zvýšení rychlosti, a to její nevyužitá kapacita. Po trati VRT jedou v úseku Brno - Vyškov kromě expresních linek i všechny rychlíkové, celkem tedy 56 párů. Avšak rychlíkové ve Vyškově sjíždí na konvenční trať a po ní dále pokračují do Olomouce, Zlína a Ostravy (ve variantě N2), neboť obsluhují i větší sídla na trati (Prostějov, Kojetín apod.) Případné budování sjezdů a nájezdů na trať VRT, pokud je vůbec technicky možné, tak enormně zvyšuje investiční náklady. Ve variantě N1 tedy v úseku Vyškov - Přerov jede po trati VRT jen 30 párů vlaků, ve variantě N2 dokonce jen 15 párů vlaků. Znamená to, že cca. 65 % trasy je kapacitně silně nevyužito.
Petr_Šimral	Středa, 15. června 2016 - 22:40:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7207 Registrován: 5-2002	Ve variantě N1 tedy v úseku Vyškov - Přerov jede po trati VRT jen 30 párů vlaků, ve variantě N2 dokonce jen 15 párů vlaků. Znamená to, že cca. 65 % trasy je kapacitně silně nevyužito. Zlaté české ručičky hlavičky, které vždy vymyslí, jak zdůvodnit přesně to, co chtějí. Předpokládám, že o potřebě VRT Praha - Brno a Brno - Vranovice studie nic neví a vůbec netuší, že pak se linii do Ostravy bude valit přes Brno.
Vláďa42	Středa, 15. června 2016 - 23:09:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 814 Registrován: 9-2009	A přeci se najde (ne)jeden, co mu to sežere i návnadou. Vidíte, každé zboží má svého kupce...
Rail2005	Čtvrtek, 16. června 2016 - 08:05:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1674 Registrován: 11-2005	Tady je zásadní problém, že se celá nová trať Brno-Přerov posuzovala zcela izolovaně bez ohlededu na budoucí infrastrukturu okolo. Ale co už, zbytečné se rozčilovat. Tady už jsou karty rozdány a snad tam bude za pár let něco, čemu se dá říkat alespoň trochu rychlá a kapacitní trať. Donner au train des idées d'avance...
Bram	Čtvrtek, 16. června 2016 - 08:24:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5785 Registrován: 4-2003	Rail2005:Ale co už, zbytečné se rozčilovat. Tady už jsou karty rozdány a snad tam bude za pár let něco, čemu se dá říkat alespoň trochu rychlá a kapacitní trať. Mne by spíš zajímalo, co pak bude s úsekem Praha - Brno. Ani bych se nedivil, kdyby byl vyprojektována a postavna zcela nová trať na vmax 200 až 230 km/h, čili v pásmu, které umí řešit české hlavičky a stavět české ručičky. Aneb česká cesta bude mít asi zelenou a patrně se to obhájí argumenty: Zrychlení mezi Prahou a Brnem je dostatečné, VRT by nic moc lepšího nepřinesla, nešlo by obsluhovat Jihlavu a jezdit na ní s běžnými vlaky, nešlo by po ní jezdit i do Českých Budějovic (povede li kolem Benešova), nevyužitá kapacita atd.. Směr vývoje bude už asi předurčen i zde.........
Bkp	Čtvrtek, 16. června 2016 - 09:14:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7378 Registrován: 8-2003	Petr Šimral: Zlaté české ručičky hlavičky, které vždy vymyslí, jak zdůvodnit přesně to, co chtějí. Taky to ve mě vzbuzuje podobný dojem. Ale nemusíme chodit až do dob zprovoznění VRT Praha - Brno. Stačí se zamyslet nad zastavováním ve Vyškově, jestli je opravdu nezbytné, anebo jestli je v zadání tak trochu účelově. Bez tohoto zastavění by totiž využití vlaky do Olomouce a Zlína bylo stejné u VRT, jako u M2. Slepeckou holí se golf nedá hrát!
Petr31	Čtvrtek, 16. června 2016 - 17:32:40
Neregistrovaný host 46.13.135.120	Bkp:Stačí se zamyslet nad zastavováním ve Vyškově, jestli je opravdu nezbytné, anebo jestli je v zadání tak trochu účelově. To je vtip? Když nebudou rychlíky zastavovat ve dvacetitisícovém městě, tak kde potom? To spíš nezastavování by bylo účelové.
Hroch	Čtvrtek, 16. června 2016 - 19:59:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11004 Registrován: 8-2004	Petr Šimral: Předpokládám, že o potřebě VRT Praha - Brno a Brno - Vranovice studie nic neví a vůbec netuší, že pak se linii do Ostravy bude valit přes Brno. Pokud ty uvedené VRT nemají jasné parametry a posouzenou efektivitu, tak těžko. Tak to dopadá, když se zadají studie na jednotlivé tratě bez posouzení celku. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Vláďa42	Pátek, 17. června 2016 - 12:21:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 816 Registrován: 9-2009	No jo, když tam je ten matroš, co tam je... Bradáčová a spol. by se měli vykašlat na kabelky paní Nečasový a jít to konečně posbírat. Akce NDOK (Nábřeží, Dlážděná, Olšanská, Kounicova) by se to mohlo jmenovat.
kuna	Sobota, 18. června 2016 - 13:44:11
Neregistrovaný host 147.251.87.224	něco na téma investice, infrastruktura a plánování v ČR: " Z obou světů si bereme to nejhorší. Z východu velký vliv oligarchů na úředníky, kteří se bez politického posvěcení bojí rozhodnout, aby se nedostali do nemilosti momentálně mocných. Ze západu jsme převzali sofistikované rozhodovací postupy včetně analýz dopadů, které jsou však zneužívány k formálnímu napadání jakéhokoli investičního rozhodnutí. Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka-cerpani-penez- na-investice-zlepsi-planovani-p86-/debata-jana-machacka.aspx?c=A1 60616_141537_machackova-debata_lube Nevím proč, ale vzpoměl jsme si na projekt modernizace trati Brno - Přerov.
Paul_red_adair	Sobota, 18. června 2016 - 14:20:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1167 Registrován: 8-2010	Vizualizace VRT Přerov-Ostrava z roku 2014: https://www.youtube.com/watch?v=aFkYQCKOVa4
Iiii	Neděle, 19. června 2016 - 00:31:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3149 Registrován: 5-2002	Přerov-Ostrava: Přijde mi, že některé z uvedených spojek jsou nadbytečné (např. od Hranic na VRT směr Ostrava či před Svinovem).
Vláďa42	Pondělí, 20. června 2016 - 11:18:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 818 Registrován: 9-2009	https://de.wikipedia.org/wiki/Koralmbahn staví jako o život: http://www.styria-mobile.at/home/forum/index.php?topic=6488.msg14 9804#msg149804 a) jaké milionové megapole spojuje? b) jak to, že jim vyšla ekonomika?
Vytrezvitel	Pondělí, 20. června 2016 - 13:07:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 327 Registrován: 9-2002	Jestli ekonomika vyšla, tak výrok Der Verkehrsexperte Hermann Knoflacher bezeichnete den Bau der Koralmbahn als „mutwillige Geldvergeudung“ bude asi vídeňským dialektem, kterýmu rozumím naprosto chybně.
Vláďa42	Pondělí, 20. června 2016 - 14:13:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 819 Registrován: 9-2009	Však i u nás se najdou tací, co si myslí podobné věci. Zde je rozdíl, že dotyčný Hermann Knoflacher je profesorem na TU Vídeň. Ovšem je znám svými... řekněme, radikálními výroky: Auto ist für Knoflacher „wie ein Virus“
Vláďa42	Pondělí, 20. června 2016 - 14:56:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 820 Registrován: 9-2009	No a vzhledem k tomu, že u výše uvedeného projektu je ta modrá vlaječka s 12 zlatými hvězdami, je zřejmé, ekonomika vyšla. Jinak by nebyla ta vlaječka...
Paul_red_adair	Pondělí, 20. června 2016 - 17:55:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1170 Registrován: 8-2010	Existuje taková velice zajímavá (alespoň pro mne osobně, ale chápu, že ne každého zajímá ekonomika) a poměrně rozsáhlá studie části evropské sítě TEN-T - označení to má Projekt 22, kde se obecně tato síť jakýmisi investičními akcemi (řekněme stručně) "vylepšuje" - viz http://www.tmleuven.be/project/corridor22/201212FinalReport_PP22. pdf a zajímavá je právě celková ekonomika projektu jako celku a pak ekonomika jednotlivých účastníků (zemí) projektu. Mapka sítě a výsledná "ekonomická tabulka" je zobrazena níže: V rámci celku jako takového lze stručně říct, že provedení minimálních investičních zásahů do infrastruktury (= minimální varianta), resp. i realizace varianty označené jako Euro-1 (zahrnující upgrade a elektrifikaci tratě Nurnberg - Marktredwitz - Cheb) jsou ekonomicky přínosné. Dále je z výsledné tabulky vidět, že varianta Euro-2 (zahrnující mimo jiné novou VRT Praha - Dráždany) není již bohužel ekonomicky rentabilní a odůvodnitelná. Stejně tak i ostatní varianty počítající sice s nerealizací VRT Praha - Dráždany, ale zároveň s poměrně značnými investicemi do stávající infrastruktury v Bulharsku a Rumunsku. Co se týče samotné části sítě TEN-T připadající na Českou Republiku, tak je velice zajímavé, že výsledná čísla všech hodnocených variant jsou bohužel velice tristní (řekl bych..). Jedná se o tabulky v analýze číslo 8.19 a 8.20 na straně 163, kde je vidět, že zamýšlená investice ani v jedné variantě se ani vzdáleně nepřibližuje hodnotě sociální diskontní sazby 5,5 % (dle metodiky EU) a nejvyšší hodnota IRR činí pouhých 2,5 % (= to je směšné). S ohledem na to, že studie - jak je v ní uvedeno - byla financována Evropskou komisí a jejím autorem není SUDOP s.r.o. - to je soukromá informace pro pana Vláďu42 a pracovníkaMD - a je navíc pojata poměrně komplexně (zahrnuje infrastrukturu více zemí Evropy) se lze domnívat, že infomace v ní uvedené nejsou nijak zkreslené a mají jistou vypovídací hodnotu. PS: Je zajímavé, že největší přínos z celého projektu jako celku má Řecko - viz tabulka č. 8.29 a 8.30.
Rail2005	Pondělí, 20. června 2016 - 19:09:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1678 Registrován: 11-2005	PRA: Jenže důležité je také, jaké zadání existuje. Proč je ve všech variantách brána jako základ elektrifikace osy Nürnberg - Marktredwitz - Cheb, když by mohla být tím základním bodem nová trať Praha - Dresden. Pak to pochopitelně nevychází. Jenže tam je to počítáno z globálního celoevropského pohledu. Když to vezmu prakticky, k čemu je mi jako občanovi ČR perfektní infrastruktura někde v Řecku, když 70% ekonomiky ČR je vázáno na Německo. Takže i z pohledu českého MD by měla být zajímavější přeshraniční část do Německa, aby byla usnadněna výměna zboží a osob do směru, kam nás to zajímá, než projekty někde na Balkáně. A holt jestli to EU nevychází, tak to dokážu pochopit, ale pak si to postavím za vlastní společně s Němci. Nemůžeme přeci čekat na dotace z EU jako na smilování a nemůžeme jimi financovat všechno. Jestli to bude opravdu důležité, tak pan Babiš ty peníze v rozpočtu najde. Donner au train des idées d'avance...
Vláďa42	Pondělí, 20. června 2016 - 20:34:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 821 Registrován: 9-2009	Opravdu by Brusel vymyslet hlavní trať přes Cheb? Herdek, škoda do Laa chybí most. Doporučil bych jet do Vídně tama.
Hroch.R420	Pondělí, 20. června 2016 - 22:38:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 857 Registrován: 8-2011	http://dfens-cz.com/vysokorychlostni-trate-po-jihlavsku-aneb-tune l-do-nasich-penezenek/
Vláďa42	Pondělí, 20. června 2016 - 23:36:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 822 Registrován: 9-2009	dfens? Ale no tak... To už tu můžeme sdílet protiproud.
PepaN	Úterý, 21. června 2016 - 11:51:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 673 Registrován: 1-2012	No to je výblitek... Můj kanál na YouTube, kde naleznete i železniční videa Zničené Pendolino 680.003 přeprava po nehodě Otřesné cestování s Hašišbedou JHMD První jízda U47.001
prag	Úterý, 21. června 2016 - 13:35:03
Neregistrovaný host 193.85.175.214	označení to má Projekt 22 to asi budou výhledový plány do 22. století, podle toho názvu.
Pružinskij	Středa, 22. června 2016 - 12:06:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 817 Registrován: 4-2015	Je zajímavé, že největší přínos z celého projektu jako celku má Řecko - viz tabulka č. 8.29 a 8.30. Že by umělo lépe vyfabulovat vstupy? Btw. Některé doporučení na národní úrovni mi přijdou až rozporuplné "Investments on the Curtici – Arad – Costantia / section Investments on the Arad Craiova section", ale to může být jen překlep v tabulce. Pokud jsem to dobře pochopil, tak Bulharům doporučuje zaplatit si (ze svého) upgrade návazné infra do přístavů Varna a Burgas, s tím, že to v budoucnu kladně ovlivní hodnocení PP22? No, dobrá rada pro jednu z nejchudších zemí EU... Poměrně vtipné mi přijde též doporučení k urychlení napojení přístavu Soluň (když všichni vidíme, kolik těch vlaků jsou spedice schopné odbavit v Pireu směrem do kontinentální Evropy). From a wider perspective, PP22 must be seen beyond its strict borders, since traffic flows go beyond PP22. To je poměrně silné tvrzení, které se vstupem Srbska a Makedonie do EU okamžitě změní. Další desítky stran statistik a scénářů jsem už neměl vůli pročítat... :-) Ohledně té elektrizace NUE - Cheb - to mimochodem bude stát taky dlouhý peníze - profily tunelů, mosty apod. (a zatím jediné co se děje je posun zastávky Immenreuth asi o sto metrů blíže Norimberku a obci). Waarschijnlijke Afstanden.
autoauta	Středa, 22. června 2016 - 13:04:17
Neregistrovaný host 212.24.156.107	autoauta - minibusy tištěné v regionech? Vytištěný elektrický minibus, vybavený umělou inteligencí
Paul_red_adair	Středa, 22. června 2016 - 15:40:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1171 Registrován: 8-2010	ad Pružinskij To, na co poukazujete, jsou zcela nevýznamné detaily - tedy myslím, pokud nejste Bulhar... "Hlavní poselství" té studie je ukázat, ale to už víme z X-jiných projektů, že: - více peněz narvaných do konkrétního infrastrukturního projektu se nikdy nerovná více přínosů (spíš paradoxně naopak), - že je potřeba se dívat na věc globálně, tím pádem může celkový ekonomický přínos celku zajistit i realizace některých infrastrukturních staveb, které by např. samy o sobě ekonomicky nevyšly, - "věštit" budoucnost je docela složité. A to si myslím, že je zde předvedeno přímo ukázkově...
Paul_red_adair	Čtvrtek, 23. června 2016 - 00:16:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1172 Registrován: 8-2010	ad Pružinskij: ..Pokud jsem to dobře pochopil, tak Bulharům doporučuje zaplatit si (ze svého) upgrade návazné infra do přístavů Varna a Burgas, s tím, že to v budoucnu kladně ovlivní hodnocení PP22?.. Ne, jde o to, že potřebné investice pro splnění všech požadavků na síť TEN-T se v "ohvězdičkovaných úsecích" dají realizovat i v méně investičně náročném provedení, kdy sice nebude splněn parametr TEN-T týkající se traťové rychlosti, přičemž ale toto zlevnění má výrazně pozitivní dopad do ekonomiky PP22 jako takové a vzhledem k tomu, že se ekonomika PP22 "výrazně přiblíží" hodnotám, kdy lze projekt realizovat jako ekonomicky opodstatněný (řekněme)je doporučeno se dále těmto úsekům věnovat např. v samostatné studii: Rumunsko: Arad - Temešvár Sever(), Temešvar Sever - Craiova(), Craiova - Calafat Bulharsko: Vidin - Sofie (), Sofie - Radomir a Radomir - Kulata () PS: Je pro mne docela zajímavé, že se ve variantě EURO-1,2,3 počítá s tunelem VRT Beroun - Praha (viz strana 137), který se jak známo "odpískal" proto, že stál zhruba dvojnásobek než "směl stát".... Přičemž ale celý PP22 je ve variantě EURO-1 ekonomicky realizovatelný. Naproti tomu varianta EURO-2, kdy se navíc realizuje i tunel VRT Drážďany - Praha již ekonomicky realizovatelná není, přičemž ale - dle grafu na straně 159 - se v ní jako jediné variantě počítá s určitým převedením cestujících z letecké dopravy právě v důsledku zprovoznění této VRT-ky, což je ve studii přímo zmíněno - že se přestane létat mezi Berlínem a Prahou a zároveň se píše, že toto určité převedení "leteckých cestujících" do vlaku významně zvyšuje výsledky právě této varianty. Zároveň je do této varianty počítána i již realizovaná "koridorizace" 3. koridoru v úseku Plzeň - Beroun.
Ck_eram	Čtvrtek, 23. června 2016 - 10:37:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 614 Registrován: 3-2010	Paul: odkazovaná studie ve mně velkou důvěru přinejmenším v některých částech nevzbuzuje, když například o trase Praha - Brno tvrdí, že koridor má alternativu v podobě neelektrifikované kopcovité trati (= přes Vysočinu), nebo že v budoucnu bude potřeba udělat bypass pražského uzlu (hl.n.), a jinde se píše, že již existuje. Podobných záležitostí jsem tam objevil víc. lokomotivy.net
Goldfinger	Čtvrtek, 23. června 2016 - 12:30:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1656 Registrován: 9-2005	http://ekonomika.idnes.cz/stat-krisi-plany-na-vlaky-s-dvoustovkou -mezi-prahou-a-ostravou-psi-/eko-doprava.aspx?c=A160623_120859_ek o-doprava_suj
Goldfinger	Čtvrtek, 23. června 2016 - 13:13:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1657 Registrován: 9-2005	Napadá mne - kolik úrovňovým přejezdů je na koridoru mezi Libní a Chocní? Kde by směrové vedení neumožnilo konstantní rychlost 200,- ? Vybavím si akorát Úvaly a možná Poříčany. Tunely mezi Chocní a ÚnO se taky na Vmax 200 dají vykutat, zbývá průjezd MuN (nebo mimo?). Mezi šalingradem a Břeclaví jsou ty úrovňáky tuším tři a štreka jako když střelí.
FG	Čtvrtek, 23. června 2016 - 13:26:46
Neregistrovaný host 165.225.72.110	Trať z Prahy do Ostravy má projít modernizací na rychlost 200 km/h: Větší blbost jsem dlouho neviděl. Tohle může být výmysl pouze politika, né alespoň technicky trošku zdatného člověka.
Petr_Šimral	Čtvrtek, 23. června 2016 - 13:36:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7231 Registrován: 5-2002	ad Goldfinger: Vybavím si akorát Úvaly a možná Poříčany. aby to vůbec GVD poznal, je třeba ušetřit půl minuty. Já rovné úseky vidím z Poříčan do Velimi, z Pardubic do Chocně a od Zábřeha za Olomouc. Samozřejmě by to mělo výrazný negativní vliv na kapacitu dráhy.
Goldfinger	Čtvrtek, 23. června 2016 - 14:04:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1658 Registrován: 9-2005	Vliv na kapacitu nepopírám, tu však lze do Chocně částečně nahradit zvýšením propustnosti paralelní tratě na Nymburk, VO a přes HK do Chocně. Dnešní JD z Libně do Třebové 80 min. při konstantní rychlosti 160 km/h by to dělalo 62 min. a při 200 km/h dokonce 50 min. To je výrazně víc, než půl minuty.
P_v	Čtvrtek, 23. června 2016 - 14:28:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1507 Registrován: 5-2002	Kolik úrovňových přejezdů je na koridoru mezi Libní a Chocní? 40
Petr_Šimral	Čtvrtek, 23. června 2016 - 14:30:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7232 Registrován: 5-2002	ad Goldfinger: Dnešní JD z Libně do Třebové 80 min. při konstantní rychlosti 160 km/h by to dělalo 62 min. a při 200 km/h dokonce 50 min. To je výrazně víc, než půl minuty. Tentokrát první tupě uvažující počtář ani moc dlouho netrval .
Goldfinger	Čtvrtek, 23. června 2016 - 14:52:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1659 Registrován: 9-2005	P_v: super práce. Z těch 40 úrovňových přejezdů vyžaduje přestavbu na mimoúrovňové křížení tak 13, ostatní zrušit. Je teda hodně děsivé, že některé přejezdy jsou nasázeny těsně za sebou vzhledem k tomu, že se jedná o nejdůležitější štreku. PŠ: co je na výpočtu tak zásadního špatně? Jo, mohl jsem přidat nějakou minutu na oblouk v Úvalech, ale závěr je vcelku jasný - konstantní vyšší rychlost by JD mohla výrazně zkrátit. Při dalších upgradech mezi ČT a Rájcem by se dalo jezdit PRG-BRQ za 2 hoďky a to už považuju za docela slušné.
Joseph_from_Pilsen	Čtvrtek, 23. června 2016 - 15:00:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 80 Registrován: 1-2015	To s 200kmph je sice nesmysl ale nemusí být až takovým nesmyslem, když si uvědomíme několik aspektů: 1) po té trati fakt něco jezdí a je to natřísknuté, takže zatímco na chiméry VRT +-motající se okolo budou nevycházet různá procenta, zde vycházet budou (ještě lepší řešení by bylo - vystoupit z EU a zůstat jen v schengenu a otevřít se více světu, který narozdíl od EU nestagnuje). Takže to bude takové řešení po česku - blbé, ale naše a hlavně jediné průchozí. Navíc je pravda, že ty úrovňové přejezdy stejně musí jednou zmizet, polský kamioňák chytřejší nebude. A ono pro to řešení si český člověk argumenty najde časem i další - nad 200 to moc žere, údržba bude stát podobně, lístek nebude tudíž drahej, snadno se na to seženou střepy, co těch 200 tak tak zvládnou... 2) plánováním V200 vyvstane potřeba řešit stejně hlavně ty skutečné bolesti, které se neřešily dosud - nekapacitní uzly a výjezdy. Zrovna u trati z Prag nach Köln a. d. Elbe, Pfefferkuchen, Böhmisch Trübau und Fern Osten to ale zrovna neplatí, zde je kolejí jaksi 5 díky souběžné trati, ale mohlo by to v celé nahotě odhalit slavnou trať okolo Nymburka a její "údržbu", že by se začlo i něco dít i jiného než čekat než se to fakt začne sypat na atomy. Pak se samozřejmě bude řešit problém, co mezi Chocní a cca Třebovou, kde jaksi budou další 2 koleje chybět (z chocně do ústí je to ještě jednoduché, postavit tunely ve variantě V200 a nechat starou trať sloužit lidu, dál už to bude chtít jeden tunel navíc cca Rudoltice - Ústí, vejít se tam vejde), když už někdo postavil překladiště zrovna v tom výhledově úzkém hrdle. 3) Pak bude otázka co s tratí přes Německý Brod do Brna. Náklady po ní nepojedou, osobka ji nezaplatí a do Ostravy to po ní ani s novostavbou Přerov - Brno blíž ani rychleji nebude, do Brna to bude buď prašť nebo uhoď. Ale český člověk zajásá - vždyť jsme to přece předvídali, a proto se tam zvolila cesta minimální rekonstrukce ala lepší údržby. 4) 200 do Ostravy nijak nepřekáží plánu VRT nach Dresden, tam je pak naopak větší šance, že to projde, protože tam 200 těmi údolími nelze a když bude ta trať jako jediné hlavní napojení českého vazala do Říše, tak by mohla dostat jakous takous prioritu (o lepším napojení přes Pilsen/Nürnberg/München si nedělám iluze, tam to skončí nějakou paskvilní rekonstrukcí mírného pokroku v mezích zákona v roce 2030, takže 2050) 5) na východ od Pardubic je stejně Asie, na Slovensku moc dráze nefandí, tam se rychlejš jezdit nebude, do Polska je podstatná spíš rychlost v Polsce, no a Rakousko, tam na Nordbahn zvysoka kašlou, takže tam taky nemá smysl nic extra schnell budovat, tím spíš že z Brna do Břeclavi těch 200 je celkem snadné udělat a jediný otazník bude Přerov - Ostrava, kde se jaksi budou sbíhat 3-4 trati do jedné (Ferdinandka, novostavba Brno-Přerov, Pha-Ova a potenciální nákladní tangenta pravobřežka - Choceň - východ) Vysokorychlostní smysl má tedy akorát ten západní směr, na východ se dá čekat hlavně budoucnost v přepravě nákladu.
Smithers	Čtvrtek, 23. června 2016 - 15:58:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 508 Registrován: 12-2007	Hm a nešlo by si dvoustovku vyzkoušet v úseku Brno Břeclav? Tam (snad) takovej nátřesk není. Ozkoušelo by se to, zavedla by se metodika, údržba... ETCS tam bude co nevidět a ty 3 přejezdy by třeba šly vyřešit...
Ythomas_ct	Čtvrtek, 23. června 2016 - 17:18:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2049 Registrován: 10-2009	Ad Zlatoprst: ...co je na výpočtu tak zásadního špatně? Jo, mohl jsem přidat nějakou minutu na oblouk v Úvalech... Kdyby jenom minutu na Úvaly. Dovedete si vůbec představit, jaké úpravy té trati by byly nutné, aby bylo možné jet z Libně do Třebové konstantní rychlostí 200 km/h? Podívejte se ještě jednou, jaké úseky na dnešních 160 km/h vyjmenovává Petr Šimral. Tam by teoreticky těch 200 km/h bylo možné vesměs jezdit bez změny trasování. Ale na zbytku ne a on je ten zbytek celkem dlouhej. Začněte bouráním Poříčan, zvětšování poloměru oblouku ve Velimi by byla také "sranda" atd. Ad Smithers: ...a nešlo by si dvoustovku vyzkoušet v úseku Brno Břeclav? Ať už to bude Brno-Břeclav, nebo Brno-Přerov, tak jsem na to také moc zvědav. Zkušenosti s běžným provozem rychlostí 200 km/h tady jaksi nejsou, a to jak u správce infrastruktury, tak u většiny dopravců (vč. údržby vozidel), ale i u výrobců zde provozovaných vozidel (a nemyslím jen ŠT, on takovej Vectron toho "dvoustovkou" v běžném provozu taky moc nenalítal). Tak uvidíme, co nám to zrychlení všechno přinese. Určitě to ale nebude jen zkrácení jízdních dob. Alespoň budeme mít co řešit... :-)
Pružinskij	Čtvrtek, 23. června 2016 - 17:32:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 827 Registrován: 4-2015	Ne, jde o to, že potřebné investice pro splnění všech požadavků na síť TEN-T se v "ohvězdičkovaných úsecích" dají realizovat i v méně investičně náročném provedení, kdy sice nebude splněn parametr TEN-T týkající se traťové rychlosti, přičemž ale toto zlevnění má výrazně pozitivní dopad do ekonomiky PP22 jako takové a vzhledem k tomu, že se ekonomika PP22 "výrazně přiblíží" hodnotám, kdy lze projekt realizovat jako ekonomicky opodstatněný (řekněme)je doporučeno se dále těmto úsekům věnovat např. v samostatné studii: No, to si moc neodporujeme... Když zůstanu u mého oblíbeného Balkánu: Nějak moc nevěřím, že by třeba Rumunsko bylo schopné ufinancovat obnovu TEN-T Aradu Nou - Temešvár - Craiova - Vidin, byť jen na konvenčních 120 - 140 km/h. To je IMHO čirá utopie, to holt bude muset nějak výrazně zase spolufinancovat Brusel, resp. nadnárodní instituce. Ale je moc hezké, že se zmínili, že se jim to někdy za dalších 15 let může pozitivně projevit na PP22 :-) Mě to přijde spíš jako ironie. Mmch. v celém obrovském Rumunsku se podle mého fyzicky dělá na jedné větší přeložce kdesi u Sighisoary, Kurpiči - Arad (vč. stanic) a Ploiesti - Predeal. Waarschijnlijke Afstanden.
Vláďa42	Čtvrtek, 23. června 2016 - 17:44:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 823 Registrován: 9-2009	No asi se (samozřejmě až na známe firmy) shodneme, že toto je opravdu slepá ulička. Bohužel zcela potvrzující, co říkám neustále. Železnici to nepřinese nic, cestujícím také. Jediné pozitivum lze vidět ve zrušení přejezdů. Toť vše. Jediný kdo si na tom ovšem opět namastí kapsu budou jako vždy titíž.
Vláďa42	Čtvrtek, 23. června 2016 - 19:08:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 824 Registrován: 9-2009	Další článek na stejné téma: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/z-prahy-do-ostravy-vlakem-200-km -hod-lobby-za-vysokorychlost/r~6ac992d0395111e682380025900fea04/
Paul_red_adair	Čtvrtek, 23. června 2016 - 21:21:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1173 Registrován: 8-2010	ad Pružinskij: Nějak moc nevěřím, že by třeba Rumunsko bylo schopné ufinancovat obnovu TEN-T Aradu Nou - Temešvár - Craiova - Vidin, byť jen na konvenčních 120 - 140 km/h. To je IMHO čirá utopie, to holt bude muset nějak výrazně zase spolufinancovat Brusel, resp. nadnárodní instituce. A co Vás na tom tak šíleně pobuřuje, smím-li vědět ? Že to je Rumunsko a ne třeba ČR ? My tady totiž jaksi taky na infrastrukturní projekty čerpáme peníze EU, to Vám nevadí ?... Hlavní je, že se v Rumunsku (ale třeba v Bulharsku, Řecku nebo já nevím kde všude něco dělá)...Rumun má teď přiklepnuto od Evropské komise v rámci CEFu cca. 400 000 000,- EUR na upgrade úseku Apata - Cata v rámci modernizace trati mezi stanicemi Brasov-Sighisoara, celkové náklady cca. 538 000 000,- EUR, výše podpory 81,74 % - tak snad to bude někde vidět. Jinak ještě k té studii - jistě, připouštím, jsou tam chyby a nepřesnosti v některých pasážích, ale důležité je, že je hodnocen a posuzován globálně evropský koridor jako celek a ne nějaký izolovaný úsek délky 70 km nebo kolik má Brno - Přerov. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.)
Žlutý_petr	Čtvrtek, 23. června 2016 - 22:39:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 4-2006	„Je to projekt, který od nás vyžaduje určitou agresivitu, budeme se scházet pravidelně, měli bychom naše požadavky zformulovat do dopisu premiérovi. Jsem připraven v tak výjimečném projektu úlohu lobbisty sehrát,“ uvedl Dlouhý. Já si nemůžu pomoct, ale mám za to, že na to za a) musíme mít peníze a za b) ten projekt musí projít standardním hodnocením toho, zda je do toho má smysl vrážet. Tímhle vyhrožováním ze sebe akorát dělají blbce. Mimochodem, Prahu - Lovosice jsme si do core TEN-T protlačili sami, to nám Brusel nevnucoval. Velkou knihu přírody mohou číst jen ti, kteří rozumějí jazyku, jímž byla napsána. A tímto jazykem je matematika. (Galileo Galilei)
193.270	Pátek, 24. června 2016 - 10:12:31
Neregistrovaný host 95.91.197.71	No a teď pohádku o tom, jak vypadá dvoustovka Hannover-Hamburg. Na úvod je třeba říct, že 200 se jezdí jen při honění zpoždění. To se tam ale vyskytne velmi často, protože trať je přetížená. Úplně jiný objem nákladní dopravy než u nás na koridoru. Regionálka má utrum v tom, že jezdí pouze hodinový interval. Proto zde potkáme 7 pater s Traxxem. V úseku Hamburg-Lüneburg rychlá a pomalá vrstva osobáků. A ne 15 nebo 20 minut jako do Českého Brodu. V úseku Stelle-Lüneburg tříkolejka. A to taková, že 2 koleje Stelle-Lüneburg a zpět jedna kolej, kam se musí naskládat vše. Bloky jako na koridoru, cca po 1km. Tříkolejka se plánuje Lüneburg-Uelzen. Zvláště potom, co odpískali tzv. vysokorychlostní Ypsilon - novou trať Hannover-Hamburg s odbočkou do Brém. Dvoustovka není souvislá - propady ve velkých stanicích: Celle 150, Uelzen 120, Lüneburg pouze 100. Takže včíl mudrujte.
TS2014	Pátek, 24. června 2016 - 10:23:16
Neregistrovaný host 185.99.176.2	Hannover - Hamburg si mimochodem můžete celou projet v Train simulatoru 2014-2016, jehož je celá součástí
Paul_red_adair	Pátek, 24. června 2016 - 14:25:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1174 Registrován: 8-2010	ad 193.270 Na úvod je třeba říct, že 200 se jezdí jen při honění zpoždění To i na síti SŽDC s.o. se zrovna 160-kou moc nejezdí, akorát je problém ten, že zdejší diskutéři o tom nic nevědí... Třeba Rx Brno-Břeclav-Olomouc se jezdí na AVV mezi Brnem a Břeclaví jen cirka 120 km/h, místo 160 km/h. Se zapnutým AVV se na 380-kách jezdí mezi Brnem a Prahou taky o minimálně 10-15 km/h míň, než je v sešiťáku atd. atd. Prostě zapnutý optimalizátor jízdy vlaku (OJV) na AVV tomu dává dost "na frak - té maximálce myslím. Bohužel nějaká seriozní studie, která by ukázala, jak moc se nejvyšší traťová rychlost vlastně využívá - na kolik % a u jakých vlaků - neexistuje, každopádně i v případě zpoždění se jede na vozidlech s Mirelem, verze 3 max. 150-155 km/h, aby "nebouchl".
Vláďa42	Pátek, 24. června 2016 - 15:56:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 828 Registrován: 9-2009	PRA: ale to je naprosto v pořádku. Ostatně i na NBS ve Švýcarsku se jede 200 jen když se honí ty dvě minuty zpozdění, Jinak běžně 170-180... Co je na tom k nepochopení, že všude je vata a že když na 160 jedu 160, tak vatu nemám.
Priapos	Pátek, 24. června 2016 - 16:53:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 971 Registrován: 10-2012	Paul_red_adair: Třeba Rx Brno-Břeclav-Olomouc se jezdí na AVV mezi Brnem a Břeclaví jen cirka 120 km/h, místo 160 km/h. Každý cestující v těchto vlacích se pohledem na informační panel může přesvědčit, že se 160 km/hod jezdí naprosto běžně.
Vláďa42	Pátek, 24. června 2016 - 20:04:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 830 Registrován: 9-2009	Ona JD Brno-Břeclav je udělaná dost na krev. Něco jiného to je v případě Praha-Pardubice.
Pružinskij	Pátek, 24. června 2016 - 22:48:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 832 Registrován: 4-2015	A co Vás na tom tak šíleně pobuřuje, smím-li vědět ? Nepobuřuje, je mi to ganz egal. Čtu to jako hobby, nemusím se naštěstí živit podobnými studiemi. Že to je Rumunsko a ne třeba ČR ? My tady totiž jaksi taky na infrastrukturní projekty čerpáme peníze EU, to Vám nevadí ?... No to je dost ubohej podsuv. O tom, že ČR čerpá jaksi něco trochu víc vím a neřekl jsem proti tomu ani slovo. ale důležité je, že je hodnocen a posuzován globálně evropský koridor jako celek To je hezké, ale já psal o tom, že nějaké rady typu upgrade jížního rumunskýho tahu na kilodvacet a z toho vyplývající důsledky na PP22 je IMHO hodně velká utopie. I kdyby náhodou se stal zázrak a celé rameno z Aradu do Calafatu a z Vidinu na Sofii se zdvoukolejnilo a zadrátovalo, tak myslíte, že to donutí spedice posílat cargo zrovna tudy? To už jste stovky km někde jinde... A o osobce si nedělejte moc iluze (úplně jiná struktura osídlení naž třeba v západní Evropě a z toho vyplývající jiné poměry i na železnici). (pro lepší pochopení - píšu jen a výhradně o Balkánu, ne o ČR, jak jste se snažil uhnout) Waarschijnlijke Afstanden.
Paul_red_adair	Pátek, 24. června 2016 - 23:35:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1175 Registrován: 8-2010	ad Pružinskij: I kdyby náhodou se stal zázrak a celé rameno z Aradu do Calafatu a z Vidinu na Sofii se zdvoukolejnilo a zadrátovalo, tak myslíte, že to donutí spedice posílat cargo zrovna tudy? To už jste stovky km někde jinde... A o osobce si nedělejte moc iluze. Hm..to pak je ale spíš otázka na celkové pojetí koridoru jako takového..tady asi ale celkem s Vámi souhlasím. Mapa nákladních evropských koridorů, např. zde http://spz.logout.cz/zabezpec/rfc.html
Zdenek102	Sobota, 25. června 2016 - 05:22:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 455 Registrován: 2-2011	„Ona JD Brno-Břeclav je udělaná dost na krev“ No jistě. V Podivíně se na odjezd čeká někdy i 2,5 minuty. Z Podívína odjezd v x:11 a v Břeclavi vysedám v x:18... (Příspěvek byl editován uživatelem zdenek102.)
Vláďa42	Sobota, 25. června 2016 - 10:22:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 837 Registrován: 9-2009	S EC a Rx?
Bram	Sobota, 25. června 2016 - 11:19:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5818 Registrován: 4-2003	PRA:Mapa nákladních evropských koridorů, např. zde Zeptejte se třeba Metransu, kudy jezdí do Turecka a zeptejte se také proč, ačkoliv musí vyjet a znova vjet do EU. Takže mapka je hezká věc, ale jede se obvykle cestou nejmenšího odporu.....

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru