| Diskuse » Železnice » Zabezpečovací zařízení na železnici » Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 25. 1. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 25. 1. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek | |
|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3147 Registrován: 8-2010 
|
 TominoLopez:"Beroun - ESA 44 Zdice - ESA 33 Hořovice - ESA 33 Kařízek - ESA 33 Holoubkov - ESA 33 Rokycany - ESA 33 Ejpovice - ESA 44 Plzeň - ESA 44" Do těch SZZ ESA se stejně bude muset "šahat" do SW, protože pokud si to dobře pamatuji - jediná ESA 44 defaultně v sobě implementuje platné TS Správy železnic, státní organizace, a to zejména tyto: a) Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Automatické stavění vlakových cest. První vydání b) Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Návěstění jízdy na cílovou kolej podle rozhledových poměrů. Vydání I c) Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Eliminace ztráty šuntu na staniční koleji. Vydání II. d) Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Výstraha při nedovoleném projetí návěstidla. Vydání I. e) Technické specifikace systémů, zařízení a výrobků. Změny návěstí světelných návěstidel hlavních a samostatných a opakovacích předvěstí při poruchách jejich svícení. Vydání I f) Výstražné zařízení pro přechod kolejí g) TECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků, Zabezpečovací zařízení dle TNŽ 34 2620, Část 2, Návěstění, Vydání I (= liché návěstní rychlosti V = 70,90,110 km/h) Ale chybí tam bohužel ta jedna platná, ale naprosto zásadní: h) TECHNICKÉ SPECIFIKACE SYSTÉMŮ, ZAŘÍZENÍ A VÝROBKŮ. Vlaková cesta s prodlouženou ochrannou dráhou, Vydání I. A v těch dopravnách - nevím, jestli teda zrovna ve všech - je ta VCP v rámci stavby navržena. Takže do SZZ ESA 44 se to h) bude muset dodatečně naimplementovat, certifikovat, schválit a do té ESY 33 navíc ještě asi i něco z toho b) až g) + h). a) asi ne, protože ASVC tam už dnes v těch dopravnách normálně funguje - takže to implementované nejspíš už dávno je.. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
|
Klasik
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 7-2014 |
A co ESA 33 s panely PMI? ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Co umí 33, umí i 44. Rozdíly v prováděcí úrovni na to mají pramalý vliv. Rozhoduje systémový SW. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7786 Registrován: 9-2005 |
Qěcy: Proč obsluha musí při posunu klikat na kolečko, nebo místo toho rozklikávat menu návěstidla? A proč se při dávání podj Jopkou nemůže přidávat a ubírat minuty kolečkem myši? A potvrdit to kliknutím na OK. Aby obsluha nemusela vůbec hrabat na klávesnici? ASDF: Súčasná JOPka (resp. tie zariadenia, podľa ktorých sa písala) vznikla v dobách, keď myší dostupné v ČR boli dostupné primárne trojtlačítkové myši bez kolieska. Dnes sú prezmenu dostupné primárne dvojtlačítkové s kolieskom (ak sa oprostíme od neštandardných doplnkov jednotlivých výrobcov). To je celé. To je celé zdůvodnění příčiny dnešního stavu, které ovšem znám. Ale já bych rád věděl, zda se vůbec někdo snaží to kolečko myši zprovoznit. Na kolečko se totiž pěkně blbě kliká. Nebo furt dál pojedeme ve stylu nikdo si to neobjednal, tak co bychom přicházeli s inovacemi? Jsou výrobci, kteří inovují i uživatelské prostředí, dokonce se nebojí sbírat náměty od výpravčích a komunikovat s nimi, jak by si to představovali, a jsou výrobci, kteří uživatelské prostředí neinovují sami od sebe.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3553 Registrován: 4-2014 
|
Asi tak , SŽ si to zprovoznění kolečka u myši neobjednslo, tak proč se bude AŽD snažit. AŽD by to asi nedělalo problém to kolečko do Jopky zapojit, ale celá Jopka bude zase o něco dražší. Jenže SŽ šetří kde se dá a za každou cenu, takže proč by měla platit další peníze za nějaké kolečko u myši. | |
|
Vechtr
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 12-2015 |
Jestli to spíš nebude tím, že stávající stav už je nějakým způsobem zažitý a schválený a kdyby se měl předělat, tak by se celý schvalovací proces musel provést znova. Dost na tom, že za těch víc jak dvacet let nebyl vydán na JOP jednotný návod.
Něcestujtě s papagájom, ujo Porubjak. Celú cestu čosi tára, cestujúcich sprosto ohovára.
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 294 Registrován: 11-2021 |
Q: dosud není zažito, jestli je kolečko zoom nebo scroll, takže navržená funkce +/- minuty by se nepodobala vůbec ničemu používanému a její přínos je sporný. L: to už je obchodní logika, že je mnohem snazší žádat peníze za to, co zákazník chce,než za inovace, které by mohly být užitečné. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7896 Registrován: 9-2011 
|
a jsou výrobci, kteří uživatelské prostředí neinovují sami od sebe. Kéž by se toho držel Mrkvosoft! Přecházím ze sedmiček (se zobrazením alá XP) na desítky a těch kurev, co u toho už padlo, ty by naplnily řádně velkej vykřičenej dům Třeba: u starých Win je posuvník jako "plastický" čtvereček, často i s vyznačeným středem. U 10 je půlka (čtvrtka, 2/3,...) vyhrazeného obdélníku (pro posuvník) bílá a zbytek šedý. Na první pohled netuším, za kterou část mám tahat. We Wordu (X-celu, P-pointu,...) mám pás rychlého přístupu (skvělá věc, když někdo při nějaké telco během 5 minut 10x loví v hlubinách různých menu jednu a tu samou věc, tak se ptám, proč si to nedá na ten pás). V sedmičkách mám na velkém monitoru ještě vpravo vedle poslední ikonky velký kus obrazovky volný, při zobrazení přímo na noťasu se mi 5 posledních už nevejde. V desítkách se mi ani na velkém monitoru nezobrazí vše a nevešlo se dokonce asi 10 ikonek, po vyházení "oddělovačů" (které byly v sedmičkách jako svislé čárky a zabíraly šířku jen sama sebe, zatímco v 10 je oddělovač jen prázdné místo, nijak neviditelné, zato šířky asi 2/3 běžné ikonky ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") ) jsem se dostal do stavu jako na sedmičkách na malém displeji... t.j. nevejde se jich 5. A velikost ikonky nastavit nejde. Takže - buďte rádi, že AŽD zůstává na starých dobrých řešeních. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]")
Všichni jste volové. Servít
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 9-2017 |
Hele, nejsem zabezpečovák, ale nebylo by v roce 2022 žádoucí, aby zabezpečovací zařízení stavělo cesty samo a nebyla to akorát do počítače převedená historie? A tím nemyslím asvc, ale nějaký systém, který by měl přehled o hmotnosti, výkonu a brzdících procentech a zastávkách každého vlaku, aby mohl smysluplně počítat kde co poslat do odbočky a jak to na trať naskládat? To by přece nebylo tak složité naprogramovat, když se podobné situace celkem běžně simulují. Role výpravčího by se pak omezila na klikání adhoc vlaků mezistaničně (bez koleje - pouze odkud kam) a na dávání souhlasů k odjezdu nebo podobné funkce. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25801 Registrován: 5-2002 
|
vTS29: To by přece nebylo tak složité naprogramovat, když se podobné situace celkem běžně simulují. Simulace toho snesou... A hlavně jsou off-line - simuluju si co chci a kdy chci.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7787 Registrován: 9-2005 |
On by tu někdo chtěl vnucení inovací, místo nabízení?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 74712 Registrován: 4-2003 
|
Asdf: "M.Z.: Zatímco i tohle by ASVC mělo dokázat řešit, po lidské osbluze na přetížené trati to chtít opravdu nemůžeme. A vieme, že to niekto chce po obsluhe riešiť?" ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Hajnej: Kdybych neměl děravou hlavu, napíšu Ti i název (něco jako Galileo, ale ten to asi nebyl ), nicméně minimálně pro vysokorychlostní tratě mají něco podobného dost pokročilého v Madridu (anebo vlastně Paříži?). |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 298 Registrován: 11-2021 |
Voj: potíž je v tom, že když chceš najít optimální variantu, tak jich musíš odsimulovat hodně a často bude ta simulace konkrétního vlaku blbě, protože ten skutečný hůř jede nebo jinak brzdí a když ti v simulaci vyjde krásný předjetí uhnutýho ešusu, v reálu bude rychlík poskakovat za zpožděným osobákem. A potom je tu ten efekt, že pro člověka jsou některá optimální řešení divná až blbá. Normální člověk by to udělal jinak.. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9716 Registrován: 9-2002 
|
Do kamene tesat...
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 219 Registrován: 9-2017 |
@původní.gp: To by bylo imo za pomocí nějakého machine learning algoritmu "naučitelné". Zvlášť s ETCS a tedy i znalostí polohy vlaku by si ZZ mohlo samo upravovat co ten vlak skutečně umí a popřípadě přes gsm-r poslat ešusu snížení rychlosti tak, aby se to skutečně zvládlo předjet. Já myslím, že největší problém by byl asi s tím, navrhnout takhle high-tech řešení do kategorií bezpečnosti na dráze, ale jsem si docela jistý, že by to nakonec šlo, technologie na to myslím jsou už docela dospělé. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7788 Registrován: 9-2005 |
Největší problém je adheze a cestující, například. Zkrátka není to tak uniformní, jako v metru a pak tu máme problém těžké improvizace v řízení provozu v Česku oproti malé improvizaci například v Německu a Švýcarsku (uspořádání sítě, zejména stanic podobné, jako ta modernější část v Česku, ale dodržují se pravidla, třeba perony a místa zastavení v sektorech) a žádné improvizaci například v Japonsku (a i proto tam mají minimalistickou síť). A pak tu máme nákladní vlaky v určitém počtu.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10328 Registrován: 5-2007 
|
Qěcy: Ale já bych rád věděl, zda se vůbec někdo snaží to kolečko myši zprovoznit. Áno. sou výrobci, kteří inovují i uživatelské prostředí, dokonce se nebojí sbírat náměty od výpravčích a komunikovat s nimi, jak by si to představovali, a jsou výrobci, kteří uživatelské prostředí neinovují sami od sebe. Ja si o sebe myslím, že som zamestnancom jednoho z tých prvých. Ale bohužiaľ všetko má svoje medze. Luboš 3.21: Asi tak , SŽ si to zprovoznění kolečka u myši neobjednalo, tak proč se bude AŽD snažit. Myslím, že všetci výrobcovia ZZ v ČR (vrátane toho AŽD) prišli sami od seba s pomerne dosť inováciami. M.Z. Minimálně obsluze nic jiného nezbývá, když má vyjezdit GVD, který se při dodržení provozních intervalů vyjezdit nedá. Ale naozaj sa to po nej chce, alebo sa napíše O8 vlakom XYZ a čau nazdar? vojtasTS29: Zbytočne si to komplikujete. Od bezpečnosti sa môžete úplne oprostiť. Predstavte si tú Vašu optimalizáciu ako samostatnú vrstvu, kde si môžete robiť "čo chcete" a navrhovať ľubovoľný high-tech s neurónovkami a čím chcete, a pod ňou máte vrstvu tých stavadiel, ktorá rieši to, aby sa Vám tie vlaky nikde nezrazili (so SIL=4). Inak v podstate ste popísal prvú generáciu ASVC od AŽD. Mala robiť presne to, čo po tom chcete. Presne tak, ako chcete. Vrátane toho machine learningu. Ešte aj ten modul do ETCS a ovplyvňovanie jazdy vlakov by sa k tomu našiel. Vylámali si na tom zuby. Realita na českej železnici bola nad sily algoritmizácie. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 299 Registrován: 11-2021 |
Voj: k učení potřebuješ mít na čem se učit a grafikon se odjede jen 300krát ročně a většina vlaků jede pravidelně Znalost polohy i toho, co o vlaku teď ví ZZ je málo, abys mohl simulovat, jak se situace může vyvinout za půl hodiny a podle toho se teď rozhodoval. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25805 Registrován: 5-2002
|
p.gp: A potom je tu ten efekt, že pro člověka jsou některá optimální řešení divná až blbá. Jojo, třeba tuším z Palmovky na Invalidovnu vypadá při určité jízdní době optimální trajektorie tak, že vlak přejde z rozjezdu na rozběh po spádu až na 80, kterou musí chvíli udržovat brzděním. Pak se spád zlomí do vodorovné a ta 80 se musí chvilku držet pro změnu výkonem, než to vyjde na zadání výběhu. Normální člověk by to udělal jinak Ano, ten pod kopcem už nepopotáhne a buď šustruje, anebo si popotáhne později, těsněji před brzděním (a s větší spotřebou). vTS29: Zvlášť s ETCS a tedy i znalostí polohy vlaku Ještě lepší, než Position Reporty z ETCS, budou pro tento účel Status Reporty z AoE - tam je totiž kromě polohy a rychlosti i predikce dalšího pohybu (v podobě odhadu času příjezdu a časů průjezdů "zájmovými" body).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 4-2020 |
M250.0: Díky za upřesnění ohledně ESA 33/44, čili rozdíl je naprosto minimální ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 556 Registrován: 11-2008 |
Dobrý den, dokázal by mi tu někdo povolaný prosím jednodušším způsobem vysvětlit co je, čeho je součástí a k čemu slouží RELEOVÝ POLOAUTOMATICKÝ BLOK? Děkuji |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25827 Registrován: 5-2002
|
Bém: V podstatě je to reléová náhrada hradlového poloautomatického bloku a slouží k témuž. Součástí není ničeho, je to samostatná věc.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
dany
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 8-2019 |
Bém: RPB slouží k zabezpečení jízdy vlaků mezi stanicemi. Nedovolí normální obsluhou zabezpečovacího zařízení poslat vlaky proti sobě (traťový souhlas) a ani za sebou, dokud první vlak neopustil oddíl (odhláška zabezpečovacím zařízením). Je to zabezpečovací zařízení II. kategorie a tedy nemá prostředky pro zjišťování volnosti - potvrzovat, že vlak vjel celý, musí po pohledu na koncovou návěst obsluhující zaměstnanec stisknutím/vytažením tlačítka. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 557 Registrován: 11-2008 |
Hajnej: takže je to zařízení, které je součástí celé elektromechaniky? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10332 Registrován: 5-2007
|
Bém: Nie, je to samostatné (traťové) zariadenie, ktoré môže byť do elektromechaniky (alebo do releovky alebo aj to elektronického stavadla) uviazané. Keď to poviem veľmi zjednodušujúco a nepresne, je to taký primitívny traťový súhlas. | |
|
dany
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 8-2019 |
Součástí elektromechaniky není vůbec. RPB se může napojit na v podstatě jakékoliv zabezpečovací zařízení s tím, že je tam zprostředkovaná závislost, která znemožní rozsvítit dovolující návěst, není-li přijatý traťový souhlas a není-li oddíl volný. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1497 Registrován: 11-2006 |
Bém: Pokusím se co nejvíc zjednodušeně, ale aby z toho nevypadla hlavní myšlenka: Reléový poloautomatický blok (RPB) traťové zabezpečovací zařízení, které "chrání trať" mezi 2 stanicemi, aby na ni nemohl odjet vlak, dokud je obsazená vlakem předchozím. Zahrnuje to ovládací prvky a reléové obvody a relé v obou stanicích + jejich propojení traťovým vedením. Pokud ze stanice A vyjede na trať vlak, tak to zařídí, že na odjezdovém návěstidle nelze omylem postavit na Volno pro následující vlak, dokud předchozí vlak neuvolnil trať (nedojel kompletně do B) - tedy dokud pomocí RPB nepřišla z druhé stanice odhláška. Teprve po zaregistrování příjmu odhlášky je možné odjezdové návěstidlo postavit znovu na Volno. Zároveň zapojením RPB ve stanici B kontroluje, že nelze dát odhlášku jen tak, ale jen pokud směrem od A "přijel" nějaký vlak - tedy nelze chybnou obsluhou dát odhlášku z B do A omylem předčasně. Nicméně stále to částečně spoléhá na lidský faktor, jelikož RPB nevyžaduje technicky zařízenou kontrolu volnosti traťové koleje - tedy je nutné, aby se ve stanici B pohledem ověřilo, že vlak dojel celý, a pak terpve dala pomocí RPB odhláška (tedy zde je možná chyba obsluhy, kterou zařízení nedetekuje). Nicméně výhoda je, že to je lepší než čistě telefonické dorozumívání (tj. dávání odhlášek telefonem), a zároveň je to relativně levné, a nevyžaduje to instalaci zařízení pro kontrolu volnosti trati. Principiáně může být jednosmerná varianta, kdy po konkrétní traťové koleji RPB zabezpečuje jízdu vlaků jen jedním směrem (např. vždy z A do B). Nicméně nejběžněji bylo instalováno na jednokolejné tratě, čili pak byla obousměrná varianta RPB doplněna o tzv. traťový souhlas. Kde pomocí dalších reléových obvodů a ovládacích prvků si stanice A a B mohou vyměňovat role, kdo má souhlas (RPB mu povolí) vypravovat vlak. Tradiční varianty RPB pak mají i "bezsouhlasový stav", kdy vlaky nemůže vypravovat ani stanice A, ani stanice B. Vylepšením RPB o kontrolu volnosti traťové koleje je možné obvody doplnit o automatické dávání odhlášky přímo zařízením - tím vznikne tzv. automatické hradlo (AH). (Příspěvek byl editován uživatelem Sonic.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3576 Registrován: 4-2014
|
Není - Reléový poloautomatický blok se může montovat i na klasickou reléovku AŽD 71 - viz Žst. Stod ve směru Holýšov. Jinak reléový poloautomatický blok máme obousměrný na jednokolejných tratích, nebo jednosměrný na dvojkolejných tratích a dále buď s kontrolu volnosti tratě, nebo bez kontroly volnosti tratě. Doporučuji prostudovat předpis SŽDC Z1, tam je RPB věnována celá kapitola - ovšem není tam postup jak se postupuje při vjezdu vlaku na vlečku s uvolněním traťové koleje - vlak se uzamkne na vlečku a postup při vjezdu vlaku na vlečku bez uvolnění traťové koleje - vlak se na vlečce neuzavírá. To to tam autor předpisu bohužel nenapsal a také což považuji za velkou chybu celého předpisu Z1, chybí názorné obrázky při popisované obsluze všech druhů zabezpečovacího zařízení. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 558 Registrován: 11-2008 |
Chlapi fakt děkuji, jste borci. Jednak za rychlost reagování, tak za popis tématu. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25831 Registrován: 5-2002
|
Bém: takže je to zařízení, které je součástí celé elektromechaniky? Když píšu, že není součástí ničeho, tak asi není...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2861 Registrován: 6-2019 
|
Luboš: ono těch RPB s vlečkou na širé trati, s uzamknutím či bez nebude mnoho, možná jen pár.
Ešteže ľudia majú tváre a vravia o nich viac než memoáre. Ešteže smrť si tyká s každým
Bez rozdielu, raz a navždy. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1498 Registrován: 11-2006 |
Bém: Není zač, hlavně, že pomohlo AŠM: To je velmi dobrá poznámka - snad ještě existuje RPB AŽD 71 s uvolněním TK pro obsluhu vlečky Ostašov (mezi stanicemi Liberec Horní Růžodol - Karlov pod Ještědem), ale jiný existující případ na RPB mě nenapadá ... Ví někdo o něčem dalším? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 98 Registrován: 10-2017 |
Například RPB Šumperk - Libina a nákladiště Nový Malín? Ano, Malín není přímo vlečkou na širé trati, ale "jen" nákladištěm - v principu by to snad nic měnit nemělo. Stejně to však má toto RPB "za pár". | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9720 Registrován: 9-2002
|
Co ty vlečky u Ruzyně ? Tam neni RPB ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1499 Registrován: 11-2006 |
Bdmteeo296: Aha, díky za tip! Agent: Tam byl měl být stále HPB, v Ruzyni je na to dokonce nový malý blok vedle pultu té nové reléovky. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3021 Registrován: 5-2008 
|
Sokolnice - Chrlice HPB , vlečka "Rozvodna" , původně bez uvolnění TK , v Sokolnicích "pomocné hradlový přístroj " , dnes obluha jako PMD
Don Parmezano
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 11-2019 
|
V druhé části tohoto videa je popis jak to chodí na vlečce na širé trati mezi Ruzyní a Hostivicí : https://www.youtube.com/watch?v=dF9rgqGg9g4 | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 8-2020 
|
Sonic: "Bém: Pokusím se co nejvíc zjednodušeně, ale aby z toho nevypadla hlavní myšlenka: Reléový poloautomatický blok (RPB) traťové zabezpečovací zařízení, které "chrání trať" mezi 2 stanicemi, aby na ni nemohl odjet vlak, dokud je obsazená vlakem předchozím. Zahrnuje to ovládací prvky a reléové obvody a relé v obou stanicích + jejich propojení traťovým vedením. Pokud ze stanice A vyjede na trať vlak, tak to zařídí, že na odjezdovém návěstidle nelze omylem postavit na Volno pro následující vlak, dokud předchozí vlak neuvolnil trať (nedojel kompletně do B) - tedy dokud pomocí RPB nepřišla z druhé stanice odhláška. Teprve po zaregistrování příjmu odhlášky je možné odjezdové návěstidlo postavit znovu na Volno. Zároveň zapojením RPB ve stanici B kontroluje, že nelze dát odhlášku jen tak, ale jen pokud směrem od A "přijel" nějaký vlak - tedy nelze chybnou obsluhou dát odhlášku z B do A omylem předčasně. Nicméně stále to částečně spoléhá na lidský faktor, jelikož RPB nevyžaduje technicky zařízenou kontrolu volnosti traťové koleje - tedy je nutné, aby se ve stanici B pohledem ověřilo, že vlak dojel celý, a pak terpve dala pomocí RPB odhláška (tedy zde je možná chyba obsluhy, kterou zařízení nedetekuje). Nicméně výhoda je, že to je lepší než čistě telefonické dorozumívání (tj. dávání odhlášek telefonem), a zároveň je to relativně levné, a nevyžaduje to instalaci zařízení pro kontrolu volnosti trati. Principiáně může být jednosmerná varianta, kdy po konkrétní traťové koleji RPB zabezpečuje jízdu vlaků jen jedním směrem (např. vždy z A do B). Nicméně nejběžněji bylo instalováno na jednokolejné tratě, čili pak byla obousměrná varianta RPB doplněna o tzv. traťový souhlas. Kde pomocí dalších reléových obvodů a ovládacích prvků si stanice A a B mohou vyměňovat role, kdo má souhlas (RPB mu povolí) vypravovat vlak. Tradiční varianty RPB pak mají i "bezsouhlasový stav", kdy vlaky nemůže vypravovat ani stanice A, ani stanice B. Vylepšením RPB o kontrolu volnosti traťové koleje je možné obvody doplnit o automatické dávání odhlášky přímo zařízením - tím vznikne tzv. automatické hradlo (AH). (Příspěvek byl editován uživatelem Sonic.)" To zase není úplně pravda že nemá kontrolu volnost. Třeba Úsek BHL-BHH byly oddíly délce cca 500m. Do rekonstrukce Horních Heršpic tam byly RPB s Volností zjištovanáním volnosti pomocí KO. Další je například v Soběslavi. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1502 Registrován: 11-2006 |
REDkyle: Já jsem ale také nepsal, že ji nemá - já jsem psal, že ji nevyžaduje, tj. pro základní funkci RPB není kontrola volnosti tratě technickými prostředky nijak nutná. A ano, jsou tratě, kde je RPB a zároveň je kontrola volnosti tratě pomocí KO nebo PN, ale ta byla často doplněna až později. Zároveň se domnívám, že i když už se běžně projektovalo AH jako TZZ, tak i poté se RPB projektoval místo AH mimo jiné právě tam, kde nebyla souvislá kontrola volnosti tratě, aby se nemuselo do traťové koleje "šahat" a bylo to levnější. Na druhou stranu je také pravda, že později se nějakou dobu ustoupilo od potřeby odhlášky (a evidence vjezdu vlaku), a volnost traťové koleje indikovaná volností KO se brala jako dostatečná, tak se někde místo AH naopak budoval jen tzv. RTS (reléový traťový souhlas), tj. vlastně čistý traťový souhlas TS-83 z autobloků AB-82 s tím, že do obvodu souhlasových relé (což je tedy současně i obvod relé volnosti tratě DT) se vložily kontakty opakovačů kolejových relé celého mezistaničního úseku (plus případně "zhášecích" úseků) - a i když se to často v různých pomůckách označuje jako AH, tak to ale žádnou odhlášku nedává - viz např. Praha-Hostivař - Praha-Malešice (před zavedením ABE-1 při modernizaci Hostivaře). (Příspěvek byl editován uživatelem Sonic.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2428 Registrován: 8-2017 |
Jaký je teda ve výsledku rozdíl mezi RPB s kontrolou volnosti a AH? Ať už v technickém řešení nebo v obsluze. Díky. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5640 Registrován: 6-2016 |
Dotaz na případné znalce - jak "dlouhé" jsou vlny, zmiňované v článku: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeleznice-novy-system-zabezpec eni-proti-srazce-vlaku-sherlog.A220121_125619_domaci_wass Nějak mi to s ustáleným pojmem "DV" v oblasti rozhlasového vysílání (v řádu kilometrů) nesedí... |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 338 Registrován: 11-2021 |
Na DV normálně vysílají námořníci a nářečníci, každá plavební komora má od čtú licenci. Sherlogové jsou někde mezi rozhlasovýma DV a SV, dá se to najít na webu čtú. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5641 Registrován: 6-2016 |
původní.gp: Hledal jsem, a "som z teho volaaký zmatěný" Snad jedině "necivilní využití"... https://spektrum.ctu.cz/kmitocty?filter%5BfrequencyFrom%5D=10&fil ter%5BfrequencyFromUnit%5D=kHz&filter%5BfrequencyTo%5D=280&filter %5BfrequencyToUnit%5D=kHz |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5642 Registrován: 6-2016 |
Podíval jsem se na stránky SHERLOG a MOŽNÁ mi trochu svítá. Lokalizace (dle jejich portfolia) bude na 99,99% pomocí GPS a ty "dlouhé vlny" budou jen "přenos dat". Na rozdíl od GSM-P a GSM-R prolezou všude s minimem vysílačů. Velmi pravděpodobně SHERLOG využil svůj již provozovaný systém pro sledování silničních a zemědělských vozidel, a jen ho upravil pro potřeby tratí D3. Nejspíš to bude jen sledovat polohu mašinek a hlídat vzdálenost těch, které by se mohly dostat na trati do kolize (odjezd bez povolení, nezastavení na konci povolení). Možná to bude i bezpečné v drážním slova smyslu - když bude poloha "2 ze 3" (GPS, GLONASS, GALILEO?, Číňani?). |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 340 Registrován: 11-2021 |
Ale oni tu lokalizaci uměli už v době, kdy gsm nebylo a gps sice bylo, ale hroznej žrout. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5643 Registrován: 6-2016 |
"tu lokalizaci uměli už v době, kdy gsm nebylo" Tomu se mi nechce věřit. Mobil (602xyqwas) mám už 25 let. A to byl původně služební, takže síť GSM-P byla v provozu jistě o nějaký rok dřív. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 342 Registrován: 11-2021 |
Secar funguje od 92, 602 od 96. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9730 Registrován: 9-2002
|
Co to je za přístroj ? Strejda google nezná...
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 288 Registrován: 7-2010 |
M250.0: Stran obsluhy je hlavní rozdíl v tom, že u RPB (s kontrolou volnosti i bez) se odhláška dává ručně povytažením tlačítka, kdežto AH dává odhlášku automaticky bez zásahu obsluhy. |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5644 Registrován: 6-2016 |
Agent: Víc se asi nedozvíme, hlavním džobem obou společností je sledování a hlídání aut: https://www.sherlog.cz/ "Využíváme vlastní rádiovou frekvenci pro rádiové lokalizační systémy, kterou spravuje mateřská společnost SHERLOG Technology, a.s. Působíme po celém světě. Provozujeme vlastní webovou a mobilní aplikaci pro GPS/GSM monitoring firemních vozidel." |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3153 Registrován: 8-2010
|
Trumbera, M250.0: Něco k tématu RPB a AH - viz níže: Předpis pro obsluhu staničních a traťových zabezpečovacích zařízení ve znění změny č. 1 až 2 (účinnost od 1. ledna 2020) (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 12-2021 |
Zdravím, nevíte někdo, jak je to od nového GVD se zab. zař. na trati 172? |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10335 Registrován: 5-2007
|
Pechar146: No je tam D1 diaľkovina AŽD takže buď rozprestrená ESA zo Zdickej trate, alebo je tam na Liteň, Všeradice a Hostomice dodaná ESA 51. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3585 Registrován: 4-2014
|
Liteň se nově řídí pomocí DOZ z Žst. Zadní Třebaň a v Litni je ESA 11-DŘS
|
|
|
Klasik
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 7-2014 |
Luboš_3.21: V Litni je zařízení ESA 51. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3586 Registrován: 4-2014
|
Klasik: Citace ze SŘ platného od 12.12.2021 hovoří jasně: SŘ ŽST Liteň Účinnost od 12. 12. 2021 D. ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ A KŘÍŽENÍ DRÁHY S POZEMNÍ KOMUNIKACÍ 31. Zabezpečovací zařízení ve stanici ŽST Liteň je vybavena SZZ 3. kategorie, elektronickým stavědlem typu ESA 11 s EIP a PMI. Ve stavědlové ústředně ŽST Liteň je umístěna řídící i prováděcí část zabezpečovacího zařízení (technologické počítače a elektronická a reléová rozhraní k venkovním prvkům a návazným zabezpečovacím zařízením). Základní napájení SZZ je zajištěno z veřejné elektrorozvodné sítě 3 x 400 V / 50 Hz. Náhradní napájení je zajištěno z baterií. Tlačítka nouzového vypnutí napájení jsou zřízena za dveřmi stavědlové ústředny. V obvodu ŽST Liteň jsou pro kontrolu volnosti nebo obsazení kolejových úseků a pro spolupůsobení železničních kolejových vozidel na zabezpečovací zařízení použity počítače náprav FAdC. V kolejišti u výkolejky Vk1 je umístěn elektrický zámek EMZ Vk1. Obsluha SZZ se provádí dle předpisu SŽDC (ČD) Z1, DU, které je součástí přílohy č. 16 SŘ a Návodů pro obsluhu. Náhradní karta PIK je umístěna v zapečetěné obálce a spolu s evidenčním sešitem je uložena v dopravním stole u výpravčího v DK ŽST Zadní Třebaň. |
|
|
Klasik
|
||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 7-2014 |
Luboš_3.21: |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3587 Registrován: 4-2014
|
Klasik - Aha, tak to jo. To znamená, že původně tam byla ta ESA 11. AŽD sice SŽ požádala o změnu, ale pořád jde zatím o ověřovací provoz té nové ESA 51, takže SŽ ve staniční dokumentaci pořád uvádí ESA 11. AŽ to SŽ schválí tak teprve bude asi upravena i ta staniční dokumentace. To by teda vysvětlovalo proč SŽ zatím uvádí ESA 11. | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10337 Registrován: 5-2007
|
Luboš_3.21: Nie. Pôvodne tam bola zámka s kľúčom a D3. ESA 11 s EIP by mal byť pojem zo schvaľovacej dokumentácie a reálne ide prezliecť za čokoľvek (teda ESA 11, ESA 22, ESA 33, ESA 44, ESA 51, atď.). Podmienka je tam akurát mať tam tie EIP a nie PRV. Takže je to skôr o tom, z akého dokumentu opisoval ten, čo ZDD tvoril. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1503 Registrován: 11-2006 |
Asdf: A věděl byste, v čem je přesně rozdíl mezi ESA 44 a ESA 51? | |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 9-2017 |
Ad Liteň - jakým mechanismem lze vůbec jet za Sc1 nebo Sc2? Kdyby se tam náhodou potřebovalo objíždět. V tom odkazovaném xls je uvedeno, že na nich je trvalá návěst stůj. | |
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze