Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Tratě v západních Čechách » Archiv diskuse Tratě v západních Čechách do 11. 01. 2016

Archiv diskuse Tratě v západních Čechách do 11. 01. 2016

dolů

autor	příspěvek
Milanm	Pátek, 01. ledna 2016 - 09:48:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2489 Registrován: 9-2005	Tak rok 2016 na tratích v západních Čechách nejšťastněji nezačal. Na 7502 měla poruchu lokomotiva a zpoždění se přenáší na další vlaky v obězích lokomotivy, souprav a jejich přípojů. A taky se porouchal motorák v Tachově. Hlavně, aby neplatilo "jak na Nový rok, tak po celý rok"...
Jandovský	Sobota, 02. ledna 2016 - 20:52:20
Neregistrovaný host 46.13.150.181	Dešenice-rok nevím
Danous	Neděle, 03. ledna 2016 - 14:46:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1288 Registrován: 11-2009	Dnešní zpožděný Ex353 Albert Einstein z Mnichova do Prahy těsně před zastávkou Plzeň-Skvrňany. Děkuji za info Honzovi_J,Sobimu a Panzlovi.
Tomáš180	Neděle, 03. ledna 2016 - 15:07:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 610 Registrován: 7-2008	Tentýž vlak dokumentačně ze Staňkova. Děkuji za info Honzovi_J. Než si lehnete na koleje, ujistěte se že není výluka! Trať 180: Plzeň-Domažlice-Furth im Wald
Vladimír_b	Neděle, 03. ledna 2016 - 17:38:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2590 Registrován: 6-2008	Dešenice-rok nevím Podle zamalovaného českého nápisu můžeme z německého Desenitz vyvozovati jistou tisíciletou říši... Moc pěkné a cenné! Děkuji Trať 160
Ythomas_ct	Neděle, 03. ledna 2016 - 18:04:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1876 Registrován: 10-2009	Přidám sem taky zase jednou dvě západočeské fotky... Jinak musím říct, že jsem byl příjemně překvapen některými provedenými úpravami, které vzešly z provedené modernizace. Vjezd do Janovic od Nýrska/Domažlic šotouši sice obrečí, ale konečně je tam svršek, který by projel i Bix, aniž by cestující padali ze sedadel (a kromě toho i rychlost 80 km/h). Na peróny může sice kdo chce jak chce nadávat, ale ty konečně umožňují civilizovaný nástup do vlaku (a to i pro občany starší), do vozidel nízkopodlažních dokonce bezbariérový. Pokud jsem dobře koukal, tak Nýrsko, Zelená Lhota i Hojsovka přišli o rychlostní omezení na 40 km/h (všude 70 km/h durch, tedy pokud se nepojede 50 km/h do odbočky). Omezení na 60 km/h v "esíčku" mezi Zelenou Lhotou a Hojsovkou se proměnilo v tomto mezistaničním úseku s nynějšími 75 km/h po opravě svršku paradoxně v nejrychlejší úsek. A hlavně zmizely pomalé přejezdy pod Hojsovkou (40 km/h) a nad Brčálníkem (20 km/h). No a horní rychlostník nad Brčálníkem (75/80), to je jev na této trati dosud nevídaný...
Jandovský	Neděle, 03. ledna 2016 - 18:38:40
Neregistrovaný host 46.13.150.181	Našel jsem lepší foto i s datem 8.6.1939. Ta kolej tam byla asi ještě v sedmdesátých letech
kyklop499	Neděle, 03. ledna 2016 - 23:28:42
Neregistrovaný host 185.112.167.71	Jandovský: Super dokumentační fotka. Díky.
Junkrs	Pondělí, 04. ledna 2016 - 10:15:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1387 Registrován: 3-2007	Ythomas_ct: Rychlosti jsou zde sice "dosud nevídané", ale ještě by to chtělo něco, co se na ty rychlosti do toho stoupání rozjede nebo se tomu aspoň přiblíží
Žíža	Pondělí, 04. ledna 2016 - 20:52:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 411 Registrován: 12-2007	Na ZAK TV jde krátká informace o tom, že kraj hodlá nakoupit za evropské peníze 9 souprav pro vlaky Plzeň - Horažďovice předm. Očekávaná cena kolem 1 miliardy.
M_k	Pondělí, 04. ledna 2016 - 21:27:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5039 Registrován: 9-2005	K tomu tématu 7 let staré info: odkaz Bezdružická lokálka
Žíža	Pondělí, 04. ledna 2016 - 23:09:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 412 Registrován: 12-2007	Pro jistotu vykládám výraz "nakoupit" aby nedošlo k panice - pořizovat si to bude dopravce s příspěvkem z europeněz na základě objednávky kraje (čili nic nového, snad jen že se ještě bude soutěžit dopravce). Na kolejích to má být v r. 2019.
Pépa_rákos	Úterý, 05. ledna 2016 - 08:12:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16011 Registrován: 1-2006	751 219 dnes na nakládce v Nýrsku ... Večer pak odjezd do Klatov a dále na vlaku do Dívčic ... Včerejší 751 219 + 230 069 + 063 Lv do Dívčic pro kontejnery do Nýrska ... ICQ 191300062
Malý_fotograf	Úterý, 05. ledna 2016 - 08:17:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5762 Registrován: 5-2002	Stejně mi trasa Plzeň - Horažďovice předměstí přijde jako dost nekompaktní jednotka. Když už, tak buď trať rozdělit podle frekvence na Plzeň - Nepomuk a zbytek světa. Nebo k této trati přibalit rovnou i Horažďovice předměstí - Klatovy. Na každou svini se někde vaří voda. I na mě.
Neonym	Úterý, 05. ledna 2016 - 09:39:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 291 Registrován: 1-2012	Ythomas: Úplný souhlas. Něco je šotouší vlhký sen, a něco jiného je funkční železnice, která bude dostatečně atraktivní pro co nejvíce cestujících. Za mě má celá reko trati 183 palec nahoru. Jen je škoda, že přístřešky na nástupištích nejsou větší, ale zase jsem rád, že tam vůbec nějaké jsou. Potom nechápu letošní natažení jízdních řádů, kdy se v KT déle čeká, takže se jízdní doby Rx prodloužily. A ještě nakonec bych bral, aby nádražení budovy byly buď využívané, anebo zbourané. Stav, kdy se po pár letech pouze zabední okna a budova se nechá chátrat, mi připadá hrozný.
Vodnihad	Úterý, 05. ledna 2016 - 17:00:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 2-2007	Neonym: Ty budovy by měli být určeny k prodeji, otázka je za kolik?
Savik	Úterý, 05. ledna 2016 - 20:57:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1690 Registrován: 4-2003	Hádat se nehodlám, jen jsem prakticky opačného názoru - takové pojetí útraty nemalých peněz - za mě palec dolů. Tím neříkám, že je všechno špatně - jakékoliv zvýšení rychlosti je plus, např. odstranění rychlosti 40 v lese pod Hojsovkou považuji za splnění povinnosti první investice do trati. Diskutabilní byla 20 na Brčálníku ze spoda pouze k přejezdu a ze shora 40 - to teda nevadilo ničemu, bo tam všechno staví - chudáci krávy a koně (i zde žijící lidi) teď budou stresovaný klinkáním. Rychlejší průjezdy stanicemi samozřejmě oukej - ale nejsem si jist (jel jsem tam zatím 1x) - vždyť Zelená je ypsilon větev na 50? No ale samozřejmě vyhnání obsluhy a uzavření budov komfort jednoznačně snižují. Peróny ocením z hlediska méně pohyblivých skupin občanů, ale opravdu se např. na Brčálníku taková investice "vyplatí"? (...frekvence nulová a když už, tak počítám, že turista a tedy schopen). No a v duchu nedávného oMšalého příspěvku nechápu totální einsatz zábradlí (vrcholem je Hojsovka!), logiku redukce a peronizace kolejiště zejména v Janovicích, místopisné cedule před zastávkami a stanicemi, či kvalitu odvedené práce a neskutečnej bordel (doufám jenom, že to teda příští rok dodělají - leccos evidentně není komplet). Nerozporuji, že se nyní takto na dráze staví všude (chytla to letos půlka republiky). Ale skutečně k ideálu zhodnocení vložených peněz to má dle mého názoru daleko. V ideálu očekávám za nějaký omezený balík peněz kompletní obnovu dané tratě podle možností s navýšením rychlosti, zachování propustnosti a kapacity stanic s potenciálem znovuzavedení nákladní dopravy, zachování estetické kvality železnice (dost možná jedna z mála výhod dráhy), zachování provozních staničních budov; a zároveň odpovídající obnovu vozového parku (tedy vůz B nahradí Bee, vůz Bt nahradí Bdtee, dvaašedesátku nahradí desiro X nikoliv že vůz B nahradí Bdtee, dvaašedesátku nahradí regionova apod.) ...že nelze uvažovat obnovu tratě a vlaků současně? Dobře, nerozporuji to. Ale ideál vypadá jinak! Jaképak zvýšení atraktivity železnice touhle modernizací? Propánajána :-) Když jsem začal vnímat, tak na Rudu v létě min. v 6 vozech, v zimě s 12 vozy - a naplněno po střechu. No a letos? Os 7504 pouze v sezoně a ve 4 vozech typ kopřivy. Takhle si zvýšení atraktivity nepředstavuji. Časová úspora zatím nula, v budoucnu třeba 10 minut, jízdné dražší a dražší. Fakt ty dotace radši vzít, opravit silnice a zlepšit autobusy nebo zlevnit auta... Opakuji - je to můj názor. Oceňuji dílčí kroky, ale nesouhlasím s pojetím celku. Tak jako se někteří přidali k yThomas, tak já se kloním k názoru kolegy 749.243 a pro výše uvedené. Ano, fotil jsem a občas ještě něco zmáčknu. Ano, v případě téhle tratě by mi to mohlo bejt u zadku - každou tu stanici i zastávku mám v bedně. Ale není mi to jedno, je škoda vyrazit na Špičák vlakem a vidět neradostné opuštěné budovy, tuny betonu bez rozmyslu, a to vše zpoza stále stejných oken již prakticky neudržovaných Bt. Brejlovec. Bez diod, bez uic, bez najbrta. Nic víc, nic míň. http://picasaweb.google.com/savikVP \| http://www.youtube.com/user/savikVP \| www.vpetru.ic.cz \| ldkt.mujblog.cz
M_k	Úterý, 05. ledna 2016 - 21:15:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5040 Registrován: 9-2005	Ahoj,měl bych na zde přítomné odborný dotaz, možná se tu objeví někdo, kdo na něj bude moci fundovaně odpovědět. Pilíře mostu přes Mži lokálky do Bezdružic jsou podle dobového článku z rakouského časopisu stavěny z různorodého hrubozrnného granitu. Otázkou je, odkud byl na stavbu v roce 1900 dovážen? Článek se zmiňuje o lomech v Brodu, Nepomuku a Voráčově. Zkoušel jsem něco k tomu sám vygooglit. V Brodu nad Tichou snad nějaký bývalý lom je, ale nejsem si jist, že na granit (žulu). Je to tedy ten správný Brod? V okolí Nepomuku nějaké bývalé lomy jsou, ale opět si nejsem jist, jestli na granit. Voráčov – to je možná zřejmě myšlen Oráčov u Jesenice, kde opravdu nějaký lom dodnes existuje a dokonce snad i na žulu (které je v okolních lesích dost a dost). Stopu posiluje i skutečnosti, že firma Plenkner a Pelli stavěla před tratí do Bezdružic i nedalekou lokálku Rakovník – Mladotice. Děkuji předem velice za vaši znalost a postřehy. Bezdružická lokálka
Luboš_3.21	Úterý, 05. ledna 2016 - 22:33:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 608 Registrován: 4-2014	M K - V Brodě nad Tichou se ten bývalý lom jmenuje Karolina Dolina (dnes pěkné rekreační středisko)a těžila se tam ruda do železárny, která byla v Josefově Huti - dnešní součást Pavlovic. Po ukončení těžby se z železárny stala papírna a celulózska, po válce cca od roku 1953 až do roku 1996 to byla pobočka Svazu kameníků Holoubkov.Toť jen na okraj.
Suri	Úterý, 05. ledna 2016 - 23:05:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1323 Registrován: 4-2003	Savik: Spolupráce s Bavorskem na provozování vlaků na horní 183 a provozování ramena Plattling - Klatovy je tedy definitivně passé? To by totiž mohlo znamenat definitivní vymýcení provozovaného šrotiště i nasazení čehokoliv svižnějšího, co by dokázalo využít i ty o něco málo lepší parametry tratě.
Maxipes_Fík	Středa, 06. ledna 2016 - 00:10:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2588 Registrován: 12-2005	Ono jde o to, utratit prachy a zrušit lidi... Jaký je celkový výsledek je jednno A zrychlit dráhu, či zachovat její kapacitu? O to zase nejde, spíše jde o opak, pro jistotu... Jednou, těsně potom, co se naučil mluvit, vypil celý sud piva. A od té doby už nerostl.
Cogwheel	Středa, 06. ledna 2016 - 09:53:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3861 Registrován: 1-2012	M_k: O zaniklých žulových lomech v oblasti Jesenice (nejen Oráčov) má pěkný materiál tamní škola: http://zsjesenice.cz/files/vyukove-materialy/cas/13.-Lomy-v-okoli .pdf Vzpomněl jsem si na to v souvislosti s tím, že v jednom z tamních pěkných zatopených lomů se natáčela opera Rusalka a snad i jiné pohádky. Naposledy fungoval tento lom západně od Oráčova: http://www.betonserver.cz/kamenolomy-oracov (viditelno i z vlaku). Nyní je sice nečinný, ale těžařská firma toto ložisko stále vlastní. O bývalé železárně a pozdějších provozech v údolí Mže u nynější zast. Pavlovice poutavě pojednává kniha "Stará kráska Josefova Huť" - viz obsah: http://www.obalkyknih.cz/file/toc/28855/pdf Byla tam dokonce válcovna kolejnic - když se stavěla železnice Plzeň - Cheb, část nejstarších kolejnic byla místní výroby.
Láďa_2	Středa, 06. ledna 2016 - 11:59:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1124 Registrován: 4-2003	Ono jde o to, utratit prachy a zrušit lidi... Jaký je celkový výsledek je jednno [happy] ¨ Tak to ústně přiznávají i kompetentní úředníci, všichni to ví, jen se to nesmí nikam spát S celkového pojetí Janovic, Hojsovky, nebo Špičáku je mi nevolno (nevím jestli by výstižnější slovo přišlo cenzurou). Omezit tak výrazně odjezd z Janovic jen kvůli rychlosti (když tam všechno staví a stavět bude) je hloupé (zdůrazňuji, že tam mám mechaniky, lízátka, závory a stavědlo mám vyfocené s jedním brejlovcem, přípřeží brejlovců, dvaašedesátkou, osmsetdesítkou a to vše v létě na podzim, ve sněhu i v květu mnohokráte, takže mi to fakt ne...). Chaotické zábradlí všude možně, no třeba to někdo ocení. Docela jednoduché, funkční a logické (z pohledu cestujícího) mi přijde řešení Nýrska a Zelené. Jen nechápu proč je v tom perónu tolik tyček. Jedna na lampu, druhá na rozhlas, třetí na ceduli. To opravdu nejde dát na lampy všechno? Samozřejmě absence vytápěných čekáren je pro cestujícího značné zhoršení. Naopak (ne)prodávání lístků bych řekl, že je pro cestujícího v tomto případě zlepšení. No a celková rezignace na možnou nákladní dopravu je asi pojistka, aby se tam opravdu nemohla vrátit... Jsem zvědav jak nám po provedené modernizaci začnou přibývat ti cestující, o kterých se tu kdysi psalo v souvislosti se zvýšením komfortu
Luboš_3.21	Středa, 06. ledna 2016 - 12:18:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 609 Registrován: 4-2014	Jediné pozitivum u těchto rychlomodernizací je, že umožňují pohodlnější nástup do vlakových souprav. Bohužel ty rychlomodernizace sebou přinášejí nekompromisní zrušení obsluhy ve stanicích. Ono by to šlo obsluhu tam zachovat, ale to by se stanice i po modernizaci musela ovládat přímo namístě a ne tam zavádět dálkařinu. Ta dálkařina má svoje svoje velké mínusy právě v likvidaci staničních zaměstnanců, ale zase na druhou stranu umožňuje operativnější řízení provozu, takže dispečer si může daleko dopředu rozvrhnout křižování a proveze se více vlaků, v tom je její jediné plus. Pro SŽDC přináší další plus v tom, že nemusí zaměstnávat a platit lidi, ale stejně většině lidem, pokud nesplňují podmínky pro odchod do důchodu nebo pro předčasný důchod, je zatím nabídnuta práce v jiných železničních stanicích, (otázka je co jim pak SŽDC bude nabízet potom, až se všechny stanice v ČR budou řídit z jednoho baráku v Praze a z druhého v Přerově, pravděpodobně jízdenku na úřad práce.) (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
Vladimír_b	Středa, 06. ledna 2016 - 17:24:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2592 Registrován: 6-2008	M.K. já si dovolím nefundovaně nastínit jedno z mnohých možných řešení. Při stavbě dráhy se snažili co nejvíce využít místních zdrojů, aby ušetřili náklady na stavbu. Tedy i v případě kamene. Např. před Dobříkovem od Loučimi je zářez podobající se lomu, na lounsku je pro změnu použita místní opuka, na trati 160 pro změnu roudenský pískovec, u studánky lásky je mostek z vulkanického čediče, čedič se těžil kousek vedle, za zast. Strahov je vyrubaný řádný zářez a ten kámen taky určitě nevyhodili a zpět k Pňovanům. Hluboké údolí řeky Mže vypovídá o "tvrdém" podložím (základy gelogie :-), stačí se projet do Stříbra a je to samý kámen. Tedy materiál na stavbu oněch pilířů mohli klidně natěžit v okruhu 5 km od mostu. Trať 160
M_k	Středa, 06. ledna 2016 - 18:27:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5041 Registrován: 9-2005	V okolí mostu však žádný solidní stavební kámen není a žula se tam taky nevyskytuje. A na 44 metry vysoké pilíře musíš použít už něco solidního, to nejde slepit z říčních valounků. Dobový článek v rakouském časopisu se vysloveně zmiňuje o žulových lomech a diskuze je o jejich přesné identifikaci. Bezdružická lokálka
Ythomas_ct	Středa, 06. ledna 2016 - 21:56:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1881 Registrován: 10-2009	Ad Junkrs: ...ještě by to chtělo něco, co se na ty rychlosti do toho stoupání rozjede nebo se tomu aspoň přiblíží... Tak to je samozřejmě bez debat; ale jsem optimista, třeba se jednou dočkáme... Ad Savik: ...chudáci krávy a koně (i zde žijící lidi) teď budou stresovaný klinkáním. Myslím, že tohle je to nejmenší. Ono se tam toho zas až tolik nenaklinká; v noci třeba dokonce nejspíš vůbec nic... V ideálu očekávám za nějaký omezený balík peněz kompletní obnovu dané tratě podle možností s navýšením rychlosti, zachování propustnosti a kapacity stanic s potenciálem znovuzavedení nákladní dopravy, zachování estetické kvality železnice (dost možná jedna z mála výhod dráhy), zachování provozních staničních budov; a zároveň odpovídající obnovu vozového parku... Jo, tak mně by se taky líbilo, kdyby byl na celé trati novej svršek (rychlosti by v takovém případě vesměs mohly vycházet na 75 až 100 km/h) a kdyby tam v hodinovém taktu prakticky po celý den (jak je to možné např. na německé straně do Eisensteinu) lítaly např. nějaké jednotky typu Desiro apod. Pak je ovšem otázkou, jak velký by musel být onen "omezený balík peněz". Určitě souhlas s tím, že leccos šlo udělat "lépe a radostněji", ale pozitivní je, že se dělá alespoň něco. Nejsem si jist, že by se Vám opravdu ta alternativní možnost "vylepšení silnic a autobusů" líbila, i když určitě nejde o až tak nereálnou alternativu. Jinými slovy - kdyby se např. v novinách objevil článek, že peníze určené na modernizaci trati č. 183 budou použity na nákup nových autobusů, tak si myslím, že byste tu nedržkoval o nic míň... ;-) ...zachování propustnosti a kapacity stanic s potenciálem znovuzavedení nákladní dopravy... Tohle si však zaslouží zvláštní pozornost. :-) Co se pod pojmem "znovuzavedení nákladní dopravy" představujete? Že v Nýrsku Dobler a Greiner začnou vozit vlakem? Nebo že se začnou do Německa tahat náklady přes Alžbětín namísto Furthu? Náhodou třeba zrovna v tom Nýrsku kolej s rampou zůstala (a snad nejen tam), kromě toho i další kolej za těmi dvěma u perónu; takže třeba dřevo by se do lesa opět vozit dalo. Nevím teda, jak v Alžbětíně, ale předpokládám, že tam taky něco pro nakládku zůstalo; nebo ne? A kam jinam se tam dá rozumně dostat ke kolejím s náklaďákem? Maximálně tak v těch Janovicích. (Prostě nakládání ucelenek čehokoliv podél té trati asi jen tak běžně nevygenerujete a skupiny několika vozů se snad dají i po modernizaci.) Obávám se, že leckde může větší počet kolejí "navíc" reálně sloužit tak maximálně např. odstavování kotlových vozů zralých ke šrotaci... Ad Luboš_3.21: Ono by to šlo obsluhu tam zachovat, ale to by se stanice i po modernizaci musela ovládat přímo namístě a ne tam zavádět dálkařinu. A mohu se zeptat, jak spolu "ručně" obsluhovaná stanice (tedy záležitost SŽDC) a prodej jízdenek ve stanici (tedy záležitost dopravce) souvisí? (Chcete-li příklad, zajeďte si do Bečvár, kde - aspoň nedávno tomu tak bylo - sice sedí výpravčí, ale jízdenku si tam nekoupíte. A mám tušení, že ani v čekárně se neohřejete.) Sice se mi také nelíbí, že čekárna nebude, ale primární souvislost s DOZZ tam fakt nevidím. A jedna odvážná myšlenka - proč by nemohl dopravce alespoň v sezóně zaměstnávat (bylo-li by jej tedy kam posadit) někoho, kdo bude třeba na tom Špičáku prodávat lístky? Když může RegioJet přes den prodávat lístky na nádraží v České Třebové, proč by nemohly ČD dělat totéž v Nýrsku? ;-)
T4783363	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 10:02:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1051 Registrován: 2-2006	Ythomas: ...kdyby tam v hodinovém taktu prakticky po celý den (jak je to možné např. na německé straně do Eisensteinu) lítaly např. nějaké jednotky typu Desiro apod. Suri: Spolupráce s Bavorskem na provozování vlaků na horní 183 a provozování ramena Plattling - Klatovy... Zeptám se: Ono je už dlouho moderní mluvit o té přeshraniční spolupráci, blá, blá, na kdejakou blbost se tím vydojí peníze... Ale nemáte pocit, že při srovnání těch dvou hranicí rozdělených tratí zjistíme, že jsou úplně jiné? Kolem té německé žije plno lidí, na druhou stranu se dost obratně vyhne např. lyžařským centrům. Kolem té české nežije skoro nikdo (omlouvám se pár jednotlivcům z Nýrska, kteří jdou stejně radši na autobus, z Dešenic a možná z Rudy) a vede přímo do lyžařských a dejme tomu i turistických center. Když na tu českou naroubujeme provozní koncept té německé (tedy nízkokapacitní motoráky každou chvíli s nutným přestupem v KT, celé to bude dejme tomu o 10 minut rychlejší), tak se podle vás stane co?
Láďa_2	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 16:28:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1125 Registrován: 4-2003	Nevím čím se v Nýrsku zabývá Dobler a Greiner, ale proč by nemohli jezdit vlakem? Pořád se mluví o tý konkurenceschopnosti, co všechno bude až budou to cargo dělat soukromníci... Tak teda naivně doufám, že pak nabídnou i takovýmhle, kteří požadují třeba dva kamiony denně (nevím, tipuji) něco, co holt státní moloch nedokáže (tedy dokázat nechce). Nebo se prostě na toto všechno vykašleme a řekněme, že celá dráha slouží a do budoucna bude sloužit jen osobní dopravě, vyjma pár tratí odněkud do přístavu? To nezní optimisticky. Já mám pocit, že jediné co lze na při sledování současné dráhy dělat je naivně doufat v "lepší zítřky". Z čeho budeme plnit ty hlavní tratě, když nesebereme vagonek Nýrsku, druhý v Janovicích, dalších pět v Sušici? Čekat, že to kamion doveze do Plzně a tam se z toho stane ucelenka je naivní...
Ythomas_ct	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 17:11:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1883 Registrován: 10-2009	Ad T4783363: Ale nemáte pocit, že při srovnání těch dvou hranicí rozdělených tratí zjistíme, že jsou úplně jiné? Máme. Však jste si taky vyzobnul jenom část mého příspěvku bez té podmínky týkající se onoho "omezeného balíku peněz"... ;-) ...omlouvám se pár jednotlivcům z Nýrska... No, Nýrsko a autobusy, to je samostatná kapitola. To, co se děje na železnici mezi Prahou a Ostravou, je tak trochu v autobusové verzi mezi Nýrskem a Klatovami. Pravil mi kamarád, že se nedávno dva řidiči (od dvou dopravců ze tří zde působících) dokonce v Janovicích pobili, bo jeden předjel druhého. Za sebe pravím, že v Nýrsku jdu vždy radši na vlak, ale je pravda, že obvykle nejezdím jenom do Klatov... Ad Láďa_2: Z čeho budeme plnit ty hlavní tratě, když nesebereme vagonek Nýrsku, druhý v Janovicích, dalších pět v Sušici? Čekat, že to kamion doveze do Plzně a tam se z toho stane ucelenka je naivní... No a právě pro tenhle případ, že by bylo potřeba tu a tam na té trati naložit nějakej vagón, tam - alespoň podle plánků stanic v rekonstruované podobě, které mám někde k dispozici - v Janovicích, v Nýrsku, na Hojsovce i v Alžbětíně nějaké kusé koleje zůstaly. A naopak se např. úpravou Zelené Lhoty dokonce vytvořil prostor pro to, aby po té trati vůbec nějaký manipulák mohl projet, protože mezistaniční úsek Nýrsko-Hojsovka byl předtím z hlediska kapacity poměrně limitující...
Neonym	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 18:37:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 292 Registrován: 1-2012	Já jsem z Nýrska a to, co tam předvádí autobusová konkurence, láká do vlaků čím dál více lidí. Lidé si tu poslední dobou moc dobře uvědomují, jak je dobré mít železniční spojení, kde se až takový bordel dít opravdu nemůže. Jediný neduh je vzdálenost vl. nádraží od většiny obyvatel ve městě, ale to je u nás bohužel téměř pravidlem.
749.243-2	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 19:16:46
Neregistrovaný host 37.188.226.50	Nejprve poděkuji majiteli zajímavého fotoarchivu na téma Dešenice a kolej ke skladišti. Před válkou se tam asi i leccos mohlo naložit či vyložit, když v Dešenicích fungoval pivovar a na okolních stráních se docela intenzivně hospodařilo. Rozplývání se ythomase nad rychlostníky 75 a 80 je pěkné, ale nějak SE nestihlo (naprosto netradičně), protože zároveň s rychlostníkem 75 za Zelenou byla aspoň před Vánocemi pomalá 40 a to samé od Brčálníku na Špičák. Ale třeba SE TO přes Vánoce dokončilo, podbilo, zasněžilo a hurá, už můžeme 300m před zastávkou na 17promilích spádu jet 75 (když v té zastávce náhodou nebudeme zastavovat...) No a pokus o předjíždění autobusu autobusem na silnici z Nýrska k Janovicím, to mohl být moc a moc bezpečný manévr. Jednomu to jede 92, druhého omezovač pustí na 94, aneb bezpečí pro cestující v první řadě , hlavně když sezobnu jako první těch 10lidí v Janovicích.
Petr_Šimral	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 19:33:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6844 Registrován: 5-2002	Z čeho budeme plnit ty hlavní tratě, když nesebereme vagonek Nýrsku, druhý v Janovicích, dalších pět v Sušici? Čekat, že to kamion doveze do Plzně a tam se z toho stane ucelenka je naivní... Ale Láďo. Ucelenka se nestane v Plzni, ale v Nýřanech. Říká se tomu kombinovaná doprava. A je to moderní a roste to . Opravdu si dnes nedokáži představit ekonomickou představu něčeho takového, jako že ve fabrice naložím kamión, odvezu to tři kilometry na nádraží. Naložím třeba dva vozy, pak přijede Bangle se třemi, popoveze to patnáct km, pak si to zase zašibuje, popojede to padesát km, pak už je to dlouhém vlaku, ale to samé mě čeká na konci.
Martinmarilynmanson	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 20:22:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10032 Registrován: 12-2007	Pravil mi kamarád, že se nedávno dva řidiči (od dvou dopravců ze tří zde působících) dokonce v Janovicích pobili, bo jeden předjel druhého. Ano, Ptáček a VKJ, bylo to i ve zprávách. Něco podobného bude i na trasa Sušice - Praha. Be clever - use public transport!
Haldir	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 21:32:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1402 Registrován: 4-2010	Petr_Šimral Neplánuje se v Nýřanech nějaká úprava stanice? Mám za to, že obsluha překladiště musí vytlačit soupravu do tratě a pak ji zase zasunout do terminálu.
Petr_Šimral	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 21:43:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6848 Registrován: 5-2002	Plánuje. Ale bude to na dlouho. Ano, takto to tam funguje.
Luboš_3.21	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 21:49:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 611 Registrován: 4-2014	Haldir - V Nýřanech ten přísun vozů na překladiště probíhá tak: 1. Kontejnery přijedou na 8.kolej 2. Jedna mašina se odvěsí a přejede na druhou stranu a zpět se přivěsí. Takže teď je mašina, kontejnery a mašina. 3. Celý vlak se vysune ven ze stanice do Domažlické koleje, (možná, že po obnovení sjízdnosti vlečky Tesla na Tesláckou vlečku) 4. Přehází se výměny (něco se přehazuje z pultu výpravčího, zbytek posunová četa na vlečkovou kolej. 5. Poté vlak zajede zpět do stanice projede celou stanici a zajede až za výhybku A1. 6. Posunová četa přhodí vexl A1 a vlak zasune kontejnery do Terminálu. Opačným způsobem probíhá návrat vlaku s kontejnerama zpět do stanice. Co se týče nějaké úpravy kolejiště, aby vlečka byla do kolejiště zapojena již na Plzeňském zhlaví místo dnešního zapojení do Domažlického zhlaví, tak pravděpodobně k tomu dojde až při přestavbě stanice v rámci optimalizace tratě Plzeň - Furth im Wald.
Haldir	Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 21:53:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1403 Registrován: 4-2010	Petr_Šimral, Luboš_3.21 Děkuji za vysvětlení (Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)
Láďa_2	Pátek, 08. ledna 2016 - 08:50:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1126 Registrován: 4-2003	Ale Láďo. Ucelenka se nestane v Plzni, ale v Nýřanech. Super. Nýřany nebo Plzeň, to je fuk. Kamion je soukromej, "Nýřany" také, na žádnej "moloch" se už vymlouvat nedá. Proč se tam teda nesváží všechno dálkové zboží ze západních Čech? Proč se tam teda nesestavuje jedna ucelenka za druhou? Proč z Nýřan neodjíždí jeden vlak za druhým?
Luboš_3.21	Pátek, 08. ledna 2016 - 10:09:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 612 Registrován: 4-2014	Láďa 2 - Bohužel, dnes díky kamionům a neustále narůstající přepravě zboží po silnici jde vozba manipulačních vlaků od 10 k 0. , takže za několik let bude na některých tratích potkat manipulační vlak velkou vzácností a jeho jízdu pak klidně můžeme přirovnat k nostalgické jízdě. Třeba na Chebské trati ještě v 90.letech v relaci Planá - Plzeň jezdil Mn 2x denně + 2 ucelnky sestavované a vypravované z Plané a čas odčasu jedna ucelenka se sestavovala ve Svojšíně + každý den ještě v trase Pňovany - Plzeň jezdil 1 posilový Mn. a to samé bylo i obráceně. Dnes díky velmi silné kamionové dopravě jezdí Mn jen 3x v týdnu a to pouze v relaci Plzeň-Svojšín-Bor.
Petr_Šimral	Pátek, 08. ledna 2016 - 10:24:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6855 Registrován: 5-2002	ad Luboš_3.21: Třeba na Chebské trati ještě v 90.letech v relaci Planá - Plzeň jezdil Mn 2x denně + 2 ucelnky sestavované a vypravované z Plané a čas odčasu jedna ucelenka se sestavovala ve Svojšíně + každý den ještě v trase Pňovany - Plzeň jezdil 1 posilový Mn. a to samé bylo i obráceně. Dnes díky velmi silné kamionové dopravě jezdí Mn jen 3x v týdnu a to pouze v relaci Plzeň-Svojšín-Bor. K tomu je potřeba ještě říci, že šlo většinou o dřevo a na to byl speciální (čti hodně levný) tarif. ad Láďa 2: Proč se tam teda nesváží všechno dálkové zboží ze západních Čech? Proč se tam teda nesestavuje jedna ucelenka za druhou? Proč z Nýřan neodjíždí jeden vlak za druhým? Protože ani kombinovaná doprava není všespasitelná. Obecně se tvrdí, že přeprava po železnici kromě hromadných substrátů se nevyplatí pod 300 km. Já k tomu ještě dodám: nejsou - li na obou místech vlečky přímo do fabriky a nejsou - li ta místa přímo v bodech soustředění JVZ, pak se na území republiky nevyplatí. Vše stojí peníze, to je potřeba si uvědomit. Na železnici obzvlášť. Zamyslete se třeba jen nad spotřebou odpracovaných hodin u JVZ. A za hodinu dosazujte 400 Kč.
Žíža	Pátek, 08. ledna 2016 - 11:06:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 413 Registrován: 12-2007	Nicméně v posledních pár letech je poměrně rychle rostoucí business železniční přeprava Čína-Evropa, takže hypotetická šance (byť malá) např. na přepravu dílů do lokální montovny tady je. Viz pardubický Foxconn.
Petr_Šimral	Pátek, 08. ledna 2016 - 11:24:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6858 Registrován: 5-2002	ad Žíža: takže hypotetická šance (byť malá) např. na přepravu dílů do lokální montovny tady je. To je dobrý příklad. Pro naše účely je úplně jedno, jedou - li kontejnery přes Koper, Hamburg nebo přímo vlakem. Vždy musí na terminál KD, kde se bedny sundají z vozu, specializovaného na dlouhou přepravu a přeloží se buď na auto nebo na vůz, který má podlahu a dají se na něm kontejnery naložit či vyložit. A pak je to již jen o ceně (nebo třeba o politice a dotacích).
Láďa_2	Pátek, 08. ledna 2016 - 12:37:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1127 Registrován: 4-2003	Obecně se tvrdí, že přeprava po železnici kromě hromadných substrátů se nevyplatí pod 300 km. To se tvrdí a třeba je to i pravda (když teda pominu, že mě osobně přijde posuzování vyplatí/nevyplatí především podle ceny jako hloupé), ale není těžké si představit, že ten Dobler a Greiner z Nýrska exportuje něco dál než 300km (a stejně to dnes veze kamionem). Prostě doprava nad 300km se realizuje především kamionem, byť to (možná ani finančně) není výhodné. Ale to jsme se od komplikovaného křižování v Janovicích dostali daleko...
749.243-2	Pátek, 08. ledna 2016 - 19:26:03
Neregistrovaný host 37.188.230.177	Copak firma v Nýrsku, ale hodně smutné je, že celá slavná Borská pole, která určitě dopravují vstupy a hotové výrobky dál než 300km, už při svém vzniku neumožňovala napojit se na vlečku...a když už je náklad na kamionu, tak hrrr s tím ne na překladiště do Nýřan, ale po silnici do cíle. Přitom zatažení vlečky směrově a výškově bylo proveditelné jen "proražením" škodovácké zdi na Karlově. I místo pro pomocné kolejiště by se na Karlově našlo, ba i to kolejiště v nějaké podobě tam dodnes je. Jenže ono jednoušší nechat zpustlý průmyslový areál ležet ladem, zato prodat kus poměrně kvalitní orné půdy, vyasfaltovat cestu k nejbližší okresce a o víc se nestarat. Dopravní a investiční politika státu se tomu říká. Nýřany se měly upravovat, dokonce k té úpravě na PoveDu vymysleli pěknou poHáDku na témmma přímmmé spojení HeřHutě s Plzní a půlHaDinový takt ve špičce do Nýřan. Což o to, ušetřilo by se vyvážení vzduchu v klasikách nebo 3x844 za Nýřany, resp. Stod. Tady tvrdili, že je to skoro hotová věc. Kontejnery se mj. musí v Nýřanech dělit proto, aby se dalo přestoupit na HeřHuť. Tedy ony se stejně kvůli váze nedají na Metrans vyrvat najednou, ale musí být přepůlené i před odjezdem, pokud je zrovna čas, kdy jede lokálka. Jinak řečeno, při hodinovém taktu osobky je obsluha jindy než v noci složitější o "dělání přechodu" a zavírání přejezdu, který slušně zašpuntuje Nýřany. Výhybka, kterou se dá od Plzně vjet na kolej, co se z ní odjíždí do HeřHutě není zapojená do zabzař (je zamčená). Zde obrázek z doby, kdy druhá půlka kontejnerů jezdila z Plzně v 11h dopoledne a tu a tam něco beden z Nýřan vezl Mn.
Luboš_3.21	Pátek, 08. ledna 2016 - 19:37:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 613 Registrován: 4-2014	749.243-2 bohužel výhybka přes kterou sedá jet od Plzně na 10. kolej není zamčená, jedná se o ústředně stavěnou výhybku č.7 a je ovládána výpravčím z panelu RZZ, akorát je u koleje č.10 místo odjezdového návěstidla směr Plzeň jen cesťák s názvem Sc 10 a má dvě barvy červenou a bílou, takže směrem od/do Plzně z této koleje lze postavit pouze posunovou cestu. Jinak to šíbování s kontejnerama naprostý souhlas, jindy než v noci se ta obsluha metransu provádí dosti blbě a přináší to řadu komplikací. Co se týče prodloužení škodovácké vlečky na Borská pole k výrobním závodům by šlo, proč tomu tak bohužel není je několik důvodů. 1. Vlečka patří škodovce a ta by to prodloužení chtěla zaplatit, a za používání vlečky by také chtěla nějaké peníze. 2. Přináší to velmi složité papírování ze strany SŽDC a Škodovky s dalšími uživateli, že vlečku mohou využívat i jiné výrobní podniky, než je škodovka- 3. Politika státu, která spíše fandí a upřednostňuje dopravu zboží a kontejnerů kamionem po silnici, než před přepravou zboží a kontejnerů a kontejnerů po železnici. 4. Politika státu, také umožňuje podnikům velmi snadnou likvidaci vleček. A že se ty podniky postavili na orné půdě, je opět politika státu a měst, která developerům umožní postavit ty krabice v podstatě kdekoliv, jen ne ve stávajících výrobních závodech, které se již nepoužívají a přitom ty areály jsou k dispozici a mají velmi výhodnou polohu pro dopravu zaměstnanců a i v nich existuje napojení na železnici. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
Junkrs	Sobota, 09. ledna 2016 - 10:35:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1388 Registrován: 3-2007	Luboš_3.21: ad) 3 a 4... No vždyť jsme si ty politiky zvolili, ne?
Libor_hh	Sobota, 09. ledna 2016 - 11:46:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2316 Registrován: 2-2005	ad 749.243_2: Copak firma v Nýrsku, ale hodně smutné je, že celá slavná Borská pole, která určitě dopravují vstupy a hotové výrobky dál než 300km, už při svém vzniku neumožňovala napojit se na vlečku...a když už je náklad na kamionu, tak hrrr s tím ne na překladiště do Nýřan, ale po silnici do cíle. Přitom zatažení vlečky směrově a výškově bylo proveditelné jen "proražením" škodovácké zdi na Karlově. I místo pro pomocné kolejiště by se na Karlově našlo, ba i to kolejiště v nějaké podobě tam dodnes je. Tenkrát mě to také napadlo a divil jsem se, že celá zóna BP je projektována bez jediné vlečky. ad Luboš_3.21: ad body 3 a 4 je smutná realita. Plzeň 2015 - hlavní město evropské kultury zlodějna, zbytečnost, marnost = zadlužené město
Martin_740_848	Sobota, 09. ledna 2016 - 11:47:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1115 Registrován: 8-2006	S bednama v Nýřanech je to jednoduché. Jelikož už několik let, jezdí v hluboké noci. Vemou se prostě na 1.kolej, mašiny přetáhnou za návěstidlo, objedou. A vytlačí do tratě na Chotěšov a pak rovnou jedou s celým kalounem na Metrans. Jezdí na tom dvojče 742, takže žádný problém. Zpátky záleží na době, kdy se stahuje, ale většinou se to udělá nadvakrát a před odjezdem spojí, zatlačí do Tesly a odjede. Plzeňský ranžír pod Teplárnou toť jeden ze zbytků práchmatů Plzeňských. Plzeňští strojvůdci - technika, informace z provozu, galerie
H_k	Sobota, 09. ledna 2016 - 17:27:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5714 Registrován: 5-2002	Tak ono by stačilo, kdyby začala vlaky používat Škodovka samotná... Jinak moje první práce kdysi dávno byla v Monteferru v Hrádku... Co tam šlo kamionů na Hamburk nebo do Itálie každý den... :-/ Ale tenkrát ještě Nýřany nebyly, asi... Ocelové výrobky, potřebovalo by to open-top kontejnery, ale rozhodně jsou to delší štreky než nějakých ubohých 300 km...
Luboš_3.21	Neděle, 10. ledna 2016 - 16:49:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 614 Registrován: 4-2014	Tak ono by stačilo, kdyby začala vlaky požívat Škodovka samotná - do škodovky chodí snad už jenom uhlí, ale taky už těch uhelných vlaků není mnoho, cca rok 1997 chodily v zimním období zhruba 2 až 3 vlaky denně. V současné době je v provozu vlečka Škoda Jih, větev Škoda Sever je od sítě SŽDC odpojena, (doufejme, že jen dočasně, než se na Jižním dodělá přestavba). (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
Bouřka	Neděle, 10. ledna 2016 - 18:44:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1753 Registrován: 12-2003	Luboš: To snad neznamená, že když je Sever odpojen od sítě SŽDC, že není v provozu, ne? Úsek Sever samozřejmě v provozu je, byť v daleko menší míře než ještě před cca 8 lety; napojen je na Jih spojovací větví. Ostatně, i když byl Sever plně v provozu ještě cca před 10 lety, napojení na Jižní předm. se používalo jen výjimečně (např. při vyloučení vjezdu jihem). A to před těmi 10 lety byl kolikrát i problém požadavky hutí a kováren za denní šichtu s jedním legem vyjezdit. Každý by si jednou měl dát RUC.
M_k	Neděle, 10. ledna 2016 - 22:10:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5044 Registrován: 9-2005	Se tu dosud neobjevily žádné obrázky z rekontrukce úseku Mirošov - Příkosice: Bezdružická lokálka
Sim	Pondělí, 11. ledna 2016 - 08:40:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3363 Registrován: 11-2009	749.243-2 > ja si dovolim popsat situaci pohledem fabriky, ktera na Borech funguje. Ono to totiz neni ani tak o dopravni politice statu a o cene, jako spis o operativnich moznostech zeleznice jako takove. Konkretni fabriku jmenovat nebudu, ale rekneme, ze se u nas za den protoci desitky kamionu, pricemz vetsina z toho je nad 300 > tedy, teoreticky by minimalne v ekonomice nemel byt zas az takovy problem. Jenze, vyrobni cyklus zakazkoveho zbozi (rekneme 50% produkce) trva radove dva az tri tydny - od okamziku prijeti zakazky, do predani zakaznikovi tam, kam si rekne. Neco trva priprava zakazky, material se shani prubezne, takze s tim neni vetsinou problem - ale i tak se obcas stane, ze se par dni ceka na material, kdyz chce zakaznik neco malo obvyklyho. Vlastni vyrobni proces trva vetsinou deset dni az dva tydny, na jeho konci je prejimka kvality, kdy se casto musi cekat na vyrobeni cele zakazky, aby se mohla zkontrolovat i kompletnost. No a pak se to naklada na kamiony a veze k zakaznikovi - zpravidla od vystupni kontroly do prejimky u zakaznika to trva dva dny. Sice nakladaky jezdi ruznyma smerama, ale ve spouste pripadu to nechavame odvezt k zakaznikovi do jeho skladu, kde si to dal tridi - minimalne v takovychto pripadech by se o zeleznici dalo uvazovat. Ale ne ve chvili, kdy na nalozeni, vlastni prepravu a vylozeni u zakaznika jsou dva dny ... to proste zeleznice neda, i kdyby chtela. Druha polovina vyrobku jsou standardni (= katalogove) produkty, ktere se vyrabi s urcitym predstihem na sklad. Tady by zeleznice mohla mit - aspon hypoteticky - vetsi sanci na sve uplatneni. Minimalne proto, ze to ma lepe propracovane balici a manipulacni predpisy (nez zakaznicke zbozi, u ktereho se musi vzdy trochu improvizovat). Zbozi je vetsinou skladem, pomer vyrobku, ktere se vyrabi ve chvili objednani je pomerne maly, takze i to casove hledisko pusobi volneji. Jenze v realu tomu tak neni - u takovehoto zbozi je bezne, ze od objednani do predani zakaznikovi probehne maximalne tyden. Z toho neco sezere administrativni zpracovani zakazky, vyskladneni, i zde je vystupni kontrola (ve skladu se muze zbozi poskodit pri manipulaci), baleni ... takze ve vysledku na vlastni prepravu zbozi zbyvaji i zde zhruba dva dny. A jsme zase zpatky na zacatku, kdy za dva dny je zeleznice schopna mozna tak pristavit vhodne vagony pro nakladani, ale kamiony jsou pritom v tu chvili uz v cili. Ve vysledku nejake zbozi po zeleznici vozime - ale nikoliv systemove. Nechavame to na dopravci - pokud je to nekam dal a naklada se to do kontejneru, je jen na dopravci, jak si to zaridi. Jsou i zakazky, ktere se vozi lodi (= pro nas specialni baleni) ... jak se ale od nas ten kontejner dostane treba do Hamburku nebo do jineho pristavu, to uz neresime my => takze pokud to situace dovoli, jede to klidne vlakem. Ale na systemove posilani vlakem tu proste casovy prostor neni, takze vlecka by se proste nemela sanci ani uzivit na provoz, natoz z provozu jeste splacet jeji postaveni. ChacharCity 142 Odra - Vrak vyssi kvality
Láďa_2	Pondělí, 11. ledna 2016 - 13:27:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1130 Registrován: 4-2003	Sim hezky popsal realitu. Nicméně jsou (nejen zde) lidi, kteří tvrdí že to co tu popisujete jsou problémy státního dopravce a soukromník bude pružnější atd... (zvláště, když máme v blízkosti terminál KD) A najednou se nám v praxi výhody pružných soukromných firem na železnici jaksi rozplývají a v porovnání s národním Cargem je výsledek stejný - jede se autem. To je problém který nevyřeší ani soukromník ani národní dopravce. To se prostě musí buď nařídit (což bude hromada řevu), nebo to auto extrémně zdražit aby se "vyplatilo" (finančně) jet týden vlakem, než dva dny autem. No a nebo začít pracovat na myšlení celé společnosti a jasně jim vtloukat do hlavy, že dopravit velké zboží 500 km za týden je akorád. A to bude generaci trvat. Jinak je to tak akorád shrnutí toho, že na dráze dobře už bylo
Luboš_3.21	Pondělí, 11. ledna 2016 - 15:18:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 615 Registrován: 4-2014	Láďa 2 - hezké a výstižné shrnutí předešlého příspěvku. Bohužel stát již dnes nemůže nařizovat soukromým závodům a soukromým dopravcům, že se cca 80% zboží musíte přepravovat po železnici, tak jak to platilo do roku 1989, jediné kroky, které může podniknout proto aby se přeprava vrátila na zpět na železnici je zvýšit cenu mýtného pro kamiony a zvýšit spotřební daň u nafty, toť vše. Bohužel ani tyto kroky budou neúspěšné, neboť kamiony se z dálnic přesunou na vedlejší silnice, kde je to pro ně bez poplatku, to by musel stát zpoplatnit pro kamiony všechny silnice v ČR, což si nikdo netroufne, protože by se u soukromníků zvedla velmi bouřlivá nevole proti tomuto státnímu nařízení pravděpodobně by to skončilo žalobou na český stát z důvodu omezování soukromého podnikání a když se opět zvedne spotřební daň za naftu, se bude tankovat v zahraničí. Bohužel podmínky a legislativa, která se nastavila v 90tých letech, která přeje kamionům a přepravě zboží na silnici cca po 25 letech nelze totálně předělat. To se mělo udělat hned na začátku, že se část a některé druhy zboží budou přepravovat jen po železnici. Příklad: tam kde je zřízena vlečka do závodu, tak se uhlí pro závod bude přepravovat výhradně po železnici a ne kamionem. Ovšem na to státní nařízení je již pozdě, to se mělo udělat hned na začátku 90tých let. Tímto malým příkladem narážím na případ Jitexu Písek, kdy vlečka byla zlikvidována, i když mohla po dopravu paliva do závodní kotelny sloužit klidně dál. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)
Mladějov	Pondělí, 11. ledna 2016 - 16:12:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7628 Registrován: 3-2007	Příklad: tam kde je zřízena vlečka do závodu, tak se uhlí pro závod bude přepravovat výhradně po železnici a ne kamionem. Nezlobte se, to jsou hrozné nesmysly. Kdybych jako majitel podniku byl nucen povinně vozit třeba uhlí či jiné věci po vlečce, ač mne to vyjde několikanásobně dráž a půjde to deset dní místo do 24h, tak první, co udělá každý, je, že jeho vlečka bude technicky nezpůsobilá. Když budete nějak významně tlačit podnikatele ke zdi, tak vám tady prostě nikdo žádné větší podniky zakládat nebude a založí je o 150 km jinde, v Německu, Polsku, rakouku, Maďarsku, tři čtvrtě národa bude na pracáku, HDP k hovénku a najednou budete koukat na rozpočtové schodky a že na nic není - ono to toiž spolu velmi souvisí. Jednostranný pohled "povinně na vlak" je nesmysl. Spíš je problém jinde - v mizerném výběru priorit SŽDC co se týká zkapacitňování tratí a investic do nich, protože za dobrých podmínek je možné na železnici udržet hromadné přepravy, ucelené vlaky. Pokud se "zadaří" leckde osobkou totálně ucpat uzly a okolí velkých měst, neprovezete nejen ty koníky, cisterny nebo uhláky, ale ani cokoliv jiného. Tady vidím potřebu k řešení a ne "řešit" restrikcemi, zakazovat cokoli, nezlobte se, umí každý trouba.
NE tendrům ve VHD	Pondělí, 11. ledna 2016 - 22:20:19
Neregistrovaný host 89.176.66.131	Jo, tady má Mladějov pravdu... Je potřeba aspoň zkusit tu nákladní železniční dopravu zatraktivnit a zkrátit její časy. Ne jít jen cestou restrikcí a slev. To jen mírně oddaluje tu klinickou smrt. Ale co si budeme říkat, zkapacitnit tratě tak, aby na nich byl prostor i pro nákladku, to bude stát trochu víc, než nechat jezdit vozové zásilky za menší poplatky než 810ku. Kamiony tu už jsou a budou a flexibilita se jim těžko vezme. Dálnic rozhodně nezačne v dohledné době ubývat. Je potřeba se tomu konečně začít přizpůsobovat a přemýšlet, jak by šlo zkrátit dopravu zboží po železnici z těch 7 dní na 3,5. Aspoň něco pro začátek. Ovšem, když se zasere celé okolí měst jedním příměstským vlakem za druhým, tak se nikam nehneme. Zpoplatnění veškerých silnic pro kamiony bych se nebránil, ale s úplně jiným cílem. S cílem vrátit kamiony na dálnice a neničit nimi silnice, které na ně nejsou stavěné. Železnici to tím pádem nepomůže, protože dojde k dalšímu zrychlení kamionové dopravy, až se nebude vyplácet dálnice objíždět. Ale je to zároveň velmi rozumný krok, co zlepší život všem lidem. Nákladní železniční doprava se zlepší až tehdy, až ji začne stát a EU brát v potaz a nebrat zachování kolejí pro odstavování, předjíždění a trojkolejkování za zhoršení efektivity staveb. Obávám se ale, že na tohle bude potřeba větší změna, než jen změna českých zákonů. Svůj přístup musí změnit EU. Ta je hlavní příčinou, že to dnes pro nákladku vychází špatně. A to EU jinak velmi podporuji, ale nesmyslné vysoké kritérium na výnosnost 5,5% je zlo. Dokud se nezmění třeba na 3, bude to pro nákladku zlé. Bohužel. Další otázka je pak také, co chce veřenost. Kdyby ji skutečně tolik trápily kamiony, tak... nebyl by ten tlak na skutečné řešení nákladních vlaků jinde? Ale opravdu chce veřejnost financovat třetí a čtvrté koleje, aby bylo max o 10% kamionů méně a dálniční síť se kvůli tomu stavěla klidně ještě o dalších 50% pomaleji než dnes???
Soukromníci vpřed!	Pondělí, 11. ledna 2016 - 22:39:59
Neregistrovaný host 37.143.9.18	Pane Skalo, že vás to ještě baví...
Petr_Šimral	Pondělí, 11. ledna 2016 - 22:49:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6884 Registrován: 5-2002	Ale opravdu chce veřejnost financovat třetí a čtvrté koleje, aby bylo max o 10% kamionů méně a dálniční síť se kvůli tomu stavěla klidně ještě o dalších 50% pomaleji než dnes??? Ano, to by opravdu musela. 10% silniční nákladní dopravy znamená 40% objemu železniční nákladní dopravy, tedy 38 mil. tun (Zdroj - Ročenka dopravy 2014).

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru